https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/je-pro-psychickou-pohodu-lepsi-ptaky-pozorovat-nebo-pocitat-jasno-v-tom-dela-britska-studie?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Je pro psychickou pohodu lepší ptáky pozorovat, nebo počítat? Jasno v tom dělá britská studie

20.2.2023 05:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jsou studie přelomové, které s trochou nadsázky dokáží měnit běh světa. A pak ty ostatní. Experiment, realizovaný psychology z univerzity v britském Derby, k těm mimořádným zásadním spíš patřit nebude. Rozhodně je ale zajímavá. Je totiž o hodnocení lidského uspokojení ze sledování ptactva na zahradě.
reklama

 

Proč si na zahradě stavíme krmítka a celou zimu do nich přisypáváme semínka? Proč se pak nadšeně lepíme na okna, když zvědavě vyhlížíme, kdo na krmítko přiletěl?

Už několik předchozích studií doložilo, že důležitou roli v tom hraje naše touha po kontaktu s přírodou, naše starost o osudy promrzlého a hladového ptactva, náš všeobecný zájem o život okolo nás. Když ale tyto ušlechtilé motivy shrneme, zjistíme, že je to nakonec vlastně vždycky o nás.

Děláme to proto, že nám to dělá dobře. Hlavně tedy po psychické stránce. Je to zábavné a uklidňující, zbavuje nás to stresu, zvyšuje pohodu a tlumí úzkost, dává nám to pocit vlastní užitečnosti, vytváří to u nás prospěšná pouta s přírodou.

Zřízení krmítka a následné pozorování jeho opeřeného osazenstva je jakási terapie, kterou si můžeme naordinovat i bez dobrozdání ošetřujícího lékaře a bude fungovat.

Je to prostě pár minut „radosti“ denně. A právě na ten obtížně definovatelný osobní příjemný prožitek, dobu jeho trvání a výsledný efekt, se zaměřila aktuální studie psychologů z Derby.

V krátkosti – zkoumali, co je pro nás při krátkém (půlhodinovém) sledování ptactva doma na zahradě tak nějak „lepší“.

Jestli nám bude dělat radost ono prosté pozorování pěvců „jen tak“, anebo zda na nás bude víc působit, když je během té půlhodiny budeme počítat a napočítáme hodně.

Řešené téma se pak v práci psychologů rozložilo do tří otázek. A to: a) jestli je radost ze sledování ptáků větší než prožitek spojený s jejich počítáním; b) jestli s tím nějak nemůže zahýbat to, jaké druhy ptáků sledujeme/počítáme. A za c) jak se do toho mohou promítnout charakteristiky druhu, tedy velikost a barva ptáků.

Zjišťovat se to psychologové rozhodli u 156 dobrovolníků, které vypustili na třicet minut do zahrad, a předtím je náhodně rozdělili na dobrovolníky ptáky počítající a dobrovolníky, jež se ptáky budou jen kochat.

A aby to celé mělo nějaký faktický rámec, před a po onom vypuštěním na zahradu s nimi ještě provedli sérii testů, zacílených na individuální měřítka pohody, osobního prožitku úzkosti a celkového vztahu k přírodě.

A výsledky takového experimentu?

Inu, subjektivně větší pohodu vnesli ptáci do života těm, kteří se jimi jen kochali a nepočítali je. On se ten prožitek psychické pohody z půlhodinky mezi ptactvem projevil u obou skupin, ale pozorování pro radost lidem přineslo větší uspokojení.

Barva ptactva a jeho velikost roli nehráli, snad jen, že oni počítající a sledující byli o něco víc rádi a spokojenější, když jim na zahradu přiletěl nějaký ten ne až tak obvyklý druh. S těmi obyčejnými druhy byl prožitek senzace o něco nižší.

Jsou studie přelomové, a tahle k nim skutečně nepatří. Její přínos ale spočívá v tom, že nás utvrzuje v tom, že pozorování ptáků je prostě fajn. Nemusíte jim rozumět, poznat je do posledního, mít je spočítané.

Ale půlhodinka s nimi vám udělá dobře. Je to vědecky potvrzeno.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

20.2.2023 06:46
Já nevím, Počítání u nás je obvykle jednou do roka. Má to cenu zkoumat? Nebo v Anglii pořádají soutěž každý den?
Odpovědět
Pe

Pepa

20.2.2023 11:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
jj, v UK je birdwatching nepoměrně dál než u nás. No, tam je taky na co se dívat..
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

21.2.2023 12:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak je u akce krmítek, ale ornitologové sčítají u nás ptáky pravidelně již desítky let v krajině, v lesích a na rybnících atd. Nejen v zimě, ale i po celý rok..
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.2.2023 07:49
Když počítáme, náš mozek je zaměřen na výkon. Na racio. Když jen tak koukáme, tak dochází k uvolnění mozkových funkcí.
Ano, a je to i složitější. Jsou totiž mezi námi jedinci, jimž počítání přináší radost a uspokojení. Jedinci zaměření na výkon, na kalkulaci, na měl dát a nedal.
Odpovědět
Pe

Pepa

20.2.2023 11:43
Tak u mě je to naopak, zrovna včera jsem nemohl přestat pozorovat jednoho plachého strakapouda, který dělal nálety na loj a to mě zdržovalo při práci, pak jsem z toho měl depku..
Odpovědět
ig

20.2.2023 18:23
Dá se za počítání ptactva považovat i triviální případ, kdy se dopočítám čisté nuly?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.2.2023 18:58 Reaguje na
V sterilním satelitu normální. To je cílem ekologistů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.2.2023 05:28 Reaguje na
Ta nula tam být nemusí (a nebude), když začnete pravidelně zakrmovat (slunečnici) od října, případně můžete i celoročně. Asi tam moc ptáčků nemáte, ten odběr bude zcela minimální. Naplnit krmítko v den Ptačí hodinky nestačí, ledaže byste je měl a mobilu:-)
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.2.2023 06:43
na počítání ptáčků nemám čas ani náladu. Spíš by mně jakožto nepřírodovědce a laikovi zajímalo jaké zrní ptákům sypat (sám to kupuju v Lidlu - pro norm. ptáky a pro lesní ptáky, ev. lojové koule). Jestli nevadí, že jim to sypu zcela nepravidelně, podle toho jakou mám náladu a čas, a jetli z těchto výše uvedených důvodů spíš ptákům škodím nebo prospívám. Mám takový nejasný dojem, že krmím jen vrabce.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

21.2.2023 12:07 Reaguje na Honza Honza
Hlavně jim nedávejte zrní a nekupujte směsi se zrním, zůstanou v krmítkách.....těch druhů, co to žerou je mnohem méně než u slunečnice..
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.2.2023 16:33 Reaguje na Karel Pavelka
kupuju ptačí zob z Lidlu : pšenice, žito slunečnice atd a za pár dní v krmítku nezústane nic, jinak bych tam nic dál nesypal.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.2.2023 16:44
Sčítání drobotiny je v mnoha případech zavádějící. Někdy je na krmítku nával a někdy je tam NULA a proč? Je-li teplé počasí, tak hledají potravu
i jinde a někteří dávají přednost třeba hmyzu. Pak nasněží, mrzne a je tam nával, pokud ale nesedí v okolí krahujec a u krmítka je ptáků NULA. Navíc
ptáci mají i své oblíbené časy ke krmení. U mne to je nyní ráno mezi 7-8
hodinou a odpoledne mezi 15.30-16.30. Doba se samozřejmě mění s dobou
východu a západu slunce. Rovněž záleží na skladbě krmiva a na tom, kolik
krmítek pro různé ptáky máte. Pokud si mají v jednom krmítku konkurovat
sýkorky s vrabci, či hrdličkami, tak to děláte špatně. Mějte krmítka třeba
tři s rozdílným krmivem podle druhu ptáků a nasčítáte ptáků ve stejnou
dobu více a taky více druhů. Záleží rovněž na jejich umístění a lokalitě.
Já se u lesa dočkám opravdu někdy rarit, kterých se asi ve městě lidé
nikdy nedočkají. Já to sčítání na krmítkách považuji za přesný součet
nepřesných čísel, který je zavádějící díky amatérskému sčítání v často
rozdílných podmínkách. Pokud bude "PTAČÍ HODINKA" jeden rok při oblevě
a druhý rok při souvislé vrstvě sněhu a mrazu, tak hodnoty budou asi
místy značně rozdílné. Taktéž pokud přibude panelákových sčítačů na
úkor těch z vesnic, tak hodnoty budou taky jiné. Kdo pozoruje přírodu
a ptáky celoročně a celý život, tak ví daleko lépe, než statistici,
jakých druhů ptáků ubývá a naopak jiných přibývá a taky proč. Pokud
přibývají i ve městech sojky, straky a kavky, tak se nedivím úbytku
drozdů, kosů atd. Prosperují naopak doupné druhy, kde jim straky budku
tak snadno jako hnízdo v křoví drozdům nevyplení. Pokud si soused pořídí místo jedné kočky koček pět, tak už se taky kosů na zahradě nedočkám
a tak mohu pokračovat. Celá ta teorie sčítání na krmítkách je tím zcela
k ničemu a pouze laiky stresuje, co vše se vytrácí a co naopak přibývá. Hurá, máme na krmítku sojku, která žila kdysi skrytě, ale nevyhnízdí v okolí ani jeden drozd, či kos. Je to dobře a nebo špatně? Já říkám, že úplně blbě! Taková je totiž "matka příroda a samoregulace " v praxi!
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist