https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/po-vetrelcich-v-nasi-prirode-muze-patrat-i-verejnost.prostrednictvim-webu-invahub.cz
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Po "vetřelcích" v naší přírodě může pátrat i veřejnost. Prostřednictvím webu Invahub.cz

7.3.2025 05:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nutrie říční.
Nutrie říční.
Sledujte výskyt nepůvodních škůdců ve svém okolí. Představují obrovské riziko nejen pro zemědělství, lesnictví a zahradničení, ale i obrovskou zátěž pro krajinu. Jejich škody mají často významné socio-ekonomické dopady. V posledních letech množství zavlečených či přesídlených organismů stoupá a přesná lokalizace je klíčová pro jakákoliv opatření. Nový web Invahub.cz představuje díky spolupráci s řadou organizací centrální databázi nepůvodních organismů, ve které si každý zájemce může v mapách i databázích vyhledat aktuální informace o jejich výskytu podle různých kritérií. Zapojit se může i veřejnost. Invahub spravují odborníci z CARC (Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.).
 
V České republice se v současnosti vyskytuje již několik set druhů zavlečených či přesídlených organismů z řad rostlin i živočichů, především hmyzu. Se změnami klimatu, propojenou celosvětovou dopravou či nezodpovědností obchodníků a chovatelů se rozšířili mimo původní oblast svého výskytu a dostávají se k nám prakticky ze všech kontinentů.

„V novém prostředí se tito nezvaní hosté rychle množí a šíří i proto, že v něm postrádají konkurenci nebo přirozené nepřátele. Tím narušují ekologické vazby a často hubí naše neškodlivé organismy. Centralizace dat v jednotné databázi Invahub může výrazně pomoci k efektivnímu a účinnému řešení,“ upozornil Jiří Skuhrovec z výzkumný týmu Funkce biodiverzity bezobratlých a rostlin v agrosystémech CARC a dodal: „Vytvořená ústřední databanka je dennodenně aktualizována díky sdíleným datům s propojenými institucemi a také díky zapojení aktivní veřejnosti, která zaznamenává svá vlastní pozorování invazních organismů.“

S Invahubem sdílí své hlavní databáze Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený Ministerstvu zemědělství a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), ale také veřejné platformy, jako jsou NAJDI.JE (www.najdije.cz) a Biolib.cz.

„Například na platformě NAJDI.JE vyhlašujeme různé cílené pátrací akce, takže lidé mohou jako občanští vědci online shromažďovat data o výskytu a sledování šíření vybraného invazního škůdce. Funguje to tak, že si lidé na webu najdou aktuálně vyhlášený cíl, a pokud ho v místě, kde žijí, nebo se právě pohybují, objeví, zhotoví jeho fotografii a odešlou ji pomocí webového kontaktního formuláře, v němž označí jeho přibližnou lokaci případně přidají další informace,“ vysvětlil Jiří Skuhrovec.

Lidé tak mohou sami přispět k pochopení mechanismu šíření a vlivu těchto vetřelců na společenstva, k ochraně biodiverzity, tvorbě legislativy a řešení vážných problémů s nimi spojených. „Účastí ve veřejnosti otevřených projektech se vaše pozorování dostane až do nové centrální databáze Invahub,“ podotkl přírodovědec.

Netýkavka žláznatá.
Netýkavka žláznatá.

Centrální databáze je otevřená, každý si ji může vyzkoušet na webu invahub.cz. Aktualizace informací zde uložených probíhá automaticky každý den.

Seznam sledovaných organismů byl primárně vytvořen na základě rejstříku z Rostlinolékařského portálu. Vybrané druhy jsou řazeny do kategorií karanténní, invazní nebo nepůvodní škodlivé organismy. Přidány byly také organismy ze seznamu druhů významných pro EU a několik nepůvodních druhů bezobratlých (např. kutilka asijská či hlemýždík kropenatý), kteří jsou monitorování v rámci platformy NAJDI.JE.

Zájemci o informace mohou procházet nejen data, ale také mapy výskytů. Filtrační systém umožňuje vyhledávání v rámci čtyř hlavních skupin – Bezobratlí, Obratlovci, Choroby a Rostliny. Po výběru konkrétního druhu můžete ihned zobrazit všechny dostupné záznamy o jeho výskytu na území ČR. „Každý záznam v centrální databázi má několik základních charakteristik, včetně jména pozorovatele, data nálezu, geografických souřadnic, ale i podrobnosti týkající se základní biologie, jako jsou početnost organismu na lokalitě, hostitele nebo vývojovou fázi organismu. Na základě těchto profilů lze data také dále filtrovat a sledovat výskyty organismů ve vašem konkrétním okolí. Kromě toho je k dispozici také časový filtr,“ upozornil Jiří Skuhrovec.

Problematika nepůvodních škůdců je velmi rozsáhlá, a centrální databázi proto udržuje společná pracovní skupina zástupců spolupracujících institucí a platforem.

Škody, které způsobují nepůvodní druhy, se samozřejmě mezi jednotlivými druhy výrazně liší a je proto důležité vést věcné diskuse o závažnosti a také rozsahu způsobených škod. „Zkušenosti s monitoringem i managementem invazivních škodlivých organismů s využitím platformy NAJDI.JE, respektive občanské vědy, významně pomohly i vyhodnocováním relevantnosti získaných výsledků,“ zdůraznil Jiří Skuhrovec. „Nejúčinnější variantou pro zasažení co největší komunity, je pak spolupráce s dalšími odbornými skupinami pomocí Aktualit na webu Invahub.cz,“ dodal.

Do budoucna plánují autoři projektu vytvoření takzvaného ochranného perimetru, což by byl pás území za hranicemi České republiky, kde budou údaje o výskytu škodlivých organismů sledovány s ještě větší pečlivostí. Při detekci výskytu rizikového druhu ve zvoleném perimetru by systém automaticky vyhodnotil riziko a vyvolal příslušný varovný signál.

Zapojení přeshraničních údajů do databáze nejen posílí ochranu České republiky před invazními druhy, ale také zesílí spolupráci a sdílení informací s evropskými a globálními partnery. „Tento komplexní přístup bude klíčový pro udržení domácí flóry, fauny a produktivních ekosystémů, a tím přispěje k efektivní ochraně přírody a přírodních zdrojů na území České republiky,“ vysvětlil Jiří Skuhrovec. Tento přístup bude podle něj představovat významný krok ke zvýšení efektivity v prevenci a kontrole výskytu nepůvodních škodlivých organismů v tuzemsku.


reklama

 
CARC - Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

7.3.2025 09:25
Kdo chodí do přírody, ten to vidí. V Ondřejově se třeba člověk musí nutriím na silnici vyhybat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.3.2025 10:36 Reaguje na Michal Ukropec
Pokud chce vidět -
jsou tací, kteří na to nemají čas / se kochat !
Odpovědět
Ra

Radek

7.3.2025 15:40
Poslušně hlásím . Vlk, Vydra, Bobr všude kam se podívám . Hrozí přemnožení a mnohonásobné škody !
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

18.3.2025 10:31
U nás je jelen sika označován za invazivního - jaký je ale problém v naší malé české kotlince takové velké zvíře omezit? Co tomu brání? Jen nelogické zákony. Nutrie ve městech jsou miloučká zvířata, která v lidech a hlavně v dětech, vzbuzují lásku k přírodě. Podobně jako sysli v Mladé Boleslavi - https://www.youtube.com/watch?v=nomnPdpTmiw Co brání omezování nutrií ve volné přírodě? Zase jen nelogické zákony. V Německu už z mývalů dělají klobásky. Proč to nejde u nás? Zase ty zákony.
V Japonsku mají ostrůvek, na němž vládnou sikové. Ve všem mají přednost, chodí si po ěstě, odpočívají na silnicích, auta je zdvořile objíždějí. Turisté je krmí speciálními rýžovými oplatky. To je jiná výchova lásky k přírodě než naše zákazy. Víte, že u nás si nemůžete doma chovat ani "škůdce", protože je zařazen do -zvěře- a tu občan nesmí mít v soukromém držení.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist