https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/stanislavn-kutacek-obce-maji-o-modrozelenou-infrastrukturu-zajem-ale-boji-se-o-ni-investorum-rict?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stanislav Kutáček: Obce mají o modrozelenou infrastrukturu zájem, ale bojí se o ni investorům říct

24.10.2020
Mezi nejpreferovanější opatření patří v obcích výsadba stromů, přestože je často velmi obtížné ji realizovat. Ilustrační snímek z Prahy 7.
Mezi nejpreferovanější opatření patří v obcích výsadba stromů, přestože je často velmi obtížné ji realizovat. Ilustrační snímek z Prahy 7.
Zdroj | Praha 7
Jak se obce staví k realizaci různých opatření tzv. modrozelené infrastruktury, nebo chcete-li, opatření zlepšujících environmentální udržitelnost městského prostředí, jsme se ve Frank Bold Advokáti pokusili zjistit ve spolupráci se Zeleným kruhem. V nedávno ukončeném průzkumu jsme se přímo zeptali členských obcí Národní sítě zdravých měst a Národní sítě MAS.
reklama

 

Naším cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Podle očekávání se ukázalo, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.

Potěšující je nicméně fakt, že čtvrtina z 230 obcí, které na dotazník odpověděly, už realizovala nějaké takové opatření, a další polovina realizaci zvažuje. Je zřejmé, že rostoucí důraz různých politik udržitelnosti začíná mít svůj odraz v realitě českých měst. Pokud však přijde na vyžadování větší udržitelnosti i od soukromých investorů, jsou obce bohužel mnohem zdrženlivější.

Pouze zlomek obcí uvedlo, že takové požadavky vznesly, a část z nich přitom ani nebyla úspěšná. Jako kdyby tahali ve vztahu s investory za kratší konec. Přitom jsou to právě obce, které by si měly určovat, jak bude jejich území využíváno, a to v souladu s dlouhodobou udržitelností. Samozřejmě, že investorům to přináší zvýšené výdaje na investice. Ovšem i jim může realizace udržitelných opatření nad rámec základních zákonných požadavků přinést větší hodnotu (potvrzenou např. některou z uznávaných certifikací, jako je BREEM nebo LEED), kterou pak mohou promítnout do ceny. A navíc spousta takových opatření zároveň povede k dlouhodobému snížení provozních nákladů.

Mezi nejpreferovanější opatření patří v obcích výsadba stromů, přestože je často velmi obtížné ji realizovat. Problémový je konflikt s ochrannými pásmy technické infrastruktury, respektive inženýrských sítí. Realita je často taková, že kvůli tomu není možné stromy vůbec vysadit. Také následná péče o vybudovaná opatření je obcemi vnímána jako příliš nákladná.

Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.

Přitom obce mají možnosti, jak zapojit soukromé investory do úsilí o lepší životní prostředí. Jednou z nich je třeba vytvoření zásad pro developery, které se aktuálně připravují v Jihlavě nebo v Praze. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadně důležité.

V oblasti opatření pro zadržování, případně využití dešťové, nebo dokonce šedé vody, zase obce upozorňují na nedostatek poučených projektantů, vyšší investiční výdaje, chybějící definice užitkové vody v příslušné vyhlášce a doplnění územně analytických podkladů o podklady týkající se vodního režimu území.

Lze očekávat, že v blízké budoucnosti bude důraz různých veřejných podpor pro modrozelenou infrastrukturu posilovat, a postupně tedy poroste zájem obcí o realizaci. Podle výsledků výzkumu lze čekat, že obce se budou zpočátku soustředit na vodní prvky a stromy ve městech, zároveň ale výsledky výzkumu mohou napovědět, do kterých opatření by například program Nová zelená úsporám ve svém dalším běhu mohl zaměřit svoji pozornost. Zatím velmi opatrné je například využívání šedé vody pro splachování nebo ozelenění staveb. Využít lze například výborné zkušenosti města Brna s podporou zelených střech.

Pokud by vás zajímaly podrobnosti k průzkumu nebo jste se chtěli se svou expertízou k modrozelené infrastruktuře zapojit do projektu Udržitelné stavitelství, na kterém ve Frank Bold Advokáti pracujeme, ozvěte se mi na stanislav.kutacek@fbadvokati.cz.


reklama

foto - Kutáček Stanislav
Stanislav Kutáček
Autor je manažer projektu Udržitelné stavitelství Frank Bold Advokáti.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

24.10.2020 09:28
Zase, problém spočívá v nesmyslnosti řady těchto "modrozelených" opatření. "Zelené střechy" pravidelně vytápějí domy, na kterých jsou realizovány, stromy narušují sítě i základy domů (atd. atd.). Takže starostové a další zastupitelé, závislí na vůli voličů, nechtějí vyhazovat peníze za nesmysly, případně škodlivé nesmysly.

Až se o tom bude rozhodovat v totalitní bruseli a lidé žijící v dané lokalitě to nebudou moct nijak ovlivnit, bude mít autor a jeho firma projektů ... (a jeden nesmyslnější než druhý).
Odpovědět
SK

Stanislav Kutáček

26.10.2020 11:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Nemyslím si, že by taková doba měla někdy brzy nastat :) takže záplava projektů z titulu nařízení "Bruselu" asi nehrozí. A samozřejmě stejně jako všechno ostatní je potřeba tato opatření realizovat řádně a zkušenými projektanty a spolehlivými realizačními firmami, aby nedocházelo k haváriím, které popisujete. Ovšem dá se jim vyhnout, a realizovat opatření ku prospěchu všech.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.10.2020 10:43
Naopak , vhodně zvolená řešení přispějí k lepší pohodě bydlení v urbanizovaných oblastech.
Problém je,že nemnoho starostů se o tyto věci zajímá a dále by případný zájemce /obec/ měla mít skutečně dobrý projektový záměr.
Tady se skutečně často stává, že se naprojektuje skutečná kravina, hlavně že se plní ideový plán.
Odpovědět
SK

Stanislav Kutáček

26.10.2020 11:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlasím, obce si mimo jiné stěžovaly na nedostatek projektantů, kteří by problematice rozuměli a nebáli se jí, resp. byli ochotni vystoupit ze zajetých kolejí. V tomto směru je jistě ještě hodně práce ve vzdělávání.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.10.2020 14:09
Nemělo by to být označené jako "Komerční sdělení"?
:-)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

24.10.2020 19:13
Je škoda, že padlo Jiánkovo zastupitelstvo na Kladně. Na svém posledním veřejném zasedání, než padlo, mělo právě na programu schválení Zásad pro výstavbu, kde se pomocí Plánovacích smluv jednalo o uzavírání dohod s investory o budoucím příspěvku na infrastrukturu.
Bohužel to bylo prozatím odloženo a uvidíme, zda to současný primátor Volf neshodí úplně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.10.2020 15:40
V příspěvku se oháníte odborníky a současně propagujete zcela nesmyslné řešení - zelené střechy. Střecha má být bílá, aby co nejvíce odrážela sluneční záření zpět do vesmíru (tudíž se sama a v důsledku i své okolí co nejméně ohřívala) a veškerou vodu z ní je třeba zasáknout dostatečně dimenzovaným zásakovým opatřením. Ze zasáknuté vody pak mohou dobře růst stromy zlepšující klima tam, kde lidé jsou. Zelená střecha je nesmysl, protože pohlcuje mnoho slunečního záření a přijdeme kvůli ní asi o polovinu dešťové vody, která se zbůhdarma odpaří tam, kde lidé prakticky nejsou. Veškerá biomasa tam vzniklá se stejně rozloží, kdyby tam ležel jen nasákavý materiál, efekt by byl stejný.

Zelené střechy jsou tedy jen produktem greenwashingu, na který zeleně "smýšlející" naletěli. Vy jste zjevně jedním z nich.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist