Teploty v Evropě se zvyšují více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, varuje zpráva

Zpráva Světová meteorologická organizace o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, zaměřená na rok 2021, přináší informace o rostoucích teplotách, vlnách veder na pevnině a v mořích, extrémním počasí, měnících se srážkách a ustupujícím ledu a sněhu. Toto první vydání společné zprávy o stavu klimatu v Evropě je součástí snahy vedené Světovou meteorologickou organizací poskytovat základní klimatické údaje a informace přizpůsobené specifickým potřebám jednotlivých regionů, které posilují adaptační a zmírňující strategie.

---

reklama

---

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bude s pokračujícím trendem oteplování docházet k mimořádným vedrům, požárům, záplavám a dalším dopadům klimatických změn na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Zpráva o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, se zaměřila na rok 2021. Poskytuje informace o rostoucích teplotách, vlnách veder na pevnině a v mořích, extrémním počasí, měnících se srážkách a ustupujícím ledu a sněhu.

Teploty nad Evropou se v období 1991-2021 výrazně zvýšily, a to průměrným tempem přibližně +0,5 °C za desetiletí. V důsledku toho alpské ledovce v letech 1997-2021 ztratily 30 metrů tloušťky ledu. Grónský ledovec taje a přispívá ke zrychlujícímu se zvyšování hladiny moří. V létě 2021 došlo v Grónsku k tání a vůbec poprvé byly zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě, stanici Summit.

V roce 2021 vedly vysoce nárazové povětrnostní a klimatické události ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 50 miliard USD. Přibližně 84 % těchto událostí tvořily povodně nebo bouře.

Nejsou to však jen špatné zprávy. Řada zemí v Evropě byla velmi úspěšná ve snižování emisí skleníkových plynů. Konkrétně v Evropské unii (EU) se emise skleníkových plynů mezi lety 1990 a 2020 snížily o 31 %, přičemž pro rok 2030 je stanoven čistý cíl snížení o 55 %.

Evropa je také jedním z nejpokročilejších regionů v přeshraniční spolupráci při přizpůsobování se změně klimatu, zejména v nadnárodních povodích. Patří ke světové špičce v oblasti poskytování účinných systémů včasného varování, které chrání přibližně 75 % obyvatel. Zdravotní akční plány pro horko zachránily mnoho životů před extrémním horkem.

Výzvy jsou však obrovské.

"Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních projevů počasí v bezpečí. Letos, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a suchem, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu," uvádí generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas.

"Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda," pokračuje Taalas.

Služba EU Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje ECMWF, poskytuje nejmodernější údaje a nástroje pro monitorování klimatu na podporu zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně a iniciativ, jako je například Evropská zelená dohoda.

"Evropská společnost je zranitelná vůči proměnlivosti a změnám klimatu, ale Evropa je také v čele mezinárodního úsilí o zmírnění změny klimatu a o vývoj inovativních řešení, jak se přizpůsobit novému klimatu, se kterým budou muset Evropané žít," vysvětluje Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro změnu klimatu Evropského střediska pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF).

"S tím, jak se rizika a dopady změny klimatu stále více projevují v každodenním životě, roste potřeba a zájem o klimatické informace, a to zcela oprávněně. Touto zprávou se snažíme překlenout propast mezi daty a analýzami a poskytnout vědecky podložené, ale dostupné informace, které jsou 'připraveny k rozhodování', a to napříč sektory a profesemi," dodává Buontempo.

Zpráva o stavu klimatu v Evropě vychází ze zprávy C3S o stavu klimatu v Evropě zveřejněné v dubnu a z informací poskytnutých sítí regionálních klimatických center WMO RA VI. Jedná se o jednu ze série regionálních zpráv, které WMO sestavuje s cílem poskytnout tvůrcům politik lokalizované vědecké informace. Byla představena na regionální konferenci ředitelů evropských národních meteorologických a hydrologických služeb.

Zpráva a doprovodná mapa zahrnuje příspěvky národních meteorologických a hydrologických služeb, odborníků na klima, regionálních orgánů a partnerských agentur OSN. Zpráva byla vydána před každoročními jednáními OSN o změně klimatu COP27 v Šarm aš-Šajchu.

Budoucí scénáře

Podle šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (pracovní skupina I, IPCC AR6 WGI) se předpokládá, že v budoucnu bude přibývat katastrof souvisejících s počasím, klimatem a vodou. Podle ní existuje "vysoká jistota", že:

• Bez ohledu na budoucí úroveň globálního oteplování budou teploty ve všech evropských oblastech stoupat rychlostí, která převýší globální průměrné teplotní změny, podobně jako tomu bylo v minulosti.
• Četnost a intenzita extrémních horkých jevů, včetně mořských vln veder, se v posledních desetiletích zvýšila a předpokládá se, že se bude zvyšovat bez ohledu na scénář emisí skleníkových plynů. Předpokládá se, že při globálním oteplení o 2 °C a více budou překročeny kritické prahové hodnoty důležité pro ekosystémy a člověka.
• Pozorování mají sezónní a regionální charakter v souladu s předpokládaným nárůstem srážek v zimě v severní Evropě. V létě se předpokládá pokles srážek ve Středomoří, který se rozšíří do severnějších oblastí. Předpokládá se, že při globálním oteplení nad 1,5 °C dojde k nárůstu extrémních srážek a pluviálních povodní ve všech regionech s výjimkou Středomoří.

Dopady na klima

Zdraví: Změna klimatu ovlivňuje zdraví Evropanů nesčetnými způsoby, včetně úmrtí a nemocí způsobených stále častějšími extrémními výkyvy počasí (vlny veder), nárůstem zoonóz a nemocí přenášených potravinami, vodou a vektory a problémy s duševním zdravím.

Nejsmrtelnějšími extrémními klimatickými jevy v Evropě jsou vlny veder, zejména v západní a jižní Evropě. Kombinace změny klimatu, urbanizace a stárnutí populace v regionu vytváří a bude dále prohlubovat zranitelnost vůči horku.

Změny v produkci a distribuci pylů a spor vyvolané změnou klimatu mohou vést k nárůstu alergických onemocnění. Více než 24 % dospělých žijících v evropském regionu trpí různými alergiemi, včetně těžkého astmatu, zatímco podíl dětí v regionu je 30-40 % a stále roste. Změna klimatu ovlivňuje také rozšíření nemocí přenášených vektory. Příkladem jsou klíšťata (Ixodes ricinus), která mohou šířit lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu.

Podle regionální kanceláře WHO pro Evropu bylo v roce 2019 v evropském regionu WHO přibližně půl milionu předčasných úmrtí způsobeno antropogenním znečištěním ovzduší jemnými částicemi, z nichž významná část přímo souvisí se spalováním fosilních paliv. Odhaduje se, že snížením emisí oxidu uhličitého by bylo možné zabránit přibližně 138 000 předčasných úmrtí ročně, což by mohlo přinést úspory ve výši 244-564 miliard USD.

Děti jsou vůči dopadům změny klimatu zranitelnější než dospělí, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Podle indexu klimatického rizika pro děti (CCRI) UNICEF žije téměř 125 milionů dětí v Evropě v zemích se "středním až vysokým" rizikem (třetí z pěti úrovní klasifikace používané v celosvětovém měřítku).

Ekosystémy: Většina škod způsobených požáry je způsobena extrémními událostmi, na které nejsou ekosystémy ani komunity přizpůsobeny. Změna klimatu, lidské chování a další základní faktory vytvářejí v Evropě podmínky pro častější, intenzivnější a ničivější požáry, které mají významné socioekonomické a ekologické důsledky.

Doprava: Dopravní infrastruktura a provoz jsou ohroženy jak postupnou změnou klimatu, tak extrémními událostmi (např. vlnami veder, silnými lijáky, silným větrem a extrémní hladinou moře a vlnami). Velká část dopravní infrastruktury byla vybudována na základě historických hodnot pro různé prahové hodnoty povětrnostních jevů, a proto není odolná vůči současným extrémům.

Politika ochrany klimatu

Vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC) jsou základem Pařížské dohody a dosažení těchto dlouhodobých cílů. NDC ztělesňují úsilí jednotlivých zemí o snížení národních emisí a přizpůsobení se dopadům změny klimatu. K březnu 2022 předložilo NDC 51 evropských zemí a EU.

Mnoho evropských smluvních stran se zaměřilo především na zmírňování změny klimatu, což se odráží v jejich NDC, přičemž jako hlavní priority pro zmírňování změny klimatu zdůrazňují tyto oblasti: dodávky energie, zemědělství, odpady a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví.

V roce 2021 Evropská unie (EU) ve svém zákoně o klimatu učinila klimatickou neutralitu, tedy cíl nulových čistých emisí do roku 2050, v EU právně závaznou. Stanovila prozatímní cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030.

Světová meteorologická organizace je autoritativním hlasem systému OSN v oblasti počasí, klimatu a vody.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU, a je jeho vlajkovou lodí v oblasti pozorování Země, která funguje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Moře, Země, Změna klimatu, Bezpečnost a Nouzové situace. Poskytuje volně přístupná provozní data a služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se naší planety a jejího životního prostředí. Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) provozuje dvě služby z programu EU pro pozorování Země Copernicus: Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) a Copernicus Climate Change Service (C3S). Přispívají také do služby Copernicus Emergency Management Service (CEMS), kterou realizuje Společná rada EU pro výzkum (JRC).

Služba C3S poskytuje směrodatné informace o minulém, současném a budoucím klimatu a také nástroje, které umožňují tvůrcům politik a podnikům zmírňovat změny klimatu a přizpůsobovat se jim. C3S každoročně v dubnu zveřejňuje vlastní zprávu o stavu klimatu v Evropě (ESOTC) a analýzu za předchozí rok.

---

reklama

---