Outloni jsou obětí své vlastní roztomilosti. Zachraňuje je káva
reklama
„Lidem připadají jako malí medvídci s velkýma očima. Někdy jim připomínají i miminka,“ říká o důvodech ilegálního odchytu v rozhovoru pro Český rozhlas František Příbrský ze Zoo Ostrava, která spolu se Zoo Olomouc vede program na záchranu outloňů na Sumatře.
Ale roztomilost outloňů není jejich jediný problém. „Občas jsou také loveni kvůli lokální medicíně nebo černé magii. Na Sumatře se věří, že když vezmete kosti z outloně a hodíte je někomu před dveře, tak ho proklejete,“ vysvětluje Příbrský.
V rámci záchranného programu založili zoologové a ochránci přírody na Sumatře záchrannou stanici pro outloně zabavené pašerákům. Kukang Rescue Project se postupem času rozrostl, s pomocí několika zoo z ČR i ze světa vede boj proti nelegálnímu obchodu se zvířaty, provozuje anglicko-environmentální školu, dvě eko knihovny, pracuje s místními farmáři a dokonce dováží do Česka ze Sumatry kávu.
„Je to první taková stanice na Sumatře, předtím nebylo kam zachráněná zvířata dát,“ podtrhuje Kateřina Holubová ze Zoo Ostrava význam projektu. Představila ho na mezinárodní konferenci o biodiverzitě Global Biodiversity Conservation Conference v Praze na České zemědělské univerzitě.
Do vzniku záchranné stanice bylo fakticky nemožné efektivní potírání nelegálního obchodu s outloni. A zabavená zvířata nebylo kam dávat. Dnes díky stanici probíhá zabavování a příjem outloňů ve spolupráci s indonéskými úřady zodpovědnými za vymáhání zákonů na ochranu divokých zvířat.
Outloni nejsou v záchranné stanici napořád, nicméně po stresujícím pobytu u pašeráků potřebují projít rehabilitací. Poté jsou vypuštěni zpět do volné přírody. A aby se situace s jejich nelegálním lovem neopakovala pořád dokola, angažují se odborníci v tom, aby si místní komunita vzala ochranu za svou. Základem je, že se na záchranném programu podílejí z podstatné části místní lidé.
Zaměstnání v Kukang Rescue Project našli dokonce i dva bývalí lovci outloňů, kteří jsou dnes terénními pracovníky. Mají na starosti monitoring území, pozorují, jak se daří outloňům, kteří byli do přírody navráceni, a šíří osvětu u místních farmářů.
Chránění živočichové totiž nemizí z volné přírody jen kvůli nelegálnímu obchodu. Problém s nimi mají právě i někteří farmáři, kteří je vnímají jako škůdce pro svou úrodu.
Odborníci zapojení do programu se snažili konflikt mezi zemědělci a outloni vyřešit tím, že se zeptali 60 farmářů, kteří sousedí s přírodní rezervací, jaké druhy živočichů nejčastěji vídají na své farmě a co o nich vědí. Ukázalo se, že mnozí z nich si nejsou vědomi toho, že se jedná o chráněné živočichy, a nevěděli, že se jim mohou bránit i jinak než tím, že je zabijí.
Řešením je káva
To ale nemusí být dostatečná motivace pro to, aby farmáři změnili zavedené způsoby, jak se vyrovnat s tím, že jim outloni a další živočichové sklízí květy, plody nebo poškozují stromy. Ochránci přírody proto vymysleli projekt, do něhož zapojili pěstitele kávy, Kukang Coffee Project.
Pěstování kávy živí v oblasti většinu zemědělské populace. „Mnoho farmářů ale nehospodaří úplně efektivně, sklízí například ještě nezralé kávové třešně (plod, v němž je kávové zrno, pozn. redakce). Začali jsme je vzdělávat v tom, jak je možné kávu pěstovat tak, aby měli větší výnos,“ uvádí Kateřina Holubová. Do projektu přidali i to, jak hospodařit s použitím méně pesticidů a hnojiv.
Od 50 farmářů, kteří se do projektu zapojili, vykupuje Kukang Coffee Project kávu za vyšší cenu, než jakou by dostali na místním trhu. Zároveň farmáři nemusí kávová zrna nikam vozit a ušetří tedy za dopravu. „Podepsali ale dohodu, že oni a jejich rodinní příslušníci nebudou lovit chráněné živočichy,“ vysvětluje Kateřina Holubová.
Káva z programu je dovážena i do České republiky, podává se například v bistru Zoo Ostrava anebo v kavárně v Ústí nad Labem, která byla otevřena v roce 2020.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
reklama