Učená společnost ČR: Vyjádření ke kriminalizaci amatérských entomologů
27.1.2022
Policie téměř po dvou letech ukončila vyšetřování jednašedesátiletého entomologa z Hradce Králové, který měl v rozsáhlé sbírce brouků i stovky chráněných a kriticky ohrožených živočichů. Při vyšetřování policie u muže zajistila sbírku čítající na 280.000 brouků, která se řadí mezi největší sbírky v Evropě. Sbírku policie předala České inspekci životního prostředí, která v ní našla přes 600 chráněných brouků. Vyšetřovatel případ uzavřel návrhem na podání obžaloby na entomologa pro neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. V případě odsouzení muži hrozí až tři roky vězení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Policie České republiky
reklama
Přečtěte si také |
Muži z Hradce Králové hrozí kvůli sbírání chráněných brouků vězení
Ubývání hmyzu v posledních dekádách je zásadní celospolečenské téma; jde o trend s potenciálně fatálními důsledky pro fungování ekosystémů, na nichž lidská společnost závisí. Příčinou tohoto trendu ovšem není sběr hmyzu amatérskými nebo profesionálními entomology, ale ničení přírodního prostředí a transformace krajiny. Přesné a detailní údaje o povaze a příčinách úbytku hmyzu nelze získat jinak než terénním výzkumem, který zahrnuje jeho sběr. Zásadní roli mohou hrát i historické sbírky hmyzu, díky nimž lze současný stav hmyzích populací porovnat se stavem minulým. V tomto ohledu hráli a hrají klíčovou roli právě amatérští entomologové, jejichž data pomáhají nejen osvětlit povahu změn, ale i přispět k nápravě. Hrozí, že jejich kriminalizace povede k zásadnímu poklesu zájmu o obor a v posledku k nedostatku dat nutných k činění smysluplných rozhodnutí týkajících se naší přírody a krajiny.
Učená společnost České republiky si je vědoma toho, že obchod s chráněnými živočichy ve velkém měřítku může ohrožovat některé lokální populace a je tedy v souladu se zákonem kriminálním činem. Takové jednání by mělo být postihováno adekvátně své společenské nebezpečnosti, respektive míry, kterou může přispět k poklesu populací chráněných druhů. Nemá smysl postihovat jedince nebo instituce za držení několika exemplářů chráněných druhů, zvlášť v situaci, kdy jsou v naší krajině ohroženy velké populace i celá hmyzí společenstva systematickým ničením jejich přirozeného prostředí, které často není vůbec vyšetřováno, ač je v rozporu se zákonem. Úřady jistě musí postupovat dle litery zákona, ale zároveň jsou povinny rozlišovat věci podstatné od nepodstatných. Učená společnost České republiky apeluje na státní instituce, aby příslušná legislativa (příloha III k Vyhlášce č. 395/1992 Sb.) byla v souladu s původním zámyslem uplatňována vůči komerčním sběratelům hmyzu, ilegálním chovatelům a překupníkům a nevedla ke škodlivé kriminalizaci amatérských entomologů, kteří provádějí prospěšnou sbírkovou činnost pro výchovné a vědecké účely s mizivým ekologickým dopadem.
Za Učenou společnost České republiky:
iniciátoři vyjádření:
David Storch
Vojtěch Novotný
členové Rady Učené společnosti ČR:
Pavel Jungwirth
Libor Grubhoffer
Blanka Říhová
Michal Anděl
Šárka Nečasová
Ivo Starý
Jan Pirk
Jiří Pešek (v Radě zastupuje Františka Čermáka)
další členové:
Jiří Bičák
Pavel Drábek
Jiří Forejt
František Foret
Jiří Grygar
Ivan Hlaváček
Michal Hocek
Milan Chytrý
Helena Illnerová
Zdeněk Jirák
Eduard Kejnovský
Jan Konvalinka
Michal Křížek
Jan Květ
Jan Lepš
Julius Lukeš
Jan Palouš
František Šmahel
Helena Tlaskalová
Jan Trlifaj
František Vyskočil
Jan Závada
Eva Zažímalová
reklama
Další informace |
Učená společnost České republiky sdružuje významné vědce působící na českém území. Jejím hlavním cílem je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. Česká věda přišla v roce 1952 o svou svobodně zvolenou vědeckou reprezentaci, jak ji představovali členové Královské české společnosti nauk (založené na sklonku 18. století) či členové České akademie věd a umění (založené v roce 1890). Řada z nich sice přešla mezi akademiky či členy-korespondenty nově vzniklé Československé akademie věd, to však bylo grémium s výrazně politickým zadáním, které zaniklo po roce 1989. Snaha předních českých vědců v čele s Prof. Otto Wichterlem vedla v roce 1994 k založení Učené společnosti jako nové organizace, reprezentující českou vědu a navazující na její nejlepší tradice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vědci z brněnských laboratoří popsali strukturu viru napadajícího mořské řasy
Čeští vědci zkoumají, jak funguje fotosyntéza některých bakterií v noci
Olomoučtí vědci odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasyreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
pa
JS
Jarek Schindler
27.1.2022 09:51Je dobře že se o změnu zasazují i jiné skupiny lidí a ne jen myslivci. Zákon a příloha k vyhlášce vlastně přes noc kriminalizovali lidi co nic nespáchali. V právním státě musí být snas vina prokázaná. V tomto případě ale musí člověk prokazovat svou nevinu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.1.2022 10:17Typický švejkovský přístup policie a ČIŽP . Na otravu Bečvy čas nebyl , na kriminalizaci entomologa ano.
Když pánbůh rozdával rozum, měli zrovna školení.
Odpovědět
Když pánbůh rozdával rozum, měli zrovna školení.
Hu
Hunter
27.1.2022 10:21Naprosto souhlasím. A David Král to napsal do časopisu Vesmír velmi správně. Jenže toto je bohužel důsledek fanatického přístupu jedné paní, která už naštěstí na ČIŽP nepracuje. Takto uměle kriminalizovány byly zájmové skupiny občanů mnoha zájmů a skupin.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
27.1.2022 11:12Kéž by se někdo podobně pěkně zastal třeba chovatelů našich běžných domácích pěvců (čížků, stehlíků...). Zákon jim nařizuje naprosto neodůvodněnou úřední buzeraci (promiňte jinak se to nazvat nedá) s "registracemi jedince v přímé péči člověka" a to i jejich barevných mutací, které se v přírodě nevyskytují (nebo jsou okamžitě "predovány"). Pánovi přeji aby se mu jeho sbírka rychle vrátila a vyvázl co nejmírněji.
Odpovědět
JK
Josef Kuchtíček
27.1.2022 13:39Při nárazu na represivní složky si vzpomenu na fráze typu: Aktivní blbec je horší než třídní nepřítel a podobné: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Protože to platí, historie se opakuje. Vrchnostenské orgány si opět pocuchali reputaci.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
27.1.2022 14:47Být to trofej zvěře (chráněného živočicha) bez papírů, tak si na něm novináři a ostatní ochránci smlsnou. (Třeba vypreparovaný uhynulý výr ....). Jsem pro potrestání veškerého nelegálního sběru i lovu. Samozřejmě je třeba vytvořit prostor pro lov a regulaci populací (i chráněných druhů) v dané lokalitě. Také umožnit snadnou preparace uhynulých jedinců. Kdo z veřejnosti ví, že si nesmí domu legálně přinést mrtvého chráněného brouka? (např. Roháč velký ).
Odpovědět
Jakub Graňák
28.1.2022 08:16 Reaguje na Jaroslav VozábNo tak v tom případě můžeme s klidem konstatovat, že všichni zemědělci a lesníci patří do kriminálu, tak šup šup orgány
Mimochodem roháč je obecný
Odpovědět
Mimochodem roháč je obecný
JP
Jaroslav Pobeha
1.2.2022 14:41 Reaguje na Jakub GraňákSúhlasím, Babiš bude platiť ako mourovatý.
Odpovědět
IVAN FILIPEC
27.1.2022 15:08Když někde někdo naruší přírodní chráněný ráz, buduje tam přehradu pro zasněžováni, tak se nic neděje, to je v pořádku, tam ČIŽP NEMÁ ŠANCI.
Stačí, že je to arogantní právník, bohatý a ten dokáže uplatit. ČIŽP jsou šašci, kteří si na bohaté ani nemůžou vyskakovat.Jsme podivný právně neprávni stát.
Odpovědět
Stačí, že je to arogantní právník, bohatý a ten dokáže uplatit. ČIŽP jsou šašci, kteří si na bohaté ani nemůžou vyskakovat.Jsme podivný právně neprávni stát.
IVAN FILIPEC
27.1.2022 15:08Když někde někdo naruší přírodní chráněný ráz, buduje tam přehradu pro zasněžováni, tak se nic neděje, to je v pořádku, tam ČIŽP NEMÁ ŠANCI.
Stačí, že je to arogantní právník, bohatý a ten dokáže uplatit. ČIŽP jsou šašci, kteří si na bohaté ani nemůžou vyskakovat.Jsme podivný právně neprávni stát.
Odpovědět
Stačí, že je to arogantní právník, bohatý a ten dokáže uplatit. ČIŽP jsou šašci, kteří si na bohaté ani nemůžou vyskakovat.Jsme podivný právně neprávni stát.
BK
Barbora Kuňáková
27.1.2022 20:50no,cetla jsem i ten clanek z Vesmiru....a musim rict,ackoliv nefandim v nasi digitalni dobe poznavani prirody tim,ze neco odejmu a zabiju,tady se neda rici ani popel...snad se brzo zakon nejak smysluplne zmeni. a tomu dedovi preju pevne nervy.
Odpovědět
JK
Josef Kuchtíček
28.1.2022 05:24 Reaguje na Barbora KuňákováToto nemá s digitální dobou nic společného. Entomologové dávno spíše své nálezy fotí než sbírají, stačí se kouknout do "ksichtové knihy". Fyzickou sbírku ale nelze nijak zfalšovat, zkopírovat, naaranžovat, má vysokou argumentační hodnotu. Je to "otisk času" Je naopak žádoucí, aby lidé mající takovéto sbírky spolupracovali mezi sebou, znali se a znali je v dobrém i orgány ochrany přírody, protože jim jinak utíkají informace o přírodě, ke kterým se jinak nedostanou. O bohapusté, samoúčelné zabíjení se v žádném případě nejedná, protože 99,9% činnosti hmyzu nám zůstává a navždy zůstane skryto. Nota bene, když se např. vykácí pár starých stromů, páč ohrožují veřejnost, nikdo ani nevzdechne, že s nimi zahyne spousta chráněných druhů a navíc ironicky míněno, jsou to dřevokazní škůdci! (Např. kde jsou krasci?)
Odpovědět
JK
Josef Kuchtíček
28.1.2022 05:24 Reaguje na Barbora KuňákováToto nemá s digitální dobou nic společného. Entomologové dávno spíše své nálezy fotí než sbírají, stačí se kouknout do "ksichtové knihy". Fyzickou sbírku ale nelze nijak zfalšovat, zkopírovat, naaranžovat, má vysokou argumentační hodnotu. Je to "otisk času" Je naopak žádoucí, aby lidé mající takovéto sbírky spolupracovali mezi sebou, znali se a znali je v dobrém i orgány ochrany přírody, protože jim jinak utíkají informace o přírodě, ke kterým se jinak nedostanou. O bohapusté, samoúčelné zabíjení se v žádném případě nejedná, protože 99,9% činnosti hmyzu nám zůstává a navždy zůstane skryto. Nota bene, když se např. vykácí pár starých stromů, páč ohrožují veřejnost, nikdo ani nevzdechne, že s nimi zahyne spousta chráněných druhů a navíc ironicky míněno, jsou to dřevokazní škůdci! (Např. kde jsou krasci?)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.1.2022 15:47 Reaguje na Josef KuchtíčekVíte ono to focení je dobré, ale má i háčky. Někdy se zjistí že populace vypadá a je určována jako jeden druh, načež se zjistí, že jde o dva nebo více druhů, co vypadají na první pohled stejně, ale později se rozliší. A pak je velmi dobrá sbírka s uvedením místa, doby a dalších údajů a na ní lze provést revizi. Kdežto na foto ne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.1.2022 17:23 Reaguje na Slavomil VinklerJá bych to posuzoval podle toho, kolik jedinců
nějakého druhu potřebují profíci k nějakému zkoumání, kolik amatérští entomologové, kolik "sběratelé" a kolik dodavatelé a kšeftmani.
Zavřít někoho za jediného chráněného brouka
asi nebude to samé, když jich má doma stovky
a nebo je dokonce nabízí k prodeji. Kdysi jsem
z lokomotiv sundával zabité chráněné ptáky a
ty dával ornitologovi, ale nyní je uhynuté na
cestě a v přírodě raději překročím, abych nebyl
obviněn z jejich zabití a přisvojení do doby
předání někomu kompetentnímu.
Odpovědět
nějakého druhu potřebují profíci k nějakému zkoumání, kolik amatérští entomologové, kolik "sběratelé" a kolik dodavatelé a kšeftmani.
Zavřít někoho za jediného chráněného brouka
asi nebude to samé, když jich má doma stovky
a nebo je dokonce nabízí k prodeji. Kdysi jsem
z lokomotiv sundával zabité chráněné ptáky a
ty dával ornitologovi, ale nyní je uhynuté na
cestě a v přírodě raději překročím, abych nebyl
obviněn z jejich zabití a přisvojení do doby
předání někomu kompetentnímu.
SV
Slavomil Vinkler
29.1.2022 18:19 Reaguje na Břetislav MachačekJá bych se toho nebál. jednak vás může čižp asi tak celovat, a jednak když to dáte do lednice, můžete obratem zavolat např. na Přerovskou stanici či kam to máta blíže.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.1.2022 10:29 Reaguje na Slavomil VinklerMezi námi vycpaniny ve školách nahradily filmy
a sežrali je moli. Muzea jsou plná a proč
je vůbec sbírat , zkoumat a nebo vycpávat?
Tak jsou alespoň součástí koloběhu živin
v přírodě a zblajznou je hladoví predátoři.
Odpovědět
a sežrali je moli. Muzea jsou plná a proč
je vůbec sbírat , zkoumat a nebo vycpávat?
Tak jsou alespoň součástí koloběhu živin
v přírodě a zblajznou je hladoví predátoři.
Jakub Graňák
29.1.2022 19:46 Reaguje na Břetislav MachačekPokud sbíráte hmyz desítky let na řadě lokalit, tak se k několika stovkám jedinců chráněného druhu dopracujete ani nevíte, co je však obskurní, je že policajtům je úplně putna, že daný jedinec, nebo jedinci byli sbíráni ještě dříve, než se druh stal chráněným, protože pro ně není lokalitní štítek dostatečným důkazem (asi by k němu chtěli ještě notářský zápis - idioti). Co je další věc, že seznam chráněných druhů už dávno neodráží realitu a jsou chráněny druhy, které na tom už nejsou oproti munulosti zle a nejsou chráněny druhy, které jsou na vymření - ale co bychom chtěli v tomto absurdistánu, masoví devastátoři mají zelenou a ty se třepej entomologu
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.1.2022 20:42 Reaguje na Jakub GraňákNebývá to tak často ale tentokrát s vámi naprosto souhlasím. Když to trochu přeženu tak večer můžete s živočišným ( jakýmkoliv) druhem volně nakládat, ráno již přestupujete zákon.
Ano, pokud se vymyslela "Červená kniha" a pravidla pro zařazování jednotlivých druhů do kategorii ohrožení mělo by se podle toho následně i postupovat, seznamy aktualizovat a taxony podle daných pravidel z jedné kolonky do druhé také přesunovat. Bohužel "ochranáři" se drží hesla: " Nikdy již nepustíme co jsme jednou chytli".
Odpovědět
Ano, pokud se vymyslela "Červená kniha" a pravidla pro zařazování jednotlivých druhů do kategorii ohrožení mělo by se podle toho následně i postupovat, seznamy aktualizovat a taxony podle daných pravidel z jedné kolonky do druhé také přesunovat. Bohužel "ochranáři" se drží hesla: " Nikdy již nepustíme co jsme jednou chytli".
Jakub Graňák
30.1.2022 08:39 Reaguje na Jarek SchindlerUpřímně řečeno se aktualizace (pokud bude provedena důsledně) seznamu ohrožených druhů hrozím, to se totiž seznam chráněných druhů rozroste ze současné nějaké té stovky druhů na tisíce - a to si pak pro nás můžou přijít pro všechny. Pokud použiju podobně expresivní přirovnání jako vy, tak to je jako by někdo prohlásil jako chráněný druh srnku a kriminalizoval celou členskou základnu ČMMJ.
To už je úplně zvrhlý přístup, který tady ČIŽP a podobné organizace provozují, zcela se míjející s jakýmkoli smyslem legislativy. Kladu si otázku, co je k tomu vede, jestli je to fachidiocie tlačenkovým způsobem dosazovaných úředníků, jejich neznalostí problematiky, nebo neschopnosti rozlišovat míru škodlivosti činnosti entomologů, která je mizivá.
Odpovědět
To už je úplně zvrhlý přístup, který tady ČIŽP a podobné organizace provozují, zcela se míjející s jakýmkoli smyslem legislativy. Kladu si otázku, co je k tomu vede, jestli je to fachidiocie tlačenkovým způsobem dosazovaných úředníků, jejich neznalostí problematiky, nebo neschopnosti rozlišovat míru škodlivosti činnosti entomologů, která je mizivá.
JS
Jarek Schindler
30.1.2022 10:17 Reaguje na Jakub GraňákDo toho seznamu IUCN se zařazuje podle nějakých kritérii a bude vždy záležet na jejich nastavení. Jedním z hlavních kriterií je pokles nebo růst populace. Dalším a to velice nešťastným je potom celková velikost populace. Například aby u nás vlk přesto, že jinak splňuje všechny parametry, přešel z kategorie kriticky ohrožených do kat. ohrožených bude ho muset být přes 250 jedinců. Tedy alespoň podle "knihy". Z kategorie ohrožený do kat. zranitelných se potom již nikdy nemá šanci posunout. To by ho muselo být víc jak 2500 tisíce. Zajímalo by mě jak to u nás dopadne s losem pokud se potvrdí jeho stoupající početnost. Je to jediný druh spárkaté zvěře který je schopný fakticky "sežrat les".
Srnku nikdo v dohledné době jako chráněný druh neprohlásí. Stejně tak se počet druhů nezvýší a pokud zvýší tak to budou druhy sloužící jako potrava těm " deštníkovým, vlajkovým druhům".
No a expresívní přirovnání? To nebylo přirovnání ale fakt který nastal.
Odpovědět
Srnku nikdo v dohledné době jako chráněný druh neprohlásí. Stejně tak se počet druhů nezvýší a pokud zvýší tak to budou druhy sloužící jako potrava těm " deštníkovým, vlajkovým druhům".
No a expresívní přirovnání? To nebylo přirovnání ale fakt který nastal.
SV
Slavomil Vinkler
30.1.2022 10:49 Reaguje na Jarek SchindlerLosů spíše ubývá, nicméně kdyby se trochu rozmnožil , tak na určitých místech by pomohl udržovat rozvolněný les.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.1.2022 17:50 Reaguje na Jarek SchindlerU hmyzu klesají populace úplně všeho kromě lýkožrouta.
Ta expresivnost byla pro mě ve sdělení: večer tak - ráno jinak, nikoli v obsahu sdělení
Odpovědět
Ta expresivnost byla pro mě ve sdělení: večer tak - ráno jinak, nikoli v obsahu sdělení
JS
Jarek Schindler
30.1.2022 18:58 Reaguje na Jakub GraňákAle jo , je to s trochou nadsázky. Večer platí ještě starý zákon který vás neomezuje. Ráno již platí nový zákon podle kterého sběratel již porušuje zákon. Tak to snad i bylo, nebo ne?
Odpovědět
Jakub Graňák
31.1.2022 08:36 Reaguje na Jarek SchindlerAsi jo, otázka je, jestli si toho někdo všiml
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.1.2022 10:50 Reaguje na Jakub GraňákChápu ta rizika, ale nechápu mimo skutečných
vědců shromažďovací pud sběratelů a o těch
píši. Možná se mezi nimi najdou i amatérští vědci, ale ruku na srdce, je každý váš
exemplář vědeckým a nebo už dnes pouhým sbírkovým materiálem? A prosím popravdě.
Odpovědět
vědců shromažďovací pud sběratelů a o těch
píši. Možná se mezi nimi najdou i amatérští vědci, ale ruku na srdce, je každý váš
exemplář vědeckým a nebo už dnes pouhým sbírkovým materiálem? A prosím popravdě.
Jakub Graňák
31.1.2022 13:19 Reaguje na Břetislav MachačekKaždý exemplář opatřený pečlivě vyplněným lokalitním štítkem, je exemplářem vědeckým, viz článek RnDr Krále - odkaz výše v textu článku.
Tudíž, právě proto, že lokalitní štítky vyplňuju, je každý exemplář mojí sbírky vědeckým materiálem.
Odpovědět
Tudíž, právě proto, že lokalitní štítky vyplňuju, je každý exemplář mojí sbírky vědeckým materiálem.
SV
Slavomil Vinkler
1.2.2022 07:29 Reaguje na Jakub GraňákNe tak docela. Vědecký význam má detailní veřejně přístupná databáze s veškerou možnou nálezovou situací. V okamžiku, kdy se zapojí trh, informace obvykle mizí, není-li databáze a dochází k rabování nalezišť. Archeologických kaktusářských orchideářských....
Odpovědět
Jakub Graňák
1.2.2022 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerTo předpokládám myslíte biolib - jednou jsem tam něco poslal a pak jsem se celou noc přehazoval a přemýšlel, jestli jsem té lokalitě spíš neuškodil
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.2.2022 11:10 Reaguje na Jakub GraňákNo zrovna Biolib jsem nemyslel. Ta je až moc veřejná.
Má dvě nevýhody. Dají se tam vkládat naprosto neověřené informace a taky to čte moc neznalců.
Odpovědět
Má dvě nevýhody. Dají se tam vkládat naprosto neověřené informace a taky to čte moc neznalců.
Jakub Graňák
1.2.2022 12:33 Reaguje na Slavomil VinklerNeveřejnou žádnou neznám, nejsem členem ČSE. Já jsem to celé roky řešil (když jsem narazil na něco opravdu zajímavého) tak, že jsem poslal podnět místnímu entomologickému oddělení v muzeu. Stačí mi, že to publikoval profík (a že se párkrát stalo), jsem založením dost asociální typ a nestojím o pozornost.
Odpovědět
Jakub Graňák
29.1.2022 19:50 Reaguje na Slavomil VinklerVíte ono jde spíš o to, že u většiny druhů by jste je stejně musel zabít, aby se vám povedlo udělat fotku tak, aby jste podle ní mohl bezpečně determinovat
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.1.2022 10:47 Reaguje na Jakub GraňákJá vím, přesné determinační znaky jsou dost často mikroskopické. Na foto nejsou patrné, nebo dokonce bez preparace neviditelné.
Odpovědět