https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/sprava-np-sumava-reakce-na-otevreny-dopis-petra-jesatka-st.adresovany-ministryni-zivotniho-prostredi-ve-veci-np-sumava?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Správa NP Šumava: Reakce na otevřený dopis Petra Ješátka st., adresovaný ministryni životního prostředí ve věci NP Šumava

10.5.2022
Na ilustračním snímku smíšený les z Radvanovického hřbetu u Českých Žlebů.
Na ilustračním snímku smíšený les z Radvanovického hřbetu u Českých Žlebů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Štěpán Rosenkranz / NP Šumava
Správa NP Šumava považuje za povinnost reagovat na otevřený dopis, který zaslal Petr Ješátko st. ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové ve věci NP Šumava. Otevřený dopis Petra Ješátka je zveřejněn například na serveru Ekolist.cz.
reklama

 
Pan Petr Ješátko, jako bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava, už dlouho zastává koncepčně odlišné postoje, než kterými kráčí Správa dnes. Je to pochopitelné, protože pan Ješátko opustil Správu v roce 2010 a v roce 2017 se novelou zákona o ochraně přírody a krajiny zcela změnily dlouhodobé cíle národních parků v celé ČR.

Vedle skutečnosti, která je jistě pochopitelná, že statistické údaje o odvětvových údajích může zasílat Správa jen z pozemků, které spravuje, je dále v otevřeném dopise akcentována myšlenka, že národní park je „fabrikou na dříví.“

Pan Ješátko to dokládá kalkulací, že za 8 let Správa NP Šumava vytěžila 1,565 mil. metrů krychlových dřeva. To je průměrně 196 tisíc m3 za rok a cca 4 m3/ha a rok. Pro srovnání si dovolíme uvést, že ve čtyřech letech, ve kterých pan Ješátko působil jako vrchní lesní inspektor, se jen v nahodilých těžbách vytěžilo na stejném území 1,571 milionů m3, což je 393 tisíc m3/rok a tedy 8,2 m3/ha a rok.

Jak je patrné, intenzita těžby za posledních 10 let klesla na polovinu, přičemž v současné době je 28 % území národního parku ponecháno přírodním procesům v tzv. přírodní zóně a v současné době již lesnicky nezasahujeme na dalších 9 procentech území v zóně přírodě blízké. V letech 2012 až 2021 byla intenzita těžby na jednotku plochy v národním parku zhruba poloviční, oproti intenzitě těžby v celé ČR.

S tím souvisí i skutečnost, že se snažíme minimálně ovlivňovat přirozený vývoj lesa umělou výsadbou. Protože náš les neustále monitorujeme, víme, že na naprosté většině našich lesů je dostatečná přirozená obnova (průměrně přes 6000 mladých stromků/ha). Proto umělou obnovu vysazujeme jen tam, kde se přirozená obnova v dostatečném množství a druhové skladbě nevyskytuje, a to výhradně v zóně soustředěné péče. Rovněž máme výjimkou z povinné doby zalesnění ošetřeno, že můžeme několik let před zalesněním vyčkat na reakci přirozené obnovy. Ta je totiž pro naše lesy klíčová, protože jedině přirozená obnova může vytvořit skutečně neovlivňovaný přírodní les.

Že to takto skvěle funguje, se každý může v lesích národního parku přesvědčit sám.


reklama

Správa NP Šumava

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

10.5.2022 16:52
Myslím, že tady je jediný problém k diskusi. Zda má ta spontánní obnova začít na vytěžené mýtině nebo mezi přirozeně popadanými stromy, jak je vidět na fotkách. V druhém případě nastává značná ekonomická škoda i škoda na klimatu. Jak moc je to prospěšné biodiversitě na počátku obnovy a v jejím průběhu, toť otázka, na kterou neznám neideologickou odpověď.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.5.2022 17:10
"Že to takto skvěle funguje, se každý může v lesích národního parku přesvědčit sám."
Já vůbec nejsem odborník. Tedy - jsem, ale na něco jiného.
Ale jsem pamětník.
Vzhledem k přátelství s panem Vodákem jsem v době kdy jsem byl výrostek sledoval jeho zarputilou snahu prosadit vyhlášení CHKO Šumava a spolu s ním jsem tehdy Šumavu navštěvoval. Cílem těch návštěv bylo zajišťovat dopravu a "technické zázemí" vědcům, kteří zjišťovali výskyt vzácných rostlin a živočichů, aby se získaly argumenty pro vyhlášení CHKO.
Pro mne to bylo velmi atraktivní, protože vědci měli výjimku a mohli vstupovat i do jinak zapovězených míst v hraničním pásmu. A tudíž jsem se tam mohl podívat i já.

Kdykoliv jsem se na Šumavu dostal v posledních letech, bylo mi víc a víc smutno. To jsem měl to štěstí poznat jako mladík, prostě NEEXISTUJE.
Čí je to vina, nevím - ale je to strašná škoda.
A ptám se tedy: CO tam skvěle funguje?

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2022 08:12 Reaguje na Karel Ploranský
No přece skvěle funguje "PŘÍRODA" jako kůrovec, přirozená obnova atd.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.5.2022 12:57 Reaguje na Karel Ploranský
Zdravím, mohl byste to rozvést? Co tam tehdy bylo a dnes není? A měl jste možnost se i v současné době pobavit s nějakým zoologem či botanikem třeba ze správy NP?
Protože tímto příspěvkem jste neřekl vlastně nic.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.5.2022 16:41 Reaguje na Karel Ploranský
Navštěvuji NPŠ párkrát do roka a pokaždé žasnu nad tím, jak rychle tam dochází k přirozenému obnovování lesa. Loni jsem se potulovala v létě po okolí obce Strážný, na podzim v oblastí kolem Srní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.6.2022 06:55 Reaguje na Majka Kletečková
V přírodě je vždy obnova, a to velmi rychlá. Nicméně je třeba vědět, zda je ta obnova ve směru, co chceme. Příklad: Stepi za 50 let bez údržby všude zarostly křoví a buření. Zkuste se podívat na stav Pálavy, co byla ještě v 50 letech holá a nyní , po odstranění pastvy kozami včetně koz bezoárových je zarostlá křovím. Nebo Soutok, bývalý anglický park co zarostl a solitérní duby zahynuly. Atd. Je to správný směr?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.6.2022 19:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Někde je žádoucí zachovat kvalitu ekosystému spolu se šetrným hospodařením, jinde je poptávka po tom přeměnit některé kulturní porosty na zdivočelé území. V Česku je mnoho významných ekosystémů člověkem obhospodařovaných, které nahradily ekosystémy původní. Vše je o zvážení konkrétní situace. Přístupu, který je nyní aplikován v NPŠ, fandím.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.6.2022 08:59 Reaguje na Majka Kletečková
Ve skutečnosti je i ikonická plocha bezzásahového prale sa Boubín zásahová = oplocená. Byla před 400 lety v době růstu těch starých stromů Šumava bez zvěře, nebo si pěstujeme něco jiného?
Odpovědět
JN

Jiří Novotný

29.6.2022 22:15
Baví mě jak pan Honza Dvořák mluvčí NPŠ užívá ve svých zprávách. Naše lesy, naše louky, naše, naše, naše. Omyl, jste zaměstnanec nic vám tam nepatří! Hospodaříte se svěřeným majetkem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2022 15:37 Reaguje na Jiří Novotný
Komu patří NP Šumava?

Nevidím ve vyjadřování pana Dvořáka nic divného nebo nepřesného. Něco jiného by bylo, kdyby hovořil v souvislosti s NP Šumava o "moje lesy, moje louky, moje, moje". Ale to jsem nikdy nezaznamenala.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist