Vojtěch Kolář: V čem se ministr zemědělství plete v názoru na rybníky?
31.10.2022
Foto | Vojtěch Kolář
reklama
Jaké zlepšení krajiny přinášejí rybníky? Jejich samočistící funkce je silně narušená, a tak pouze zadržují živiny, které postupně uvolňují. Živiny se do rybníků dostávají z celého povodí ze splachů z obcí, špatně fungujících ČOV, či s erozním materiálem z polí. Nemalý přísun živin je však i ze strany samotných hospodářů formou přikrmování obilovinami a pečivem či navážením hnoje pro podporu růstu řas a následně zooplanktonu. Voda z rybníků tak často vytéká horší, než přitéká, ačkoliv by kvalita měla být stejná nebo spíše lepší. Je to přesně ta voda, která později steče do potoků a časem končí v některé z velkých nádrží a pomáhá při tom zadělávat na další problémy (např. výskyt řas a sinic v Orlíku).
Obr. 1: Běžné rybářské obhospodařování s sebou přináší přikrmování ryb pomocí obilovin a hnojení pro podporu primárních producentů (tj. řas) a to i v chráněných územích např. v CHKO Třeboňsko (A), na Českobudějovicku (B) a v CHKO Poodří (C).
Foto | Vojtěch Kolář
I zadržení vody v rybnících je trochu s otazníkem. Jestliže voda kvůli špatnému hospodaření (především kvůli razantnímu odvodňování v minulém století) v krajině chybí, tak rybníky nemají co zadržovat. Příkladem může být rybník Malá Kukla na Třeboňsku, nedávno i rybník Hlásný na Českobudějovicku, či Dolní Mušlovský rybník na Pálavě (viz obrázky) a celá řada rybníků na Pardubicku a zřejmě i v celém Polabí. Nutno dodat, že rybníky výparem ochlazují své okolí, a tedy dobře působí na mikroklima a malý koloběh vody. Jenže při nedostatku vody je i výpar malý. Problém s nedostatkem vody tkví ve špatném stavu naší krajiny, a sebevíce rybníků a nádrží nám s jeho vyřešením nepomůže.
Obr. 2: Rybníky slouží jako zásobárna vody. Problém však nastává v situaci, kdy voda chybí v celé krajině. Jako například u rybníku Malá Kukla (A), Hlásného rybníku (B) či Dolního Mušlovského rybníku (C – foto z let 2012, 2018 a recentní snímek, převzato a upraveno z www.mapy.cz).
A pak je tu české rybářství propagované jako obnovitelný zdroj. Hnojení a přikrmování ryb lze pozorovat jak na produkčních rybnících, tak bohužel i v rybnících s různým stupněm ochrany (viz foto z CHKO Třeboňsko, CHKO Poodří či z Českobudějovicka). Nerozumím, co je na takovéto destrukci rybničních ekosystémů šetrné a obnovitelné a jak mohou být následně výstupem kvalitní potraviny. Současné rybníkářství (čest všem výjimkám!) je v nynější podobě především průmyslová výroba, bohužel často i v CHKO (sic!).
Obr. 3: Vyšší přísun živin (dusíku N a fosforu P) do rybníků především v druhé polovině minulého století způsobil vysoký nárůst produkce kapra (převzato a upraveno z Potužák et al. 2007).
Kdyby to byly intenzivní uzavřené cirkulační akvakultury, souhlasil bych téměř se vším, co pan ministr zemědělství tvrdí. Bohužel se z mého pohledu biologa a entomologa opravdu nejedná o udržitelné, k přírodě šetrné hospodaření. V diskuzi na Twitteru mi jeden uživatel namítal, že přeci rybníky jsou i tak neustále cenné z hlediska biodiverzity. S tím nemohu souhlasit. Data ukazují, že ubývají vodní a mokřadní ptáci vázaní na rybníky (krom rybožravých druhů), mizí litorální porosty a klesá jejich pestrost, ubývají obojživelníci. Z hmyzu lze zmínit např. u nás vyhynulého potápníka širokého, téměř vyhynulého potápníka dvojčárého (oba celoevropsky chránění v rámci NATURA 2000 a u nás i zákonem), a vážku temnoskvrnnou (v Červeném seznamu ohrožených druhů vedená jako zranitelná) nebo vážku rumělkovou (kriticky ohrožená).
Obr. 4: Vysoký přísun živin do rybničního ekosystému z lidských sídel, zemědělství ale i rybničního hospodářství v kombinaci s vysokými rybími obsádkami poskytuje dobré prostředí pro růst sinic a řas, což má za následek snížení kvality vody s nedostatkem kyslíku (Foto: vše V. Kolář).
Foto | Vojtěch Kolář
Jak s kolegy v našich článcích opakovaně zdůrazňujeme (viz odkazy níže), nevoláme po zrušení chovu kapra (sám si ho občas rád dám!) nebo likvidaci rybářství, ale pouze po rozumnějších a k přírodě šetrnějších způsobech hospodaření. A to jak na biologicky cenných lokalitách, tak i na alespoň jednom či dvou rybnících ve větších rybníkářských soustavách (jako např. rybník Rod v Nadějské soustavě na Třeboňsku), které by pak mohly plnit veškeré ekologické funkce včetně podpory biodiverzity.
Zmínka v článku "Žadatelé také nově nemusí dokládat velikost svého podniku." navíc vzbuzuje obavy, že dotace půjdou hlavně „velkým hráčům“, pro které může být přechod k šetrnějšímu hospodaření ekonomicky neatraktivní. To by znamenalo paradoxně méně podpory menším hospodářům, kteří mají často extenzivní a (z mého pohledu) šetrnější chov ryb.
Na závěr lze dodat, že rybářství sice je tradice, ale na základě recentních zkušeností např. s rozpadem smrkových monokultur je potřeba se zamyslet, jaké tradice má ještě smysl dodržovat. Není na čase se již od některých (např. hnojení rybníků) odpoutat? Nejen rybniční ekosystémy se za poslední století radikálně změnily a čelí zcela novým výzvám. V době globálních změn, nepůvodních druhů, eutrofizované a člověkem silně pozměněné krajiny už proto nemůžeme hospodařit jako za časů otce českého rybářství Josefa Šusty. Místo lpění na tradicích a opakovaní uklidňujících manter je potřeba hledat nové cesty.
K zorientování v tématu nabízím odkazy a citace na pár vybraných článků:Chlívek pro kapří prasátka a voda zamořená hnojem. To je realita rybníků, říká biolog. V hrachové kaši kapři lapají po dechu
Jak (ne)hospodařit v rybničních rezervacích
Litorální porosty rybníků jako ohrožená centra biodiverzity
Vodní brouci jako zrcadlo našeho hospodaření s vodou (strana 6)
Literatura:
Crivelli, A.J., 1983. The destruction of aquatic vegetation by carp. Hydrobiologia 106: 37–41.
Hájek, J., 2004. Rozšíření potápníků Dytiscus latissimius a Graphoderus bilineatus (Coleoptera: Dytiscidae) v České republice. Klapalekiana. 40, 13–23.
Kolar, V., Boukal D.S., 2020. Habitat preferences of the endangered diving beetle Graphoderus bilineatus: implications for conservation management. Insect Conserv. Divers. 13, 480-494.
Kloskowski, J., 2010. Fish farms as amphibian habitats: factors affecting amphibian species richness and community structure at carp ponds in Poland. Environ. Conserv. 37, 187–194.
Kloskowski, J., 2012. Fish stocking creates an ecological trap for an avian predator via effects on prey availability. Oikos 121, 1567–1576.
Hejda, R., Farkač, J., Chobot, K., 2017. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Příroda 36, 1–612.
Musil, P., Fuchs, R., 1994. Changes in abundance of water birds species in southern Bohemia (Czech Republic) in the last 10 years. Hydrobiologia 279–280, 511–519.
Potužák, J., Hůda, J., Pechar, L., 2007. Changes in fish production effectivity in eutrophic fishponds - Impact of zooplankton structure. Aquaculture International 15, 201–210.
Pykal, J., Janda, J., 1994. Početnost vodních ptáků na jihočeských rybnících ve vztahu k rybničnímu hospodaření. Sylvia 30, 3–11.
Šigutová, H., Šigut, M., Dolný, A., 2015. Intensive fish ponds as ecological traps for dragonflies: an imminent threat to the endangered species Sympetrum depressiusculum (Odonata: Libellulidae). J. Insect Conserv. 19, 961–974.
Rád bych také doporučil výstavu Třeboňsko pozemské, která se daného tématu týká. Výstava je volně přístupná v prostorách Třeboňského pivovaru Regent.
reklama
Vojtěch Kolář
Autor působí na Katedře biologie ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, je členem České společnosti limnologické, České společnosti pro ekologii a České společnosti entomologické. Dlouhodobě se zabývá společenstvy vodních bezobratlých ve stojatých vodách.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vědci z brněnských laboratoří popsali strukturu viru napadajícího mořské řasy
Čeští vědci zkoumají, jak funguje fotosyntéza některých bakterií v noci
Olomoučtí vědci odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasy
Další články autora |
Vojtěch Kolář: Ano, kvalitu vody v rybnících zhoršují čistírny odpadních vod. Jenže rybáři také
Vojtěch Kolář: Kritický komentář k plánovanému zvyšování hráze Nových Mlýnůreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
SV
Slavomil Vinkler
31.10.2022 07:02No ono to s hnojením rybníků není jednoduché. Usazeniny obsahují nadbytek fosforu. Sinice vyžadují fosfor, ale dusík nepotřebují, takže klidně vybují v dusíkem nehnojené vodě. Dodání dusíku hnojem tedy sinice poněkud brzdí, jak říkají rybáři. Ale zbavit se starého fosforu v rybníce není vůbec jednoduché.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
31.10.2022 07:58 Reaguje na Slavomil VinklerV zásadě máte pravdu, ale neřekl bych, že přidání dusíku posune rovnováhu ve fytoplanktonu směrem k řasám. I naše nejběžnější sinice rodu Microcystis dusík fixovat neumí (asi), tudíž přidání dusíku do vodního ekosystému podpoří růst všeho včetně sinic. Navíc rozdíl mezi obrovskou biomasou zelených řas a obrovskou biomasou sinic je zjednodušeně jen v tom, že sinice jsou schopny produkovat metabolity s toxickým účinkem na vyšší organismy (cyanotoxiny). Co se týče kyslíku, je to prašť jak uhoď, v noci bude všechno dýchat a přes den zastiňovat hlubší vrstvy vodního sloupce, takže budou vznikat anoxické epizody ohrožující život ve vodě.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.10.2022 07:04Stávající rybníky v drtivé většině nikdo nečistí, tudíž jejich stav tomu odpovídá. Je mi jasné, že odbahnění takového rybníka jde do desetimilionových částek, jenže bez toho ten rybník časem přestává fungovat. Místo nesmyslného zakládání nových a nových mokřadů by tyto peníze bylo účelné vynaložit právě na systematické odbahňování, ať již je majitelem rybníku kdokoliv.
Odpovědět
va
vaber
31.10.2022 07:38 Reaguje na pavel peregrinmyslíte, že odbahněním se zvýší produkce ryb?
o to přece jde
Odpovědět
o to přece jde
ss
JO
ss
DF
Daniel Fiala
31.10.2022 10:39 Reaguje na pavel peregrinA z velké části je viníkem toho nečištění naprosto idiotská byrokratická blokáda rozumného nakládání se sedimenty, třeba pod záminkou vysoké koncentrace těžkých kovů nebo organických polutantů. Jen zlomky promile rybníků jsou zatíženy bývalou galvanovnou nebo jinou kovovýrobou, takže jsou opravdu starou ekologickou zátěží, ale nesmyslné limity platí paušálně nad celou republikou. Výsledkem je stav, kdy legislativa podporuje zhoršování stavu vod. Krystalickým příkladem je možnost vyvézt septik na pole. Definitivní vítězství paragrafu nade vším.
Odpovědět
pp
JL
Jaromír Lukavský
31.10.2022 12:13 Reaguje na Daniel Fiala"Definitivní vítězství paragrafu nade vším" kdysi se k baráku kde měnili tašky na střeše přistavil valník a taškami se spravila třebas polní cesta či hráz rybníka. Pak ale někdo objevil, že to je toxický odpad a je nutno jej sklaádkovat na speciální skládce. Totéž bouračka z baráku by prý mohla obsahovat toxickou měď z kabelů... ten septik na pole asi vyvést "nemožno" jste chtěl říci, ale čerstvý septik asi není nejlepší, měl by se prohnat kompostem. J.L. end
Odpovědět
VR
Vít Rous
31.10.2022 20:21 Reaguje na Daniel FialaAniž bych rozporoval složitost byrokratického procesu při vyvezení sedimentu na pole, tak kal ze septiku (spíše jste asi myslel žumpu, ale v tomhle to není rozdíl) opravdu dnes legálně na pole vyvézt nemůžete.
Odpovědět
VK
V. Kolar
31.10.2022 20:33 Reaguje na Daniel FialaTřeba jak zmiňuje kolega Duras, olovo je v sedimentech z broků od myslivců, kteří tam střílí kachny... Spousta kovů je tam také z pesticidů či z jiné historické zátěže... Pak rázem vyjdou špatně analýzy.
Ale myslím si (nejsem chemik, a možná je to blbost a moc toho nevím o biologických drahách těhle kovů), že sedimenty by mohly jít využívat i třeba při pěstování energoplodin - v tom bych problém neviděl, ale bohužel zákon to neumožňuje.
Odpovědět
Ale myslím si (nejsem chemik, a možná je to blbost a moc toho nevím o biologických drahách těhle kovů), že sedimenty by mohly jít využívat i třeba při pěstování energoplodin - v tom bych problém neviděl, ale bohužel zákon to neumožňuje.
VK
V. Kolar
31.10.2022 20:36 Reaguje na pavel peregrinZa velké peníze se odbahnil (tedy zbavil živin) rybník u Č. Budějovicích a první otázka rybářů byla kolik tam smějí dát hnoje... To je pak trochu začarovaný kruh
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.11.2022 06:56 Reaguje na V. KolarVíte, ono vše by mělo být vyvážené a neplatí to jen v tomto případě.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.11.2022 13:14 Reaguje na V. KolarNo, já bych byl, Vojto, z takové otázky nadmíru šťastný, že ji vůbec položili, a ještě šťastnější, že ji položili jako první! Protože to je bezrozporná známka racionality a nejen ochoty spolupracovat, ale schopnosti "druhé strany" naslouchat a možná na konec postupovat v souladu. To se, bohužel, nedá o některých "ochranářích" s čistým svědomím tvrdit. A proto nechápu, proč uvádíš Rod, kde selhali naprosto exemplárně.
Ale Rod dostal druhou šanci hned napřesrok, což se o našich lesích bohužel nedá říct. A mj. tahle věta kdesi na konci posouvá celý text na hranu, ze které se snadno upadne z racionální roviny o patro níž, taková nenápadná dírka na dně vědra.
Což takhle zmínit, např. do diskuse, že např. kapr je mj. jediná ekonomicky schůdná cesta, jak mineralizovat vrchní vrstvu sedimentu nebo že rybníkáři na tisících rybníků, které neuvidíš ani ty ani já, pomáhají čistit naše splašky a přispívají ... "svou péčí o rybníky ... ke zlepšení stavu naší krajiny, k zadržování vody a zároveň poskytuje kvalitní potraviny".
Tak mě vlastně napadá, jak by vypadal celý článek, kdyby neměl tak údernický titulek a první odstavec by byl ve smyslu "velká škoda, že se to nedá říct o všech našich rybnících a ... bohužel se najdou dokonce i exemplární havárie, které by ovšem bylo možné sofistikovanějším způsobem eliminovat ... "
K úvaze nad příště a jako poděkování.
Dan Fiala
Odpovědět
Ale Rod dostal druhou šanci hned napřesrok, což se o našich lesích bohužel nedá říct. A mj. tahle věta kdesi na konci posouvá celý text na hranu, ze které se snadno upadne z racionální roviny o patro níž, taková nenápadná dírka na dně vědra.
Což takhle zmínit, např. do diskuse, že např. kapr je mj. jediná ekonomicky schůdná cesta, jak mineralizovat vrchní vrstvu sedimentu nebo že rybníkáři na tisících rybníků, které neuvidíš ani ty ani já, pomáhají čistit naše splašky a přispívají ... "svou péčí o rybníky ... ke zlepšení stavu naší krajiny, k zadržování vody a zároveň poskytuje kvalitní potraviny".
Tak mě vlastně napadá, jak by vypadal celý článek, kdyby neměl tak údernický titulek a první odstavec by byl ve smyslu "velká škoda, že se to nedá říct o všech našich rybnících a ... bohužel se najdou dokonce i exemplární havárie, které by ovšem bylo možné sofistikovanějším způsobem eliminovat ... "
K úvaze nad příště a jako poděkování.
Dan Fiala
VK
V. Kolar
2.11.2022 21:59 Reaguje na Daniel FialaJá u té diskuze nebyl, ale nevím jak by AOPK mohlo být štastné za otázku od rybářů ohledně hnojení. Po odbahnění za XY mio.kč, že je potřeba hnojit a živiny rvát zpět do rybníku?? Zvláště jestli je v rybniční soustavě, kde se extrémně hnojí všechny rybníky nad ním (jedná se o Vrbenské rybníky z nich je úvodní fotka a také fotka v Živě s cedulí MZCHU).
Rod dávám jako příklad, jelikož ornitologové tam mají docela úspěch s navrátivší biodiverzitou, což by v MZCHU měla být priorita (což si asi neuvědomujete) a zároveň jsem tím chtěl poukázat, že i jeden rybník v soustavě obhospodařovaný jinak může zvyšovat lokální diverzitu a plnit asi všechny ekosystémové služby (dobrá kvalita vody, litorály, biodiverzita atd.).
V textu zmiňuji, že rybníky mají samočistící funkci, ale je ve velké většině narušená. A také, že spousta hospodářů to dělá dobře, ale tohle je celé dost slovíčkaření ...
Ad "velká škoda, že se to nedá říct o všech našich rybnících a ... bohužel se najdou dokonce i exemplární havárie, které by ovšem bylo možné sofistikovanějším způsobem eliminovat ..." - z hlediska biodiverzity jsou to většinou havárie (opět čest výjimkám) a to včetně MZCHU. Kdyby se jednalo o pár exeplárních "haváriích" asi bych neměl potřebu o tom psát článek ;)
Odpovědět
Rod dávám jako příklad, jelikož ornitologové tam mají docela úspěch s navrátivší biodiverzitou, což by v MZCHU měla být priorita (což si asi neuvědomujete) a zároveň jsem tím chtěl poukázat, že i jeden rybník v soustavě obhospodařovaný jinak může zvyšovat lokální diverzitu a plnit asi všechny ekosystémové služby (dobrá kvalita vody, litorály, biodiverzita atd.).
V textu zmiňuji, že rybníky mají samočistící funkci, ale je ve velké většině narušená. A také, že spousta hospodářů to dělá dobře, ale tohle je celé dost slovíčkaření ...
Ad "velká škoda, že se to nedá říct o všech našich rybnících a ... bohužel se najdou dokonce i exemplární havárie, které by ovšem bylo možné sofistikovanějším způsobem eliminovat ..." - z hlediska biodiverzity jsou to většinou havárie (opět čest výjimkám) a to včetně MZCHU. Kdyby se jednalo o pár exeplárních "haváriích" asi bych neměl potřebu o tom psát článek ;)
Miroslav Vinkler
31.10.2022 07:34Tak pod to se s radostí podepíši. Autor perfektně poukazuje na slabá místa současného stavu. Snad by si to Nekula mohl přečíst.
Odpovědět
va
vaber
31.10.2022 07:35,, takže má velký potenciál do budoucna,, autor říká ,že nemá
a co má potenciál do budoucna?
dnešní člověk ždímá vše na doraz, chamtivost a množství lidí na planetě ho k tomu nutí a zdroje této planety jsou konečné,
Odpovědět
a co má potenciál do budoucna?
dnešní člověk ždímá vše na doraz, chamtivost a množství lidí na planetě ho k tomu nutí a zdroje této planety jsou konečné,
JS
Jiří Svoboda
31.10.2022 11:14Článek je velmi rozumný. Poukazuje na fakta, že je třeba rozumněji přistupovat k přírodě i k rybníkům a pak budou mít i rybníky své významně pozitivní místo v přírodě. Řada problémů je přitom řešitelná technicky. To je dobře.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
31.10.2022 12:08As může také pocházet ze starých typů pesticidů, čili splachy z povodí. Ale pak by se dalo takovéto bahno míchat s jiným, čistým. No trošku se zapomíná, že to bahno bývalo kdysi skvělé hnojivo na pole a dneska je naprostá většina rybníků i přehrad zabahněna a bez dotací se do toho nikdo nepustí, zatím. Ale náklady že? J.L.
Odpovědět
MU
VK
V. Kolar
31.10.2022 20:22 Reaguje na Michal UkropecEkologisto-komunistický-fašista (či jak to nazýváte) opravdu nejsem, viz můj medailonek výše ;-). V článku zmiňuji problematiku polí a obcí (doporučuji Vám přečíst si to ještě jednou pozorněji). Rybáři hnojením však pouze zabíjejí další hřebík do rakve rybničního ekosystému a snižují efektivitu čištění vody v rybníce (opět viz článek).
U Jordánu je pak problém, že se nákladně odbahnil (stejně jako v J. Hradci rybník Vajgar), ale neřešila se příčina problému, jak už to tak bývá tj. obce a pole v povodí a v JH ani hospodaření. Ted Vajgar budou odbahňovat znovu. Jedno krmítko nevadí, ale spousta sportovních rybářů je schopná zakrmit kýblem šrotu - zkuste si to vynásobit kolik rybářů je na rybníku a kolik tun šrotu tam za rok nahází... To už problém je.
To, že se sypalo více hnoje je známo - a jak píši v článku rybníky živiny akumulují, ale až do chvíle, kdy celý ekosystém zkolabuje, což se právě děje. V podstatě je to takový extinkční dluh (pojem z biologie) - kdy organismy sice stále v ekosystému nějak fungují, ale jedou na dluh a pak stačí např. teplejší počasí a je problém ... A to co popisujete, že znáte z minulosti docela dobře reflektuje ten graf, kdy se stoupajícím množstvím živin a obsádkou ubylo litorálů (viz také náš článek v časopisu Živa) a tím se snížila diverzita. Zároveň tohle tonutí v minulosti a tradicích jsem se snažil popsat v posledním odstavci, to že se dříve dávalo více hnoje neznamená, že to bylo lepší. Rybníky jsou ekosystémy, které se stále mění a vyvíjejí a tedy nelze na nich hospodařit jako za podmínek Šusty, ten hospodařil na naprosto rozdílných biotopech, stejně jako rybáři v 50. letech.
Odpovědět
U Jordánu je pak problém, že se nákladně odbahnil (stejně jako v J. Hradci rybník Vajgar), ale neřešila se příčina problému, jak už to tak bývá tj. obce a pole v povodí a v JH ani hospodaření. Ted Vajgar budou odbahňovat znovu. Jedno krmítko nevadí, ale spousta sportovních rybářů je schopná zakrmit kýblem šrotu - zkuste si to vynásobit kolik rybářů je na rybníku a kolik tun šrotu tam za rok nahází... To už problém je.
To, že se sypalo více hnoje je známo - a jak píši v článku rybníky živiny akumulují, ale až do chvíle, kdy celý ekosystém zkolabuje, což se právě děje. V podstatě je to takový extinkční dluh (pojem z biologie) - kdy organismy sice stále v ekosystému nějak fungují, ale jedou na dluh a pak stačí např. teplejší počasí a je problém ... A to co popisujete, že znáte z minulosti docela dobře reflektuje ten graf, kdy se stoupajícím množstvím živin a obsádkou ubylo litorálů (viz také náš článek v časopisu Živa) a tím se snížila diverzita. Zároveň tohle tonutí v minulosti a tradicích jsem se snažil popsat v posledním odstavci, to že se dříve dávalo více hnoje neznamená, že to bylo lepší. Rybníky jsou ekosystémy, které se stále mění a vyvíjejí a tedy nelze na nich hospodařit jako za podmínek Šusty, ten hospodařil na naprosto rozdílných biotopech, stejně jako rybáři v 50. letech.
MU
Michal Ukropec
31.10.2022 21:27 Reaguje na V. KolarDobrý den přeji. Jsem s vodou dost svázán, a to i profesně. Jsem autorizovaný stavitel vodohospodářských staveb. Díky splachům z polí byla zlikvidována veškerá vodní flora. Tím pádem se rapidně snížila samočistící schopnost. Máme 5 stupňů čistoty vody. V super čisté neroste a nežije pomalu nic. Čím je voda " špinavější" tím je úživnější. Ale jen do určité hranice. Chce to opravdu rozšířit ochranný pás kolem všech vodních toků. Na ú.n. Švihov ( Želivka) je vidět, že to funguje. Bohužel do rybářů se dá beztrestně kopnout, ale od Babiše přiletí koblihy.
Odpovědět
VK
V. Kolar
31.10.2022 21:53 Reaguje na Michal UkropecSplachy z polí (v Polabí ale třeba i cukrovary) a obce nesou svůj díl viny (jak to tam píšu), ale kapr se přímo podílí na degradaci vegetace a celkově biodiverzity vyrývá vegetaci - živí se mladými výhonky a zároveň hledá v bahně potravu (především starší kapři) a v případě, kdy si vyžerou zooplankton. Poté se přímo dokrmují obilím, pečivem (= další živiny). Čím více kaprů tím více špinavá voda tj. není zooplankton -> hodně řas -> nízká průhlednost - je to tam výše napsané. Rostliny tedy také nemůžou fotosyntetizovat ve vodě není dostatek světla a často nemohou ani klíčit (světlo nejde až ke dnu). A opravdu to není jen díky splachům z polí jsou na to i data, jen je to taková výmluva hospodářů.
Jen bych chtěl, aby začali hospodáři přemýšlet a odpoutali se od svých tradic. Jak píšete jsou zde splachy z polí tj. živiny - tak proč tedy rybník ještě hnojit a přidávat do něj další živiny? To přeci nedává smysl...
Já si spíše kopnul do pana ministra ;-).
Přeji pěkný večer.
Odpovědět
Jen bych chtěl, aby začali hospodáři přemýšlet a odpoutali se od svých tradic. Jak píšete jsou zde splachy z polí tj. živiny - tak proč tedy rybník ještě hnojit a přidávat do něj další živiny? To přeci nedává smysl...
Já si spíše kopnul do pana ministra ;-).
Přeji pěkný večer.
PZ
Petr Znachor
1.11.2022 06:54 Reaguje na Michal UkropecPane Ukropče, váš příspěvek je hezkou ukázkou toho, jak s chabými znalostmi a bez znalosti širších souvislostí lze s velkým sebevědomím činit silná prohlášení. Uvádět na pravou míru Vaše tvrzení je úkolem na samostatnou přednášku. Snad jen k Vašemu tvrzení, že hlavním zdrojem fosforu jsou splachy z polí. Ano, v určitém konkrétním případě to tak může být, ale mnohem častěji jsou důležitějším zdrojem P nedostatečně vyčištěné odpadní vody. Tvrzení, že "čističky a splašky mají minimální vliv, jelikož v nich byl fosfor dávno utlumen" je vyloženě nepravdivé a je ve většině případů je v rozporu s realitou. Odtěžení sedimentů z Jordánu ničemu nepomohlo, protože na přítoku do nádrže jsou stále stejně vysoké koncentrace fosforu, jako byly dříve, takže se nyní uvažuje o srážení P na přítoku (možná tam už nějakou dobu probíhá). Smyslem článku bylo poukázat na praktiky rybářského obhospodařování rybníků, které postupem času ztratily svůj původní význam a nyní vyloženě kvalitě vody škodí. Argument, že za Vašeho mládí se hnojilo o sto šest a kvalita vody zůstávala plus mínus dobrá pouze vypovídá o tom, že doba se výrazně změnila ... bohužel k horšímu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
1.11.2022 08:17 Reaguje na Petr ZnachorAno. Za vše mohou myslivci, rybáři, včelaři a zahrádkáři. A všude jsem členem. Navíc jsem akvarista a terarista, takže obzvlášť nebezpečný škůdce ekologismu.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.11.2022 09:41 Reaguje na Michal UkropecAno, na víc než stupidní plácání o ekologismu nestačíte. :-)
Odpovědět
Ze
Zellosh
1.11.2022 12:05 Reaguje na Petr EliášNo hlavně vy jste odborník na slovo vzatý.Kde je váš guru Hanzl?Už jste se poměřili kdo z vás dvou je větší ...
Odpovědět
PE
MK
Majka Kletečková
1.11.2022 23:51 Reaguje na Michal UkropecZatímco pan Petr Znachor Vám Vaše omyly vyvrací věcně a k tématu, vy na jeho argumenty reagujete neracionálně a emotivně - jak je Vaším zvykem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2022 10:33 Reaguje na Petr ZnachorHlavní splach fosforu není z polí, ale z praček. Pamatuji si přesně tu dobu, kdy to začalo. Asi v 63 roce se začaly v tuzexu a později i normálně prodávat automatické pračky a prací prášky pro ně. Do potoka co jsem znal, tekly vždy odpady ze všech domácností i statků na toku a přesto v něm byli pstruzi, střevle a mřenky. Po roce 68 vše zmizelo.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.11.2022 11:55 Reaguje na Slavomil VinklerZ čističek, z polí, z přikrmování, ...
Duras a kol. (2015) uvádí, že jeden ze současných největších problémů je způsob zemědělského obhospodařování v okolí povrchových vod. Zemědělci totiž stále nevěnují příliš pozornosti opatřením proti erozi. ... Dle Pechara a Radové (1996) se do vodního prostředí dostává hnojením a přikrmováním mnohem více živin, než je možné efektivně využít v produkci ryb. (1)
1) https://theses.cz/id/0zjjqs/38298425
Odpovědět
Duras a kol. (2015) uvádí, že jeden ze současných největších problémů je způsob zemědělského obhospodařování v okolí povrchových vod. Zemědělci totiž stále nevěnují příliš pozornosti opatřením proti erozi. ... Dle Pechara a Radové (1996) se do vodního prostředí dostává hnojením a přikrmováním mnohem více živin, než je možné efektivně využít v produkci ryb. (1)
1) https://theses.cz/id/0zjjqs/38298425
DF
Daniel Fiala
1.11.2022 11:58 Reaguje na Slavomil VinklerByl, ale už to také, pane Vinklere, neplatí. Sice jsme se jako ČR vyprsili "zákazem fosfátů" až v r. 2006, tedy 40 let po klíčových důkazech z limnologie, a ještě jsme si ten zákaz fosfátů dokázali počesku tolik proděravět, že skoro k bezzubosti, ale sami výrobci, poté, co i u nás "vyprodali" náklady na své investice, přešli na alternativy.
Jenže od těch 60-70. let jsme dokázali do povrchových vod dostrkat násobně více odpadních vod z domácností a z celých obcí, než bylo tehdy představitelné. A pokračujeme v tom v míře zmenšené pouze tím stále menším a menším zbytečkem lidí/obcí, který ještě žije v, ó hrůzo, té nečistotě, že není napojen na kanalizaci. A jak pokrok velí, ušetří se na V&S nejlépe tím, že se udělá malinká ČOV, a protože limity na P v jejich velikosti nejsou ŽÁDNÉ (pane machačku ŽÁDNÉ!!!), tak to s.r.m horem dolem se SOVAKem v čele ...
Ironií jejich "statečného odboje za prostý lid" proti marginálnímu navýšení $ na snížení zátěže P (lež jak věž) je současné oznámení o zvýšení cen o 1/3. Jen to fiklo a ticho a klídek.
Odpovědět
Jenže od těch 60-70. let jsme dokázali do povrchových vod dostrkat násobně více odpadních vod z domácností a z celých obcí, než bylo tehdy představitelné. A pokračujeme v tom v míře zmenšené pouze tím stále menším a menším zbytečkem lidí/obcí, který ještě žije v, ó hrůzo, té nečistotě, že není napojen na kanalizaci. A jak pokrok velí, ušetří se na V&S nejlépe tím, že se udělá malinká ČOV, a protože limity na P v jejich velikosti nejsou ŽÁDNÉ (pane machačku ŽÁDNÉ!!!), tak to s.r.m horem dolem se SOVAKem v čele ...
Ironií jejich "statečného odboje za prostý lid" proti marginálnímu navýšení $ na snížení zátěže P (lež jak věž) je současné oznámení o zvýšení cen o 1/3. Jen to fiklo a ticho a klídek.
DF
JŠ
Jaroslav Štemberk
7.11.2022 18:17 Reaguje na Petr ZnachorÚčelem rybníků je produkce ryb. Rybáři se pochopitelně chovají tak, aby produkce ryb byla co nejvyšší.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.11.2022 09:36 Reaguje na Michal UkropecKoukám, že toho fašistického komunistu smazali. :D Top je dobře. :D
Odpovědět
VK
V. Kolar
1.11.2022 09:42 Reaguje na Petr Eliášnaštěstí jsem si udělal print-screen na Twittru to pobavilo ;) :D
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.11.2022 10:33 Reaguje na V. KolarTomu se ani nedivím. Komičnost místních zoufalců je opravdu nepřekonatelná. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.11.2022 11:06 Reaguje na Petr Eliᚎe bys občas přispěl něčím odborným? Ještě jsem si nevšiml, že by ses někdy na něco zmohl, kromě výkřiků do tmy, komiku.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.11.2022 11:13 Reaguje na pavel peregrinJá o zoufalcích a nejvyšší soudruh zoufalec vylezl... :D :D
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.11.2022 00:07 Reaguje na V. KolarPovažuji skoro všechny komentáře Michala Ukropce zde na ekolistu za trapné a mimo mísu. Jejich jediným plusem je snad jen to, že obvykle nezabírají moc řádků.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.11.2022 08:22Pamatuji dobu, kdy jsme na chovném rybníku po výlovu, vypuštění ryb do revírů a nebo po zakomorování, rybník nechali vymrznout a kry bahna se odtěžovaly. Vyvezly se na břeh a rok kompostovaly. Hospodář na kompostu pěstoval dýně a odměňoval s nimi brigádníky. O ten kompost byla mezi rybáři-zahrádkáři rvačka do doby, než se změnila legislativa a z bahna
se stal nebezpečný odpad. Rybník se tak už odbahňuje pouze v lovišti
a ve svodnicích, protože co s bahnem? Při absenci zimních srážek a
jarního tání je tak prvořadé po výlovu rybník znovu co nejdříve napustit
i s bahnem a bez přírodní desinfekce promrznutím dna. Ekofanatizmus s
hledáním škodlivin ve všech "odpadech" včetně bahna způsobil nezájem
o pravidelné odbahňování, které se obešlo bez techniky(technikou byl
krumpáč, lopata, kolečka a ruce brigádníků), projektů, schvalování
na úřadech a dotací. Odbahnění nyní brání i to, že rybník zveleben
rybáři je vrácen v restitucích(rybáři jeho plochu zdvojnásobili) a ti
už nemají zájem po zaplacení nájmu ho dál zvelebovat. Zájem o to nemá
ani vlastník, který nájem utrácí jinde. I tak lze ubíjet aktivitu spolků
a degradovat kdysi funkční rybník na žumpu a nebo bažinu. Jinak po
úbytku dalších tří rybníků lze vychovat stejné množství rybí násady
pouze intenzivnějším příkrmem a stejně to funguje u produkčních rybářů.
Ekonomika je neúprosná a vydělat si na údržbu rybníka lze pouze jeho
zvýšenou produkcí ryb. U ekologů to ale neplatí, protože ty ekonomika
nezajímá, neboť vše řeší dotacemi včetně vlastní spolkové činnosti.
Chyby hledají u těch, kteří musejí pracovat se ziskem a nenatahovat
ruce po dotacích a státních příspěvcích. Rybáři revíry zarybní, ryby
sežerou ekology chránění predátoři a práce rybářů přijde vniveč.
Nakonec jsou ještě obviněni, že si ryby vychytali, ale statistika
úlovků hovoří jasně. Leckde se neloví vůbec a nebo pouze CHYŤ a PUSŤ,
ale přesto tam ryb ubývá a přibývá predátorů za potlesku ekologů.
Odpovědět
se stal nebezpečný odpad. Rybník se tak už odbahňuje pouze v lovišti
a ve svodnicích, protože co s bahnem? Při absenci zimních srážek a
jarního tání je tak prvořadé po výlovu rybník znovu co nejdříve napustit
i s bahnem a bez přírodní desinfekce promrznutím dna. Ekofanatizmus s
hledáním škodlivin ve všech "odpadech" včetně bahna způsobil nezájem
o pravidelné odbahňování, které se obešlo bez techniky(technikou byl
krumpáč, lopata, kolečka a ruce brigádníků), projektů, schvalování
na úřadech a dotací. Odbahnění nyní brání i to, že rybník zveleben
rybáři je vrácen v restitucích(rybáři jeho plochu zdvojnásobili) a ti
už nemají zájem po zaplacení nájmu ho dál zvelebovat. Zájem o to nemá
ani vlastník, který nájem utrácí jinde. I tak lze ubíjet aktivitu spolků
a degradovat kdysi funkční rybník na žumpu a nebo bažinu. Jinak po
úbytku dalších tří rybníků lze vychovat stejné množství rybí násady
pouze intenzivnějším příkrmem a stejně to funguje u produkčních rybářů.
Ekonomika je neúprosná a vydělat si na údržbu rybníka lze pouze jeho
zvýšenou produkcí ryb. U ekologů to ale neplatí, protože ty ekonomika
nezajímá, neboť vše řeší dotacemi včetně vlastní spolkové činnosti.
Chyby hledají u těch, kteří musejí pracovat se ziskem a nenatahovat
ruce po dotacích a státních příspěvcích. Rybáři revíry zarybní, ryby
sežerou ekology chránění predátoři a práce rybářů přijde vniveč.
Nakonec jsou ještě obviněni, že si ryby vychytali, ale statistika
úlovků hovoří jasně. Leckde se neloví vůbec a nebo pouze CHYŤ a PUSŤ,
ale přesto tam ryb ubývá a přibývá predátorů za potlesku ekologů.
VK
V. Kolar
1.11.2022 09:13 Reaguje na Břetislav MachačekTo "zvelebování rybníků" vedlo k té situaci, která je výše na fotkách - tedy ve většině rybníků hnusná hrachová kaše s nedostatkem kyslíku, kde často chcípají i ti kapři...
Odbahňování probíhá docela často, stačí se projekt po krajině a uvidíte plno sacích bagrů. Bahno se ukládá na loukách (Nový rybník u Soběslavi) a nebo na polích (Vrbenské rybníky, rybník u Dívčic). A ano je to drahé. Brigádníci ale nejsou a nebo se musí také zaplatit a to samé praktikanti, holt už nežijeme v komunismu... Legislativně je to problém, jen nechápu, kde jste vzal, že za to mohou aktivisti? Oni snad píší zákony? Máte pro svoje tvrzení nějaký odkaz na článek, či nějaký důkaz? Jinak je to čistá demagogii.
Uff už jsem se bál, že rybí predátoři tu nebudou zmínění, ale opět tam je problematika mnohem složitější a vydala by na svůj vlastní článek, takže o tom až někdy příště. Stejně se to tohoto článku netýká.
Odpovědět
Odbahňování probíhá docela často, stačí se projekt po krajině a uvidíte plno sacích bagrů. Bahno se ukládá na loukách (Nový rybník u Soběslavi) a nebo na polích (Vrbenské rybníky, rybník u Dívčic). A ano je to drahé. Brigádníci ale nejsou a nebo se musí také zaplatit a to samé praktikanti, holt už nežijeme v komunismu... Legislativně je to problém, jen nechápu, kde jste vzal, že za to mohou aktivisti? Oni snad píší zákony? Máte pro svoje tvrzení nějaký odkaz na článek, či nějaký důkaz? Jinak je to čistá demagogii.
Uff už jsem se bál, že rybí predátoři tu nebudou zmínění, ale opět tam je problematika mnohem složitější a vydala by na svůj vlastní článek, takže o tom až někdy příště. Stejně se to tohoto článku netýká.
BM
Břetislav Machaček
2.11.2022 20:14 Reaguje na V. KolarZačnu od bahna. To, že se někde deponuje na louce není
asi pro bahno konečná a pokud na polích, tak asi dostalo
certifikát nezávadnosti. U aktivistů tolik, že lobbují
u politiků za své názory, které přes spřízněná média vyznívají jako jediný správný názor. Laik snadno skočí
na hezky podané názory "vědců" v pořadech typu NEDEJ
SE a jiných, které pečlivě vybírají zastánce a oponenty
tak, aby to vyznělo ve prospěch "aktivistů". Jinak u členů
ČRS existuje brigádnická povinnost stále, ale je ji možno
splnit i finanční náhradou, takže žádný komunismus, ale
činnost, která zlevňuje údržbu rybníků a produkci rybích
násad. Kupovat násady pouze od komerčních rybářů si mohou
dovolit možná velké městské MO ČRS, ale ty malé se snaží
vyprodukovat co nejvíce vlastních násad. I ti predátoři
s tím vším souvisí, protože pokud diktuje chovateli ryb
někdo to, že nesmí predátorům bránit ryby lovit, tak by
měl ty ryby k vysazování zajistit odjinud. Ani jeden z
aktivistů nesehnal byť jednu rybičku k vysazení do vod
a nevytvořil té rybičce v toku vhodné podmínky k životu.
Kdysi jsme dělali na potocích prahy z kmenů a kamenů
jako úkryty ryb při poklesech průtoku. Dnes je to jako
zásah do toku zakázáno. To má povoleno pouze bobr, ale
rybáři na chovných potocích nikoliv. I ochrana žab v
plytké tůni před volavkami lze udělat naházením větví
pouze načerno, protože nemůžeme přece bránit volavkám
lovit žáby a potěr. Když se na chovném rybníku usídlí
vydří rodina, tak nezbývá než partyzánština , protože
oficiálně se jí nelze zbavit. No a pak se divíte, že
hospodář nasadí s ohledem na predační tlaky ryb více,
než by se tam uživilo bez příkrmu a krmí. Víte ono
vše se vším souvisí. Nasadím do rybníka tunu potěru
s tím, že se uživí bez příkrmu a vyžerou mi půlku
predátoři. Tak tam nasadím tunu a půl a přikrmuji,
abych se dostal na stav, když nebyla predace. Vám
záleží na stavu vody v rybníce, ale to i rybářům a
investují nejenom do hnojení, ale i vápnění a do
desinfekce proti chorobám a cizopasníkům. Léčiva se
podávají v potravě a bez nich například lososovité
ryby díky přítokům do chovných nádrží už nepřežijí.
Problém je i koncentrace ryb při odchovech na stále
ubývajících plochách chovných vod, aby bylo možno
dosáhnout požadovaného(často marného) zarybnění revírů.
Přál bych vám vidět to zklamání rybářů, když vysadí
do hájeného chovného potoka stovky ročků potočáka a
pak v zimě vidí co půl kilometru volavku. Na jaře je
potok opět bez ryb a aktivisté jsou nadšení, jak se
volavkám u nás dobře daří. To, že mizí potočáci a
už téměř vymizeli lipani, střevle, vranky atd. tak
přičítají rybářům a nikoliv milovaným predátorům.
Víte, já zažil v potocích přirozeně se vytírající
potočáky, horské řeky plné velkých pstruhů a lipanů,
ale v té době jsem viděl jejich predátory pouze jako
vzácnost a ne jako nyní zcela běžný druh lovící i ty
čerstvě vysazené ryby, které jsou zoufalou náhradou
přirozených výtěrů, které jsou díky predaci a stavu
vod minulostí. Hledáte viníky mezi rybáři, ale zkuste
se nad tím vším zamyslet, proč i po vyčištění potoků
od nečistot ryb nepřibývá, ale naopak. Křišťálově
čistá voda může totiž být bez hmyzu a ryby neuživí.
Naopak taková zapáchající voda z jatek bývala rájem
pro pstruhy krmící se masnými červy a masařkami, které
ta voda přitahovala. Totéž bylo s jelci a jinými rybami
na přítocích z kravínů a od polních hnojišť. Organické
znečištění v rozumné míře je pro úživnost vod podmínkou
a naopak sterilita vytváří spolu s neodstranitelnou
spotřební chemií z vod průzračné toky, ale bez života.
Odpovědět
asi pro bahno konečná a pokud na polích, tak asi dostalo
certifikát nezávadnosti. U aktivistů tolik, že lobbují
u politiků za své názory, které přes spřízněná média vyznívají jako jediný správný názor. Laik snadno skočí
na hezky podané názory "vědců" v pořadech typu NEDEJ
SE a jiných, které pečlivě vybírají zastánce a oponenty
tak, aby to vyznělo ve prospěch "aktivistů". Jinak u členů
ČRS existuje brigádnická povinnost stále, ale je ji možno
splnit i finanční náhradou, takže žádný komunismus, ale
činnost, která zlevňuje údržbu rybníků a produkci rybích
násad. Kupovat násady pouze od komerčních rybářů si mohou
dovolit možná velké městské MO ČRS, ale ty malé se snaží
vyprodukovat co nejvíce vlastních násad. I ti predátoři
s tím vším souvisí, protože pokud diktuje chovateli ryb
někdo to, že nesmí predátorům bránit ryby lovit, tak by
měl ty ryby k vysazování zajistit odjinud. Ani jeden z
aktivistů nesehnal byť jednu rybičku k vysazení do vod
a nevytvořil té rybičce v toku vhodné podmínky k životu.
Kdysi jsme dělali na potocích prahy z kmenů a kamenů
jako úkryty ryb při poklesech průtoku. Dnes je to jako
zásah do toku zakázáno. To má povoleno pouze bobr, ale
rybáři na chovných potocích nikoliv. I ochrana žab v
plytké tůni před volavkami lze udělat naházením větví
pouze načerno, protože nemůžeme přece bránit volavkám
lovit žáby a potěr. Když se na chovném rybníku usídlí
vydří rodina, tak nezbývá než partyzánština , protože
oficiálně se jí nelze zbavit. No a pak se divíte, že
hospodář nasadí s ohledem na predační tlaky ryb více,
než by se tam uživilo bez příkrmu a krmí. Víte ono
vše se vším souvisí. Nasadím do rybníka tunu potěru
s tím, že se uživí bez příkrmu a vyžerou mi půlku
predátoři. Tak tam nasadím tunu a půl a přikrmuji,
abych se dostal na stav, když nebyla predace. Vám
záleží na stavu vody v rybníce, ale to i rybářům a
investují nejenom do hnojení, ale i vápnění a do
desinfekce proti chorobám a cizopasníkům. Léčiva se
podávají v potravě a bez nich například lososovité
ryby díky přítokům do chovných nádrží už nepřežijí.
Problém je i koncentrace ryb při odchovech na stále
ubývajících plochách chovných vod, aby bylo možno
dosáhnout požadovaného(často marného) zarybnění revírů.
Přál bych vám vidět to zklamání rybářů, když vysadí
do hájeného chovného potoka stovky ročků potočáka a
pak v zimě vidí co půl kilometru volavku. Na jaře je
potok opět bez ryb a aktivisté jsou nadšení, jak se
volavkám u nás dobře daří. To, že mizí potočáci a
už téměř vymizeli lipani, střevle, vranky atd. tak
přičítají rybářům a nikoliv milovaným predátorům.
Víte, já zažil v potocích přirozeně se vytírající
potočáky, horské řeky plné velkých pstruhů a lipanů,
ale v té době jsem viděl jejich predátory pouze jako
vzácnost a ne jako nyní zcela běžný druh lovící i ty
čerstvě vysazené ryby, které jsou zoufalou náhradou
přirozených výtěrů, které jsou díky predaci a stavu
vod minulostí. Hledáte viníky mezi rybáři, ale zkuste
se nad tím vším zamyslet, proč i po vyčištění potoků
od nečistot ryb nepřibývá, ale naopak. Křišťálově
čistá voda může totiž být bez hmyzu a ryby neuživí.
Naopak taková zapáchající voda z jatek bývala rájem
pro pstruhy krmící se masnými červy a masařkami, které
ta voda přitahovala. Totéž bylo s jelci a jinými rybami
na přítocích z kravínů a od polních hnojišť. Organické
znečištění v rozumné míře je pro úživnost vod podmínkou
a naopak sterilita vytváří spolu s neodstranitelnou
spotřební chemií z vod průzračné toky, ale bez života.
VK
V. Kolar
9.11.2022 09:11 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý den, nejprve k tomu Nedej se a "jedinému správnému názoru" - za nedlouho vyjde díl o rybnících, kde jsem komentoval ubývající diverzitu. Doporučil jsem spoustu kolegů rybářů, i z rybářské fakulty či středních rybářských škol nebo produkčních rybářů. Všichni se odmítli vyjádřit buď to přesně jako vy odmítají jako "jediný správný názor" popřípadě se mnou souhlasí, ale nechtějí si to rozhádat u vedení (a ano takových není málo, co ty problémy které zmiňuji v článku vidí také). Na rybářské konferenci, kde jsem měl před několika lety dotaz ohledně hledání změny v hospodaření, podpoře dalších ekosystémových funkcí atd. mi ten kdo řídil diskuzi řekl, že takoví jako já tam vůbec nemají co dělat. Takže já jsem diskuzi otevřený, leč v druhém táboře není moc vůle ;).
Je zajímavé, že v Alpách organické znečištění není a jsou bohaté na život bezobratlých a ryb. Je to úplná blbost, pardon, ale masný červy, masařky a další to opravdu nespasí. Problém je u nás v narovnaných vyčištěných korytech (mimochodem, dělají to i rybáři, kteří nechtějí zadrhávat háčky, a taky vodáci), ryby v podstatě v korytě nemají žádné úkryty, nedostatek vody, nezamrzající řeky, přehrady. Je to velmi komplexní problém a jak píši jsem ekolog a snažím se to vnímat jako celek, ale chápu že je jednodušší vše hodit na predátory a aktivisty. Ale nechci se pouštět do debaty o predátorech, ani tocích ani ČRS - ani jedno z toho není součástí článku.
Odpovědět
Je zajímavé, že v Alpách organické znečištění není a jsou bohaté na život bezobratlých a ryb. Je to úplná blbost, pardon, ale masný červy, masařky a další to opravdu nespasí. Problém je u nás v narovnaných vyčištěných korytech (mimochodem, dělají to i rybáři, kteří nechtějí zadrhávat háčky, a taky vodáci), ryby v podstatě v korytě nemají žádné úkryty, nedostatek vody, nezamrzající řeky, přehrady. Je to velmi komplexní problém a jak píši jsem ekolog a snažím se to vnímat jako celek, ale chápu že je jednodušší vše hodit na predátory a aktivisty. Ale nechci se pouštět do debaty o predátorech, ani tocích ani ČRS - ani jedno z toho není součástí článku.
PE
Petr Eliáš
1.11.2022 09:35 Reaguje na Břetislav MachačekTak jsi tu hezky splácal hromadu blábolů dohromady, zanadával sis na ekofanatiky a ekology a teď by ses měl jít natáhnout, aby tě po té námaze nekleplo. ;)
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.11.2022 11:17 Reaguje na Petr Eliášzdejší diskusi by velmi prospělo, kdybyste se na pár let zdržel styku s klávesnicí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.11.2022 11:23 Reaguje na Daniel FialaDěkuji, že jste mu to napsal Vy. Od této osoby nepamatuji věcný nemluvě o slušném příspěvku.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.11.2022 11:28 Reaguje na Daniel FialaNemusíte Macháčkovi tak okatě podlézat. Zkuste se na pár let vyvarovat jakéhokoli styku a bude vám lépe. :-)
Odpovědět
Ze
DF
Daniel Fiala
1.11.2022 11:16 Reaguje na Břetislav MachačekKdybyste, pane Machačku, k tomu fanatismu nepřipsal předponu eko, souhlasil bych s Vámi ve valné většině odshora uvedené. Asi tak 2/3 (až po "a stejně to funguje..."). Ale to už není rozhodující, protože dál jde o odvozeninu.
Chápu, co Vám leží v žaludku, ale zkuste si vzpomenout na koblihy v ygelytu (schválně s yy, protože pejorativně a nikoli chemicky korektně PE).
Tam podle mého soudu koření z velké míry dnešní marasmus. Ryzí ekofanatismus přišel až potom, ikdyž možná stejnými ústy, nebo se to přeneslo od těch prvních úst k těm prvním uším. Nevzdělanost, paušální soudy od stolu a hlavně nedotčenost "praxí" v tom hráli hlavní roli. Vedlejší roli mj. hrály stovky podnikatelů, kteří se beze změny položek pojmenovali Eko.... a frčeli na vylhaném názvu. A nakonec se, bohužel, shodneme, že EF nabral leckde nesnesitelných obrátek. Jako ostatně každý fanatismus.
Odpovědět
Chápu, co Vám leží v žaludku, ale zkuste si vzpomenout na koblihy v ygelytu (schválně s yy, protože pejorativně a nikoli chemicky korektně PE).
Tam podle mého soudu koření z velké míry dnešní marasmus. Ryzí ekofanatismus přišel až potom, ikdyž možná stejnými ústy, nebo se to přeneslo od těch prvních úst k těm prvním uším. Nevzdělanost, paušální soudy od stolu a hlavně nedotčenost "praxí" v tom hráli hlavní roli. Vedlejší roli mj. hrály stovky podnikatelů, kteří se beze změny položek pojmenovali Eko.... a frčeli na vylhaném názvu. A nakonec se, bohužel, shodneme, že EF nabral leckde nesnesitelných obrátek. Jako ostatně každý fanatismus.
BM
Břetislav Machaček
2.11.2022 20:41 Reaguje na Daniel FialaJá jsem v okolí považován za své názory za ekologa, ale už se za to pojmenování díky EKOmagorům stydím. Pracně lidem
vysvětluji, že se na EKOLOGII nabalili nejrůznější magoři,
kteří ji dělají medvědí službu. Bojují proti všem, kteří se
doposud o přírodu zdárně starali. Nově popírají zkušenosti předků a jejich práci při ochraně přírody a krajiny. Je
jasné, že se v minulosti taky dělaly chyby, ale oponovat
minulým praktikám je módou a dělat opak přímo povinností.
Když si s něčím nevědí rady, tak se odvolávají na matku
přírodu, která vše za nás vyřeší sama, ale ta matka žije
v kleci, do které ji lidstvo zavřelo a musí se už nyní o
ni starat, aby přežila. Bez regulace už to prostě nikdy
fungovat nebude, protože návrat k divočině je utopií. To
se daří v okolí Černobylu, ale snad není cíl vytěsnit
lidí z přírody, protože co s lidmi? Musíme být jejím
partnerem a nikoliv pouze pozorovatelem, když už není
návrat do stavu 0 možný.
Odpovědět
vysvětluji, že se na EKOLOGII nabalili nejrůznější magoři,
kteří ji dělají medvědí službu. Bojují proti všem, kteří se
doposud o přírodu zdárně starali. Nově popírají zkušenosti předků a jejich práci při ochraně přírody a krajiny. Je
jasné, že se v minulosti taky dělaly chyby, ale oponovat
minulým praktikám je módou a dělat opak přímo povinností.
Když si s něčím nevědí rady, tak se odvolávají na matku
přírodu, která vše za nás vyřeší sama, ale ta matka žije
v kleci, do které ji lidstvo zavřelo a musí se už nyní o
ni starat, aby přežila. Bez regulace už to prostě nikdy
fungovat nebude, protože návrat k divočině je utopií. To
se daří v okolí Černobylu, ale snad není cíl vytěsnit
lidí z přírody, protože co s lidmi? Musíme být jejím
partnerem a nikoliv pouze pozorovatelem, když už není
návrat do stavu 0 možný.
BM
Břetislav Machaček
2.11.2022 20:58 Reaguje na Břetislav MachačekJinak na pana Eliáše nereaguji, protože jeho
příspěvky nejsou k tématům, ale k diskutujícím.
Nemá smysl na něho reagovat, protože jeho cíl
je provokovat a dosáhnout toho, že oponenta
vtáhne do politické diskuse a že ho napráská
za jiné, než ty jediné "správné" názory.
Odpovědět
příspěvky nejsou k tématům, ale k diskutujícím.
Nemá smysl na něho reagovat, protože jeho cíl
je provokovat a dosáhnout toho, že oponenta
vtáhne do politické diskuse a že ho napráská
za jiné, než ty jediné "správné" názory.
RP
Radim Polášek
2.11.2022 23:17Mně článek připadá dost jako blábol.
Například splachy z polí obsahují výrazně méně živin než dříve, protože zemědělci dnes hnojí mmnohonásobně méně. Nějaké splachy a odpadní vody volně tekoucí třeba z kravínů jsou dnes už úplně mimo mísu. nebo teřba tekoucí potůček močůvky z nějaké polní hromady hnoje. Odpady z chalup ve vesnicích jsou z velké části pouštěny do odělené splaškové kanalizace a likvidovány v místních čističkách odpadních vod. Už dávno to nefunguje tak, že se odpady volně vypouští do vodních toků a končí v těch rybnících. Přípravky na bázi polyfosfátů na úpravu vody v pracích prášcích do automatických praček byly už před nějakými 15 lety prakticky zakázány a nahraženy zeolity, které jsou při praní sice horší, ale taky fungují. Zkrátka živin, které přicházejí do rybníků,je dnes výrauzně méně než dříve.
A že rybáři hážou do rybníků hnůj nebo obilí a další látky na krmení ryb? No hážou, protože rybáři ty ryby produkují a potřebují ty ryby, aby se dobře uživili a nezkrachovali, aby v tom rybníku narostlo těch ryb hodně. A že rybáři čistí rybníky od neprodukčních bažinatých biotopů, protože zase potřebují produkovat v tom rybníku ryby? No zas to dělat musí. Neprodukují ani vodní ptáky, neprodukují ani mokřadní ptáky, neprodukují ani žáby, ani mloky ani potápníky. tak proč by si je na tom rybníku pěstovali. Když to po nich nikdo NECHCE!
Takže já vidím prostý problém v tom, že se to po rybářích musí chtít. Někdo, kdo je za to zodpovědný, tak místo toho, že ječí podobně jako je tady v tom článku, musí za těmi rybáři zajít a musí se s nimi domluvit. Domluvit tak, že toho hnoje a obilí budou dávat jen tolik ,aby voda byla jen přiměřeně znečištěná, domluvit tak, že tam u toho rybníka nechají nebo obnoví biotopy pro ptáky, pro obojživelníky, pro potápníky atd. A že se to taky bude kontrolovat a bude hlídat. Noc víc a nic míň.
Odpovědět
Například splachy z polí obsahují výrazně méně živin než dříve, protože zemědělci dnes hnojí mmnohonásobně méně. Nějaké splachy a odpadní vody volně tekoucí třeba z kravínů jsou dnes už úplně mimo mísu. nebo teřba tekoucí potůček močůvky z nějaké polní hromady hnoje. Odpady z chalup ve vesnicích jsou z velké části pouštěny do odělené splaškové kanalizace a likvidovány v místních čističkách odpadních vod. Už dávno to nefunguje tak, že se odpady volně vypouští do vodních toků a končí v těch rybnících. Přípravky na bázi polyfosfátů na úpravu vody v pracích prášcích do automatických praček byly už před nějakými 15 lety prakticky zakázány a nahraženy zeolity, které jsou při praní sice horší, ale taky fungují. Zkrátka živin, které přicházejí do rybníků,je dnes výrauzně méně než dříve.
A že rybáři hážou do rybníků hnůj nebo obilí a další látky na krmení ryb? No hážou, protože rybáři ty ryby produkují a potřebují ty ryby, aby se dobře uživili a nezkrachovali, aby v tom rybníku narostlo těch ryb hodně. A že rybáři čistí rybníky od neprodukčních bažinatých biotopů, protože zase potřebují produkovat v tom rybníku ryby? No zas to dělat musí. Neprodukují ani vodní ptáky, neprodukují ani mokřadní ptáky, neprodukují ani žáby, ani mloky ani potápníky. tak proč by si je na tom rybníku pěstovali. Když to po nich nikdo NECHCE!
Takže já vidím prostý problém v tom, že se to po rybářích musí chtít. Někdo, kdo je za to zodpovědný, tak místo toho, že ječí podobně jako je tady v tom článku, musí za těmi rybáři zajít a musí se s nimi domluvit. Domluvit tak, že toho hnoje a obilí budou dávat jen tolik ,aby voda byla jen přiměřeně znečištěná, domluvit tak, že tam u toho rybníka nechají nebo obnoví biotopy pro ptáky, pro obojživelníky, pro potápníky atd. A že se to taky bude kontrolovat a bude hlídat. Noc víc a nic míň.
SV
Slavomil Vinkler
3.11.2022 07:40 Reaguje na Radim PolášekTo má trochu problém. To musí chtít i rybáři. Třeba i do rybníků, které jsou rezervace, třeba Tisý nebo lednické rybníky, přes dohody, smlouvy a nízký nájem, toho rvou tolik, že je přerybněno..
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.11.2022 08:38 Reaguje na Slavomil VinklerOtázka nezní, jestli to "musí chtít i rybáři", ale zní, kdo má v těchto věcech rozhodovací pravomoc. Jestli třeba nějaký odbor životního prostředí, pokud je rybník v chráněné oblasti nebo třeba i pokud je rybník v běžné oblasti, ale je to významný biotop. Nebo pokud není, jaké jsou běžné předpisy pro provozování takového rybníka, kvality vypouštěných od z takového rybníka, pro hospdaření v takovém rybníku stran třeba zničení biotopu s násadami pračích hnízd nebo zmarnění třeba násady žabích vajíček či populace žabích pulců atd.
Prostě majitel nebo nájemce rybníka musí mít vždy určité mantinely, v jejichž rámci chov ryb musí provádět. Překračuje tyto mantinely? Pak je na pořádku dne kontrola, zajištění důkazů atd a majiteli nebo nájemci: nařízení opatření, napomenutí, pokuta ve správním řízení ....
Nepřekračuje tyto mantinely a přesto ten chov dělá problémy? Tak potom je provozovatel nebo majitel v pořádku a není důvod na něho nijak tlačit. Ale je třeba tlačit na toho, co rozhoduje, aby byly změněny mantinely neboli pravidla využívání toho rybníku.
Odpovědět
Prostě majitel nebo nájemce rybníka musí mít vždy určité mantinely, v jejichž rámci chov ryb musí provádět. Překračuje tyto mantinely? Pak je na pořádku dne kontrola, zajištění důkazů atd a majiteli nebo nájemci: nařízení opatření, napomenutí, pokuta ve správním řízení ....
Nepřekračuje tyto mantinely a přesto ten chov dělá problémy? Tak potom je provozovatel nebo majitel v pořádku a není důvod na něho nijak tlačit. Ale je třeba tlačit na toho, co rozhoduje, aby byly změněny mantinely neboli pravidla využívání toho rybníku.
SV
Slavomil Vinkler
4.11.2022 06:53 Reaguje na Radim PolášekV podstatě na kontroly dohřměli Inkové(no na Španěly taky). Vesnice byly v zásadě otroci(vesnice, né lidé. A na ty byli nasazovány kontroloři. Na ně kontroloři kontrolorů a kontroloři kontrolorů kontrolorů atd. To pak mělo efekt, že před Španěly se sesypali.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.11.2022 09:56 Reaguje na Slavomil VinklerTak jednoduché to tehdy asi nebylo.
Nebo se připravujete na to, že Zemana prohlásíte za Boha a běžné pracující v našich robotárnách za otroky, které ten bůh vlastní? To byl tehdy totiž zjednodušeně základ tehdejší společnosti Inků i o kousek dál Aztéků.
Španělé pouze zbavili stát jeho hlavy, vládce a vládnoucí skupiny hodnostářů a kněží kolem něho a celá říše se rozpadla na samosttaná města vesnice a místní regiony. Postupně objevovaná a dobývána Španěly.
U nás má každopádně poslední slovo státní správa. Rybáři se mohou ozývat, mohou nesouhlasit, mohou podávat stížnosti, mohou se třeba i soudit, ale to je asi tak všechno, co proti rozhodnutí příslušného úřadu mohou dělat.
Odpovědět
Nebo se připravujete na to, že Zemana prohlásíte za Boha a běžné pracující v našich robotárnách za otroky, které ten bůh vlastní? To byl tehdy totiž zjednodušeně základ tehdejší společnosti Inků i o kousek dál Aztéků.
Španělé pouze zbavili stát jeho hlavy, vládce a vládnoucí skupiny hodnostářů a kněží kolem něho a celá říše se rozpadla na samosttaná města vesnice a místní regiony. Postupně objevovaná a dobývána Španěly.
U nás má každopádně poslední slovo státní správa. Rybáři se mohou ozývat, mohou nesouhlasit, mohou podávat stížnosti, mohou se třeba i soudit, ale to je asi tak všechno, co proti rozhodnutí příslušného úřadu mohou dělat.
VK
V. Kolar
9.11.2022 09:01 Reaguje na Radim PolášekDobrý den, trochu pozdní odpověď ale třeba si jí přečtete. Kvalitu vody vytékající z rybníku stejně jako hnojení atp. má na starost vodoprávní úřad - tedy vesměs úředník, který není hydrobiolog ani ekolog. V chráněném území např. AOPK v plánu péče nedoporučí hnojení, rybáři si však zažádají na vodoprávní úřad a ten jim to povolí...
Živiny do rybníků stále tečou např. při odlehčování ČOV, i ze spousty obcí, kde čističky buď nejsou a nebo jsou špatně udělané - doporučuju se někdy podívat na návesný rybník, kam ústí z každé chalupy trubka. Splachy z polí jsou problematické stejně - k obou tématům doporučuju časopis Živa 5/2022 (https://ziva.avcr.cz/2022-5/), k tématu jsou tam další články. Ale máte pravdu, že živin možná přichází méně, ale zapomínáte, že v některých rybnících se živiny akumulují desítky let (někde možná i staletí). Takže další přilévání i když menší prostě jen zvětšuje problém.
Odpovědět
Živiny do rybníků stále tečou např. při odlehčování ČOV, i ze spousty obcí, kde čističky buď nejsou a nebo jsou špatně udělané - doporučuju se někdy podívat na návesný rybník, kam ústí z každé chalupy trubka. Splachy z polí jsou problematické stejně - k obou tématům doporučuju časopis Živa 5/2022 (https://ziva.avcr.cz/2022-5/), k tématu jsou tam další články. Ale máte pravdu, že živin možná přichází méně, ale zapomínáte, že v některých rybnících se živiny akumulují desítky let (někde možná i staletí). Takže další přilévání i když menší prostě jen zvětšuje problém.