Obnovme veřejné studny. Stromy je potřebují

Stará pumpa v Dolní Dobrouči.

Zdroj | Archiv Anny Týčové

Ruční pumpa s kolem v Žamberku.

Zdroj | Archiv Anny Týčové

Tady mohou lidé přiložit ruku k dílu a zaléváním pomoci zachovat pěkné a zdravé životní prostředí. Kdo začne zalévat stromy, začne vodou přirozeně šetřit a třeba ji i zachycovat - a to nejen dešťovou vodu ze střechy, ale zároveň i vodu ve své domácnosti. Ušetří tak desítky litrů denně a snadno zachrání i několik menších stromů. Vedle zachycené vody je pro obdobný účel možné používat užitkovou vodu ze studní.

Veřejné studny dříve plnily úlohu důležitého zdroje vody, ale rostoucí spotřeba a znečištění spodních vod (převážně kvůli intenzivní zemědělské činnosti a nedokonalé kanalizaci rostoucích sídel) si vynutily výstavbu vodovodů, popřípadě domovních vrtaných studní. Významná část domů je tedy dnes napojena na spolehlivý zdroj pitné vody, který je navíc dostupný bez jakékoli námahy. Následkem toho využití veřejných studní postupně klesalo, což společně s omezováním údržby vyústilo často v jejich zaslepování nebo přímo likvidaci.

Herní prvek vybudovaný u pumpy v Jablonci nad Jizerou

Zdroj | Archiv Andrey Ondrůjové

Až v souvislosti s medializací problematiky dlouhodobého sucha se trend začal pomalu obracet. Část obcí v současnosti obnovuje a udržuje veřejné studny, i když jen zřídka jde o zdroj pitné vody a nelze je tedy vrátit zcela jejich původnímu účelu. V některých případech vodu z takových studní obyvatelé využívají na zálivku svých zahrádek, ale to není vždy možné nebo praktické.

Nová šance na uplatnění veřejných studní spočívá například ve vybudování vodního prvku, který rodiny s dětmi nejen v horkých letních dnech osvěží a zabaví, ale třeba je i něčemu přiučí. Touto cestou se vydali například v Jablonci nad Jizerou, kde pumpu propojili s důmyslným systémem dřevěných vodních cestiček.

Obnovená dřevěná pumpa ve Stanovicích

Zdroj | Archiv Anny Týčové

Některé obce obnovují studny spíše z úcty k předchozím generacím a snaží se zachovat jejich původní podobu. Tím byla motivována i obnova dřevěné pumpy ve Stanovicích, kde nechali vytvořit funkční repliku pumpy, která v centru obce stávala na přelomu 19. a 20. století. Podobným případem je i litinová pumpa na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči, která navíc ladí se starobylou podobou města.

Napumpovanou vodou můžete zalít stromy.

Zdroj | Archiv Evy Horákové

Obnovení historicky cenné pumpy je finančně náročné. Naproti tomu pořízení nového čerpacího zařízení nebo oprava několik desítek let starého obecně nepatří mezi příliš nákladné záležitosti. Na trhu jsou náhradní díly obvykle velmi dobře dostupné a jsou snadno nahraditelné. Takovým činnostem se navíc věnuje poměrně velký počet řemeslníků a firem. Podstatně vyšší náklady vyžadují opravy poškozeného roubení, čištění studní a zejména prohlubování studní při nedostatku vody, pokud je to vůbec možné.

Pumpy jsou i ve velkých městech. Na snímku nefunkční pumpa v Brně-Líšni.

Zdroj | Archiv Anny Týčové

Veřejným studním velice pomůže, pokud se obyvatelé dané obce aktivně zajímají o jejich využití, údržbu a obnovu a dávají k tomu podněty příslušným úřadům. Pěkným příkladem v tomto ohledu může být občanská iniciativa Líšeň za vodou, která v brněnské Líšni začala upozorňovat místní obyvatele na přítomnost a význam asi čtyřiceti dochovaných veřejných studní. I díky jejímu snažení se podařilo problematiku původních vodních zdrojů začít řešit přímo na úrovni jejich správce – městské části. V nejbližších měsících by tak zde mělo dojít k renovaci prvních několika studní osazených pumpou a další snad budou brzy následovat. Líšeň se tak pravděpodobně přidá k dalším městským částem Brna (Ořešín, Starý Lískovec a Tuřany), které již část svých veřejných studní a pump obnovily.