Nekrmte nám krkavce!
3.6.2023 05:17 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | Ondřej Prosický / Naturephoto
reklama
Prosíme návštěvníky, aby ptáka nekrmili a ignorovali ho. V opačném případě by se jeho vazba k lidem ještě posilovala a v důsledku by to pravděpodobně znamenalo, že dříve či později bude muset být z volné přírody umístěn do záchranné stanice.
Krkavec velký (Corvus corax) je velký černý pták z čeledi krkavcovitých. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Historické prameny jeho výskyt v Krkonoších neuvádějí, novodobá pozorování jsou z roku 1974. Od začátku 90. let jeho početnost vzrostla na 50–90 hnízdících párů.
reklama
Dále čtěte |
Dnes začal Týden skleněného zabijáka. Pomozte zmapovat budovy, o které se zabíjejí ptáci
Ochlazení a déšť způsobily hromadné úhyny jiřiček nejen v jižních Čechách
Sýčci na severu Čech vyvedli 71 mláďat. Do jejich ochrany se zapojili i farmáři
Další články autora |
Vypadají jako fotbalový trávník, ale úplně posekané nejsou. Pásová seč letos poprvé zpestřila krkonošské louky
Lupina, netýkavka, bolševník, zlatobýl nebo křídlatky. I Krkonoše se potýkají s invazními druhy
Vlci se v Krkonoších rozmnožují. Jedno mládě se našlo mrtvéreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
SV
Slavomil Vinkler
4.6.2023 10:45Krmit lidmi se v přírodě nemá v zásadě nic (mimo třeba ptáky na krmítku a i to může mít úskalí).
Odpovědět
Karel Zvářal
4.6.2023 13:09 Reaguje na Slavomil VinklerNeříká se tomu krmítka, ale jsou to fakticky švédské stoly, ovšem pro predátory: skládky komunálního odpadu, komunikace, posečené louky a po/diskovaná pole. Krkavci, racci, čápi, dravci, lišky, vlci, kuny... Zároveň to slouží (b) jako významný regulační činitel vyjmenovaných druhů.
Přikrmovat v dnešní zdevastované krajině je dobré a nutné, počínajíc napaječkami (i v lidských sídlech). Dešťovou vodu kanalizace svede rychle do řek, takže chybí mnohde i bláto na stavbu hnízd jiřiček a vlaštovek. Zmizí-li zvěři zdroj potravy po žních a chybí-li tam meze, remízky, biopásy, zvěř hladoví. Proto jsem názoru, že je třeba ("paradoxně") více krmit v létě (aspoň řepa, oves), než v (dnešní mírné) zimě, kdy už jsou zapojené ozimy.
U pěvců je letní příkrm (slunečnice, vločky, moučňáci) také na místě, neb v parcích s okrasnými dřevinami a angličáky je hmyzu naprosté minimum. Člověk, bohužel, krajinu téměř dokonale zbavil vody a hmyzu, tak by měl hledat způsoby, jak danou situaci řešit. Ovšem krmení krkavce neschvaluji, je jich víc než dost, pokud některý pojde hlady, přírodě to jen prospěje.
Odpovědět
Přikrmovat v dnešní zdevastované krajině je dobré a nutné, počínajíc napaječkami (i v lidských sídlech). Dešťovou vodu kanalizace svede rychle do řek, takže chybí mnohde i bláto na stavbu hnízd jiřiček a vlaštovek. Zmizí-li zvěři zdroj potravy po žních a chybí-li tam meze, remízky, biopásy, zvěř hladoví. Proto jsem názoru, že je třeba ("paradoxně") více krmit v létě (aspoň řepa, oves), než v (dnešní mírné) zimě, kdy už jsou zapojené ozimy.
U pěvců je letní příkrm (slunečnice, vločky, moučňáci) také na místě, neb v parcích s okrasnými dřevinami a angličáky je hmyzu naprosté minimum. Člověk, bohužel, krajinu téměř dokonale zbavil vody a hmyzu, tak by měl hledat způsoby, jak danou situaci řešit. Ovšem krmení krkavce neschvaluji, je jich víc než dost, pokud některý pojde hlady, přírodě to jen prospěje.