https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-studene-a-proprsene-leto?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radim Tolasz: Studené a propršené léto

24.7.2020
A může za to hrozné počasí covid?
A může za to hrozné počasí covid?
Foto | Inge Maria / unsplash.com
V posledních týdnech dostávám až příliš často otázky, které nemají oporu v reálném světě. Proč je letos taková zima? Proč je v červenci teplota jako v říjnu? Proč pořád jenom prší? Kde máte to 500leté sucho? A může za to hrozné počasí covid?
reklama

 

Je těžké na takové dotazy odpovídat, protože najednou všichni vidíme, že musíme upravit své víkendové letní plány nejen kvůli covidu, ale i podle počasí. Už jsme odvykli typickému letnímu počasí a myslíme si, že v létě má být teplo a nepršet. Není tomu tak. Červen a červenec jsou u nás typicky nejsrážkovější měsíce v roce a zdárně jim sekunduje srpen. V průměru v létě (červen až srpen) u nás naprší 247 mm srážek, přičemž ¼ ročního úhrnu je jen 172 mm. Tak proč máme pocit, že prší příliš? Jednoduchá odpověď - odvykli jsme si. Na obr. 1 je postupný součet měsíčních úhrnů srážek v letech 2015-2020 a průměr (červeně) za období 1981-2010. Vidíme, že v posledních 5 letech napršelo v 1. pololetí vždy méně, než je průměr. Letos (zeleně) o 50 mm více.

Obr. 1: Úhrn srážek v Česku postupně od ledna do června v letech 2015 až 2020 (mm)

O tom, že léto je u nás nejteplejší období roku nemusíme pochybovat. Je to tak a bude tomu tak i letos (zeptejte se mne v září). Ohlédneme-li se za 1. pololetím (zeleně na obr. 2), tak jen roky 2019 a 2018 byly od roku 2015 u nás teplejší než rok letošní. Dokonce i v roce 2015, který si pamatujeme jako extrémně teplý, bylo v 1. pololetí chladněji než letos (zeleně). Všech 6 uplynulých let bylo teplejších, než by odpovídalo dlouhodobému průměru (červeně).

Obr. 2: Průměrná teplota v Česku postupně od ledna do června v letech 2015 až 2020 (°C)

Před pár dny jsem vysvětloval, že letošní červenec opravdu nemá teploty jako v říjnu a že propršený červen byl zkrátka jen takový malý Medard, který naše předky nijak neudivoval. Nebudu to hledat, ale už před pár lety jsem mediálně předpokládal, že nás jednou průměrné počasí překvapí, protože mu odvykneme. A je to tady. A nejlepší na tom je hledání různých konspiračních teorií, které by takové pěkně průměrné počasí měly vysvětlovat. V souvislosti s covidem létá méně letadel a méně se vyrábí. To je globální realita, která však není příčinou deštivého počasí. Čistší atmosféra propouští více slunečního záření a mělo by tedy být o dost tepleji než v předchozích rocích. V atmosféře je méně aerosolů, nemohou se tedy tvořit mraky a méně prší. Ještě nějaký nesmysl mám přinést do těchto konspirací? Raději ne, nechám si to až na 1. duben.

A kde tedy máme to 500leté sucho? Tím, že skončilo, nebylo vymazáno z historických záznamů. Jistě, jeho označení bylo a je na můj vkus příliš mediální, ale i povodňové průtoky také označujeme pravděpodobnostními intervaly a hovoříme o 100leté povodni, například. A zeptejte se někde, kde taková povodeň někomu zničila bydlení – "Kde ji máte? Vždyť svítí sluníčko!"


reklama

Další informace |
Text je převzatý z osobního blogu Radima Tolasze.
foto - Tolasz Radim
Radim Tolasz
Autor je klimatolog. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (806)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

24.7.2020 06:48
Hezky napsáno. Snad pochopí i blbec...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.7.2020 10:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A jak je to s tou globální klimatickou změnou, kvůli které už odborníci nalétali miliony kilometrú po konferencích a tím vyprodukovali statisíce tun (a možná i miliony tun, nechce se mně to počítat) CO2, jen proto, aby s tím jako něco dělali? Je ta globální změna klimatu skutečná, nebo se to jen některým zdá?
Ono totiž, v těchto zeměpisných končinách (ale i jinde) jsou suchá a horká léta, deštivá a chladná léta, i průměrná léta,která jsou trochu tak a trochu onak, zimy bez sněhu a mrazu, zimy s velkým množstvím sněhu a s krutými mrazy, nebo zimy jen s holomrazy a zimy průměrné. Navíc, někde je to tak a jinde jinak.
A vždycky tomu tak, co lidé pamatují, bylo.
Jinak s článkem souhlasím s výhradou, že autor zřejmě nepochopil ironii dotazů typu "kde máte to (Vaše) pětisetleté sucho", tedy sucho předpovídané klimatology a meteorology; možná jste tu ironii nepochopil ani Vy pane Kašpárku.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

24.7.2020 11:28 Reaguje na Jiří Daneš
Víte, když ty výpady proti odborníkům, kteří hodnotili sucho jako 500leté překračují únosnou mez, tak to za ironii přestanete považovat. A pokud jde o vámi popsané střídání počasí, pak tam zapomínáte na jednu maličkost. Změna klimatu se hodnotí podle trendů výskytu jednotlivých typů počasí a podle změn jejich intensity, ne podle počasí jako takového. A trendy, ty jsou v posledních desítkách let zcela zřejmé. Včetně příčin.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:36 Reaguje na Radim Tolasz
Připadá mi divný červnový půměr u všech let mezi +6 - +8°C. To se měří jen někde na horách?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

24.7.2020 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Není to červnový průměr, ale průměr za leden až červen.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.7.2020 15:10 Reaguje na Radim Tolasz
Když vidím, jak ti odborníci ochotně a neúnavně přihrávají politikům "nepřítele", tedy důvod, proč (v rámci boje proti tomuto strašnému nepříteli) občany omezit, zdanit a regulovat, nemám pocit, že by kdokoli kdekoli "překračoval únosnou mez".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.7.2020 19:47 Reaguje na Radim Tolasz
Je mně 87 let, a paměť mně ještě slouží a tak si pamatuji takových lét, jako je to letošní, z minulosti poměrně dost. Řekl bych dokonce, že jde opravdu o normální léto v těchto "zeměpisných šířkách", aspoň zatím, takže ty trendy mně jaksi unikají.
Odpovědět
MG

Milan G

25.7.2020 11:29 Reaguje na Jiří Daneš
Přesně tak. Venku je normální léto u nás. A ty trendy mi taky unikají. Ale dobře si pamatuju jak v dubnu všichni alarmisti vřeštěli jaká budou zase vedra přes léto.

Pro klimasektu je i normální léto důkazem klimatických změn. Podle nich je to výjimka, která podporuje pravidlo. Z toho není úniku, bohužel. Nedávno jsem slyšel Tolasze jak říká v rádiu asi toto, zkráceně...dlouhá, suchá a horká období se v dalších letech vrátí... no to chce odvahu anebo se počítá s tím, že lidé zapomínají. Na jaře celá klimasekta pištěla jaké bude letos zase horko přes léto. Skutečnost vidí všichni.
Takže, když moc prší, je sucho, je zima, je horko je na vině klimatická změna. Když je počasí tak jak má být, je to vyjímka, která potvrzuje pravidlo, že za to může klimatická změna.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

25.7.2020 18:52 Reaguje na Milan G
Ano, to jsem říkal a podepisuji to. Ale že by některý klimatolog označoval "normální léto" za důkaz klimatické změny? To určitě ne. To se jen můžete dočíst v reflex.cz. Ale tam si většinou jen vymýšlejí nesmysly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:20 Reaguje na Radim Tolasz
Jenže přitom citují rozhovor, který jste poskytl sdělovacím prostředkům.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

24.7.2020 21:47 Reaguje na Radim Tolasz
Možná kdyby odborníci sami šli příkladem a zcela se vzdali cestování letadly po konferencích, zcela se vzdali rautů na těch konferencích...

kdyby se zcela přestali dělat "světová ekonomická fóra" na která se slétavají politici vládními triskáči, na která létají bussinesmani soukromými letadly...

kdyby to všechno řešili jak ti bussinesmani tak politici z domova, bez rautů, bez nákladů na ochranky...

Možná pokud půjde "světová elita" - odborníci - vlastním příkladem a nejvíc omezí sama sebe v tomhle luxusu bude mít možná snad elementární naději že jí to lidi sežerou.

ale pokud bych měl vzít 600 let historické Vítkova... Kázání vody a pití vína většině lidí vůbec od té elity nevoní.
Například vy - jste ochoten se zcela vzdát osobních setkání na konferencích a vše přesunout online i po tom co korona skončí?
To samé politici.

Kupříkladu není jedno jediné ospravedlnění že na ten summit o eurodluhu se premiéži fyzicky sešli v Bruselu... do jednoho mohli všichni zůstat sedět doma a veškerá jednání vést přes skype (a nebo cokoliv dalšího)

Diplomacii by tak výrazně klesli emise jak na cestování tak na nesmyslech jako rauty, a nebo zajišťování bezpečnosti.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

25.7.2020 18:55 Reaguje na Vaclav Sobr
To není pravda. 1. Letecká doprava je za emise GHG zodpovědná jen ze 2%. Omezování cestování není řešením. To hledejme jinde. 2. Ne vše se dá vyřešit online. A to fakt vím o čem mluvím, protože online řeším už hodně let hodně věcí. Z oči v oči se řeší hodně věcí snadněji a rychleji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:22 Reaguje na Radim Tolasz
V tomto s vámi alespoň částečně souhlasím, nicméně okázalé "klimatické konference", vázané na IPCC, v turisticky atraktivních destinacích asi zbytečné jsou.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:44 Reaguje na Radim Tolasz
Ta 2% jsou spíš tvrzením, než skutečným údajem. Winston Churchil měl pravdu ve svém pověstném výroku o údajích ze statisik ("Věřím jen těm statistikám, které jsem sám zfalšoval").
Odpovědět
va

vaber

24.7.2020 07:51
tak u nás za červenec zatím spadlo 24mm a to se hned odpařilo. Blízké dva dotůčky z lesů, které tekly vždy co pamatuji a v posledních letech tečou jen když prší ,jsou prázdné, řeka má stav vody na minimu.
Možná v pruhu od Novohradských Hor na Ostravu pršelo víc.
v předpovědích počasí dominuje déšť i když nakonec přijde bezvýznamná přeháňka která se týká jen 1% území ,lidi to mate a všichni říkají, u nás neprší ale jinde ano ,ale meteorologové si zaškrtnou správnou předpověď ,předpověděli déšť a ono pršelo
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

24.7.2020 12:27 Reaguje na vaber
tady taky v červenci pršelo tak maximálně 4x, možná ani to ne.
tráva se už zase ztrácí,je povětšinou jasno/poljasno, takže to s tím chladným a propršeným létem tady u nás není tak horký.Ale jasně oproti předešlým létům, kdy třeba nepršelo vůbec a bylo skoro pořád přes třicet, je to rozdíl a myslím, že toto je mnohem přijatelnější varianta.

Samozřejmě lidi postižený povodněmi lituju, zažít to nechce nikdo z nás.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 08:42
Někde tam musí být chyba, protože letošní jaro bylo, na rozdíl od presentovaných grafů, výjimečně chladné. V podstatě ani po "zmrzlých" nebylo možné dát na záhony okurky a rajčata, a dodnes ty plodiny, alespoň ve vyšších polohách, stagnují (ale rajčata i v nižších polohách, alespoň na Znojemsku).
Meruňky i rybíz dozrály s několikatýdenním zpožděním.
A v první polovině července masívně fruktifikovaly bedly, typické podzimní druhy, které se takto "spletou" při výrazně studené epizodě počasí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 09:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Není tam žádná chyba. Jsou to průměry, tj. když je 5 dní silně studených a zbytek měsíce teplý, tak vám vyjde průměr. To přece není tak složité.
Ale je tam vidět jeden zajímavý úkaz:
V grafech teploty je jasně vidět, že všechny sledované roky jsou už od března teplotně nadnormální, velmi teplý je i letošek.
A tohle je už vliv té klimatické změny to je už ten trend oteplování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Na trend je to trochu málo dat a jsou velice rozházená. Čili rozptyly obrovské.

Faktem je, že je tam i naprosto extrémní rok 2017, kdy nám poprvé za cca 40 let promrzl sklep na brambory (ne strop, tam je izolace, ale půda okolo promrzla tak hluboko, že začaly mrznout stěny) a museli jsme tam mít zapnutá kamínka, aby brambory nezmrzly.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Trochu statistiky. Ten trend je statisticky významný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 14:10 Reaguje na Ladislav Metelka
Pro pana Šmůnka je statistika počet zmrzlých brambor u něho ve sklepě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 11:30 Reaguje na Ladislav Metelka
Trend bych ze 7 dvojic čísel (viz graf v článku), navíc dost rozházených, opravdu nebral. To je na hranici možností statistických metod pro malé počty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Globální oteplování je přece dokázáno na miliónech měření po celém světě za dlouhá desetiletí, někde i staletí.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

25.7.2020 18:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Řekl bych, že trend na těch mých grafech nehledá nikdo, jen Vy :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:24 Reaguje na Radim Tolasz
Hledají a vidí ho tam pánové Metelka a Hanzl, na rozdíl ode mě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 22:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud všechny poslední roky jsou teplotně nadnormální a letošní, deštivý a "studený" ještě vede, tak je to přece určitá idicie (tozhodně ne důkaz) že oteplisti asi mají pravdu. Na rozdíl od vás, kdy mate všechno naopak.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, kdyby globální oteplování náhodou ve skutečnosti nebylo, museli by je pánové Hanzl, Kašpárek a další, udělat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 19:19 Reaguje na Jiří Daneš
Viděl jste někdy teploměr?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 16:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Nie je pravda, že by bolo 5 dní studených a ostatné teplé. Cez den bolo v apríli aj viac ako 20 stupnov a v noci mrzlo, čo je v rozpore so zvýšeným skleníkovým efektom atmosféry.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 20:49 Reaguje na Vladimir Mertan
Vůbec ne...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 07:40 Reaguje na Ladislav Metelka
Vysvetlenie?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 08:59 Reaguje na Vladimir Mertan
Proč by nemělo mrznout?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 11:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Nemalo by mrznut , ked bolo cez den velmi teplo. Cez den sa poda zohreje a CO2 ako hruba deka infra ziarenie zachyti a zabrani mrazom.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Vidíte to hodně zjednodušeně...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 11:43 Reaguje na Ladislav Metelka
Mate sancu vysvetlit preco CO2 nefunguje. Ucinok by da mal prrjavit v hranicnej situacii.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 13:33 Reaguje na Vladimir Mertan
CO2 funguje. To jen Vy si myslíte, že teploty jsou asi důsledkem pouze koncentrací CO2...
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:07 Reaguje na Ladislav Metelka
To ale tvrdí aktivisté, vázaní na IPCC. Ono vůbec není od věci brát desinformátory doslova za slovo. V podstatě to tak dělal už Švejk.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Bavíme se o počasí nebo o klimatu? Pan Metran o počasí, Vy o klimatu. Tak si to nějak srovnejte.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 18:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Pan Metelka schválne ma nechcete rozumieť. Samozrejme že teploty nie sú iba dôsledkom koncetrácie CO2. Ide o to, že sa jedná o situáciu, ked je teplota závislá od vyžarovania - jasná obloha + bezvetrie. Ak pri takejto situácii dosiahneme záporný teplotný rekord niečo je v neporiadku z vašimi teóriami. Proste táto meterologická situácia ukazuje, že vplyv CO2 na teplotu resp. teplo zadržané molekulami CO2 je minimálne.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 19:18 Reaguje na Vladimir Mertan
1. suchý vzduch. 2. stékání chladného vzduchu do údolí. 3. tepelné vyzařování povrchu. Mám pokračovat?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 21:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale to všetko bolo aj predtým, suchý vzduch aj tečenie chladného vzduchu aj tepelné vyžarovanie. Variabilná zložka je CO2 ktorý pribudol. Aký je jeho účinok?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 22:21 Reaguje na Vladimir Mertan
A "predtým" bylo všechno úplně stejně jako "teraz"?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 07:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Ako hovoríte vy, čiste štatisticky áno. Podmienky sa samozrejme menia ale v rámci dlhého časového obdobia zostávajú v určitom rámci. Je nepravdepodobné, že by tento rámec prekročili. Najmä ak platí, že Arktída sa otepľuje ešte rýchlejšie ako zvyšok zemegule a ten studený (rekordne studený) vzduch nemal odkiaľ natiecť.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 08:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Nějak nerozumím řeči Vašeho kmene...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:53 Reaguje na Ladislav Metelka
Podvodníci, tedy ekoaktivisté, nemůžou rozumnět a to se týká téměř všeho. Prostě hezky česky : nerozumnějí ničemu, ale do všeho kecají.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 11:46 Reaguje na Jiří Daneš
Stejně jako vy pane Daneš. :)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 17:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Alebo nechcete rozumieť, pretože sa vám to nehodí. Necháte ma vysvetlovať, sám odpovedáte iba otázkou. To absolútne nie je seriózna diskusia. Vysvetite jasne a seriózne rečou svojeho kmeňa, prečo prišiel v apríli rekordný mráz a prečo nadmerný obsah CO2 nezabránil rekordu. Moja laická odpoveď je nasledovná: CO2 je vo vzduchu nepatrné množstvo a zachytí tak málo vyžiareného tepla, že je to prakticky nemerateľná hodnota.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:20 Reaguje na Vladimir Mertan
Pletete dohromady počasí s klimatem. To je celé. Vaše laická odpověď je úplně mimo mísu...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 19:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Stále čakám na vyjadrenie profesionála. Ale vidím že sa nedočkám. Urobím teda laické zhrnutie. CO2 v žiadnom prípade nemôže ovplyvniť počasie, namerané teploty nesúvia z obsahom CO2 v ovzduší. Záporné aj kladné rekordy sú úplne mimo mísu. Nezáleží na početnosti rekordov, to nie je podstatné. Dôležitý je priemer za 30 rokov, tam vplyv CO2 prejaví, nezáleží od čoho sa naozaj oteplilo, vtedy je to úplne jasné. Úplne najlepšie môžeme pozorovať vplyv CO2 v budúcnosti. Tam nie je problém hodiť globalne oteplenie o 2 až 6 stupňov do konca storočia, tam je to úplne jasné.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 20:14 Reaguje na Vladimir Mertan
Jste mimo realitu a zcela mimo fyziku, ale je to Váš problém. Fakt byste si měl nastudovat alespoň základy...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.7.2020 14:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Studený vzduch nepochází jen z Arktidy, ne?

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/262878/lovec-mrazu-sni-o-rekordu-a-vysvetluje-proc-na-sumave-v-lete-mrzne.html

https://www.meteopress.cz/aktualne/stredecni-rano-do-ceska-prineslo-mrazive-teploty/

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/04-cirkulace.html
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 17:56 Reaguje na Petr Eliáš
Áno, studený vzduch nepochádza iba z Arktídy, aj keď v apríli to prúdenie bolo zo severu. To že na Šumave v lete mrzne a nielen tam je známe, zažil som mráz v lete v Bielych Karpatoch. Šumavský letný mráz je dobrým príkladom, že CO2 zachytáva absolútne nepatrné množstvo vyžiareného tepla. Pri jasnej oblohe a suchom vzduchu je cez deň aj 30 stupnov a v noci môže mrznúť.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:21 Reaguje na Vladimir Mertan
Člověče, nastudijte si alespoň základy všeobecné meteorologie...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 19:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Je mi jasné, že od vás nič nedozviem, zo všetkých vašich odpovedí som nenašiel absolútne žiadnu informáciu. Len povýšený tón profesionála nad laickými príspevkami, ktoré pre vás nie sú hodné odpovede.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 20:15 Reaguje na Vladimir Mertan
To máte pravdu. Nejsou. Chcete-li diskutovat, tak byste měl znát alespoň něco malinko...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 21:40 Reaguje na Ladislav Metelka
Pan Metelka nemôžem ani povedať, že ste ma sklamali. Rozhodne ste ma neprekvapili. Mám na vás jednu úplne jednoduchú otázku. Kde konkrétne sa dá pozorovať a zmerať pôsobenie CO2, myslím to nadbytočné, ktoré človek vypúšťa do atmosféry a ako ho odlíšime od toho prirodzeného oteplenia. Môžete napísať aj samostatný článok do ekolistu, alebo aj inde, rád si ho prečítam. Prípadne vám skúsim zohnať dôstojného oponenta ktorý by vám ku tomu položil zopár otázok. https://ctiradklimcik.blog.sme.sk/c/517544/o-klimatickej-hysterii.html
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 00:06 Reaguje na Vladimir Mertan
Stačí měřit IR vyzařování oblohy...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.7.2020 07:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Dobre, a čo nameriame? Nemôžete byť prosím aspoň jeden krát konkrétny? Dá sa rozlíšiť vyžarovanie vodnej pary a vyžarovanie CO2? Vieme priamo odmerať koľko je to vyžarovanie CO2, koľko watov sa vracia naspať na zemský povrch? Môžete poslať link na takýto pokus?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 08:15 Reaguje na Vladimir Mertan
Byl by nesmysl oddělovat vyzařování vodní páry a CO2, protože obsah vodní páry je závislý na teplotě a teplota na koncentraci CO2
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 09:06 Reaguje na Vladimir Mertan
Proč si pane Mertane nejdřív o tématu něco nenastudujete (stejně jako mnoho zdejších diskutujících), než tu začnete něco tvrdit?

Vše to jsou snadno dostupné informace - např. zde odchozí dlouhovlné záření (OLR), starší článek z 2001:

https://www.researchgate.net/publication/12065270_Increases_in_greenhouse_forcing_inferred_from_the_outgoing_longwave_radiation_spectra_of_the_Earth_in_1970_and_1997

Novější z 2004:
https://www.researchgate.net/publication/31589444_Comparison_of_spectrally_resolved_outgoing_longwave_data_between_1970_and_present



Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.7.2020 20:22 Reaguje na Petr Eliáš
Pozrite sa p. Eliáš. Ja som nič netvrdil, iba sa snažím vydolovať z p. Metelku informácie. To je nadľudská úloha, nikdy nič konkrétne nepovie. Ani po zhruba 10 príspevkoch som nedostal z p. Metelku nič konkrétne, iba že by som si mal problematiku lepšie naštudovať. Mna ale zaujíma konkrétne názor p. Metelku. P. Metelka ma napríklad neprávom obvinil že neviem rozlíšiť klímu od počasia a nerozumiem niektorým metereologickým javom. Je to jeho omyl, pretože meteorológia je môj koníček, štúdiu venujem veľa voľného času a som napríklad na Facebooku členom metereologickej skupiny LRWFS/Sezónne predpovede počasia. Táto skupina sa venuje ako názov naznačuje predovšetkým fenoménu "Náhleho stratosférického oteplenia". Netvrdím že mi je všetko jasné - som iba amatér. Na druhej strane sa nevyžadaje, aby tí čo s p. Metelkom súhlasili mali patričné vedomosti.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 20:48 Reaguje na Vladimir Mertan
Jsem už velmi dalek toho, abych každému všechno vysvětloval od začátku. Na to jsou tu učebnice a odborná literatura.
Odpovědět

Pavla Žídková

24.7.2020 12:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Letošní jaro nebylo výjimečně chladné. Už v únoru bylo tak teplo, že jsem uvažovala o setí zeleniny, v pohodě jsem zasadila jarní česnek. Teprve duben a květen byly chladnější, ale myslím, že jsme jen po výjimečně teplém konci zimy spíše očekávali další teplo, no a ono bylo normálně - Tři zmrzlí atd. Problém byly výkyvy počasí, které přetrvávají, a likvidují na zahradě všechno.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

24.7.2020 09:02
Omlouvám se, nejsem z oboru, ale nerozumím tomu obr. 2. Nejsou ty průměrné teploty v červnu v rozsahu 6 až 8 stupňů podezřele nízké? A že by v roce 2017 byla průměrná lednová teplota pod -5 stupňů? Není chyba v měřítku svislé osy?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 09:36 Reaguje na Milan Jirsa
Není tam chyba, není důvod. Není tam napsáno, o jaké průměry jde (v Klementinu?) nebo v celé ČR? Člověk vnímá teplotu pocitově a pamatuje si hlavně extrémy. Že bylo předloni vedro vím, ale že to bylo jen 4 dny a zbytek měsíce byl normální si už nepamatuje.
Pokud v roce 17 byly tvrdé mrazy (navíc holomrazy, jak si pamatuji) tak stačí dva týdny a zbytek měsíce málo pod nulou a to tak vyjde.
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

24.7.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Pravděpodobně průměry pro celoU ČR
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

24.7.2020 10:30 Reaguje na Pavel Hanzl
S lednem 2017 máte pravdu, podle historických dat ČHMÚ byla průměrná teplota v ČR v lednu 2017 -5,6 oC, takže to sedí. V červnu 2019 ale byla průměrná teplota 20,7 oC, v červnu 2020 16,4 oC a průměrná červnová teplota za období 1981 až 2010 je 15,8 oC. Data jsem převzal z ČHMÚ, sekce historická data - počasí - územní teploty, tak předpokládám, že jsou správně. V grafu 2 jsou všechny červnové průměry pod 8 oC, což neodpovídá teplotám udávaným ČHMÚ, takže graf buď ukazuje něco jiného než průměrné měsíční teploty nebo je tam nějaká chyba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:13 Reaguje na Milan Jirsa
Taky je mi to divné, není tam velký příliš velký vliv horských oblastí, kde bývá nejvíc meteostanic?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

24.7.2020 11:34 Reaguje na Milan Jirsa
Jsou to průměrné teploty pro Česko vždy postupně směřující k průměrné roční teplotě. Takže leden je leden, ale v únoru je průměr za leden-únor, v březnu za leden-březen, ... Není to asi moc šťastně napsáno, nebývá zvykem takto měsíční teploty prezentovat, ale je to docela instruktivní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:45 Reaguje na Radim Tolasz
Jéžišmarjá, tak to je potom celý úplně jinak!!
To potom není v červnu průměrná teplota za červen, ale od začátku roku? Pochopil jsem to správně?
A srážky se taky přičítají od začátku roku? To pak vyjde srpen, který na Jižní Moravě bývá velmi suchý, jako nemokřejší za celý půlrok! A v prosinci by byla potopa, 550 mm jen v Brně.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

24.7.2020 12:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, je to postupně vznikající roční průměr u teploty a roční úhrn u srážek. Takže v srpnu tam bude úhrn za leden až srpen. Tím jsem eliminoval meziměsíční výkyvy a pojal vývoj pololetí jako celek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:13 Reaguje na Radim Tolasz
A den reprezentuje jedna teplota, nebo víc? A když, tak které hodiny?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:16 Reaguje na Jan Šimůnek
V 7, 14 a 21 hodin místního slunečního času, součet se dělí čtyřmi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:21 Reaguje na Ladislav Metelka
A proč se dělí součet tří čísel čtyřmi?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

24.7.2020 13:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Takto je to přesně, označujeme to jako Kantzův vzorec: (T07+T14+T21*2)/4
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:27 Reaguje na Radim Tolasz
Takže T21 má dvojnásobnou váhu oproti jednotlivým teplotám ze dne?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Zapomněl jsem uvést, že teplota ve 21 hodin se bere 2x.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:21 Reaguje na Ladislav Metelka
Děkuji za rychlou odpověď.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:16 Reaguje na Radim Tolasz
A, mimochodem, nebyly by pro den reprezentativnější nějaké vážené průměry (ty by se daly fitovat z údajů stanic, kde se to zapisuje kontinuálně).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:18 Reaguje na Jan Šimůnek
V měsíčních průměrech není prakticky rozdíl mezi hodnotami, počítanými z termínů 7, 14 a 21 hodin a průměrem z desetiminutových měření.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

24.7.2020 13:21 Reaguje na Jan Šimůnek
To by šlo, ale musel byste vymyslet identickou metodu pro období, kdy jiné teploty než 07-14-21 nebyly. Tzn. většina stanic před rokem 1995. My zachováváme stejný způsob výpočtu průměrů právě s ohledem na historii. Dnes můžeme počítat denní průměr z 10M dat. Když to vyzkoušíte, tak zjistíte, že se denní průměr téměř vůbec neliší od toho starého výpočtu. Jen ve dnech s rychlou změnou teploty pozdě odpoledne nebo brzo ráno.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:26 Reaguje na Radim Tolasz
Právě ty změny jsem měl na mysli. Nejnižší teploty jsou někdy mezi 3. a 5. hodinou ráno, co znám z vlastní zkušenosti.

Doufám, že posun času se u těchto měření neprovádí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne, měří se v místním středním slunečním čase. Takže to bere v úvahu i vliv zeměpisné délky na časy východu a západu Slunce.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:35 Reaguje na Jan Šimůnek
V tom jsem se hrabal už někdy před 14 roky... http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2006/Meteo-2006-04.pdf
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

25.7.2020 19:00 Reaguje na Ladislav Metelka
To to letí :-)
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

24.7.2020 13:30 Reaguje na Radim Tolasz
Ano, teď je to jasné, děkuji za vysvětlení. Ten titulek pod grafem 2 mě zmátl - jde o průměry za prvních n měsíců v roce počítané k danému měsíci. Pro n=12 to dá průměrnou roční teplotu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono taky hrozně záleží na tom, které konkrétní teploty z průběhu dne vezmete do toho průměru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 14:18 Reaguje na Jan Šimůnek
To máte snad úplně fuk. Důležité je, aby se braly vždy ve stejnou dobu po celou dobu měření.
Odpovědět
ig

24.7.2020 09:09
Sucho nám darovala příroda, aby pomohla odhalovat špatné charaktery lidí. Kolik lidí začalo okamžitě "bojovat" proti suchu, s vidinou toho, že se buď nakapsují nebo aspoň znemožní své politické protivníky :-) Sucho skončilo, ale řada těch bojovníků je v jakémsi fázovém posunu a místo aby sklapli, bojují o to intenzivněji :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 09:41 Reaguje na
Kdo se nakapsoval na boji se suchem? A co významného se vůbec udělalo? Kromě vagónu řečí a iluzorních 31 přehrad moc nic.
Ale pokud se něco skutečně rozjelo, je potřeba to dodělat a pokračovat, kdykoliv může nastat další suché období a třeba daleko horší. Stačí se podívat na průměrné teploty.
Odpovědět
ig

24.7.2020 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Dělá na tom řada lidí ze státního sektoru a ti přeci za to berou plat :-) Ten plán na stavbu 31 přehrad se nenapsal sám, ti lidé na tom strávili čas a dostali za to zaplaceno. Z našich peněz. Zbytečně. A to se ani nezačaly dělat studie proveditelnosti.

Nebo před pár dny tu jakási politička publikovala článek, ve kterém vytýká opozici liknavost při řešení problémů sucha.

Ministerstvo zemědělství zase připravilo rozsáhlý plán plošné revize meliorací, opět k dočtení na Ekolistu. I kdyby to skončilo jen tou pasportizací (jako že skončí), tak je to zbytečná práce, opět zaplacená z našich peněz. A ti dobře placení úředníci co to vymyslel mohli být už dávno z ministerstva propuštění, když nemají co na práci a musí si vymýšlet takovéhle krkolomnosti, aby vykázali činnost.

Vznikla dokonce organizace intersucho :D ale těm to odpouštím, málem jsem pukl smíchy když jsem se o ní dočetl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:04 Reaguje na
Intersucho je web provozovaný CHMÚ, kde je sledována vlhkost celé ČR.
V době sucha je to velmi výstižné, v následující vlně sucha to bude to samé. Drobnost, že mezitím napršelo je zcela normální a je to dobře.
Odpovědět
MP

Miroslav Pácl

24.7.2020 11:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Intersucho není provozováno ČHMÚ.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:56 Reaguje na Miroslav Pácl
To se omlouvám, myslel jsem, že je.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:11 Reaguje na
Problém je ten státní sektor, který je x násobně předimenzovaný a většinou silně zkrumpovaný, ale to je problém politiky a ne ekologie. Revizi meliorací mají dělat vlastníci polí a ne státní ouředník.
Odpovědět
MP

Miroslav Pácl

24.7.2020 11:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že ty 4 miliony vlastníků - fyzických osob, co jim pozemky patří, nemohou rozhodnout o svých 20 metrech trubky aniž by braly ohled na ostatní pozemky. Není to tak jednoduché. Viděl jste film Vlastníci?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:28 Reaguje na Miroslav Pácl
Jistě, ale jim to je většinou úplně fuk, řeší to nájemce.
Odpovědět
MP

Miroslav Pácl

24.7.2020 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl
...a nájemce zase nechce (někdy ani nemůže investovat do něčeho) co mu nepatří. Je to začarovaný kruh, ze kterého není lehké se vymotat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:18 Reaguje na
Pokud se splní katastrofické vize IPCC, tak se ty přehrady hodit budou. Pokud dojde k ochlazení a nárůstu dešťů, budou se hodit alespoň některé z nich k záchytu přívalů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 14:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Které přehrady? Ty, co nasliboval soudruh nejvyšší? A co ještě? Dalších investic za asi 20 biliónů kč.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.7.2020 15:42 Reaguje na
Tak tedy teď překvapím sám sebe:-), ale ta pasportizace meliorací mi přijde zcela ok. A jo, zaplatí jí stát ... protože to byl v podstatě stát (resp. pracující lid:-), kdy ji do té země z velké části napral, což by obecně nevadilo, a kašlal na to něco někam zaznamenat, natož správně. Což už vadí víc. Nutno uznat, že na podobný brajgl je možno z té doby narazit leckde ... jak je něco všech, tak to není nikoho a jak to dopadá.
Odpovědět
ig

24.7.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, teprve teď jsem pochopil námitku. Ještě se ve velkém nenakapsovali, ale chtěli by, proto v boji proti suchu pokračují, i když už poněkud opožděně :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:09 Reaguje na
Nevím, co furt s tím máte. Stavební firma s bagrem vybagruje cokoliv (třeba mokřad, nebo základy domu) a vůbec si nemyslím, že by se měla "kapsovat" zrovna na tom.
Odpovědět
ig

24.7.2020 11:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Někdo to té firmě musí zadat, v tomto případě ministerstvo. Dál to snad nemusím rozvádět :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:50 Reaguje na
Stát zadává zakázky na základě výběrového řízení a silně rozhoduje cena. Nebýt u nás tak děsivá korupce, nikdo by se nekapsoval, prostě peníze pouze za odvedenou práci.
Odpovědět
ig

24.7.2020 12:56 Reaguje na Pavel Hanzl
I kdybychom vyloučili šití zakázek na míru a podobné libůstky, tak jsou to peníze za zbytečně odvedenou práci. Naše, společné peníze.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 13:12 Reaguje na
Vždyť potřebnost je řešena už v předprojektové přípravě a je to přece první kritérium, podle kterého se dělají další kroky.
Odpovědět
MG

Milan G

25.7.2020 11:48 Reaguje na
Jen tak mimochodem, MŽP a MZe zaplatilo loni cca 20 miliard na boj se suchem a ano jsou to peníze nás všech. Ještě letos nějaké programy doběhnou a nové samozřejmě vznikají. Je otázka nakolik jsou účelné a nakolik je to Potěmkinova vesnice.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.7.2020 10:27 Reaguje na Pavel Hanzl
I Vy jeden klimatologu! Skutečně "kdykoliv nastat další suché období". Já jen dodám, že i vlhké období, teplá a chladná léta a stejně tak i zimy, jara, ba i podzimy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:07 Reaguje na Jiří Daneš
Je tu ale jeden zásadní problém. Globální oteplování. To v dlohodobém horizontu nám s počasím velmi silně zamává.
Podívejte se na ten spodní graf, VŠECHNY sledované roky jsou nadnormální (včetně letošního!) a to se teprv rozjíždí. Těch 5 let sucha bylo jen "naznačení možností", ten netvor si teprv protahuje drápy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Na příklad pracovníci Intersucho. Nebo myslíte, že to dělají zadarmo? Víte kolik úsilí vyžaduje boj proti suchu v letošním roce (oproti loňsku vlastně deštivém)?
Odpovědět

Pavla Žídková

24.7.2020 12:36 Reaguje na
Myslím, že si to lidé vysvětlují docela chybně. Srážek je přibližně stejně, ale problém vzniká v jejich rozdělení v průběhu roku. A další problém, který nechceme vidět, je absolutní nepřipravenost ploch jak na sucho, tak na mokro. Kdyby byla půda v dobré kondici, poradila by si do značné míry s obojím, protože sorpce - nasycení - srážkami by uvolňovala postupně. Půda, která je spíše pískem, propustí vše, co nateče,takže při sebemenším teple nemají rostliny z čeho brát. Zlikvidovali jsme všechny mokřádky, meze atd., pěstují se širokořádkové plodiny, nehnojí se chlévskou mrvou, "ouhory" by byly jen k smíchu. Jsou to všeobecně známé věci, o kterých nikdo nechce slyšet, raději by postavili 3 obří přehrady.
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

24.7.2020 11:20
Pamatuju dost, abych mohla tohle léto označit za takové, jaká bývala úplně bežná a normální v dobách mého dětství a mládí. Kdy 30 stupňů už bylo faaakt vedro.Příroda si jede svoje scénáře a je příliš silná, než aby si do nich nechala zasahovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:54 Reaguje na Dagmar Krtičková
Bohužel, už to pravda není. Emise 40 miliard tun CO2 každý rok celý systém destabilizuje a Klimanetvora není dobré dráždit. A my ho dráždíme nejen CO2.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.7.2020 19:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Blahopřeji k tomu "Klimanetvorovi". Měl byste to poslat Gretce, ta by ten Váš novotvar jistě dobře zpeněžila.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 21:07 Reaguje na Jiří Daneš
Skutečně to asi nebude tvor, který bude mít sympatie k lidské rase, že?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.7.2020 19:19 Reaguje na Dagmar Krtičková
Ano, jde opravdu o úplně normální léto.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

24.7.2020 11:56
Já si tohle léto doslova užívám! Nádhera, žádná vražedná vedra, vody tak akorát. Když svítí slunce, radujete se, že je krásně, když prší, máte radost, že v srpnu bude v sudech dost vody na zalévání zahrady. Jako dítě jsem trávila prázdniny spíš v holínkách a flanelce, než v plavkách. Letošní léto je léto, jak má být.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 12:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Užívejte si užívejte, už se to asi moc často opakovat nebude.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.7.2020 15:48
Ale no tak ...

Celý léto nezaprší, a když jo, tak leje furt,
všude bláta čím dál víc,
nebo zase hroznej hic,


... je to přitom už tak dávno ... a Kid tolik let na pravdě Boží.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.7.2020 17:57
Mal by som ku tomu takú malú pripomienku. Ak chceme sledovať údajnú klimatickú zmenu, nemali by sme si všímať iba trendy nejakých priemerov, ale mali by sme si všímať tiež rekordné hodnoty a podľa nich zmenu hodnotiť. V podstate by nemalo dochádzať ku novým mrazovým rekordom. Táto jar zase rekordy prepísala, len námatkovo dávam článok zo Sme, bolo by toho viacej, ale to nie je podstatné. https://domov.sme.sk/c/22376292/prelom-marca-a-aprila-priniesol-rekordne-mrazy.html
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

24.7.2020 18:31 Reaguje na Vladimir Mertan
To, že počasí (a také klima) má také cyklický vývoj, je snadno dokumentovatelné například na indexu sucha pro celé (kontinentální) USA - obrázek 4. v https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kalenda-svetova-klimaticka-deklarace-a-analyza-jejich-bodu#dis-id-378dc7886e3d71470dc789eb8a07256d
Tento vývoj vyplývá ze změny rotačních momentů atmosféry, které jsou řízeny Jupiterem v 62,5-letém cyklu změn jeho excentricity. Šipky označují největší přísluní Jupitera. Obdobně se chová také index sucha v ČR, kdy bylo největší sucho mezi lety 1944 - 57 a největší záplavy na Žitném ostrově v roce 1965. Sucho 2004 - 2019 se opakovalo přesně po 62 letech, ale má zpoždění za USA o pár let.
Odpovědět
va

vaber

25.7.2020 08:57 Reaguje na Pavel Kalenda
jak tyto změny rotačního momentu atmosféry ovlivňují počasí? Země oběhne slunce za 1rok Jupiter tuším za 12let, takže se Země přiblíží k Jupiteru každý rok, jen v jinou roční dobu, nebo se nějak naměřila změna otáčení atmosféry,
Gravitace měsíce působí na Zemi mnohem víc, hýbá dokonce i s hladinou oceánů což asi Jupiter nedělá
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 09:08 Reaguje na vaber
Veľmi neverím na teóriu vplyvu Jupitera, ale predpokladám, že musí nastať vhodná konfigurácia Jupiter, Zem, Slnko, Mesiac a vplyvy sa sčítajú. Môže tam byť 62 ročný cyklus - asi?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.7.2020 09:17 Reaguje na Vladimir Mertan
Ještě bych tam přidal Venuši, Neptun a planetu "X". Když to nevyjde, tak ještě přidáme naší galaxii a možná i tu vedlejší. A když půjdé jooo do tuhého, tak interval 62let upravíme na 62 +/- 20 let a to už to jistě vyjde. :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 10:17 Reaguje na Petr Eliáš
Když vezmete jen věci, které se hodí, nakonec se k potřebné periodicitě vždycky dostanete...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 17:59 Reaguje na Petr Eliáš
Upravovať dáta na to sú aj lepší odborníci. V tom majú alarmisti veľmi dobrú prax.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Klimaalarmisti i klimaskeptici.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

25.7.2020 10:55 Reaguje na Pavel Kalenda
Rotační momenty... Co se mění? Moment hybnosti nebo moment setrvačnosti atmosféry?
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

25.7.2020 11:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Vše co má hmotu a rotuje: atmosféra, vodstvo, pevnina.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 11:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Prostě slapové síly vnesou do zemské atmosféry poměrně slušné množství energie, se kterým modely IPCC nepočítají, a tak holt nevycházejí.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

25.7.2020 13:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak veliká je tato energie, je vidět na změnách délky dne (LOD). A to na změnu celkového rotačního momentu Země má větší vliv atmosféra než hydrosféra a litosféra. Ve všech se ale jako základní projevuje cca 60-letý cyklus, který je synchronní se změnami excentricity Jupitera, a taky je synchronní s klimatickými změnami:
https://contextearth.com/2014/03/04/decadal-temperature-variations-and-lod/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 11:58 Reaguje na Pavel Kalenda
A kdo tedy způsobil zvýšení globální teploty o asi půl stupně za posledních 30 let? Když se i Jupuiter chová jako vždycky?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 12:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Nesmysl. O kolik se změní Coriolisova síla při naměřené změně úhlové rychlosti rotace Země?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 09:21 Reaguje na Ladislav Metelka
Už jsem vám vysvětloval před 2 měsíci v jiné diskuzi, že Coriolisova síla je moc slabá a že existují mnohem větší síly. Vysvětlení tohoto jevu viz. například Wilson (2008). Polární záře taky mají cyklus cca 60 let, korespondují s Palmerovým indexem sucha, ale průkazně nemají nic společného ani s Coriolisem ani Alzheimrem a ani s CO2.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:36 Reaguje na Pavel Kalenda
Slabá... :-) Dokáže spolehlivě fungovat proti tlakovému gradientu, určuje proudění vzduchu v atmosféře, ale pro Vás je silnější vliv Jupitera? Dost komické...
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Jste schopen rozporovat citovanou práci?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:38 Reaguje na Jan Šimůnek
To si snadno spočítáte. Velikost Coriolisovy síly jistě spočítat umíte, velikost gravitační síly Jupitera taky. Obojí je jednoduchá fyzika.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 12:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Navíc tam budou i interakce Slunce - Jupiter a ne interakce Jupiter - Země. Konec konců 11 letý sluneční cyklus odpovídá oběhu Jupitera-
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

25.7.2020 13:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Jupiter sám o sobě (vůči hvězdám) má orbitální periodu cca 11,87 let.
11-letý cyklus vychází a) z interakce Jupitera vůči všem ostatním planetám, které dohromady mají střední (momentovou) periodu 25,155 let:
https://www.researchgate.net/publication/328192335_Odhad_hmotnosti_IX_planety_na_zaklade_slunecni_aktivity_Estimation_of_the_mass_of_the_Planet_IX_based_on_solar_activity

b) Vnitřní - slapové - planety mají společnou rázovou periodu 11,07 let (Stefani 2019): https://arxiv.org/abs/1803.08692

Ty určují polaritu ve "spolupráci" s Jupiterem.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

25.7.2020 15:15 Reaguje na Pavel Kalenda
Je vidět že na řadě astronomických i fyzikálních údajů se může shodnout i (politicky, ideologicky) různorodá společnost.
Průšvih začíná až vnášením ideologického vidění a politicko-ekonomického nátlaku.
Odpovědět
va

vaber

25.7.2020 17:28 Reaguje na Pavel Kalenda
někdy bývá přání otcem myšlenky,ale pokud tahle hypotéza funguje je možno přesně předpovědět další cykly
měřením na pyramidách ,když se zvolilo správné měřidlo, se objevilo číslo Pí, průměr Země ,vzdálenost od slunce a kdo ví co ještě,je to přání něco najít nebo realita?
oteplování planety pokračuje již desetitisíce let a není o něm pochybnost ,zdali je to nějaká perioda nebo ne o tom je diskuse ,
historie klimatu Země určitě není něco co jede v periodě a nebude se stále opakovat minulost,to by jsme mohli čekat že přijdou zase prvohory i s klimatem a atmosférou té doby
existují výpočty že činnost člověka ovlivňuje rotační pohyb planety tak ,že osa rotace se bude posouvat a rovník se přesune do USA
jen málo odborníků s k tomu chce vyjádřit, mohli by ztratit reputaci odborníka, ale to nemusí znamenat že je to nesmysl
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:27 Reaguje na vaber
Ten posun rovníku: Doporučuji verneovku "Zmatek nad zmatek".
Odpovědět
va

vaber

26.7.2020 08:34 Reaguje na Jan Šimůnek
chtěl jsem jen říct ,že je mnoho názorů a nikdo neví který je správný a nějaký ten ,,důkaz,, se vždy najde
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

26.7.2020 08:41 Reaguje na vaber
Tato hypotéza funguje, protože existuje už řada predikcí budoucího vývoj sluneční aktivity, jsou testovatelné a zatím vycházejí velice dobře. Jen namátkou uvedu Dr. Žarkovou, o které tady byla diskuze před pár měsící (23.3.2020) v souvislosti s cenzurou jejího článečku v Nature Scientific Reports, dobrou předpověď poskytl taky Rick Salvador (https://tallbloke.wordpress.com/2018/05/23/rick-salvadors-2013-pattern-recognition-in-physics-solar-prediction-now-validated/
nebo přímo zde:
http://www.pattern-recogn-phys.net/1/117/2013/prp-1-117-2013.pdf). Další, jako Tattersall, Charvátová nebo Scafetta popsali velice dobře některé aspekty sluneční aktivity a různě dlouhé cykly, které mají vliv i na klima na Zemi nebo na Marsu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 12:07 Reaguje na vaber
"oteplování planety pokračuje již desetitisíce let" kam na to chodíte, to je přece ryzí nesmysl! Priody ochlazování v době ledové, perioda mladšího dryasu - velmi rychlé ochlazení, malá doba ledová ve středověku.
Ovšem podle dluhodobých cyklů by se mělo už dnes mírně ochlazovat normální rychlostí asi 1°C za 10 tisíc let a normální doba ledová by měla přijít někdy za 15 - 20 tisíc let. Ovšem naše emise CO2 to oddalují snad o 60 tisíc let. (Na cestěk k superdlouhé době meziledové, Vesmír 7-8 2020).
Odpovědět
va

vaber

26.7.2020 13:53 Reaguje na Pavel Hanzl
plameta se ohřívá od doby maximálního zalednění které bylo kdy? nějaké kolísání teplot to vůbec nevylučuje ,
nebo snad chcete říct že planeta se ochlazovala a ledovce mizely,ty snad mohou mizet jen když se klima otepluje
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:17 Reaguje na vaber
Jistě, dnes jsme ve fázi, kdy by se měla normálně ochlazovat, tj. rychlostí asi 10 tisíc let o jeden stupeň. Ale místo toho se prudce ohřívá. Podívejte se do toho Vesmíru, tam je to hezky popsané.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 18:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslíte tu? https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 20:16 Reaguje na Vladimir Mertan
Tenhle článek jsem nemyslel, ten je z roku 2001. Nejhezčí na něm je, že to, co píše jako šílenost a produje to, to se dnes děje. Já myslel
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-7/utopeni-kakofonii-nazoru.html
Odpovědět
va

vaber

26.7.2020 19:09 Reaguje na Pavel Hanzl
na cykly klimatu které jsou pravidelné nevěřím ,
vždyť ani nevíme kdy byla postavena Sfinga a je ji možno stále dobře zkoumat to u klimatu tak dobře nejde, klima z minulosti zmizelo a časování klimatu dle vrstev ledovců je pochybné protože nikdo nemůže vědět kolik vrstev roztálo a navěky zmizelo
dnešní člověk už má sílu na to aby svoji hloupostí ovlivnil nevratně některé procesy a zásadně poškodil životní prostředí ,s tím souhlasím
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 09:59 Reaguje na vaber
Klimatické cykly jsou dávno prokázané, je to dost hrubé rozlišení a Sfinga se do nich skutečně nevejde. Ale rychlé změny globálního klimatu ano, koncentarace CO2 taky, to není změna typu šup sem šup tam.
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 10:38 Reaguje na Pavel Hanzl
příklad Sfingy byl jen pro ukázku jak se špatně hledají správné informace a tak se nakonec odsouhlasí názor který nijak nevybočuje z popisu historie který je přijat jako správný
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:30 Reaguje na vaber
Případ Sfingy (a všech ostatních megalitických stveb) je naprosto nejasný. Zatím nelze určit, z jaké doby pochází a to řádově na tisíciletí. Velké množství indicií (a někdy snad i důkazů) ukazuje, že kolem desátého tisíciletí před kristem tu byla nějaká velmi vyspělá civilizace, která postavila řadu staveb z gigantických kamenných bloků. Což se jediné, co se zachovalo. A Sfinga asi patří mezi ně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:25 Reaguje na Pavel Kalenda
Díky za doplnění a upřesnění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 12:11 Reaguje na Pavel Kalenda
Počasí i klima měly samozřejmě cyklický průběh, pokud do toho člověk nevyfučel bilióny tun fosilního CO2. Od té doby se to cyklicky nechová, to oteplování nemá ani teoretický konec.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.7.2020 20:04
Ako sa striedali chladné a horúce letá v minulosti je spracované v tomto článku: https://www.nun.sk/koncek_pomery.pdf Hodnotí sa obdobie od roku 1851 do roku 1963. Vyplýva z neho, že TS≥20 kolíše od hodnoty 666 až po maximum 1931, čo je značný rozptyl.
Odpovědět
kt

24.7.2020 20:32
A uvažoval nékdo někdy, že počasí závisí na vědomí? Nebo spíš, že určitý druh povědomí lidí přitahuje určitý druh počasí???
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

24.7.2020 21:30
Nejhorší problém bude lidem vysvětlit, že GO neznamená, že nebudou mrazíky na jaře, spíše naopak, extrémy jsou letos do očí bijící, je jasný, že je s tím akutně potřeba něco dělat a krajinu nachystat do budoucna na ještě větší extrémy, ne zbytečně debatovat o průměrech.
Odpovědět
ig

24.7.2020 21:49 Reaguje na Roman z Vysočiny
Lidem, tedy mase voličů, je to jedno. Ti potřebují hesla a fráze, ne nějaké vysvětlování nebo nedejbože fakta :D
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

25.7.2020 11:16 Reaguje na
A vůbec nejlepší je když se to dá svést na jednoho nepřítele. V současnosti je to CO2, to umí na Hawaji dobře měřit.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

25.7.2020 19:04 Reaguje na Milan Vaněček
Raději CO2, než Jupiter :-)))))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 21:02 Reaguje na Radim Tolasz
Přesně tak, pan Kalenda je fakt komik. Jeho "integrál TSI" je i pro amatéra jednoznačný nesmysl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Obávám se, že amatér ani nechápe, co to integrál je.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 23:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Jsem klasický inženýr z brněnské VUT.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

26.7.2020 16:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase na mě sáhl středověk a to přímo z VUT a ČHMU. Opět nám Slunce krouží okolo Země a kameny z nebe padat nemohou :-(
Protože tentokráte CO2 a vědkyně Greta :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:10 Reaguje na Pavel Kalenda
Pane Kalendo, vy byste mohl udělat srovnávací graf, kolik dnešního oteplení má na svědomí 40 miliard ročních emisí CO2 a kolik Jupiter, integrál TSI a další vymoženosti "moderní vědy". To by zajímalo určitě nejen mě.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

26.7.2020 17:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Zrovna to čtu:
https://arxiv.org/abs/0801.3830
Ale lidstvo jsem v tom nenašel. To nenajdete ani na Mauna Loa (obrázek 3 zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kalenda-svetova-klimaticka-deklarace-a-analyza-jejich-bodu)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 20:20 Reaguje na Pavel Kalenda
Dobře. Tak otázku na tělo. Fakt si myslíte, že to dost děsivé dnešní oteplování není způsobeno emisemi CO2 ale Jupiterem, který se chová pořád stejně? Nebo jinou stejně významnou příčinou?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Za sebe:
Jupiter v porovnání s dalšími vlivy mimo planetu Zemi může mít větší význam než koncentrace CO2, které navíc byly v minulosti násobně vyšší a žádná katastrofa se nekonala.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 23:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Nádherná hloupost. Jak Jupiter zajistí změnu radiační bilance o nějaké 2-3 W/m2?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 09:03 Reaguje na Ladislav Metelka
Podle mě (a nejenom podle mě) jsou tam 2 mechanismy, které jdou ruku v ruce: a) Jupiter ovlivňuje zejména směry proudění atmosféry, oceánů, ale také pohyb litosféry vůči plášti (to mám vypozorované z tenzoru napětí). Oceány řešil např. Mörner (2018). Atmosféra (vs LOD) je známa už dlouho.
b) Obdobné tomu, co se děje na Zemi, probíhá i na Slunci s tím rozdílem, že je tak ovlivněna i jaderná fůze a tím tok energie ze Slunce. Například polární záře mají stejný cyklus cca 60-let dlouhý (Křivský a Pejml), který rozhodně není řízen množstvím antropogenního CO2 v atmosféře, ale koreluje s excentricitou orbity Jupitera. :-)
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 09:34 Reaguje na Pavel Kalenda
polární záře a aktivita slunce souvisí se slunečními skvrnami a ty se projevují v cyklech přibližně 11let a ne vždy přesně souvislost s Jupiterem může být čistě náhodná,zřejmě se tyto výrony energie Slunce připravují uvnitř Slunce až za dobu několika let se dostnou na povrch a po uvolnění napětí nastane zase období klidu ,
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:40 Reaguje na vaber
Než se energie, uvolněná v jádře fúzí, dostane ke slunečnímiu povrchu, trvá to mnohem, mnohem déle...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 14:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Sluneční skvrny se nacházejí na "povrchu", tedy fotosféře. A TSI chodí proporciálně se skvrnami.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:39 Reaguje na Pavel Kalenda
To nikdo nerozporuje. Ale než se ta energie dostane z jádra k fotosféře, trvá to hoooooodně dlouho...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:38 Reaguje na Pavel Kalenda
Tok energie ze Slunce? To se měří už hodně dlouho a žádné velké změny, kromě 11-letého cyklu, tam nejsou...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 14:58 Reaguje na Ladislav Metelka
Prosím, opět nemaťte laiky. Ke změnám TSI je napsáno toho dost. Například Steinhilber, Berger. Teď posílám odkaz na March (2011) - obr. 4: https://arxiv.org/abs/0801.3830
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:42 Reaguje na Pavel Kalenda
Rozhodně se to měří déle, než je oběžná doba Jupitera. A rozhodně žádné periodicity kromě 11-leté nebyly naměřeny. Můžete si citovat co chcete. Mám k dispozici měření.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 18:14 Reaguje na Ladislav Metelka
Pošlete mi data nebo alespoň odkazy. Na to jsem zvědav.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 19:19 Reaguje na Pavel Kalenda
Která data (prvek), pro kterou lokalitu a za jaké období?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 20:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Stačí mi TSI ve vzdálenosti 1 AU od Slunce za období 5 period excentricity Jupitera, tedy posledních cca 300 let. Lepší by to bylo za 1000 let, ale to asi nemáte.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 20:10 Reaguje na Pavel Kalenda
Aha, no a japa se nám mění excentricita dráhy Jupitera?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 22:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Já potřebuji TSI. Excentricitu mám z efemerid: https://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi
Maximum excentricity bylo 24.3.2011
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 22:26 Reaguje na Pavel Kalenda
Nebylo to 25.3.2011?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 22:45 Reaguje na Pavel Kalenda
Jinak TSI máte na https://www.pmodwrc.ch/en/research-development/solar-physics/tsi-composite/
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

28.7.2020 07:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Data TSI jsou (měřená) jen od roku 1979. To je málo na zjištění variací amplitud v 62,5-letém cyklu změn excentricity Jupitera. Proxydata TSI za delší období nemáte?
Odpovědět
va

vaber

28.7.2020 08:28 Reaguje na Pavel Kalenda
kolik je excentricita u Jupitera? a objeví se skvrny v době když je Jupiter nejblíže slunci?
říká se že energie z jádra slunce putuje na povrch velmi dlouho ,ale původ skvrn není v jádře ale pod povrchem jako důsledek obrovských magnetických toků
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 08:48 Reaguje na Pavel Kalenda
Tak nám zkuste stručně popsat, jak excentricita dráhy Jupitera ovlivňuje Slunce. A mimochodem, k tomu TSI: Máme přes 40 let přímých měření. Perioda, kterou uvádíte, je 62,5 roku. Tak to už by se na TSI projevit muselo, i v té 40-leté řadě. Kde to tam máte?
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 17:54 Reaguje na Ladislav Metelka
O cyklech sluneční aktivity, delších než je siderický oběh Jupitera, se už tu na Ekolistu psalo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, a analýzy ukázaly, že ty cykly nejsou zrovna stabilní...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

28.7.2020 20:53 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale to přece není pravda. Ty cykly jsou stejně stabilní, jako je stabilní celá Sluneční soustava. A ta funguje ve stejné sestavě už nějakou miliardu let, jak je doloženo z geologických záznamů. To, že nejsou harmonicky pravidelné, ale střídají se chaotická a uspořádaná období, vyplývá z počtu planet a jejich vzájemných silových vazeb, které se promítají jak do orbitálních parametrů jednotlivých těles, tak do sluneční aktivity. Proto existuje korelace mezi SIM (Solar Inertial Motion) (Charvátová) a sluneční aktivitou, která se tím pádem dá předpovídat (např. Žarkova, Salvador, Landscheidt, Scafetta, ...). Právě úspěšná předpověď sluneční aktivity z poloh planet je důkazem tohoto vlivu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 00:10 Reaguje na Pavel Kalenda
OPravdu??? https://www.researchgate.net/publication/234491031_Wavelet_analysis_of_solar_activity_recorded_by_sunspot_groups
Odpovědět
va

vaber

29.7.2020 08:55 Reaguje na Pavel Kalenda
už kdysi dávno jsem četl že výskyt slunečních skvrn má jistou pravidelnost, ale někdy se vůbec neojeví
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:46 Reaguje na vaber
Protože existují i delší cykly, které akorát odhadujeme podle proxydat, nebo jiných zdrojů.
Sluneční skvrny byly objeveny někdy koncem 17. století, pravidelně pozorovány jsou kratší dobu, exaktní měření má ještě kratší historii.

Možná budeme časem chytřejší tím mechanismem, že začínáme být schopni zjišťovat skvrny na některých hvězdách. Současné pozorování skvrn na velkém počtu hvězd nám asi pomůže některé cykly odhalit rychleji, než z pozorování Slunce.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 08:58 Reaguje na Roman z Vysočiny
Jarné mrazíky sa môžu vyskytnúť, ale ich početnosť by mala klesať. Rekordné záporné hodnoty by sa nemali vyskytovať vôbec, v situácii, keď je pri bezvetrí silné radiačné vyžarovanie by mala zvýšená koncetrácia CO2 rekordu zabrániť, mrznúť môže ale nemalo by byť prekonané minimum z celej histórie meraní.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

25.7.2020 10:58 Reaguje na Vladimir Mertan
I čistě statisticky to není pravda, i "minimální" rekordy se mohou vyskytnout, bude jich ale méně než těch "maximálních". Když ale uvážíte, že dojde (a už dochází) i k cirkulačním změnám, tak ty "minimální" rekordy rozhodně vyloučit nemůžete... Mohou být oblasti, kde se oteplí málo, právě z důvodu cirkulačních změn.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 12:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Samozrejme že sa minimálne rekordy môžu vyskytnúť a aj sa vyskytujú. Otázka je prečo? Teraz konkrétne prišiel veľmi studený vzduch z Arktídy. Nemala by sa Arktída oteplovať podľa teórie GO ešte rýchlejšie ako zvyšok zemegule? A čo početnosť jarných mrazov, klesá či stúpa čiste štatisticky? A čo radiačné vyžarovanie, neukazuje sa náhodou že zvýšené CO2 nič nezadrží a tie 2W/m2 nemajú žiadny vplyv, pretože je to veľmi málo, podobne ako málo je CO2 v ovzduší v porovnaní s obsahom vodnej pary?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:33 Reaguje na Roman z Vysočiny
Jak chcete nachystat krajinu na to, že možná totálně vyschne? U nás neroste jediný strom, který by přežil teplotu 50°C. A už někde naměřili 42.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 20:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Prečo by asi krajina totálne vysychala? O takom niečom nehovoria dokonca ani modely IPCC, netvrdí to ani p.Tolazs ani p. Metelka. IPCC tvrdí, že vplyvom oteplenia budú zrážky mierne narastať ale zároveň sa zväčší aj výpar a obdobia sucha budú silnejšie. O totálnom vyschnutí tu nehovorí nikto okrem Vás. Krajina v našich zemepisných šírkach by bola veľmi suchá, ak by sa ochladilo a nastala by doba ľadová. Také niečo Vás zjavne vôbec netrápi aj keď je úplne jasné, že skôr či neskôr doba ľadová príde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 20:59 Reaguje na Vladimir Mertan
Modely IPCC nevěští z křišťálové koule a skutečně nikdo neví, jak klimatická změna dopadne na Evropu.
Může být vlhčeji, ale taky sušeji. To záleží na velkém vodním koloběhu a v době razantních teplotních změn nikdo nic předpovědět neumí. Ovšem předpovídaná teplota do konce století o +5,6°C je zcela vražedná v každém případě.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 21:09 Reaguje na Pavel Hanzl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l O 5 stupnov teplejšie bolo v Eemskom interglaciáli - dobe medziľadovej. Ak by sa tak čiste teoreticky stalo, nebola by to žiadna katastrofa. Stále opakujem, že katastrofa by bola doba ľadová so suchom a mrazmi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 23:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Pokud bychom se dokázali stát zase neadrtálci i s jejich tělesnou odolností, pak skutečně tu teplotu přežijeme bez větších problémů. Ale nejsem si jist, že to dokážeme. Hlavně po té době se začalo ochlazovat, kdežto dnes se bude dál oteplovat.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 06:41 Reaguje na Pavel Hanzl
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2015/Bi8300/03_Kvarterni_cycklus_a_posledni_intergacial.pdf
interglaciál- vlhko – vegetace pohlcuje teplo (mění na latentní skupenské teplo vodní
páry) – srážky teplo rozvádí (při srážkách se teplo uvolní – až polovinu tepla získávají severské šířky takto!)
- vodní pára funguje jako účinný „skleníkový plyn“-svět je zelený,vlhký a oblačný
 glaciál
- hromadění sněhu a ledu – zvyšování albeda – ochlazování
- chlad a sucho – ústup vegetace – sluneční záření se odráží, teplo se
nerozvádí- svět je chladný, suchý a slunečný
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 09:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Samozřejmě se zhruba ví, jak probíhaly klimatické změny v minulosti. Taky se ví, čím byly způsobeny a taky se ví, čím je způsobena ta dnešní. Jenže problém je v tom, že tahle je způsobena úplně něčím jiným, než v minulosti a proto bude probíhat taky úplně jinak. A tohle se neví. Jisté je jen to, že to bude mít na lidskou civilizaci tragické dopady, protože ta vznikla v klimatickém systému, který mizí. Ovšem do značné míry to má človak v rukách, pokud by zvládl razantní omezení emisí CO2, možná má ještě šanci.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Hanzl vy ste totálny nezmar. S vami nepohne nič, žiadny argument.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Čo považujetě za "argument"?
Plky o tom, že ekoteroristi ničí ŽP a oteplování je vylhaná cypovina klimastrašáků? Nic intelingnějšího tady těžko pohledat.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 18:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Nie myslím tým odkazy na Eemsky interglaciál a s tým súvisiace vysvetlenie kedy bolo v našich zemepisných šírkach sucho a kedy mokro. Teplo znamená mokro, zima znamená sucho. Na to aby niekto uveril, že CO2 vyvolá oteplenie pri ktorom zahynieme od sucha a horúčavy je potrebná nazval by som to náboženská viera. Ale páči sa mi že trváte na svojom - vytrvalo a jednoznačne.
Odpovědět
va

vaber

26.7.2020 19:22 Reaguje na Vladimir Mertan
zima znamená sucho a jak vysvětlíte vrstvu ledovce kteý prý byl v oblasi Velkých jezer v USA a byl vysoký 1míli? Na druhé straně jak dokážete vyloučit že do Evropy nepovalí vítr ze Sahary a nevysuší ji jak švestku? Všichni víme jak se změnila Sahara a to se může opakovat i jinde ve světě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:46 Reaguje na vaber
Právě to znamená sucha: Voda je vyvázána v ledovcích a chybí jinde.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 23:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Říká Vám něco závislost výparu na teplotě?
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:14 Reaguje na Ladislav Metelka
Výpar spíš závisí na relativní vlhkosti. A pokud jsou na Zemi vymražené oblasti, kde voda namrzne a přetrvává, odjinud se odpařuje.

Nebo snad chcete rozporovat empirická zjištění o narůstání pouští v době chladu a naopak zelenání pouští v době tepla? I osídlení Sahary v době kamenné se konalo v období velmi teplé epizody, teplejší než je současné klima.
A za středověkého klimatického optima byl arabský poloostrov silně zazvěřenou stepí či lesostepí, na poušť se proměnil během následujícího ochlazení.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne, nechci. Jen tvrdím, že výpar je silně závislý na teplotě. Máte něco proti?
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 06:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Teplota jen ovlivňuje relativní vlhkost. Takže působí nepřímo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 08:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne. teplota vzduchu ovlivňuje i teplotu vody v povrchové vrstvě půdy. A teplejší voda se vypařuje rychleji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 17:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Porovnejte si skupenské a měrné teplo vody. Zahřátí vody zase tak velký vliv nemá.
Důležitá je relativní vlhkost, tedy kolik vody může vzduch do sebe nabrat. Ostatně, na tomto principu je založeno měření relativní vlhkosti vzduchu dvěma teploměry, tedy metodou, kterou se cejchují ty ostatní, jednodušší a rychlejší.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Tu metodu samozřejmě znám. Problém je trochu v tom, že když stoupne teplota, klesne relativní vlhkost vzduchu, že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano.
Pokud ovšem má vzduch možnost doplnit tu vodu odparem vhodných zdrojů (vzduch není izolován ani od moře ani od rostlin), tak na teplejším místě vodu "sebere" a na studenějším ji "vysadí".

Právě tenhle efekt funguje za studeného klimatu (doba ledová), kdy oblastí, kde vzduch vlhkost ztrácí při ochlazení (ledovce apod.) je víc než oblastí, kde vlhkost nabírá. A proto jsou ty druhé intenzívně vysušovány na pouště, které se stávají zdrojem prachových bouří a usazený prach z nich se stává spraší.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Nic nového. Až na to, že při ochlazení roste relativní vlhkost vzduchu a při nižší teplotě a vyšší vlhkosti výrazně klesá výpar...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, vzduch se ochladí (třeba nad ledovcem) a voda z něj vypadne. A vrátí se zpět nad relativně teplejší půdu a sebere z ní další vodu. Přesně tak, jak to dělá proudění vzduchu v ledničce, které přenáší vodu z uskladněných potravin na výparník.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Proto se sníh a další vlhkost velice účinně odpařuje i za trvalého mrazu. Proto i za mrazu sušívají hospodyně prádlo venku na šňůře.
Nenechte se vysmát.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:22 Reaguje na Jan Šimůnek
No však to taky trvá, než voda vysublimuje... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Manželce se mokrý cejchy na šňůře vysuší za pár hodin. Stačí, když alespoň trochu fouká vítr. Když nefouká, nevysuší se ani v létě při 30 stupních.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Blbost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:55 Reaguje na Ladislav Metelka
Empirie. Pomáhám jí s tím věšením (a sundáváním) prádla přes 30 let.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 10:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Takže v zimě, když je prádlo zmrzlé, ale fouká, je suché dřív než ve 30 stupních při bezvětří?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Většinou ano. Hlavně je to poznat u mokrého ložního prádla, které se po vytažení z pračky ještě škrobí a pak ručně (aby se nezasvinila pračka) ždímá.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 14:57 Reaguje na Jan Šimůnek
To máte divné prádlo. Když mrzne, trvá to i pár dní, než to vymrzne. Ve 30 stupních je to klidně suché za hodinku nebo dvě, i když nefouká...
Odpovědět
va

vaber

30.7.2020 18:17 Reaguje na Jan Šimůnek
vaše teorie odpařování vody na mokrém prádle těžko vysvětlí odpaření 50m z hladin světových oceánů
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 08:52 Reaguje na Jan Šimůnek
a jak se do těch ledovců dostala když přibývaly a bylo chladno, zimou?
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:18 Reaguje na vaber
Prostě se do nich různými formami vysrážela vlhkost ze vzduchu. Ten vysychal a v teplejších oblastech nabíral do sebe další vodu.
Je to sice hodně primitivní příklad, takový "kuchyňský", nicméně názorný: Naprosto stejným způsobem se pokrývá námrazou výparník v ledničce (a náskedne se tam vytvoří i vrstva kompaktního ledu), zatímco v jejích ostatních částech potraviny vysychají (pokud nejsou zabalené).
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 08:59 Reaguje na Jan Šimůnek
vůbe to tak není v té době byla hladina oceánu mnohem níže a když nebyla voda v oceánech musela být v atmosféře ,na pevninách a v podzemí,o jeden metr v oceánu méně znamená dva metry vody na pevninách
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:18 Reaguje na vaber
Byla právě v těch ledovcích.
Odpovědět
va

vaber

28.7.2020 08:45 Reaguje na Jan Šimůnek
zdaleka ne všechna
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 12:17 Reaguje na vaber
Sahara bola vlhka s jazerami a riekami v case Atlantika 6000 pnl. Vtedy bola globalna teplota znacne vyssia ako dnes.
Odpovědět
va

vaber

28.7.2020 09:03 Reaguje na Vladimir Mertan
možná to někdo říká ale nemusí to být pravda, kdyby byla teplota ještě vyšší než dnes, nemohl by být Starý Egypt obilnicí a rád bych viděl jak při tak vysokých teplotách se zalesňila Evropa a také když je hodně vlhkosti v atmosféře teploty nejsou extrémní ,deště ochlazují, jak je vidět ne rovníku
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:00 Reaguje na vaber
To je právě důkaz nesmyslnosti žvástů IPCC. V historii i prehistorii byly daleko vyšší teploty, než jakými straší tato organizace a na ni napojení aktivisté, a k žádným katastrofám nedocházelo. Naopak, tato teplá období jsou prakticky vždy spojena s růstem populace a prosperováním civilizačních center.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy si fakt myslíte, že ostatní forcingy byly tenkrát stejné jako dnes?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Přinejmenším musely fungovat na stejných fyzikálních principech.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Vůbec nemusely a většinou ani nefungují na stejných principech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Aha, takže pak se úplně mění fyzika?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne, to jen Vy jste omezen svou představou forcingů... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak je definujte.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Každý faktor, který působí na klimatický systém, ale klimatický systém na něj zpětně ne. Vnější vlivy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:58 Reaguje na Ladislav Metelka
A jsme u delších slunečních cyklů, které klimaalarmisté zuřivě popírají, a které patrně hrají zásadní roli i v současnosti.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 16:00 Reaguje na Jan Šimůnek
No, pokud jsou ty cykly hodně dlouhé, tak za nějakých 100 let se moc neprojeví, že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Pokud se sejde fáze se stejným znamínkem od více cyklů (což se čas od času stát musí), tak ten nástup může být i dost rychlý.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Může být rychlejší než vliv jednotlivých cyklů. Ale ty dlouhé cykly ani tak za 100 let nezpůsobí takové změny, jaké pozorujeme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:56 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže mohou podšprajcovat vliv těch kratších, které jsou z definice s rychlejším nástupem.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 10:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste si to nasimulovat. Dlouhý cyklus může ten kratší jen malinko zrychlit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Na takové simulace, ryze abstraktní, je ideální metapost a následný převod série výsledných obrázků na avi.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 14:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Stačí Excel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 16:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Fuj tajbl.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 16:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Fuj tajbl vespolek...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 19:50 Reaguje na vaber
Hovoria to paleológovia, je to podložené nálezmi a výzkumom. https://de.wikipedia.org/wiki/Atlantikum našiel som iba nemecký odkaz dá sa nájsť aj viac.
Odpovědět
va

vaber

29.7.2020 09:34 Reaguje na Vladimir Mertan
já věřím tomu že celá historie lidstva a i klimatu se bude přepisovat , všichni samozřejmě dávají ,,důkazy,, ale ty jsou takové, že u soudu by se takovým důkazům vysmáli, prostě se přijme hypotéza která zapadne do nynějších představ,
opět se vrátím ke egyptské Sfinze, jsou na ní zcela jasné stopy vodní eroze a zcela se ignorují , protože voda tam prý byla naposled před 200 000lety, něco je určitě špatně
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 20:27 Reaguje na Vladimir Mertan
Teplo znamená Saharu, Gobi, pouště Kyzylkum a Sinajský poloostrov, Atacama atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd.
Co pro nás bude oteplování znamenat neví nikdo, protože v historii Země není precedent.
NIKDY v historii se nestalo, že by byly emitovány do atmosféry bilióny tun fosilního uhlíku v geologickém okamžiku nějakých 100 let.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Největší rozsah pouští byl v době ledové. V té době v řadě oblastí probíhala eroze a odnos prachu větrem, který se v jiných oblastech usazoval jako spraš. A právě spraše jsou dílem doby ledové, což prokazují i nálezy v nich (včetně lovců mamutů a jejich kořisti).
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 09:03 Reaguje na Jan Šimůnek
žádné spraše, když v Evropě byly ledovce celý pruh planety od Západní Sahary , přes Arabský poloostrov až po Indii byl zelený a měl příjemné klima ,to vše od té doby vyschlo
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:06 Reaguje na vaber
Samozřejmě. To oteplování nám může přinést vlhké a ž tropické klima, nebo taky pouišť. Každopádně je to dost negativní až tragický scénář v každém případě.
Hlavně v tom, že není cyklický. Cyklus by se dal nějak přežít, ale tohle bude možná horší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže to jsou cykly, ale jejich perioda většinou mnohonásobně převyšuje délku lidského života, u těch nejdelších délku běžného trvání civilizací.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:19 Reaguje na vaber
Není to pravda. Rozsah pouští byl tehdy podstatně větší než dnes. Je to, pochopitelně, geologicky a paleontologicky doloženo.
Odpovědět
va

vaber

28.7.2020 08:56 Reaguje na Jan Šimůnek
doloženo je jen to, že Sahara,Arabský Poloostrov ,Austrálie a další místa byla ještě relarivně nedávno zelená, z vesmíru jsou vidět koryta řek , doloženému suchu chybí logika, kde nacházíme nejstarší města ,na dneších pouštích a dřívější lidé určitě nehladali pouště na žití ,pokud se bavíme o čase 10-20 tisíc let zpět
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:07 Reaguje na vaber
Ještě za prvních chalífů byl Arabský poloostrov zčásti lesostep. Dokládá to letohrádek Amra (respektive nástěnné malby v něm), který pro moderní vědu objevil český cestovatel Musil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:05 Reaguje na vaber
Ledovce pokrývaly pohraniční hory, ledovec ze Skandinávie končil někde na Ostravsku. V Polsku dokonce došlo ke kolizi skandinávského a krkonošských ledovců (a snad i některých jesenických).
Na zbytku území byla tundra s ostrůvky lesa (hlavně plazivé dřeviny, asi jako na Islandu), ostrůvky pouště a na jižních svazích některých kopců byla refugia teplomilnější flóry a fauny, která posloužila k jejímu rozšíření po skončení doby ledové.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Minakovičovy cykly. Co tam máte dál?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:21 Reaguje na Ladislav Metelka
Delší sluneční cykly, tu na Ekolistu se o nich psalo.
Minimálně. Je třeba připustit i věci, o nichž nevíme.

Mimochodem, za ohřevem Marsu a Jupitera v posledních desetiletích asi antropogenní CO2 stát nebude, že?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Kolik měření máme z Marsu? A kolik z Jupitera? A Sluncem to taky nebude, že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:52 Reaguje na Ladislav Metelka
U Jupitera pozorujeme intenzitu bouří cca 200 let, u Marsu měříme rozsah polárních čepiček cca 90 - 100 let (jako proxydata pro teploty v zimě a v létě docela dobré) a sondy s teploměrem máme na Marsu desítky let.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Intenzita bouří na Jupiteru? A víte, že Jupiter má vlastní velké zdroje vnitřního tepla? To je z těch úvah odfiltrováno? Není... A Mars? Kdyby chtěl někdo z takového minimálního množství informací vyvozovat změny teploty na Zemi, to by se klimaskeptici rozčilovali!!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Ty zdroje vnitřního tepla jsou konstantní. Jsou vyvolány "sesedáním" planety o cca 1 cm ročně. Něco mají na svědomí i slapové síly Jupiterových měsíců, ale tyto jevy jsou stálé. Nepravidelnosti jsou dílem energie ze Slunce.

A v případě toho Marsu nemáme jedinou informaci, že by se na něm teplota neměnila nebo snižovala, ale máme jen údaje o jejím zvyšování.

A rozsah polárních čepiček je ekvivalentní rozsahu ledu na pólech Země, s nímž operují klimaalarmisté běžně.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Něco si o tom zjistěte, než začnete plácat nesmysly...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 16:00 Reaguje na Ladislav Metelka
O astronomii toho mám načteno poměrně dost. Kdysi jsem koketoval, že na něco takového i půjdu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 16:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak už si toho moc nepamatujete...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:37 Reaguje na Ladislav Metelka
To bych neřekl. Navíc tohle jako argument proti antropogennosti ohřívání klimatu na Zemi je známo už dlouhou dobu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Dlouhou dobu... To ještě neznamená, že je správný...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:56 Reaguje na Ladislav Metelka
Jistě, ale zatím to nikdo hodnověrně nevyvrátil.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 10:59 Reaguje na Jan Šimůnek
A že není známá příčina... Slunce to nebude...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:39 Reaguje na Ladislav Metelka
Slunce je asi jediný možný společný činitel.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 14:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Přes TSI to není. Tak jak?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 16:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Uvažoval bych alespoň o změnách slunečního větru a ovlivnění tvorby oblačnosti.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 16:27 Reaguje na Jan Šimůnek
myslíte, že změny v množství oblačnosti byly pozorovány?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 12:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Za oteplování Marsu může s velkou pravděpodobností rozpouštění suchého ledu v okolí jižního polu planety, kvůli změně sklonu osy rotace.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:39 Reaguje na Petr Eliáš
A proč a jak došlo ke změně osy rotace?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 12:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Hezky to popisují například zde. :-)

,,Sklon naší osy však není úplně stálý. Během posledních 5 milionů let osciloval v rozmezí zhruba 22°03′–24°30′, přičemž perioda těchto výkyvů je zhruba 41 000 let. Za to, že změny sklonu zemské osy jsou poměrně malé, vděčíme Měsíci, který ji gravitačně stabilizuje.

Naopak třeba u Marsu, jenž nemá dostatečně hmotnou přirozenou družici, se sklon osy pohybuje v dlouhodobém měřítku mezi 0° a 60°. Netřeba dodávat, že podobně velké změny by na Zemi vedly k obrovským výkyvům v příjmu slunečního záření a následným drastickým změnám klimatu.,,

https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1821
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:52 Reaguje na Petr Eliáš
Ano, ale ty změnx sklonu osy probíhají tak pomalu, že tím těžko vysvětlíte oteplování v měřítku desítek let...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Tohle podepíšu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 16:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Já spíš narážel na ty dlouhodobé změny (sklon osy). ... Co se týká těch změn během několika desetiletí, tak se mi nepodařilo najít zdoj, jak se přišlo na to, že se Mars otepluje. Jediné co jsem našel bylo porovnání snímku Marsu z roku 1977 (Viking) se snímkem z roku 1999 (Mars Global Surveyor). Snímek z roku 1999 zobrazoval nižší albedo než snímek z roku 1977 - z toho pomocí modelu vypočetli oteplení o 0,65C. Prý to má ale háček. A to ten, že snímek z roku 1977 byl pořízen po globální prachové bouři - došlo ke zvýšení albeda planety. Během následujících let se albedo přirozenými procesy snižovalo. Takže tvrzení že se Mars otepluje, postavené na porovnání těchto dvou snímků, nevypovídá nic o vývoji teploty na Marsu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:39 Reaguje na Petr Eliáš
Existují snímky Marsu (spousta) a od cca 20. 30. let minulého století jsou natolik kvalitní, že porovnání rozlohy polárních čepiček se na nich dá provést rozumně malou mírou nejistoty či chybovosti.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale jděte... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Sežeňte si informace.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 11:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Že zrovna Vy chcete, aby si někdo sháněl informace... :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.7.2020 15:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Docela by mě zajímalo, jak by ze snímku z 20. a 30. let dokázal určit, zda se jedná o sezonní změny, pokrytí ledu prachem nebo o nějaký dlouhodobý trend úbytku ledu. :-)

http://observatory.cz/news/marsovy-polarni-cepicky-maji-tvar-spiral.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 16:04 Reaguje na Petr Eliáš
Jestliže se budou dlouhodobě zmenšovat minima a maxima, tak to něco řekne. A dnes máme soft, schopný slušně spočítat plochu i velmi nepravidelných útvarů (a dokonce zohlednit, že nejsou na rovině, ale kouli).
Odpovědět
va

vaber

30.7.2020 16:31 Reaguje na Jan Šimůnek
v těch dobách ještě viděli na Marsu kanály,takže o kvalitě jsou pochybnosti
Odpovědět
va

vaber

29.7.2020 09:12 Reaguje na Jan Šimůnek
o ledovce mi jde jen proto že pokud byl jejich rozsah velký musely silně ovlivňovat klima na jihu Evropy ,tedy ochlazovat , vaše teorie o růstu ledovců vůbec nefunguje na Sibiři kde ledovce nebyly, prý proto že tam bylo sucho i když je jasné že zmrzlý permafrost je doslova nacucaný vodou , nikde jsem neviděl logické vysvětlení růstu ledovců v chladných dobách, to by vyžadovalo teplé oceány,
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 18:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Dokelu akoze nikdy v histórii? Všetok fosílny uhlík je prírodného charakteru a naspat sa vracia iba zlomok toho čo organizmy naviazali. Väčšina CO2 je viazaná vo vápenci a tam je ho násobne viac ako v rope a uhlí. Uhlie zdaleka ludia nespália všetko, veľká časť je nedostupná a neoplatí sa tažiť.
Odpovědět
va

vaber

29.7.2020 09:44 Reaguje na Vladimir Mertan
třeba původ ropy je zcela nejasný a já si myslím že vznikla v oceánech z organizmů které žily v době ještě před globálním zaledněním planety a v té době byla atmosféra asi zcela jiná než dnes,bylo na to dvě miliardy let o kterých se neví prakticky nic a to je dlouhá doba,
že by vápenec vznikl z uhlíku který obíhá v organických sloučeninách ,o tom mám pochybnost
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:53 Reaguje na vaber
Ropa je spíš abiotického původu a byla zavzata do vznikající Země z prachoplynových oblaků kolem Slunce.
Odpovědět
va

vaber

29.7.2020 16:03 Reaguje na Jan Šimůnek
to jsou příliš složité uhlovodíky na to aby vznikly ve vesmíru,bych řekl
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:40 Reaguje na vaber
Byla nalezeny na Titanu a tam skoro stoprocentně nevznikly biogenní cestou. A lze je detekovat v mezihvězdných prachoplynových oblacích.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 21:43 Reaguje na vaber
Pochybnosť mať môžete, ale je to tak. Dam odpoved znameho geologa ako sa CO2 dostalo do biogenneho vápenca: Pokial ide o chemogenny alebo biogenny vapenec tvoreny vapnitymi riasami, vzdy sportrebuva CO2 rozpusteny vo vode. S lumachelovymi vapencami (zo schranok zivocichov) je to trosku komplikovanejsie, zivocichy ziskavaju C zo stravy (rastlinnej alebo zivocisnej), ale v procese diagenezy sa v ich odumretych schrankach vyzrazavaju karbonaty v ich ostatkoch (fosilizacia), cize zase ziskavaju CO2 z vody.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 21:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Púšte sa vyznačujú vysokými teplotami cez den a nízkymi teplotami v noci. Púšť Gobi má napríklad maximálne teploty 45 stupnov a minimálne -40 stupnov. Je to tak preto, že tam chýba voda, ktorá vytvára takmer celý skleníkový efekt - oblaky dokážu naozaj účinne zabrániť vyžarovaniu v noci a cez zase zabránia slnku zohriať pôdu. Podobný efekt má aj vegetácia tiež zabranuje prehriatiu pôdy.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 06:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Neadrtálcami sa nemôžeme stať, pretože človek síce má veľmi malú časť DNA od neandrtálcov, ale v podstate ľudia neadrtálcov vyhubili a to bud priamo alebo nepriamo vytlačením z lovísk a konkurenciou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Pozor na to, že neandrtálec a člověk moderního typu měli hodně přes 99% genotypu identického. Takže ta "malá část" je vlastně dost velká část toho zbytku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže nutí evropské státy, aby na konkrétní verzi této věštby z kříšťálové koule vydávaly desítky bilionů ročně. Do těch správných kapes, ovšem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 23:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Co je to za kapsy, komu patří? A kdo postavail ty větrné parky a fve, které dodávají dnes terrawaty elektřiny do všech normálnícz zemí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 08:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Kapsy jsou to solárních baronů a podobných šmejdů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 09:16 Reaguje na Jan Šimůnek
A kdo teda postavil ty giga kapacity pro výrobu čisté elektřiny? Kdo zaplatil celý vývoj, který jede tak rychle? Paroubkovi Marťani?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 16:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš jde o to, za co se to postavilo. A odpověď je jednoduchá - za peníze daňových poplatníků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Postavily se gigantické kapacity výroby čisté energie v řádu už asi terrawatthodin. To něco stojí, to fakt nevíte? A zaplatili to soukromníci, část šlo přes dotace. Tím se ten byznys rozběhl a dál už to jede bez dotací a hlavně se stahuje produkce CO2 velmi silně. A už je to i levnější, takže my jsme už zase ti blbí a neschopní vzadu.
Platíme nejvíc v EU na OZE a máme z toho co? Jen blbé kecy a čadící uhláky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Nikde to nejde bez dotací. Fyzika a ekonomie to vylučují. Jen jsou země, kde jsou ty dotace různými způsoby kamuflovány, zatímco u nás je to (IMHO správně) "propíchnuto" na účtu za elektřinu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste posedlý dotacema. Dobře, v celém systému je dost dotací z veřejných peněz a co?
Výsledek je velmi dobrý, elektřiny je všude dost, emise CO2 rychle klesají. A o to přece jde v první řadě!!!!
To, že OZE jsou už levnější než uhláky a se stále se navyšujícími kapacitami akumulace ten trend bude pokračovat.
Naše velmi "významná" část exportu elektřiny bude za chvíli neprodejná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 12:13 Reaguje na Pavel Hanzl
https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby byly levnější, nemusely by se ty OZE dotovat. Sama existence dotací ukazuje, že je to jen švindl, založený na penězovodech z kapes občanů do kapes šíbrů, kteří ty dotace na OZE berou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Je potřeba dotovat infrastrukturu, každá fabrika potřebuje giga investici i na dobře prodatelné zboží. Dnes jsou OZE už rentabilní samy, hlavní investice jdou do akumulace elektřiny. A my jen sedíme za bukem a kritizujeme, prostě tutani.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:25 Reaguje na Pavel Hanzl
O prodejnost naší elektřiny se nemusíme bát. Čím více budou mít Německo a Rakousko zaneplešenou energetiku OZE, tím víc budou potřebovat energie od nás a neopovrhnou ani polskou uhelnou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 07:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak dycky. Elektřina je na vývoz ve velkém a čistá a levná. my budeme mít problémy velmi brzo.
https://oenergetice.cz/zahranicni/svedsko-prvnim-pololeti-jako-prvni-skandinavska-zeme-predcilo-nemecko-cistem-vyvozu-elektriny/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:05 Reaguje na Jan Šimůnek
„Po úspěšném dokončení projektů v posledních letech ve Španělsku a Německu - které byly realizovány bez dotací - jsme nyní dosáhli bodu, kdy je fotovoltaická energie také v Polsku obchodovatelná,“ řekl Benedikt Ortmann, globální ředitel solárních projektů společnosti BayWa re".

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.7.2020 21:50
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Uvidíme následující roky .Potom se dají dělat oprávněné závěry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
To hejno je už ale dost veliké na skutečné jaro.
Odpovědět
kt

24.7.2020 21:54
Nejhorší problém bude lidem vysvětlit, že přiroda není nic, od čeho bychom se měli oddělit a co bychom měli řídit, ale že příroda je naše součást..
Odpovědět
va

vaber

25.7.2020 09:16 Reaguje na
vliv člověka na přírodu je už nyní extrémní ,ale bohužel v negativním směru,ale člověk to tvrdošíjně ignoruje a dělá jen to co se mu líbí a ne to co by bylo třeba , zapomíná že je součástí přírody a někteří lidé si myslí že člověk přírodě vládne
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:58 Reaguje na vaber
Nedá se říci člověk, to je příliš široký pojem. Většina světavé populace to chápe, jen zaprděné Česko s tím má problémy. Já pro tyhle jedince používám pojem "ropák" a dost se divím, že je jich taková koncentrace i na Ekolistu.
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 11:00 Reaguje na Pavel Hanzl
není rozhodující názor jedince , člově, tedy celá civilizace planety, jde směrem který přinese v budoucnosti jen přibývání problémů, ale jsou lidé kterým je to jedno a věří že peníze dokáží vše napravit a peněz na planetě bezpochyby přibývá
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 12:03 Reaguje na vaber
Připadá mi velmi pozitivní, že právě nejsilnější ekonomika planety (EU) se většinově a skoro jednoznačně vydala cestou snižování veškerých externalit a negativních vlivů na přírodu, především je to nejpalčivější problém v emisích CO2. Celý Green Deal je orientován na záchranu klimatu a dává určitou šanci, že to lidstvo dokáže ustát, vždy je potřeba silný a plně funkční příklad.
Mě ale fatálně vadí, že zrovna my jsme za největší hlupáky a odmítáme spolupracovat, protože právě v tom by mohla být naše budoucí prosperita.
To fakt nikdo nevidí, kam vede ta zoufalá snaha držet se dýmajících uhláků??
https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:27 Reaguje na Pavel Hanzl
EU je v měřítku planety naprosto zanedbatelná. A její podíl na ekonomice planety se stále snižuje, především snahami o realizaci zelených fantasmagorií.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 21:42 Reaguje na Jan Šimůnek
EU tvoří asi 30% HDP celého světa, USA 27%.Čína 17%. Právě s rozvojem OZE její podíl jde nahoru, nahoru jde i USA a Čína.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 07:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Podle:
https://www.google.com/search?q=EU+HDP&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b
Je roční HDP EU 16 584 000 000 000$
Podle:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt
Je HDP celého světa
65 950 000 000 000 000$
Na třicet procent mi to nějak nechce vyjít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 07:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Je to údaj "asi" a pár let starý. Ale to je dost fuk, jestli 25%, ne? Každopádně je to nejsilnější ekonomika světa a pokud zrovna ona jede do OZE tak masivním způsobem, tak je šance i pro ostatní, kteří jsou daleko větší prasata (Čína).
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Musíte od těch starších čísel odečíst Velkou Británii a výsledky ekonomické spolupráce s ní zredukovat.
Obávám se, že výsledek bude pod dvacet procent. A trend je v podstatě setrvale sestupný od přeměny úspěšného EHS na politicko - úřednický shit EU. A tlačí ho dolů i vzestup Číny a některých dalších zemí 3. světa. Dost na snížení světového podílu EU v HDP zapracovaly i USA za Trumpa, protože šly ekonomicky nahoru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 11:39
"Každý složitý problém má jednoduché, leč nesprávné řešení."
Obávám se, že se tento bonmot vztahuje i na klimatickou změnu a boj proti CO2. A to pomíjím skutečnost, že ekologové vlastně proti CO2 nebojují - viz jejich úporný boj proti jaderné energii, která je jediná bez produkce CO2 a současně dostupná v dostatečném množství, a raději bojují za paroplyn, který produkuje kvanta CO2.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

25.7.2020 12:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, správně jste to napsal, ekologové proti CO2 nebojují, ti bojují za čistý vzduch, vodu, nezničenou půdu, přírodní vegetaci,..
Boj s CO2 je vlajková loď atomhujerů, vidí v tom svoji jedinou záchranu, neboť neumí stavět bezpečné JE levně a rychle a nevyřešili problém recyklace.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 12:56 Reaguje na Milan Vaněček
Boj s CO2 je hlavní náplní ekoteroristických aktivit.
Jaderné elektrárny jsou vyřešené, včetně recyklace a včetně přeměny elektrárny zpět na zelenou louku. A, na rozdíl od ekoteroristy podporovaných OZE, JE vše zaplatí během své provozní doby a uloží to na separátní konto. Náklady na likvidaci OZE budou dál zatěžovat společnost a ekonomiku státu.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

25.7.2020 15:02 Reaguje na Jan Šimůnek
A jakou další pohádku pro nás máte? Tu o Šípkové Růžence...?
Odpovědět
ig

25.7.2020 15:22 Reaguje na Milan Vaněček
Co je na tom špatně? JE jsou hotová, vyřešená věc, dokonce i incidence havárií 7. stupně je už slušně zkalibrovaná.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

25.7.2020 19:46 Reaguje na
Havarie 7. stupně u 5 reaktorů (1xUSA, 1xSSSR, 3xJaponsko) z asi 500 postavených jaderných reaktorů, to je slušná kalibrace. A to ještě většina reaktorů bude fungovat dalších 10-30 let.
A teď si představte, že budete chtít vyrábět ne 10% elektřiny celosvětově, ale 50%.
To bychom se měli na co těšit.

Až uvedou do provozu reaktor, který nehavaruje ani při chybě obsluhy nebo když obsluha uteče či je mrtva, tak se moc nezmění.
Takové "klasické", reaktory 3. generace jsou možné, ale ne v řádu GW a ovšem, budou ještě mnohem dražší než současné.
Stále čekáme na vyřešení problému s bezpečností a s recyklací radioaktivního materiálu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.7.2020 19:57 Reaguje na Milan Vaněček
K dubnu 2020 bylo na světě 440 JE reaktorů s výkonem 390 GW. Kromě toho je ve výstavbě 55 reaktorů a 109 reaktorů s kombinovanou kapacitou 63 GW a 118 GW.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
Ročně na celém světě následkem dopravních nehod zemře 1,35 milionu lidí.
--------------------------

Vsadím se, že více lidí už zemřelo při výstavbě-montáži OZE než v důsledku jaderných havárií za posledních deset let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 20:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vaše cílené mystifikace jsou založeny na srovnáváním nesrovnatelných veličin.
Lidé zemřelí na havárie JE se mohou srovnávat pouze s lidmi zabitých při haváriích OZE.
Těch bude asi skutečně minimum.
Ovšem ti, kteří zemřeli na stavbě OZE se musí srovnávat s těmi, kteří zemřeli na stavbách JE.
Tam se to možná srovnávat dá, čort znajet.
Ovšem srovnávat to s lidmi zabitých ne silnicích je nesmysl, to byste daleko dříve musel počítat ty, kteří zemřeli na jedy produkující uhláky. To by byla jednoznačně x krát větší skupina.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Když se ovšem stejná metodika výpočtu "obětí zemřelých na jedy produkující uhláky" použije na výpočet obětí ekologických aktivit, jako např. blokování výstavby dálnic nebo silničních obchvatů měst a vesnic, tak ekologové vřískají jak Viktorka u splavu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase jste úplně někde na Paroubkově Marsu, výstavbu silnic a dálnic blokují neschopní ouředníci, případně majetkové poměry. Taková Havránková se vždycky chtěla domluvit, ale nebylo s kým. A ekologové udělají kulové, jen humbuk v novinách a dnes už ani to ne. Ten problém se jmenuje STÁTNÍ SPRÁVA.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 17:09 Reaguje na Pavel Hanzl
O Havraníkové víte zřejmě .rd?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 20:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy jste kouzelník. Co kdybyste srovnal počet lidí zabitých v motorových a v elektrických autech?
Taky blbost, že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud by se to převedlo na ujeté člověkokilometry nebo nákladokilometry, tak se to srovnat dá pro elektromobily to moc dobře nevychází.

A, mimochodem, on elektromobil nemá motor?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Elektromobily, poukud jsou řízeny autonomním systémem, jsou x násobně bezpečnější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Těch několik smrťáků, které už byly, se s vaším tvrzením neslučují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 22:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Na ty statisíce (milióny??)kilometrů se stalo jen několk jednotlivých bouráků, které byly vyhodnoceny tak, že být tam řidič, nezvládl by to taky. Ale proti normálnímu šoférovi je ta bezpečnost x násobně vyšší, navíc se ty systémy stále vylepšují. Zvláště za mlhy nebo tmy vidí násobně lépe, dokáže reagovat na třetí auto v koloně před sebou (má kameru na střeše) atd. atd.
Prostě svět se nazastavil s pádem komunismu, už byste to mohl konečně pochopit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:35 Reaguje na Jan Šimůnek
To je typická lež typu bullshit. To máte z Petrohradu, jinde to tak blbě neprogramují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Je mi líto, je to zcela objektivní realita.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 12:56 Reaguje na Milan Vaněček
Nemáte pravdu. Ľudia, ktorí veria na škodlivosť CO2 sú zároveň aj aktívnymi bojovníkmi proti atómovým elektrárnám. Viď Greenpeace, bojuje aj proti CO2 aj proti jadru.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

25.7.2020 15:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Greenpeace vznikl jako organizace proti zkouškám jaderných zbraní a radioaktivnímu zamoření přírody.
Proto je i proti JE (ty mohou dopadnout jako Černobyl či Fukushima, nemluvě o mnoha dalších jaderných katastrofách).
Teptve později se na to nabalovaly další věci proti kterým bojoval (kácení tropických pralesů, zánik živočišných druhů, kouřící komíny uhelných elektráren s emisemi síry, popílku, rtuti, ....
Agenda globálního oteplování a CO2, to je Al Gore a jeho následovníci..., v tom už je především velký byznys...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 15:46 Reaguje na Milan Vaněček
Že je agenda CO2 byznys, o tom sa nedá nepochybovať.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Proti byznysu s fosilními palivy to bude praktická nula.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč? Těžba a využívání fosilních paliv je spojena s poctivou a docela namáhavou prací. "Boj proti CO2" je jen bezcenné žvástání a OZE jsou jen tunel. Obojí bez jakéhokoli užitku.

Maximálně má z propagace a podpory FV elektráren benefit totalitní čínský režim, který FV panely produkuje v otrockých lágrech, které si nijak nezadají s nacistickými koncentráky nebo sovětskými gulagy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 09:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Na Sibiři těží především Americké firmy (30% ruského vývozu ropy a plynu tvoří právě ony), veškeré obslužné práce dělají Číňani a Rusů tam žije minimum. (asi 10 miliónů od Uralu na východ).
Je jen otázkou času, kdy si celou Sibiř připojí Číňani a Rusko se stane "geopolitickým bezdomovcem" (Krupnov).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:47 Reaguje na Milan Vaněček
OZE a celá agenda kolem včetně výzkumu a vývoje je skutečně byznys. Taky všechno, co v naší civilizaci funguje, je vždcky byznys. Nemá cenu řešit, jestli je to dobře nebo špatně, je to fakt.
Jenom důležité je, kdo ten byznys dělá a kdo to platí.
V Evropě to platí čáatečně státy formou dotací a velkou většinu soukomý investor. A kdo to čerpá? Výzkum a vývoj, výrobci komponentů a technologové, stavební firmy a a tisíce subdodavatelů.
Je to špatně?
Pro nás ANO, protože máme vládu ropáků a .....(dosaď si sám) protože nejsme schopni se tohoto vývoje zúčastnot a jen doplácíme. Proč veškerý vývoj jde mimo nás, proč na vodíkových a jiných technologií nedělají ve velkém naše výzkumáky? Proč zdechl pes v případě lithia na Cínovci? Proč neděláme vývoj akumulátorů, když jsme mistři v nanovláknech??
Proč se jedom špiní, žvaní, hyenizuje a kdáká nesmysly o "škodlivosti Green Dealu", proč všichni bečí, že se "balíkují ekoteroristi" a podobné blbosti a proč se nebalíkují naše výzkumáky a naše firmy?
Proč platíme nevyšší dotace v EU na fve a biopaliva a co z toho máme? Jen kecy. Kdo tuhle zemi řídí jako ponocnej?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2020 22:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Jaký chcete dělat výzkum ve fotoelektrickém jevu? Maximálně nějaké drobnosti, které o nula nula prd zvýší výkon článku. Výroba komponent se provádí v otrockých robotárnách v Číně, a ty podporovat je holý nesmysl. Stavební firmy a subdodavatelé se na FV elektrárnách moc nenapakují.

Lithium na cínovci by znamenalo drsnou těžbu, proti níž byly / jsou doly na hnědé uhlí ozdobou krajiny. Včetně uvolňování kdejakého toxického prvku (který je tam společně s tím lithiem) do prostředí. A navíc ho tam není tolik, aby se z něj daly vyrobit baterky, které by dokázaly zálohovat OZE jen na našem území.

Neplatíme nejvyšší poplatky za OZE, jen je nejméně kamuflujeme. Němci platí podstatně víc. Zčásti i v cenách za zboží, obsahující "konzervovanou" elektřinu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 22:11 Reaguje na Jan Šimůnek
"Svět už není mladý, dva tisíce let uplynulo......
Fve panely se stále vyvíjí, v Izraeli zkouší biologické potahy na bázi fotosyntézy a vy tu kdákáte že je vše hotové. EU bude prioritně dotovat vodíkové technologie atd,. atd. Vy musíte být extrémně omezený jedinec, že?
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

26.7.2020 23:27
Globální oteplení se sice nedostavilo, ale penále za ně se platí dál. To je uhlíková daň, emisní povolenky a obchodování s nimi, k tomu nyní nová norma emisí pro osobní auta 95 gCO2/km a penále za její nedodržení. GO se změnilo na klimatické změny a jede se dál. Kolik Vám to sype, pane Tolasz, členství v GEO a IPCC?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 23:37 Reaguje na Pavel Dudr
Ano, typický neználek. Globální oteplování je podmnožinou změn klimatu.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

27.7.2020 09:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, podmnožinou, ale dají se na ní vydělat miliardy eur.I když to dělá jen 0,016 K za rok v dlouhodobém průměru. Ale jen v bohatších zemích to lze. Ve třetích zemích by na tyto ekoparazity vzali lidi klacky a vidle.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Obávám se, že to nebude už podmnožina, už to bude dominantní jev. Samozřejmě to jede v bohatých zemích, které jsou chytřejší a vyspělejší, primitivní omezenci vždy na všechno vezmou klacek (i ty vidle si většinou neumí sami vyrobit).
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, jde to jen v zemích, kde dotace do OZE a další šílenosti ještě nezpůsobují krachy domácností. Jenže těm zločincům, co to provádějí, neustále narůstá apetýt. Až se dostanou na úroveň že domácnosti začnou krachovat a spousta dalších si uvědomí, že je krach v nejbližší době čeká. A že nemají co ztratit, když se na ekology vydají s vidlemi a cepy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 18:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdo zase člověče nešťastná krachuje? Náš super babišistán jde do krize, ale ke krachu má dost daleko a Německo prosperuje velmi dobře, celý průmysl OZE je táhne nahoru. Kdybychom nebyli hloupí ropáci, taky bychom prosperovali v hi-tech oborech, nejlépe v akumulaci elektřiny. Do tohoto oboru jdou dnes asi největší investice, včetně dotací.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 07:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Německo jde do krize; energie a zboží, které ji v sobě má "zakonzervovanou", jdou dlouhodobě cenově nahoru. Zatím to lidi ještě zvládají platit, ale situace se zhoršuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 08:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč si o tom něco nepřečtete? oenergetice.cz je dobrý web., to fakt nevíte?

Letos už normální země dostaly z OZE víc energie, než z fosilních paliv.
To je snad málo za těch pár let, kdy se OZE rozbíhají?
Jak dlouho bude trvat, než OZE vyrobí třeba 80% energie a pojedou jen nízkoemisní paroplyny jako vyrovnávačky a dojíždějící JE jako fundament?
Já to odhaduji do 10. let.
A co budeme zatím dělat my? To neví ani PánBůh.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.7.2020 06:35
VELKÁ MIGRACE KLIMATU - a chystejme se na velké migrační vlny lidí

Prestižní noviny New York Times zveřejnily velký článek o změně klimatu, z něhož vyjímám:

Vědci se naučili projektovat takové změny po celém světě s překvapivou přesností, ale až donedávna bylo o lidských důsledcích těchto změn známo jen málo. ....
stovky milionů lidí ze Střední Ameriky přes Súdán do delty Mekongu budou nuceny si vybrat mezi útěkem nebo smrtí. Výsledkem bude téměř jistě největší vlna globální migrace, jakou svět viděl.

Podle průkopnické nedávné studie v časopise Sborníku Národní akademie věd (1),planeta by se mohla v příštích 50 letech ohřát více než za posledních 6 000 let dohromady. Do roku 2070 by druh extrémně horkých zón, jako je na Sahaře, který nyní pokrývá méně než 1 procento zemského povrchu, mohl pokrýt téměř pětinu zemské půdy.

Vědecká studie z roku 2017 uvádí, že do roku 2100 by teploty mohly stoupnout až do bodu, kdy by na některých místech, například v Indii a východní Číně, několika hodinový pobyt venku „bude to mít za následek smrt i pro nejodolnější lidi“. (2)

Světová banka poukazuje na to, že více než osm milionů lidí přestěhovalo na Blízký východ, do Evropy a Severní Ameriky. (3)

NYT dospívají k závěru, že :"Migrace může přinést skvělé příležitosti nejen migrantům, ale také tam, kam migranti přijdou . Jelikož například Spojené státy a další části globálního Severu čelí demografickému úpadku, mohl by být příchod nových lidí do populace ku prospěchu každého. " atd. atd.

=============================
Nevím, co se v USA dnes děje, ale pravděpodobně jsou "mešuge" a trpí utkvělými bludy. Každému doporučuji si článek přečíst, aby seznal kam až jsou schopni klimamalarmisté zajít. Vynikající ukázka manipulace s veřejným míněním a důkaz toho kam až jsou schopni tito lidé zajít.



(1) https://www.pnas.org/content/117/21/11350
(2) https://advances.sciencemag.org/content/3/8/e1603322
(3) https://www.worldbank.org/en/news/infographic/2018/03/19/groundswell---preparing-for-internal-climate-migration

Celý článek najdete tady:
https://www.nytimes.com/interactive/2020/07/23/magazine/climate-migration.html





Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 08:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Celé je to jen ideologické blábolení. Silně nalevo v politickém spektru. Pokud ti lidé ze zmíněných oblastí emigrují, tak ze zcela jiných příčin než klima:
-- Ze Súdánu utíkají před agresívním islámem (mj. favoritem neomarxistů).
-- V Jižní Americe utíkají před neomarxistickými režimy, kteří nedokáží zajistit výživu obyvatel ani v zemích, kde když se zapíchne větvička do země, tak na ní za pár dnů vyroste ovoce, a když se zapíchne hlouběji, začne téct nafta.
-- V té deltě Mekongu je to spíš vliv agresívního vietnamského komunistického režimu (opět miláčka neomarxistů).

Naším skutečným nepřítelem není klima, ale neomarxismus.
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 09:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
je to optimistická iluze že nárůst teplot zasáhne jen pás tropů, horký vzduch nezůstane nad rovníkem ale bude se tlačit na sever nebo jih od rovníku a co se stane s vegetací?,
nebude to o přijímání migrantů, ale možná o přežití ,z toho nebude profitovat nikdo
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

27.7.2020 09:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Někdy mě udivuje, že v souvislosti s masovou migrací způsobenou oteplením, není zmiňována Sibiř. Tisíce km2 téměř neobydlené pustiny v mírném klimatickém pásmu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:24 Reaguje na Karel Tejkal
Sibiř je skutečně rezervní prostor, který ovšem ovládá totalitní Rusko, v budoucnosti to bude asi totalitní Čína. Další zdroj konfliktů a válek.
Odpovědět
va

vaber

27.7.2020 11:05 Reaguje na Pavel Hanzl
zrovna Sibiř má letos extrémní teploty a v zimě extrémní mrazy
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 11:51 Reaguje na vaber
Jistě, ale na Sibiři ještě nikdo vedrem nezemřel. Tyhle extrémy člověk zvládá, ale +50°C ve stínu nikoliv. A už změřili v našich končinách 42.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

27.7.2020 21:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Na Sibiři chybí sociální dávky vyplácené v eurech.
Odpovědět
li

29.7.2020 23:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale už i v roce 1983
Odpovědět
MG

Milan G

27.7.2020 10:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
NYT už dávno nejsou prestižní. Je to plátek, který vyhazuje své zaměstnance pokud někde nepokleknou. Není to tak dlouho co vyhodily jednu supervizorku protože povolila rozhovor, kde se odsuzovalo násilí od BLM.

Co je alarmující je toto...NYT dospívají k závěru, že :"Migrace může přinést skvělé příležitosti nejen migrantům, ale také tam, kam migranti přijdou . Jelikož například Spojené státy a další části globálního Severu čelí demografickému úpadku, mohl by být příchod nových lidí do populace ku prospěchu každého. " atd. atd.
Ty skvělé příležitosti jsou vidět na každém kroku, říká se jim sociální dávky atd. a obrovská zátěž pro ten který cílový stát.

NYT jsou komunistický plátek ze kterého by měl Stalin s Gottwaldem nelíčenou radost.
Odpovědět
MG

Milan G

27.7.2020 10:18 Reaguje na Milan G
Levičáci jsou prostě nepoučitelní. Drží se Goebbelsova hesla, zrovna tak jako zde někteří diskutující, že 1000x opakovaná lež se stává pravdou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Obávám se, že tohle se stane skutečností možná dříve, než tu předpovídají. Už loni v Austrálii se Aboringiové stahovali do obydlených oblastí, kde mají klimatizaci. A ti jsou na vedro skutečně zvyklí.............
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Dostanou tam zdarma najíst. V buši by se museli naběhat, než něco uloví.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 18:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase kdákanec jak dycky, to fakt není možný. Proč si něco nepřečtete? Já vím, bot má program z Petrohradu....
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 17:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Když chybí argument, nahradí ho "bot má programz Petrohradu". To ovšem není ani náznak argumentu, ale doklad, že Vám argumenty došly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:13 Reaguje na Jiří Daneš
On někdy nějaké má? Tedy, při vší úctě...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 19:49 Reaguje na Jiří Daneš
Do řiti, to není možný!! Aborigiové žijí v Austrálii odnepaměti, jsou to občané jako každý jiný, mají nárok na nějaké dávky či čo atd. atd. atd. Ten kdákanec je v tom, že někdo kecá blbosti, že v době největších veder (které sami nikdy nezažili na vlastní kůži) se stahují do měst, kde se neupečou. A pitomec kdákne, že je to kvůli dávkám!! Toho, že bylo tam snad +50°C ve stínu (historicky nehvyšší teplota) si nevšimne, ale mele cypoviny. To je na přeshubu, ne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Křováci v Kalahari běžně snášejí vyšší teploty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, to není žádný "blud" ale jen obyčejný pohled na vývoj světového klimatu. A stačí prodloužit stávající exponencielu.
Bohužel, k tomu se ještě přidají pyramidové jevy (metan a CO2 z permafrostů, množící se lidská populace a její nároky na energie i potraviny atd. atd.). Snad jediným pozitivním jevem je celosvětově se zvětšující plocha zeleně, která část CO2 naváže. (Pokorný). Jenže to je málo.
Pokud by se podařilo srazit emise fosilního CO2 na minimum, možná by ještě šance byla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže to je jen účelová lež. Nic jiného.
Odpovědět
MG

Milan G

27.7.2020 11:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Samozřejmě máte pravdu, je to blud, možná až vědomá lež. Vše je založeno na.... možná, by mohlo, asi, by mohl a podobně. Problém je, že na tom bludu vystavějí něco tak nehorázného jako je migrace a její pozitivní přínos. Samozřejmě o těch imigrantech, kteří vraždí nebo kradou se nesmí v NYT psát.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.7.2020 13:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Článek z NYT ... a co s tím?
Odpovědět
ig

27.7.2020 14:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vždycky když se ptám, kam až jsou lidé schopní ve své tuposti zajít, tak se podívám na fotografii "Lidé na Václavském náměstí vítají Hitlera" a zase se na chvíli zbavím pochyb :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:36 Reaguje na
Oni ho vítali hlavně Němci, neschopní předvídat, že Hitler válku prohraje, a jaké důsledky to pro ně bude mít. Přitom Němci měli za První republiky možnosti, zdaleka přesahující postavení menšin v jiných státech, nejen tehdy, ale i v současné době (včetně menšin v současném Německu).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 17:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase totální blbost. Vy jste fakt génius!! jedinec, který vždy a zásadně nemá pravdu v ničem. Runcinmanova komise hovoří jasně a píše realitu.
Odpovědět
MG

Milan G

27.7.2020 17:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Já už musim na vás reagovat. Prostě lžete. Žádná Runcimanova/komolíte i jméno/ komise neexistovala. Lord Runciman měl v roce 1938 na konci léta zprostředkovat rozhovory mezi Benešem s čs. vládou a Sudetendeutsch partei potažmo Konrádem Henleinem.
Zatímco Runciman přesvědčoval Beneše a spol. k velký ústupkům vůči SdP,vůči Henleinovi nevznášel požadavky vůbec. Dá se konstatovat, že Runciman a Chamberlein v podstatě dali ČR Hitlerovi na stříbrném podnose. I když na druhou stranu se musí říct, že byli oba jen smutnou stafáží protože Hitler byl už dávno rozhodnut, že Českou republiku v podstatě zlikviduje.
Co se týká menšin za První republiky má kolega Šimůnek naprostou pravdu. O tom jaké tehdy měli Němci možnosti v rámci První republiky se může ještě dnes mnoha menšinám zdát.

Tehdy se psalo, že to je MISE lorda Runciman nikoliv KOMISE.
Ale co, Kladruby a prdel na ruby taky to jde, je to podobné.
Odpovědět
MG

Milan G

27.7.2020 17:58 Reaguje na Milan G
Jen dodatek, Henlein tehdy požadoval kromě jiného, nastolit nacistické zřízení v Sudetech. Totéž pak později, téměř arogantně navrhoval Runciman čs vládě s možným odtržením sudet a jejich připojením k říši.

Jestli se nepletu, tohle bylo učivo na druhém stupni základních škol. Dnes, nevím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 21:15 Reaguje na Milan G
"My, komunisté ČSR, podporujeme spravedlivý boj Sudetoněmeckého lidu za národní sebeurčení i za cenu odtržení jejich území od republiky". Václav Kopecký, projev v Parlamentu v r. asi 1924.
Odpovědět
MG

Milan G

27.7.2020 18:00 Reaguje na Milan G
oprava ..Československo v podstatě zlikviduje.
Sakra.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 18:44 Reaguje na Milan G
Čistě bolševické lži, jak dycky.
ČSR byla sice demokratická, ale taky silně nacionalistická republika a Sudeťáci byli "ne přímo terorizováni, ale šikanováni" (Runciman).
Neexistovalo, aby německá firma dostala státní zakázku.
I tak osvícený podnikatel jako byl Tomáš Baťa se rád chlubil, že "naše továrny nezaměstnávají jediného Sudetského Němce".
Německé strany se ve volbách dostávaly na první pozice a jaké měly zastoupení ve vládě? Dnes by se řeklo "ani ťok". Jediný jejich chvíliministr za celou dobu se jmenoval Czech. V roce 1936 Heinleinova SpD vyhrála celostátní volby. Měla ze zákona stavět vládu. A stavěla? Měli prostě právo pouze platit daně a držet hubu. Šikana se projevila nejhůř za krize, kde stát podporoval jen české firmy, stát se na ně totálně vymastil a právě tehdy se Sudeťáci masově hlásili k Heinleinovi. Divíte se jim?
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 07:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Němci se hlásili k Henleinovi hlavně proto, že přestali být (po rozpadu Rakousko-Uherska) privilegovaným etnikem. A to přes skutečnost, že se s nimi v První republice zacházelo daleko slušněji, než jak se zacházelo s neněmeckými národy v Rakousko-Uhersku.

Němci měli kompletní školství, od mateřských škol až po univerzitu a techniku. Němec, vyjma těch, kteří chtěli pracovat ve státní správě, nemusel za celý život promluvit jediné slovo česky, protože s úřady mohl komunikovat německy (což byla věc, kterou Němci za Rakouska Čechům odpírali a v podstatě kvůli tomu bylo Rakousko-Uhersko rozbito).

Státní zakázky se přidělovaly podle spolehlivosti a sudeťáci si sami mohli za to, že se zařadili mezi nespolehlivé.

V krizi se projevilo hlavně to, že v Sudetech nebyl žádný klíčový průmysl, který musel jet. Tamní tkalcovny a výrobny skleněných knoflíků (apod.) prostě vyráběly zbytné zboží, které si lidé přestali kupovat jako první a začali je na konci krize kupovat jako poslední. Bez ohledu na to, zda to vyráběli Češi nebo Němci.

Nicméně už za Rakouska-Uherska nedostávaly Sudety žádné příděly dusíkatých umělých hnojiv. Přestože o tom rozhodovali Němci, šlo to hnojuivo do Polabí a na Hanou (a do dalších úrodných nížin vesměs ve vnitrozemí). A šlo jen o to, že v těchto oblastech byla konverze gramu hnojiva na obilí (a další plodiny) vyšší než v pohraničních horách, takže to nebyla žádná diskriminace. Výsledkem byl hladomor v Sudetech na konci války. A První republika, jako jednu z prvních věcí, které kromě masových dodávek potravin do postižených regionů udělala, vyvezla německé děti z pohraničí do úrodných nížin, aby tam v rodinách českých (a moravských) sedláků byly vykrmeny. Ale vděku se od nich nedočkala.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 12:09 Reaguje na Jan Šimůnek
To je příšerný teror, to se fakt dělalo?
Ukrást děti rodičům a poslat je na cizojačnou "převýchovu"??
Myslím, že kecáte jak dycky, asi je to úplná blbost. Vždyť jednodušší by bylo tam poslat pár vagónů pšenice a brambor.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 13:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Většina těch českých a moravských sedláků německy uměla.
Navíc v té době bylo zvykem posílat české a německé děti do rodin těch druhých "na handl" (něco jako TV "výměna manželek"), aby se naučily ten druhý jazyk od rodilých mluvčí.

Spíš mohlo jít o to, že ty děti ze Sudet neuměly spisovnou němčinu a jejich dialektu nerozuměli ani rodilí Němci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Jestliže pošlete "pár vagonů pšenice a brambor" (které navíc jako stát nemáte), tak musíte dost složitě, nákladně a někdy za použití násilí zajistit, aby se ty potraviny dostaly až k těm hladovějícím dětem. Pracovníci misí OSN apod. mívají při této činnosti docela ošklivé zážitky.

Jestli přesunete ty děti, tak se už nemusíte o nic dalšího starat. A nemusíte ani mít pro ně ty potraviny v nějakém centrálním skladu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 12:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Sudety byly nejprodutivnější oblasti Česka dlouhá staletí a žádná "dusíková hnojiva" k ničemu nepotřebovaly, vyráběli si je sami.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Dusíkatá hnojiva se vyráběla Haberovou syntézou (čpavek z vodíku a dusíku). Byla nedostatková, protože užití těchto látek v zemědělství konkurovaly potřeby výroby v muničních továrnách, nicméně se uvádí, že Haber prodloužil WW1 asi o dva roky, protože bez produktů jím vymyšleného postupu by se výroba potravin v centrálních mocnostech zhroutila už v roce 1916. Pročež za to dostal Nobelovu cenu :-)

Jeho postup následně vylepšil Bosch, což umožnilo Německu vést WW2. Pak si Haber "kádrový profil" vylepšil vynálezem Zyklonu B. Načež, jako Žid uprchl před Hitlerem do USA.

Mimochodem, dusíkaté látky z Haber Boschova procesu a z výfukových plynů spalovacích motorů jsou hlavním zdrojem nadbytku dusíku ve vodách (od potoků až po moře) s následkem eutrofizace těchto vod.

V Sudetech byla vždy chudoba, úrodnost půdy byla mizerná, půda byla chudá i na stopové prvky. Kvůli nedostatku jódu tam byla ještě po WW1 v některých oblastech endemická struma doprovázená výskytem kretinismu (viz Pepek Vyskoč ze Švejka). Běžel tam hlavně sklářský a textilní průmysl, tedy výroba zbytných věcí, které si mohli lidé v době krize odříct.
Mimochodem, některé oblasti bývalých Sudet znám z vlastní zkušenosti, takže dobře vím, že to, co jsem o těchto věcech četl, je i pravda.
Odpovědět
MG

Milan G

28.7.2020 11:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Čistě hanzlovské lži, jako dycky.

Nebudu tady psát historie Československa. Jen pár postřehů. Že neznáte jména a komolíte je, to je prokázáno. Že blábolíte páté přes deváté je taky známo, viz mise a komise. Neznáte datumy, volby byly v roce 1935 nikoliv 1936. SpD měla nejvíc procent, ale tehdejší president Masaryk jmenoval vládu vedenou Malypetrem. Zákon mu to umožňoval. Co se týká menšin už vám to vysvětlil p. Šimůnek.
Sudeťáci se začali hromadně hlásit ke Konrádovi právě po těch volbách v roce 1935.

Toto vše bylo učivo na základní škole, druhý stupeň. Vy ale nevíte vůbec nic, nescházel jste tehdy ve škole? Možná jste nedával pozor. Ale jak říkám, blábolíte nesmysly anebo rovnou lžete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 06:41 Reaguje na Milan G
Milan G, Šimůnek. Tyhle názory nám tloukli komunisti do hlav vždycky a byly taky vždycky vylhané. přesvědčovat vás je skutečně nesmysl.
Ale jen realita: Slováci měli slíbena autonomii už v Pittsburské dohodě před vznikem ČSR, Sudeťáci žádali autonomii stále.
Hovořilo se celou naši 1. republiku o "švýcarizaci ČSR", protože to byl plně funkční model vícenárodního státu.
Jenže se žvanilo jak dycky a nikdo nedostal zase ani ťok.
A jak to teda celý dopadlo?
Při prvním nárazu se to celé rozpadlo a Slováci i Sudeťáci se dali k Hitlerovi.
Stačí to srovnat se Švýcarskem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém se táhl od roků 1918 a 1919, kdy Československo muselo některé oblasti Sudet dobývat pomocí vojska. Za těchto okolností byla autonomie nesmysl.

Slovákům nestačila ani federace, jak se ukázalo po roce 1989.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 11:51 Reaguje na Jan Šimůnek
No právě. Kdyby vznikla už ve 20. letech federace Česko - Německo- Slovenská (podle počtu obyvatel) tak by asi nikdy nedošlo na Mnichov a ani na odtržení Slovenska.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že Sudety nejsou žádné historické území a nejsou a ni s to fungovat jako nějaká ekonomická jednotka nebo více takových jednotek. Na rozdíl od těch švýcarských kantonů.
Ty jsou jen charakterizovány tím, že se tam nasáčkovali Němci a vyhnali nebo poněmčili příslušníky ostatních národů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 12:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Zcela vyjímečně zase špatně. Sudety byly velmi historické území (řádově ze 13. století), měly svoje přirozená centra ve městech a tvořily i za první republiky snad 60% tehdejšího HDP.

Hlavní a nejhlubší problém je v tom, že čecháčkům bylo nakecáno (začal s tím Palacký), že středověký Konigreich Bohmen bylo nějaké Království Národa Českého, což je samozřejmě úplná blbost. A od té doby český nacionalismus způsobil, že jsme doposud za tutany a dnes se to zase jen zhoršuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Vyjma Chebska, které se k nám dostalo jako celek, je to opravdu jen periferie regionů, jejíchž centra leží mimo Sudety.

Jestliže byla říše "národa německého" (což byla součást oficiálního názvu), pak mohlo být klidně království "národa českého". Vládli tomu čeští králové a oficiálním státním jazykem až do nástupu Habsburků byla čeština. Museli se ji naučit i přivandrovalci z Rajchu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 11:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Z pohledu "jak to už dopadlo" je celkem dobře vidět, že ČSR byl trochu omyl a lepší by byla Rakousko - Česká federace. Jenže tehdy to nešlo, nacinalismus je fakt sviňa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 08:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Existuje krásná fikce na toto téma "Druhý dech habsburské monarchie" od Jana Drnka.
Míjí se s realitou v tom, že Karel Poslední byl příliš intelektuálně nekompetentní na v knize popsané aktivity. Mj. byl výsledkem mnoha generací příbuzenských sňatků.
V podstatě Marií Terezií počínaje nebyli Habsburkové s to dát na trůn někoho, kdo by byl psychicky a mentálně OK.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 12:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase jen nesmysly. František Josef První byl státník par excellence.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Byl to člověk velmi omezeného myšlení, neschopný nacházet kvalitativně nová řešení a v podstatě neschopný strategického uvažování. Tyto jeho vlastnosti se významně podílely na zániku Rakousko-Uherska. Hlavne v kombinaci s tím, že měl tuhý kořínek a příliš dlouho bránil příchodu někoho schopnějšího (což se dá odhadnout jak pro jeho syna Rudolfa, tak i pro Ferdinanda, co zemřel v Sarajevu, kterého také FJI silně nesnášel).

A když jsme u toho: Ferdinand Dobrotivý byl oligofrenik s patrně organickým poškozením mozku (kompenzovaný hydrocefalus). Jeho předchůdce František I byl anetický psychopat, Františkův předchůdce Leopold II byl v důsledku pravděpodobné (tehdy neléčitelné) hormonální poruchy hypersexuální. Předchůdce Leopolda II, Josef II, byl také psychopat a navíc v době své vlády trpěl cerebrální syfilidou, podobně jako Lenin. Jejich matka Marie Terezie také nebyla duševně zcela normální.
Odpovědět
MG

Milan G

27.7.2020 17:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Babička mi vyprávěla, že tehdy tam byli jak pražští Němci, tak Němci dovezení až z Říše, to pro jistotu.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

28.7.2020 13:02
K mnoha dobrým příspěvkům, které jsem si se zájmem přečetla, mi nezbývá, než se po150.zeptat: a co tedy DOOPRAVDY způsobuje ono oteplování? ( Když víme, že v logické posloupnosti by teď mělo nastávat ochlazení) . Celý svět se ohání CO2, zatímco z pramenů od různých převážně geologů, hydrologů ( pan Z. Hrkal) a podobných odbornosti z tohoto ranku, se už více let dočítám o vodní páře. Jakožto prvním a hlavním činiteli oteplování.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.7.2020 14:18 Reaguje na Martina Vránová
O vodní páře se píše zajímavě např. zde:

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter08_FINAL.pdf (strana 666)

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/03/TAR-07.pdf

https://www.atmos-chem-phys.net/8/491/2008/acp-8-491-2008.pdf

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 14:34 Reaguje na Martina Vránová
Se zlomenou nohou půjdete k očaři nebo na kožní? Ptejte se klimatologů...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 18:09 Reaguje na Ladislav Metelka
https://wattsupwiththat.com/2018/10/09/richard-lindzen-lecture-at-gwpf-global-warming-for-the-two-cultures/ Viete odpovedať na otázku vašeho kolegu Richarda Lindzena prečo by sa mala klíma riadiť veličinou predstavujúcou 2% celkového energetického rozpočtu?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Dovedete vysvětlit, že když máte bazén, do kterého přiteče 1 m3 vody za sekundu a odteče 1 m3 vody za sekundu a Vy přidáte k přítoku 1 l za sekundu, že ten bazén přeteče?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.7.2020 21:14 Reaguje na Ladislav Metelka
Teze o dominanci antropogenních emisí CO2 jako hybateli klimatické změny začínají dostávat povážlivé trhliny.
Vynikající je, že následující roky vystaví vysvědčení o tom, která strana měla skutečně pravdu.

Jinak k výše uvedenému příkladu s bazénem. Typicky nedomyšlená a povrchní ukázka myšlení některých lidí , neboť bazén přetéci může, ale ani nemusí.
Záleží přece na okrajových podmínkách - zde konkrétně také objemu ,ploše i teplotě. Viďte pane Metelko. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 07:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, vy jste asi zaspal dobu. Tohle se přece řešilo v 60. letech minulého století s tím, že "uvidíme". A ono se uvidělo, dnešní stav je velmi blízký tomu, který předpovídali tehdejší "klimaalarmisté". Václav Cílek, Vesmír 7-8 2020.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, jenže tady právě hanebně selhal IPCC, který místo sledování CO2 s klapkami na očích měl tento problém řešit v celé šíři.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Co zase měl řešit "zavčas"? Byl založen v roce 1988 a od té doby udělal giga mega práce, dnešní rychý rozvoj OZE i snižování emisí CO2 je taky jeho práce!! A samozřejmě má x dalších úkolů, ale přes ropáky se nadá prosadit nic rozumného.

Já miluji jedince, kteří IPCC hyenizují a špiní a tvrdí, že je na nic a pak prohlásí, že "hanebně selhal". Vy si to po sobě ani nečtete že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Čili akorát generoval fikce, sloužící jako podklad pro "boj s CO2", čemuž se nelze divit, když na tom boji byl a je ekonomicky zaháčkovaný.

Že by se snažil zjišťovat objektivní fakta, ta k to ani náhodou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 16:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Proboha ale dost už. Jste chytrý jak rádio, nic jste od IPCC nečetl, netušíte co tam je a pochybuji, že byste to vůbec dokázal pochopit. Ale hlavně že si tu hrajete na všeználka vy Brouku Pytlíku s docenturou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 06:45 Reaguje na Petr Eliáš
To pan bot Šimůnek vždycky. Má na ramce kopu všelijakých (často vylhaných) informací a v programu dělat mistra světa úplně ve všem.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 21:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Čo sa stane ak bazén pretečie? Bude v ňom stále rovnako vela vody. Voda bude odpadom pretekať o 1 l/s viac.
Dám iný príklad, bazén doma nemáme, mám akvárium rozmerov 1.2*0.6*0.5 m. Rybicky potrebujú 24 stupnovu vodu, doma máme v zime iba 20 stupnov, preto rybicky dostali ohrievac 150 W. kedze je kusok poddimenzovany, ide v zime prakticky stále, okrem toho kus tepla dáva aj osvetlenie. Povedzme, do tohoto systému pridáme 2 W. Akvárium sa nebude zohrievať donekonečna, nájde si novú teplotnú rovnováhu možno o 0.1 stupna vyššie.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 00:11 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano. A když budete s tím ohříváním vody stále přidávat? Kde se teplota ustálí?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.7.2020 05:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Ak budeme pridávať, teplota sa bude zvyšovať nepatrne, ak sa pri 2W zvýši o 0.1 stupna, potom pri 3W o 0.15 stupna alebo aj menej pretože sa straty (odtok) zvýšia. Ide o to, že tie 2 W/m2 je veľmi málo v pomere s ostatnými veličinami ktoré v akváriu pôsobia. Napríklad v porovnaní zo žiarivkami 2x35 W ktoré docela slušne hrejú a základným ohrievačom ktorý má 150W.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 08:17 Reaguje na Vladimir Mertan
Pokud se průměrný příkon mění o desetiny W/m2, jsou i 2 W/m2 dost.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.7.2020 07:15 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy ste si zase musel pomôcť zo zvýšením prítoku.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 08:16 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano, to je ten antropogenní CO2...
Odpovědět
ig

28.7.2020 22:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Nedovedu. Takhle to funguje jen ve slovních příkladech v matematice pro základní školu. Reálný bazén nepřeteče, protože odtok bude záviset na výšce hladiny, která se jen ustálí trochu výš. Ale neřeknu předem jak vysoko, protože vypočítat jen takovou blbost jako je odtok z bazénu je celkem složitá úloha z hydrodynamiky a stačí ne zcela přesně znát jedinou z desítk veličin, třeba drsnost stěny odpadového potrubí, a vyjde to jinak, než co pak naměřím ve skutečnosti.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 00:13 Reaguje na
Psal jsem, že odtok je 1 m3/s. Ale už jste přišel na to, že si musíte pomoci zvýšením odtoku. Ale i tak Vám hladina co? Stoupne...
Odpovědět
ig

29.7.2020 00:31 Reaguje na Ladislav Metelka
Jistě, že hladina stoupne. U formálního, teoretického bazénu by hladina stoupala konstantní rychlostí do nekonečné výše, u reálného bazénu bude ale odtok funkcí výšky hladiny a říct pouze, že 1 m3/s se dost dobře nedá, vždycky se musí dodat, že to platí za současného stavu hladiny. A stejně je to s CO2. Můžeme se bavit o rychlosti přírodního odbourávání a uvolňování CO2 jako o funkci jeho koncentrace, ale konstanty držené s přesností na procento mi tam nějak nepasují. Ostatně se to dá odvodit i matematickým aparátem kolem teorie regulace, že to tak musí být, jinak by cCO2 v proxy datech vypadala jako kurs bitcoinu :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 07:51 Reaguje na
To zadání máte přece jasné, tak proč vyvýšlíte obezličky? Přítok je daný a odtok taky. Zvýšením přítoku se bude bazán stále plnit (samozřejmě nějaké odpary a podobné jevy tam zadány nejsou) a odtok je taky daný. A bude se plnit víceméně donekonečna, pokud budete mít neomezeně vody a času.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže odtok závisí na tlaku vody v místě té odtokové trubky a s výší hladiny v bazénu bude jeho rychlost narůstat.

MMCH, panu Metelkovi díky za tento příklad, protože je to krásná ukázka rozdílu mezi fantasmagoriemi IPCC, které se soustřeďují na jeden faktor (jako je zjednodušený a zcela mimo realitu konstantní odtok vody z bazénu při změnách výšky hladiny), aniž by ho vnímaly v širších souvislostech, jako je v tomto případě nutnost nasadit ne zcela triviální aparát vzorců pro proudění kapaliny trubkou. A od toho IPCC bychom za nehorázné prachy z našich kapes měli očekávat právě to dopracování po souvislostech, "kam až to jde".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy nechápete přítok 1 m3/s a odtok 1 m3/s? Nikde jsem nepsal o zvyšování odtoku. Umíte pochopit PŘÍKLAD?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:56 Reaguje na Ladislav Metelka
A umíte pochopit, že ten příklad je totálně vedle a spíš je příkladem zúženého myšlení IPCC?

Prostě proto, že ten odtok se v reálu zvyšovat bude, protože existuje cosi jako fyzika.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Já vím, pochopit text je problém. Odtok je dán a nikdo tam nemudruje nad výškou hladin. Se zvyšující se hladinou se zvyšuje tlak a bude nutno odtokové potrubí škrtit tak, aby odtok byl vždy 1m3/s. Ani tohle nepochopíte, že?
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Když mi někdo zadá matematický model atmosféry, ve kterém z definice bude konstantní tychlost odbourávání CO2, tak taky odsouhlasím, že v tomto modelu poroste cCO2 ad inf., ale zároveň též poznamenám, že je zjednodušený až za hranici správnosti (čti "nesmyslný") :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:11 Reaguje na
Tak to pardon, že jste nepochopil ten příklad. Ale když do systému, který je v rovnováze, zasáhnete tak že tu rovnováhu porušíte, systém změní své chování. Je to tak?
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Myslím, že v tomhle nejsme vepři (ve při). Já jen říkám, že v jednoduchém případě si ten systém najde novou rovnováhu. Předpokládám, že i s tím budete souhlasit, jenom zároveň poznamenáte, že toto není jednoduchý případ. A s tím zase budou souhlasit já :D :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, systém změní své chování, a protože se jedná o systém dlouhodobě stabilní, budou převažovat s pravděpodobností hraničí s jistotou negativní zpětnovazebné reakce, navozující opětovně rovnováhu.
A protože v systému v minulosti byly opakovaně výrazně vyšší teploty a vyšší hladiny CO2, je pravděpodobnost jeho rozhození menší, než pád asteroidu, jaký vyhubil (asi) dinosaury.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejde o rozhození, jde o změnu chování. Tu změnu ale musíte porovnat s tím, na co jsme schopni se adaptovat. Nejen z hlediska velikosti té změny, ale i její rychlosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 16:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Kdyby v "zemském termostatu" existovaly dostatečně citlivé pozitivní zpětné vazby, tak bychom tu prostě nebyli, protože v minulosti ustál trojnásobek CO2 i o několik stupňů vyšší teploty, než jaké IPCC aktivisté presentují jako "katastrofální". A my tu přitom jsme.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 16:09 Reaguje na Jan Šimůnek
To nikdo nepopírá. Problém je, jak už jsem psal, adaptace. Jsou ty současné změny dostatečně malé a dostatečně pomalé, abychom se dokázali přirozeně adaptovat?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.7.2020 06:12 Reaguje na Ladislav Metelka
V 60 rokoch napríklad pri stále sa zvyšujúcom obsahu CO2 hladina "bazéna" klesala. Poviete aerosoly, ale to je iba hypotéza. V každom prípade je to dôkaz že v bazéne občas vznikne poriadna diera.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:31 Reaguje na Pavel Hanzl
1. O nějakém škrcení nebyla řeč

2. V případě atmosféry k žádnému "škrcení" odvodu CO2 z ní nedochází, a ten naopak narůstá, jako odtok z toho bazénu.

3. Takže přetečení bazénu nebo "upečení se" z CO2 jsou jen nesmysly.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Byl to příklad. V reálu samozřejmě za čas dojde k ustavení rovnováhy při vyšší teplotě. Pokud tedy budou koncentrace CO2 po tu dobu konstantní...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 19:56 Reaguje na Jan Šimůnek
To fakt není možný, vy jsete dub.
Byl dán odtok 1m3/s. To je celý, to je nafurt. Jak to kdo udělá se neřeší. Až to pochopíte, řekněte UŽ!!
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Vždyť to o pár řádků výše vysvětluji - že je to příklad, který neodpovídá realitě a uvádím protipříklad, který realitě odpovídá lépe.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:09 Reaguje na
OK, pokud se nebudeme bavit na příkladech, ale o realitě, tak to bude chtít znalosti z klimatologie, fyziky atmosféry atd.
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:42 Reaguje na Ladislav Metelka
BTW, je někde k dispozici (ke stažení :-)) jednoduchý model, ve kterém jsou ty nejzákladnější funkce definované a který by si člověk mohl spustit (a modifikovat) i u sebe na počítači?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:44 Reaguje na
Myslíte klimatický model?
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Jj, klimatický model.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:51 Reaguje na
Tak to mě ani nenapadlo zjišťovat. Ale zkuste googlit třeba "climate model free download". Pokud něco najdete, tak to ale bude šíleně očesaný model se spoustou drsných zjednodušení, který bude PC počítat hodně, hodně, hodně dlouho...
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:55 Reaguje na Ladislav Metelka
To jsem samozřejmě zkoušel, třeba na sourceforge je na to hned celá sekce, ale nějak mě to nenadchlo :-) Myslel jsem na něco, co by i klimatologové byli ochotní prohlásit za "nikoliv absolutní nesmysl" :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:57 Reaguje na
No tak na to nemáte železo, které by to kloudně spočítalo.
Odpovědět
ig

29.7.2020 16:00 Reaguje na Ladislav Metelka
To předpokládám, že bude potřeba takový model postavit jinak, aby běžel i na jednom PC. Ale když není, tak to asi opravdu nejde :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 16:03 Reaguje na
Ne, to opravdu nejde. Ale můžu poskytnout algoritmický popis jednohio stašího modelu a můžete programovat...
Odpovědět
ig

29.7.2020 17:48 Reaguje na Ladislav Metelka
To by bylo skvělé, děkuji :-) Jestli by to šlo někam poslat, třeba na i.g.f@seznam.cz , velice rád bych se v tom amatérsky povrtal :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 19:18 Reaguje na
https://www.umr-cnrm.fr/gmapdoc/IMG/pdf_arp51ca.pdf
Ale pozor, je to jen atmosférická část. Ještě budete potřebovat model oceánu, biosféry, kryosféry a couplery mezi nimi...
Odpovědět
ig

29.7.2020 19:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Díky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Mimochodem, ten příklad je fyzikálně blbě, protože se zvyšující se hladinou bude narůstat tlak na výtok a rychlost výtoku se bude zvyšovat. Takže ten 1l navíc udělá hladinu o jedno promile vyšší (respektive to nemusí být, v závislostech na dalších faktorech, ani to jedno promile).
MMCH převedeno na teploty Země vůči absolutní nule to promile bude něco mezi 1/4 a 1/3 stupně.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak to klidně berte tak, že přítok je 1 m3/s a odtok je ventilem průběžně nastavován taky na 1 m3/s...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:33 Reaguje na Ladislav Metelka
To je na pana Šimůnka asi už mimo chápání.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 13:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Taky se bojím... :-)
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Já to chápu. Když je to příklad, tak v jeho reálném obraze také odčerpáváme z atmosféry CO2 zubovým čerpadlem s konstantní objemovou rychlostí?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:12 Reaguje na
OK, na komplexní popis nemáte, zjednodušený příklad nechápete. Co s Vámi?
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Můžeme se třeba shodnout na tom, že rychlost přirozeného odbourávání CO2 je funkcí jeho koncentrace (a dalších proměnných)? Aniž bychom tu funkci nutně uměli či chtěli přesně popsat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:30 Reaguje na
V zásadě ano. A můžeme se shodnout na tom, že ten "odbouraný" CO2 nemá vliv na skleníkový efekt a podstatná je jeho koncentrace v atmosféře?
Odpovědět
ig

29.7.2020 15:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Jistě, to beru jako vyřešenou a bezespornou věc.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Jistěže, proto mechanismy odbourávající CO2 z atmosféry (jak, to je šumafu) budou působit proti emisím CO2.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě. Dnes jde cca polovina emitovaného CO2 do oceánu...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 16:08 Reaguje na Ladislav Metelka
A co se děje s tou druhou? Co forsírování fotosyntézy? Umí to IPCC spočítat?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 16:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Budet se divit, ale tohle v modelech je.
Odpovědět
va

vaber

29.7.2020 16:41 Reaguje na Ladislav Metelka
odbourávání CO2 v oceánech nepovažuji za odbourání ,pokud oceány nějaký CO2 rychle pohltily stejně snadno jej uvolní,nepochbně se dostává do atmosféry nový CO2 ,který dříve v atmosféře nebyl a obsah CO2 stoupá , to je neodiskutovatelné
další faktory které mají vliv na CO2 v atmosféře jsou ,co se týká odstraněného množství, na hranici spekulací ,
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 19:21 Reaguje na vaber
Nic v oceánu ten CO2 nezpracovává? Opravdu ne? :-)
Odpovědět
va

vaber

30.7.2020 08:29 Reaguje na Ladislav Metelka
možná korály, ale ty hynou
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 08:55 Reaguje na vaber
Je toho mnohem víc...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 16:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Obávám se, že byste musel mít něco sofistifikovanějšího než prostý ventil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Nahrál jste mi na smeč:
Je to trochu OT, ale budiž. Když přednáším studentům o tom, že je třeba brát zdravotnické statistiky, i úmrtnostní, s rezervou, tak s oblibou uvádím tento příklad:

Stará paní vyběhne v zimě z domu, rozplácne se na náledí, zlomí si krček stehenní kosti, uhodí se do hlavy, rozbije si brýle a bude z toho zmatená.
Pokud bude alespoň trochu OK (hlavně stav srdce plíce), půjde na chirurgii či ortopedii, kde může být "ubezdušena" při pokusech o drátování a šroubování toho krčku (nebo následných komplikacích).
A poté prozradím strašlivé tajemství: Prakticky v každém špitále je nějaké oddělení, kam se soustřeďují pacienti se špatnou perspektivou, teří by "kazili statistiky". Nejčastěji to bývá interna, nicméně může to být i psychiatrie, neurologie (ta zmatenost po úderu do hlavy) a klidně i to oční (rozbila si brejle). A prakticky na všech těchto odděleních jí poskytnou identicky kvalitní péči (protože pojetí zlomeniny krčku femuru jako interní choroby za nás byla snad dokonce státnicová otázka, polohuje se to bez fixace, bojuje se proti proleženinám a zápalu plic ze znehybnění) a buď přežije, nebo nepřežije (s šancemi +- stejnými bez ohledu na konkrétní oddělení) - to k tomu výběru specialisty pro vás.
Studenty nechám představit si, jak by ten úmrtní list vypsal očař, a jak psychiatr a dojde jim to, že se na rutinní statistiky příčin úmrtí moc spoléhat nedá a je nutné je brát s rezervou (což je závěr pro ty studenty).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Poněkud zmatené, nic to neříká, nic to nevysvětluje. Jako většina Vašich příspěvků...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:40 Reaguje na Ladislav Metelka
Jinými slovy, jsou situace, kdy tu zlomenou nohu může léčit i ten očař a se stejnou pravděpodobností úspěchu či neúspěchu (a dokonce i situace, kdy pacienta s tou zlomeninou chirurg / ortopéd tomu očaři rád přenechá).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě... :-) Vy už nevíte, co byste naplácal za nesmysly...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:39 Reaguje na Ladislav Metelka
Přece jenom jsem nějaké stáže po špitálech absolvoval, takže vím velice dobře, o čem píšu.
Měl jste uvést nějaký příklad ne z doktorského prostředí :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:19 Reaguje na Martina Vránová
Slušně řečeno, je to zřejmě mnohofaktorový jev. CO2 v něm hraje jen minoritní podíl, ale hodí se (ekonomicky a politicky) určitým zájmovým skupinám, které ho přesně z tohoto důvodu preferují oproti jiným.
Na sluneční cyklus vám těžko kdo dá dotace, na rozdíl od OZE, "bojujících" proti CO2 (a v reálu jeho produkci občas i zvyšujících).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 07:38 Reaguje na Jan Šimůnek
40 miliard tun CO2 emitovaných každoročněě do atmosféry je "minoritní jev", kdežto Slunce, která svítí úplně stejně jako vždycky, je asi ten dominantní. Voni sou hlava, pane vachmajstr.
A ještě jste nenapsal, kterým "zájmovým skupinám" preference CO2 prospívají tak, že se chovají jako v Rusku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:41 Reaguje na Pavel Hanzl
V porovnání s tím, s jakými objemy CO2 příroda "manipuluje", je to skutečně minoritní záležitost.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Nepochopil... Podle očekávání... :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 19:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Pan ruský bot Šimůnek nemůže nikdy nic pochopit, to dá rozum.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Nic minoritního to není. Lidstvo přispívá do roční bilance produkce CO2 asi 40 milard tun, což dělá asi 5% celkového objemu. A ten je vyvažován na nulu, je schopen asi 2% odbourat. Jenže ty 3% už ne, což za 10 let činí asi 30%. A to je ten jediný razantní důvod, nic jiného.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo kdy prokázal, že jsou to jen 2 %, a že se to při vyšších koncentracích CO2 nemůže zvyšovat?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 16:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak pan Metelka o fous výš uvádí 2,5 % jen do oceánu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 06:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Je zcela zbytečné řešit někde nějaké půlprocento, protože koncentrace CO2 se stále zvyšuje a oteplování jde s ním. Z vývrtů v ledovcích bylo zjištěno, že výkyvy koncentrace CO2 přesně kopírují globální teplotu a v současné době máme o asi 40% větší koncentraci CO2 než kdykoliv bylo maximum. A jedná se o asi milión let pozpátku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 10:04 Reaguje na Pavel Hanzl
To není jen "půlprocento". Vy píšete, že z 5 % se utilizují jen 2, pan Metelka přiznává, že 2,5 % jde jen do oceánu a z toho zbytku se musí něco utilizovat na pevninách nebo likvidovat jinak.
Takže na forsírování nějakých mechanismů odstraňování CO2 z atmosféry toho zůstává podstatně méně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 07:32 Reaguje na Martina Vránová
Atmosférický uhlík je silný skleníkový plyn a ten se stamilióny let postupně ukládal pod zem a klima se s tím stále vyrovnávalo. Uhlíkový koloběh v přírodě je velmi jemně balancován na výslednou nulu. A když během geologického okamžiku vyfučíte bilióny tun CO2 do atmosféry, celý ssytém to rozhodí a začne se klima oteplovat. A s tím jdou další "pyramidové" jevy, které to urychlují (i ta vodní pára). A do toho my každoročně emitujeme asi 40 miliard tun CO2, takže výsledek je celkem jasný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
"Atmosférický uhlík" je nesmysl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Stejně jako atmosférický vodík, kyslík, dusík, atd. že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Pochopte, že ten uhlík vadí jen v konkrétních sloučeninách (CO2, metan), zatímco v jiných je neškodný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Už CO nemá skleníkový efekt (takže fakticky zavedení katalyzátorů u aut, které CO na výstupu z válců katalyticky oxidují na CO2, jakýmsi dílem přispělo k antropogenní produkci CO2).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 09:07
Zajímavé příspěvky k emisím CO2 a OZE mánii najdete zde :

a) Silný politik řeší H2O, slabý řeší CO2
https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-silny-politik-resi-h2o-slaby-resi-co2.A200727_224612_p_politika_wag

b) Stabilita výroby z OZE je iluze
https://iuhli.cz/stabilita-vyroby-z-oze-je-iluze/

Obojí směřuje k závěrům,které společně s ostatními delší dobu uvádím:

- hypotéza IPCC o klimatické katastrofě jejíž příčinou jsou antropogenní emise CO2 má stejnou vypovídající hodnotu jako pohádka o Červené punčošce

- masívní a neuvážený rozvoj OZE ve svém důsledku přinese více škod než užitku
========================================================================
Nejde o nic jiného než materializaci zájmů určitých skupin napakovat se z veřejných rozpočtů. Co bude potom je jim zcela lhostejné. Hlavně,že se vydělalo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 09:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neviditelný pes - to je jistě kvalitní zdroj odborných informací... :-)
Nic lepšího fakt nemáte?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 10:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Provozovatelem serveru Neviditelný pes je Ondřej Neff - český spisovatel,fotograf a novinář. Z pohledu důvěryhodnosti je určitě na tom lépe než bývalý předseda IPCC Rajendra K. Pachauri, známý kšeftař s CO2 odpustky, pěkně po česky vekslák, či po rusky Lžidimitrij.

Přestože byl Dr. Pachauri často prezentován jako vědec (BBC ho dokonce jednou označila za „světového špičkového vědce v oblasti klimatu“), jako bývalý železniční inženýr s doktorátem v oboru ekonomie neměl vůbec žádnou kvalifikaci v klimatologii.
Dr. Pachauri vytvořil ohromující celosvětové portfolio obchodních zájmů u subjektů, které investovaly miliardy dolarů do organizací závislých na politických doporučeních IPCC.
Mezi ně patří patří banky, ropné a energetické společnosti a investiční fondy silně zapojené do „obchodování s uhlíkem“ a „udržitelných technologií“, které společně tvoří nejrychleji rostoucí komoditní trh na světě, který podle odhadů brzy protočí biliony dolarů ročně.

Pravda někdy bolí, že ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ten Lžidimitrij mě dostal. Poprskal jsem monitor.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Najednou Vám jde o kvalifikaci v klimatologii. No tak to byste mohli s Šimůnkem akorát mlčet, že?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 12:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Nebuďte osobní,když se vám hroutí stavba.
Takový Thomas Huxley řekl:
„Dbám, abych učil své touhy podřizovat se faktům, nikoli abych fakta nutil být v souladu s mými touhami… Stůjte před fakty jako malé dítě, buďte připraven vzdát se jakéhokoli apriorního názoru, následujte přírodu, ať vás vede kamkoli, k jakýmkoli propastem. Jinak nepoznáte nic.“

Chtělo by to trochu obyčejné lidské pokory.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Aha. Takže o kvalifikaci Vám nejde u těch "ideologicky spřízněných", u ostatních ano... Chápu...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 14:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Vidím, že aktivity vašeho předsedy IPCC vám nedělají dobře, tak pokračujme:

Od doby, kdy se Pachauri stal místopředsedou IPCC v roce 1997, firma které řediteloval - TERI - výrazně rozšířila svůj zájem o všechny druhy obnovitelných nebo udržitelných technologií, do nichž se mnoho divizí skupiny Tata (Indie) také intenzivně zapojilo, např. projekt investovat 1,5 miliardy dolarů do velkých větrných farem.
TERI Europe se sídlem v Londýně, jejímž byl správcem (spolu se Sirem Johnem Houghtonem, jedním z klíčových hráčů v prvních dnech IPCC a dříve vedoucím britského úřadu Met Met Office), realizovala projekt v oblasti bioenergie , financované EU.

Severoamerická odnož TERI-NA v USA, Washington, je tzv. nezisková organizace, jejíž prezidentem byl Dr. Pachauri. Sídlí na Pensylvánské třídě, uprostřed mezi Bílým domem a Capitolem. Své služby nabízí jako lobbující organizace, aby
„ se citlivě rozhodovalo v Severní Americe vůči obavám rozvojových zemí o energii a životní prostředí“.

Financována směsí oficiálních a firemních sponzorů, včetně čtyř poboček OSN; čtyřmi americkými vládními agenturami; ropnými giganty jako Amoco; následuje Monsanto, největší producent GM na světě; WWF (ekologická kampaňová skupina, která čerpá většinu svých vlastních finančních prostředků z EU) a dvěma světovými lídry na mezinárodním „uhlíkovém trhu“, kteří spravují aktiva v hodnotě více než 1 bilion dolarů (620 miliard GBP).
====================================
To je ono prolínání vědy (IPCC) s byznysem , které je nezkorumpovanými vědci kritizováno. A které tak dobře chápete....
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 14:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prosím pěkně, na kolika jednáních IPCC jste byl? U tvorby kolika zpráv?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Stačí snad to, co z IPCC padá jako výsledky?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 15:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Ani na jednom, u tvorby zpráv jsem rovněž nebyl.

A teď prosím pěkně k vám , zúčastnil jste se přípravy European Green Deal ? A případně jakou sekciEGD jste pomáhal připravit ?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
No vidíte, já na pár jo. Ale u přípravy Green Deal jsem nebyl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 06:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je přece naprosto supr!! Tady je jasně vidět, že do OZE byznyszu jdou právě progresivní bohaté soukromé firmy a není to závislé na žádných dotacích!!
Dotace pomůžou malým v řádu desítky procent, ale vše, co bylo zatím vybudováno, je tak jasně vidět, že je to soukromá investice.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty firmy do toho jdou, protože je to masívně dotováno a jinak zvýhodňováno. Naprosto je nezajímá smysluplnost těchto aktivit, hlavně, že to nese.

Nás by to ale zajímat mělo, protože to zvýhodňování jde z našich peněz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Bohužel, babišistán na nás chystá skutečný dotační megatunel, jmenuje se to "dostavba JE Dukovany".
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže za dostavbou JED bude něco vidět (ty reaktory). Za Green dealem nebude vidět lautr nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 09:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslíte ten betonový balvan a gigantické dluhy, čehož se už asi nikdy nezbavíme?
Cesta vede ale jinudy:
https://www.euro.cz/energetika/solarni-a-vetrna-energie-je-nejlevnejsi-ukazal-vyzkum-cesko-presto-vsazi-na-jadro
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty "gigantické dluhy" splatí JE daleko před koncem své životnosti. To, že bezcenní pomatenci z EU podporují samé pitomosti, a tedy i OZE, mě nechává naprosto chladným. Spíš je jejich podpora něčeho signál, co bychom dělat neměli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:48 Reaguje na Ladislav Metelka
1. Tou odborností se tu ohánějí klimaalarmisté, takže je naprosto k věci jim omlátit o čumáky Pachaurího (a našli by se jistě i další, Pachaurí má akorát smůlu, že "je na raně").

2. Ještě důležitější je, že Pachaurí byl a je klimaalarnistickou propagandou presentován jako odborník, přitom ve skutečnosti je neodborník s masívním střetem zájmu. To Lysenko alespoň nějaké formální biologické či biotechnologické vzdělání měl.

3. Na zjevné chyby a nesmysly v bazální fyzice, jaké tu předvádíte, ani žádné klimatologické nebo meteorologické vzdělání potřeba není. Stačí ta středoškolská fyzika, a tu má kde kdo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 14:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenom nevím, jestli to má být špatně (asi jo). Pokud ale gigamega kšefty všemožných Zlobrů vytvoří úplně novou a čistou energetiku Evropy, tak jsem jednoznačně s nimi.
Jen mě vadí, že zrovna my bychom si mohli taky ukojít pěkný krajíc, kdybycho neměli zemi ovládanou blbými ropáky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Já si myslím, že toho se bát opravdu nemusíme. Maximálně vzniknou (protože už vznikají) nějaké ekologické potěmkinské vesnice. A u toho opravdu nemá cenu být.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 07:05 Reaguje na Jan Šimůnek
V Evropě se letos vyrobilo více elektřiny z OZE než z fosilních zdrojů.
To znamená, že přebírají dominanci a každým rokem, kdy OZE přibývá a uhláků ubývá se to bude stále zvyšovat. Takže vaše kdáky o Potěmkoinovi jsou zdela evidentní blbosti:

https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 10:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Odečtěte elektřinu s nulovou nebo zápornou cenou a dostanete úplně jiná čísla.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Nesmysl, jak vždycky. Vy máte problém chápat i jednoduchý text. V článku se píše o objemu výroby elektřiny a ne o její ceně. To je zase jiný článek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Elektřina s nízkou nebo dokonce zápornou hodnotou je prostě bezcenná socialistická nadvýroba nepotřebných produktů. Tyto produkty nic pozitivního nepřinášejí.
Je to to samé, co jsem tu popisoval dříve, jako když se za socialismu vyrábělo na sklad a ty sklady pukaly ve švech, zboží v nich podléhalo zkáze, ale komunisti to furt vykazovali jako pozitivní ekonomické úspěchy.
A průšvih je to tuplem větší v tom, že ta elektřina se na sklad vyrobit nedá, ta se musí "pustit do země", nebo se u části zdrojů posune fáze (aby se vzájemně rušily), nebo se to jinak zlikviduje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 08:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Celé je to už nachystané na akumulace přebytečné elektřiny, už se staví vodíkové systémy, které za minimální náklady vyrobí čistý a energeticky velmi bohatý vodík. Zatím jen v miliónech kilo, ale maká se na tom.
https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-spolecnost-apex-energy-zprovoznila-zarizeni-vyrobu-zeleneho-vodiku/
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Vodíkové systémy jsou drahé a nebezpečné. Vodík se velmi obtížně skladuje a velmi snadno exploduje.
Hustota energie ve vodíku je na hmotnost i objem velmi nízká, tj. musí se pracovat s daleko většími objemy než v případě dolování stejného množství energie ze zemního plynu (např.). Je to opravdu jen nesmyslné vyhazování peněz.

Kdyby se tou přebytečnou elektřinou dala pohánět elektrolýza bauxitu na hliník, nebo kuchyňské soli na sodík, výsledek by byl daleko užitečnější.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 09:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, co jiného byste také na serveru iUHLI.cz mohl nalézt, že? :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 09:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
ad a) Síla politika skutečně nemá nic společného s žádnými chemickými vzorečky.

ad b) Tady máte skutečnost a ne teori o tom, co nejde.
https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/

Když teda nevěříte pohádce o Červené karkulce, tak napište, proč se tak děsivě celosvětově otepluje. Samozřejmě pozice Jupitera, integrál TSI a podobné nesmysly můžete vyloučit. Tak razantní změna klimatu musí mít velmi razantní příčinu, ne biotickou pumpu nebo Milankovičův cyklus.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Síla politika spočívá v tom, že dokáže rozlišit fantasmagorie nějakých sektářů od reality, podložené fyzikou nebo těmi "chemickými vzorečky".
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.7.2020 12:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Ježiš, to je ale chujovina. Tomu fakt věříte? :D :D :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 16:23 Reaguje na Petr Eliáš
Proto demokratičtí politici podpořili výrobu jaderné bomby, zatímco Hitler tenhle projekt přiškrtil a podporoval nesmysly typu "dutosvětost" nebo "vesmírný led" (podrobnosti najdete v "Jitru kouzelníků"). A Stalin, kdyby neměl informace od jaderných špionů v USA, nechal Kurčatova a spol. zlikvidovat.

MMCH jedinou relevantní námitkou proti bombardování Hirošimy a Nagasaki je právě skutečnost, že kdyby se to neudělalo a sovětským špionům se podhodila informace, že to pro nějaký "befelemepesseveze" zásadní problém nefunguje, tak by v následném střetu byl SSSR nejen bez atomovky, ale i bez odborníků schopných ji vyrobit (dokonce i na bázi toho, co dodali atomoví špioni).
Je to proto, že určitá pasáž v Leninově díle "Materialismus a empiriokriticismus" se dá vykládat (a byla takto skalními bolševickými ideology vykládána), že "buržoasní" vzorec "e=m*c^2" je fikce, a že tudíž atomovou bombu sestrojit nelze (mimochodem, fiktivností tohoto vzorce se oháněli někteří politrukové ještě v 70. letech).
Ovšem, to by musel mít Truman alespoň VUML :-) aby si takovou míru idiocie bolševických vůdců v čele se Stalinem vůbec dokázal představit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 08:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdyby Amíci nepředvedli v Japonsku atomovku, válka by se táhla klidně ještě rok a stála by x násobně více obětí.
Teorie o předhozením něčeho Rusům je blbost, oni skutečně nejsou blbí. Amíci taky vůbec nečekali, že to špióni Rusům vyzradí.
Následný střet s SSSR se nikdy nekonal, takže nějaká výhoda nebo nevýhoda AZ byla zcela k ničemu.
A Rusi byli první ve vesmíru, takže by atomovku taky zvládli, bez ohledu na marx-leninismus.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby Amíci nepředvedli v Japonsku atomovku, tak by ji sověti neměli a neměli by ani lidi schopné ji vyrobit. A pokud by ji vytáhli v 50. letech (Korea, Maďarsko), tak by mohli vytlačit sověty i ze střední Evropy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak v tom vesmíru byl fakticky první John Glenn, protože Gagarin i Titov (i jejich následnici) letěli v kabině, která neuměla měkce přistát a museli se proto katapultovat a přistát samostatně padákem.
A "pravidla soutěže" byla jasně daná: že se musí jednat o kompletní let, ze země až na zem (toto pravidlo platilo i pro balóny, a pohřbilo rekordní sovětský výstup do stratosféry před WW2, v jehož závěru se balón zřítil a jeho posádka zahynula). Proto byla také skutečnost, že se první sovětští kosmonauté před přistáním katapultovali, dlouhodobě utajována, minimálně do porážky v závodě o Měsíc.

Druhou věcí je, že Gagarina a další vynesly na oběžnou dráhu vylepšené motory V2 (a to vylepšení v podstatě spočívalo v aplikaci materiálů, které Rajch neměl k dispozici, případně náhrada reflektovala skutečnost, že V2 měla v činnosti motor podstatně kratší dobu než raketa, vynášející Vostok na orbitu). Jen je sověti spojili do baterie.
Amíci vyvíjeli (byť vycházeli taky z německých raket a měli von Brauna) vlastní motory, a to je přivedlo k prvenství v závodě o Měsíc, protože sověti vlastní originální konstrukce dlouho nevyvíjeli a náskok Američanů na tomto poli poté nedokázali dohnat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 10:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Když svítí slunce, využiju toho a nepálím fosil. Když fouká vítr, to samé. Ale když nefouká, nebo nesvítí, nahodím fosilní zdroje, protože jinak nebudu svítit".
Z vašeho článku.
Tohle mi připadá logické a plně funkční, jak to doposud normální země provozují. Právě paroplyny jsou na to dobré (ne ideální samozřejmě).
A zatím se velmi intenzívně vymýšlí akumulace elektřiny, která by využila velkých přetoků z OZE. EU sází především na vodík, zatím se budují komplexy lithiových baterií.
Zná někdo nějaký lepší a hlavně realizovatelný systém??
U nás se pouze kritizuje, špiní, pomlouvá a čadí z uhláků. Je to lepší a proč?
Odpovědět
MG

Milan G

29.7.2020 11:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde se budují v Evropě komplexy lithiových baterií? Kde? A jak jsou velké ty komplexy, jak byly drahé a je vyřešena jejich ekologická likvidace? Jak se jejich cena odrazí v ceně elektřiny? Nedávno tady byla jedna akumulace s kapacitou 2,5MWh a cenou 75 milionů korun.

Eu sází na vodík. Už vyřešila Eu jak bude vodík vyrábět? Nebo vy jste to vyřešil? Budete snad vyrábět vodík elektrolýzou vody z OZE elektřiny? Nebo ze zemního plynu a budete se bít v prsa jak je to ekologické? A vodík difunduje většinu standartních materiálů. Kompresory na vodík jsou děvetkrát dražší než normální kompresory. O vodíku jako nosiči energie se mluví už minimálně 50 let a kde nic tu nic.

Všechno úsilí Eu v energetice vede jenom k tomu, že v blízké budoucnosti budeme platit za 1KWh elektřiny 100,- Kč.

Jinak co se ještě týká akumulace, hodně dlouho jste nás neoblažil setrvákama, ale tam je asi setrvalý stav, nic nového že:-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:51 Reaguje na Milan G
Do lionek jdou asi hlavně Britové, cenově to není nijak super ale asi jim to vychází, velkou fabriku na recyklaci lionek staví snad v Norsku?.
EU chce maximálně podporovat vodík jednak do palivových článků i do průmyslových pecí, taky s ním počítají do syntetického paliva, který spolkne i staříčký dýzl. Samozřejmě výroba jede z přetoků OZE, které jsou prakticky zadarmo, elektrolyty už taky nemusí být z platiny, či čeho drahého.
Ale nevím, proč to vypisuju, najděte si web oenergetice.cz, tam si počtete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Chyba, elektrody tam mají být samozřejmě.
Odpovědět
MG

Milan G

29.7.2020 17:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže budování těch komplexů je nesmysl, že. Jako dycky lež.
Já si to nepotřebuji hledat, chci odpovědi po vás, vy suveréně píšete, že Eu sází na vodík jako nosič energie a jak se budují komplexy těch lithiových baterek. No a jak vidno, jsou to všechno kecy, kecy...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 20:03 Reaguje na Milan G
Tak si dořitě přečtěte něco na oenergetice.cz a přestaňte prudit a kdákat.
Odpovědět
MG

Milan G

29.7.2020 20:23 Reaguje na Pavel Hanzl
a stále kvoká, stále kvoká...
Právě, na oenergetice nikde neni ani slovo tom, že by se někde budovaly komplexy lithiových baterií, takže tahle vaše lež je za náma, jdeme dál. O vodíku už nic psát nebudu, to už udělal p. Šimůnek.
Přestaňte lhát a já a ostatní vás přestanem prudit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:43 Reaguje na Milan G
https://oenergetice.cz/akumulace-energie/britska-vlada-chce-podporit-rozvoj-bateriovych-ulozist-uvolni-podminky-vystavbu/
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Už se tu o tom psalo. Pěkný průšvih. Může to bouchnout jako atomovka menší ráže. V porovnání s jaderkou dost rizikové.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 14:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Muheheheh vy jste fakt komik!!! Asi vám dali nový soft, ale asi ještě blbší, než byl ten starý...
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 15:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Sami Angličané to oficiálně připustili a možná budou vyklízet nějaké obce kolem toho úložiště.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 08:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste si zjistit, jakým způsobem může chytit lithiový článek. Těch možností je minimum, dnes už asi jen násilnou destrukcí a hlavně hoří špatně, pomalu ale špatně se hasí. A jeden chytá od druhého, takže žádná exploze nastat nemůže.
Už chytilo i nákladní letadlo plné lionek a stalo se co? Hasící automat to nezvládl, ale piloti nouzově přistáli na jiném letišti.
Dovedete si představit, kdyby to letadlo bylo plné benzínu nebo nafty?
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 09:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Párkrát se to už stalo. Na webu se najde dost fotek mobilů, které shořely nebo vybuchly (odpovídá +- výbuchu náboje do pistole).
Hašení lithiové baterie není technicky vyřešeno.

A kdyby to letadlo v sobě melo barely nafty nebo benzínu, tak by nezačaly hořet.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 12:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže paroplyny produkují CO2, takže jimi si nepomůžeme. A protože výkyvy větrníků a FV panelů se v praxi ničím jiným vyrovnávat nedají, "fixují" fakticky OZE produkci CO2 energetikou. Na rozdíl od jádra, které je stabilní a CO2 neprodukuje.

Akumulace elektřiny se vymýšlí celá staletí (najděte si, kdy byla vymyšlena Leydenská láhev) a situace je taková, že kapacitu k akumulaci tak velkého množství elektřiny nemáme. Nepomohou baterie (protože známé světové zásoby lithia jsou v tomto nedostatečné), nepomůže vodík (pro vysokou nebezpečnost a nízkou hustotu).*
To, že se na vodík upnula partička kolem naprosto neschopné dámy, která coby ministryně obrany Německa řešila místo nepojízdných tanků a nelétajících letadel uniformy pro těhotné vojandy (které by každý normálně uvažující člověk od toho cca 4. měsíce, kdy se těhotenství začne promítat do velikosti břicha, poslal na mateřskou, nebo jim dal povolení nosit civil), je spíš argument proti vodíku.

Realizovatelný systém splňující potřeby OZE fantasmagorií prostě neexistuje, možná bude vyvinut na fyzikálních principech, které dosud neznáme, nebo jsou v souvislosti s akumulací energie dosud přehlíženy. Nicméně taková kvalitativně nová technologie zcela jistě nebude vyvinuta v (polo)totalitním režimu, vedeném pologramotnými a zoufale nevzdělanými úředníky s nulovou schopností strategického myšlení, jako je ona výše zmíněná dáma. MMCH přesně stejnou osobností byl František Josef I. A jak pod jeho vedením dopadlo Rakousko - Uhersko se dá najít ve školních učebnicích, pokud to nevíte.

----
* Perspektivnější by byly sodíkové články (které poháněly Verneův Nautilus) nebo elektřinu ukládat do hliníku, protože obojí je založeno na prvcích, kterých je na Zemi dostatek a nejsou tak rizikové jako vodík.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Paroplyn má asi třetinové emise CO2 než uhlí, (je v něm hodně vodíku) a je to špičková elektřina právě vhodná na vyrovnávání OZE. To jádro neumí. Dále je to kdákalismus jak dycky, nemá cenu to ani číst.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistě, ideální je nahradit jádrem OZE a nemusím zatěžovat síť i cenu elektřiny vyrovnáváním jejich výkyvů.
Odpovědět
MG

Milan G

29.7.2020 20:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Beztak je fve slepá větev :-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 08:36 Reaguje na Milan G
Máte jiný zdroj elektřiny tak jednoduchý, že může být instalován na střeše kozího chlívku, který máte k dispozici úplně všude (i na tom kozím chlívku) a ještě má palivo zadarmo?
A s návratností investice (včetně baterie) řádově 8 let?
Slepé větve vždycky vypadaly úplně jinak, jen loni se insatlovalo ve fve po celém minimálně 5 temelínských bloků........
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to slepá větev, protože v současné podobě to potřeby energetiky neuspokojí a nějaké významné zlepšení není na obzoru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Letos už OZE vyrobily více elektřiny, než fosilní zdroje. Mě by to uspokojilo velmi, kdybych nebydlel v uhelném ropákistánu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak se odstěhujte. Třeba do Číny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 10:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Omlouvám se, ale ptám se na všechny strany a odpověď žádná.
Kdo jsou ty "zájmy určitých skupin napakovat se z veřejných rozpočtů"??
Určitě to nejsou ti, kteří budují větrníky v Severním moři, rozsáhlé fve parky, nebo dražší střešní instalace fve, že?
Ti do toho vráží x násobně vlastních peněz, než dostanou na dotacích. Tak kdo?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 10:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, zkuste se místo víry řídit rozumem.
Najděte nám jediného energetika na úrovni, který doloží "prospěšnost" OZE pro energetickou soustavu a dejte na něho link. :-)
Dnešní svět je založen na tvorbě zisku a investorům je jedno jestli to budou dámské vložky nebo emisní povolenky. Už se chlape proberte a podívejte se na fungování finančních trhů.A tomu,kdo za nimi stojí.
(nápověda- běžní občané to nejsou)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 11:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
V normálních zemích EU už dělají z OZE více elektřiny než fosilní paliva.
Takže je ta prospěšnost asi zcela jasná.
Ale neodpověděl jste, kdo jsou ty "určité kruhy", které na OZE pohádkově bohatnou.
Které kruhy bohatnou na fosilních palivech je zcela zřejmé, ale ty zelené neznám.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 11:49 Reaguje na Pavel Hanzl

550 milionů USD Shell a BP již zaplatili za podíly v solárních firmách

Chevron Corp. investoval 100 milionů dolarů do „budoucího energetického fondu“, který má pomoci vyvinout nové čisté energetické technologie

Total SA nyní dominuje francouzskému trhu se solární energií. A aby ještě více zvětšil své postavení, Total zaplatil 1,1 miliardy dolarů společnosti Saft, společnosti zabývající se skladováním energie, základní službě podporující obnovitelné zdroje energie.

Shell vynakládá 1 miliardu dolarů ročně na investice do OZE.

Exxon Mobil Corp. investoval 3 miliardy dolarů do obnovitelných zdrojů energií

=========================
Už jste se probral? Ti samí vaši "ropáci" investují tam,kde to slibuje nejvyšší zisky. To není o charitě a záchraně klimatu , ale o byznysu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Výborně! Takže normální ropné společnosti investují giga mega do OZE, protože v nich vidí budoucnost, protože ropa pomalu končí.
Tím máte potvrzeno z míst nejvyšších, že je ta cesta správná, jen mě nikdy nenapadlo, že ty "kruhy balíkujících se na dotací OZE" budou hlavně ropné koncerny.
A co soudruzi Rusi? Taky jdou do OZE, nebo dělají jen ropáckou agitaci a fedrují uhlí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, investují do nich proto, že se to při ekologických deformacích trhu vyplatí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 20:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Žádné deformace tam dávno nejsou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Dotace, daňové úlevy, povinný výkup toho, co produkují, i když to nikdo nepotřebuje. A našlo by se toho víc. A všechno jsou to deformace či pokřiveniny trhu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Trh není schopen vyřešit klimatickou tragédii, ale velmi chytří lidé ho zapojili tak, že velmi silně pomáhá. Dnes to jede velmi dobře i po stránce ekonomické, elektřina z OZE je už i levnější. Vítězství rozumu nad ropou bych to nazval.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 12:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Dokud se to bude masívně podporovat, tak se do toho budou vrážet prachy jako do dobré investice. Bez ohledu na to, jestli je to firma provozující OZE, nebo firma, živící se nájemnými vraždami.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 13:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Masivně se vráží dotace do JE a nikdo se do toho ale nehrne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:56 Reaguje na Pavel Hanzl
JE se nedotují. Jen se kompenzuje riziko ze strany ekoaktivistů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 07:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase jen malá, účelová lež.
U nás žádní ekoaktivisté nejsou a stát má vrážet stamiliardy do nesmyslného mastodonta za 20 let jen proto, že ta technologie je příšerně drahá.
A drahá je proto, že je nebezpečná a produkuje nejtoxičtější zcela nezlikvidovatelný odpad.
Já vím, v programu tohle nemáte....
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:51 Reaguje na Pavel Hanzl
O kousek dál v Ekolistu je článek, jak místní ekofašisté proti nám buntují Rakousko. Protože jste pod ním diskutoval, tak o něm moc dobře víte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 10:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Rakušáci ví, co jsme za tutany a nechtějí mít za souseda zase propadlý, zbankrotovaný, totalitní a somrující a totálně zkorumpovaný babišistán.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:45 Reaguje na Pavel Hanzl
A my zase nechceme mít za souseda méněcenné blbečky, kteří v referendu o jaderné energii hlasovali o něčem úplně jiném (o setrvání kancléře ve funkci) a když toho kanckéře tím referendem odmítli, tak ho ještě léta tolerovali ve funkci, místo aby vyšli do ulic jak my v roce 1989. Takže jediným výsledkem toho politického bastlu byl neprovozovaný Zwettendorf (MMCH o cca 1 generaci zaostávající za našimi Dukovany).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud srovnám dnešní Rakousko s námi ve všech možnách kategoriích, tak ti tutani jsme jednoznačně my.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 14:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak, státy garantovaný OZE byznys je bezrizikový a zaručeně výdělečný. Kapitálu -tady velkokapitálu- je jedno jak se to jmenuje. Přelije se prostě tam, kde se generuje maximální zisk.

Což evidentně p.Hanzl nechápe neboť jeho víra v dobro OZE nemá slabin. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 20:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
„Po úspěšném dokončení projektů v posledních letech ve Španělsku a Německu - které byly realizovány bez dotací - jsme nyní dosáhli bodu, kdy je fotovoltaická energie také v Polsku rentabilní,“ řekl Benedikt Ortmann, globální ředitel solárních projektů společnosti BayWa re".

Tohle je mimo jakékoliv státní garance, na rozdíl od JE, kde stát chce garantovat 70% ivestice (až se to podělá tak celou) a ještě bude giganticky dotovat předraženou elektřinu. Soudruzi jsou skutečně špičky, to je děs skutečný.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 21:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Herr Ortmann by vám měl říct i b). Elektřina z jeho FVE je navázána na certifikáty původu s nimiž se potom čile obchoduje.
Kdo chce být z firem "in" nakupuje tyto certifikáty, aby tak veřejnosti předvedl , že chrání _:) ŽP a bojuje proti klimatické změně (haha)

pro vás- jde o skryté dotace -, ale hlavně o zisk.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 07:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, vy máte pořád jakýsi pocit, že OZE je něco iluzorního, mimo ekonomiku a tím mimo realitu. Opak je pravdou. OZE je zcela normální energetický systém, který je taky řízen ekonomicky, normálně se tam kšeftuje se vším, včetně licencí i certifikátů. Proto to funguje jako normální energetický systém.
A sám jste tu vypsal gigantické nadnárodní korporace, které do toho investují, protože tam vidí budoucí prosperitu a tím i zisky. Samozřejmě v Evropě tam je nějaká státní podpora, ale ta jde dnes do všeho (zemědělství, malé podnikání, infrastruktura, sociálka, zdravotnictví atd. atd. a především do JE).
Co proboha ještě potřebujete k tomu, abyste to celé pochopil? Informací máte něurékom.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 10:22 Reaguje na Pavel Hanzl
OZE jsou iluzorní v tom, že nedokáží zajistit spolehlivé dodávky, nezávislé na počasí a denní době. A protože neexistuje způsob, jak energii z nich akumulovat v dostatečném objemu, produkují většinou energii bezcennou.

Je to úplně stejné, jako když za socíku ZKL plnil plán ve výrobě traktorů Zetor a Rudé Právo nad tím jásalo. A ty Zetory vyjely z haly, kde byly vyrobeny, na obrovskou odstavnou plochu a tam jich stály stovky až tisíce a postupně se rozpadaly, protože byly neprodejné. Nicméně se plnil plán a vyráběly se další a další. Naprosto nesmyslně.
Ta odstavná plocha byla vidět z linky autobusu, spojující centrum Brna a Líšeň.

A jak to skončilo, všichni víme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 10:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Takhle končí naše uhláky v první řadě a JE ve druhé.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne. Přesně takto skončí OZE v EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 08:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Letos už dělají OZE větší výkon než fosilní zdroje a stále se staví nové. Jejich elektřina je už taky levnější a problémy s akumulací se průběžně řeší.
Z jakého důvodu by měly krachovat? Tomu fakt nerozumím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Až budou problémy s akumulací vyřešeny, nastane úplně jiná situace. Nic rozumně vypadajícího se však na tomto poli nerýsuje.

Zatím se to pořád veřejně nebo skrytě dotuje. Zkrachuje to v ten moment, kdy se ty dotace zastaví. Buď v důsledku ekonomické krize, nebo se vzbouří voliči, nebo něco jiného. Nebo víc faktorů dohromady.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:02 Reaguje na Jan Šimůnek
EU považuje právě vodík jako příští akumulátor, ale pokud nebudou dostatečné kapacity (což asi fakt potrvá) tak bude potřeba využívat JE i paroplyny. Normálka.
Vy jste posedlý dotacemi, které ovšem jsou už jen marginální část a dnes se už fve parky staví bez jakýchkoliv dotací.
Na rozdíl od JE, která finančmě nemá absolutní šanci už dnes a musí se mohutně dotovat investice i samotný výkup.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmysly. JE si na sebe vydělá a výkup z ní dotovat není třeba, je schopná dodávat energii tehdy, když je jí zapotřebí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.7.2020 09:33
Dotace do podnikání absolutně nepatří . A co jsou to vlastně dotace ? Jde o státní regulaci,která zvýhodňuje některé služby a produkty, které by jinak v klasickém pojetí trhu neměly šanci se prosadit.

Jakákoli dotace v podnikání je negací tržního hospodářství. Proto se dnešnímu stavu v EU již nedá říkat kapitalismus, ale jde o neosocialismus. Ještě schází vyvlastnění výrobních prostředků a jsme zase v komunismu.
Dotace jsou obrovským průšvihem neboť jednoznačně vedou k podvodům ,korupci a klientelismu .
Stačí se podívat na průsery v ČR zneužití eurodotací pro obohacení politiků,úředníků anebo vlastní rodiny.
A že u OZE těch podvodů bylo , je a bude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 10:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Do podnikání dotace nepatří, v tom jasně souhlasím.

Jsou vhodné jen tam, kde je společenská poptávka, ale ekonomicky to nevychází. Trh vyřeší většinu našich potřeb, ale ne všechny.

Třeba do sociální infrastruktury (koupaliště, sportoviště a jiná občanská vybavenost).

Do ekologie, především do ekologického zemědělství.

A právě do OZE, kde se podařilo nastartovat velmi masivní rozvoj a hlavně nastal útlum fosilních paliv, protože nás tlačí čas.

Mě se ten dotační boom velmi silně nelíbí, protože právě náš čecháčkistán je velmi náchylný ke korupci a dnes patříme v tomto oboru asi mezi absolutní špičku.
Jenže EU není žádný eurosajuz a nebude řešit naši národní idiocii a neschpnost si udělat doma základní ekonomický pořádek.
Odpovědět
li

30.7.2020 20:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Útlum fosilních paliv možná v Evropě,ale celosvětově určitě ne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 08:17 Reaguje na
EU a USA už silně emise CO2 stahují. Čína, jako největší emitent si stanovila nějaký uhelný strop. Navíc tam nejvíc přibývá OZE, především FVE. Ostatní svět půjde do OZE hlavně z ekonomických důvodů, i když taky nejsou blbí a oteplování pociťují velmi drsně už dnes.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:16 Reaguje na Pavel Hanzl
USA emise stáhly přechodem z uhlí na naftu a plyn. Navzdory ekologům, snažícím se těžbu těchto komodit zablokovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Omyl. V USA silně klesají emise CO2 a to přechodem na naftu nenahoníte.
Tou cestou tam jsou giga solární parky a špičkové paroplyny, taky samozřejmě VE.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Přechodem na plyn nebo naftu srazíte emise CO2 na necelou polovinu.
Odpovědět
li

31.7.2020 20:57 Reaguje na Pavel Hanzl
No vidíte "už silně stahují" tak tomu nechte volný průběh a ne do toho lidi pořád pod tlakem a pod pokutami tlačit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:07 Reaguje na
Bo neni čas.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmysl. Bo se příjemci dotací bojí momentu, až lidi dostanou rozum a pochopí, jaká je to lumpárna.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 16:24 Reaguje na Jan Šimůnek
To si fakt myslíte, že koblihy pochopí, kolik dotací si na nás načerpal soudruh nejvyšší a vykopnou ho k soudu? To si teda počkáte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty peníze šly ze zahraničí. Prostě z EU vydoloval část toho, co od nás do ní odešlo. Kdyby to nevydoloval, zůstalo by to pryč definitivně.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.7.2020 09:43
IPCC sa opiera vo svojich scénároch o oteplenie zatiaľ 1.1 stupna od takzvanej predindustrálnej doby rok 1850 až 1900. Je to zhodou okolností veľmi chladné obdobie končiacej sa Malej doby ľadovej.

Malá doba ľadová: od stredoveku do konca 19. stor.
1315 – 1321 veľký hlad
1350 Vikingovia opustili svoje západné osídlenie v Grónsku
1500 v Anglicku prestáva pestovať vinič
1588 v auguste veľká víchrica priniesla skazu väčšiemu počtu lodí
španielskej armády, ktorá tak urýchlila jej porážku v strete s anglickým
loďstvom
1590 – 1850 vlna alpského glaciálneho zaľadnenia dosiahla v období malej doby ľadovej maximum
1687 – 1692 studené zimy a chladné letá spôsobili neúrodu
1693 – 1694 veľkú časť severnej Európy zachvátil veľký hladomor
1696 – 1697 Fínsko prišlo v dôsledku hladomoru o tretinu obyvateľov
1812 – kruté mrazy v decembri 1812 urýchlili porážku Napoleonovej armády v priebehu jeho vojenského ťaženia do Ruska, teploty vtedy klesali až na −37,5 °C
1841 – 1851 pri "veľkom hlade" v Írsku zomrelo viac ako jeden milión ľudí
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 10:25 Reaguje na Vladimir Mertan
Souhlas. IPCC nastavil "správnou" teplotu záměrně na období silného chladu.
Ve skutečnosti se pořád ještě vyhrabáváme z dozvuků Malé doby ledové a nejsme na teplotách před jejím nástupem (+- začátek Středoanglické tepelné řady, Klementinská teplotní řada začíná několik desítek let po nástupu chladného klimatu).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 10:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdybyste se aspoň podíval na nějaký graf....ach jo. Zkusím jeden poslat, je úplněn stejný jako všechny ostatní...

Samozřejmě nečekám, že to budete číst, ale stačí mrknout na první graf "Rekonstrukce teplot za 22 tisíc let...."
Viděl jsem desítky jiných v jiných podkladech a vždycky to bylo víceméně to samé...

https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.7.2020 06:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Prosím vás, nedávejte odkazy na články Zamouřila. Už jsem to tady i na Czechinsight psal několikrát, vůbec tomuto tématu nerozumí a jen omílá závěrečný report IPCC. Samozřejmě, že dnešní oteplení je možno vědecky naprosto srozumitelně vysvětlit:
https://tallbloke.wordpress.com/2017/07/09/the-real-cause-of-climate-change-over-the-last-millennium/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 07:23 Reaguje na Pavel Kalenda
Píšu tam jasně, ať se pan Šimůnek podívá na ten teplotní graf. Já tak názorný graf jinde uložený nemám.
Ovšem i závěrečný report IPCC pro mě má váhu velkou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 07:42 Reaguje na Pavel Kalenda
Nevím, proč šermujete nějakým příspěvkem v nějaké diskusi, který je sám vytržen z kontextu a nedává žádný smysl.
Pan Zamouřil má v článku taky graf vývoje slunečních skvrn, taky graf vývoje TSI. A dost se to liší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2020 10:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Klementinská řada je taky velmi významná, zachycuje celé důležité období 19. a 20. století. Na ní je to vidět zcela přesně. Středověké optimum bylo skutečně teplé stejně, jak současnost a celá Malá doba ledová dělala ochlazení asi o -1°C.
"Pořád je to dobrý", říkal ten chlap co padal z mrakodrapu a letěl kolem 30. poschodí.
Jenže realisté předpovídají oteplení do konce století o asi +5,6°C, což je skutečný nářez, tj. konec civilizace jak ji známe doposud.
Proto musíme maximálně šlápnou do OZE, třeba to pomůže.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 15:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Klementinská řada začíná skoro dvě stě let po konci středověku, takže středověké klimatické optimum zahrnovat dost dobře nemůže. Nezahrnuje ani teplé období za Jagelonců a prvních Habsburků. Začíná až desítky let po počátku poklesu teplot směrem ke katastrofální Malé době ledové.

Malá doba ledová byla daleko drsnější ochlazení než si představujete. Ten -1 stupeň oproti dnešku odpovídá tak dlouhodobým průměrům i se začátkem a koncem. V době jejího vyvrcholení byly teploty tak nízké, že zamrzal Balt, a to tak důkladně, že umožňoval přepravu zboží na povozech z pruského a polského pobřeží do Švédska. A také přes zamrzlý Balt připochodovala do Polska švédská armáda, což je historicky doloženo. I s děly.
Je popsáno i několik "roků bez léta", v nichž pozdní jarní deště přešly bez jakékoli teplejší epizody do podzimních plískanic.
A celé to bylo doprovázeno hladomory, zoufalým bojem o zdroje potravy (hlavní motivací invaze Švédů do jižních zemí byla skutečnost, že jim pole v důsledku chladu přestala rodit). V té době se také u nás začala pěstovat pohanka, do té doby to byla plodina typická pro Skandinávii.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 07:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě, takové důsladky má ochlazení celoplanetárního klimatu o -1°C. Proto je jasné, že vzrůst teploty o +5,6°C by znamenalo totální katastrofu.
Dnes žijeme ve velmi příjemném klimatu, který se při stejném vývoji za 10 let stane už asi velmi problémovým. Proto tvrdím, že nemáme čas a je potřeba silně tlačit na pilu.
Loni Aborigiové neutíkali do civilizace za sociálními dávkami, jak jste neskutečně blbě naplácal, ale kvůli vedru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne. to byl pokles daleko hlubší. Při poklesu o 1 stupeň by Balt nezamrzl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 07:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy asi nikdy nepochopíterozdíl mezi klimatem a počasím. Teploměry a jiné vědecké nástroje jsou výrazně přesnější a spolehlivější, než vaše pocity.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 08:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Zamrznutí moře je fyzika podstatně hůř ovlivnitelná než teploměr.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Víte vůbec, čím byla způsobena ta po-středověká malá doba ledová? Integrálem TSI skutečně ne.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 12:24 Reaguje na Pavel Hanzl
http://stara.suh.sk/obs/slnsem/20css/5w.pdf

Prečítajte si ako sa prejavovalo tvz. Maunderovo slnečné minimum.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 16:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Omyl. Maunderovo maximum - minimum může dělat maximálně 0,3°C a od poloviny minulého století to jde dolů a teplota nahoru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Jedním důvodem byla změna sluneční činnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 16:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase špatně, jak to vy děláte?
" Maximum posledního cyklu, které nastalo v roce 2013, bylo nejslabší za posledních 100 let a solární minimum, ve kterém se v současnosti nacházíme, je nejdelší za posledních 100 let. Přes tento velmi slabý cyklus sluneční aktivity se stále zvyšuje globální teplota neobvyklou rychlostí."
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 00:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Povedal Pavel Hanzl, ešte niekto to potvrdí? Dajte linky zdroje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 16:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě!!! Zamrznutí Baltu bylo důsledkem Malé doby ledové, která byla globálně teplotně nižší o -1.1°C ne je dnešek. To je tak složitý?
Sám tvrdíte, že žádné globální oteplování neexistuje a kdy naposled Balt zamrzl?
Už nepatrné rozdíly globální teploty můžou mít daleko drastičtější důsledky lokální. Proto teplotu z druhohor bychom nepřežili nikdo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak to, že ji přežily i chladnomilné druhy?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 11:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne, je to nejstarší období, ze kterého jsou k dispoozici měřená data s (prakticky) globálním pokrytím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Klementinská teplotní řada začíná několik desítek let po začátku středoanglické řady, a z té středoanglické je vidět, že se klima v Evropě ochlazovalo už před jejím začátkem.

Kdysi jsem tyhle dvě nejstarší teplotní řady "pasoval" dohromady na stejné měřítko a aby ta klementinská začala na odpovídajícím místě té středoanglické.
Navíc je problém ještě v tom, že středoanglická je typicky přímořská, pufrovaná mj. i Golfským proudem, zatímco klementinská je typicky vnitrozemská (s daleko většími výkyvy). Ale s kompenzací těchto rozdílů jsem si, přiznám se, už nehrál.
Nicméně ze sesazení těchto dvou řad dohromady jasně plyne, že současné překročení teplot na začátku klementinské teplotní řady není žádná katastrofa, protože odpovídá teplotám před jejím započetím. A v podstatě to samé vychází i z proxydat.
MMCH za Jagelonců a prvních Habsburků jsou zaznamenány nálety kobylek, což odpovídá skoro subtropickému klimatu. Po ochlazení na konci rudolfinské éry už tyhle "radosti" u nás nebyly, asi tu na ně bylo (a dosud je) moc zima.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.7.2020 14:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Nálety kobyliek sa konali aj počas malej doby ľadovej. Sťahovavé koníky (saranče) ku nám prestali lietať, pretože ľudia rozorali stepi, na ktorých sa mohli cestou namnožovať, to je hlavný dôvod prečo už nemáme to šťastie na živelnú pohromu tohoto typu. Viac sa môžete dozvedieť v tejto bakalarke: https://is.muni.cz/th/zdeca/Bakalarka.pdf Posledný nálet na Tachovsku je z roku 1875.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 15:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Dík za informaci.
Odpovědět
ig

30.7.2020 16:47 Reaguje na Vladimir Mertan
Zajímavá informace, to jsem netušil, děkuji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 08:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy pořád objevujete Ameriku a zcela vám uniká to podstatné. Skutečně je současná teplota na úrovni středověkého optima, (které trvalo možná půl tisíciletí), ovšem problém je v tom, že dnes velmi rychle stoupá. Což se tenkrát nedělo, ten vývoj za poslední dekádu je dost strašidelný. Kolik takových dekád bude stačit na tragický vývoj, který předpovídají klimaalarmisté?
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Pochopitelně, i v tom středověku se střídaly teplejší a studenější roky a někdy teplota "katastrofálně" rostla nebo naopak padala. Léta stagnace teplot na počátku tohoto tisíciletí, která nebyli s to zamaskovat ani klimaalarmisté, ukazují, že i teď to probíhá podobně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 07:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Dokud nepochopíte rozdíl mezi počasím a klimatem, tak nepochopíte nic. Počasí kolísá vždycky s velkými výkyvy, klima ne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 08:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Rozdíl je jednoduchý:
Když se otepluje, je to "klima", když se ochlazuje, je to "počasí"
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Vezměte si už ten prášek...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 11:03 Reaguje na Ladislav Metelka
Je zajímavé, že ani tak primitivní vztah pan Šimůnek nemá šanci pochopit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Dobrá, je to, pochopitelně, určitá nadsázka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 13:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Jinak vzhledem ke "kšeftařské anamnéze" vedení IPCC jsou, obávám se, různá podezření z nekalých úmyslů (a manévrů) spíš reálná.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.7.2020 14:45 Reaguje na Ladislav Metelka
P. Metelka myslel som si že opravíte p. Hanzla. Myslíte si, že je pravda "Jenže realisté předpovídají oteplení do konce století o asi +5,6°C, což je skutečný nářez, tj. konec civilizace jak ji známe doposud."? Čo na to hovoríte, je to reálny odhad?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 15:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Záleží na scénáři... https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/Fig12-04-1-1024x735.jpg
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.7.2020 06:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Na scénářích nezáleží. Záleží na přírodě a fyzikálních zákonech.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.7.2020 08:44 Reaguje na Pavel Kalenda
Na scénářích naopak záleží velice. Jde o to, jak se budou dál vyvíjet emise skleníových plynů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 08:05 Reaguje na Ladislav Metelka
Já uvádí "realistický" scénář, který zanamená, že se emise CO2 nepodaří významně omezit. Což je s pohledem na rozvojový svět skutečně reálné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:23 Reaguje na Pavel Hanzl
V tom s vámi souhlasím.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.7.2020 22:05 Reaguje na Ladislav Metelka
Chcel som to už nechať tak, ale nedá mi to. Otázka je jasná: "Jenže realisté předpovídají oteplení do ,konce století o asi +5,6°C," je to reálny odhad? Čakám odpoveď typu: odhadujem, ze v roku 2100 bude koncetrácia CO2 XXX PPM a globálna teplota bude o XXX stupnov vyššia ako je dnes. Bude to kvalifikovaný odhad experta klimatológa. Odhadnite aj koncetráciu CO2 a následne teplotu. Len čísla, žiadne grafy ani odkazy na grafy IPCC.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 07:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Vy si to neumíte z těch grafů odečíst?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 11:34 Reaguje na Ladislav Metelka
To nie je odpoveď na moju otázku. Chcel by som Váš odhad vyjadrený číselne.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 16:23 Reaguje na Vladimir Mertan
A proč nechcete zprávy IPCC, když tam to máte?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 00:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Nie ja chcem konkrétne číslo od Vás. Aby som vedel že Ladislav Metelka predpovedá v roku 2100 bude globálna teplota o xxx stupnov vyššia a koncetrácia CO2 bude xxx PPM.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 10:19 Reaguje na Vladimir Mertan
Koncentraci CO2 předpovědět neumí nikdo. Protože to závisí, mimo jiné, i na rozhodnutí politiků.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 13:53 Reaguje na Ladislav Metelka
Tučniaci z filmu Magaskar majú takú hlášku: "Nechci výmluvy, chci výsledky." :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 16:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Chcete předpovědět něco, co předpovědět nejde.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 19:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Opakujem otázku, je realistický scenár oteplenia do roku 2100 globálne o 5,6 stupna? Podmienky sa nezmennia, rozhodnutia politikov nepadnú a CO2 budeme chrliť stále rovnakým tempom ako teraz.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 21:44 Reaguje na Vladimir Mertan
Tempo roste. Takže pokud poroste dál, tak ano.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 15:21 Reaguje na Vladimir Mertan
IMHO na takové teploty by pravděpodobně nestačilo ani zdvojnásobení obsahu CO2 v atmosféře. Platí fyzika a nárůst skleníkového efektu s logaritmem koncentrace CO2. Je tam velká míra nejistoty (viz Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny), nicméně zvednutí CO2 na 700 - 800 ppm by zřejmě zvedlo teplotu nanejvýš o 2 - 3 stupně.
A takové zvýšení CO2 se do konce století nedá rozumně předpokládat. Pokud se podaří omezit šílenství s OZE a protijaderné aktivisty, tak se nejspíš koncentrace CO2 během dvou až tří dekád stabilizuje. Ale ani v opačném případě zřejmě na dvojnásobek nynější koncentrace nedosáhneme.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.7.2020 06:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Zdvojnásobení koncentrace CO2 by zvedlo teplotu o cca 1,2 - 1,3°C, jak odvodil i např. Hansen 1984.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kalenda-svetova-klimaticka-deklarace-a-analyza-jejich-bodu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 08:02 Reaguje na Pavel Kalenda
"Naopak, z geologických záznamů vidíme, že pro rostlinstvo bylo optimálním obdobím období druhohor, kdy Zemi pokrývaly husté pralesy (Jurský park), žily energeticky náročné druhy plazů (veleještěři) a koncentrace CO2 byla 4 – 5x vyšší než dnešní při střední globální teplotě asi o 3°C vyšší (Berner 1990)".
To je fakt dobrá perspektiva!! Takže za nějakých 60 let se totálně změní rostlinstvo celé Zeměkoule, vyhynou savci a namnoží se veleještěři a my budem dojit místo krav tyranosaury a do klobás dávat brontosaury. Už se fakt těším.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš by stoupla úrodnost a výnosy v zemědělství. A brontosauří klobása (kdyby se je podařilo zrekonstruovat na způsob Jurského parku) by byla +- jako drůbeží.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Lidská civilizace vznikla v našem klimatickém období a pokud by nastalo klima jak ve druhohorách, je po nás jak po žabě a celý ekosystém Zeměkoule jde taky do dža.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Lidská civilizace vznikla v teplejších oblastech. A v teplejších obdobích.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.7.2020 20:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Z geologických záznamov vidíme tvz. Saharské zaľadnenie - Doba ľadová v Ordoviku pri 20 násobnej koncentrácii CO2 ako je dnešná. Sahara bola vtedy súčasťou kontinentu okolo južného pólu Gondwany.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 07:59 Reaguje na Vladimir Mertan
A kde byla tenkrát Sahara geograficky? jaký byl sklon zemské osy? Jak vypadala dráha Země kolem Slunce? Opravdu to jde srovnávat s dneškem?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:25 Reaguje na Ladislav Metelka
Ropáci velmi rádi šermují různými klimatickými daty z dob před stamilióny let a nějak jim uniká, že v té době žily na Zemi úplně jiné organismy. A ty se vyvíjely zase milióny let, protože přirozené klimatické změny probíhají zase řádově statisíce let.
S dnešním stavem se to srovnávat nedá.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 11:52 Reaguje na Pavel Hanzl
To vy ste sem začal ťahať tyranosaury. :-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 11:49 Reaguje na Ladislav Metelka
P. Metelka samozrejme to môžeme porovnávať s dneškom. Fyzika a skleníkový efekt platili aj v Ordoviku rovnako ako dnes. Doba ľadová znamená dramatický pokles globálnej teploty, ktorá sa prejaví okrem iného aj radikálnym poklesom mora o 100 m. To sa stalo pri 15 až 20 násobnej koncetrácii CO2 oproti tomu čo je dnes. Dnes nám klimatológovia tvrdia, že nás terajšia hladina CO2 ochránila pred dobou ľadovou a že posunula jej začiatok minimálne o 50 000 rokov do budúcnosti. To by bolo úplne super, ale nie je to pravda. Doba ľadová hrozí oveľa viac a prinesie zďaleka tragickejšie následky ako dnešné malé oteplenie. Významný geológ George Jiri Kukla poukázal svojimi výskumami na fakt, že každá doba ľadová sa začínala pomerne silným oteplením.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Něco o tom mu vyšlo i česky.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 16:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale forcingy byly jiné, tak nemůžete jen srovnávat teploty...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 00:26 Reaguje na Ladislav Metelka
V Ordoviku 20 násobná koncetrácia nezabránila dobe ľadovej, dnes má 1.5 násobná koncetrácia dobe ľadovej zabrániť ako vieme aké budú v roku 2100 forcingy? Pokial to tak sledujem, na výpočet teploty sa používa výlučne hladina CO2. Dokonca tá 1.5 az 2 násobná koncetrácia má spôsobiť globálne oteplenie o 5 stupnov.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 10:21 Reaguje na Vladimir Mertan
Dnes se nepoužívají koncentrace CO2, ale RCP...
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Na "zmatení nepřítele" :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.8.2020 10:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne. Popisuje to radiační působení skleníkových plynů.
Odpovědět
jA

janet Anderson

30.7.2020 14:38
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2020 10:30
Jen bych se chtěl zeptat pánů Vinklera a Kalendy, čím je způsobeno to extrémně ryché globální oteplování.

Tak razantní změna musí mít razantní příčinu (nebo souhrn příčin).

Pročtení odkazů na různé články řešící marginální otázky, různé polohy Jupitera a integrál TSI jsem už absolvoval.
Ale vše tu bylo vždycky a takové změny klimatu to nepřinášelo.
Sluneční výkon je taky dlouhodobě stálý a jediný důvod, který v minulosti nevidíme, jsou zase jen ty antropogenní emise nejen CO2.

Můžou teda pánové jednoduše napsat, jaká je dle nich ta příčina??
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.7.2020 18:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, že taková rychlá oteplení tu už byla, bude příčina nejspíš stejná nebo podobná. Ten CO2 hraje patrně jen marginální roli.
A náměty na možné příčiny tady na Ekolistu už padly. Na rozdíl od suverénů z IPCC vám nikdo seriózní nebude tvrdit, že tu příčinu stoprocentně zná.
Odpovědět
li

31.7.2020 21:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Trochu mi vadí to pokrytectví lidí označujících nás ropáci a rýpající do toho pořád.Přitom jedou na ropě také a jen to asi nechtějí vidět.Už třeba klávesnice do které tak zuřivě třískají,vyrobená na Tchai-wanu a z ropy sem asi nepřiplula plachetnicí nebo nepřilétla na větroni,ale monstrem na mazut.Prostě ropa je levný zdroj neuvěřitelné energie a bude se používat dokud se to těžařům vyplatí nebo nedojde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 08:05 Reaguje na
Pálení ropy a uhlí je největší prasárna, je to velmi cenná surovina na výrobu plastů a její masové ničení při výrobě energii je přímo sebevražedné počínání.
Odpovědět
li

1.8.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale bez nich by zde byl stále středověk
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:13 Reaguje na
Jistě, ale už dávno jsme s tím měli výrazně brzdit, dnes je příležitost uhlík úplně vynechat z výroby energie.
Odpovědět
li

1.8.2020 10:29 Reaguje na Pavel Hanzl
No a také už se to někde pomalu děje,ale to se prostě nedá udělat ze dne na den.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:59 Reaguje na
Ten trend je výrazně dobrý, v EU už OZE vytvořily za letošní půlrok více elektřiny než fosilní zdroje. S tímhle tempem výstavby OZE se skutečně dostaneme na možná 80% bezuhlíkové energie velmi rychle, i kdyby se nevymyslala žádná převratná akumulace.
Jen mi vadí, že zrovna ČR je na tom už asi nejhůř a je za prasáka Evropy, nechce těžit ani ekonomickou prosperitu z přestavby energetiky na moderní a čistou. Z velké části by to zplatila EU i soukromí investoři.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 08:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste dát link na ty rychlé oteplovací periody.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 08:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Oteplení mezi starším a mladším Dryas nastoupilo velmi rychle a také oteplení po mladším Dryas bylo rychlé. Najdete na Wikipedii (mj.).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 08:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Oteplení po konci mladšího dryasu je skutečně velmi výrazné (o asi +1,5°C ) a velmi ryché (za asi 3000 let), ale to bylo způsobeno dlouhodobým stoupajícím teplotním cyklem, kde samotný dryas způsobila "nukleární zima" po sérii impaktních událostí.
Naše oteplování probíhá v ochlazující se periodě a je možná 30x rychlejší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 08:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Druhá věc je, že "Malá doba ledová" kulminovala někdy v 17. století a od té doby se permanentně (byť s různými výkyvy) otepluje. Takže opravdu "katastrofální rychlost".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 08:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejnižší letní teploty z Klementina jsou kolem roku 1910 - 1915, kdy taky je nejnižší průměr. od tohoto období se taky dají počítal výrazné antopogenní emise CO2.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 12:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Výhada Klementínskej rady je dlzka merania. Známy klimatológ Vilibald Kakos upozornuje, že velmi teplé obdobie a obzvlášť letá boli za doby Františka Jozefa 2. okolo roku 1780. Hovorí, že ak odrátame terajší zohrievací efekt veľkomesta sú tieto teploty rovnaké ako v roku 2006 (doba ked sa odohral rozhovor)
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452
Hovorí to v 10 minute, skoro na konci rozhovoru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 14:36 Reaguje na Vladimir Mertan
Totální nesmysl, tepelný ostrov se odečítá a úbytek ledovců a milióny měření po celém světě skutečně tím ovlivněné není.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 14:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejen tepelný ostrov (od vykazovaných teplot se navíc neodečítá), ale,i postavení vltavské kaskády, která pouští na Prahu spodem z přehrad teplejší vodu, a po jejímž dokončení prakticky přestala Vltava v Praze zamrzat. A Klementinum je na břehu Vltavy, takže tím asi bude ovlivněné víc než třeba výstavbou Jižního města. Dalším faktorem je vylikvidování pobřežní zeleně okolo Klementina.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 20:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Všedchny alpské ledovce sestoupily o třeba 160 výškových metrů (na délku kilometry) a bude to asi tím, že v Chamonix u meteobudky porazili staletpu lípu, která ji chladila. Voni sou hlava.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Za Hanibala jich bylo ještě míň a žádná katastrofa se nekonala. Jinak by nemohl na sklonku podzimu přejít Alpy se slony.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 21:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Dnes by tam prošel naprosto v pohodě i v lednu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Nikoli. Pokud by nešel tunelem.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 11:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Je mi ľúto ale zase Vám musím poslať už asi po 10x link na článok Vojena Ložeka Přirozené změny podnebí. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html
Vojen Ložek tam píše: "Během pouhých dvou tisíciletí na rozhraní poslední doby ledové neboli viselského glaciálu 2) a doby poledové neboli holocénu se v naší šířce teplota zdvihla o 10–12 °C. (Mnohonásobné opakování tohoto procesu je známo i ze starších klimatických cyklů.) Myslím, že v dnešní situaci je na místě vrátit se k těmto ryze přírodním změnám, neboť nám mohou poskytnout cenné poučení do blízké i vzdálenější budoucnosti."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 14:21 Reaguje na Vladimir Mertan
To je zajímavá informace, ale na přelomu pleistoceánu a holocénu byl maldší dryas, kde skutečně prudce stoupla teploty za pár tisíc let, ale o asi +1,5°C a ne o +10°C. Příčiny jsou známé, ale aplikovat na dnešek nejdou.
Dřív ale proběhlo skutečně tak masivní oteplení o +10°C před asi 140 tisíci lety, ovšem grafy jsou dost hrubé a oteplovalo se asi tak 30 tisíc let. příčinu jsem nikde nečetl.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 16:02 Reaguje na Pavel Hanzl
"Se v naší šířce teplota zdvihla o 10–12 °C."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 19:54 Reaguje na Vladimir Mertan
To se nezdvihla, nebojte. To bychom tu měli Saharu +. Asi tam má chybu, čort znajet na žádném grafu to vidět není.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 00:31 Reaguje na Pavel Hanzl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojen_Lo%C5%BEek

Jedná se o vědce a odborníka světového významu, o němž jeho student Václav Cílek prohlásil: „Vojen Ložek není jeden člověk, ale tým specialistů“.[2] Je držitelem zlaté medaile Albrechta Pencka za zásluhy o světový rozvoj poznání čtvrtohor, v roce 2005 obdržel Cenu ministra životního prostředí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 07:17 Reaguje na Vladimir Mertan
Dobře. Tak mi pošlete nějaký seriózní graf, kte je vidět ten skok o +10°C. To by se musely přepsat dějiny! Já myslím, že je to jen tisková chyba.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 08:39 Reaguje na Pavel Hanzl
https://da.geology.sk/navigator/download.jsp?magazineId=A1001001A18D11A95910F31887
"To, čo odlišuje kvartér od iných geologických období,
nie je jednoduché striedanie teplých a chladných epizód,
ktoré je zreteľné počas celého kenozoika (Raymo a Ruddiman, 1992). Je to kombinácia striedania klimatických
oscilácií s vysokou amplitúdou a frekvenciou, čo dáva
kvartéru jeho odlišný charakter. V niektorých oblastiach
sveta mohla teplota medzi teplými a chladnými obdobiami kolísať viac ako o 15 °C. Zmena teploty bola veľmi
rýchla a za posledných 800 000 rokov sa zaznamenalo
prinajmenšom desať úplných glaciálnych/interglaciálnych
cyklov."
Prečítajte si to pozorne a celé, zistíte že Ložek v časopise Vesmír nebol žiadny preklep.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 09:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Vy jste fakt komik. To mám začít studovat geologii, klimatologii, archeologii atd. atd. každý obor na 4 roky?
Faktem je, že skutečně můžete naměřit skokové navýšení tzeploty minimálně o +10°C, když si vyberete vhodné místo:
Na konci ustopujícího ledovce zapíchnete teploměr (naměříte roční průměr třeba -3°C) a počkáte, až ledovec ustoupí (třeba za 50 let) a na stejném místě naměříte +7°C. Něma problema, ale o tom se přece nebavíme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Alespoň základy se člověk amatérsky naučit může. Ale potom jaksi přestává podporovat klimaalarnisty, OZE a další nesmysly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 23:04 Reaguje na Jan Šimůnek
prohrabávám se touto tématikou asi půl roku a čím víc toho víc, tím víc věřím oteplistům. Prostě je to zase naopak jak dycky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:29 Reaguje na Pavel Hanzl
No vidíte, já skoro 30 let, a proto jim nevěřím.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 14:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte veriť tomu čo geológovia a archeológovia tvrdia. Je to čistá nespolitizovaná veda. Prosím čítajte:
"Obdobie GI1 je rozdelené na epizódy Glla (teplá perióda
medzi mladším dryasom a Gllb), Gllb (chladná oscilácia
v rámci allerôdu = IACP = intra-Allerôd cold periód),
GIlc (teplá perióda medzi IACP a stredným dryasom),
Glld (starší dryas) a GI le (teplá perióda bôlingu) (obr. 12).
Toto obdobie predstavuje samý koniec posledného
glaciálu. Zodpovedá prvej časti fázy 1. klimatického cyklu
v zmysle Lôžka (1973). (Celá prvá fáza zahŕňa záver
glaciálu a včasný interglaciál). Predstavuje obdobie
najväčšieho zvratu v rámci klimatického cyklu, pretože
v priebehu niekoľko tisícročí sa podnebie menilo od najchladnejšieho po najteplejšie. Mnoho druhov otvorenej
glaciálnej krajiny preto nezmizlo s prvým vzostupom teploty, ale až vtedy, keď v krajine začal prevládať súvislý les
(Horáček a Ložek, 1988). Na počiatku prechodu neskorého
glaciálu do holocénu sa skončila tvorba spraší a vystriedala ju mierna sedimentácia svahovín vrátane drobnejších sutín
a pôdotvorné procesy. Na spraši sa začali tvoriť černozeme, na vápencoch rendziny. Menil sa aj režim vodných
tokov. Z divočiaceho štádia, keď nivu tvorili rýchlo sa meniace štrkopieskové náplavy prestúpené neustále sa prekladajúcimi plytkými korytami, prešli do meandrujúceho
štádia, v ktorom sa vytváralo trvalejšie koryto s voľnými
meandrami a v nive sa usadzoval jemnejší materiál.
V miestach, kde pri riekach na väčších plochách vystupovali holé piesčité štrky, ešte pokračovalo navievanie alebo
previevanie viatych pieskov, ktoré však ku koncu fázy plynulé vyznelo (Ložek, 2002)"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 07:06 Reaguje na Vladimir Mertan
Já s tím skutečně nemám problém. Klima se měnilo a pokud velmi rychle, tak se hovoří vždy o tisíci - desetitisíciletých obdobích. Navíc lokálně.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Ako by povedal p. Metelka "Toto je fakt mimo mísu."
Je to buď zneváženie alebo nepochopenie práce geológov, archeológov, paleológov.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 07:24 Reaguje na Vladimir Mertan
Navíc je to článek z roku 2012 a od té doby klimatologie udělala obrovský pokrok. Především proto, že klimatická změna už viditelně (nejen měřitelně) dopadá na lidi ve všech částech Zeměkoule.
Stačí se podívat na naši krajinu.
Proto se překopává celá energetika zatím EU a USA, ale zbytek světa už následuje (Austrálie i Čína).
Jenom náš ropákistán nic, to si nemůžu odpustit rýpnutí...
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:27 Reaguje na Pavel Hanzl
"V roce 1968 jsme stáli na okraji propasti. Ale potom jsme, díky pomoci sovětských soudruhů, udělali mohutný krok vpřed."
Se říkalo za socíku a nějak jste mi to připomenul.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 20:03 Reaguje na Vladimir Mertan
V normální poslední době ledové, kdy po Moravě běhal Kopčem s Veverčákem (asi 35000 let před Kristem) byla teplota asi o -3,5°C nižší, než dnes. A postupně se oteplovalo (s výkyvem mladšího dryasu) až k různým maximům v dobách 9000 a dále, tj. na teplotu jak dneska. Ale žádných +10°C tam nemohlo být ani teoreticky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 00:34 Reaguje na Pavel Hanzl
To je zvláštne, mýli sa Ložek, mýli sa Pokorný len Pavel Hanzl tomu rozumie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 07:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Já jen hodnotím selským rozumem předkádané názory. A stále mi vychází, že nechumelisti (ropáci žádné relevantní názory nemají) mají v teoriích chyby a hlavně nejsou nijak schopni to oteplování vysvětlit. Prostě nevíme.
Všemožné vlivy Jupitera atd. to vysvětlit nemůže, protože to jsou cyklické jevy a tohle cyklické není. Každá taková anomálie má svoji razantní příčinu (malá doba ledová seismickou, mladší dryas impaktní), a dnes je známa jen jediná. Antropogenní emise CO2.
Existuje určitě nějaká minimální možnost, že se něco ještě razantnějšího najde, ale silně pochybuji. Tohle ovšem tito pánové odmítají vzít na vědomí, nevím proč.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 08:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Keď si myslíte, že stačí selský rozum proti vedeckým dôkazom. Tie zmeny teploty počas kvartéru sú vedecky doložené, to nie je iba Ložek to uznáva aj Cílek, proste všetci geológovia, ale aj archeológovia - ľudia ktorí sa hrabú v zemi a záznamy minulosti majú priamo pod rukami.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 09:40 Reaguje na Vladimir Mertan
Jistě. Změny teploty probíhaly vždycky a skokově, ale to není celoplanetární klima. Vysvětlení dole.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 13:19 Reaguje na Pavel Hanzl
https://da.geology.sk/navigator/download.jsp?magazineId=A1001001A18D11A95910F31887 Aspon si to fakt celé prečítajte, pridám ešte úryvok.
Boreál (9 000 ­ 8 000 r. BP; 10 203 ­ 8 900 kal. r. BP)
Bolo to prvé významné klimatické obdobie úplného holocénu, vyvíjajúce sa z ranoholocénneho preboreálu. Vývoj
podnebia pokračoval, až priemerná teplota a vlhkosť o niečo prevýšili dnešný stav. Porasty s Pinus sp. a Betula sp.
ustupovali zmiešaným dúbravám. V nich sa popri Quercus
sp. vyskytovali ďalšie listnaté stromy ­ Ulmus sp., Tilia sp.
a Fraxinus sp., na prechodoch lesa sa šíril Corylus sp.,
v horských polohách Picea sp. Vo výrazne teplých a suchých sprašových stepiach pokračoval vývoj černozemí.
Človek ešte krajinu neovplyvňoval (Svobodová et al.,
2001).
Atlantik (okolo 8 000 ­ 4 700 r. BP; 8 900 ­ 5 402 kal. r.
BP)
Predstavuje holocénne klimatické optimum. Pre toto
obdobie bol charakteristický vývoj neskoro­ až strednoneolitických kultúr a nehomogénna klíma. Na základe palynologických pozorovaní sa teplotné maximum zistilo
v období medzi 6 000 ­ 5 000 r. BP. Teplota v porovnaní
s dnešnou bola vyššia a jej globálne ročné priemerné hodnoty sa počas klimatického optima zvýšili o 3 °C. Na povrchu spraší sa tvorili pôdy (černozeme). V nížinách sa
porasty zmiešaných dúbrav (Quercus sp., Ulmus sp., Tilia
sp.) spájali do súvislých lesov. Začali sa šíriť Fagus sp.
a Abies sp., zároveň sa začalo poľnohospodárske odlesňovanie. V jaskynných sedimentoch sa vlhká klíma atlantiku,
na obývanie nepriaznivá, prejavila tvorbou sintra (Velichko, 1989).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 16:17 Reaguje na Vladimir Mertan
Dobrý, ale je potřeba dát pozor.
"Teplota v porovnaní
s dnešnou bola vyššia a jej globálne ročné priemerné hodnoty sa počas klimatického optima zvýšili o 3 °C". Tohle přece neznamená, že bylo o +3°C tepleji, než dnes!!
Neznám žádný normální graf, kde by tohle období bylo teplejší než dnešek (možná destiny stupně??). Obecný graf bude asi Macrott et at (2013) v článku pana Zamouřila.

Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 19:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Treba dávať ešte väčší pozor, a čítať aspon celý úryvok a nie iba polovicu. Teplota mierne vyššia ako dnes bola už v boreáli. To zvýšenie o tri stupne sa udialo počas Atlantika.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 20:59 Reaguje na Vladimir Mertan
Dejte link na nějaký solidní graf, tyhle popisy jsou k ničemu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 21:36 Reaguje na Pavel Hanzl
https://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek

Ten správny graf sa zjaví v čase 43:25

Prednášku si vypočujte celú, veľa sa dozviete.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 21:53 Reaguje na Vladimir Mertan
No ten tam nablábolil tolik nesmyslů...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 22:56 Reaguje na Vladimir Mertan
Samozřejmě ji znám, ale dozvěděl jsem: je jasné, že se otepluje. Je jasné, že antropogenní CO2 způsobuje skleníkový efekt, jenže se neví kolik. Jenže tam má podivné věci. Graf teploty, kde je jasně vidět dnešní extrémní růst tak zkritizuje, že tam jsou starší proxydata a dnešní měření. Že je to špatně a neřekne proč. A toho je tam plno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 23:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě je tam hezký graf, kde se mu schází amplitudy všemožných dlouhodobých cyklů a chybu tam má jen drobnou, protože dle toho se má ochlazovat a skutečná teplota jde nahoru.
Toho jsem si všiml i u pana Kalendy, jakýsi důkaz naopak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 07:11 Reaguje na Vladimir Mertan
Další hezká demagogie je, když komerční rabování lesů někde v Kamerunu dává za vinu ekologii a do souvislosti s našimi OZE. Tyhle paraargumenty používají taky naši ropáci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud ekologové, propagující OZE vytvořili situaci, že se ten ekologicky škodlivý nesmysl vyplatí, je to jednoznačně jejich vina.
Kdyby ekologové a klimaalarmisté neprosazovali nesmysly, tak by ty pralesy nikdo nekácel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 18:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Ovšem mahagonové obložení a ebenový stůl potřebuje především ropák, který na to má a je mu úplně fuk, kde se to vykácí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 08:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Těžba mahagonu nebo ebenu (či dalších vzácných dřev) neznamená vyholení pralesa na poušť. Objem dřeva, potřebného k roční celosvětové výrobě luxusního nábytku, je naprosto zanedbatelný v porovnání s roční spotřebou tepelné elektrárny, spalující štěpku.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.7.2020 20:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Základná príčina je tá, že bolo predtým veľmi chladno. Klíma sa mení v prirodzených pulzoch, prvotné a veľmi významné oteplenie bolo naštartované zvýšenou slnečnou aktivitou od roku 1900 až do roku 1940. Slnečná aktivita potom síce mierne klesla, ale stále dosahuje tvz. Moderné maximum. Je pravda, že slnečná aktivita teraz momentálne klesá, ale klimatický systém má určitú zotrvačnosť. Všimnite si, že k najväčšiemu otepleniu dochádza pri fenoméne El Nino čo bolo príčinou aj oteplenia v roku 1998 aj 2015. Ja osobne som presvedčený, že ak naozaj slnečná aktivita ešte viac klesne tak ako sa očakáva, pravda o globálnom oteplení sa rýchlo ukáže. Dodám ešte, že významnú časť oteplenia predstavuje efekt teplených ostrovov a chyby merania.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 08:01 Reaguje na Vladimir Mertan
S těmi tepelnými ostrovy nemáte pravdu - viz berkeleyearth...
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 08:21 Reaguje na Ladislav Metelka
Tu studii jsem analyzoval, vč. vystavených dat (ve formátu, který nelze stáhnout do Windows).
Je naprosto nesmyslná, protože v databázi chybí údaje o tom, která meteostanice je a která není v tepelném ostrově. To je asi na úrovni, jako kdyby někdo porovnával zdraví u nemocných rakovinou a zdravých a neměl v databázi údaj, kdo z analyzovaných patří do které skupiny. Takto se věda nedělá, tak se dělá akorát ideologie.
A údaje v databázi typu "Zilina, Czech Republic" důvěru k této studii rozhodně nezvyšují.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 09:54 Reaguje na Jan Šimůnek
No tak jste to četl blbě. Vliv tepelného ostrova tam máte analyzovaný docela názorně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 15:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Oni tam hledali jakési zlomy v teplotních křivkách z jednotlivých meteostanic. Měli na to velice sofistifikovaně disajnovaný matematický aparát.
Nicméně údaj o tom, která meteostanice ve vlivu tepelného ostrova není, a která je (a když, tak od kdy) v té databázi není. Korektně by se to muselo počítat poněkud jinak (k takovým výpočtům v oblasti zdravotnické a souvisejících jsem docela přičichl).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.8.2020 16:26 Reaguje na Jan Šimůnek
No vidíte a já docela přičichl ke zpracování klimatologických dat...
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Možná proto se neshodneme. Na ty tepelné ostrovy se měla nasadit spíš metodika epidemiologických studií. Ta je pro ně jednoznačně vhodnější.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 10:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Na tepelné ostrovy metodika epidemiologických studií? Ta je lepší pro klimatologii? Jděte... :-)
Pane Šimůnku, statistika je jen jedna...
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:55 Reaguje na Ladislav Metelka
Proto píšu o epidemiologii, která studuje hromadné jevy a více méně rozhoduje o tom, jaká data se budou do té statistiky vkládat a jakými metodami se budou zpracovávat.
Pokud se tohle, co leží zcela mimo rank matematiky (a tedy i statistiky) neudělá, tak z té statistiky lezou jen bezcenné bláboly (a že jsem jich za své odborné kariéry viděl dost a dost).

Věnuji pietní vzpomínku promovanému matematikovi Husákovi, který na sklonku minulého režimu (a otravoval s tím ještě krátce po převratu) "dokázal", že jsou živočišné bílkoviny jedovaté. A nebyl schopen reflektovat, že mu ta statistika sype jen samé artefakty dané tím, že cosi sice korektně spočítal, ale stylem "garbage in - garbage out". Pak nás na ústavu "dorazila" naše paní překladatelka, která ho znala z intenzívního kursu anglického jazyka ve Velké Británii a líčila nám, jak se tam krmil konzervami pro psy a kočky.

Prostě ty teploty a městské ostrovy bych řešil více-méně standardním postupem, jaký se používá v situaci, kdy potřebuji zjistit, zda nějaké opatření vedlo ve špitále ke změnám výsledků u pacientů (třeba délka hospitalizace, to by byl údaj ze stejného ranku jako ta teplota). A vykašlal bych se na nějaké hledání zlomů na křivkách, které tam vůbec nemusejí být, pokud ten tepelný ostrov narůstá moc pomalu. Už proto, že ty zlomy budou mít podstatně nižší výpovědní hodnotu a citlivost.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 16:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Zpracování hromadných jevů je "mimo rank matematiky a statistiky"? No tak to jste studiu statistiky moc nedal... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:36 Reaguje na Ladislav Metelka
Statistika je v podstatě algoritmus ukládání dat a výpočtů nějakých testů. Epidemiologie rozhoduje o tom, co se bude testovat (a jaká data vůbec sbírat) a který test má cenu použít. A jak jeho výsledky interpretovat.
To statistika nemůže, protože k tomu je zapotřebí znalosti a dovednosti mimo oblast matematiky.

Epidemiologie je prostě strategie, zatímco statistika jen taktika.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.8.2020 10:33 Reaguje na Jan Šimůnek
:-) Blbost...
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 12:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Proto se epidemiologie a metodika epidemiologických studií studuje jako samostatný obor, který po/vy/užívá statistiku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 17:11 Reaguje na Jan Šimůnek
MMCH, on už velmi osvědčený a hojně používaný program EpiInfo nebyl ryzí statistika, ale vedl uživatele v tom, aby neudělali botu v oblasti epidemiologie (čili byly tam hlášky typu "u takových a takových typů studie tento výsledek, byť je obecně statisticky významný, významný není").
Sám jsem ho léta provozoval na DOS a dokonce se mi podařilo částečně DOSovskou verzi rozchodit na Linuxu pod aplikací DOSBox.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 12:32 Reaguje na Ladislav Metelka
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452 Na konci rozhovoru Váš kolega Kakos odhaduje tepelný efekt mesta prahy 0.5 až 1 stupeň.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 14:32 Reaguje na Vladimir Mertan
A ten samý efekt způsobil úbytek nejen Alpských ledovců o nějakých 180 metrů na výšku (jak kde).
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 15:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Na alpské ledovce působí nejen teplota, ale i nedostatek srážek. Ten byl a jejich úbytek vysvětluje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 15:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevysvětluje. Ledovce ubývají na celém světě a srážek v chladných oblastech spíše přibývá. Pokud nejste schopen pochopit ani globální oteplování, tak to máte blbý, pak nepochopíte nikdy nic.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 16:54 Reaguje na Pavel Hanzl
O ľadovcoch aj malej dobe ľadovej si môžete prečítať tu: https://nun.sk/zima_historia.htm Za jeden z hlavných indikátorov kolísania klímy v období malej doby ľadovej sa považujú ľadovce. Pri rekonštrukcii glaciálnych procesov sa zohľadňujú nielen teplotné, ale aj zrážkové pomery. Tým možno vysvetliť, prečo sa rozsah maximálneho rozšírenia plochy ľadovcov v Alpách v rokoch 1500–1900 nekryje s najchladnejšou periódou v období tzv. Maunderovho minima (1645-1715), kedy sa vyskytovali síce studené, ale zároveň aj suché zimy. Maximálny objem dosiahli alpské ľadovce až v polovici 19. storočia, expanzia však nemala kontinuálny priebeh. Napríklad Dolný Grindelwaldský ľadovec vo Švajčiarsku podľa J. M. Groveovej začal svoj objem zväčšovať po roku 1814. Táto expanzia bola výsledkom dlhšieho sledu studených a vlhkých liet. Vplyvom horúceho leta v roku 1820 sa jeho rast prudko zastavil. Rast objemu ľadovca potom pokračoval v rokoch 1840-1855, k čomu prispeli aj výdatné zrážky v rokoch 1847-1851. Ľadovec si udržal stabilnú pozíciu až do konca 19. storočia aj vďaka studeným zimám v rokoch 1887 – 1900. Začiatkom dvadsiateho storočia bol zaznamenaný jeho ústup, no vplyvom chladných liet počas prvej svetovej vojny sa ľadovec posunul na úroveň 90. rokov 19. storočia. V medzivojnovom období sa viac-menej stabilizoval, no väčšia časť alpských ľadovcov už medzitým ustupovala, tento proces sa zrýchlil najmä v rokoch 1927-1935, čo bolo dôsledkom vyšších teplôt vo všetkých ročných obdobiach. Po roku 1940 však Dolný Grindelwaldský ľadovec nasledoval aj iné alpské ľadovce a začal tiež ustupovať.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 19:48 Reaguje na Vladimir Mertan
Je potřeba rozlišovat "hladinu významnosti". Jeden ledovec se chová trošku jinak než ostatní o 10 cm ledu za 20 let atd. atd. atd. To je zbytečné řešit. Důležité je, že VŠECHNY ledovce v Alpách šly o řádově 180 metrů dolů (na tloušťku, ne na délku). A podobným způsobem se chovají ledovce všude, v Himálaji, v Grónsku i v Antarktidě.
Tohle má velký globální význam, ptákoviny ne.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 00:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevadí, že maximum dosiahli ľadovce práv čase predindustriálnej éry roky 1850 až 1900?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 06:33 Reaguje na Vladimir Mertan
To je samozřejmě důkaz, že tehdy bylo chladněji a dnes naměřené oteplení je skutečně pravdivé a celoplanetární.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Lokální změna teploty nemůže ledovce ovlivnit?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 15:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Emise CO2 se začaly právě od začátku 20. století projevovat po celém světě. A je zajímavé (asi jen náhoda), že čím více se jich dostává do atmosféry, tím se oteplování zrychluje. Já se obávám, že rozhodné období je zatím poslední dekáda.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 19:18 Reaguje na Pavel Hanzl
P. Matejovič píše, že za nárastom Alpských ľadovcov koncom 19 storočia boli mimoriadne studené a vlhké letá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 20:57 Reaguje na Vladimir Mertan
Jistě. Podívejte se na jakýkoliv graf globálních teplot. Nevím, co mi chcete sdělit. To byla ještě malá doba ledová (která nijak ledová nebyla), ale pokles o asi -1°C celosvětově byl, s evropským počasím to řádsky zamávalo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 08:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Křivka sluneční aktivity nemá vůbec žádný vztah ke křivce globální teploty. Setrvačnost trvá asi 1 měsíc a nastává každoročně, kde se na určitém území velmi zásadně mění sluneční aktivita, u nás řádově o desítky procent, což je ale dáno oběhem Země kolem Slunce.
Slunce je velmi stabilní zdroj a nepatrné změny jeho aktivity trvají statisíce let.
Ta příčina to prostě není, všemožné sluneční skvrny atd. atd. tu byly vždycky a nikdy takovou změnu nevyvolaly.
Měření jsou velmi spolehlivá, navíc jsou podloženy dalšími proxydaty (ubývání ledovců atd.)
Poslední dekáda jako jednoznačně celosvětově nejteplejší v lidské historii prostě není náhoda.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 12:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Keď v slove "láska" vynecháme 1 písmeno a 4 písmená zmeníme dostaneme slovo "pivo" a to v žiadnom prípade nemôže byť náhoda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 14:31 Reaguje na Vladimir Mertan
Tohle jsem skutečně nepochopil. Kde jsem co vyměnil, aby mi vyšla poslední dekáda jako nejteplejší?? To spíš natlačit Mauerovo maximum na iluzorní Odysseovo nebo Římské oteplení je snaha silně iluzorní.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 16:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmiete všetko brať tak vážne, vy nemáte rád pivo? To bol fakt iba vtip, ospravedlňujem sa.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 12:28 Reaguje na Pavel Hanzl
http://stara.suh.sk/obs/slnsem/20css/5w.pdf ten odkaz na Maunderovo minimum. Nízka aktivita slnka má napríklad vplyv na tvorbu polárnej žiary.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 14:28 Reaguje na Vladimir Mertan
Polárna žiara skutečně ke globálnímu oteplení nevede.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.8.2020 15:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale jevy, jejichž je projevem, spíš ano.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 15:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Taky ne. Tyhle minima a maxima probíhaly statisíce let a nikdy klimatické výkyvy nevyvolávaly.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 16:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ukazuje ako silne sa slnečné minimum prejavuje. Je možné, že takýmto spôsobom (cez kozmické žiarenie a magnetické pole zeme) ovplyvňuje oblačnosť a zrážky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 19:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Vše je dávno změřené a vliv vyhodnocený a není to taky ono. Tohle záření je nepatrně nižší než jindy, podle Milankovičova cyklu by se mělo dnes taky normálně ochlazovat, tj. rychlostí -1°C za asi 10 tisíc let s očekávanou dobou ledovou za 20 - 40 tisíc let. (Vesmír 7-8 2020)
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 09:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Shoda o tom neexistuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 09:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Šak nemosí. Vždycky budou rejpalové a různí obraceči a demagogové, ovšem na skutečnosti to nic nemění.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2020 16:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Správna odpoveď je, že posledná dekáda nie celosvetove najteplešia v ľudskej histórii. Prečítajte si článok prof. Kutílka https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html ,kde jednoznačne hovorí o teplejších obdobiach Z dvacetiletých průměrů vychází 9 výrazných teplých period s teplotami vyššími, než je teplota podle dvoutisíciletých průměrů. Je tomu tak v následujících časových intervalech (roky před současností): 9900–8600; 8000–7400; 7100–6700; 5800–5600; 5400–4900; 4300–4100; 3800–3100; 2400–1900; 1100–770. Teplotní vrcholy dosahují ve dvou případech až hodnot o 2,9 °C vyšších, než je současný průměr.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 19:34 Reaguje na Vladimir Mertan
Ten psík je zakopaný ve slově "dvoutisíciletý průměr". Ty teplejší periody nejsou teplejší, než současná teplota, ale teplejší než tento průměr, který je možná o 1.5°C nižší (pro Grónsko) než poslední dekáda.
Navíc v roce 2012 bylo dost věcí ještě nejasných, kdežto dneska už o tom není sporu. Ty teplé periody ale popisuje jen pro Středomoří, jinde ne.
Ovšem důkazem má být, že historicky se napřed zvyšovala teplota a za ní teprv CO2. Je to ovšem důkaz naopak, je to spíš důkazem, že naše současné oteplení, kde jde nahoru CO2 a pak teplota, je nepřirozené. Navíc tam říká tu klimanechumelistickou klasiku: nevím čím to je, ale miliardami tun CO2 každoročních emisí ne.
Takže jsme zase tam, jak dycky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 00:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Venujte pozornosť tomuto obrázku. Ak prijmeme fakt, že počas stredovekého teplotného optima bolo podobne teplo ako dnes, tak to vidíte na konci grafu ako najslabšie z oteplení.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html#&gid=1&pid=1
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 06:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Grafy teplot jsou podobné, ale tento je fakt jiný. Asi proto, že to není graf globální teploty, ale záznam z jediného vrtu v Grónsku. Takže na něm máme vyhodnocení počasí v jediném místě Zeměkoule. Aby byl skok globální teploty mezi římským optimem a předstředověkým optimem o -2,5°C, to skutečně nikde jinde nevidíme, možná v Grónsku tam tehdy jinak foukalo. A zbytek je to samé.

To by mělo být chladněji než v malé době ledové a to fakt nebylo!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 09:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Když fakta odporují klimaalarmistickým blábolům, je to počasí, když jim náhodou vyhovují, je to klima. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 09:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy to fakt nechápete? Zkusím vysvětlit, doufám že naposled:
Jakkoliv dlouhá řada měření (třeba Klementinum) dává informaci o počasí v daném místě a daném okamžiku.
Pokud se tyhle informace uspořádají do časové řady, vznikne informace o trendu, neboli vývoji počasí, která dává teprve podklad pro úvahy o klimatu.
Když si vezmeme takových řad desítky nebo stovky ze všemožných míst na Zeměkouli, už můžeme hovořit o klimatu. K tomu musí přijít stovky nebo tisíce proxydat atd. a pak teprve může vzniknout reálná křivka globální teploty.
Proto na ní nemůžou být ty skoky, jako na jednom ledovém vývrtu, protože to klima skutečně takhle nikdy neskákalo. Skákalo jen počasí na daném místě.
Jednodušeji to neumím, sorry jako.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 13:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Dobre. A kto si myslíte že to vie najlepšie vyhodnotiť, Vy, p. Metelka, p. Tolasz, Vojen Ložek, Peter Pokorný? Koho krivka globálnej teploty je tá správna? Máme napríklad informáciu, že v období Atlantika 5000 - 6000 r. BP bola v našich šírkach teplota vyššia o 3 stupne. Takže nazveme to skokom počasia na jednom mieste, ked máme nálezy geologické - tvorba pôd ktoré sa tvoria iba pri určitej teplote, záznamy v ľadovcoch ktoré sú presné, záznamy zvyškov rastlín, živočíchov, schránky hmyzu, mäkýšov, denrologické záznamy letokruhov zkamenených stromov?
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:59 Reaguje na Vladimir Mertan
A, pochopitelně, proxydata jsou stejná i z míst, kde tehdy lidé nebyli, nebo se po nich nic nezachovalo. Ze západní i východní, severní i jižní, polokoule.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 15:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Já si myslím, že se s obrovským nárůstem dat všeho druhu jde i problém s jejich vyhodnocení. Na článku pala Ložka je jasně vidět, jaký kus klimatologie za těch 20 let pokročila. On považuje za zcela bizardní a alarmistický názor, že za 50 let bude u nás klima jako v Chorvatsku. Jenž my se tomu blížíme už dnes. On hovoří o "klimatických zlomech" ve čtvrtohorách, což dnes skutečně nestačí, protože ty "zlomy" trvaly tisíce - deseti až statisíce let. A dnes se hovoří o +0.48°C za tři desetiletí!!!
Samozřejmě se dříve klima měnilo, ale ten časový úsek je důležitý. Pokud nastala rychlá změna (v řádu staletí) vždy to mělo razantní příčinu (pád asteroidu, seismická činnost). A to píšu o globálním klimatu, ne o skocích způsobeným změnou větrných proudů.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 19:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozrejme že je to bizardné, žiadne klima ako v Chorvátsku sa nekoná a nebude konať. Chceme pestovať figy a zatial uz tri roky po sebe zmrzli marhule. Zima rok 2016/17 bola veľmi mrazivá, 2018/19 zase napadlo slušne veľa snehu. Čo sa týka tých zmien minulosti, vidím že proste nie ste ochotný si prečítať materiály čo som vám poslal. Stále trváte na zmenách trvajúcich stovky rokov, ale to máte z tých grafov čo študujete. Ak sa spraví málo podrobný graf, tak samozrejme nejaké 30 ročné oteplenie si na nom ani nevšimnete.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 19:37 Reaguje na Vladimir Mertan
Zabudol som k tomu pridať studené upršané leto, pod ktorým teraz diskutujeme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 07:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Letošní upršené a studené léto je v roce, který je doposud zase silně teplotně nadnormální.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Tvrdí klimaalarmisté.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 19:50 Reaguje na Pavel Hanzl
článok z roku 1947, hovorí o cyklických opakovaniach podnebia ako je v Bulharsku či Rumunsku.
http://www.cmes.cz/cs/node/243

"Po této popisné části přejdeme k úvahám. Sucho v loni a letos je patrně zaviněno obvyklým cy­klickým střídáním suchých a vlhkých let. Někteří meteorologové uvádějí toto kolísání vláhy ve spojitost s jedenáctiletým střídáním slunečních skvrn. Někde se to shoduje, v některých krajích nikoliv. V subtropickém území je shoda lepší než u nás. V našich zemích bylo obecné sucho v tomto století v letech 1904, 1911, 1921, 1933 až 1936 a nyní 1946—1947. Vidíme, že 11-leté opakování je u nás obměněno na kratší intervaly. V takových letech máme počasí i podnebí jako v Bulharsku, jižním Maďarsku a sev. Jugoslávii, které hoví dobře vínu, tabáku a paprice, nikoliv však cukrovce a obilí."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 07:18 Reaguje na Vladimir Mertan
Já miluji lidi, kteří někde vyhrabou nějakou blbost ze Zahrádkáře z roku 47, která líčí jak se vydařily papriky a přitom by stačilo se podívat na vývoj teplot v obou zemích. To je demagogie typu "záměna hladiny významnosti".
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.8.2020 10:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Hanzl vy ste zase streili capa. Autor state je Dr. Alois Gregor, DrSc., universitní profesor meteorologie a klimatologie na Karlově universitě v Praze
http://www.cmes.cz/cs/node/105
Ja to nechápem, máte odvahu nás nazývať všelijakými babrákmi a nechumalistami a sám pohŕdate skutočnými odborníkmi. Neviem čo ste to za človeka. Chvílami si vravím, že tomu aspon úprimne veríte a za to nemôžete. Teraz už začínam pochybovať a moje sympatie ku vám sa úplne vytratili.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 11:14 Reaguje na Vladimir Mertan
1947
Špičkoví výzkumníci vyvíjeli tehdy elektronky.
Doporučuji vám graf teplot z Klementina.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.8.2020 20:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Hlavne že veríte najviac p. Zamouřilovi, ten vie všetko najlepšie. Elektrónky sa ešte stále používajú v špičkových veľmi drahých zosilnovačoch, takže stále nie sú celkom pasé. Vedomosti o roku 1947 majú určite lepšie vedci žijúci v tej dobe, ako ked to hodnotí niekto s odstupom 70 rokov. Najmä ak je podozrenie, že tí súčasní vedci sú zaujatí a budú sa snažiť údaje prispôsobiť tak aby vyhovovali ich teóriám.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.8.2020 21:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Že sú veci staré neznamená že fungujú zle, ortuťový lekársky teplomer po babke čo som našiel na povale možno z roku 1960 funguje lepšie a presnejšie ako nový digitálny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 16:25 Reaguje na Vladimir Mertan
Samozřejmě tahle proxydata jsou základem k rekonstrukcí globálních teplot. Samozřejě je vědci z IPCC analyzují a na nich staví své modely.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 14:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Středověké klimatické optimum běželo paralelně s Evropou i v Číně, i v předkolumbovských civilizacích v jižní, střední i severní Americe.
Přesto klimaalarmisté prohlašují, že šlo jen o lokální změnu počasí.

Druhá věc je, že metoda, kterou tu popisujete, v podstatě neexistuje. Klimaalarmisté z IPCC věští celkovou teplotu klimatu z kříšťálové koule (asi) a žádnou metodu typu "ty a ty teploty se sečtou a tím a tím se to vydělí" nemají.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 14:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Tedy minimálně ne takovou, která by se po nich dala exaktně přepočítat :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 15:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Víte naprosto kulové, jak vědci z IPCC počítají klimatické změny, tak bych být vámi neurážel. Na rozdíl od pana Kalendy nebo prof. Žarkové (na kterou se stále odvolává) jejich teorie uznává celý svět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2020 15:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě že středověké optimum i malá doba ledová byly globální klimatické změny, lišily se od sebe asi o 1 - 1,5°C. Ovšem před tím to římské optimum (a jiné) bylo pořád na té asi stejné výši, i když lokálně mohly být anomálie na obě strany. V Grónsku mohla teplota u jednoho vrtu spadnout mezitím o -2,5°C klidně, ale jinde ne.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 21:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Svoje vedomosti samozrejme čerpáte z kontroverzného hokejkového grafu?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.8.2020 21:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Úžasné jak argumentujete čtvrtstoletí starým grafem. Novější neznáte?
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:44 Reaguje na Ladislav Metelka
On ten graf (a způsob, jakým byl vygenerován) názorně ukazuje, že "vědecký oteplismus" je od svých počátků jen podvod.

Od té doby se klimaalarmisté stali opatrnějšími a používají podvody, které se prokazují mnohem hůř.
Nicméně na "hokejkový graf" se někteří z nich odvolávají ještě dnes.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.8.2020 10:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne, to "klimaskeptici" ho pořád vytahují... :-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.8.2020 20:46 Reaguje na Ladislav Metelka
P. Hanzl spominal graf Macrott et at 2013. Čo je v podstate zase časť hokejky. Obvykle sa prezentuje aj s čepelou, ktorú tvoria moderné merania teplomerov.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.8.2020 14:11 Reaguje na Vladimir Mertan
Bohužel, ta "hokejka" byla v době zveřejnění skutečně pravdivá, postupným zpřesňováním se stávala čím dál hrbatější a vyboulenější, ale zase jí rostla čepel. Takže dnes grafy připomínají hokejku spíše brankářskou, ale ta čepel vede do oblak. A to je ten kolosální problém.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 19:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebyla. Nakonec se prokázalo, že Mann vybral asi 10 procent vzorků a ještě si hrál s naměřenými hodnotami. Čísla z celého souboru žádnou hokejku nedávají.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že se klimaalarmisté snažili a snad ještě snaží středověké klimatické optimum a další pozitivní tepelné výkyvy klimatu zamaskovat, zrušit (viz "hide the decline" v Climategate).

Jinak antické klimatické optimum bylo teplejší a mínojské představovalo "katastrofu", jakou klimaalarmisté vyhrožují koncem tohoto století.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 08:38 Reaguje na Vladimir Mertan
V tom grafu úplně schází to nejdůležitější. Současná teplota. V měřítku grafu by to byla svislá čárka úplně vpravo do úrovně ostatních teplotních špiček.
Navíc jen malá demagogie:
"Také žádný z dosud zkoumaných numerických klimatických modelů založených na skleníkové hypotéze nedokázal namodelovat žádnou z uvedených holocenních teplých nebo chladných period".
Samozřejmě že nemůže!!! Protože tenkrát žádný antropogenní skleníkový efekt neexistoval, ty změny byly způsobeny něčím úplně jiným.
Prostě zase klimatologie (bohužel i klima) se za těch 8 let dost posunula.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud by ty modely byly korektní, tak by ona oteplení musely vygenerovat. Pokud je nevygenerují, znamená to, že jsou to jen bezcenné bláboly, které nejsou s to nic říct ani k současnému klimatu. Nebo si snad myslíte, že faktory, které vyvolávaly oteplení v minulosti, zázračně vymizely?

IMHO by mělo být naprosto jednoznačně a nade vší možnou pochybnost prokázáno, že uvedené faktory nevyvolávají oteplení i v současnosti (což by znamenalo je správně identifikovat, na což ovšem IPCC intelektuálně a vzdělanostně nemá), a teprve poté by se mělo přistupovat k nějakým opatřením. A pochopitelně ne k naprosto nesmyslným typu podpory OZE (jako dominujícího energetického zdroje) nebo elektromobilů, protože tato a mnohá další ekology prosazovaná opatření produkci CO2 zvyšují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 10:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Jste zase 100 let za opicema. Všechny faktory ochlazující a oteplující klima jsou už dávno prozkoumané a v současné době působí tak, že by se mělo normálně ochlazovat normální rychlostí s nástupem doby ledové za řádově 10 - 20 tisíc let.
A protože se ví, že CO2 je razantní skleníkáč a jeho emise velmi dobře korespondují dlouhodobě se vzrůstající teplotou, tak jde náprava v tomhle směru.
To je fakt tak složitý???
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.8.2020 10:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Dodejte přesné hodnoty minulých forcingů a můžeme modelovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 12:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže když ty modely potřebují něco takového, tak asi nejsou moc užitečné.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.8.2020 11:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Nerozumím jak někdo jako vy (magor, který chtěl střílet ostrejma do lidí) může hodnotit intelekt a vzdělanost ostatních ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 12:41 Reaguje na Petr Eliáš
Jestliže se někdo chová stupidně, tak je třeba se k němu chovat odpovídajícím způsobem.
A existuje, bohužel, mnoho trendů, které mohou k tomu střílení vostrejma společnost dotlačit. Existují objektivně a mnoho s tím nenaděláme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 14:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Stupidní názory máte především vy ale nikdy by mně nenapadlo po vás střílet.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 11:21
Pro pana Martana:
"Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. U nás ve výzkumném ústavu máme jedny z nejlepších počítačových simulací na světě, díky nimž dokážeme rekonstruovat klima třeba 50 nebo 100 milionů roků zpět do minulosti. A vidíme, že nynější oteplování je stokrát rychlejší než kdykoli během této doby".
Přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn, rok 2019.

Když tedy šermujete těmi kapacitami. Uznávám samozřejmě vechny vědce, včetně pala Ložka i Pokorného, ale klima a s tím klimatologie se velmi rychle vyvíjí.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-7/mytus-globalniho-ochlazovani-sedmdesatych-letech-minuleho-stoleti.html

Tohle je odkaz na článek pana Cílka, který vemi dobře mapuje historii a vývoj názorů na klima.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 12:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že prokazatelně existovala období, kdy bylo toho CO2 ve vzduchu přes 1000 ppm. Pokud to soudruzi zatloukají, je jejich důvěryhodnost čistá nula (i pokud se týká ostatních informací).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2020 14:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Možná ve vašem skleníku, když jste chtěl vypěstovat Adélu.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 15:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Naposled v druhohorách, už na to téma diskuse byla.

A na Adélu ve skleníku bych šel klidně na nějaká 4 procenta CO2, cca tolik je ve vydechovaném vzduchu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.8.2020 21:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale p. Hans Joachim Schellnhuber je vzdelaním teoretický fyzik. Pokial ide o minulosť zeme je popri Ložekovi a Pokornom, ale aj popri geológoch čistý amatér. Programovať môže koľko chce, počítač mu vydá výsledok podľa toho aké dal vstupy. Vlastne mu počítač vypľuje presne to čo chce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.8.2020 14:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Hans Joachim Schellnhuber (68)

Zakladatel a emeritní ředitel Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn. Člen, koordinátor a přední vědecký autor IPCC, mezivládního klimatického panelu OSN, atd. atd. atd.

Prostě světový klimatolog, důležité je, že ten rozhovor je z prosince 2019.
Velmi by mě zajímalo, co by si o klimatu myslel dnes právě Vojen Ložek. Asi to, co všichni klimatologové. Pan Pokorný říká, že neví.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.8.2020 14:46 Reaguje na Pavel Hanzl
To iba svedčí, že Hans Joachim Schellnhuber na hodnotenie minulosti proste nemá vzdelanie. Všetky funkcie čo tu menujete iba pokazujú na jednostrannú zaujatost tohoto pána. Ložek a Pokorný majú jasno v minulosti. O súčasnej zmene môžu mať pochybnosti, práve ochota priznať aj že niečo nevieme celkom presne je znakom skutočného vedca.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 19:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale ke klimatologii nemá o nic bližší vzdělání než třeba já.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.8.2020 21:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Článok je zamknutý prečítal som 29%. Skúsim si zohnať celé číslo papierové, ak nie kúpim si iba článok elektronicky, potom sa vyjadrím. Celkovo p. Cílkovi verím, stále ho priraďujem ku skeptikom, alebo aspoň k ľuďom, ktorí by vedome neklamali, ani by niečo schválne nezamlčali.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.8.2020 16:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Článok ma sklamal, Cílek napísal menej ako vedel. George Jiri Kukla bol až do smrti zástanca blízkeho globálneho ochladenia a nástupu doby ľadovej. https://en.wikipedia.org/wiki/George_Kukla
Čo sa týka prác kde sa spomína globálne ochladenie sú tu: https://co2coalition.org/2017/11/28/before-1960s-70s-global-cooling-was-erased-it-caused-droughts-crop-failures-glacier-advance-ice-age-threats/, odkazy sú väčšinou funkčné síce napr. NOAA svoj článok stiahla z internetu, ale clánok sa este stále dá nájsť v pamäti Googla :-) Počet odkazov na články je 93.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist