https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prales-za-plotem-boubina.bezzasahovy-rezim-se-muze-rozsirit-i-mimo-oplocene-jadro-rezervace?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Prales za plotem Boubína. Bezzásahový režim se může rozšířit i mimo oplocené jádro rezervace

21.12.2021 06:58 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Správa zkoumala historii přírodní rezervace, aby lépe pochopila dynamiku porostu i mimo nejcennější jádrové oblasti.
Správa zkoumala historii přírodní rezervace, aby lépe pochopila dynamiku porostu i mimo nejcennější jádrové oblasti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Čamra / Správa NP Šumava
Spor o kácení v Boubínském pralese vedl v roce 2019 až k demonstraci před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Její účastníci tehdy požadovali zintenzivnění kácení a zastavení kůrovce v převážně smrkových lesích obklopujících zbytky původních pralesů. Správa NP Šumava naopak rozšířila bezzásahovost v rezervaci i mimo oplocené jádro. Za správností tohoto postupu si stojí.
reklama

 

Spor o kácení v Boubínském pralese vedl v roce 2019 až k demonstraci před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Její účastníci tehdy požadovali zintenzivnění kácení a zastavení kůrovce v převážně smrkových lesích obklopujících zbytky původních pralesů. Správa NP Šumava naopak rozšířila bezzásahovost v rezervaci i mimo oplocené jádro. Za správností tohoto postupu si stojí.

Vědci zjistili, že i v porostech, které jsou považovány za stejnověké monokultury smrku staré 100, až 140 let se ojediněle nacházejí stromy staré 250 i 400 let, které patrně vyrůstaly v původních šumavských pralesích.
Vědci zjistili, že i v porostech, které jsou považovány za stejnověké monokultury smrku staré 100, až 140 let se ojediněle nacházejí stromy staré 250 i 400 let, které patrně vyrůstaly v původních šumavských pralesích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Čamra / Správa Národního parku Šumava

Správa zkoumala historii přírodní rezervace, aby lépe pochopila dynamiku porostu i mimo nejcennější jádrové oblasti. Nyní dokončila projekt pracovně nazvaný Herwart II. A i díky němu došla k přesvědčení, že v pralese nehrozí velkoplošné odumírání stromů.

Vědci zjistili, že i v porostech, které jsou považovány za stejnověké monokultury smrku staré 100, až 140 let se ojediněle nacházejí stromy staré 250 i 400 let, které patrně vyrůstaly v původních šumavských pralesích.

„To se asi dalo očekávat. Větší překvapení bylo, že se na masivu Boubína dokonce i mimo oplocené jádro pralesa zachovaly pralesovité relikty, kde staré stromy nejsou statistickou výjimkou, ale přímo základem porostu,“ vysvětluje odborník na pralesy Pavel Šamonil z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ).

Vědci analyzovali letokruhy více než 2000 stromů z celého masivu Boubína.
Vědci analyzovali letokruhy více než 2000 stromů z celého masivu Boubína.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Čamra / Správa Národního parku Šumava

Mnohé lesníky, ale i běžné návštěvníky Boubínského pralesa, mohly v roce 2017 vyděsit stovky vyvrácených a zlomených dospělých stromů v důsledku orkánu Herwart. Přitom i tato událost není pro tamní lesní komplex nic neznámého. Podle analýzy letokruhů odumřelých stromů odborníci zjistili, že dnešní oplocené pralesovité jádro Boubína bylo navzdory dosavadním představám silně narušeno extrémní disturbancí, tedy větrem a následnou kůrovcovou gradací v 70. a 80. letech 19. století, která byla za posledních 400 let jednoznačně nejsilnější.

Odborníci doporučují, aby porosty na masivu Boubína s předpokládaným věkem nad 160 let byly ihned převedeny do bezzásahového režimu.
Odborníci doporučují, aby porosty na masivu Boubína s předpokládaným věkem nad 160 let byly ihned převedeny do bezzásahového režimu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Čamra / Správa NP Šumava

„Detailně jsme analyzovali letokruhy více než 2000 stromů z celého masivu Boubína. Jednalo se o přirozeně odumřelé stromy za poslední dekádu nebo o pařezy po pokácených stromech, které lesníci vytěžili v několika posledních letech. Stáří některých stromů se blížilo k neuvěřitelným šesti stovkám let, což nám poskytlo výjimečně hluboký vhled do historie šumavských lesů a krajiny,“ popisuje Šamonil, co jeho tým zkoumal.

„U každého stromu analyzujeme s přesností na 0,01 mm šířku každého letokruhu a hledáme příčiny výjimečně širokých nebo naopak tenkých letokruhů. Široké letokruhy mohou souviset s lepšími klimatickými podmínkami pro růst, ale také s uvolněním stromu v důsledku smrti jeho souseda. Takové situace nás zajímají nejvíce a s využitím matematického modelování můžeme zpětně přečíst režim narušení celého lesa,“ vysvětluje Pavel Šamonil.

Na základě výzkumů odborníci doporučují, aby porosty na masivu Boubína vedené v hospodářských plánech v kategorii 16 a 17 (předpokládaný věk nad 160 let), byly ihned převedeny do bezzásahového režimu. Výrazný prostor pro samovolný vývoj nacházejí i v mladších porostech, zejména v blízkosti oploceného jádra.

„Podle odborníků by bezzásahové jádro boubínské rezervace mohlo být rozšířeno. Lesnický management může být aplikován spíše v okrajových částech rezervace, a to v mladších porostech. Počítáme s tím, že výsledky spolu s výstupy z dalších souvisejících projektů se nepochybně promítnou do nového plánu péče o Národní přírodní rezervaci Boubínský prales, který bude zpracován pro období 2025–2034,“ představuje nejbližší plány náměstkyně ředitele Správy NP Šumava Silvie Havlátková.

Při podobné analýze lesů ve vybraných bezzásahových zónách národního parku Šumava jsme zjistili, že zhruba každý pátý strom je starší 200 let.
Při podobné analýze lesů ve vybraných bezzásahových zónách národního parku Šumava jsme zjistili, že zhruba každý pátý strom je starší 200 let.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Čamra / Správa NP Šumava

Nový výzkum přinesl navíc několik dalších postřehů, které shrnuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený: „Josef John, který stál za vyhlášením pralesní rezervace v roce 1858, ještě dalších deset let poté věřil, že se pralesní porosty obnovují odumíráním menších skupin stromů, a že v pralese nehrozí velkoplošné odumírání. Současné výsledky výzkumu ukazují, že to bylo pochopitelné: sám John se stal svědkem do té doby bezprecedentního rozpadu lesa odstartovaného vichřicemi v letech 1868 a 1870 a nejsilnějšího rozpadu lesa od roku 1651 – tedy od doby, kdy jsme vůbec schopni takové události odhalit v letokruzích stromů. Trochu to připomíná současnou dobu, ve které se projevuje zřetelná klimatická změna. I v Johnově době šlo pravděpodobně o klimatickou změnu - oteplení v důsledku končící tzv. malé doby ledové.“

Podle Pavla Hubeného zjištění, že i ve zdánlivě hospodářských a uměle založených „smrkových kulturách“ rostou stromy, které pamatují prales před rokem 1868, jen potvrzuje starší zkušenosti z jiných projektů a z jiných částí Šumavy.

„Při podobné analýze lesů ve vybraných bezzásahových zónách národního parku Šumava jsme zjistili, že zhruba každý pátý strom je starší 200 let a nejstarší stromy sahají až za úroveň 400 let. Svým původem tedy tyto stromy patří do období, kdy na těchto místech rostly ještě pralesy, anebo kdy byly původní pralesy poprvé káceny,“ říká Hubený.

„Šumavské lesy mají tedy mnohem větší potenciál stát se divokými, než se jevilo v době vzniku národního parku před 30 lety. A opět se potvrzuje, že o šumavských lesích nevíme zdaleka všechno,“ uzavírá ředitel NP Šumava.


reklama


reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

21.12.2021 07:36
Dobrá práce!
Odpovědět
Pe

Petr

21.12.2021 07:55
Proč se tam těží 600 let staré smrky?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.12.2021 08:59 Reaguje na Petr
Protože lidská bezohlednost a chamtivost nezná hranic. Současné krize lesnictví (za které si zabedněné lesnictví může převážně samo) se snaží zneužít této katastrofální situace a pod záminkou boje s kůrovcem vytěžit i to, co by normálně nešlo. Proto tolik pokusů o udělení výjimek k těžbě v CHKO, NP i maloplošných chráněných územích.... je to historická příležitost k devastaci území, které nemají mít hlavní poslání v produkci ale mají jiný účel... a najdou se tací, kteří budou dokonce protestovat, že jim to někdo nechce dovolit.... je to hodně smutný příklad krize hodnot v ČR...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.12.2021 15:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku nešiřte bludy. V rezervacích (NPR) typu Boubína se nic neodváží. Stromy se max. pokácí, odkorní a nechají ležet. Ev. se nákladně odkorňují nastojato. V CHKO jsou v naprosté většině hospodářské lesy, ve kterých se normálně lesnicky hospodaří s cílem trvale z nich získávat obnovitelnou surovinu a vydělat na tom peníze. Výjimkou jsou PR, NPR, PP a NPP ležící uvnitř CHKO. Tam se postupuje dle schválených plánů péče. Takže jediný, kdo si na nějaké "sanaci" kůrovce "namastí" kapsu jsou případně firmy najaté správami NP nebo AOPK, které dostanou peníze za provedené práce. Pro státní organizace typu NP a AOPK jde o čisté náklady bez možnosti zaplatit to třeba tím prodejem dříví.
Odpovědět
Ra

Radek

22.12.2021 08:41
Pan Kašpárek je expert na všechno.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2021 18:12 Reaguje na Radek
On nás chce pobavit a tak to musíte brát. Jeho oslavné svazácké
komentáře mi připomínají zdravice svazáků ze sjezdů KSČ vysílaných
v televizních novinách. To bylo taky: "dobrá práce", "souhlasíme",
"jste nám vzorem " a podobné žvásty. Byl to projev nevzdělaného
patolízalství v ideové rovině vyžadovaný systémem. Asi se v tom
zhlédl a nebo je mu dáno od přírody být panem Kašpárkem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.12.2021 11:14
Zajímalo by mě, jak ty staré stromy přežili tu bezzásahovost na více než 30km2 NP Šumava. O kolika stromech budeme moci v těchto lokalitách i nadále tvrdit, že jsou dvěstě a víc let staré? Nějak se zapomíná, že kůrovcové kalamity se v minulosti likvidovaly i na těchto, nyní bezzásahových plochách. Pokud se rozšíří bezzásahová plocha na Boubíně budeme moci za třicet let říci že se tam i nadále nachází tyto staré stromy nebo se budeme kochat kobercem přirozeného zmlazení a dvěstě leté stromy budou připomínat pouze jejich rozpadající se sůchá torza.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist