https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/proc-ubyva-tetrivku-v-ceske-krajine?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč ubývá tetřívků v české krajině?

11.11.2021 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tetřívek obecný je jedním z lesních kurů z čeledi tetřevovitých.
Tetřívek obecný je jedním z lesních kurů z čeledi tetřevovitých.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Hřebek / Správa NP Šumava
Jednou z příčin úbytku tetřívka obecného v české krajině je plenění jeho hnízd různými predátory. Tetřívek obecný je v České republice řazen do kategorie ohrožených druhů. Jeho populace dlouhodobě klesá a je možné, že se v budoucnu již nepodaří černého rytíře, jak je tetřívek často nazýván, zahlédnout na žádném tokaništi. Abychom tento vzácný druh ochránili, musíme mu vytvořit vhodné podmínky pro život a rozmnožování.
reklama

 
Pro stabilizaci a rozvoj populace tetřívka je klíčová úspěšnost hnízdění. Ta však může být narušena řadou na sobě nezávislých faktorů. Kladení vajec v nevhodném období souvisí se změnami klimatu, kuřátka se líhnou v době nízkých teplot nebo silných dešťů, což vede k jejich zvýšenému úhynu. Vytrácí se pestrost krajiny, ubývá biodiverzita a klesá počet hmyzu, který je klíčovým zdrojem potravy kuřat tetřívka v prvních týdnech života. Svůj podíl na nezdaru reprodukce tohoto ohroženého druhu má také zvyšující se tlak lidských aktivit v přírodě. V neposlední řadě pak tetřívka ohrožují různí predátoři.

Na monitoring rizika plenění (predace) hnízd se zaměřili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve spolupráci s norskými kolegy z Norwegian institute for Nature Research a Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. v projektu „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného v oblasti Doupovských hor“, podpořeném z Norských fondů.

Potenciální riziko predace bylo ověřeno vyložením umělých hnízd rozmístěných ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na několika lokalitách. Zde je plánován management krajiny pro stabilizaci místní zbytkové populace tetřívka. Hnízda byla následně monitorována pomocí fotopastí.

Snímek z fotopasti zachycuje prasata divoká během predace umělého hnízda.
Snímek z fotopasti zachycuje prasata divoká během predace umělého hnízda.
Zdroj | VÚLHM

V přirozeném prostředí s výskytem tetřívka vědci v jarním období vyložili celkem 30 hnízd, která sledovali po dobu 25 dnů. Za toto období zaznamenali celkem 535 návštěv potenciálních predátorů. Pro vyhodnocení predace vědci sledovali, jak dlouho trvalo, než došlo k první návštěvě od instalace hnízda a jaké druhy predátorů se na záznamech objevovaly nejčastěji.

Ve 44 % případů došlo k plenění již během prvních tří dnů od rozmístění umělých hnízd. Přibližně ve stejném počtu případů (13 – 18 %) byla umělá hnízda vybrána do šesti, devíti a dvanácti dnů. Pouze na jednom stanovišti zůstalo hnízdo po celou dobu monitoringu netknuté. Nejčastějším návštěvníkem bylo prase divoké, následovala liška, ve čtyřech případech nebylo možné predátora určit a v ostatních pak figurovaly oba druhy kun a jezevec lesní.

V celoevropském kontextu jsou pak za největšího nepřítele dospělých jedinců tetřívka považováni dravci, lišky nebo kuny. Jejich vliv se může lišit podle regionu. Například v oblastech středního Finska byli jako hlavní predátoři prokázáni draví ptáci, kteří útočí na tetřívky nejčastěji v době toku a hnízdění.

Podobná zjištění o druhovém složení predátorů byla publikována v Anglii. I zde napadali podstatnou část dospělých jedinců dravci, pravděpodobně sokol stěhovavý. Mezi další predátory patřila lasice hranostaj. Liška obecná byla v této anglické studii označena za méně významného predátora. Více než 10 % tetřívků však uhynulo po nárazu do drátěného oplocení, které je často používáno i v České republice.

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se predací v době hnízdění zabývají již dlouhodobě a podobné experimenty provedli i v dalších částech ČR. V Krušných horách a v Jeseníkách byla nejčastějším predátorem kuna skalní, na druhém místě pak byli krkavci. Právě u nich se vzhledem k jejich nárůstu početnosti předpokládal velký podíl na predaci také v Doupovských horách. Zde však v drtivé většině případů hnízda plenili divočáci následováni liškou. Tento fakt lze vysvětlit rozmístěním umělých hnízd, která byla nejčastěji instalována v porostech neprostupných křovin. Hnízda jsou tak pro krkavcovité, kteří se orientují zejména zrakem, obtížněji vyhledatelná.

Typická krajina Doupovských hor.
Typická krajina Doupovských hor.
Zdroj | VÚLHM

Výsledky experimentu ukázaly na vysokou predaci v Doupovských horách, ke které dochází velmi brzy po umístění umělých hnízd. Nyní vědci hledají způsoby, kterými by takový likvidační tlak omezili.

Prase divoké, které se ukázalo jako nejčastější predátor, má ve zkoumané lokalitě velmi početnou populaci. Možností, jak tento stav změnit, je úprava stanovišť v rámci probíhajícího projektu „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného v oblasti Doupovské hory“ podpořeného Státním fondem životního prostředí České republiky.

Na vybraných lokalitách dojde k otevření vegetace a na několika plochách bude zcela odstraněno keřové patro. Tak se divočákům výrazně zmenší přirozené úkryty a ti se zde nebudou tolik zdržovat a ohrožovat průběh toku a hnízdění tetřívka. Černým rytířům naopak v budoucnu poslouží nově vzniklé extenzivní louky jako tokaniště a zdroj hmyzu pro kuřata.

Další informace o projektu najdete na webových stránkách Pomáháme tetřívkovi.


reklama

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (81)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 07:59
Pro kuřata louku (hlídaná ochrankou-))... Vědci by měli umístit kameru i na krk tetřívka, aby poznali, kolik predátorů na něj útočí. Axiom zelených pomatenců, že predátor "si" svou kořist nevyhubí, zde (i v mnoha dalších případech) dostává silně na frak. Nezbývá, než se řídit slovy klasika: Lovit, lovit, lovit! Predátory, samozřejmě. Naši předkové to uměli, tak proč to nejde dnes?
Odpovědět
VK

V. Kolar

11.11.2021 09:38 Reaguje na Karel Zvářal
Predátor si svou kořist nevyhubí (mimochodem jsou na to data vědecká, ne od "pomatenců"), jenže prasata jsou přemnožená (jak je zmíněno v textu) a jsou to všežravci ne úplně predátoři. Populace tetřívka jsou také silně oslabené a prasatům je tedy jedno, že vyžerou všechny tetřívky jelikož pak přejdou třeba na kořínky ;-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 12:56 Reaguje na V. Kolar
Potom tedy platí, že lovem není možné druh vyhubit, a není tudíž třeba se regulace predátorů bát, není-liž pravda. Vakcinací ozdravěné populace lišky a kuny jsou na takových stavech, jaké historie nepamatuje. To, co příroda řídila pomocí vztekliny, je lidským zásahem silně ovlivněno, a je tedy nutné v tomto sjednat nápravu. Tyto šelmy prakticky vyhubily menší lasicovité (tchoř, hranostaj, kolčava). Tchoř byl donedávna velmi hojný, dnes je chráněný, přitom má podobné potravní spektrum jako liška či kuna, jenže v přírodě platí právo silnějšího... Kuna je příčinou vyhubení stromové populace sýčka, poslední páry z dřívější početné populace přežívají na budovách či specielně upravených (oplechovaných) budkách. Atd., atp.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 14:41 Reaguje na V. Kolar
Díky za připomenutí, jak se to má s predátorstvím u prasat. Prasatům coby všežravcům příliš nevadí, když vyhubí všechny živé ptáky na svém území, bez větších problémů jsou schopni přejít na jiný druh potravy. Kvůli tomu jsou pro ptáky jako je tetřívek nebezpečnější než šelmy a draví ptáci.

„Pojem predátor může být definován dvěma mírně odlišnými způsoby, obecně se však o něm dá hovořit jako o živém organismu, jehož přežití je závislé na usmrcení jiného živého organismu, a to z důvodu jeho konzumace.“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Pred%C3%A1tor)
Odpovědět
kk

karel krasensky

11.11.2021 17:25 Reaguje na Majka Kletečková
Mate pravdu paní Kletečková s tou predaci i prasaty.Tetřívek se vyskytuje i ve vojenských lesích Libava kde navíc trpí dalším predatorem.V tamní oblasti se jako v jediné lokalitě u nás vyskytuje malá populace všežravé pačmuchy střibřité.Pro svuj skrytý,noční život a nesmírnou plachost jde o malo prozkoumaný skoro neznamý druh fauny.Zminuje ji ve svých knihach Breehm a Karel Klostermann ve svých šumavských dílech.Musela tam tedy v minulosti žít.Ještě jsou o ní nějaké zmínky v madarské odborné literatuře kde madarský zoolog Ištvan Šutrhazí popisuje nálezy trusu a stop v pohoří Matra
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 19:01 Reaguje na V. Kolar
Pro pana vědce dva odkazy:

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2021 08:38 Reaguje na V. Kolar
Copak, koukám, že vám nějak vyschlo v krku!-) Je spousta vědeckých dat, jak čistokrevní predátoři vyhubily řadu druhů původní fauny.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.11.2021 10:36 Reaguje na Karel Zvářal
Já si myslím, že nikomu v krku nevyschlo, jen se nemá cenu hádat s někým, kdo je přesvědčen o své neomylnosti.

Zatím jste neuvedl jediný příklad, kdy původní predátor vyhubil svou původní kořist. Vždy to je jen o tom, že nepůvodní predátor dokázal na ostrově vyhubit původní kořist. To ale nikdo nepopírá. Mnohem větší problém než lišky a kuny jsou u nás invazivní druhy - psík mývalovitý nebo norek americký. O nich ale mlčíte. O vlivu přemnožených prasat taktéž. O vlivu dalších závažných problémech jakbysmet. A když už se zde objeví vrcholoví predátor, který stavy menších predátorů dokáže ve svém areálu účinně regulovat (vlk), pak byste ho nejraději vystřílel.
Lišky i kuny je možno celoročně lovit. Jenže to myslivci nedělají... však co by z toho měli, to si raději počkají na divočáka nebo srnu. Vy jistě přiložíte ruku k dílu - kolik jich tedy za rok ulovíte?

To, že sem dáte odkaz na váš článek v myslivosti, kde nás krmíte pohádkou o 60 krkavcích v lese, kteří po vytažení foťáku uletí a zůstanou všeho všudy 3, protože jsou natolik chytří, že nechtějí, aby je nějaký Zvářal dole na zemi vyfotil nedokazuje zhola nic. A to říkám jako člověk, kterému by rozumná regulace těch ptáků nijak nevadila.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.11.2021 10:39 Reaguje na Slovan
vrcholový*
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.11.2021 19:20 Reaguje na Slovan
Jo větší problém? A proto ty invazivní druhy psík, mýval, norek- nezařazené díky ochranářům mezi zvěř mohl lovit jen myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Lišky a kuny v současných stavech jsou samozřejmě velký problém. A zase, účinné způsoby lovu jsou démonizovány a považovány za nehumání. Vlk jako učínný regulátor menších šelem? Tu pohádku vykládáte rád?
No a krkavci? To je opravdu velký problém. 60 jsem jich najednou snad neviděl ale kolem třiceti mi létá každý den nad barákem. Ráno do polí. Večer do zpět do lesa.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.11.2021 15:33 Reaguje na Karel Zvářal
Protože ekologismus. Srstnaté predátory jsme vyléčili ze vztekliny, navíc se silně brojí proti přírodní obnovitelné kožešině, takže " nahodilý lov" nestačí ani náhodou, psíka a mývala může lovit jen hospodář a stráž, a pernatí jsou chráněni všichni. Vše co je eko a bio škodí přírodě!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2021 09:20
Konečně článek odborníka a ne nějakého pomatence. Podklady zjištěné
monitoringem hnízd jsou alarmující a jasně ukazují, že potravní řetězec
je mnohde už nenávratně přerušen. Adorace predátorů spolu se stále více
vhodnějšími podmínkami k životu černé zvěře(kukuřice pro bioplynky) tak
nese své výsledky a obojí je dílem ekologistů. Ti pro svůj zápal pro
ikonické predátory a OZE za každou cenu zapomněli na potravu pro ty
predátory a na to, že s množstvím nepřirozené potravy enormně narůstá
populace černé zvěře. Nápravy se ale asi nedočkám, to spíše vyhubení
tetřívků, tetřevů, jeřábků, koroptví, sluk, čejek atd. No a modly?
Ty budou pomatenci klidně i přikrmovat, aby dokázali, jak se jim je
podařilo vrátit do přírody i bez té přirozené potravy. Vlky budou
přikrmovat domácími zvířaty za odškodnění chovatelům, kormorány a vydry
rovněž. Časem přibydou i ty další modly a na tu potravu si vzpomenou
pouze skuteční ochránci přírody, kteří před tím vším varovali už dávno.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 10:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Joooo můžou za to ti zlí ekologisté (jistě to budou také voliči pravice), kteří adorují divočáky a vysazují lány polí pro bioplynky. Vy, jako skutečný ochránce přírody, jim v tom musíte zabránit! ... Bože to je zase debilita...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 13:06 Reaguje na Petr Eliáš
Jste normální primitivní ubožák!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 13:21 Reaguje na Karel Zvářal
Klid a nohy v teple. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 13:32 Reaguje na Petr Eliáš
Tak se tím laskavě řiďte, postpubertální hulváte!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 13:36 Reaguje na Karel Zvářal
Ne, řiďte se tím vy a mě neotravujte. Vaše komentáře a souznění se stupidní Macháčkovou logikou mě nezajímá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 13:38 Reaguje na Petr Eliáš
Vy svou debilitou a překrucováním vět (faktů) otravujete ostatní. Měl jste se vyjádřit k problému, ale trolíte jako obvykle. Zajímavé, že redakce na tyto inevktivy nereaguje banem.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 13:43 Reaguje na Karel Zvářal
Fakta? Jakože v Macháčkově komentáři nějaká jsou? Nesrandujte. :D Vše svádět na nějaké pomyslné ,,ekologisty,, je čistá debilita zcela mimo fakta. A co se týče invektiv by tu byli zabanovaní všichni, i vy. ;)
Odpovědět
kk

karel krasensky

11.11.2021 17:10 Reaguje na Petr Eliáš
Ale di brepto
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 22:00 Reaguje na karel krasensky
Kampak?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 13:41 Reaguje na Petr Eliáš
To, že obrovské lány kukuřice způsobily boom černé zvěře, to nepopřete. Že kuku a řepka jsou zelenými adorované ekoplodiny, to také nepopřete. A MŽP tu máme už 30 let, přesto u zdevastované krajiny dělá mrtvého brouka...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 13:44 Reaguje na Karel Zvářal
Ale nemůžou za to ,,ekologisti,,. Poděkujte za to státu a zemědělcům. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 13:46 Reaguje na Petr Eliáš
Jsem na světě již dosti dlouho, abych si pamatoval, kdo jak na ekosoláry, ekokuku a ekořepku reagoval. Mj. i proto jsou dnes tam, kde jsou. Mimo hru.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 14:18 Reaguje na Karel Zvářal
To je asi irelevantní, co si pamatujete. Důležité jsou důvody přemnožení divočáků. Hlavním viníkem jsou teplé zimy, stát (MZe; hádejte kdo loboval pro obnovení dotací bioplynkám? Správně - Faltýnek z ANO, jehož šéf je docela velký zemědělec a mimochodem vlastní firmu FARMtec vyrábějící bioplynky) a částečně zemědělci. Takže žádní ,,ekologisti,,. ;-)

Zde něco ke čtení:

Mníšek pod Brdy
https://zpravy.aktualne.cz/regiony/stredocesky/po-meste-se-nam-prohani-stada-divocaku-rika-starostka-mnisku/r~2ea3bf5c32e411eab1410cc47ab5f122/

Pohled myslivce na přemnožená prasata
https://www.asz.cz/clanek/3937/pohled-myslivce-na-duvody-problemu-premnozeni-divokych-prasat/

Bioplynky
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/novela-zakona-o-obnovitelnych-zdrojich/r~3761033a8fa411ea8972ac1f6b220ee8/
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 14:47 Reaguje na Petr Eliáš
S těmi prasaty jste mi fakt otevřel oči!-)) Krizuji myslivečky dlouhodobě, všechno marné...

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2010/Zari---2010/Muze-predace-ohrozit-zivocisny-druh-

Je celkem irelevantní, co blábolíte, pravdu o bursíkovcích mimo hru jste nepopřel.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministr-bursik-haji-biopaliva_200804251800_mtaborska
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 15:12 Reaguje na Karel Zvářal
No, moc jste tam ty myslivce teda nerozepsal...

Zkuste si toho Bursíka přečíst pořádně. Mluví tam o biopalivech !DRUHÉ! generace! Chtěl nahradit !PRVNÍ! generaci, tedy aby se z kukuřice používaly jen zbytky. No a proč se nepřechází k druhé generaci? Proč vláda prodlužuje podporu první generace? Nechci nikoho jmenovat, ale jeho jméno začíná na Babiš.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 15:19 Reaguje na Petr Eliáš
Tak se pochlubte svým článkem, jestli to umíte lépe.

Samozřejmě, že se toho zemědělci chytli, včetně ostrakizované osoby, neb eko a bio bylo a je dotované. Kuku a řepka jede v celé EU, nejen v Hanzlově Babišistánu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 15:34 Reaguje na Karel Zvářal
Proč? Nepotřebuji myslivce kritizovat...

No tak ale pak z toho nemůžete vinit ty ,,ekologisty,,. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 15:35 Reaguje na Petr Eliáš
K této trolí "logice" nemám co dodat... (x=a+b)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 16:15 Reaguje na Karel Zvářal
Ach jo. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (několikrát novelizován) nařizuje přimíchávání biosložky do paliva, není Bursíkovým výmyslem. Bursík hlasoval pro (stejně jako většina tehdejší sněmovny) navýšení biosložky o !celých! 0,6% s tím, že by se mělo jednat o DRUHOU generaci.

Zákon už mohl být tolikrát novelizován, ale stále nic... Jak dlouho už tam ten ďábel Bursík není? Nějak se té vládě nechce, proč asi ... :-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.11.2021 16:43 Reaguje na Petr Eliáš
Protože vláda neměla klid na práci:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 18:53 Reaguje na Petr Eliáš
Jste schopen valit bulšit hodiny a hodiny. Je známo, že byli proti uhlí, proti jádru, ale pro oze včetně biopaliv. Najděte mi odkaz, že byli PROTI biopalivům. O to tady jde především, že byli od začátku nadšenými podporovateli. A s bipalivy je spojen nárůst stavů prasat, a to v celé Evropě.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 20:15 Reaguje na Karel Zvářal
No a co že byli PRO? Pro byla celá politická scéna, z leva do prava. Ale o těch ani slovo, že? Bursík a spol už tam dávno nejsou - mohlo dojít k nápravě, nedošlo. Ale to je buřt, prostě za to mohou a hotovo. Jen jste si, stejně jako Macháček, potřeboval najít nepřítele? Možná byste měl přestat blábolit, vystrčit hlavu a dívat se na to komplexně. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 20:33 Reaguje na Petr Eliáš
Bohužel ta poslední věta platí obráceně, tj. o vás, já byl pro jádro od začátku jako pro jistotu, srandičky jako oze pouze jako doplněk.

Vy prostě Eliášku neumíte prohrávat, jak se do někoho pustíte, tak si myslíte, že z něho uděláte totálního blba, ale někdy padne kosa na kámen, jak jste někdy možná slyšel.

A že z biopaliv není rychlý ústup, pramení z politiky EU, ti dokonce budou těžit amazonský prales ještě dalších deset let-(

Komunisti tu nejsou třicet let, kteří "zdevastovali krajinu". A kde jsme dnes? Já to vím naprosto přesně. Zde: (_!_)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.11.2021 21:30 Reaguje na Karel Zvářal
Ale já tu celou dobu neřeším jádro nebo oze, řeším tu nesmysl, že za přemnožení prasat a následný úbytek tetřívků mohou ,,ekologisti,,.

Zvářalku, na to mě nepotřebujete. Tvrzením že za to může Bursík a spol ze sebe děláte blbce sám.

Tak samozřejmě, nepřítel číslo dvě. EU. Nic nového na ekolistu. Zkuste si porovnat EU směrnici s tím, jak ji implementovala ČR. Povinnost přimíchávat biosložku do paliva mohla být už dávno zrušena.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2021 02:00 Reaguje na Petr Eliáš
Ale ty věci spolu přece souvisí, a jste jediný, kdo příspěvek pana Machačka nepochopil, neb tam vždy nacházíte důvod k útoku. Je to svým způsobem nemoc, ale u vás je to prachstrostá sprostota a hulvátství, nic víc.

Pan Vinkler o tom často píše také, moje články jsou o tomtéž. Takže ikony jako zástěrka jinak totální ztrátě diverzity. Tímto jsem svámi skončil a obhajujte si tu neobhajitelné dál.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.11.2021 05:47 Reaguje na Karel Zvářal
Ok, v poho. Stejně to nemění nic na tom, že melete kraviny. Sbohem. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2021 05:53 Reaguje na Petr Eliáš
Chudačku trole, svou argumentační impotenci nahrazujete urážkami.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.11.2021 06:17 Reaguje na Karel Zvářal
Nechci vám nic říkat, ale byl jste to vy , trolle, kdo začal urážet. Takže kdo je tu argumentačně impotentní...hm (mimochodem argumentovat na člověka, který za vším vidí ekologisty a ostatní ignoruje, je těžké)? Já si vás od té doby co jste mi tu tvrdil že úhyn 1% plameňáků kvůli otravě olovem je pouze marginálie a že by plameňák olovo nepozřel (tuším že jste tam fabuloval o tom, jak do plameňáků cpou olovo aktivisté), nevšímám, neb jste tímto krásně zapadl do skupiny místních diskuzních ,,odborníků,,. :-) Takže si mě nevšímejte a budete mít klid, ok? :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2021 11:28 Reaguje na Petr Eliáš
Nevím pane Eliáš co si myslíte že řešíte. V každém případě píšete nesmysly. Jen namátkou.
Píšete:" řeším tu nesmysl, že za přemnožení prasat a následný úbytek tetřívků mohou "ekologisti".
Problémem a pro vás možná novou věcí bude asi fakt, že ubytek tetřívků nastal již v době kdy se o nějakém přemnožení divokých prasat nikomu ani nezdálo. Takže žádný NÁSLEDNÝ úbytek po přemnožení prasat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.11.2021 12:43 Reaguje na Jarek Schindler
Možná vás to překvapí, ale novinka to pro mě není. Tetřevovitých ubývá už hodně dlouho, nejvíc jich ubylo za komunistů.

https://www.lesprace.cz/casopis-svet-myslivosti-archiv/rocnik-8-2007/svet-myslivosti-c-04-07/soucasna-situace-tetrevovitych-v-cr

Pokud jsou prasata přemnožená a pokud, jak je v článku uvedeno, nejčastějším navštěvovatelem hnízd bylo prase, tak přemnožení prasat bude mít nejspíš na tetřevovité negativní dopad....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2021 16:58 Reaguje na Petr Eliáš
Mě spíš překvapuje jak zase mistrně kličkujete. Napsal jste a to už nesmažete, že "za přemnožení prasat a NÁSLEDNÝ úbytek tetřívků " Nic víc nic míń.
Ano, kdo o tom něco málo ví, tak ví , že ten úbytek je již podstastně staršího data a s divočáky neměl co dělat. Dnes není lokalit na niž by se tetřívek potkával s "přemnoženým" divočákem zas tak mnoho. K informacím v článku je potřeba říci, že nikdo asi neví jestli ty lokality ma tom Doupově byly vybírány tak aby opravdu simulovaly skutečná hnízdiště.
No a hlavně, predace a tím snižování stavů se v současnosti neděje jen na nevylíhlích tetřívcích.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.11.2021 21:58 Reaguje na Jarek Schindler
Mě spíš překvapuje, jak se Vy snažíte překrucovat a vytrhávat z kontextu, pane Schindlere!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.11.2021 09:39 Reaguje na Majka Kletečková
Co překrucuji? Co vytrhávám s kontextu?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.11.2021 11:13 Reaguje na Jarek Schindler
Dosud jste mi neodpověděl na můj dotaz z 12.11.2021 22:13.

Můj dotaz včera zněl: Které ekology máte na mysli ve svém výroku „Samozřejmě dnes ekologové vše svedou na divočáka.“
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.11.2021 13:39 Reaguje na Majka Kletečková
Pitomá otázka. Samozřejmě ty co vše svedou na toho divočáka. Nebo snad chcete jmenný seznam?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.11.2021 19:07 Reaguje na Jarek Schindler
Stačí minimálně dva ekologové, nemusí to být celý jmenný seznam.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.11.2021 20:00 Reaguje na Majka Kletečková
Problém je v tom, že jak jste mě sama nyní přesvědčila, není vůbec lehké zařadit zelené pomatence do škatulky. Ochranář, ekolog, expert, Bláha, Malík, bývalý potápěč co se mu utopili klienti a ani o tom nevěděl, nyní velký rangers...............
Kletečková...atd . Už mi tak nějak splýváte. No a ekolog to abych zde nebyl při použití jiného , výstižnějšího názvu mazán. On je dneska vlastně ekolog či ochranář každý, kdo se petkou náhodou trefí do správného odpadového kontejneru.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.11.2021 15:30 Reaguje na Jarek Schindler
Ekolog je ten, kdo se zabývá ekologií (vědeckým oborem). Pro účel rozlišit ekologa od každého, kdo se petkou trefí do správného kontejneru, si stačí přečíst na wikipedii, co je předmětem ekologie.


Z mých komentářů k letošnímu monitorování situace na Doupovsku 11.11. 12:58 a 23:02 pro připomenutí kontextu, ze kterého se odvíjí tato polemika:
„Eliminace černé zvěře zde bude zřejmě prvním klíčovým opatřením. ... letošní monitorování predace vajíček na pokusných hnízdech v oblasti Doupova vede k jasnému závěru, že je v současnosti pro záchranu tetřívků na tomto konkrétním místě nutné zredukovat černou zvěř – nutná, NIKOLIV POSTAČUJÍCÍ PODMÍNKA. ...“


Často slýchám a čtu stížnosti na přemnožení černé zvěře od zemědělců a lesníků. U pánů Bláhy a Malíka jsem zaznamenala, že se často strefovali do parohaté nebo rohaté spárkaté zvěře. Opravdu si myslíte, že pánové Bláha a Malík vše svádí na divočáky?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.11.2021 20:13 Reaguje na Majka Kletečková
Možná byste měla méně koukat na wiki a více používat rozum. Vím co je ekologie. No mám problém a výše jsem to napsal, se zaškatulkováním jednotlivých enviromentalistů. Použiji toto slovo, snad vám bude bližší, protože mě se jinak celkem dokola vypisovat nechce. Pokud je a ona je ekologie vědní obor jak sama trefně poznamenáváte, co jsou potom ekologické organizace, ekologičtí aktivisté? Podle vaší dedukce by se měli zabývat vědou. No a zabývají se skutečně vědou? Ekologické demonstrace......atd. Co mají s vědou společného. Nic. To jen přechytralá paní Kletečková čerpá z wiki.
Takže dál budu používat slovo ekolog i pro enviromentalisty, ekologické aktivisty a podobnou chamraď.
No a Bláhu a spol. jsem neuváděl v souvislosti s černou ale právě s vysvětlívkou mého vnímání pojmu "ekolog". Na druhou stranu pokud budete hledat v jejich článcích tak tam odkaz na všežeroucí (všeničící)divočáky taky určitě najdete.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.11.2021 13:40 Reaguje na Majka Kletečková
Také na otázky neodpovídáte. Co potom chcete po druhých?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.11.2021 16:18 Reaguje na Jarek Schindler
Vaše příspěvky 12.11.2021 11:28, 16:58 jsou toho exemplárním příkladem . Z výroku jiného komentujícího jste vytrhnul jen to, co se Vám hodilo.

Vzpomněla jsem si, že jste mi v nedávné době už dvakrát podsouval něco, co nebyla pravda, co jsem nikde nepsala. (Zareagovala jsem, že jste si mne s někým spletl.) Když děláte nemožné úsudky v tak jednoduchých případech, tak nevím, co si o tom myslet.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.11.2021 20:36 Reaguje na Majka Kletečková
Za přemnožení prasat a následný úbytek tetřívků....
Co je na tom vytrženo z kontextu, No a hlavně z kontextu čeho????
No a váš druhý příklad: "Na jednu stranu požadujete zasahování do přírodních procesů v případě čápěte a ihned potom jste schopni......"
Víte, to totiž nebylo celé o vás. Bohužel vy jste moc vstahovačná n..a co reaguje na něco co si ani pořádně nepřečte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 15:39 Reaguje na Petr Eliáš
Jako správný eurohujer - viz. poslední věta.

https://www.enviweb.cz/62802
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 15:20 Reaguje na Karel Zvářal
Odkazujete na rozhlasový pořad z 25. dubna 2008. Podle tohoto pořadu podle ministra Martina Bursíka měla biopaliva v té době vyráběná z obilnin a cukrové řepy začít být nahrazována do pěti let biopalivy druhé generace vyráběnými například z odpadu, která potravinářské produkci vůbec nekonkurují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 15:24 Reaguje na Majka Kletečková
Tak čtěte třeba toto, první generaci.

http://www.antimeloun.cz/?p=3409
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 16:31 Reaguje na Karel Zvářal
K článku z roku 2013, na který odkazujete
Problém vidím více v obrovských velikostech polí jakékoliv plodiny. Průměrná velikost polí v ČR je mnohem větší než v ostatních zemích EU. Pokud tyhle velkolány řepkové pustiny kdysi prosazoval Martin Bursík (byl ve vládě a ministrem ŽP od ledna 2007 do května 2009), tak už dávno následující vlády s tím měly a mohly něco udělat. Proč se tak nestalo? Ani neziskovky, aktivisté a ekologisté tyhle řepkové pustiny dávno nepodporují.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.11.2021 19:16 Reaguje na Majka Kletečková
Kde by se ten váš a Bursíkův odpad asi tak vzal??? Odkud byste ho až chtěla svážet? Prostě naprosté nesmysly.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.11.2021 16:31 Reaguje na Jarek Schindler
Tohle téma, které zde otevřel pan Zvářal, je dosti vzdálené obsahu článku. Úvahy k této problematice jsou na ekolistu např. v článku Barbory Formánkové ze dne 5.11. a v diskusi pod ním.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.11.2021 21:25 Reaguje na Majka Kletečková
Pan Zvářal sice téma otevřel ale vy jste se ho i když je, jak nyní říkáte vzdálené obsahu článku, s radostí chytla. Tak co mudrujete.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.11.2021 06:42 Reaguje na Petr Eliáš

FRANTIŠEK PTÁČNÍK12.11.2021 06:37
Ano predátor si vše nevyloví. Ovšem to by mohlo platit v nenarušené přírodě. Kdysi když jsem začal dělat hajnýho jsem viděl jak syn bývalého ředitele LZ vyhazuje něco do popelnice, byl to vycpaný tetřívek, tak jsem si o něj řekl. Tam je napsáno 10.5.1934 Uhelna, což je část lesa, kde jsem sloužil. Šel jsem za technikem na polesí se zeptat, že by tu tehdy bylo tolik tetřívků. Odpověď byla jasná, po mniškové kalamitě na plochách se objevilo obrovské spousty břízy a s ní se začaly stavy tetřívků zvedat. Ano bylo méně černé, ale lovilo se hodně lišek, bylo málo dravců. Ta černá. Zásluhou honiteb LČR kde je pronajali lepším lidem a na dalších honitbách, kam se zvali samí lepšolidi, tak jim museli nechat ulovit. No a co se nabízelo rozmnožit černou. Jak to chcete dnes zastavit v řepce a kukuřici....
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.11.2021 06:40 Reaguje na Petr Eliáš



FRANTIŠEK PTÁČNÍK12.11.2021 06:37

Ano predátor si vše nevyloví. Ovšem to by mohlo platit v nenarušené přírodě. Kdysi když jsem začal dělat hajnýho jsem viděl jak syn bývalého ředitele LZ vyhazuje něco do popelnice, byl to vycpaný tetřívek, tak jsem si o něj řekl. Tam je napsáno 10.5.1934 Uhelna, což je část lesa, kde jsem sloužil. Šel jsem za technikem na polesí se zeptat, že by tu tehdy bylo tolik tetřívků. Odpověď byla jasná, po mniškové kalamitě na plochách se objevilo obrovské spousty břízy a s ní se začaly stavy tetřívků zvedat. Ano bylo méně černé, ale lovilo se hodně lišek, bylo málo dravců. Ta černá. Zásluhou honiteb LČR kde je pronajali lepším lidem a na dalších honitbách, kam se zvali samí lepšolidi, tak jim museli nechat ulovit. No a co se nabízelo rozmnožit černou. Jak to chcete dnes zastavit v řepce a kukuřici....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2021 17:30 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No v lesních honitbách a zvlášť v lesních horských honitbách té černé ještě před třiceti lety zas ta, moc nebylo. Nevím z čeho by se tam potom měla tak rozmnožit?
Odpovědět
kk

karel krasensky

11.11.2021 17:10 Reaguje na Petr Eliáš
Dnes jsi poněkud neklidný
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 22:05 Reaguje na karel krasensky
Ale di brepto
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.11.2021 11:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím s vámi , péče o krajinu v ČR má přímo zoufalou úroveň.
Schází mi komplexní přístup hospodáře, místo toho jsme konfrontováni doslova s ekodebilitami, kde se švejkovsky plní jakési úřední výplody. (typicky Plán péče o vlka)
Přitom, světe div se, EU má posílení biodiverzity přímo ve svých heslech řadu let, v reálu se však směřuje k opaku.(namátkou kauza rozhledny na K.S.)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 12:58
Držím palce, aby se vědcům podařilo najít nějaká opatření, která pomohou populaci tetřívka zachránit. Na zjištěném monitorování mne zaujalo, že vejce na pokusných hnízdech v okolí Doupova byla sežrána víceméně všechna savčími predátory a nebyl potvrzen žádný dravec. Eliminace černé zvěře zde bude zřejmě prvním klíčovým opatřením. V Krušných horách a v Jeseníkách plenila hnízda hlavně kuna a krkavci a těm se podařilo zničit snůšku „jen“ u zhruba poloviny hnízd.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.11.2021 17:17 Reaguje na Majka Kletečková
Tady je alespoň jasně vidět jak na tom jste, paní Kletečková. Oni dravci jaksi vejce neloví. No a to ani ti co se příležitostně přiživují na mršinách. Z ptáků jsou to pouze krkavcovití kteří likvidují hnízda. No a to zase nejsou dravci, že? Jinak dospělé tetřívky loví jestřáb a v noci je z hřadu sebere výr. Tetřívci nejsou svým zaměřením výškoví letci a tak ulovení sokolem je u nich pouze okrajovou záležitostí.
No a černá? I přes růst jejich stavů v posledních dvaceti letech a posun rozšíření černé do hor, se ji tam zase tolik nevyskytuje aby ohrozila populaci tetřívka. Navíc tetřívek začal mizet již v době kdy tam divočáci vůbec nebyli. Nemohlo to tedy být jejich působením. Samozřejmě dnes ekologové vše svedou na divočáka. Všichni ale nemáme tak krátkou paměť.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 22:58 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, ve svém komentáři jsem měla napsat „zaujalo mne, že vejce na pokusných hnízdech v okolí Doupova byla sežrána víceméně všechna savčími predátory a nebyl potvrzen žádný ptačí predátor.“ Děkuji za upozornění.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 23:02 Reaguje na Jarek Schindler
Já myslela, že podle hypotéz odborníků může za úbytek tetřívků (pokles o 80 % za posledních 40 let) intenzifikace zemědělství, ztráta biotopu, klimatické změny, antropogenní tlak, predace vajíček, kuřat, dospělých jedinců.
A letošní monitorování predace vajíček na pokusných hnízdech v oblasti Doupova vede k jasnému závěru, že je v současnosti pro záchranu tetřívků na tomto konkrétním místě nutné zredukovat černou zvěř – nutná, nikoliv postačující podmínka.

V tomto článku se netvrdí, že za mizením tetřívků v minulých desetiletích mohou divočáci. Prosím mohl byste uvést nějaký odkaz na seriózní zdroj,ze kterého čerpáte své tvrzení o tom, jak ekologové považují divočáky za hlavní faktor snižující se populace tetřívků?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2021 06:32 Reaguje na Majka Kletečková
Ano v reakci na vaše slova :"Eliminace černé zvěře zde bude zřejmě prvním klíčovým opatřením" jsem reagoval slovy :"Samozřejmě dnes ekologové vše svedou na divočáka". Co je na tom nepochopitelného? Vaše klíčové opatření je snad dostatečný důkaz určité formy vaší neserioznosti. Zmínila jste pouze divočáka. No a ten se na celkové predaci tetřívků v místech jeho zvýšeného výskytu (což jsou u nás třeba honitby VLS)může podílet tak +-20%. takže rozšiřte tu nutnou podmínku na další druhy predátorů, které jste jaksi zapoměla zmínit a nebude co řešit. Ona ta predace se neodehrává pouze na snuškách ale i na kuřatech a dospělých jedincích a tam již černá nehraje žádnou roli.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.11.2021 13:01 Reaguje na Jarek Schindler
V tomto článku se netvrdí, že za mizením tetřívků v minulých desetiletích mohou divočáci. Prosím mohl byste uvést nějaký odkaz na seriózní zdroj,ze kterého čerpáte své tvrzení o tom, jak ekologové považují divočáky za hlavní faktor snižující se populace tetřívků?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2021 17:11 Reaguje na Majka Kletečková
Tak ještě jednouuuúúúú. Nereaguji na článek ale na vaše pitomé :"Eliminace černé zvěře zde bude zřejmě prvním klíčovým opatřením". Napsala jste to, no napsala. Takže, pokud má být eliminace čehokoliv prvním a k tomu ještě klíčovým faktorem pak to asi musí být i faktor který snížení zapřičinil.
Já vím, je to na vás moc složité a vybočuje to z vaší řady naučených ekopouček.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.11.2021 22:13 Reaguje na Jarek Schindler
„Samozřejmě dnes ekologové vše svedou na divočáka.“ Jarek Schindler 11.11.2021 17:17 , 12.11.2021 06:32

Já se za ekologa nikdy nepovažovala. Ani jsem se za něho nikdy falešně nevydávala. Ekologů, kteří svému oboru rozumí, si vážím.
Které ekology máte na ve svém výroku na mysli?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.11.2021 09:42 Reaguje na Majka Kletečková
Tak to promiňte. Nejste tedy ekolog. Budete asi ten ochranář typu "zachrań broučka".
Odpovědět
kk

karel krasensky

11.11.2021 17:13
Musíme se poučit z historie.Vytvařet a umístovat hnízda s otravenými vejci.Strychnin
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

11.11.2021 21:44
Díky za zajímavý článek, i když s nedobrými zkušenostmi pro tetřívky. Ale takhle by dopadla bohužel většina hnízd i ostatních druhů, které jsou v dnešní době ještě zastoupeni v naší přírodě. Jak dopadnou hnízda koroptví, různých bahňáků, čejek a většiny ptáků hnízdících na zemi? Názor, že predátor si svoji kořist nevyloví, snaf hovoří za vše. Jenom by jim to někdo musel přeložit. A to se ještě vymýšlí, jak se zakáže lov lišky v době vyvádění mladých. Dokud nevrátíme původní přírodní podmínky ptáků i savců pro jejich přežití, budeme jen těžko hledat proč se jejich stavy snižují, nebo nám nenávratně mizí.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.11.2021 06:37
Ano predátor si vše nevyloví. Ovšem to by mohlo platit v nenarušené přírodě. Kdysi když jsem začal dělat hajnýho jsem viděl jak syn bývalého ředitele LZ vyhazuje něco do popelnice, byl to vycpaný tetřívek, tak jsem si o něj řekl. Tam je napsáno 10.5.1934 Uhelna, což je část lesa, kde jsem sloužil. Šel jsem za technikem na polesí se zeptat, že by tu tehdy bylo tolik tetřívků. Odpověď byla jasná, po mniškové kalamitě na plochách se objevilo obrovské spousty břízy a s ní se začaly stavy tetřívků zvedat. Ano bylo méně černé, ale lovilo se hodně lišek, bylo málo dravců. Ta černá. Zásluhou honiteb LČR kde je pronajali lepším lidem a na dalších honitbách, kam se zvali samí lepšolidi, tak jim museli nechat ulovit. No a co se nabízelo rozmnožit černou. Jak to chcete dnes zastavit v řepce a kukuřici....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2021 16:16
Pánové nehádejte se s politrukem a paní přitákavou, protože ani jeden
tomu nerozumí. Ten první ze zásady bojuje proti těm, kteří kritizují
a vzpomínají na ekologistické nesmysly, které přinášejí své plody.
No a ta paní řešící vše pasteveckými psy ví o přírodě pouze to, co
si přečetla z aktivistických příruček a z článků jiných pomatenců.
Myslím si, že skuteční odborníci raději drží ústa a stydí se, že
nejsou dost odvážní čelit populistům a nedoukům, kteří přebírají z
EU jednu kravinu za druhou a nejsou schopni domyslet následky.
Už toho převzali dost, chopili se toho podnikavci a příroda pláče.
Mi je jedno, jestli se jedná o biopaliva 1,2,3,nebo desáté generace,
mi jde o to, že půda je na pěstování potravin a krmiv. Jinak šmitec
a dost. Pokud je jí nadbytek, tak nechat odpočívat ladem a nebo jako
biopásy pro všechny ohrožené druhy od hmyzu, přes ptáky, až po savce.
Příroda nám poděkuje, půda se ozdraví a nebude huntována energetikou.
Energetika ať jde směrem k JE, okrajově solárům a větrníkům s dožíváním
uhlí, dokud je JE nenahradí. Každá jiná cesta je zvrácená a e a k
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2021 16:19 Reaguje na Břetislav Machaček
předčasně odkliknuto, chybí tečka nadbývají a e k.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist