https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/spolecny-dopis-ak-cr-a-asz-cr-nesouhlasime-s-navysovanim-dani-z-nemovitych-veci?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Společný dopis AK ČR a ASZ ČR: Nesouhlasíme s navyšováním daní z nemovitých věcí

14.7.2023
Ilustrační snímek chmelnice.
Ilustrační snímek chmelnice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek odeslali v souvislosti s aktuálním projednáváním Konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně společný otevřený dopis všem poslancům. AK ČR i ASZ ČR zásadně nesouhlasí s návrhem změn zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Tyto změny podle vládního návrhu znamenají výrazné navýšení daně z věcí nemovitých pro novou kategorii „zemědělské pozemky“ (orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, trvalý travní porost) a především faktické daňové zatížení zemědělských podnikatelů.
reklama

 
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
v souvislosti s aktuálním projednáváním tzv. „Konsolidačního balíčku“ se na Vás obracíme v zastoupení zemědělských podnikatelů České republiky, kteří nesouhlasí s návrhem změn zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Tyto změny podle vládního návrhu znamenají výrazné navýšení daně z věcí nemovitých pro novou kategorii „zemědělské pozemky“ (orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, trvalý travní porost) a především faktické daňové zatížení zemědělských podnikatelů s potenciálem snížení jejich konkurenceschopnosti vůči zemědělcům v jiných členských zemích Evropské unie. Ačkoliv plně chápeme nutnost ozdravení veřejných financí, je třeba brát v potaz zejména tato specifika zemědělského sektoru:


  • Půda je základním výrobním prostředkem každého zemědělce a udržení půdní držby v českých rukou je základem potravinové bezpečnosti. Obecně v souvislosti s historickým vývojem platí, že zemědělci hospodaří na vlastní půdě cca z 30 %. U soukromých zemědělců hospodařících na menších výměrách je toto číslo zpravidla vyšší (často přesahuje úroveň 50 %), a navýšení daně z věcí nemovitých má tak paradoxně nejcitelnější dopad právě na ně. Toto plánované opatření tak přímo jde proti vládnímu prohlášení, které jednoznačně hovoří o podpoře malých a středních zemědělců. Ačkoliv by podle zákona měl daň platit vlastník, je běžnou praxí, že pachtovné se obvykle stanovuje jako tržní nájem plus daň, na kterou pachtýř přispívá plátci daně, tedy vlastníkovi. Jakékoliv navýšení daně z věcí nemovitých pro „zemědělské pozemky“ tak ve výsledku znamená další navýšení nákladů pro zemědělské podnikatele. Zároveň se obáváme, že navýšení daně ze zemědělské půdy může vést k dalšímu urychlení prodeje zemědělských pozemků hospodařících vlastníků subjektům především s investičním a spekulativním kapitálem, které již nyní systematicky tuto půdu nakupují a dojde tak k další nežádoucí koncentraci vlastnictví půdy včetně nežádoucího přesunu vlastnictví do zahraničních rukou. To velmi pravděpodobně způsobí řadu negativních společenských jevů, které bude muset stát v budoucnu nákladně a složitě řešit.

  • Stát nedokázal dosud zajistit plná práva vlastníků zemědělské půdy. V situaci, kdy ani 30 let po revoluci stát nedokázal u významné části ploch zajistit zpřístupnění pozemků a vyjasnění vlastnických vztahů, považujeme zvýšení daní z nemovitostí za tyto zemědělské pozemky za neobhajitelné a nemorální. Pozemkové úpravy na velké části katastrů stále neproběhly a mnoho zemědělců nemůže využívat svůj majetek či je dlouhodobě nuceno využívat náhradní pozemky.

  • Opomenout nelze ani environmentální hledisko potenciálního navýšení daně. Zemědělci hospodařící v režimu ekologického zemědělství anebo v tzv. oblastech s přírodním znevýhodněním mají kvůli nižší intenzitě produkce ztíženou možnost fungovat čistě na tržních principech. Pro ně jsou určeny speciální environmentální podpory v rámci Programu rozvoje venkova, které však budou navýšením daně z věcí nemovitých de facto zdaněny. Pokud navíc nedojde k osvobození tzv. neplodných ploch od daně z nemovitostí, nastane velmi pravděpodobně situace, kdy budou zemědělci tyto pozemky, na nichž jsou z většiny krajinné prvky a jiné environmentálně přínosné plochy, prodávat nebo o ně přestanou pečovat, protože tyto plochy pro ně nemají žádný ekonomický přínos, spíše naopak. Fragmentace krajiny a přítomnost neprodukčních ploch a krajinných prvků je přitom jednou z deklarovaných priorit na národní i evropské úrovni.

  • U otázky zvýšení daně z nemovitostí je třeba zásadně rozlišovat ekonomický potenciál daných kategorií nemovitostí. Je prostým faktem, že v ČR se prakticky dlouhodobě nenachází žádná neobdělaná zemědělská půda, což vedle důvodů spočívajících v podmínkách Společné zemědělské politiky EU ovšem také potvrzuje skutečnost, že zemědělská půda je již nyní daňově zatížena motivačním způsobem, neboť nutí své vlastníky, aby byly jejich majetky ekonomicky využívány. Zároveň se má daň zvyšovat i u tzv. neproduktivních ploch, které negenerují žádné příjmy a zemědělci je nemohou využívat. Daň z nemovitosti by v principu měla odpovídat ekonomickému potenciálu hospodaření. Naproti tomu současné zdanění například staveb zejména ve městech je na takové úrovni, která umožňuje ponechávat mnohé nemovitosti dlouhá léta nevyužívané a namísto toho, aby sloužily svému účelu (např. k řešení palčivé bytové otázky). Je tedy evidentní, že určitý typ (nezemědělských) nemovitostí je dnes využíván jen jako zajištěné investice pro jejich majitele bez nutnosti využívání takových objektů. Nejen z tohoto důvodu je proto logické legislativně výrazně rozlišit a zatížit majetkovou daní také podle ekonomického potenciálu daných kategorií nemovitostí. Navíc v případě například zemědělských pozemků v suchých nebo jinak klimaticky postižených regionech (jejichž počet v posledních letech roste) je jejich ekonomický potenciál v zemědělské výrobě (tj. výnosnost) již nyní velmi eliminován a v případě navýšení daní by mnohde pro vlastníky a zemědělce znamenal dostat se do záporných ekonomických čísel.

  • V ČR je v porovnání s jinými státy výše daně z nemovitosti pro zemědělské pozemky relativně vysoká. Argumentem ministerstva financí k navýšení daně z věcí nemovitých je nižší úroveň vůči jiným členským státům. To je nicméně informace vytržená z kontextu. Nejen, že nebere v potaz rozdílnou výši zemědělských podpor v těchto členských státech (ČR má aktuálně nejnižší základní platbu pro stabilizaci příjmů v EU), ale také nediferencuje budovy, stavební parcely a zemědělské pozemky. Příkladem mohou být jiné členské státy EU jako sousední Polsko, které má výrazně nižší daň z nemovitých věcí u zemědělské půdy v návaznosti na zvláštní režim podle úrodnosti daného pozemku, Maďarsko, které daň ze zemědělských pozemků zrušilo nebo Slovensko, kde je výše daně v kompetenci jednotlivých obcí a mnohdy se výrazně liší i v rámci samotného Slovenska.

  • Lesní půda po kůrovcové kalamitě. Zvýšení daní z nemovitostí se týká také lesní půdy, která na plochách zasažených nedávnou kůrovcovou kalamitou pro své vlastníky znamená pro další desetiletí pouze náklady. Na pozemcích, kde došlo k vytěžení kůrovcového dřeva musí vlastníci zajistit výsadbu a kvůli neřešenému přemnožení zvěře navíc také oplocení, potenciál příjmu z takových lesních ploch je přitom pro několik desetiletí nulový.

  • Zemědělci se v tuto chvíli nacházejí v nelehké situaci. Ve vazbě na covidovou pandemii a válku na Ukrajině jim v posledních letech skokově narostly náklady, zatímco míra zemědělských podpor v souvislosti s úsporami rozpočtu Evropské unie naopak stagnuje. Vyjádřeno nominálně (a především reálně vlivem inflace) tak celá řada zemědělských podnikatelů může počítat s nižší veřejnou podporou. V minulém roce sice došlo k nárůstu cen zemědělských výrobců u obilovin a olejnin s pozitivním dopadem do celkového hospodářského výsledku sektoru, ceny se nicméně rychle vrátily na „předválečnou úroveň“, zatímco náklady klesají jen pozvolna. Pak jsme v situaci, kdy výrobní faktory jako pohonné hmoty a minerální hnojiva jsou momentálně na stabilní úrovni, u dalších proměnných jako je cena práce či cena zemědělské půdy to neplatí. Pro ilustraci, právě cena půdy se od roku 2014 zvýšila ze 139 tisíc Kč za hektar zemědělské půdy na 334 tisíc v roce 2022, což je tedy nárůst téměř 150 %. Jen v roce 2022 došlo k dalšímu meziročnímu navýšení cen půdy o téměř 15 %. Mzdy v zemědělství vzrostly od roku 2014 z průměrné měsíční částky 23.743 Kč na 36.735 Kč v roce 2022 (což je 65% nárůst). Právě tyto dvě položky v souvislosti s inflací a vyšší poptávkou po konzervativních investicích jako je nákup zemědělské půdy neustále rostou.

  • Argument odpuštění daně nebo její zásadní snížení ze strany obce je v praxi velmi nepravděpodobný. Obce, které mají mít posílený vliv na výši daně v rámci svých katastrů, se v drtivé většině nebudou chtít vzdát svých potenciálních příjmů a jen velmi těžko lze očekávat, že daň z nemovitosti na zemědělských pozemcích zemědělcům odpustí či zásadně sníží. Tato úprava pouze podporuje nerovnost v daňových poměrech.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

obracíme se na vás společným hlasem nejvýznamnějších zemědělských nevládních organizací v České republice zemi a jménem zemědělské veřejnosti bychom ocenili Váš přístup ke zohlednění a podpoře předložených argumentů a jejich projednání na plénu Poslanecké sněmovny Parlamentu s cílem nenavyšovat daň z nemovitých věcí u zemědělských pozemků s cílem ochránit v tak obtížné době domácí zemědělské podnikatele před dalším navýšením provozních nákladů a uchovat jejich existenci a hospodaření ve prospěch společnosti a krajiny, ve které žijeme.

S poděkováním a pozdravem

Ing. Jan Doležal, prezident AK ČR

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR


reklama

Společný dopis AK ČR a ASZ ČR

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

14.7.2023 13:01
Je tu snad někdo, kdo by souhlasil s navýšením jakékoliv daně?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.7.2023 13:01
Je tu snad někdo, kdo by souhlasil s navýšením jakékoliv daně?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.7.2023 13:01
Je tu snad někdo, kdo by souhlasil s navýšením jakékoliv daně?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.7.2023 13:03
Je tu snad někdo, kdo by souhlasil s navýšením jakékoliv daně?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.7.2023 13:45 Reaguje na Michal Uhrovič
Po kliknutí na "odeslání příspěvku" musíte být trpělivý a počkat, příspěvky se často načtou až po delší době a opětovné klikání pak původní příspěvek znásobí.
Odpovědět

Radek Čuda

14.7.2023 14:33 Reaguje na pavel peregrin
Ono se to občas po odeslání taky tváří, že to celé žuchlo ... a někdy se pak ten příspěvek zobrazí a někdy také ne.

Taky už se mi to podařilo.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.7.2023 13:43
Slyšela jsem, že prý náš premiér očekává pokles cen potravin díky plánovanému snížení DPH. Myslím, že čeká marně. Vláda naopak usilovně pracuje na tom, aby významně zvyšovala náklady zemědělců. To bude příští rok povyku, že je žvanec zase o něco dražší.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.7.2023 21:58
daně se nevybírají tam, kde je to spravedlivé, ale tam, kde je co brát a kde není jak uprchnout, v krizích komerční i státní ekonomie nezbývá než danit věci nemovité. je to samozřejmě nemravné, ale konstatování tohoto faktu je vše, co s tím můžeme dělat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2023 16:32
A daně na příští rok máš uhlíři zaplacené?
Odpovědět
KM

Karla Majerová

20.10.2023 18:13
To navyšování daní z nemovitostí je nesmysl a nedivím se, že se města a obce zlobí. My jsme se rozhodli, že pro nás bude nejlepší správa majetku, kterou jsme si objednali na internetových stránkách https://www.hcreality.cz/. Teď se nemusíme starat o náš dům a pokud je nějaká změna, tak si profíci z této firmy se vším poradí.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist