https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cim-jsou-africti-kaloni-uzitecni-tim-ze-vymesuji-za-letu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čím jsou afričtí kaloni užiteční? Tím, že vyměšují za letu

8.7.2022 05:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Potenciál kolonie kaloňů šířit semena plošně a do dálek je přímo úměrný jejich počtům. A zrovna ty v posledních letech dramaticky klesají.
Potenciál kolonie kaloňů šířit semena plošně a do dálek je přímo úměrný jejich počtům. A zrovna ty v posledních letech dramaticky klesají.
Pravděpodobně nejpočetnějším druhem plodožravého živočicha Afriky je kaloň plavý. Rozšířený je téměř plošně napříč celým kontinentem, žije v koloniích o tisících až milionech jedinců. A právě s velikostí kaloních kolonií souvisí jedna ekologická služba, kterou tento 300 gramů těžký letoun nabízí.
 

Aby se vyhnul konkurenci hladových kolegů, zalétá do vzdálenosti až 95 kilometrů od své kolonie za potravou. Na otočku. Do rozbřesku je zase zpátky, přes den spí. K tomu, aby takovou náročnou cestu podnikl, je dobře vybaven mohutnými křídly, s rozpětím až 80 centimetrů. Ty mu umožňují létat rychlostí okolo 35-40 km/h. Jenže ani tak si nemůže dovolit ztrácet čas. A proto si defekaci, procesní vyměšování natrávené a zpracované potravy, nechává až na dobu letu.

Je to velmi praktické opatření: práce svalů během letu mu pomáhá s vyměšováním. A tím, že kaloni netrousí přímo pod svou kolonií, brání jejímu prozrazení predátorům a nelákají k sobě tolik různé patogeny. Každopádně čím početnější jejich kolonie je, tím dále kaloni za potravou létají. A díky tomu do větších dálek šíří trusem semena ovocných stromů. Jedna početná kolonie kaloňů tak může teoreticky rozptylovat semena na obrovských plochách.

Plošné vymetání semen

Na jak velkém území? Na to se soustředil tým výzkumníků Diny Dechmannové z Institutu Maxe Plancka. V roce 2019 si na území států Zambie, Burkiny Faso a Ghany označili jedince z různých kaloních kolonií s pomocí GPS vysílačů a sledovali cykly jejich letů a trávení. Výsledný odhad, a to ještě poměrně konzervativní, zněl, že kolonie 150 000 jedinců je schopná vysít nad pralesem 300 000 semen. Každou noc. A tedy, že jedna taková kaloní kolonie má potenciál vytráveným osivem nastartovat růst 800 hektarů lesa za jedinou sezónu.

Hodí se zmínit, že transport semen daleko od mateřských rostlin je základem diverzity, biologické rozmanitosti deštných pralesů. Jiné plodožravé druhy živočichů v Africe semena šíří trusem, ale zdaleka ne na vzdálenosti srovnatelné s kaloni. Také tak činí po jednotlivých izolovaných hromádkách, zatímco tisíce kaloňů to dělají plošně. A významné je i to, že obří kolonie kaloňů v průběhu sezóny Afrikou migrují: přilétají za deštěm, za nadcházející úrodou ovoce. Dokáží službu šíření semen nabídnout v regionech, kde je jiných plodožravců pomálu.

Předchozí terénní studie už například doložily, že na Pobřeží Slonoviny je 96 % šířených semen přenášeno právě kaloni. Dechmannová spolu s kolegy tedy usuzuje, že kaloní stravovací a vyměšovací návyky – zvláště u kaloňů plavých – jsou jedním z kritických mechanismů, zajišťujících druhovou rozmanitost plodonosných dřevin na celém africkém kontinentu. S tím, že kaloni jsou schopni ušetřit statisíce dolarů, které by jinak musely být vynaloženy do úsilí znovu zalesnit některé vyklučené plochy pralesů. Tedy za předpokladu, že jich k tomu bude dost.

Málo kaloňů znamená chudý prales

Potenciál kolonie kaloňů šířit semena plošně a do dálek je přímo úměrný jejich počtům. A zrovna ty v posledních letech dramaticky klesají. Dechmannová uvádí příklad kolonie v ghanské Accře, která se z milionu jedinců propadla v roce 2022 na 20 000 exemplářů. Důvodem je vybíjení kaloňů pro maso, bushmeat.

Konzumací kaloňů si přitom domorodí obyvatelé neprospějí hned nadvakrát. Nejenže tím zaříznou budoucnost obnovy a druhové pestrosti pralesů, ale současně na sebe konzumací kaloňů mohou přenést nejrůznější zoonózy. Včetně vražedných virů, jako ebola. „Nejlepší variantou by samozřejmě bylo, kdyby lidé nechali kaloně úplně být,“ říká Dechmannová. Vysvětlit to lidem je ale těžké, už proto, že informace o riziku nákazy může vést k nějaké preventivní odvetě proti kaloní kolonii.

Počty kaloňů plavých v Africe se ještě dnes odhadují na miliony exemplářů, a tudíž nepožívají zvýšené úrovně ochrany (v současnosti je druh podle IUCN veden jako NT, blízký ohrožení). Ovšem tempo, jakým jejich početnost klesá (a kolonie se zmenšují), může brzy znamenat zásadní riziko pro celou Afriku. Environmentální i ekonomické.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

11.7.2022 09:41
Většina rozvojového světa spěje k přelidnění se všemi dopady na přírodu.
Nic na tom nezmění ani ochrana přírody v NP a nalévání investic odjinud.
To, co nespotřebuje Evropa(Gryndýl) hravě dožene samotná Afrika na zlomku
svého území pouhou natalitou a touhou se nám vyrovnat. Je to marný boj,
který maří církve (podpora natality z důvodu navýšení "oveček") a taky
profesionálové v řadách humanitárních organizací (exotické zaměstnání).
Příroda přelidnění řešila hladomory a původní náboženství selekcí podle
pohlaví, zdravotního stavu atd., pak tam byly kmenové války o úrodné
oblasti a loviště. Přírodu nelze oklamat dovozem potravin odjinud a
umělým navozením pocitu hojnosti. Tudy cesta nevede. Buď je naučit
lépe hospodařit a nebo ponechat bohužel na pospas přírodě. Vymlouvat
se na nebezpečí migrace je hloupost, protože jinde to "demokraticky"
řeší ploty a deportací ilegálních migrantů. EU se tomu ve skutečnosti
nebrání, ale rovnou k migraci povzbuzuje tím, že migranty zvýhodňuje
na rozdíl od svých občanů, kteří grátis nikdy nic nedostanou.
Teď ke kaloňům. Jsou součástí ekosystému, který se ale tak jako tak
hroutí tlakem přelidnění na pralesy a produkci jejich potravy. Lidé ty
"ovocné" stromy těží a nebo ty plody sami konzumují v neúměrném množství.
Lov kaloňů je polovinou problému, druhou je úbytek potravy a je to stejné jako u nás. Bez potravy se zvířata nemnoží a při dokrmování to není už
příroda, ale ZOO bez klecí. Je třeba změnit myšlení ochranářů, aby začali
s ochranou od základny potravinové pyramidy a nikoliv od vrcholu. Vrchol
lze udržovat nějakou dobu uměle násilím, dokrmováním, ale dlouhodobě to
bez základny nepůjde. Vzhledem k možnosti velikosti základny tak musíme
regulovat jednotlivé stupně až k vrcholu i s případným oželením vrchních
pater, pokud to ta spodní neunesou. Uměle lze navyšovat cokoliv, ale
lze očekávat i celkové zhroucení pyramidy a pak snad ochranáři pochopí,
že bez základny nemá smysl preferovat vyšší patra. V současné době ale
o zdravém rozumu mnoha ochranářů pochybuji a vidím to spíše tragicky.
Ikonoochranářství s protěžováním horních pater je vděčným tématem pro
sdělovací prostředky a ovlivňuje názory laiků, kteří se tak staví na
jejich stranu. Odtrženost od skutečné přírody a jejich zákonů došla tak
daleko, že lidé nechápou samoregulaci čápat rodiči při potravní nouzi
a to, že predátor loví snadnější kořist, než aby se namáhal a riskoval
zranění při lovu divoké zvěře. Náprava myšlení bude těžká a bojím se, že
přijde příliš pozdě. U mnoha zvířat ze základny potravní pyramidy už je
bohužel pozdě a je ticho po pěšině, protože v kurzu jsou ty ikony.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.7.2022 16:42 Reaguje na Břetislav Machaček
“při dokrmování to není už příroda, ale ZOO bez klecí.” - co by na tato slova asi řekli naši myslivci :)

No a ochranáři již chápou, spíš se mi zdá, že s tím máte trošku problém vy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2022 17:59 Reaguje na Slovan
V mém okolí už nemají myslivci co dokrmovat a v mírných
zimách to nepotřebuje ani srnčí. Za velkých mrazů a při
velké vrstvě sněhu se přikrmuje proto, aby se zvěř při
dobývání potravy z pod sněhu nevysilovala a neživila se
pouze letorosty ze sněhu vyčnívajících stromů. Problém
mám a to ten, že vám musím takovou základní poučku
vysvětlovat, ale já se tomu ani nedivím, protože není
jak mít polovičaté znalosti a kritizovat ty ostatní.
Ty normované stavy zvěře příroda uživí, ale přikrmuje
se intenzivně pouze v těchto těžkých dobách a jinak
pouze proto, aby si na krmeliště zvykla a v nouzi je
nehledala. Navíc se přikrmování využívá k preventivnímu
léčení v potravě a lizu. Já tím přikrmováním myslel
zcela jiné a to ve formě potravy na skládkách a někde
i přikrmování dravců aktivisty. No a samozřejmě taky
krmení šelem ovcemi, jak o tom ČT včera informovala z
Bukovce a Písku(Beskydy). Čtyři vlci strhli za týden
20 kusů ovcí. Překonali i dvojité elektrické ohradníky
a neodradili je od útoku ani tři pastevečtí psi. Horalé
splnili doporučená opatření a vlci přesto stáda napadli. Starostce Bukovce už došly nervy a bude žádat regulaci drzých šelem s absencí plachosti lovící i v poledne ovce
v zahradě mezi domy. To jsou ty plaché šelmy podle vašeho
gusta, které opovrhují zvěří a loví ovce v zahradách u
domků? Běžte už s těmi poučkami někam, protože základem
je návrat k plachosti a respektu z člověka . Ten lze
šelmám vrátit pouze zkušeností, že člověk je vrcholový
predátor. "Vyprášit" vůdci smečky kožich a smečka pochopí,
že zvíře v ohradě není pro ni a bude lovit to, u čeho ji nehrozí "vyprášení" kožichu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2022 18:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Šetřete silami, toto téma tu bude ještě nesčetněkrát. Navíc v tomto případě je to házení hrachu, resp. lesklých kuliček těm oným...
Odpovědět
Sl

Slovan

12.7.2022 20:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Přikrmování zvěře myslivci si okecáváte hezky, ale není to nic jiného, než umělé zvyšování stavů. Mnohá zvířata by nemusela jinak zimu přežít, takhle přežijí, takže se nejedná o nic jiného, než o tu vaši “ZOO bez klecí”. Nebo spíš oboru bez plotů? U nás ostatně myslivci přikrmují KAŽDOU zimu! Každou!

Na vlky nereaguji, není to článek o nich. Navíc si užívám dovolenou, tak si běžte pobrečet někam jinam.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.7.2022 17:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, napsal jste to dobře. Nejen přímý lov kaloňů, ale i kácení pralesa (získání půdy, dřeva) urychluje jejich úbytek. To ovoce roste vysoko v korunách, na to lidé nedosáhnou, krom toho se jím živí i opice a spousta jiných tvorů. Ta Afrika je silně vybydlovaná (nové osady, pastviny, políčka, polopoušť), skutečné divočiny je tam pomálu. Pokud se zde v dohledné době něco zásadního nezmění v tabuizovaném tématu, budou zřizované (a dobře hlídané) parky posledními refugii chráněných druhů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2022 17:27 Reaguje na Karel Zvářal
Viděl jsem v TV nějaký dokument z Afriky, kdy domorodci
sledovali, kdy se k tomu ovocnému stromu stahují opice.
Strom pokáceli a ovoce použili pro sebe. Kdysi jsem takto
"Po Rusku" obral do zákvasu dvě velké třešně trpící
vrtuli třešňovou. Byla to paráda obírat třešně vsedě na
židli na zemi bez lezení po žebříku a větvích v koruně.
Obratem je nahradily nové stromy včetně jedné májovky,
kde při dozrávání vrtule buď ještě není a nebo jsou
červíci tak malí, že je přehlídne i nějaký frfňa, který
nechce třešně obohacené o proteiny.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist