Zuzana Drhová: Musíme byty stavět místo vily a továrny z 20. let?
20.2.2020
Kde ve městech stavět nové byty? Mají zahušťovat stabilizovanou zástavbu v rezidenčních čtvrtích typu Hrdlořez, i když kvůli tomu hrozí zbourání staveb jako je Jiránkova vila?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | HROS
Místní sdružení se bouří a radnice, která původně dohlížela na citlivou rekonstrukci vily, dnes souhlasí s jejím odstraněním a výstavbou 25 metrů vysokých bytových domů, které budou 3x vyšší než okolní rodinné domy. Historická Jiránkova vila přitom dnes slouží jako ubytovací zařízení a je součástí místního genia loci.
Praha má tolik brownfieldů, že se na nich dají postavit byty pro půl milionů lidí. Proč se nestaví tam?
I díky chytrému PR developerských firem se daří vytvářet představu, že se nestaví, protože máme špatně nastavená povolovací řízení, která dlouho trvají a vyžadují spoustu razítek.
S tím lze souhlasit, ale jen zčásti. Stavební řízení je třeba zjednodušit a určitě digitalizovat, ale snížením míry ochrany veřejných zájmů (jako je ochrana památek či životního prostředí) nevyřešíme problém Prahy ani dalších měst. Tím je fakt, že se nedaří stavět na brownfieldech, které jsou v soukromých rukách. Odpor veřejnosti v těchto případech nehrozí. Panuje obecná shoda, že se města mají zahušťovat na vhodných plochách, a brownfieldy jsou první na řadě. Proč se tak neděje, když je to běžná praxe ve městech, ke kterým vzhlížíme jako k příkladům? Proč nestavíme primárně na rozvojových plochách a vyčerpáváme se spory při zahušťování stabilizovaných území? Není to proto, že zmlsaní investoři si zvykli využívat pro realizaci a zhodnocení svých investic městskou infrastrukturu a nechtějí se těchto výhod jen tak vzdát? Nebo že města zatím neumějí s vlastníky pozemků konstruktivně vyjednávat? Na konferenci Města 2030, kterou pořádal začátkem února pražský IPR ve spolupráci se švédským velvyslanectvím, prezentoval zástupce Skansky, jak se jeho firma podílí na plánování budoucího rozvoje Stockholmu a dalších měst s výhledem roku 2070!Které z našich měst má představu, jaké chce být v roce 2050?
Je to Brno, s tímto výhledem pracuje i sousedská Bratislava, ale třeba Praha se drží roku 2030, což je z hlediska přípravy investic téměř přítomnost. I soukromí investoři potřebují plánovat a ve Švédsku to dělají společně s městy. Vídeň zase využívá rozvojový plán, který je součástí strategického plánu a určuje po projednání s veřejností i investory, kde se bude s výhledem 10 let stavět. Je to jasné a srozumitelné pro všechny, získává se čas na přípravné práce a vyjednání různých zájmů v území, což pak samo o sobě zrychluje povolovací řízení. A důležitá je ještě jedna věc. Myšlení se posunuje od výstavby jednotlivých bytových projektů (praxe u nás) k budování multifunkčních chytrých čtvrtí, kde se více chodí pěšky a jezdí na kole než auty a kde se klade velký důraz na kvalitu veřejných prostranství a obslužnost veřejnou dopravou. Tomu odpovídají i koeficienty pro parkovací místa na bytovou jednotku. „Car free“ zóny zde mají zelenou. Dokážeme v tomto evropská města následovat?reklama
Zuzana Drhová
Autorka je sociální ekoložka a pražská komunální politička za Stranu zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
Každý čtvrtý prvňák vnímá cestu do školy jako nebezpečnou. Co s tím?
Vídeň zlepší podmínky pro chodce. Rozšíří chodníky, vytvoří nové pěší zóny a vysadí stromy
Další články autora |
Zuzana Drhová: Co bude znamenat „Green Deal“ pro evropská města?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
RV
Richard Vacek
20.2.2020 05:54Byty nejsou, protože nejsou stavební pozemky. Stavební pozemky nejsou, protože u nás chráníme zemědělskou půdu. Zemědělskou půdu chráníme, abychom měli kde pěstovat řepku. Pokud pole s řepkou přeměníme na stavební pozemky, získáme téměř 400 000 ha stavebních pozemků, na kterých můžeme postavit 1 000 000 rodinných domků - každý na luxusní rozloze 4 000 m2. A jako bonus se zbavíme biopaliv, která ničí auta.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.2.2020 07:29Věta "Tím je fakt, že se nedaří stavět na brownfieldech, které jsou v soukromých rukách." vystihuje problém. Pokud si někdo myslí, že ty brownfieldy nakoupí za hubičku, zjevně se mýlí a proto nestaví.
Odpovědět
ig
20.2.2020 09:02
Jenom k těm car-free zónám. Ty tady už přece máme, třeba část Prahy 2. Parkovat se tam pořádně nedá, lidi se tudíž odstěhovali a zůstávají tam hipsteři kteří auta nepotřebují a dočasní nájemci přes airbnb, což je ovšem zase špatně :-)
Odpovědět
ig
20.2.2020 09:09
Vždyť to sama vidíte, jak je to těžké, dokonce jste na té straně, která je proti stavění bytů. Když už se někdo odhodlá, hned se lidi čertí, že né, že to tam musí zůstat jak to bylo a Vy je ještě podporujete. To, že si majitel pozemku chce rozhodnout co na jeho pozemku bude, už je vedlejší :-) Nehledě na to, že na stavbu v brownfieldu třeba vůbec investor nemusí mít peníze a má spočítané, že by tam byty neprodal za takovou cenu, aby se mu ten projekt vyplatil. Pokud jste někdy něco stavěla, třeba rodinný dům, jistě víte, jak obrovské je to vydání a jak náklady naskakují za každou "blbost". A někdo to všechno nakonec musí zaplatit a ten někdo bude právě ten, kdo si tam koupí či pronajme byt a bude překvapený, jak je v Praze strašně drahé bydlení :-)
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.2.2020 14:03na autorčin povzdech "Praha má tolik brownfieldů, že se na nich dají postavit byty pro půl milionů lidí. Proč se nestaví tam? " se dá odpovědět třemi slovy: Nákladové nádraží Žižkov.
kdo neví a je líný gůglit, tak ve zkratce: opuštěný brownfield, zabydlený částečně lacinými firmami, částečně bezdomovci, koleje, smetiště. a architektura. čili památková ochrana. a do toho samozřejmě nimby okolního obyvatelstva, a letité zablokování dopravních staveb v Praze.
Odpovědět
kdo neví a je líný gůglit, tak ve zkratce: opuštěný brownfield, zabydlený částečně lacinými firmami, částečně bezdomovci, koleje, smetiště. a architektura. čili památková ochrana. a do toho samozřejmě nimby okolního obyvatelstva, a letité zablokování dopravních staveb v Praze.
ig
21.2.2020 16:08 Reaguje na Lukas B.
To je dobrá připomínka. Vytisknout plánek na papír, srolovat a praštit s tím po hlavě každého, kdo začne bájit o tom jak je jednoduché stavět v Praze v brownfieldech :-)
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
20.2.2020 16:39V této souvislosti je by ale stálo za to připomenout, že v Praze/CR se ve zcela mizivé míře využívá konverze starších, zejména industriálních, budov na bytové. Což mi přijde škoda, protože v zahraničí je to celkem běžné a když se to umí a udělá pořádně, tak je to veliká paráda.
Tady se téměř výlučně postupuje metodou zbořit&postavit, a pokud možno do demolicí uvolněného prostoru narvat co se dá. A občas de iure i nedá, bo u nás se to přece vždycky nějak zařídí.
Takže výsledkem jsou postoje ode zdi ke zdi, kdy jedna skupina ječí že tam pro jistotu nechce vůbec nic a druhá se tam snaží narvat to, s čím by je ve většině světových metropolí hnali bičem, protože má slušnou šanci, že když vytrvá a na vhodném místě "pustí chlup", tak nakonec dosáhne svého.
Výsledek je vidět všude kolem nás.
Taky je možné, že architekti jsou prostě pitomci, ale asi sotva.
Odpovědět
Tady se téměř výlučně postupuje metodou zbořit&postavit, a pokud možno do demolicí uvolněného prostoru narvat co se dá. A občas de iure i nedá, bo u nás se to přece vždycky nějak zařídí.
Takže výsledkem jsou postoje ode zdi ke zdi, kdy jedna skupina ječí že tam pro jistotu nechce vůbec nic a druhá se tam snaží narvat to, s čím by je ve většině světových metropolí hnali bičem, protože má slušnou šanci, že když vytrvá a na vhodném místě "pustí chlup", tak nakonec dosáhne svého.
Výsledek je vidět všude kolem nás.
Taky je možné, že architekti jsou prostě pitomci, ale asi sotva.
JŠ
Jaroslav Štemberk
20.2.2020 19:05 Reaguje na Svatá ProstotoProblém je, že ta konverze vyjde dráž než novostavba a lidé u nás nechtějí platit za byt v bývalé fabrice víc než za byt v novostavbě.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
21.2.2020 12:24 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNo, to si nejsem úplně jist, ono je vždy otázkou jak se to udělá, i u nás by se pár realizací našlo a našly si i kupce. Určitě je s tím víc práce, určitě se to musí více umět a je pravdou, že jak jsem psal, pokud se developerovi podaří protlačit demolici a současně maximální využití pozemku, bez ohledu prakticky na cokoli, tak čistě z fin. hlediska je výhodnější ta novostavba. Venku si developeři v menší míře mohou dělat co je napadne (ale zase pokud jsou rozumní a nesnaží se s tím vyjebat jako u nás, tak mají o dost menší administrativní pakárnu) a tak kvalitní přestavba je často jedinou schůdnou cestou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.2.2020 13:51 Reaguje na Svatá ProstotoJá zastáván názor, co nejčastěji zbourat a postavit nové. U rekonstrukcí (pokud to není panelák) v podstatě nikdy nedocílíme kvalitní tepelné ochrany budovy a ta pak bude století zatěžovat planetu. Jiná věc je, že i současné nové projekty jsou většinou z hlediska tepelné ochrany také mizerné, takže je to vylej-nalej.
Odpovědět
ig
21.2.2020 14:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Sám si odpovídáte - musí se to umět a dá to víc práce, neboli je to dražší. Za okolností, kdy je bydlení pro řadu lidí tak drahé, že na něj vůbec nedosáhnou, jsou požadavky na další zbytečné zdražování jen výsměch těmto lidem.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
21.2.2020 14:51 Reaguje naNo úplně stejně by se dalo napsat, že sundat to co tam stojí a místo toho tam nacpat maximum možného bez ohledu na cokoli, je výsměch těm, kteří v okolí nezřídka po generace bydlí. Samozřejmě, vždy bude záležet na kvalitě původního objektu a na způsobu jeho revitalizace. Stavět něco na desítky let, minimálně, s tím, že by to hlavně mělo být co nejlevnější je cesta do ... pryč.
A jak říkám, není to žádné vymýšlení kola a ani něco, co by u nás vůbec nebylo k vidění, jen se musí chtít.
Odpovědět
A jak říkám, není to žádné vymýšlení kola a ani něco, co by u nás vůbec nebylo k vidění, jen se musí chtít.
ig
21.2.2020 15:51 Reaguje na Svatá Prostoto
Proč je to cesta do pryč? Stavět levně je úplně legitimní :-) A neznamená to, že levně = nekvalitně, ono je to spíš tak, že levně = nenechat se napálit, ani od dodavatelů, ale ani od úřadů.
Co se týká těch lidí bydlících okolo, ti jsou občas schopní vás utopit na lžíci vody, jen aby se na stavebním pozemku vedle nich nic nestavělo. Ale tak to nefunguje, jsou ve městě, tak se tam stavět bude :-) A to konkrétně městská zástavba :-)
Odpovědět
Co se týká těch lidí bydlících okolo, ti jsou občas schopní vás utopit na lžíci vody, jen aby se na stavebním pozemku vedle nich nic nestavělo. Ale tak to nefunguje, jsou ve městě, tak se tam stavět bude :-) A to konkrétně městská zástavba :-)
