Přemek Podlaha by měl radost: Ochránci sbírají luční semena trav unikátním motorovým kartáčem
reklama
Takto založené porosty budou lépe vyhovovat místním podmínkám a budou mnohem pestřejší, odolnější. Ovšem připravit takovouto směs semen je mimořádně náročné. Je k tomu potřeba řada botanických znalostí o rozšíření jednotlivých druhů rostlin, jejich biologie a vlastností. Je také náročné najít zdroje takových semen. Jsou jimi například zachovalé louky v chráněných územích. Některé druhy rostlin je pak potřeba napěstovat v potřebném množství na speciálních záhonech, kterým se říká matečnice. Taková příprava trvá i několik let.
Ani technická stránka věci není jednoduchá, nasbírat ručně potřebné množství semínek je neskutečná práce. Proto ochránci přírody z Pozemkového spolku Hády vyvíjejí unikátní motorový ruční sběrač semen. Jde o jakýsi motorový kartáč, který může obsluhovat jeden člověk. Díky tomuto zařízení se daří uspořit velké množství úmorné ruční práce. Je možné se s ním dostat i tam, kam se nedostane těžší technika, jako je traktor se sekačkou. Za jednu směnu se tak dá nasbírat až 2 kg semen.
První výsledky zatím vypadají slibně, dolaďují se takové věci jako lepší zavěšení, ovládání plynu či zakrytování. Získávají se první zkušenosti z nasazení v různých podmínkách a se sběrem různých druhů rostlin. Ochrana přírody tak snad dostane dohledné době cenného pomocníka při obnově našich luk.
reklama
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásureklama
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
1.8.2022 09:22a zvýšily jeho nutriční hodnotu. Plně vyzrálá semena vypadla na zem
a zbytek prošel zažívacím ústrojím zvířat. Některá semena ta zvířata
nestrávila a na pastvě v jiné lokalitě s trusem vrátila přírodě i s
živinami pro mladé rostliny do rozšlapané půdy. Se senem údajně k nám
přišly s vojsky různé dnes chráněné rostliny(nejsou nakonec invazní?)
a s osivy kulturních plodin i plevele. Uměle se šíří různé rostliny
a kdo to určuje? Ochranář, zemědělec, včelař, myslivec a nebo náhoda?
Snaha může být, ale podmínky k růstu musí být dány. Ty pokud nejsou,
tak je šíření marné. Naopak u jiných rostlin se o to nemusím snažit a
šíří se samy. Je cílem ochrany přírody tyto procesy řídit a nebo jim
pouze přihlížet? Dennodenně čtu o náletu, bezzásahu a pak o likvidaci
stromů, keřů a bylin dobrovolníky. Jedni tleskají čistě přírodním
procesům a jiní se je snaží důsledně řídit. Naši předci hleděli hlavně
na efektivitu své práce a výsledek tak nějak z toho vyplynul. Ale jinak
dobré, když se snaží ta semena posbírat i takto. Mi osobně na sběr
osiva svazenky postačila sekačka s košem a tu drť jsem vysypal do sudu
s vodou. Semena klesla ke dnu a drť zůstala na hladině. Tu jsem dal
do kompostu a pokračoval do úplného posečení. Nakonec jsem vodu pomalu
odebíral a zbylá semena zachytil na sítě. Bez kombajnu, bez čističky
osiv a s úsporou investic za osivo. Chce to často pouze přemýšlet a
zkoušet, jak oddělit "zrno od plev". Mi osobně nejvíce šíří druhy trav
obyčejné slepice v zimě konzumující senné drolky a v létě semena trav.
Kam chodí, tam je "trousí" a výběh je směsicí chtěného i nechtěného.
Tak nějak to chodí i v přírodě, kterou se snaží "napravovat" i někteří
ochranáři podle svých představ. Držím jim palce, ať to má efekt a nikdo později nezmaří jejich snažení pohnojením louky, pooráním , přehnaným
kosením a spásáním. Záleží na míře údržby a neúdržby, aby tam rostlo
co si kdo přeje.
Zbyněk Šeděnka
1.8.2022 10:05 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
16.8.2022 10:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaK tomu ochranářskému vynálezu spořicímu velké množství úmorné ruční práce snad jen otázka. Kolik ten kartáč zahubí hmyzu?