https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vime-ze-vetrne-elektrarny-zabiji-ptaky-a-netopyry.ale-nevime-jak-moc?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Víme, že větrné elektrárny zabíjí ptáky a netopýry. Ale nevíme, jak moc

15.3.2023 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Někdy je osamocený solitér – jediný větrník na stráni – „vražednější“ než farma větrníků. Někdy jsou rychle svištící rotory bezpečnější než ty pomalu se šinoucí oblohou. Někdy je pro ptactvo více smrtící překážkou elektrárna výšky 16 metrů než ta sahající 160 metrů do nebes.
Někdy je osamocený solitér – jediný větrník na stráni – „vražednější“ než farma větrníků. Někdy jsou rychle svištící rotory bezpečnější než ty pomalu se šinoucí oblohou. Někdy je pro ptactvo více smrtící překážkou elektrárna výšky 16 metrů než ta sahající 160 metrů do nebes.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Otázka potenciální nebezpečnosti větrníků pro ptactvo je obtížně zodpověditelná. Odpovědí se totiž nabízí mnoho, a každý si může vybrat tu, která se mu zrovna argumentačně zrovna víc hodí. Pravdou je, že o skutečné mortalitě ptáků, způsobené větrnými elektrárnami, dnes víme jen velmi málo. A že i ona přímo způsobená úmrtí asi nejsou tím největším problémem větrníků pro ptačí populace.
reklama

 

Zabíjí větrné elektrárny ptáky a netopýry? Ano.

Ale zrovna tahle jednoduše znějící odpověď nevykresluje problém v celé jeho šíři. Pro větší přesnost a reálné vykreslení rizik pro denní i noční letce by se třeba hodilo vědět, kolik jich po kolizích s listy rotorů větrníků zahyne. A to už začíná být složitější. Ne všechny větrné elektrárny jsou totiž ptactvu, potažmo netopýrům, stejně nebezpečné.

Rovnice o mnoha proměnných

Jak asi odtušíte, záležet bude třeba na výkonu elektrárny, tedy na velikosti její konstrukce.

Instalovaný výkon se do nebezpečnosti větrníků propisuje i ve výkonu reálném, tedy v tom, jak často či rychle se listy rotoru otáčí.

Záleží také, kolik takových větrníků v rámci jedné farmy stojí vedle sebe nebo za sebou. Tyto faktory se do nebezpečnosti té které větrné elektrárny promítají ne zrovna intuitivním a přímočarým způsobem.

Někdy je totiž osamocený solitér – jediný větrník na stráni – „vražednější“ než farma větrníků. Někdy jsou rychle svištící rotory (v extrému se jejich špičky pohybují rychlostí 288 kilometrů v hodině) bezpečnější, než ty pomalu se šinoucí oblohou. Někdy je pro ptactvo více smrtící překážkou elektrárna výšky 16 metrů než ta sahající 160 metrů do nebes.

A tohle všechno může být na jiné lokalitě úplně naopak.

Pokud bychom chtěli hodnotit nebezpečnost větrné elektrárny pro zvířecí letce, bude pro nás faktor lokality, umístění větrné elektrárny, v té rovnici o mnoha neznámých opravdu zásadní.

Těch ostatních proměnných je ale ve hře opravdu mnoho. Například rotory se netočí pořád stejně rychle, záleží i na ročním období a konkrétní sezóně v životě ptactva či létajících savců. Je také rozdíl, zahyne-li u větrné elektrárny jedinec hojného druhu, nebo nějaký vzácný dravec.

Představit si můžeme hypotetický větrník, který se líně protáčí na kopci a za celý rok nikomu a ničemu neublížil. Aby se v jednom jediném větrném dni, který jako z udělání koresponduje s tahem ptáků, změnil na smrtící kombajn, který nemilosrdně zmasakruje celé hejno. Nebo taky ne.

Malé, velké. Pěvci, dravci

Budou tedy sklony k takovým jednorázovým vražedným akcím mít ty větrníky, co stojí v trasách migrujícího ptactva? Ani tato úvaha necílí úplně přesně. Některé větrníky totiž mohou nenápadně likvidovat po jednotlivých kusech ptactvo žijící v místě, aby v součtu za rok násobně přesáhly bilanci onoho jednoho zmasakrovaného hejna.

Větrné elektrárny totiž zabíjejí různé druhy ptactva a netopýrů různým způsobem.

Pro většinu ptáků je problém, že vnímají jako pevný bod a překážku na trase jen onen centrální tubus, pylon elektrárny, ale nikoliv dráhu, po níž rotují ony listy. A ta se, s rostoucí výškou nových typů výkonnějších elektráren, zvětšuje.
Pro většinu ptáků je problém, že vnímají jako pevný bod a překážku na trase jen onen centrální tubus, pylon elektrárny, ale nikoliv dráhu, po níž rotují ony listy. A ta se, s rostoucí výškou nových typů výkonnějších elektráren, zvětšuje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Některé, hlavně starší konstrukce, které poskytují ptákům dost míst k usednutí, jsou zejména pro dravce záludnou pastí. Dravec si na elektrárnu usedne, aby získal skvělý výzhled. A když se vydá za kořistí, hledí dolů. Evolučně není připraven na to, že by úder mohl přijít zhora....

Ostatně, pro většinu ptáků je problém, že vnímají jako pevný bod a překážku na trase jen onen centrální tubus, pylon elektrárny, ale nikoliv dráhu, po níž rotují ony listy. A ta se, s rostoucí výškou nových typů výkonnějších elektráren, zvětšuje. Před třiceti lety jsme tu měli větrníky s poloměrem 30-40 metrů, dnes to v extrému může být 150-180 metrů.

Malé větrné elektrárny budou – teoreticky – nebezpečnější pro denní ptactvo, jejichž průměrná letová hladina se pohybuje mezi 15-70 metry nad zemí.

Pěvci, dravci a třeba husy budou spíše ohrožováni elektrárnami vyššími, protože ty odpovídají jejich letové hladině. Je to podobné jako u kolizí ptactva s budovami.

Relativní nebezpečnost větrníků přitom dobře koresponduje s jejich velikostí a umístěním, a cílovou ohroženou skupinou ptactva.

Ty nejvyšší větrné elektrárny stavíme jako pobřežní/příbřežní modely, a zrovna ty jsou největším problémem pro ve výškách létající mořské ptactvo. Nižší větrné elektrárny stavíme ve vnitrozemí, kde mohou devastovat běžné denní pěvce, o které nad mořskou hladinou nezavadíme.

Pořád tu ale zůstává velká nejistota, proměnlivost v tom, kdy a za jakých okolností se stávají větrné elektrárny životu ptactva nebezpečné. Některé mohou být velmi nebezpečné v období zimování konkrétního druhu, jiné mohou být na překážku jinému druhu během hnízdění.

Přesná čísla? Ty opravdu nemáme

Faktem je, že s přesnými čísly větrnými elektrárnami zabitých ptáků – z Česka, Evropy, potažmo z celého světa, jsme na tom špatně. Proč? Zkrátka a dobře, těžce se to počítá.

Když pěnici nebo kosa zasáhne list rotoru, uhánějící si dvousetkilometrovou rychlostí, rozprskne se ptáček o rotor a zbude hrst peříček, které rozfouká vítr a nikdo je v terénu nedohledá. Větší ptáci pak po kolizi mohou doplachtit nebo být odpáleni kilometry daleko, než dopadnou na zem mimo areál větrné farmy. I ti nám ze záběru snadno vypadnou.

Příbřežní a pobřežní elektrárny pohřbívají své ptačí oběti rovnou do moře. A u všech větrných elektráren platí, že se o zabité ptáky na zemi velmi pohotově postarají místně příslušní mrchožrouti. Kuny, lišky, jiní ptáci, brouci... to, co na zem po havárii s větrnou elektrárnou dopadlo na zem večer, už tam ráno být nemusí.

Abyste se dobrali přesnějších čísel, museli byste – dnem i nocí – sledovat nepřetržitě větrnou elektrárnu dalekohledem, a museli byste vydržet v pozoru celý rok. Právě proto, že se jedenáct měsíců do roka nemusí přihodit vůbec nic, ale v tom jediném měsíci může větrník fungovat jako onen mlýnek na ptačí maso.

S přesnými čísly větrnými elektrárnami zabitých ptáků – z Česka, Evropy, potažmo z celého světa, jsme na tom špatně. Proč? Zkrátka a dobře, těžce se to počítá.
S přesnými čísly větrnými elektrárnami zabitých ptáků – z Česka, Evropy, potažmo z celého světa, jsme na tom špatně. Proč? Zkrátka a dobře, těžce se to počítá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Provozovatelé větrných elektráren nicméně nemají za povinnost něco takového počítat. Společensky je nastavený trend podpory obnovitelných zdrojů energie, jejichž jsou větrníky jeho součástí. Po přesných číslech není ani společenská poptávka.

Veškeré odhady „vražednosti“ větrných elektráren jsou zatíženy velkou chybou. Většina stávajících studií, které nebezpečnost větrných elektráren hodnotí, je založena na evidenci kadáverů, mrtvých těl ptáků, nalezených v těsném okolí větrné farmy. A tyhle smutné počty nevznikaly každodenními návštěvami, nezahrnovaly širší okolí.

S násobením chyba nepřesnosti roste

K dispozici máme velmi nepřesný orientační odhad „jakýchsi“ čísel. S nímž pak zacházíme – z hlediska nějaké procesní přesnosti – opět velmi nešetrně. Počty mrtvých ptáků na jedné lokalitě (už samy hrubě nepřesné) totiž vůbec nemusí korespondovat s počty na jiné lokalitě. Nemusí nejspíš korespondovat ani s čísly, které bychom napočítali v jiné části roku, nebo v sousední zemi.

Následně tato silně nepřesná čísla roznásobíme počtem větrných elektráren, instalovaným výkonem, procenty regionálního nárůstu OZE, a dobereme se „jakési“ cifry, která udává počet mrtvých ptáků. Pro danou lokalitu, větrnou farmu, celý stát anebo rovnou kontinent. Jsou to čísla – v kontinentálním měřítku v řádech milionů kusů – která ale, vzhledem ke své nepřesnosti, nevypovídají vlastně vůbec o ničem.

Názorným příkladem takové praxe může být „kvalifikovaný“ souhrn, uveřejněný předloni na stránkách ABC Birds.

Na bázi čtyř předchozích studií v ní stanovují počet ptáků zabitých v roce 2012 větrnými elektrárnami na 366 000 kusů. Což bylo v době, kdy se v USA točilo 44 577 větrných turbín. A protože bylo (v roce 2021) už 65 548, je tedy i odhad počtu zabitých ptáků o 47 % větší. Tedy, větrné elektrárny ročně zabijí ve Státech 538 000 ptáků.

To, co bychom asi nazvali znectěním přesnosti, ale obvykle pokračuje dalšími fauly.

Ono minimalistické číslo, lehce nad půl milionem mrtvých opeřenců, je pak dáváno do přímé souvislosti s dalšími počty/příčinami úhynu ptáků. Kolizemi s vysílači mobilního signálu jich za tu samou dobu uhynulo 6,6 milionů; dalších 214,5 milionu si vyžádaly srážky s auty; na 599 milionů ptačích životů si vyžádají kolize s fasádami prosklených budov a 2,4 miliardy ptačích životů ročně zahubí toulavé a domácí kočky.

Z takového výčtu musí i slepý získat dojem, že větrné elektrárny jsou ve Státech z hlediska ohrožení ptactva titěrností, kterou nemá snad cenu ani zmiňovat. Pokud bychom chtěli ospravedlňovat výstavbu větrné elektrárny nepatrnými počty zabitých ptáků, tady máme vědou podložený argument.

Neškodné i vražedné větrníky

Jenže ona nepřesnost v počtech dává prostor i přesně opačným – a vědecky rovněž dobře vypolstrovaným – tvrzením.

Například větrné farmy ve Španělsku (v roce 2012, kdy jich stálo „jen“ 18 000) zabíjely 6-18 milionů ptáků ročně. Je o tom sepsaná studie a tahle informace zazněla od ornitologů i na prvním vědeckém kongresu o větrné energii a ochraně volně žijících živočichů v Jerez de la Frontera.

Co když je hlavním negativem větrných elektráren jen to, že ptáky nutí měnit jejich letové trasy, hnízdiště a zimoviště?
Co když je hlavním negativem větrných elektráren jen to, že ptáky nutí měnit jejich letové trasy, hnízdiště a zimoviště?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Počítali španělští ornitologové snad o tolik lépe – a přesněji – než jejich američtí kolegové za oceánem? Nebo jen počítali i ty malé pěvce a drobné opeřence, které jinde snadno přehlédnou?

Příkladů rozporů nad přesnými čísly je ale mnohem víc. Švédsko se může pochlubit kvalitní „syntézní“ studií, která klade 2,3 zabitého ptáka (a 2,9 netopýra) na každou jednu větrnou elektrárnu ročně. Ale zrovna tak disponuje i studií, která počítá se 111-333 ptáky (a 222-666 netopýry) na jednu turbínu ročně.

Co si o tom má laik, který zvažuje pro a proti větrných farem, myslet?

Ten rozptyl a nepřesnost určitě neznamená, že bychom měli fakt – že větrné elektrárny tu a tam zabíjí ptáky – ignorovat, anebo jej bagatelizovat tím, že je budeme dávat do souvislosti s mortalitou zprostředkovanou domácími kočkami. Kočka vám domů na zápraží nepřinese uloveného orla skalního nebo supa bradatého. Tihle dravci žijí v krajině ve velmi nízkých populačních hustotách, takže i jeden takový větrnou elektrárnou zabitý exemplář může mít pro celý regionální ekosystém dalekosáhlé následky.

Zkrátka a dobře, můžeme konstatovat fakt, že větrné elektrárny zabíjejí ptáky a netopýry. Ale je potřeba dodat, že argumentace s počty zabitých ptáků větrnými elektrárnami je momentálně postavená na hlavu.

Rozptylem svých protichůdných hodnot, svou katastrofální nepřesností, může sloužit zrovna tak k ospravedlnění zákazu i schválení výstavby větrníku. Reálná čísla neznáme, a v debatách pro/proti větrným elektrárnám s nimi lze jen obtížně argumentovat.

Co když nejde o mrtvé, ale o živé?

Současně je celá – odborná i laická – debata nad počty větrníky zabitých ptáků jednostranně vychýlená. Protože vytváří velmi klamné zdání, že počty mrtvých opeřenců jsou tím hlavním dopadem větrníků na ptačí populace.

Jenže, jak například zmiňují ornitologové z Polska, hlavním negativem větrných elektráren dost dobře může být jen to, že ptáky nutí měnit jejich letové trasy, hnízdiště a zimoviště. Že obří větrníky ptáky vizuálně či akusticky (vzájemně se neslyší) stresují, nutí je podnikat delší okliky, než je třeba definitivně vyplaší a odeženou jinam.

Větrná elektrárna, u které neleží ani jedna opeřená ptačí mršina, může zrovna tak znamenat elektrárnu dobře umístěnou a ptákům nepřekážející, stejně jako elektrárnu, která všechny ptáky z lokality už vypudila.

Pokud chceme čistou energii z větrných elektráren, musíme počítat s tím, že není snadné popsat dopad té které elektrárny či farmy na ptáky a létající savce.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.3.2023 07:07
Kamarád mi kdysi ukázal video, kde dva ze tří netopýrů poletujících kolem pylonu vrtule (s hmyzem) se poroučeli k zemi. Ani je to prý nemusí trefit, podtlak kolem rotujích vrtulí jim roztrhá plíce.

Ale toto se v deleném náboženství nevyučuje, nejezdí autobusy s demonstranty, aby se přikurtovali k těmto novodobým sloupům smrti s "čistou energií". Takže poděkování autorovi za poodkrytí tabu, ptáci a netopýři nejenže "mění trasy", oni především mění své počty směrem dolů. Dovedu si představit, jak tuto dobu budou popisovat za pár desetiletí či století. Jádro bylo fuj, ale masomlýnky na každom kopci... Sláva čisté energii!

P.S. každý skřivánek, kterého jsem včera slyšel, zaslouží metál za úspěšné proletění bez úhony nesčetnými "minovými poli".
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.3.2023 10:53 Reaguje na Karel Zvářal
Nevědí, nebo nechtějí vědět ?
!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2023 07:31
Dělají se výzkumy, které tvrdí, že určitá barevná úprava listů rotoru ptáky dokáže odehnat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.3.2023 07:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Zdroj? Kolika procentům úmrtí konkrétně podle těch výzkumů dokáže barevná úprava listů rotoru zabránit? Bez konkrétních čísel jde jen o pohádky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.3.2023 07:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta koncepce megavrtulí se mi od samého začátku nelíbí. Už jen proto, že při silném větru se vypínají... Byl bych pro několik menších vrtulí nad sebou (4-5) - viz. např letadlo, s tím, že při silném větru by se liché vypnuly - pokud by se navzájem negativně ovlivňovaly. Pokud ne, vrtule o průměru 3-4 m je mnohem méně pro ptáky a netopýry (prostorově) nebezpečná, lépe by se s nimi manipulovalo (stavba, rozebrání) a ten celkový výkon - právě vzhledem k možnosti používat je i při silném větru - by mohl být vyšší, než u současných monster. Ale než se moloch k tomuto rozhýbe, zaplaví "čistou energií" celou planetu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.3.2023 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud vím, netopýr nevidí (skoro).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.3.2023 07:42
Vůbec to nechci zlehčovat, ale daleko víc by se pro ptáky udělalo kdyby se ve velkém vystřílely kočky, pobořily vysoké budovy a přerušily dráty el. vedení. ;)

Např. porovnání zde:
https://www.sierraclub.org/michigan/wind-turbines-and-birds-and-bats#:~:text=Estimates%20of%20up%20to%20a,loss%2C%20pollution%20and%20climate%20change%20(

A komentář pro autora. Odkaz na tu ,,studii, není odkaz na studii, ale odkaz na článek čerpající z něčeho, co ani není studie, ale jakási zpráva SEO (která už ani není na netu dostupná). ;)

Odpovědět
EN

Emil Novák

15.3.2023 08:02 Reaguje na Petr Eliáš
Článek právě vysvětluje, proč je to porovnání Sierra clubu (mimochodem lobbistické organizace OZE) nesmyslné a zavádějící, stačí si ho přečíst.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.3.2023 08:23
Kolik mrtvolek se nachází v polích pod OZE, to se těžko někdy dozvíme. Určitě o tomto zdroji vědí lišky, šakali, jezevci, ježci aj. Když tam přijdou vědci ráno, bývá už zpravidla vyluxováno.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.3.2023 10:54 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
DP

David Pecha

15.3.2023 08:34
Dobrý den. Víte, já bych se raději zaměřil na kočky. Existují hodnověrné studie, kolik milionů zvířat, hlavně ptáků, zabíjí v jednom městě kočky. A to jenom z lidského rozmaru - koupím si mazlíčka a pak ho pustím ven.
Chybí mi tady od médií jakákoli osvěta pro majitele. Moc bych ocenil, kdyby se v tom někdo angažoval. Já bych byl první, kdo by pomohl. I finančně. S pozdravem. David
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.3.2023 08:49 Reaguje na David Pecha
3
Hrubé zjednodušení. Je to i v článku Ony ty kočky nezabíjí všechny ptáky. Jde o urbanizované zahradní ptáky do velikosti kosa. A ne že by jich nebylo škoda, nicméně jsou daleko početnější a tak rychle neubývají, tak jako bahňáci, netopýři, ptáci polí, dravci...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2023 11:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
Víte kdysi když bylo možné kočce "vyprášit" kožich při lovu
kosů na zahradě alespoň kamenem z praku a zahradě se pak
vyhýbala. Dnes by mne potrestali málem jako za vraždu člověka a tak ty ptáky beztrestně loví a často k radosti majitele, který obdivuje její lovecké schopnosti. Ztráta
zdravého selského rozumu tak nese své plody a odchycené
městské kočky se pouze vykastrované pouštějí zpět místo
jejich utracení a mnohde je i léčí z nakažlivých chorob
za obecní peníze. Svět se zbláznil a podle toho to taky
vypadá a taky dopadne. S ekoblby a ochranáři všeho možného to nemůže ani jinak dopadnout. Vlkomila musí vlk kousnout
a nebo mu zadávit psa, aby to taky pochopil a kočka musí
chovateli sežrat milovaného papouška, aby pochopil jak je asi kosům, drozdům atd. A nejsou to pouze kočky a vlci,
ale i ostatní predátoři plenící zbytky kořisti živící se
nakonec i na skládkách. Ono se to musí u každého dotknout
jeho priorit a až pak to sám všechno pochopí. Do té doby
to bude obhajovat a všemožně podporovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.3.2023 10:55 Reaguje na David Pecha
Nejenom kočky, ale i další predátoři - sojka, straky, adt., kteří dovedou vybrat ptáčata z hnízd !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2023 10:04
Tato osvěta je pro zastánce OZE potřebná, aby si uvědomili jaké dopady to
má a proč se tomu moudří lidé brání. I v moři už rybáři pociťují, že se
ryby vyhýbají oblastem s větrníky a bývaly to často místa k rozmnožování.
Plány EU jsou ale to množství navýšit na násobky současného počtu a tudíž
znásobit i úhyny ptáků, netopýrů, ryb a vyhánění ostatních živých tvorů
z okolí větrníků. Už jsem tu psal, že o neškodnosti větrníku mě přesvědčí
vila jeho majitele u stožáru, ve které bude trvale bydlet. To ale neudělá
a nacpe to jiným za humna a koupí si je nějakou částkou do obecní kasy.
Jak píše pan Zvářal, tak pod větrníky mrtvolky uklízejí predátoři stejně, jako od tratí a cest a není možné počty reálně zjistit. Ono by asi
stačilo v rámci pokusu zaplotit okolí větrníku a pak by se asi šlo těch mrtvolek dopočítat. No a pak provozovatele trestat stejně, jako pytláky
a tráviče zvířat, protože postavit něco, co evidentně zabíjí chráněné
tvory je trestné! Já přece taky nemohu chránit své slepice tím, že
výběh zakryji takovou sítí ve které se zraní, či zabije jestřáb a nebo
orel mořský. Nemohu dát do ohradníku pro ovce napětí, které vlky zabije
a nebo zmrzačující pasti, ale proti větrníkům tyto výhrady nejsou. Je
to dvojí metr na SOUKROMÉ podnikání, protože něco jiného jsou tratě
a silnice, které jsou součástí nezbytné státní infrastruktury, kterou
soukromý větrník není stejně jako můj chov slepic chráněný před dravci.
P.S.: Do takové sítě nad výběhem slepic se kdysi zamotal a uhynul jednomu chovateli jestřáb. Dravce zakopal a do poslední chvíle než zemřel to
tajil, protože se obával trestu za takovou ochranu svého majetku !
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2023 10:37
Ochranáři vědí kolik ptáků zabije otrava olověnými broky ale neví, kolik jich zabijí vrtule? Zajímavé.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.3.2023 10:56 Reaguje na Jarek Schindler
To by museli, udávat sami sebe !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.3.2023 13:45 Reaguje na Jarek Schindler
No studie o olovu:
Časopis veterinářství 2012 Z., Svobodová Z., Čelechovská O., Forejtek P., Večerek V.: Vliv používání olověných broků na obsah olova v tkáních kachny divoké
Lze najít a přečíst.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

17.3.2023 10:21 Reaguje na Jarek Schindler
Co sem pletete ochranáře? Tohle zkoumají ornitologvé, ale kdyby tam seděli pořád celé týdny, tak to nikdo nezaplatí...
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.3.2023 10:47
na naše malé poměry vynikající článek komentující skutečnost, že veškeré studie a z nich plynoucí závěry stojí na vodě a víme že nic nevíme.

na sugestivní otázku "Co si o tom má laik, který zvažuje pro a proti větrných farem, myslet" se přímo nabízí odpověď: proč by si o tom měl myslet cokoli jiného než o čemkoli jiném, třeba namátkou o jaderných elektrárnách a úložištích vyhořelého paliva. nebo třeba na očkování nebo o elektromobilitě nebo imigraci z afriky a blízkého východu.

často je zmiňována aplikace předběžné opatrnosti. je to dobrý a konzervativní přístup, ale občas se dostáváme do pasti, že předběžnou opatrnost aplikujeme výběrově - na to co je nám pocitově protivné jsme opatrní až na půdu, ale na něco sympatické jsme ozlomvaz a hrrr nadšení.

Odpovědět
KP

Karel Pavelka

17.3.2023 10:22 Reaguje na Lukas B.
To je tedy hrube zevšeobecnění, článek se týká pouze studií o vlivu větrníků na faunu....ne všech studií o fauně....A nejspíše jste nikdy ani žádnou nečel...
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist