https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/voda-nam-utika-z-lesu-a-muzeme-si-za-to-sami-tvrdi-stefan-valo.a-nabizi-jednoduche-lokalni-a-levne-reseni?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Voda nám utíká z lesů a můžeme si za to sami, tvrdí Štefan Vaľo. A nabízí jednoduché, lokální a levné řešení

30.9.2020 04:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lesní cesta, na kterou navazují svážnice a manipulační linky. Síť takových spojnic prorůstá celý kopec. Ve vsích Bukovec a Vyšný Klátov vyschly dva ze čtyř pramenů.
Lesní cesta, na kterou navazují svážnice a manipulační linky. Síť takových spojnic prorůstá celý kopec. Ve vsích Bukovec a Vyšný Klátov vyschly dva ze čtyř pramenů.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz
Povodně i sucha tu byly už dříve, ovšem dnes se s nimi potýkáme mnohem častěji. V Čechách i na Slovensku. Předstírat, že se nic neděje anebo všechno svádět na klimatické změny, je podle Štefana Vaľa zásadním omylem. Pomoci si podle něj můžeme snadno. Chce to jen změnit naše myšlení a přístup, jakým hospodaříme v krajině. Zvláště té lesní, kterou podle něho vytrvale a zbytečně odvodňujeme.
reklama

 

V květnu 2010 zasáhly východ Slovenska silné povodně, které napáchaly velké škody. Jedním z míst zle zasažených velkou vodou byla i obec Miňovce. Původní informace zněla, že řeka Ondava tu podmyla svah a tím způsobila rozsáhlou erozi cestního tělesa. „To ale není pravda,“ tvrdí Ľubomír Marhavý, slovenský expert na zemědělství. „Prvotní příčinou byl necitlivě provedený zásah v lese nad svahem, přesněji nerekultivované přibližovací lesní

cesty.“ Po nich dešťová voda rychle stekla ze svahu a zachytila se v úvozu, podmáčela stráň a následně způsobila plošný sesuv půdy, včetně vzdutí vozovky pod svahem.

Po povodních se vybudoval kilometrový obchvat s dvěma novými mosty, který nahradil zničenou silnici. Investicí v řádů milionů eur. „Té nové silnici, stejně jako škodám, se dalo předejít tím, když by někdo v lese včas a za zlomek nákladů udělal to, co mohl,“ dodává Marhavý.

Eroze půdy a úplná deteriorace svahů na kraji lesa, v místě dotyku s obdělávaným polem. Osm metrů hluboká erozní rýha se tu nakonec vytvořila jen za pár let.
Eroze půdy a úplná deteriorace svahů na kraji lesa, v místě dotyku s obdělávaným polem. Osm metrů hluboká erozní rýha se tu nakonec vytvořila jen za pár let.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Za pravdu mu dává i starosta obce Miroslav Mojsej, který se v místě sesuvu účastnil geologických průzkumů. Kluzná plocha, podmáčená půda a výsledný sesuv. „S řekou Ondavou to nemělo nic společného. Problémem byly vysoké srážky a půda, při které zemina ve svahu skoro plavala.“

Rok 2010 byl pro Slovensko vůbec špatný. Vydatnými srážkami rozvodněný Hornád ohrožoval Košice celý červen. Povodně byly zaznamenány také na Váhu, řeka Žitava ohrozila na životech obyvatele dalších tří obcí. V srpnu pak tisíciletá voda toků horní Nitry devastovala obydlí v Handlovskej dolině a zprávy o záplavách přicházely i z Žiaru, Prievidze a Martina. Třetí povodňový stupeň opakovaně hlásily také řeky Olšava, Torysa, Roňava, Ida, Bodva a Výrava.

Scénář byl přitom všude podobný: regionálně naměřený úhrn srážek byl sice velmi vydatný, ale nikoliv extrémní. Extrémní a v konečném důsledku ničivé bylo jen množství vody, která se najednou do údolí severozápadního a východního Slovenska dravě valilo ze zalesněných kopců. Ty podle místních pamětníků dříve vodu držely lépe.

Čerstvá rýha na lesní cestě po průjezdu těžké techniky. Když přijdou přívalové deště, stane se zahlubujícím korytem plným vody, ústící z lesa pryč do vesnice.
Čerstvá rýha na lesní cestě po průjezdu těžké techniky. Když přijdou přívalové deště, stane se zahlubujícím korytem plným vody, ústící z lesa pryč do vesnice.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Kdyby si každý mohl vybrat své vlastní řešení

Chyba se tedy zdála být spíše v samotné krajině, která pozbyla schopnost efektivně srážky zbrzdit, než v momentálním stavu říční sítě nebo větší vydatnosti srážek. Co s tím? Jednou z pozdějších reakcí slovenské vlády premiérky Ivety Radičové na průběh ničivých povodní bylo, že uvolnila ze státního rozpočtu příspěvek 75 000 eur (cca 1,95 milionů Kč) pro každou obec, která byla velkou vodou zasažena nebo ohrožena, aby mohla do budoucna realizovat vlastní protipovodňová opatření.

Tento lehce nekoncepční přístup umožnil zastupitelům obcí, aby si zvolili vlastní cestu řešení. Tam, kde sami viděli příčinu problémů. A například starosta obce Ťahanovce Ján Nigut tehdy nevsadil na úpravy říčního koryta či protipovodňové stěny, ale právě na lesy a stráně nad vesnicí. Investoval sumu 15 000 eur do rozrušení povrchu starých lesních cest a svážnic. Upravit jich nechal 6 kilometrů, s pomocí bagrů z nich nechal vytvořit kaskádu převalů a tůní.

„S vodou z kopců jsme tu měli problémy zhruba každé dva roky. Ohrožovala stavení, lidské životy a bahno zanášelo dopravní komunikace,“ vzpomíná, když vypráví o tom, proč zacílil opatření proti povodním právě na plochy příměstských lesů. Dnes už tu takové problémy s povodněmi ani záplavami nemají. Rozrušení starých lesních cest, které se za deště měnila v koryta unášející vodu do údolí, prý funguje perfektně. Systém později na náklady obce nechal doplnit ještě malou gabionovou hrází u přepadu malé, dešťovou vodou sycené nádrže. „Veškeré průtoky v obci, i za větších srážek, jsou teď stabilní. V poměru k vynaložené energii je tohle nejúčinnější řešení,“ tvrdí Nigut. Proč se tento lokální případ hodí zmínit? Hned ze dvou důvodů.

Plošné nátrže svahu, kousek od obce Miňovce. Právě tady v roce 2010 došlo k dramatickému sesuvu půdy, který zdevastoval státní silnici.
Plošné nátrže svahu, kousek od obce Miňovce. Právě tady v roce 2010 došlo k dramatickému sesuvu půdy, který zdevastoval státní silnici.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Jednak proto, že tu lidé sami mohli nacházet řešení tam, kde viděli skutečný zdroj potíží. A rovněž proto, že projekt rozrušení lesních cest z Ťahanovec byl na Slovensku vůbec první autorskou realizací konceptu Štefana Vaľa.

Štefan Vaľo svá opatření v terénu prosazuje od roku 2010, ale ne příliš úspěšně. Dílem proto, že se názorově míjí s proudem těch, kteří za vším vidí klimatické změny, nebo změny kolem sebe necítí vůbec.

„Tohle ale není o kravách krkajících metan, o kácení pralesů v Amazonii nebo tajících ledovcích. Tohle je něco, co můžeme udělat sami, regionálně a hned,“ říká Vaľo. Podle něho je prostě potřeba změnit náš pohled na hospodaření v krajině, zejména v lesích, kde je podle Vaľa musí odstranit vzniklé zhutnění půd a podpořit vododržnost rozrušením povrchu nevyužívaných lesních cest a svážnic.

Sám sebe Vaľo považuje za specialistu v oboru zemních prací, který nabízí 49 let praxe se stavbou lesních cest, malých vodních děl a protipovodňových hrází. Nebo ještě trochu chytlavěji, člověka, jež nemalou část svého života věnoval stavebním dílům, která – jak později zjistil – významně přispívala k zásadnímu odvodňování krajiny. A teď cítí povinnost předat svoje zkušenosti a snaží se napravit to, co se děje v lesích celé Evropy. K jakési formě osobního prozření dospěl poté, co sledoval bilanci zaznamenaných odtoků v povodích ukrajinských řek, kolem nichž ve svazích budoval lesní cesty.

Štefan Vaľo a jedno z opatření na zadržování vody v krajině, které před devíti lety realizoval v lesích obce Ťahanovce. Podobných rybníků je tu celá kaskáda.
Štefan Vaľo a jedno z opatření na zadržování vody v krajině, které před devíti lety realizoval v lesích obce Ťahanovce. Podobných rybníků je tu celá kaskáda.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Průměrný měsíční koeficient odtoku vody v poměru ke srážkám (za období vegetačního klidu a růstu) totiž vykazoval výrazný schodek: z povodí odtékalo nápadně více vody, než před realizací lesních cest a svážnic. Schopnost zalesněných kopců zadržet srážkovou vodu se tu razantně měnila, a s tím i situace s dosud nebývalým suchem a povodněmi v údolí. Příkladem může být povodí řeky Boržavy, kde ještě v 90. letech zůstávalo kolem 30 % srážek vázáno v půdě. Po roce 2003, kdy tu bylo zahájení budování lesních cest, 105,7 milionů m3 srážek dorovnávalo 102,2 milionů m3 odtoku. Půda tu rázem zadržela méně než tři procenta srážek.

„Jak je to možné? Proč to dříve fungovalo a teď už ne? Proč dříve, i když nepršelo, nebyl les suchý, a proč nebyly takové povodně, jako teď? Co se změnilo?“ ptal se Vaľo. „A tehdy mi to došlo. Jaj bože, to jsme urobili my!“

Lesní půda jako houba, nebo jako cihla

Ptáte se jak? Jeden kubík zeminy obsahuje 200-500 litrů vody. Ta se nachází v půdních pórech, které fungují jako zásobník vody, jako distribuční síť přivádějící vodu ke kořenům rostlin, k pramenům potoků. Představit si ji můžeme jako částečně nasáklou houbu na mytí. Když ale tuto zeminu utlačíme, zhutníme – třeba pojezdem těžké techniky – voda z nich vyteče a opětovná schopnost stále stlačené pomyslné houby vázat vodu je propříště výrazně nižší.

Podobně pak, když tento půdní vododržný systém ještě přetneme sítí cest, lesních manipulačních linek a svážnic, podřezáváme tím dokonale ono podzemní neviditelné potrubí. Když na takový zhutnělý a cestami prokřižovaný lesní porost na kopci zaprší, voda se nevsákne, jako kdysi. Jen rychle odteče po povrchu, s tím, že lesní cesty a zhutnělé povrchy slouží jako umělá koryta a budoucí erozní rýhy. Důsledky takového stavu jsou dvojí.

Estetika není u rekultivace starých lesních cest prioritou. Důležitý je efekt. Není to zahradničení, ale navracení narušené půdy přírodě.
Estetika není u rekultivace starých lesních cest prioritou. Důležitý je efekt. Není to zahradničení, ale navracení narušené půdy přírodě.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Bez deště odvodňovaná půda rychleji vyschne, což neblaze dopadá na veškerou vegetaci, včetně stromů. Lesy pak nejsou zdravé, neodolají klimatickým výkyvům a nemohou se bránit ani kůrovci nebo houbovým chorobám. A v případě deště se pak voda v rapidním tempu nese po spádnici dolů. Co naprší nad takovým lesem, se pak cestou nejmenšího odporu a se zvyšující kinetickou energií nese po povrchu svahů do koryt potoků a řek, a míří k vesnicím v údolí. S výsledky, jaké už dobře znají v obcích Miňovce a Ťahanovce.

„Kvůli zhutněným a přerušeným pórům se v půdě každoročně akumuluje méně vody, která pak chybí rostlinám ve vegetačním období, kdy ji nejvíce potřebují,“ vysvětluje Vaľo. „Sluneční paprsky pak prohřívají proschlou půdu, voda prakticky mizí. Nedostatečné zásoby vody z období vegetačního klidu se pak projevují v průběhu celého roku, což vidíme hlavně na poloprázdných potocích, řekách a studnách.“

Změna, která je vidět

Názornost je nejsilnější stránkou Vaľova konceptu. Příkladů ne zrovna šetrného lesního hospodaření v krajině totiž nabídl Štefan Vaľo při svých exkurzích v Čechách i na Slovensku víc než dost. Stopy po odtoku vody, měření vlhkosti pod hrabankou proschlé ztvrdlé půdy dešti navzdory, vysýchání pramenů, desítky let staré svážnice v lesích, které byly využity jednou, a od té doby se jen prohlubují a stávají se erozními rýhami, strmé svahy protnuté cestami, které přeřezávají půdní póry, toho všeho je k vidění v každém obhospodařovaném lese víc než dost. A na tom, že povodně, záplavy a sucho jsou problém, se většina lidí shodne.

Z kraje letošního září sezval Vaľo odborníky, lesní hospodáře, činovníky státní ochrany přírody, akademiky i zastupitele českých obcí, aby se spolu s ním šli podívat na možnosti řešení. Přesněji řečeno, na terénní ukázky rekultivací již nevyužívaných lesních cest po těžbě, které provedl v roce 2011.

Záhraby, kaskády, rozvlněný horizont nepoužívaných lesních cest. A také tůňky. Štefan Valo nesází jen na jeden model, jeho koncept nabízí široké spektrum opatření.
Záhraby, kaskády, rozvlněný horizont nepoužívaných lesních cest. A také tůňky. Štefan Valo nesází jen na jeden model, jeho koncept nabízí široké spektrum opatření.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Asi nejmarkantnějším příkladem je oblast lesů na katastrálních územích obcí Repejov a Oľka. Manipulační linky a svážnice se tu proměnily na kaskádu valů, záhrabů a tůní, které zadržují vodu tam, kde je zapotřebí. V lese. Po devíti letech od realizace většina z nich jen málo připomíná, že po nich kdysi jezdila těžká technika a vytvořil je bagrista. Zvlněný horizont, porostlý kapradinami a mladými buky, totiž v ničem umělé dílo nepřipomíná. Je součástí krajiny, která – na rozdíl od nerekultivovaných okolních lesů – nemá o vodu nouzi. Ani problémy se záplavami, jak potvrzuje i současný starosta Repejova Peter Cipka. „S velkou vodou jsme tu od realizace už problémy neměli. A hodí se asi zmínit, že toto opatření nechrání jen nás, ale všechny obce, které jsou dále po proudu,“ říká Cipka.

Pozoruhodné na tom je, že celý zdejší projekt, zahrnující 14 kilometrů rozrušených lesních cest, 6 mokřadů a 4 rybníky, vznikl v řádu několika týdnů a za cenu v přepočtu 3,75 milionu korun, poskytnutých z dotací. Vzniklo dílo, které chrání vesnice v regionu a les před suchem i povodněmi. Což je s výstavbou protipovodňových přehrad, jak říká Vaľo: „Vzdálených desítky kilometrů od míst, kde problém skutečně vzniká,“ dost neporovnatelné.

Rekultivace neznamená, že už se na vrchol kopce nad vesnicí Olka nikdo nedostane. Po narušených lesních cestách se i nadále mohou pohybovat lidé. Pěšky.
Rekultivace neznamená, že už se na vrchol kopce nad vesnicí Olka nikdo nedostane. Po narušených lesních cestách se i nadále mohou pohybovat lidé. Pěšky.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Nejde tu jen o procento lesní cesty, ale o celou plochu

Ostatně, sám nákladné výstavbě velkých vodních děl, jako řešení regionálního sucha, nefandí: „Naše lesy jsou strašně zdevastované a největší defekt v krajině je povrchový odtok vody z lesní půdy. Kdyby nebyl takový, jaký je, byly by ty další negativní defekty a důsledky velké vody menší. Je to o tom, jak velkou plochu lesů v povodí jsme schopni tímto způsobem rekultivovat. Pořád se mluví o tom, kolik nás bude sucho nebo povodně stát. Ale čím více energie vložíme do rekultivace lesní půdy, tím méně peněz pak budeme muset vynaložit na jiná opatření.“ Co je tedy podstatou řešení, které Vaľo navrhuje? Rekultivovat nevyužívané lesní cesty, navrátit je – bagrem – přírodnějšímu rázu.

Před devíti lety i tohle byla nevyužívaná svážnice, která z lesa odváděla vodu a vysušovala jej. Dnes se tu líbí kuňkám a vážkám.
Před devíti lety i tohle byla nevyužívaná svážnice, která z lesa odváděla vodu a vysušovala jej. Dnes se tu líbí kuňkám a vážkám.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Zvrásnit jejich povrch, rozbít jejich ostře zařezané linie, vytvořit z nich kaskády. A tím zabránit tomu, aby se za deště proměnily v koryta. Vodu, kterou v sobě zadrží, pak mohou pozvolna zasakovat do lesní půdy a pomáhat jí znovu oživit. Pro lesníky to prý není při dobré organizaci práce zásadní problém, a sami už připouští, že změna pohledu na jejich hospodaření je nutná. Rekultivace nevyužívaných lesních cest může, zdá se, chránit lesy i vesnice, stabilizovat odtok vody z krajiny, podpořit výpar a lokální srážky. Chcete-li, bojovat se suchem a bránit přírodním katastrofám, jako třeba v Miňovci anebo při povodních v roce 2010.

„Někteří lidé tomu pořád nechtějí rozumět,“ říká Štefan Vaľo. „Ta jedna cesta sama o sobě není problém, to je jen pár metrů čtverečních. Jde tu ale o celou tu plochu, kterou takhle odvodňujeme. A takových starých, nevyužívaných cest a zhutnělých povrchů máme v každém lese, na každém kopci, stovky. U nás i u vás. Nejhorší na tom je, že tempo, s jakým odvodňujeme nejen lesní krajinu, je teď násobně rychlejší, než bylo před generacemi. Kvůli technice. Ano, ty staré lesní cesty jsou dědictvím po našich dědech a otcích. Ale jsou tam i ty naše. A troufám si říct, že kdyby naši předkové měli k dispozici tu samou moderní techniku, jako máme dnes, tak už tu dnes nikdo nežijeme. Tak velký vliv na krajinu totiž máme, a voda a čas nám rychle dochází.“


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 08:40
Téma a poznatky, které přináší pan Vaľo jsou velmi důležité a zabývá se velice důležitými aspekty našeho špatného a nezodpovědného zacházení s krajinou, na kterém se naši vládnoucí politici ještě snaží nechat vydělávat betonářům a jiným nezodpovědným podnikavcům, kteří dnes profitují na neřešení příčin problémů v naší krajině.

Povodně na Olomoucku z tohoto roku byly modelové příklady přesně toho o čem je tento článek i úsilí pana Vaľo. Šlo tam o to, že obce jako Oskava nebo Šumvald leží na tocích, do kterých se vlévá velké množství vyústění lesních cest z kopců nad těmito vesnicemi. Lesní cesty nejen nad touto oblastí jsou přesně ve stavu (i horším) jako je na obrázku pana Vaľo v tomto článku.

Co udělal Olomoucký kraj a vláda po těchto povodních?

Nabídl místním obcím jejich klasickou medicínu s mnoha vedlejšími negativními účinky "přehrady, lék na všechny neduhy"...

Starostové některých zasažených obcí se už ale nechali slyšet, že žádné přehrady nechtějí..... chtějí řešit příčiny problémů povodní i sucha a tou je mimo jiné odvodnění zvláště lesní krajiny špatně koncipovanou a nerekultivovanou sítí lesních lest a příkopů podél nich + stavem lesních porostů a nezodpovědným hospodařením v lesích celkově (smrkové monokultury, holoseče, atd.).

Za jejich inteligenci a odvahu jim tímto děkuji a doufám, že takto začne uvažovat i stát a jeho instituce... obávám se ale, že stát i jeho instituce chtějí jen dál lhát lidem co je potřeba dělat s naší krajinou a ještě budou dohazovat kšefty betonářům a stavařům, kterým dají rádi vydělat při stavbě dalších betonových děl, kterými nejen, že nic nevyřeší, ale naopak zasadí naší krajině další ránu a přinesou další znepřírodnění podmínek v ČR.... jistě se v takových projektech za stovky milionů až miliardy najde nějaký prostor pro úplatky a korupci, takže vládnoucí politici mají jasno co dál s touto zemí.... svými postoji a skutky to naprosto jasně ukazují....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.9.2020 09:09
Další důkaz o tom, že na čem se nedá vydělat, není hodno společenského zájmu.

Přímo zoufale bychom potřebovali tyto principy realizovat v ČR.

Není zájem, nejsou peníze , nejsou lidi.

M.j. někde jsem četl, že p. Valo se přijel podívat i na Střední Moravu, lokalita Dlouhá Loučka /Uničov/ po bleskových povodních v červnu t.r.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2020 14:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je hlavně v tom, že lesy jsou převážně státní. A z cizího krev neteče, stát je prakticky v kolapsu a na nějaké lesy se mastí zvysoka.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

30.9.2020 09:51
Chrudim letos něco takového již realizovala

Berte prosím ještě v úvahu to, že by ty i když bývalé cesty měly být nějak průjezdné pro hasiče v případě požáru. Aspoň některé, aby zase nevznikly obrovské plochy, kam v případě potřeby nebude možné dostat techniku. Dnes je na tyhle akce méně lidí než dříve a dohání se to technikou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 10:46 Reaguje na Martin Vlk
To je správná připomínka, také se mi ty hrbolaté cesty nelíbí. Přijde požár v těch místech a spoléhat jen na vrtulník asi nepůjde. Tam evidentně chybí odvodňovací příkop (rýha), kterou naopak vytváří lakatoše uprostřed cesty, když tahají kulatinu. Pokud vybírá hlínu, ještě se to dá tolerovat, ale na spoustě míst jsem viděl vystrouhaný makadam a nikomu to nevadilo...

Vodu zachytávat patří v údolnicích. Budovat suché poldry, které poslouží mizejícím obojživelníkům a zmenší přívalovou vlnu po průtržích. Případně hloubit jámy v lese, o což se zčásti starají prasátka. To jsou zasakovací místa, která také stojí za pozornost.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

2.10.2020 12:33 Reaguje na Karel Zvářal
Ale stahování dřeva se neděje na celé ploše, a toto se dělo i v minulosti kdy místo železného koně byl ten živý. Je zajímavé, že jiní ekologové si na návrat přírody do lesních porostů sami povolávají hasičskou pásovou techniku. Jinak s vámi souhlasím, že co bylo dříve samozřejmostí a pravidlem dnes neplatí a nejde ani uskutečnovat. Dříve staří hospodáři a sedláci znali pojem SOUVRAT na obvodě pole ! Dnes díky mnohoradličným sestavám toto už praktikovat nejde, žádný traktorista -až na vyjímky- tuto souvrat vytvořit nedokáže. Souhlasím i s tím, že je rozdíl mezi jednotlivými vlastníky- zemědělec sro., farmář s patřičným vzděláním, restituent, malofarmář , velkozahradník a malozahrádkář. Dnes už totiž i příroda není jen nás všech. A měštáci, jež znají přírodu jen z pohledu joginku, nebo cesty do a z hospody ......... !
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 11:56 Reaguje na Martin Vlk
Škoda, že se tím Chrudim pořádně nechlubí. Mohla inspirovat další města a obce... každopádně jsem rád, že se aspoň někde dějí pozitivní změny...
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

30.9.2020 11:07
Téma je to velmi zásadní, ne každý jej však chápe (myslím politiky). Jsou zde však zásadní systémové problémy, a to jak v ČR, tak i na Slovensku. Dokud je neodstraníme budeme jen nadávat na všechny okolo (na obce a starosty, na kraje a hejtmany, na ministry a vládu). A co tedy dělají naši zastupitelé v PS a Senátu? Vědí o těch problémech a nejsou schopni prosadit zásadní systémové změny (např. změna pravidel dotační politiky ve prospěch zemědělců tvořících retenční a akumulační prostory). Těch systémových záležitostí je více a píšu o nich v Ekolistech zed: https://ekolist.cz/.../tomasn-kvitek-jak-jsem-se-na-malou-chvilku-stal- ministrem-zemedelstvi-s-kouzelnym-proutkem. Je nutno vše začít vše řešit od špatného systému, pak již iniciativa lidí vše změní. Pouze nevím, komu sdělit, že ten systém je špatný. Nikdo nenaslouchá!!!A když naslouchá, nemá moc ten blbý systém změnit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.9.2020 11:18 Reaguje na Tomáš Kvítek
Paradox demokracie .
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 12:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na jednu stranu máte pravdu, ale jsou v tom velké rozdíly země od země... ČR a také zbytek V4 je v tomto opravdu velice specifická a je pořád vidět, že demagogie a lži obyvatelům zemí V4 (částečně s výjimkou SR kde se začíná společnost probouzet s totality) pořád nesmrdí.... a politici jako je například Babiš nebo Orbán to moc dobře vědí a mají na tom vyloženě postavený svůj business plan...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 11:54 Reaguje na Tomáš Kvítek
Jsem 100% přesvědčen, že to o čem píšete není nechuť nebo neschopnost politiků přijmout tyto změny. Těmi, kteří jsou u kormidel to takto vyloženě vyhovuje a je to podle mého i tím, že chtějí vytvářet podmínky pro co nejsnadnější korupční jednání... pěstují si v této zemi korupci jako zemědělec plodinu.... a zvláště poslední vládní garnitura ukazuje, že kde nejsou uvědomělí a informovaní občané, není ani soudce, který by jejich kroky podrobil kritickému myšlení, po právu odsoudil a takové "vůdce" v dalším volebním období zavrhl....

Tato země se točí v kruhu jako pověstné lejno pod splavem.....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 11:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Měl bych upřesnit, že v této zemi není dostatečné množství uvědomělých a informovaných lidí... protože určité procento jich samozřejmě je...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.10.2020 21:44 Reaguje na Tomáš Kvítek
To je oligarchickým způsobem vlády, kde nejvyšší posty (premiér i ministr zemědělství) zaujímají protagonisté průmyslového zemědělství, kteří mají ekologii zcela otevřeně v paži.
A lidé je volí.
Demokracie je taky nástroj, je jak břitva. Někdo se s ní oholí, někdo pořeže.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.9.2020 12:07
Na prvých čtyřech fotkách jsou svažnice po těžbě dřeva, které měly
být zpět po těžbě ihned zahrnuty vyhrnutým materiálem a nebo materiálem
z okolí a nebylo tu co řešit. Na dalším snímku je nějaká nádrž, budiž,
pokud to půdní profil umožňuje, ale všude to možné není a pak tam vidím
zcela klasickou cestu trvale zničenou do podoby děr a muld. Tím zcela
neprůjezdou pro hasiče, záchranáře a do budoucna opět pro těžařskou techniku. Přínos hledat v tomto nevidím, když se tam zabydlí vodní
organismy a obojživelníci a bude se muset znovu obnovit a je tak zlikvidovat. Takové cesty se u moudrých hospodářů co kousek přeruší
zpevněnou svodnicí do lesa, kde voda zasákne a neteče po cestě jako řeka. Ale hloubit v ní díry považuji jako zbytečnost a plýtvání . Jinak je
dobře se nad problémem zamyslet a konat. Zanechat svažnici na pospas
dešťům, je jako vysít na pole ve svahu kukuřici a obojí by se mělo
tvrdě postihovat i za cenu úhrady škod na majetku a přírodě v údolích.
No a les potřebuje hlavně to, aby nebyl zbaven veškeré dřevní hmoty
spálené v OZE. Jedině ta ve spojení s půdním pokryvem stromy, keři,
trávou a mechy je schopna vodu v lesích zadržet. Jiná cesta tu není
a nebude. Bohužel při překotném kácení kůrovcových lesů je mi jasné,
že podobné úpravy zaostávají a doufám, že dojde časem i na ně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 04:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak.
Odpovědět
va

vaber

30.9.2020 16:35
Člověk se chová jak slon v porcelánu, o tom není pochyb, ale .
U nás je les, trochu na kopci, ale skoro rovina, co pamatuji z něj vytékaly dva potůčky, tekly celý rok. V posledních letech byly v létě suché a letos jsou suché od dubna až do dneška, žádné deště nepomohly. Nic moc se v lese nezměnilo za posledních 50let a přesto je suchý. Místa která byla v lese kdysi velice vlhká a rostou tam olše ,se nezměnila vůbec a přesto jsou suchá, kde prosím je vina člověka?
Změny jsou však dvě ,podstatné ,suché zimy bez sněhu a sluneční záření. Slunce praží je suchý vzduch ,chybí oblačnost a vysušování je mnohem ,mnohem větší.
Na mojí zahrádce se nezměnilo moji špatnou činností nic ,voda se na ní lépe vsakovat nemůže a přesto je suchá jako okolní pole ,kde dusají půdu traktory .
Hlavní příčina není člověk i když svůj díl viny bezpochyby má a náprava pouhým zadržováním vody nebude fungovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 17:33 Reaguje na vaber
Byly tu články o integrálu TSI, který se projevuje po letech. Řek bych, že gró té naakumulované energie se projeví ten samý rok, resp. v zimě, kdy voda se z prohřáté půdy abnormálně vypařuje. Sice prší relativně stejně, ale ten výpar je o hodně vyšší, než by měl být za normálních podmínek. Jsou silnější větry (proudění), které rovněž přispívají k rychlému vysušení povrchu půdy. Takže suma sumárum, vše to je důsledek GO, pardon, zmutovaného počasí, a to, že u nás napršelo trošku nad průměr, neznamená v globále vůbec nic, bo všude po světě panuje sucho a zuří (dejte jim prášek na uklidnění) požáry.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

1.10.2020 11:46 Reaguje na vaber
V tom nihilismu a skepsi se pochopitelně dá udělat malá cestička k naději, chce ji jen vidět. On ten problém se suchem (anebo extrémními srážkami), vododržností krajiny, stavem půdy je pochopitelně mnohovrstevný a žádá si více než jedno řešení. Spíše ucelený systém úprav, změn přístupu – anebo jak pan Valo říká, změny myšlení. Protože jen tím postojem – já ne, to oni – případně – za to mohou jen a výhradně klimatické změny – se nikam ze suché zahrady nedostanete. Jde o to, jestli chcete, třeba sám, změnit alespoň něco. A v tom máte svobodu a volnost mnohem větší, než možná tušíte.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.9.2020 20:49
Pan Való nebere na vědomí, že se do lesa musí dostat harvester a nákladní automobily. Proto se musí lesy odvodnit a zprůjezdnit. Důležitý je zisk těžebních společností a nikoliv nějaký les. Navíc za vše může myslivecká lobby a přemnožení zajíci. Říkal Bláhový Vermouzek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.9.2020 21:20 Reaguje na Michal Ukropec
Pan Valo to na vědomí bere, opatření jsou realizována po ukončení těžby.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.9.2020 22:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Které těžby?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.10.2020 05:45 Reaguje na Jarek Schindler
Lesní těžby
Odpovědět
Hu

Hunter

1.10.2020 06:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Které těžby? Výchovné, nahodilé, obnovní, mimořádné? Kdy která končí?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.10.2020 10:41 Reaguje na Hunter
Ano, rozumný člověk pochopí. Jinak nahodilé těžby to je i několikrát do roka. Výchovné těžby jednou za decenium. Atd.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

1.10.2020 11:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Uctivě zdravím. Pan Valo na tohle v tom svém konceptu pochopitelně reaguje, ale iniciativu v tom přenechává na lesních hospodářích. Protože konec konců, jsou to sami lesní hospodáři, kteří si to u sebe musí režimově nastavit. Modelovou situací tam byl případ z Biskupských lesů, kde z nějakého úseku odtěžují kůrovcem napadený porost. A je jasné, že tam teď budou zajíždět dost často. Aby teď pokaždé, co vytáhnou pár metrů stromů, rozrušili tu pojezdovou cestu, je samozřejmě nelogické. Bavíme se tu ale o stavu, kdy do zdravého lesa kvůli výchově porostu jdete jednou za 5-15 let. A tam už to smysl rozhodně má. Proto ten Valo hovoří o změně přístupu, myšlení. Pokud les vnímáte jen jako plantáž na dřevo a neumíte si práci zorganizovat jinak, než že tam co měsíc musíte s pásákem, je chyba na vaší straně, ne na jeho. A ti na exkurzi vyslaní lesníci se k tomu také rozumně postavili. Tedy, že je třeba změnit ten plán jejich práce, rozdělení činnosti.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.10.2020 16:25 Reaguje na Radomír Dohnal
Tam je ve skutečnosti řada objektivních podmínek, které tohle neumožňují. Teda pkud nechcete hodně riskovat. Zdravý les? Jednou za 15 let? To jste viděl kde? A co třeba pokud vám začne hořet les? Jak se tam chcete s technikou dostat (teda hasiči)? Mě to připadá spíš jako nedotažené řešení, nad kterým jistě zaplesá srdce ekofášos, ale v reálu to zas tak jednoduché není. Nehledě na finanční náklady, bagr ani buldozer totiž zadarmo nepracují. Soustava pangejtů a případných jezírek nebo kališť je podle mě lepší řešení.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

1.10.2020 17:01 Reaguje na Hunter
Ale tak, to mi trochu připomíná debaty s maminkami-domorodičkami, které argumentují ukroucenými hlavičkami miminek. Vybrat si zrovna požár jako bod sváru je sice přesvědčivé, ale argumentačně… kolikrát že u vás ročně v lese hoří? Ano, požár je reálné riziko, mezní situace. A žádá si porost přístupný technice. Teď jde o to, jestli hodláte podle konceptu pana Vala zplanýrovat úplně všechny cesty v celém lese – v tom případě byste asi zahořel, anebo jen ty svážnice a manipulační linky, které skutečně už celá léta nepotřebujete a potřebovat další léta nebudete. Nikdo vám neordinuje 100 %. Vlastně, nikdo vám neordinuje nic. Ve svém lese nemusíte, můžete. Ale zatím jste neudělal nic, chápu, protože by mohlo zahořet. Opravdu potřebujete 100 % všech svážnic, které jsou tam už dekády a k ničemu?
Odpovědět
Hu

Hunter

1.10.2020 17:25 Reaguje na Radomír Dohnal
Ale já proti zadržování vody v lese vůbec nic nemam, je to i v mém zájmu. Ale nerozbouram si svaznici, kdyz tam třeba za rok pojedu delat nahodilku na kůrovcove kolečko. Je mi jasné ze Vy byste to nechal vylitat a sezrat X dalsich ha protoze smrk je fuj. Já ne. A proto tu svaznici nenechám rozbombardovat. Požár je jistě krajni varianta, ale těch důvodů je víc.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

1.10.2020 17:57 Reaguje na Hunter
Viďte? Zadržet vodu v lese – pro zdravé stromy – je i váš záměr. A je fajn nechat si ve vlastním lese růst i něco, co se dá dobře zpeněžit a není jen sezónním krmením pro kůrovce. Jde o to, jestli jste schopen tomuhle konceptu dát šanci, nu, řekněme na jednom procentu rozlohy svých cest. Na zkoušku. (jestli nedáte ani to procento, tak jste opravdu beznadějný škrt). A uvidíte, za pár sezon, jestli to k něčemu bylo. Narušovat cestu, kterou potřebujete dnes a za rok, smysl nedává. Narušit cestu, kterou nepoužíváte léta (anebo ji budete až za dlouhá léta potřebovat), to už možná stojí za zvážení. Vy si vyberete, jaká by to byla. Říct, že nedáte a neuděláte nic, ale chcete, aby to bylo lepší? Tady o tom mluví nějaký Ondra Brož. Hospodář.
https://www.denik.cz/regiony/lesni-delnik-z-brodovic-bojuje-ve-volnu-proti-suchu-v-lesich-upravuje-cesty-20200526.html
Odpovědět
Hu

Hunter

1.10.2020 21:40 Reaguje na Radomír Dohnal
Ano, jistě, dneska je v módě vykřikovat, že se všude vysází listnáče a na cestách a svážnicích se vybagrují díry. Většinou to nejvíc vykřikují ti, co s tím žádnou zkušenost nemají.Kdyby to bylo tak jednoduché. Ekofášos milují zkratkovitá a jednoduchá řešení, ale bez jakékoliv zodpovědnosti.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

1.10.2020 21:07 Reaguje na Hunter
Mě to zase připomíná jednoho známého lesníka - revírníka, t.č. v důchodu (tedy žádný ekofášos:).

Když se díval zpátky, mluvil takto: prvních 20 let jsem ty lesy ... kazil.. (to slovo bylo jiné, nepublikovatelné..), pak jsem to pochopil a dalších 20 let sem se snažil to dát do pořádku, nevím, zda se mi to všecko podařilo..

Pan Valo taky začínal jako bagrista co dělal svážnice, ale byl to člověk vnímavý a postupně začal vidět věci, které dřív neviděl. Což není žádný ekofašismus, to je praktik co to má v praxi vysledované - bych řekl.

Cituji:

Co je tedy podstatou řešení, které Vaľo navrhuje? Rekultivovat nevyužívané lesní cesty, navrátit je – bagrem – přírodnějšímu rázu.

Samozřejmě že bagr nemaká zadarmo, ale to nemakají ani bagry co odklízejí povodňové škody níže po toku. Když už mám teda taky použít extrémních přirovnání.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.10.2020 21:05 Reaguje na Radomír Dohnal
Tak do zdravého lesa jdete jednou za 5 až 15 let pane Dohnale? Již toto je bohapustý nesmysl. Je potřeba si uvědomit , že lesní cesty nevedou pouze do jednoho porostu ale procházejí celým lesem. Procházejí různými porosty v různém věku. No a ta práce, to není pouze těžba.
U nás je , jak je vidět, na les a práci v něm každý odborník. Ono se dnes vlastně stačí ohánět plantážemi na dřevo, že.
No a umět si zorganizovat práci. Tak tu práci za vás pane Dohnale ve velkém organizuje v první řadě sama příroda. S tím se bohužel, pokud tedy neporoučíte větru dešti, musíte smířit.
Na šířku čtyřmetrová cesta to jsou 4000 m2 na km cesty. Celkem bezvýznamná plocha.
No a pak tu máme třeba takové traumabody. Pokud pan Valo píše že rekultivace neznamená, že už se na vrchol kopce nad vesnicí Olka nikdo nedostane. Po narušených lesních cestách se i nadále mohou pohybovat lidé. Pěšky. tak doufám, že se mu tam nikdy nic nepřihodí a nebude potřebovat něco rychlejšího.
Změna přístupu, myšlení? Jak se dnes mění myšlení je vidět po třiceti letech nejen na lese ale na celé přírodě. Možná by stačilo se vrátit k tomu co se dříve běžně dělalo. Tedy srážky a jejich čištění, propustě, překopávání a přehrazování smyků atd.
No a nějakých pár milionů dnes do "překopání cest", zítra zase do jejich obnovy. O co jde, peněz je asi na všechno dost.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

2.10.2020 07:10 Reaguje na Jarek Schindler
Uctivě zdravím, pane Schindler. Nebojte, já si kabátek obhájce konceptu pana Vala oblékat nebudu, na to nemám vzdělání a praxi. Jen jsem si nemohl nevšimnout, že lidé, kteří mají k lesnické práci blíže, než já – teď myslím třeba ty účastníky exkurze, jmenovitě pana Ing. Rapoucha, Ing. Tkáče, pana revírníka Bednáře – co rozhodně nevypadají, že by se dali opít rohlíkem – ten koncept nějakým způsobem zaujal. Snad inspiroval. Koukněte třeba na to video pod textem, jsou tam jejich promluvy a hodnocení. Jinak v obecné rovině se na tom konceptu pana Vala dá najít asi dost nelogičností a nedostatků. Ale záleží spíš na osobním přístupu. Pokud budete systematicky řešit, proč přesně to nejde dělat – anebo jestli připustíte ten opačný směr myšlení, a zkusíte se zamyslet – v čem by to mohlo pomoci a jak by se to dalo udělat? To je asi ten první krok.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.10.2020 13:41 Reaguje na Radomír Dohnal
Pane Dohnale s tou uctivostí bych to moc nepřeháněl ( smích) ale také vás zdravím. Mě osobně na podobných "spasitelských" projektech vadí, že jsou vydávány pomalu za všelék. Samozřejmě, pokud si někdo točí propagační video nedá tam kritické připomínky. Ale o to nejde. Mě nejvíce vadí to volání po nějakých "novátorských přístupech" změně myšlení atd. a přitom nejsme schopni realizovat ani to co v minulosti fungovalo. Na lesních cestách jsou běžně srážky, propustě a ty se dřív čistily. Přišel větší déšť a déšť nedéšť, šlo se čistit. Další problém je že pan Valo jaksi nečiní rozdíl mezi lesními cestami a přibližovacími smyky. Ty smyky sloužící hlavně k přiblížení dříví z porostu k odvozní cestě opravdu nemusíte nějaký čas používat. To ovšem zase neznamená že z nich bude , nebo musí být při deštích Dunaj. Ono to stačí vysvahovat, překopat srážkami a ty sem tam čistit. Ono vytrasovat nějaký funkční smyk není zas tak jednoduché. Najet tam s bagrem a "rozorat to" je mnohem snažší. Samozřejmě že záleží na osobním přístupu a znalosti místních podmínek ale toto za žádné systémové řešení nepovažuji. Můžu to na nějakém smyku realizovat a tvářit se jak je to eko ale v podstatě je to kontraproduktivní nesmysl.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

2.10.2020 01:03
Cesty jsou jen malá část problému. Je nutné napravit celou krajinu ČR (meze, nové toky, mokřady, tůně, průlehy, svejly atd), obnovit voduzadržující funkci zemědělské i lesní půdy a do krajiny vrátit keře strom. Půda nezadržuje až 500 l na m2, jen max. 350. Bez omrzení skleníkových plynů tato adaptace nebude stačit, takže bych doporučoval několika slovenským i českým zastáncům pouhé adaptace kontinentů, aby si doplnili vzdělání. Jinak kompletně řešící adaptaci na klima řeší náš projekt Živá krajina.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

2.10.2020 07:28 Reaguje na Jiří Malík
Já s vámi v zásadě souhlasím (už proto, že se mi osobně líbí projekt Zdoňov, a taky proto, že vaše větu z roku 2018 – „Jak pomohlo našich 165 přehrad při letošním suchu? Téměř vůbec.“ mám stále v paměti). Ale mě osobně drobně dobírá ta tendence prodávat jeden (ideálně svůj) model adaptace jako univerzální a plošné řešení. Jako by to byla otázka nějakého enviro-marketingu. Na Slovensku má nějakou vizi pan Valo. Fajn. Ale taky má vizi pan Kravčík, a věřím, že s nějakou by přišel i pan Lupták. A ty všechny by nejspíš strčil do kapsy pan klimatolog Ač. Takže se nakonec nebude dělat nic. V Čechách bychom mohli být o drobet konstruktivnější, a brát to spíš jako mix nápadů, aplikovatelných různě v krajině. Někde se dá hospodařit tak, jako pan Pitek. Někam se dá naroubovat model Zdoňov, jinde se hodí (pro mě lehce kontroverzní) model pana Fabičoviče s Obeliskovou oborou, divočina s kopytníky alá Milovice, tůňky pana Maštěry, a jinam zase zelené výrobní haly pana Musila. Každý ten nápad má něco do sebe, určitě jsem nevyčerpal všechny. Jakmile ale někdo začne razit to, že jen jeho nápad je nejlepší, univerzální… skončí to jako na Slovensku, kde se nakonec neudělá nic.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 04:39
Lesní cesty jsou potřebné, protože do produkčních lesů je třeba mít přístup, aby je bylo možné průběžně udržovat. Není možné mít rozsáhlý les bez trvalé možnosti přístupu lesními cestami, pokud se nejedná o nějaký bezúdržbový prales. Z tohoto titulu je rozkopávání lesních cest nesmyslný blábol. Funkční lesní cesty jsou taky důležité i pro další různorodé využívání lesa, například pro mysliveckou infrastrukturu m krmítka nebo seníky a podobně nebo pro využívání lesa včelaři. Pokud máte produkční les bez lesních cest, tak stejně je majitel lesa nucen každých pár let při probírkách a nutném čistění lesa od souší ty cesty dopravouvytěženého dřeva vytvářet. Trvale vytvořené lesní cesty, přirozeně správně vytvořené k erozi, jsou tak mnohem výhodnější varinta než co pár let náhodné cesty a svážnice vytvářené při údržbě lesa.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist