Povodně a sucho jsou jen dvě strany mince, kterou splácíme minulost, říká Štefan Vaľo
reklama
Ves se 140 popisnými čísly a třemi stovkami stálých obyvatel nebyla jediným místem zasaženým destrukcí. I obcemi v okolí se prohnala voda z přívalových dešťů a místní museli být v bezprostředním ohrožení života evakuováni. Domy pak našli zaplavené bahnem a pod nánosy plev z polí a strání.
Břevenec je usazen v úzkém zaříznutém údolí podél říčky Dražůvky, a tak dostal přímý zásah. Podemletá silnice, několik stavení naprosto zdemolovaných a na ostatních mohou obyvatelé začínat prakticky znovu od nuly. Pokud k tomu budou mít vůli. Protože nikdo jim není schopen garantovat, že se dvousetletá voda neobjeví znovu, třeba za deset let. Anebo příští sezónu.
Hledáme viníky. Hledejme raději řešení
Pod vlivem prožité přírodní katastrofy tu probíhající záchranné práce doplnilo ještě hledání odpovědí. A viníka. Protože někdo za to přeci může. A vzhledem k tomu, že voda do vsi přitekla z kopců, dílem porostlých hospodářskými lesy, ukazuje se teď prstem na lesní podnik.
Viděno očima místních, za to, že se z dvoumetrové říčky stala dvacet metrů široká lavina vody a bahna, může hospodářská praxe místních lesníků. Stav lesů z hlediska dlouhodobé vododržnosti skutečně nebyl nad Břevencem vyhovující, ale zrovna jako lesníkům se dá vina přičíst zemědělcům, hospodařícím na kopci nad lesem. Viníka ale také můžeme hledat dole v údolí, v obestavěném a upraveném říčním korytu, s nízkokapacitním průtokem a velkým spádem. A v neposlední řadě taky u obyvatel samotných, kteří si vystavěli domy až těsně po zařezané břehy potoka.
Ukazuje se, že hledání jednoho viníka k ničemu kloudnému nevede. Na vině je totiž celkový stav krajiny, na němž se svým dílem podílíme všichni.
Konstruktivní prvek a možné návrhy k řešení do debaty vnáší Slovák Štefan Vaľo, který kritické partie lesních porostů a navázaných území v okolí Břevence v pondělí 22. června prozkoumal. Se starosty, lesníky, hospodáři, experty v oboru. A pro někoho možná překvapivě, s nimi dospěl k určité shodě. Štefan Vaľo nemá žádné přírodovědné vzdělání, je ředitel slovenské společnosti Gratax. Pikantní je, že minulosti sám coby bagrista lesní cesty budoval. Nyní je coby samouk pomáhá odstraňovat. A přesto, že nemá odborné přírodovědné vzdělání, přímo v terénu je jasné, že ví, o čem mluví.
Lesy, které už neumí zadržet vodu
„Je třeba změnit způsob myšlení, způsob přístupu ke krajině, k hospodaření,“ říká Vaľo, který svůj život zasvětil „nápravě krajiny“. Byť si jej většina lidí spojí spíše s bojem proti suchu a nedostatku vody v půdě, ona neschopnost narušené půdy jímat srážkovou vodu, zadržet ji, je rovněž příčinou povodní. „Sucho a povodně jsou dvě strany téže mince. Mince, kterou plátíme za naši minulost.“
Už před lety prokázal, že nepoužívané lesní přibližovací cesty se zhutnělou půdou mohly mít na svědomí až poloviční podíl z celkového povodňového odtoku. Co se s tím ale dá dělat? Recept, se kterým přichází, překvapuje až selskou jednoduchostí. A v praxi otestovanou funkčností.
Rozrušením stávající sítě svážnic a manipulačních linek v lesích. Tedy, těch momentálně nepoužívaných. Což je drtivá většina. „Kvůli svozu dřeva se například otevře manipulační linka porostem, stahováním se povrch zhutní, a ten pak není schopný jímat vodu v původním rozsahu. Po týdnu práce pak ale taková linka zůstane v lese dalších deset, dvacet let, bez užitku. Stávají se z nich stružky, které odvádí vodu z lesa, zrychlují odtok,“ popisuje Vaľo. Kvůli týdnu svozové práce pak takový zhutnělý koridor odvádí vodu z lesa po desetiletí. Anebo urychluje její tok do údolí během přívalových dešťů.
Takových manipulačních linek se v lese může nacházet třeba po padesáti metrech odstupu stovky na každém kopci. Jeden metr krychlový normální lesní půdy zadrží 200-500 litrů vody. Pokud tedy nemá zhutnělý povrch, s porušeným systémem vsakovacích pórů. Tůně, vykopané na místě již nevyužívané svozové cesty či manipulační linky, by tomu předcházely. Názorný příklad toho, jak by to mělo vypadat, jde momentálně vidět na severním svahu Velkého Javorníku v Beskydech.
Zadržme vodu v krajině. Neproděláme na tom
Vykopání tůní po skončení etapy lesnické činnosti je určitě prací navíc, ale ne extrémně náročnou. Kilometr takových tůní s odstupem prý zbuduje bagr za dvě hodiny. A podpoří tím vododržnost celé krajiny, nejen lesů, ale i okolních pozemků. Boj proti suchu i povodním, za klimatickým změnám odolnější krajinu, může nabývat mnoha podob. A ta, kterou propaguje Štefan Vaľo, překvapuje svou snadno aplikovatelnou jednoduchostí. Obyvatele Břevence a dalších vesnic v okolí zasaženém povodněmi to teď sotva uklidní, ale pokud by tu tento přístup byl aplikován dříve, místo dvousetleté vody se mohli potýkat třeba jen s vodou padesátiletou.
Vaľo si nezakládá na hledání jednotlivých viníků, ukazování prstem a nenimrá se v minulosti. Věnuje se hledání možných řešení, nachází příležitosti ke změně tam, kde se po generace zaběhlá praxe dopouštěla provozních nedostatků. Co dělat? „Do začátku by bylo dobré zajistit, aby voda neopouštěla krajinu stávajícím tempem. V tom nám ale přehrady a velká vodní nepomůžou. Po povodních obvykle následují sucha. A zatím, co se tu bavíme, voda teče,“ říká.
Přečtěte si také |
Jak předcházet povodním? Musíme rozorat lesní cesty, říká slovenský expert
reklama
Břevenec
Zadržování srážek pomocí narušení zhutněného lesního povrchu
předchozí další 
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůreklama
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Miroslav Vinkler
24.6.2020 05:35Tady máte další odkazy:
https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw
https://www.youtube.com/watch?v=4Ytb7caKcDY
Nutno podotknout, že ho Slováci dostali i na slyšení do Bruselu.
Ale asi to nedopadlo,protože tam musí řešit "důležitější " věci : Babiše, gender, imigranty a multi-kulty plky.
Milan Milan
24.6.2020 08:35
Karel Zvářal
24.6.2020 08:50Co bych asi více zvažoval, je budování těsných propustků, které při bouřce ucpou větve, listí, zemina, a voda se hrne vrchem, příp. podemele mostek. Lakatoš ani teréňák nebude mít problém projet mělkým brodem, proto bych viděl racionálnější přírodní koryto potoka, než nákladně pokládané roury, které stačí na malé srážky. Při těch velkých to někdy dopadne jak na přiložených fotografiích. To by se na zpevněném brodu nestalo.
Daniel Křenek
24.6.2020 09:58Břetislav Machaček
24.6.2020 20:17 Reaguje na Daniel Křenekvšude je to použitelné.V hospodářských lesích po kalamitní těžbě
pamatuji na jednoho lesníka z doby před 4O.roky,který po nás na
lesních brigádách požadoval vrstvit z klestí po těžbě ve svazích
vrstevnicové hrázky.Ty zachycují proudy vody včetně splachů
listí,jehličí a hunusu.Stromy se pak sázely pod a nad hrázky
a využily tak v prvních létech života zadrženou vodu,humus
a rozkládající se živiny z klestí.Dnešní nešvar vše naštěpkovat,
prodat a nebo spálit na hromadách je plýtváním organickou
hmotou vyrostlou v lese a patřící zpět lesu.Rovněž "rozumné"
zastínění sazenic buření on nijak neřešil a tvrdil,že chrání
sazenice před zvěří a spalujícím sluncem.Je pravdou,že mnohé
sazenice buřeň zadusila,ale ty přeživší(rostoucí vedle hráze
z klestí nebyly z jedné strany tak moc dušeny tou buření) po vykouknutí z ní už odolaly i té zvěři.Časem svým stínem buřeň zadusily ony a na lidech zůstala probírka s odstraněním
poškozených a nebo nežádoucích dřevin.Za svůj přístup k lesu
nebyl u šéfa oblíben a přesto tak poloilegálně konal dál.Zůstal
po něm les,který už ale bohužel ničí nesmyslné oddělení lesníků
od dnes privátních těžařů najímaných na základě výběrových řízení,
až už bývá někdy pozdě,ale i to se stavem vodozádržné funkce lesů souvisí.Les a les je rozdíl a jsou pozemky vhodné pro smrky,lesy
pro listnáče a pro lesy smíšené.Co lokalita to vhodnost pro jinou
dřevinu a generalizace nové modly listnáčů je opět extrémem.
Minimálně jako předřevina může být i ten haněný smrk,neboť
není terčem takového okusu jako listnáč.V porostech smrčin
tak přečká listnáč své kritické období a pak může zůstat
pouze on jako cílená dřevina.Striktní odmítání smrku a
ochrana sazenic listnáčů vybíjením spárkaté je opět jeden
z bludů některých mudralů.Stín a chlad v jarním smrkovém
lese zpožďuje odtávání sněhu a jeho vsakování do půdy.Sníh
v listnatém lese na jaře vystavený plnému slunci překotně
taje,bez zasakování odteče pryč i s humusem a za týden se
už v lese zase práší.Po olistění už to může být naopak,ale
i nemusí.Prostě nenařizovat opět pouze listnáče a nechat to
na znalcích místních podmínek,jaké použít dřeviny vhodné
pro danou lokalitu.V extrémním suchu na osluněné stráni se
splaveným humusem budou suché i tůně na revitalizovaných
lesních cestách a ze stromů snad přežije pouze nepůvodní
akát usilovně nyní likvidovaný.Je však lépe stráň s akáty
než nakonec stráň spláchnutá na holou skálu.Nejsem proti
některé lesní cesty a svážnice revitalizovat,nezapomeňme
ale na cesty potřebné k dojezdu hasičů při požárech lesa
či na cesty v budoucnu opět požadované.Budovat,pak
revitalizovat a znovu budovat je další z hloupostí.
Joseph Chlor
24.6.2020 13:23Co je vlastne horsky nebo podhorsky potok ? Neni nahodou extremne zhutnenou lesni cestou, do ktere vody nevsakuji takrka vubec, takrka 100 % vody je odvadeno pryc (a velmi rychle) ?
Kam ta voda z tech cest pokracuje dal ? Nu bud vsakne nebo se vlije do potoka - ovsem ze by i eventualni agregat takovychto pritoku vody do potoka mel mit nejaky negativni vyznam, v procesu povodni....snad nekde, vyjimecne, silne o tom pochybuji, daleko vetsi , mozna az nesoumeritelny vliv ma mnozstvi srazek, jejich rozlozeni v case.
Nedavno jeden hydrolog tvrdil, ze neni prokazano, ze by listnace v horskych a podhorskych oblastech zadrzovaly vodu vice jak jehlicnany.
Ja k tomu pridavam to, ze i les zasazeny kurovcem plni sve hlavni funkce, cimz je napriklad pokracujici trvani porostu a dalsich struktur s biotopem lesa svazanych. Les zasazeny tezarem jiz tyto mnohe funkce neplni. No a jak dlouho rostou listnace a jak se vysazuji a ze jsou tedy snadnou potravou napr. pro sparkatou - to asi vsici vite. Stejne ale furt budete nadavat na komunisty, jakze to zmonokulturnili. Zde mala poznamka - neni nad ukryt zvere v porostech mladych jehlicnanu, pod mladym javorem se ukryje leda tak xxx.
Stale nevim co porad mate s tema bazinama, priroda nezaplnila po staleti vodou prirozenym zpusobem vznikle jamy, prohloubeniny atd... Vy ale chcete kopat umele, asi i dotovane, ne ?
Priroda ale (vesmes to byla priroda) dala vzniknout vodotecim. A ty proste kapacitne mnohde nezvladaji abnormalni srazky. Takze je treba jim pomoci. Nekde prehradami velkymi (panbu zaplat za Hartu a Kruzberk ...a dalsi !!!) , jinde kaskadami mensimi, nekde by stacil maly zachytny rybnik.
Z bazin vody k piti, zavlazovani nebo k rekreaci ci k rybareni jen malo uzijete si. Ano, mohou baziny bajecne slouzit k vedeckemu zkoumani komaru, to ano. To je zasah do cerneho !!!
Romantika , nekdy je to vskutku jen romantika. Remizky, bazinky atd...a v obdobi sucha pak zjistime, ze ve vodotecich mame po tamnim zivote. Protoze voda nepritekla, nemela odkud a kudy.
Prominte za vyrazivo, ale uz me to fakt namichlo. Mozna ze vyjimecne nekde muze ta zhutnena puda byt pricinou povodni, ja ale mam po lese nachozenych tisice kilometru, a velmi pracne bych hledal takovou lokalitu.
Jo, nejake mistni eroze to vyvolat muze, takovych lokalit bych dovedl vyjmenovat spousty. Stejne jako lokality, kde jsou ti lide bydlici dole (zasazeni povodnema) soucasne i majiteli tech lesu, respektive holin, nahore (tedy spolupuvodci tech povodni), coz kupodivu napr. pojistovny nijak nerozlisuji, to je velke svinstvo.
vaber
24.6.2020 16:51 Reaguje na Joseph ChlorŘíkám oficiální ochránci ,protože i já se považuji za ochránce přírody ale neoficiálního.
Naopak Vašemu komentáři moc nerozumím a nepřijde mi smysluplný. Pokud chodíte po lesích, tak jste si snad všiml usychajících porostů...
vaber
25.6.2020 09:46 Reaguje naLukáš Kašpárek
24.6.2020 17:13Realizace je na těch co zavdávají k vytváření všech erozních drah a následné drenáže vody z půd i povrchu v lesích i mimo ně. Hlavně to platí pro vrchovištní a horská polesí, která mají být zásobárnou vody z tajícího sněhu i dešťových srážek, protože tam jich je nejvíc a svou polohou zásobují celá povodí.
V tom je jedna z největších příčin povodní i sucha...
Jozef Hofman
25.6.2020 10:44Lukáš Kašpárek
25.6.2020 11:38 Reaguje na Jozef HofmanPříroda má svůj systém zasakování a čistění vody a to ZADARMO. Stačilo by jen nebojovat proti těmto přirozeným systémům a neustále nevnucovat přírodě co má dělat. Ona sama to ví nejlépe, jen jí člověk nepustí ke slovu a nedá jí téměř nikde prostor k realizaci všech svých potřebných funkcí..... i člověk na těchto přirozených funkcích závisí.... jen je lidské ego tak rozbujelé, že nevidí okolní svět a neustále mu něco vnucuje... pak se diví, že to nefunguje..... člověk je prostě dementní tvor....