Jak a proč ledovce kolabují? Vysvětlení, co mohlo stát za neštěstím na Marmoladě
reklama
What started as an amazing trip with beautiful views from Marmolada in Italy, unfortunately turned out to be a day we will never forget.. At the beginning we thought it was an airplane coming.. #marmolada #glacieravalanche pic.twitter.com/sUEGcO7EAN
— Kristýna Bílková (@Kris_Bilkova) July 3, 2022
Pokud hovoříme o studeném ledovci (cold based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panuje taková teplota (a tlak) zabraňující existenci kapalné vody. Studený ledovec je tak v podstatě "přimrznutý" ke skalnímu podloží. A jak uhádnete, když je přimrzlý, tak se po podloží „nepohybuje“ (ponechme teď stranou, že k toku stále dochází v samotném ledu).
Pokud hovoříme o teplém ledovci (warm based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panuje taková teplota (a tlak) dovolující existenci kapalné vody. A jak vás napadne, je to právě voda, která způsobuje značné potíže. Voda na bázi ledovce totiž funguje jako lubrikant.
A kdo maže, ten jede.
Teplé ledovce jsou známé tím, že se poměrně snadno a "rychle" pohybují. Voda v podstatě dokáže způsobit, že se ledovec "nadzvedne" a nad skalním podložím "plave" (experti a expertky mi zjednodušení jistě odpustí).
A co se stane, když se část ledovce extrémně rychle rozjede, to jsme viděli na Marmoladě. Většina teplých ledovců se ale nepohybuje tak rychle. To byl extrém.
Nicméně v obecné rovině platí, že pokud chcete, aby ledovce existovaly, tak to, co nechcete, aby se moc dělo, je zatékání spousty vody pod led.
Jenže to se právě děje. Ledovce nám po světě ve velkém tají. Proč tají? Protože je stále tepleji.
Když taje ledovec
Pojďme se podívat na to, co se děje, když ledovce začnou tát. Uvidíte, že to je podstatné, extra zajímavé a vlastně naprosto zřejmé...Tání ledovců v letních měsíců je pro většinu z nich naprosto normální. Když se na ledovec podíváte z profilu, často můžete vidět střídání vrstev a různých barviček. To je doklad pravidelnosti tání sněhu/ledu v letních měsících.
Problém přestavuje množství. Když ledovce začnou tát tak moc, že se začne na jejich povrchu tvořit velké množství vody, máme zaděláno na pořádnou polízanici. Proč? Protože: a) voda je tmavší než led, takže lépe pohlcuje sluneční záření, což urychluje tání ledovce, b) ale hlavně, voda má větší hustotu než led samotný.
Připočtěte k tomu schopnost teplotní eroze, kdy teplejší voda je schopna tavit led a už vás vůbec nepřekvapí, že se voda začne ledem protavovat směrem "dolů" (a ano vím, že občas tlak způsobí změnu směru jinam... ale popisujeme si obecný princip).
A co voda najde vespod pod ledovcem? Přesně, skalní podloží. Tím se úplně snadno neprovrtá a začne téct z kopce po povrchu pod ledovcem (a ano vím, opět může téct i do kopce, protože velký tlak... ale to teď ignorujme).
Stačí trocha tepla v atmosféře a ze studeného ledovce, který je přimrznutý ke skalnímu podloží a v klidu „stojí“ nebo teče jen nesmírně pomalu, se mávnutím ohřívajícího proutku může stát ledovec teplý. A vy už teď víte, že jakmile je ledovec teplý, může si začít svištět z kopce dolů.
Jestli jste si mysleli, že tím nám role vody na destabilizaci ledovce končí, tak to jste na omylu. Voda totiž umí ještě další kousek.
Abychom si to vysvětlili, koukněte na fotografie z nedávné tragédie. A všimněte si nad utrženou plochou černých pásů prasklin, které se v ledovci nachází.
Anglický termín pro ně je "crevasse". Jsou to trhliny, které vznikají v ledovci během jeho tečení kvůli napětí. Existuje jich několik typů. Pro nás je důležité, co trhliny obvykle dělají.
Zatímco tahové napětí – generované pohybem ledovce – způsobuje praskání ledu a tedy otevírání trhlin, tlak v samotném ledovci způsobený hmotností ledu se je snaží zavírat.
Proto trhliny nemají nekonečnou hloubku. Jenže vy už víte, že tenhle obrázek není úplný. Víte totiž, že nám ledovce tají a že po nich teče spousta vody. Takže otázka je, kde je voda?
Voda totiž dokáže trhliny vyplňovat. A když to udělá, máme problém. Proč? Protože se nám do života začne motat další tlak. Tentokrát tlak hydrostatický, způsobený hmotností vodního sloupce.
A ten způsobuje, že se nám trhliny otevírají. Tlačí na led a způsobuje jeho další praskání. Trhliny jsou tak mnohem, mnohem, mnohem hlubší, než by normálně byly. A nedá moc práce si představit, že víc popraskaný ledovec je náchylnější k destabilizaci, že?
A teď už si dáme jen poslední střípek do skládačky a složíme si to celé.
Posledních pár dní bylo na vrcholku ledovce #Marmolada okolo 10 °C. To je pro ledovce pekelné horko. Horko, které způsobí jejich masivní tání.
V takovém horku ledovec taje a vzniká spousta vody. Voda je schopná otevírat trhliny a snižovat pevnost ledovce. A taky dokáže natéct pod ledovec, čímž ho "odlepí" od skalního podloží. Stačí málo, ledovec se destabilizuje a kolaps je tu.
Ale samozřejmě platí, že reálný svět je ještě složitější. Teplejší led má menší pevnost, než studený led i bylo v zimě v Dolomitech nebývalé sucho, což se na stavu místních ledovců též podepsalo. Nejsou na nich tak velké přírůstky jako v jiných letech.
Základní příběh je ale jasný. Dokud budou ledovce ve velkém tát, budou se ve velkém řítit. Čím teplejší svět kolem nás bude, tím častěji k tomu bude docházet. Až jednou většina ledovců zmizí a toto nebezpečí ustane.
Odhaduje se, že ledovec na Marmoladě má před sebou max. 20 až 30 let.
Než se začnete radovat, že to těch pár desetiletí doklepeme a pak budeme žít v lepším světě, protože nás nebudou zabíjet kolabující ledovce, je dobré si uvědomit, že ledovce napájí pitnou vodou opravdu obrovské množství lidí. Skoro 2 miliardy duší. Žít na planetě bez ledovců není (pro člověka) výhra.
A kdybyste někdo hořel velkou touhou se o životě ledovců dozvědět víc, doporučuji třeba tuhle knížku. Není to lehké čtivo, ale když to přečtete, můžete po právu machrovat, že jste expert/expertka na ledovce.
Jen pár dní po kolapsu ledovce na Marmoladě došlo k podobnému zhroucení ledovce v Kyrgyzstánu. Autor videa přežil. Natáčel z místa, které mu poskytlo přirozenou ochranu a v horách byl se skupinou dalších lidí, kteří jej pak osvobodili.
Kirghizistan : Un glacier s'est détaché à proximité des gorges de Juuku.
— Rebecca Rambar (@RebeccaRambar) July 10, 2022
Des touristes ont commencé à filmer ce qui se passait avant d'être atteints par l'avalanche.
Selon les médias, 2 personnes auraient été hospitalisées pour des blessures & des ecchymoses. pic.twitter.com/NKUxhfpCmZ
reklama
Dále čtěte |
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Další články autora |
Pokud patříte mezi velké producenty metanu, možná byste se měli začít (konečně!) bát
O díře v ledu, která v něm být neměla
Základy pro správnou hospodskou debatu o vlivu sopek na klima
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Miloš Zahradník
13.7.2022 15:52Radim Polášek
14.7.2022 10:11V období teplot kousek nad nulou je v masívu takového ledovce trvale udržována teplota 0 st C. Tepelná energie, která se předává z okolního teplejšího letního prostředí do ledovce, je saturována měrným skupenským teplem tání. Neboli led postupně taje a tím udržuje svou teplotu na 0 stC. Ale když je všude v ledovci téměř stejná teplota kolem 0 st C, rozhodují až drobné rozdíly ve struktuře ledu, který led roztaje a který ne. Když je ledovec vrstevnatý s rozdílnou strukturou po vrstvách, může snadno spodní vrstva začít tát a horní zůstávat z velké části ledová. Ledovec tedy netaje odzhora nebo od kraje, ale najednou a pomalu v celé své struktuře. Čím dál víc objemu ledovce už není pevný led, ale dutiny a vrstvy s vodou nebo vzduchem. Struktura ledovce se oslabuje, dokud se ledovec nezačně hroutit. Nahoře na svahu se pak ledovec sesouvá dolů. Někde v údolí se jen zhroutí.