https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/proc-dopad-meteoritu-nekdy-vyvola-hromadne-vymirani-a-jindy-ne?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč dopad meteoritů někdy vyvolá hromadné vymírání a jindy ne?

22.12.2021 06:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dá se odtušit, že čím bude větší meteorit, tím bude výraznější, vražednější, i jeho vliv na globální biosféru. Jenže právě tuhle úměru geologický záznam nepotvrzuje.
Dá se odtušit, že čím bude větší meteorit, tím bude výraznější, vražednější, i jeho vliv na globální biosféru. Jenže právě tuhle úměru geologický záznam nepotvrzuje.
Foto | estebande / Depositphotos
Všechno zlé je k něčemu dobré. A zrovna meteoritům, tu a tam přeorávajících povrch planety Země, vděčíme za mnohé. Nebýt toho, že vyvolaly hned několik brutálních sérií hromadného vymírání, včetně vyhlazení nelétajících dinosaurů, pravděpodobně bychom se tu my lidé, coby živočišný druh, nikdy nedokázali prosadit.
reklama

 
Prakticky každý den je planeta Země bombardována 100 tunami meteorického prachu, částicemi velikosti zrnek písku. A každý rok dopadne na povrch planety v průměru okolo 6100 trochu větších meteorických kousků, které neshořely a nerozpadly se při průletu atmosférou. Není to žádná katastrofa. Ta se ovšem může dostavit, když na zem dopadne masivnější vesmírné těleso. Anebo také nemusí.

Za posledních 600 milionů let dostala planeta Země 44 opravdu velkých zásahů od meteoritů, z nichž některé prokazatelně byly příčinou hromadného vymírání. Badatele a výzkumníky už po dekády trápí velmi praktická otázka, proč jednou meteority spouští kaskádu hromadného vymírání a jindy se to obejde bez drastických následků. Vědci z univerzity v Liverpoolu a španělští geochemikové nyní možná připadli na odpověď.

Katastrofa, která nepřijde vždy

Tady se hodí popsat teoretický efekt, který je s dopadem velkých meteoritů spojován. Život na planetě nehubí ani tak svou kinetickou energií, ale proměnou podnebí. Umí totiž vyvolávat citelné ochlazení klimatu tím, že uvolní do atmosféry obrovské objemy půdy a prachu. Tím zastíní dopadající sluneční záření, dojde k rapidnímu poklesu průměrné teploty, k období prodlouženého chladu. Zima vyvolaná dopadem obvykle přetrvá jen několik sezón, než se masa prachových částic znovu usadí. Drobné polétavé prachové částice mohou setrvat v atmosféře i stovky tisíc let. Dá se přitom odtušit, že čím bude větší meteorit, tím bude větší i jeho schopnost zvednout prachovou přikrývku kolem planety Země, a o to výraznější, vražednější, pak bude vliv na globální biosféru. Jenže právě tuhle úměru geologický záznam nepotvrzuje.

„Za sledovanou dobu 600 milionů let tu máme například dopadový kráter o průměru 48 kilometrů, v podstatě čtvrtý nejmasivnější z celé dokumentované série,“ říká Chris Stevenson, geochemik a sedimentolog. „Po jeho vytvoření, tedy po dopadu meteoritu, se však na Zemi změnilo jen málo. Život běžel dál, víceméně tak jako fungoval předtím. A pak tu máme kráter se sotva polovičními parametry, který je spojován s hromadným vymíráním před 5 miliony lety. Jak je to možné?“ Nad řešením bádal Stevenson spolu s geochemikem Španělského technologického institutu, Matthewem Pankhurstem. „Využili jsme přitom novou metodu stanovení obsahu minerálních částic v atmosféře po dopadu meteoritů. A ukázalo se, že s událostmi hromadného nebo masového vymírání nekoreluje ani tak velikost dopadajících těles, jako spíše to, co zasáhly.“

Živec nepřináší život

Přesněji – když meteorit zasáhl oblast s geologickým profilem z draselných živců následovala epizoda hromadného vymírání. Pokud byl meteoritem zasažen jiný podklad, globální katastrofa nenastala. „A toto uspořádání je konzistentní napříč 600 miliony lety geologického záznamu,“ dodávají badatelé. Dopady meteoritů, které zasáhly horniny chudé na draselné živce, odpovídaly spíše mírnému regionálnímu vymírání, které se od přirozeného vymírání druhů příliš nelišilo. Živce, hlinito-křemičité horniny krystalizovaného magmatu, tvoří asi 60 % zemské kůry. A na rozdíl od jiných hornin si je nespojujeme s nějakými razantními dopady na atmosféru. Jsou nereaktivní. Nicméně mohou, pokud se dostanou do atmosféry, silně ovlivňovat oblačnost. Teoreticky.

Pankhurst a Stevenson předpokládají, že vystřelení značného objemu prachu z draselných živců do planetární atmosféry po dopadu meteoritu ovlivňovalo klima po delší dobu. Zatímco prach z jílových částic by se zvolna usazoval a planetární klimatický systém se vracel do původního stavu v průběhu několika sezón, u draselných živců dál pokračovalo narušování přirozené dynamiky tvorby oblačnosti. Draselné minerály totiž stimulovaly tvorbu ledových částeček a řidší oblačnosti, která naopak albedo snižovala. Za prvotní „zimou po dopadu“ tak v případě, kdy meteorit zasáhl nějaké ložisko draselných živců, následovalo sucho. Které zasáhlo již narušené ekosystémy a biosféru, citlivější a náchylnější k dalším změnám.

Narušené fungování atmosférických mechanismů, doprovázející destabilizaci ekosystémů, by tedy mohlo být oním podstatným rozdílem, který činí dopady meteoritů na povrch planety Země méně či více vražedné. Pro regeneraci života na planetě je ale klíčové to, co ony meteority zasáhnou a částice jakého chemického složení se do atmosféry při dopadu meteoritu dostanou.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist