https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/podari-se-navrat-topolu-cerneho-do-luznich-lesu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podaří se návrat topolu černého do lužních lesů?

12.3.2023 06:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí a dlouhodobých period sucha k destrukci lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Pro udržení ekologické stability krajiny, zachování vegetačního pokryvu, kvality vod, omezení degradace a eroze lesní půdy a zmírnění propadu produkce dřeva vědci ověřují efektivní postupy obnovy lesa s využitím vhodných alternativních druhů dřevin, ke kterým se řadí i u nás původní topol černý.
reklama

 
Topol černý byl v minulosti lidskou činností silně redukován a za ohroženou dřevinu je považován již od poloviny 20. století. V Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky je zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Záchrana ohroženého genofondu topolu černého se řeší i v rámci mezinárodní spolupráce (EUFORGEN, IUFRO).

Topol černý je mohutný strom 30–40 m vysoký, s průměrem kmene 1–2 m, na jehož bázi se vytvářejí výrazné kořenové náběhy. K jeho vyšší vitalitě přispívá, že vytváří jak hluboké kořeny jdoucí za spodní vodou, tak i kořeny do široka rozprostřené blízko půdního povrchu, přesahující značně obvod koruny.

Topol černý vyniká vysokou výmladnou schopností na kmeni i na pařezu a lze jej snadno množit řízkováním. Je to dvoudomý strom s převislými samičími nebo samčími jehnědami. Zpočátku vysokou klíčivost velkého množství ochmýřených semen rychle ztrácí. Je náročný na dostatek světla a ani v mládí nesnáší zastínění.

Na území ČR je původním druhem s převážným zastoupením v lužních lesích u velkých řek a jejich přítoků. Na přirozených stanovištích se zachovaly pouze zbytkové porosty nebo jen jedinci na lokalitách ve středním Polabí, Poohří, v moravských úvalech, v povodí Odry, Ostravice a Morávky.

Jeho dřevo se užívalo v truhlářství, bednářství, řezbářství a na palivo. Významné uplatnění nachází při výsadbách stromořadí vytvářejících ochranné pásy a jako krajinotvorný prvek. V minulosti byl lidskou činností značně redukován a nahrazován ekonomicky atraktivnějšími druhy dřevin a produktivnějšími kultivary topolu kanadského.

Na možnosti návratu topolu černého do našich lesů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i. jedním z výstupů jejich výzkumu je certifikovaná metodika Metodické postupy charakterizace genetické diverzity u topolu černého s využitím mikrosatelitových markerů.

Topol černý.
Topol černý.

Popis metodických postupů DNA analýz s využitím mikrosatelitových markerů pro ověřování genetické variability u topolu černého nebyl dosud pro podmínky ČR publikován.

Markery vědci vybrali na základě hodnot jejich genetických charakteristik získaných po provedených analýzách u souboru 239 topolů černých z moravských a českých lokalit.

Pro záchranu a reprodukci druhů je podstatné zastoupení co nejširšího spektra genotypů, kdy lze předpokládat i výskyt genů s potenciálem přizpůsobit se změnám a výkyvům životních podmínek. Získání dostatečně geneticky variabilního potomstva je důležité pro adaptační schopnost budoucích porostů v měnících se podmínkách životního prostředí.

Pro opětovné rozšíření topolů a jeho využití v obnově lesa a krajiny je nutné získávat kvalitní zdroje reprodukčního materiálu. Proto vědci v terénu vyhledávají na základě morfologických znaků fenotypově kvalitní stromy, u kterých se s využitím DNA analýz zjišťují genetické charakteristiky.

Zjišťování genetické struktury vybraných stromů je významné pro jejich navržení k uznání zdrojů reprodukčního materiálu a vyloučení blízce příbuzných, zejména identických genotypů, které mohou vznikat vzhledem k velmi dobré kořenové výmladnosti topolu černého.

Zachování a zpětné rozšiřování tohoto lesnicky opomíjeného autochtonního druhu topolu je v současné době významné v souvislosti s hromadným odumíráním hospodářsky významných dřevin v nižších polohách, jako jsou např. jasany a olše v důsledku působení nepříznivých klimatických změn a houbových patogenů.

Topol černý přirozeně se vyskytující v povodí toků nejnižších zeměpisných poloh je svým pionýrským charakterem růstu vhodnou součástí dřevinné skladby pro rychlé znovuzalesnění rozsáhlých ploch v oblasti lužních lesů.

K obnově lesa přispívají topoly jako přípravné dřeviny s meliorační funkcí a částečně mohou nahrazovat i produkci dřeva. Dřevo rychlerostoucího topolu černého je považováno z topolových druhů za nejcennější, je velmi lehké, měkké, málo ohebné a dosti trvanlivé. Upotřebení dřeva je v truhlářství, řezbářství, bednářství a na palivo. Kvalitní kmeny lze využít na výrobu dýh především pro nábytkářství. I ostatní části stromu lze využívat, například kůru jako náhradu korku.

Při pěstování přípravných porostů lze předpokládat, že porosty s vyšší genetickou variabilitou budou lépe odolávat nepříznivým podmínkám životního prostředí, které se v posledních letech vlivem prudkých výkyvů počasí a dlouhých period sucha na většině stanovišť zhoršují.

Využívání metodických postupů umožňujících získání geneticky ověřených variabilních, a tedy adaptabilnějších porostů topolu černého napomáhá k zajištění ekologické stability krajiny, k zachování stromového patra při obnově lužních lesů, k ochraně proti erozi lesní půdy a k vytváření ochranných pásů.

Poznatky o diverzitě populací také napomáhají plnit cíle Státní politiky životního prostředí ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016–2025, Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020–2025 a mezinárodní závazky České republiky při ochraně biologické rozmanitosti.

Metodika vznikla při řešení a výzkumného projektu NAZV č. QK1810258 (Návrh alternativní druhové skladby dřevin pro lesní ekosystémy se sníženou ekologickou stabilitou v důsledku fyziologického sucha).

Metodika „Metodické postupy charakterizace genetické diverzity u topolu černého s využitím mikrosatelitových markerů“ je volně ke stažení.


reklama

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

12.3.2023 08:06
Topol se vysazuje poměrně hojně. Ale jde o křížence.
Pokud je topol černý nejlepší a snadno se množí, proč se tedy sadí něco jiného?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.3.2023 16:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Možná mají ty křížence větší přírůstky a bývají taky dostupnější než původní druhy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2023 08:42
Topol černý jistě do luhu patří, množství jednotlivých dřevin by mělo splňovat požadavky dřevozpracujícího průmyslu, a co se týče ekologické všestrannosti a odolnosti k suchu, jsou velmi vhodné duby a lípy, a to jak v lesních porostech, tak i jako solitéry či liniová zeleň.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.3.2023 08:49
Topol i černý, je rychle rostoucí dřevina a podle toho se s ní musí zacházet.
Na rozdíl od lípy, dubu, buku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.3.2023 10:06
O dnešním masivním využití topolového dřeva mám pochybnosti, ale budiž.
Uvedu dva příklady. Mám z jeho dřeva cca 80 let staré "troky" užívané
k napařování prasete při zabíjačkách. Mému dědovi je kdysi před válkou
vyrobila kočovná cikánská rodina Trokárů. Vyhlídli si dědův topol a za
dvoje "troků" jim ho daroval. Utábořili se za vesnicí, topol pokáceli
a vyrobili z něho ručně několik troků, které s vesničany vyměnili za
jídlo a kořalku. Větvemi topili a zbyl po jich pouze pařez. Druhým
příkladem je příběh kamaráda, který dostal velký topol za flašku
kořalky. Koupil si kvůli němu profi pilu, aby ho pořezal na špalky,
které jsme mu pomohli naložit na přívěs a složit na dvoře. To ho stálo
pilu, benzín, oběd pro nás a útratu za pivo po práci. Štípat to chtěl
až v létě a ono se to od podzimu do jara zazelenalo. Ze špalků narostly
pruty a dřevo ne a ne vyschnout. Nakonec to pracně poštípal a nemít
jiné dřevo, tak by asi doma zmrzli. Co roste rychle, rychle hoří a
nehřeje. Jinak topoly mají každopádně své místo v přírodě, ale spásu
bych v něm nehledal. Mimochodem u nás na nich hnízdí orli mořští a
dutiny jsou domovem datlů, včetně datla černého. Sklízím z nich taky
sírovce, ale za větru se jim vyhýbám obloukem, protože je extrémně
lámavý.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.3.2023 12:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Tinktura z listů a ještě lépe z pupenů má významné antimikro a antivirotické účinky, lze použít i při doléčování chronické boreliozy etc.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2023 15:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Topolové dřevo bylo kdysi myslím hodně používáno v řezbářství, protože jestli se nepletu šlo dobře ve vodě nechat nasáknout a potom se znadno vyřezávalo. Topolové dřevo je obecně snadno řezatelné nepotřebuje tak ostré nářadí jako třeba vrba. Trvanlivé ale není, snadno hnije. Hodně bylo používáno asi proto, že lužní lesy, kde topoly rostly, byly brány jako podřadné lesy, ze kterých se snadno kupovalo dřevo a topoly tam v půdě s vyšším obsahem živin rychle rostly a dosahovaly značné tloušťky kmenů. Taky, hlavně ze spodních částí kmene bylo velmi dekorativní, protože při nepravidelném "zboulovatění" kmene topolu ve spodní části v jeho řezu byl směr vláken dřeva variabilní a zajímavý. Zvláště po namoření na tmavo.
K běžnému truhlářskému využití na drobnější výrobky, zvláště dřevo z vyšších částí kmene, není moc vhodné, protože za sucha se velmi snadno nepravidelně štípe i přes vlákna nebo praská. Na to je mnohem lepší třeba lípa.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2023 15:08 Reaguje na Radim Polášek
Jinak bych řekl, že hodně topolového dřeva jakožto méně hodnotného a rychle rostoucího končí jako výroba řeziva pro všelijaké materiálové palety, nevratné i vratné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2023 14:52
U nás někdy v minulém století v padesátých a šedesátých letech za socialismu zalesnili topolovými řízky části údolí místních potoků. Nepoznám jakým druhem topolů, předpokládám, že nejspíš zrovna tím původním, protože byl v blízkosti k dispozici v místních lužních lesích přítoků Odry. Mám pocit, že mi to někdo vyprávěl asi metrovými pruty řízky, snad to sázeli tehdejší komunističtí svazáci.
Půda je tam v údolí potoka vlhká, jílovitá a protože tam dříve byly extenzívně využívané pastviny, tak chudá živinami. Topoly tam zdárně vyrostly, zalesnily to, nicméně ve věku 50 - 60 leta kmene tak o průměru 30 - 40 centimetrů začaly postupně odumírat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.3.2023 16:22 Reaguje na Radim Polášek
U dřevin mají řízkovance kratší délku života než semenáče. To bylo možná důvodem toho odumírání.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.3.2023 18:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Topoly se těží asi po 25-30 letech a pak se porost rozpadá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2023 17:04
Nedávno jsem viděl tak náderného vyřezávaného brtníka v životní velikosti, že kdyby nestál na panelovce u baráku, ale někde v houští a byl natřen jinak než dorezava (tmavěji), tak se i leknu. Podle dlouhých tahů nožem se jednalo pravděpodobně o topol, do metrového průměru moc nechybělo. Jestli to nemají pojištěné, rychle bych to někam schoval, neb si to koleduje o čórku... Ve dvoře mají i nádherného výra, podle rukopisu od stejného řezbáře, radost pohledět. Někteří fakt umí!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.3.2023 07:42 Reaguje na Karel Zvářal
Kdysi jsem ke kulatinám dostal metrovou dřevořezbu žáby a po roce jsem ji daroval místní škole, která má žábu ve znaku. Při malování ji ale z vestibulu školy odcizil neznámý pachatel a skončila bůhvíkde. Lidé prostě okradou i školu a místo aby těšila děti,
tak potěší nějakého pitomce, který se ji bude bát jako lup
vystavit veřejně. Smutné!
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist