https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtech-stejskal-navrh-narizeni-eu-o-pravnim-ramci-pro-obnovu-prirody-v-evrope?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vojtěch Stejskal: Návrh nařízení EU o právním rámci pro obnovu přírody v Evropě

5.9.2022
Jedním z cílů je obnova říčních ekosystémů a zajištění dobrého stavu záplavových území. Na snímku rozlití vody v krajině při povodni.
Jedním z cílů je obnova říčních ekosystémů a zajištění dobrého stavu záplavových území. Na snímku rozlití vody v krajině při povodni.
Licence | Volné dílo (public domain)
Po několika odkladech dne 22. června 2022 konečně představila Komise EU balíček legislativních opatření na obnovu poškozených přírodních ekosystémů v Evropě do roku 2050 a snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030. Tento článek se snaží přiblížit obsah a cíle návrhu nařízení EU o právním rámci pro obnovu přírody. Jedná se o návrh historicky první právní úpravy svého druhu v oblasti ochrany přírody a krajiny. Má ambici prostřednictvím závazných cílů v zemích EU zajistit obnovu poničených suchozemských i vodních ekosystémů, ale i zajištění zelených ploch ve městech či zastavení úbytku opylovačů a zvýšení jejich populací.
reklama

 

Obsah legislativního balíčku

Návrh nařízení o právním rámci pro obnovu přírody v Evropě1 je součástí plnění strategie, kterou Evropská komise oznámila v prosinci 2019 v Evropské zelené dohodě (European Green Deal).2 Balíček kromě návrhu nařízení o obnově přírody obsahuje také návrh nařízení Sustainable use of plant protection products3, kterým se mj. nahrazuje Směrnice 2009/128/ ES, o udržitelném používání pesticidů, přičemž jedním z hlavních cílů navrhovaného nařízení je snížení množství používaných pesticidů a rizik s tím spojených o 50 % do roku 2030. Zároveň má pomoci vybudovat udržitelné potravinové systémy v souladu s Evropskou zelenou dohodou a strategií Od zemědělce ke spotřebiteli (A Farm to Fork Strategy)4 a zároveň přispět k ochraně biologické rozmanitosti, potravinové bezpečnosti a ochraně zdraví.

Právní rámec pro obnovu přírody v Evropě (někdy též nazývaný Nature restoration law) plní jeden z klíčových cílů Evropské zelené dohody (European Green Deal), tj. závazek definovaný ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 20305, aby šla Evropa příkladem v zastavení úbytku biologické rozmanitosti a v obnově přírody. Strategie stanoví závazek právně chránit minimálně 30 % pevniny, včetně vnitrozemských vod, a 30 % moří na území Unie, z čehož alespoň jedna třetina by měla být pod přísnou ochranou, včetně všech zbývajících primárních lesů a starých porostů. Jedná se o příspěvek EU k probíhajícím jednáním o celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který má být přijat na 15. COP Úmluvy o biologické rozmanitosti, jež se bude konat v Montrealu od 7. do 15. prosince 2022.

Nařízení zároveň odráží i závěry 26. COP Rámcové úmluvy o změně klimatu v Glasgowě konané v listopadu 2021.

Z hlediska unijního práva je cílem návrhu doplnit stávající politiku životního prostředí. Navrhované nařízení by mělo být rovněž podnětem pro lepší koordinaci a provádění právních předpisů, konkrétně má doplnit směrnici o ptácích6 a směrnici o stanovištích7 v rámci budování, ochrany a obnovy lokalit soustavy Natura 2000 a nařízení o invazních nepůvodních druzích8. Dále má doplnit rámcovou směrnici o vodní politice9 tím, že stanoví další požadavky na obnovu říčních ekosystémů a zajištění dobrého stavu záplavových území. Rovněž má doplnit rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí10 o specifická opatření a podrobné cíle pro obnovu konkrétních mořských stanovišť. Návrh má též přímou vazbu k nové strategii EU11 v oblasti lesnictví do roku 2030 s opatřeními na obnovu, která zlepší biologickou rozmanitost a odolnost lesů, a to díky specifickým cílům a povinnostem pro lesní stanoviště.

Pokud jde o právní formu, právní rámec pro obnovu přírody v Evropě má být součástí sekundárního práva EU ve formě nařízení Rady a Evropského parlamentu. Komisi EU jde v případě právního rámce pro obnovu přírody jednoznačně o dosažení stejné úrovně ve všech členských státech EU, proto zvolila jakožto druh sekundárního právního předpisu nikoliv směrnici, nýbrž nařízení. Z hlediska členských států nepůjde tedy o jeho transpozici, jako je tomu například u směrnic v oblasti ochrany soustavy Natura 2000, pravidla budou přímo vymahatelná z nařízení. Na rozdíl od směrnice nařízení neuvádí pouze cíl, kterého mají členské státy dosáhnout, ale také určují právní požadavky a způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout. Přesto i zde bude určitá úprava (tzv. adaptace) vnitrostátních právních předpisů nutná, podobně jako tomu bylo nedávno i u adaptace nařízení EU týkající se prevence a regulace invazních nepůvodních druhů12.

Co je míněno „obnovou přírody“?

Především je třeba upozornit, že nejde jen čistě o problematiku ochrany přírody a krajiny, resp. biologické rozmanitosti, tak jak jej dosud pojímá stávající legislativa a vědecká nauka, nýbrž že se jedná o nový přístup, širší pojetí, neboť se obnova má vztahovat i na jiné složky životního prostředí. Navrhovaná právní úprava se týká, jak již bylo výše uvedeno, i jiných právních předpisů – z oblasti ochrany vod, mořského prostředí, půdy, ale i urbánního (městského) prostředí.

Zastřešující cíl je popsán v článku 1 navrhovaného nařízení: přispět k trvalému, dlouhodobému a udržitelnému obnovení biologicky rozmanité a odolné přírody v celé EU prostřednictvím obnovy ekosystémů. Tím se stanoví rámec, v němž členské státy zavedou opatření k obnově, která do roku 2030 společně pokryjí alespoň 20 % suchozemských a mořských oblastí a do roku 2050 všechny ekosystémy území EU, které potřebují obnovu. To vychází ze Strategie EU pro biologickou rozmanitost, že do roku 2050 budou všechny ekosystémy obnoveny, odolné a přiměřeně chráněné a že jako milník bude evropská biologická rozmanitost do roku 2030 na cestě k obnově. Uznává se, že obnova přírody významně přispěje k cílům EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, k předcházení přírodním katastrofám a zmírňování jejich dopadů a k plnění mezinárodních závazků EU v oblasti ochrany biodiverzity a změny klimatu.

Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | PublicCo / Pixabay

Z hlediska územní působnosti nařízení, dle čl. 2 návrhu se obnova bude vztahovat na přírodní ekosystémy uvedené v návrhu nařízení v čl. 4 až 10 na území všech členských států EU včetně mořských vod, mořského dna a mořského podloží teritoriálních vod členských států v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu z roku 1982.

Dle čl. 3 bod 3 návrhu nařízení se „obnovou“ rozumí proces aktivní nebo pasivní pomoci při obnově ekosystému směrem k jeho dobrému stavu nebo jeho přivedení do dobrého stavu, dále pomoci při obnově typu přírodního stanoviště na nejvyšší dosažitelnou úroveň dobrého stavu a do jeho příznivé referenční oblasti a pomoci při obnově stanoviště živočišného či rostlinného druhu na dostatečnou kvalitu a kvantitu nebo obnovu populace druhu na uspokojivou úroveň jako prostředek zachování nebo zvýšení biologické rozmanitosti a odolnosti ekosystému. Některé další body čl. 3 pak blíže uvádějí vysvětlení některých pojmů použitých v této „hlavní“ definici.

Tato navrhovaná legislativa má obohatit stávající zkušenosti s opatřeními na obnovu přírody, jako jsou návrat volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zalesňování pozemků nebo odstraňování znečištění, která umožňují přírodním ekosystémům se zotavit. Je třeba rozlišit obnovu přírody od ochrany přírody, opatření na obnovu přírodních ekosystémů nemají vést automaticky k většímu počtu zvláště chráněných oblastí. Důvodem je mimo jiné i hospodářské využívání pozemků v revitalizovaných územích, jako např. obhospodařované lesní pozemky, pozemky zemědělského půdního fondu či pozemky ve městech (parky a jiné zelené plochy). Na těchto pozemcích je žádoucí zabránit jeho zhoršujícímu se stavu, obnovit jejich ekologické funkce a dobrý stav, avšak není nutné na nich automaticky vyhlašovat přírodní rezervace a jiná zvláště chráněná území.

Ke struktuře nařízení a právním nástrojům pro obnovu přírody

Jak bylo již výše popsáno, v článku 1 jsou vyjádřeny zastřešující cíle nařízení, v čl. 2 je stanovena územní působnost nařízení a v čl. 3 jsou uvedeny definice základních pojmů.

Články 4 a 5 se týkají přírodních stanovišť dle směrnice o ptácích č. 2009/147/ES a směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS. V článku 4 jsou stanoveny cíle obnovy suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů a v článku 5 jsou stanoveny cíle obnovy mořských ekosystémů. Tyto cíle se týkají obnovy a znovuvytvoření oblastí, jakož i obnovy stanovišť druhů uvedených v příslušných přílohách obou směrnic. Obnova jde ruku v ruce s ochranou a péčí, a proto je v článcích 4 i 5 stanovena povinnost zajistit, aby se stav ekosystémů nezhoršil před obnovou ani po ní. Další konkrétní cíle a povinnosti, které budou vyžadovat opatření k obnově, jsou stanoveny v článcích 6 až 10 nařízení. Článek 6 stanoví cíle pro zajištění nulové ztráty a zvýšení počtu zelených městských ploch ve městech, obcích a na předměstích. K těmto cílům má přispět zajištění minimální úrovně pokrytí městských ploch stromy a zajištění začlenění zelených ploch do nových i stávajících městských sídel a rozvoje jejich infrastruktury.

Povinnost odstraňovat říční bariéry stanoví čl. 7. To má přispět k přirozenému propojení řek a k cíli EU mít 25 000 km volně tekoucích řek do roku 2030. Pomůže to také obnovit říční oblasti a záplavová území. Článek 8 stanoví povinnost zvrátit do roku 2030 úbytek opylovačů a dosáhnout rostoucího trendu populací opylovačů, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně. Pro zlepšení biologické rozmanitosti agroekosystémů a lesních ekosystémů stanoví články 9 a 10 povinnost jednotlivých členských států dosáhnout rostoucího trendu u souboru ukazatelů, které jsou pro biologickou rozmanitost těchto ekosystémů obzvláště důležité.

Návrh nařízení neukládá povinnosti soukromým vlastníkům nemovitostí ani oprávněným hospodářům (zemědělcům, lesníkům, rybářům atd.). Povinnými subjekty jsou pouze členské státy EU. Mezi základní povinnosti patří články 11 a 12, které popisují požadavky na národní plány obnovy přírody členských států. Opatření na obnovu by měla být strategicky plánována tak, aby co nejúčinněji přispívala k obnově přírody v celé EU a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí. Je důležité, aby členské státy připravily své národní plány obnovy na základě nejlepších a nejnovějších dostupných vědeckých poznatků. Články 13, 14 a 15 stanoví, že členské státy musí své národní plány obnovy předložit Komisi k posouzení a oponování a že před přijetím plánů budou muset reagovat na připomínky Komise. Je rovněž popsán proces přezkumu a pravidelné revize národních plánů obnovy. Články 17 a 18 obsahují požadavky na monitorování a podávání zpráv členskými státy, a to včetně příslušných lhůt.

Přístup veřejnosti ke spravedlnosti

Velmi zajímavý, a z pohledu právního možná klíčový, se jeví čl. 16 navrhovaného nařízení o právním rámci pro obnovu přírody. Členské státy mají podle něj zajistit, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy měla veřejnost, která má dostatečný zájem nebo která tvrdí, že bylo porušeno její právo, přístup k přezkumnému řízení před soudem nebo jinou nezávislou a nestrannou právní institucí zřízenou zákonem. Veřejnost by tak mohla napadnout hmotnou nebo procesní zákonnost rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem, pokud se týká vnitrostátních plánů obnovy přírody, a případnou nečinnost příslušných orgánů veřejné správy, a to bez ohledu na to, jakou roli veřejnost hrála (či jaké procesní postavení měla) v průběhu procesu přípravy a vypracování národního plánu obnovy přírody. Členské státy EU zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny praktické informace o přístupu ke správním a soudním přezkumným řízením uvedeným v tomto článku.

Členské státy EU mají určit, co představuje dostatečný zájem a porušení práva, a to v souladu s cílem poskytnout veřejnosti široký přístup k informacím. Pro tyto účely se jakákoli nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující veškeré požadavky podle vnitrostátních předpisů považuje za aktivně legitimovanou postupovat podle čl. 16 navrhovaného nařízení. Přezkumná řízení uvedená v čl. 16 odst. 1 musí být spravedlivá, nestranná, včasná a bezplatná nebo ne příliš nákladná a musí zajišťovat přiměřené a účinné prostředky nápravy, je-li to nezbytné.

Namísto závěru: obnova přírody a stavební právo

Návrh nařízení o právním rámci pro obnovu přírody je nepochybně prvním právním předpisem svého druhu vůbec jak v historii EU, tak i v kontextu mezinárodního práva. Nyní jej bude čekat projednání obvyklým legislativním postupem v Evropském parlamentu a Radě ve smyslu čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Ostatně právní rámec pro obnovu přírody je i jednou z priorit Ministerstva životního prostředí v rámci aktuálního půlročního předsednictví ČR v Radě EU. Návrh nařízení je nesporně velmi ambiciózní, je ovšem otázkou, nakolik je také realistický.

Je třeba uvést, že i pokud se podaří navrhované nařízení EU časem schválit, bude mít ČR obtížný problém toto nařízení uvést do praxe, resp. splnit příslušné cíle. V té době totiž již pravděpodobně bude účinný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a tzv. změnový zákon č. 284/2021 Sb., které, pokud ještě mezitím nedojde k jejich žádoucí novelizaci (což bude Ministerstvo životního prostředí i v rámci současné vládní koalice prosazovat jen obtížně), ochraně přírodních ekosystémů, neřkuli jejich obnově, příliš nepřejí, ba právě naopak13. Hlavní slovo při rozhodování o funkčním a prostorovém využití pozemků nebudou mít orgány ochrany životního prostředí, nýbrž orgány územního plánování a stavební úřady. Určitou naději sice skýtá návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku, které Ministerstvo životního prostředí předložilo na jaře letošního roku do meziresortního připomínkového řízení, ale tento navrhovaný zákon stejně neřeší veškeré problémy, které se ochrany a obnovy přírody mohou týkat.

Na druhou stranu je třeba upozornit, že navrhované nařízení EU se hodně týká oblasti územního plánování v městech a obcích, má totiž přinést řadu impulzů, pokud jde o obnovu znehodnocených pozemků typu brownfields, zastavení úbytku a trvalého nárůstu městské zeleně, snížení počtu tzv. tepelných ostrovů a celkového zlepšení mikroklimatu pro život obyvatel v urbánním prostředí. Dle čl. 6 navrhovaného nařízení zelené plochy a porosty stromů jsou základními prvky městské zelené infrastruktury a přinášejí obyvatelům měst, obcí a předměstí ekologické, sociální a ekonomické výhody. Snad si je představitelé státní stavební správy a územní samosprávy, ale i majitelé pozemků uvědomí včas.

Odkazy z textu:

1. Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on nature restoration, COM (2022) 304 final, Brussels, 22. 6. 2022.
2. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European, Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, The European Green Deal, COM/2019/640 final.
3. Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the sustainable use of plant protection products, COM (2022) 305 final, Brussels, 22. 6. 2022.
4. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European, Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, A Farm to Fork Strategy for a fair, healthy and environmentaIly-friendly food system, COM (2020) 381 final.
5. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, EU Biodiversity Strategy for 2030, Bringing nature back into our lives, 20. 5. 2020, COM (2020) 380 final.
6. Directive 2009/147/EC of the European Parliament and of the Council of 30 November 2009 on the conservation of wild birds (OJ L 20, 26. 1. 2010, pp. 7–25).
7. Council Directive 92/43/EEC of 21 May 1992 on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora (OJ L 206 of 22. 7.1992, p. 7).
8. Regulation (EU) No 1143/2014 of the European Parliament and of the Council of 22 October 2014 on the prevention and management of the introduction and spread of invasive alien species (OJ L 317, 4. 11. 2014, pp. 35–55).
9. Directive 2000/60/EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2000 establishing a framework for Community action in the field of water policy (OJ L 327, 12. 2000, pp. 1–73).
10. Directive 2008/56/EC of the European Parliament and of the Council of 17 June 2008 establishing a framework for community action in the field of marine environmental policy (OJ L 164, 25. 6. 2008, pp. 19–40).
11. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European, Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, New EU Forest Strategy for 2030, COM (2021) 572 final.
12. Regulation (EU) No 1143/2014 of the European Parliament and of the Council of 22 October 2014 on the prevention and management of the introduction and spread of invasive alien species (OJ L 317, 4. 11. 2014, pp. 35–55).
13. Kritická analýza viz časopis České právo životního prostředí č. 4/2021 (62), monotematicky věnovaný těmto dvěma zákonům z pohledu ochrany životního prostředí, přírody, krajiny a změn klimatu, fulltext na https://www.cspzp.com/html
reklama

Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody.
foto - Stejskal Vojtěch
Vojtěch Stejskal
Autor je právník se specializací na ochranu přírody. Působí na katedře práva životního prostředí UK.


Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

5.9.2022 06:47
Mě by zajímalo, jestli někdo v tom Bruseli pochopil, že když se mění množství vodních srážek, že se mění i krajina. Ono ty parametry nastavuje příroda a přirozený běh věcí. Kupodivu se může ukazovat, že stojíme před dobou ledovou a rám kde byly pouště mohou být jezera. Ono se neděje nic jen špatně.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.9.2022 06:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tam kde byla....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.9.2022 09:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.9.2022 09:50
Na ty v Bruseli nikdo nemá - poručí větru dešti !
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

5.9.2022 14:14
Působí to na mě jako návrh dalšího ohromného balíku regulací dopadající na zemědělství, lesnictví, myslivost, rybolov, územní rozvoj i stavebnictví a to mimo již dosud chráněné oblasti. Dalším i regulacemi za jednodušší a šťastnější život.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2022 21:14
Lidi pozor, již jim nestačí nesmyslných deset procent. Chtějí rovnou třicet. Budeme obnovovat říční ekosystémy? Jak? Povinně budeme odstraňovat říční bariery? Čím začneme, Želivkou nebo Kružberkem? Kde začneme s bouráním zástavby kolem vodních toků? Začnou se chránit nejen zbývající primární lesy ale i staré tedy mýtní porosty? Takže kdo má starý les kácejte než vám to zakážou. Zvlášť podařený potom bude článek 16. Pokud již v dnešní době jsou problémy něco postavit tak potom nepostavíme již nic. Jediné co mě uklidňuje jsou mé roky, chudáci vnoučata.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

6.9.2022 06:17 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, oni se definitivně zbláznili. Takový nárůst byrokracie a regulace nikdo z produkujících nemůže přežít.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.9.2022 08:39 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Toto je ten hlavní problém západní společnosti, kde se gro
činností přesouvá do kanceláří a moc se přesouvá do rukou
nikým nevolených úředníků. Odtrženost od praxe dělá tak z
čehokoliv paskvil s haldou papírování a uzurpací rozhodovat
o kdejakém prdu. I ten nový strom kolem řeky financovaný EU
musí mít certifikát a být tak proti necertifikovanému o 100% dražší. Nařízení tak přihrává přerozdělené peníze dalším
ouřadům a spřáteleným firmám disponujících certifikátem,
bez kterého nebude dotace přiznána. Je to prima kšeft pro
kvanta netvůrčích lidí- parazitů na cizí práci. Taková společnost ztrácí efektivitu a proto směřuje do kytek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.9.2022 08:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono by to možná dávalo smysl, kdyby ouřadové problematice rozuměli a nejeli podle pofiderních technokratických norem (hoblování trávníků, sečení nedopasků, výsadba sterilních dřevin...). S takovou je to čím dál horší, bo nic se nevyrovná uvažování sedláka, tzn. praktického hospodáře, který musí myslet na výsledný efekt, tj. užitek ze svého počínání. Jalové zásahy znamenají pro přírodu více škody jak užitku, někdy přímo zhoubu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2022 08:45 Reaguje na Karel Zvářal
Co je pofiderní například na tom sečení nedopasků?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.9.2022 08:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak hlavně že jsi tu minule vyřvával jak je EET, která zaměstnala xxx dalších úředníků, super že? :D :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.9.2022 08:20 Reaguje na Petr Eliáš
EET slušní lidé chápou jako nástroj zjednodušující
kontrolní činnost, což se příčí podvodníkům, kteří
mají v oblibě chaos a krytí svých lumpáren. Je mi
jasné z jakého kmene pocházíte a proč vám EET tak
leží v žaludku. Chodím do hospody, kde provozují
EET dobrovolně, protože jim usnadňuje účetnictví
a majitelka tvrdí, že pokud ji to nikdo nezakáže,
tak to bude provozovat i nadále. Pak znám vykuka,
který to odrbával a při kovidu s tím nejenom
skončil, ale vrátil se k praxi rozlévání kořaly
pochybného původu. Taky se vrátil k vyvařování
jídel ze surovin "neznámého" původu, které ani
neprošly účetnictvím, když účet hostu končí v
koši, místo v účetnictví. Nákup bez účtu, prodej
bez účtu a bez zdanění je heslem odpůrců EET.
No a pak se někdo diví, že existuje dvojí obrat.
Jeden pro finančák a druhý pro utajené účetnictví.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.9.2022 08:52 Reaguje na Jarek Schindler
Pročetl jsem rychle originál. By mě zajímalo co znamená termín "forest conectivity". Jde o něco jako lesní biokoridory?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.9.2022 06:57 Reaguje na Dalibor Motl
Konektivita lesů je rozhodující pro dlouhodobou perzistenci a přesuny rozsahu druhů závislých na lese . Tváří v tvář současným klimatickým změnám je klimatická konektivita zalesněných oblastí jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují schopnost druhů sledovat vhodné klimatické niky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.9.2022 06:59
Vypadá to celkem dobře, ale na základě osobních zkušeností se skutečnou ochranou krajiny a přírody v podání EU/národních států tomu nevěřím.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist