https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/volne-chovani-kone-dnes-osidlili-mokradni-louky-u-nyran.jde-o-desatou-rezervaci-divokych-koni?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Volně chovaní koně dnes osídlili mokřadní louky u Nýřan. Jde o desátou rezervaci "divokých" koní

8.12.2021 16:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vypuštění exmoorských pony do mokřadní louky.
Vypuštění exmoorských pony do mokřadní louky.
Foto | Martin Plíhal / Česká krajina
V České republice dnes začala fungovat desátá rezervace velkých kopytníků. Volně chované koně vypustili ochránci přírody ve spolupráci na mokřadní louky u Nýřan na Plzeňsku. V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků, tedy nejvyšší počet mezi všemi kraji v České republice.
 
Stejně jako v jiných oblastech Česka, také u Nýřan bude úlohou velkých kopytníků péče o cenný biotop. „Janovský mokřad se nachází na místě bývalého rybníka. Je předmětem zájmu ochrany přírody díky spontánnímu vzniku mokřadních společenstev vlivem činnosti bobra. Komplex vlhkých až podmáčených luk s enklávami sušších stanovišť a tůněmi je biotopem či tahovou zastávkou několika ohrožených druhů ptáků, žije zde například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý,“ popsal lokalitu Miloslav Jirků z Biologického centra akademie věd České republiky.

Skupinu tří volně chovaných koní, které pro rezervaci v Nýřanech bezplatně poskytla ochranářská společnost Česká krajina, převezli do Nýřan pracovníci Zoo Plzeň. Vznik rezervace inicioval a financoval Plzeňský kraj. „Exmoorský divoký kůň a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny,“ uvedl náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí, zemědělství, evropských záležitostí a regionálního rozvoje Josef Bernard.

Dvojici praturů pro nýřanskou rezervaci se ochránci přírody pokusili odchytit již včera, ale neúspěšně. „Jedna ze samic v milovickém stádě netradičně porodila na podzim, takže je celé stádo v těchto dnech mimořádně plaché a ke zvířatům se nepodařilo přiblížit na vzdálenost, která by umožňovala odchyt,“ vysvětlil Dalibor Dostál.

Desítka rezervací v Česku vznikla během sedmi let od založení pilotního projektu. „První rezervace velkých kopytníků vznikla v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jsme rádi, že se tento efektivní způsob péče o krajinu v Česku uchytil. V nejbližších měsících by měla vzniknout další rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji, zájem o přírůstky velkých kopytníků nyní mají ochranářské organizace na Slovensku, na Ukrajině nebo v Rakousku,“ doplnil Dalibor Dostál. Propagovat pastvu velkých kopytníků v zahraničí velmi účinně pomáhá ochranářská organizace JARO Jaroměř, která se podílí na péči o krajinu i mimo Českou republiku.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.


reklama


reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimir Mertan

8.12.2021 20:44
Ako sa odchytávajú také poníky či pratury? Treba ich uspať narkotizačnou puškou?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 10:22 Reaguje na Vladimir Mertan
V TV ukazovali jejich naložení do aut nahnáním do uličky z
přenosného plotu a pak po prkenném můstku do náklaďáku.
Některé "divoké" koně přitom hladili a zřejmě asi i lákali
krmením z ruky. Jsou divocí až hrůza, ale i bez sedativ
jedou v klidu autem na jinou pastvinu. To kamarád učil koně
nastoupit do přívěsu a být v něm v něm cestou v klidu půl roku
po jednotlivých úkonech a kratších výletech po vesnici. Tak
nějak jsou asi "divocí".
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

9.12.2021 10:31 Reaguje na Břetislav Machaček
My sme chytali obycajné biele kozy, čo boli pol roka samé na pastvine - stádo 22 ks. Bol to naozaj problém a chytili sme ich iba šťastnou náhodou. Za pol roka zdiveli a hoci sa nechali kŕmiť z ruky, pri akomkoľvek náznaku pokusu o odchyt sa pobrali zkrz nefunkčnú elektrickú ohradu do pre človeka nedostupného terénu. Uvažujeme teoreticky o použití poníkov na inej lokalite, tak ma zaujímajú praktické skúsenosti. Inak pre tie kozy sme tiež mali uličku a pevnú ohradu, ale prekukli nás a nenechali sa zatvoriť.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

9.12.2021 12:45 Reaguje na Břetislav Machaček
a není to úplně buřt jak moc jsou divocí nebo krotcí ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 15:54 Reaguje na Robert Jirman
Pak by neměla být veřejnost klamána názvem DIVOKÝ
kůň. Ochočené zvíře je ochočené zvíře a divoké je
divoké i s tím, že bez narkotik, las, svazování
nohou atd. nepůjde chytat a transportovat. Stejně
tak ochočeni přijeli z GB a někteří měli dokonce
ohlávky. Takhle divokým může být i hucul, pokud
ho nechám na pastvině celý rok a o mustangu
vzešlém z domácích koní ani nehovořím. Není tak
divokým, ale pouze snad pochází z kdysi divoké
populace koní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2021 08:33 Reaguje na Břetislav Machaček
A není to buřt, jak jsou divocí nebo krotcí?
Jsou od toho, aby spásali trávu a to umí každopádně. Pokud jsou krotcí, je to lepší, že neublíží člověku při nějakém problémovém kontaktu.
Odpovědět
JO

Jan Omasta

8.12.2021 22:47
Mně by se líbili spíš ti praturové. Kdyby se přemnožili, dali by se střílet na maso. Ale koňské maso ze starých kusů nic moc. Co takhle zkusit pštrosy, pávy, lamy nebo daňky. V mokřinách asi můžou žít jen některá zvířata.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2021 06:54 Reaguje na Jan Omasta
Vy by jste taky hned všechno vystřílel a sežral... já žasnu...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

9.12.2021 09:50 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ono to tak totiž skončí. Tímto tempem za pár let už budou poníci všude a nikdo je nebude chtít ani do zookoutků viz medvědi, vlci,...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2021 08:35 Reaguje na Jan Omasta
Já bych tam vysadil komouše (křížence komára a mouchy).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2021 07:01
Velké díky organizaci Česká krajina i všem, kteří s nimi na těchto úžasných projektech spolupracují ❤
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 10:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Safra co mi to připomíná? Á už vím oslavný článek ideologa strany
v Rudém Právu před plyšákem :Velké díky pracovníků BSP Průkopník
za splnění pětiletého plánu za čtyři roky a taky všem, kteří jim
pomáhali ho splnit tím, že jim předem nachystali plné vozíky
uhlí a odstříleli skálu k vydatné uhelné sloji.
Odpovědět
Je

Jenda

9.12.2021 08:59
Dobrý den. Je reálné, aby pár koní dokázalo na ploše několika hektarů ovlinit nějakým významným způsobem biodiverzitu? Žiji poblíž jedné z těchto ohrad a přijde mi, že slibovaný úbytek křovin apod. se nekoná. Když tedy pominu, že se něco prořezalo. Jako cíl nějaké procházky s dětmi asi dobrý, ale nestálo to zrovna málo peněz a náklady jsou s tím stále spojené.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.12.2021 09:20 Reaguje na Jenda
NO tak ono to chce také čas, za rok se toho moc nezmění, ale za 3-4 roky je to znát...
Odpovědět
Je

Jenda

9.12.2021 09:30 Reaguje na Karel Pavelka
U nás to právě pár let už je. Krom toho že jedna kobyla chcípla, se toho moc nestalo. Omlouvám se, ale dělá to na mě dojem, že někdo si tady něco vymyslel, ale nemá nějak další koncpepci co s tím dál. Budou se časem vypouštět do přírody? Aby teda opravdu pomohly té naší krajině? Tak teď se musí hledat další a další ochotná města, která za pár milionů vybudují ohrady a tam se budou dál množit a tak dále?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 10:32 Reaguje na Jenda
Už jste někdy slyšel o revizi hájení kormorána,
volavky a místy vydry? Já ne, pouze se jako záplata
vydyndají peníze na odškodnění stejně jako na ty
ploty ohrad, když ale jinde proti plotům usilovně
bojují(obory se zvěří).
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

9.12.2021 12:52 Reaguje na Jenda
já nevím co si představujete, že by se mělo dít, ale zvýšení biodiverzity dané lokality je nepopiratelné, zvýšení počtu druhů ptáků, zvýšení počtu druhů chráněných rostlin, hmyzu atd. To, že Vy vidíte jen chcíplou kobylu a křoví, neznamená, že se v dané lokalitě nic neděje.
Odpovědět
Je

Jenda

9.12.2021 14:46 Reaguje na Robert Jirman
Není možné že zvýšení biodiverzity se děje hlavně proto, že na daném pozemku se nehospodaří, což prospívá hmyzu apod. Tzn. než budovat ohrady za miliony, nebylo by lepší investovat do lokalit aby se tam, nehospodařilo, např. sady, navrátit meze apod.?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

9.12.2021 15:54 Reaguje na Jenda
na daném pozemku se nehospodařilo už předtím, ležel ladem po celá léta a zarůstal monotonními a agresivními travinami a křovinami. Exploze života nastala až poté, co se na tento pozemek dostali koně pratuři atd. je to prokazatelné, věnuje se tomu i několik vědeckých studií. Jinak navrácení mezí je jistě záslužná činnost a krajině by pomohla.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.12.2021 15:54 Reaguje na Jenda
Nehospodařením většinou pozemek v našem klimatu směřuje k lesu. Nejdříve tam nalétnou olše, břízy, osiky a postupně (během desítek let) se mění na les odpovídající konkrétní lokalitě (třeba jedlo-bukový...). Pokud jsou na pozemku chránění bobři (a nedostatek vlků, rysů, medvědů) bude do podoby té vegetace významně promlouvat rozrůstající se bobří kolonie. To lze přeložit tak, že zbuduje hráze a sežere stromy v nějaké vzdálenosti od nově zaplavené oblasti. Jde o to co chce majitel (úředníci, nátlakové organizace) chránit. Jestli bobry, hmyz a rostliny vázané na pastviny nebo třeba něco jiného. Podle toho by měl vypadat "management" území.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

9.12.2021 10:08 Reaguje na Karel Pavelka
Za pár let, až se namnoží , bude tam prérie
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

9.12.2021 12:44
z ornitologického hlediska jsou tyto projekty jednoznačným úspěchem. Fandím
Odpovědět
LB

Lukas B.

9.12.2021 14:20 Reaguje na Robert Jirman
jen se blbě zeptám - nefungovalo by to na biodiverzitu úplně stejně, kdyby se tam extenzivně choval nějaký odolnější skot, kozy, ovce, nebo kdyby tam byla srnčí/dančí/jelení/mufloní obora? tam je totiž výhoda, jsou to standardní jatečná/lovná zvířata, a nad jejich odchytem/porážkou případně střílením a jatečným zpracováním by nikdo krokodýlí slzy neronil.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

9.12.2021 16:08 Reaguje na Lukas B.
nemyslím si to, hlavně u jelení, dančí atd obory o žádné biodiverzitě nemůže být řeči. U skotu koz a ovcí fakt nevím-) neumím posoudit
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.12.2021 14:35 Reaguje na Robert Jirman
kdežto u koňské obory (fakticky to není nic jiného) je biodiverzita jak hrom.
není to spíš o tom, kolik těch zvířat v oboře držím? když dám deset koní na hektar, tak budu každý den dokrmovat koláčem sena a plocha bude zdupaná blátoviště.
Odpovědět

vladimír šmídl

12.12.2021 18:57 Reaguje na Lukas B.
Roku 1961 nasadili stádo telat na louky v popisované oblasti (mezi doly Krimich Tlučná a Důl obránců míru
Zbůch - dnes oba uzavřené.) Jako kluci jsme obdivovali fyzickou zdatnost telat při zdolávání táhlého svahu, ale hospodářsky to asi nic moc nebylo, nikdy vícekrát se tam dobytek neobjevil a zůstalo se u strojního sečení. Druhý rok tam téměř žádná tráva nerostla.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.12.2021 16:06 Reaguje na Lukas B.
Je to o počtech zvířat, o ničem jiném.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.12.2021 00:34 Reaguje na Lukas B.
Tihle divocí koně jsou podle Dalibora Dostála unikátní v tom, že dokáží spásat i ty nejméně kvalitní porosty trávy, se kterými by se nevypořádal žádný jiný druh domácího ani divokého zvířete. Tím se liší i od domácích koní, protože ti už v rámci mnohasetletého šlechtění ztratili celou řadu svých divokých vlastností, včetně schopnosti spásat chudé a extrémně nekvalitní porosty. Jejich další výhodou je, že snášejí celoroční pobyt venku, obejdou se bez veterinárních zásahů, vyrovnávají se s běžnými parazity, kvůli kterým by bylo domácí zvířata třeba odčervovat. Ze zkušeností v zahraničí (např. Holandsku) plyne, že divocí koně pomáhají zachovávat biodiverzitu zvláště v okolí vodních ploch nejlépe.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2021 18:21 Reaguje na Majka Kletečková
Na co pak uhynuli koníci u Rokycan. Nebyli to
náhodou cizopasníci? Možná odolnější jsou, ale
nikoliv nesmrtelní, pokud na ty cizopasníky a
choroby narazí. Já bych to na rozdíl od vás
netvrdil. U hospodářských zvířat je zdravotní
stav téměř denně sledován, ale u divokých to
zjistí až při úhynu a to už může být zamořen
celý chov. U ptačí chřipky v domácím chovu to
lze preventivním vybitím zastavit, ale třeba
u labutí pouze přihlížíme úhynům. Podobně tak
dopadli ti koníci u Rokycan, kde uhynuli
téměř všichni a zachvátit to třeba Milovice,
tak budou chovatelé pouze přihlížet?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.12.2021 00:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Dejte prosím odkaz na zdroj zprávy o uhynulých konících u Rokycan. Ráda bych se o tom případu více dozvěděla. Předem děkuji.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.12.2021 14:59 Reaguje na Majka Kletečková
U Rokycan to byli zubři...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.12.2021 00:16 Reaguje na Petr Eliáš
Také mám podezření, že to pan Machaček popletl a spletl si poníky se zubry. Protože o těch zubrech se v té souvislosti na ekolistu psalo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2021 20:06 Reaguje na Majka Kletečková
Ano máte pravdu, byli to zubři, ale mi jde
o to, že u hospodářských zvířat existuje
veterinární dohled a u "divokých" se řeší
často až hromadná nákaza a nebo velké
úhyny. O to mi šlo především a záměna
koní za zubry mě mrzí. Děkuji za to
upozornění.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.12.2021 16:05 Reaguje na Majka Kletečková
Škoda, že si všeochránci nevzpomněli třeba na huculské koně. Těch je jako šafránu, zájem o jejich chov je mizivý a ti koně také asi vymizí. Chov v přírodě zvládají bez problémů a nároční také nejsou. Nebo spolupráce se ZOO Praha při odchovu Převaláků. Ti se přeci vypouštějí do divoké přírody někde v Mongolsku, takže by u nás mohli absolvovat takový trénink. Ale "divocí poníci" importovaní z Anglie zní asi vznešeněji a asi se na ně díky tomu snáz shánějí peníze od sponzorů, krajů a státu. Nemuseli by to být zrovna Exmoorští poníci, no ale jsou. Promarněná příležitost pro Huculy, zdroj peněz pro všeochránce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.12.2021 00:13 Reaguje na Marcela Jezberová
Při výběru vhodného koňského plemene hrálo kromě jiného důležitou roli to, že exmoorští koně svou velikostí, zbarvením a dalšími tělesnými parametry odpovídají původním divokým koním, jejichž přítomnost ve střední Evropě v době zhruba 4 300 až 2 200 let př. n. l. je z archeologických nálezů prokazatelně doložena. Takovou podobnost nenajdeme u žádného jiného plemene koní, která v Evropě jsou.

Huculové mezi zvažovanými adepty byli podobně jako několik dalších koňských plemen, nakonec je ale vědci nevybrali. Otakar Leiský, který se o záchranu vymírajících huculů hlavně zasloužil, z toho byl tehdy hodně zklamán. Já mám pro huculy velkou slabost, kdysi jsem na nich díky Tisu trochu jezdila a na čas, kdy jsem s nimi mohla trávit čas v ohradě a kreslit si je, ráda vzpomínám. Občas na huculy narazím i dnes, jsou oblíbení např. v hipoterapii, při vyjížďkách v náročnějším terénu, vedou si dobře ve vytrvalostních závodech, občas si zahrajou ve filmu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.12.2021 12:41 Reaguje na Marcela Jezberová
Koně Převalského využívají od letošního jara v Praze k vypásání travního porostu na Dívčích hradech, cílem je obnovit tam stepní společenstva.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 16:05 Reaguje na Robert Jirman
Jen tak na okraj. Ti koně jsou tak uvědomělí, že nepošlapou ty
hnízda na zemi hnízdících ptáků? A nebo hnízdí ptáci za plotem?
Mé zkušenosti s koňmi na pastvině jsou zcela jiné a naopak ti
ptáci hnízdili za plotem a tam pouze létali za potravou. Nebyla
by nějaká nenaaranžovaná fotečka hnízda uprostřed rozšlapané
trávy kolem?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

9.12.2021 16:12 Reaguje na Břetislav Machaček
fotečku takového hnízda skutečně nemám, fotím na dělo a dovnitř nelezu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 17:26 Reaguje na Robert Jirman
Děkuji za upřímnost.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2021 23:19 Reaguje na Robert Jirman
Z entomologického hlediska jsou tyto projekty také jednoznačným úspěchem. Také jim fandím.
Odpovědět
AZ

A Z

9.12.2021 21:30
Exmoorský pony je krásné zvíře. :-)

,,Exmoorský pony či keltský pony je divoké plemeno koně domácího, které pochází z anglického Somersetu a Devonu. Plemeno dostalo jméno podle vysoko položených blat Exmoor v jihozápadní Anglii. Exmoorskému ponymu hrozilo vyhynutí – druhou světovou válku přežilo pouhých 45 jedinců. Celosvětově jich žije zhruba dva tisíce.,,
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist