Výhody a nevýhody nožového válce při péči o travnaté plochy

Obrázek nožového válce při ukončování vegetace meziplodin žita s vikví přímo vybízí k použití v bujných vysokostébelných městských trávnících k potlačení kvetoucích trav.

Zdroj | Rodale Institute

Pro pylové alergiky z Nového Lískovce je to věc nemožná, která vnáší do péče o místní městskou zeleň další rozpor. V zájmu alergika by bylo ideální permanentní intenzivní sečení, naopak v zájmu zachování co největší biodiverzity a vitality trávníků by bylo ponechání mozaiky kvetoucích lučních ostrůvků pro období klimatických extrémů.

Premiérově vjíždí nožový válec bez naplnění vodou do trávníků v Novém Lískovci dne 15. 6. 2022, při příležitosti společné přeshraniční exkurze partnerů projektu SYM:BIO, v jehož rámci byla realizace testované jednotky podpořena.

Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Včasné poválení částí nekosených trávníků s vysokostébelnými travami před dobou metání pylu nožovým válcem by mohlo být oboustranným kompromisem. Nadějnou oporou pro tento nápad byla zkušenost ze zemědělství s tím, jak obtížně regenerují kulturní trávy, zejména žito, pokud jsou poválené robustními nožovými válci právě v době květu. Informace o uplatnění této techniky v městské zeleni ale chybí. Pro testování chyběla také potřebná mechanizace. Nezbylo než postupnými kroky najít nějaké vlastní schůdné řešení.

Při vjezdu do porostů ovsíku se nožový válec téměř ztratil. Bylo vidět jen autora konstrukce pana Miroslava Němce, pracovníka DVP Agro a.s., který seděl za řídítky.

Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Samotná konstrukce nožového válce není ničím novým. Základ inspirace pro technické řešení byl převzat od Jeffa Meyera z ekologické farmy Rodale Institute z Pensylvánie. Na internetových stránkách nabízí technickou dokumentaci, kterou nám obratem poslal. Došlo i na osobní setkání. Nazývá toto nesené zařízení „roller crimper“, v překladu „krepovací válec“. Nicméně v sousedním Německu a Rakousku se pro totéž užívá označení „Messerwalze“. Český překlad „nožový válec“ byl rozšířen také u nás. Využívá se ale pouze v zemědělských kulturách k poválení kvetoucího žita ve směsi s jinými podpůrnými meziplodinami.

Navzdory vyzrálosti vegetace a tuhosti vysokých stébel ovsíku nevypadalo poválení vegetace špatně. Původním záměrem bylo dřívější nasazení nožového válce těsně před rozkvětem a metáním vysokých trav a tím i omezení produkce pylových alergenů.

Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

S tímto návrhem jsme se obrátili na domácího výrobce motorové jednotky s prosbou, zda by nám nepomohl s výrobou takové adaptace. Ani opakování dotazu nepřineslo žádnou reakci. Začali jsme pátrat se stejným dotazem mezi kamarády zemědělci. Nakonec jsme byli vyslyšeni díky panu Rosťovi Mátlovi a jeho mimořádnému zapálení pro věc ve firmě DVP Agro a.s.

Vzhled stejného místa cca jeden měsíc po zásahu.

Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Praktické zhodnocení

Na základě výsledků aplikace nožového válce lze udělat následující předběžné závěry:

Výhody použití nožového válce

1) Prevence produkce pylových alergenů, která způsobuje sezonní, tzv. sennou rýmu.
2) Z prvních pozorování lze konstatovat, že zásah nožovým válcem je ve srovnání se sečením, kosením a mulčováním šetrnější vůči necílovým organismům. Po zásahu je také zřejmé, že následná reakce trávníku není stejnorodá. Na málo vzrostlých částech se pojezd nožovým válcem téměř neprojevil, zatímco ve vysokých a bujných částech porostů dostávají šanci rostliny z přízemního patra. Z této skutečnosti vyplývá, jak zavádějící je převzetí německého označení „nožový válec“ proti původnímu anglickému originálu „krepovací válec“.
3) Vše se zajišťuje pouze jednou pracovní operací. Není nutno pomačkanou hmotu nikam odvážet. Obojí je důležité z ekonomického hlediska. Po pojezdu nožovým válcem zůstává většina vysokých rostlin uložená v jednom směru na povrchu půdy. Proti původním předpokladům nejsou všechny vysoké části rostlin polámány stejně důkladně. To je rozdílné proti robustní zemědělské verzi. Nezdá se ale, že by to bylo na závadu, naopak, zvyšuje se tak pestrost vnitřních podmínek v porostu.

V místech s původně nižší vegetací, bez přítomnosti vysokostébelných trav, se přejezd nožovým válcem téměř neprojevil.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
4) Uložení vegetace jedním směrem by mohlo být otestováno pro pruhové dosévání vhodných lokálních lučních směsí do druhově chudých trávníků nebo trávníků s nežádoucí druhovou skladbou bez nutnosti složité předseťové přípravy. Bylo by ale nutno použít speciální secí stroj do mulče. Ostatně právě tento hlavní účel plní nožové válce v zemědělství.
5) Podobně jako u zemědělských aplikací nožových válců regenerují a prorůstají přes vrstvu odumírajících stébel dvouděložné rostliny. I v našem případě regenerují po zásahu lépe tyto než traviny. Výčet pozorovaných regenerujících rostlin byl následující:

Naopak tam, kde byl souvislý původní porost ovsíku, byla regenerace trávníku významně utlumena (stav porostu měsíc a půl po zásahu v době vrcholícího sucha).
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
a) Na prvním místě uvádíme zástupce čeledi bobovité, protože jejich regenerace byla rychlejší a protože jejich hmota významně usnadňuje následný rozklad biomasy dominantních travin: hrachor hlíznatý, vikev ptačí, tolice srpovitá, štírovník růžkatý, čičorka pestrá, kozinec cizrnový,

Viditelné oslabení regenerace pcháče osetu v popředí snímku.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
b) Z ostatních čeledí: mochna plazivá, mochna přímá, rýt žlutý, lnice květel, hluchavka nachová, svlačec rolní, divizna jižní rakouská, jahodník, krvavec menší, chrastavec rolní, chrpa luční atd.
6) Pcháč oset regeneroval po přejetí nožovým válcem velmi obtížně, což by mohlo být nadějnou strategií ve snaze omezit kolonie pcháče. Mechanický zásah v době květu a těsně po něm zasahuje pcháč na velmi citlivém místě, podle Hartla a Weichselbaumera (2009) snižuje schopnost nahromadit v podzemních zásobních orgánech množství rezervních látek pro další sezónu i více než z 50 %.
7) Některé výhody pojezdu nožovým válcem se kryjí s výhodami mulčování. Travní hmota a v ní obsažená energie a živiny zůstává na místě a je postupně rozkládaná. Vrstva poválené biomasy ale stejně jako mulč chrání povrch půdy před erozí, před teplotními výkyvy a omezuje ztrátu půdní vlhkosti.

Prorůstající čičorka pestrá v květu.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
8) Pojezd nožovým válcem potlačuje zarůstání trávníků náletovými dřevinami.
9) Dynamika rozkladu poválené biomasy bude ale vzhledem k menšímu poškození pletiv odlišná. Nejenom ale kvůli tomu. Ve srovnání s kosením, sečením a mulčováním nedochází totiž k úplnému oddělení nadzemní části rostlin díky čemuž je ohnutá či zlomená nebo jinak poškozená část vysokých rostlin stále v kontaktu s vlastním kořenovým systémem, je stále částečně živá. Uvnitř poškozených rostlin dochází ke stresovým translokacím živin a energeticky bohatých látek. Dominantní složkou biomasy jsou trávy, zejména ovsík vyvýšený. Lze předpokládat, že nadzemní část ovsíku byla před zásahem nožovým válcem připravena vykvést a vyživit semena. Na povrch půdy byla tedy uložena rostlinná hmota bohatě zásobená živinami a přitom ještě nedostatečně vyzrálá. Lze důvodně předpokládat, že trávy mají v tomto stadiu vývoje přestěhovánu většinu v půdě dostupného dusíku do vlastních kořenů a nadzemní hmoty. Jak prokázali Holub et al. (2012), je výživa ovsíku zajišťována ve srovnání s třtinou křovištní právě relativně vysokým obsahem živin ve stařině a jejím rychlým rozkladem. Proto by měla být snáze rozložitelná. Proti rychlému rozkladu, při kterém by hrozilo vyplavování uvolněných živin, hovoří ale nedokonalý kontakt s půdou a opakované cykly vysychání a zvlhčování poválené a pomačkané biomasy. O úspěšnosti rostlin, které regenerují po poválení, spolurozhoduje osud dusíkatých látek zablokovaných v kvetoucích trávách. Relativní soběstačnost bobovitých rostlin v zásobování dusíkatými látkami se projevila jako významná konkurenční výhoda.

Pohled z boku do vegetace prorůstající skrz biomasu uloženou nožovým válcem na povrch půdy v červnu (snímek pořízený dne 23. 9. 2022).
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
10) Kromě vlivu poválené biomasy na snížení teploty půdy a na její vysychání lze očekávat také pozitivní posun půdních vlastností právě díky prorůstajícím rostlinám z čeledi bobovitých. Zastiňují poválenou biomasu a tím homogenizují podmínky pro její rozklad. Současně využívají toky živin, které byly a jsou průběžně uvolňovány rhizosférními mikroorganismy z blízkosti kořenového systému poškozeného ovsíku. Na konci vegetačního období jsou vytvořeny podmínky pro urychlení rozkladu travní biomasy obohacením o nadzemní hmotu bobovitých rostlin s vysokým obsahem organického dusíku. A nejen to, pro budoucnost trávníků je možno počítat s doplněním půdní zásoby semeny bobovitých rostlin.

Nevýhody použití nožového válce

1) Hlavní nevýhoda tohoto zásahu je paradoxně skrytá v našich hlavách. Tou nevýhodou je estetika. Na trávník po přejezdu nožového válce je opravdu neobvyklý pohled. Není to homogenní zásah. Ostrůvkovitá mozaika horizontálně poválené vegetace, která je výhodná z hlediska zachování biodiverzity a ukládání uhlíku, se příčí našemu estetickému vnímání.

Srovnání vzhledu trávníku v době vrcholícího sucha (dne 5. 8.) a po dešti na konci září. Z obou snímků je zřejmé, že se poválením podporuje heterogenita a biodiverzita porostu.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
2) Vážnější námitkou je to, že některé rostlinné druhy nesnáší překrytí velkou vrstvou travní hmoty a mohou z porostu mizet. To platí zejména tam, kde již dominuje ovsík. Velké množství uložené biomasy a chybějící rostlinná konkurence v podúrovni komplikují opětovnou regeneraci trávníku. Na druhé straně právě schopnost tlumit regeneraci ovsíku by mohla být využita pro pruhové dosévání pomocí pestrých lokálních lučních směsí.
3) Další nevýhodou je nedostatek praktických zkušeností s použitím nožového válce v trávnících.

Atraktivní lnice květel s čmelákem na experimentální ploše (23. 9. 2022).

Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Literatura:
Hartl W., Weichselbaumer S. 2009. Keine Angst von der Ackerdistel! Bio Austria 3: 30–33.
Holub P., Tůma I., Záhora J., Fiala K. 2012. Different nutrient use strategies of expansive grasses Calamagrostis epigejos and Arrhenatherum elatius, Biologia 67/4: 673—680.

Přečtěte si také |

Jak pečovat o městské trávníky? Jestli z nich nechceme les, pak je třeba jít přes záměrné ochuzování

Konstrukce nožového válce a realizace popsaného pokusu by nebyla možná bez projektového zázemí projektu ATCZ234 SYM:BIO (Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově), který je řešen v programu INTERREG (Podpora přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu) a který se snaží podpořit povědomí o významu biologické rozmanitosti pro životní prostředí a pro možnost přizpůsobení se suchu.

Od prvního nápadu k realizaci by ale nikdy nebylo možno přejít bez nadšení a zapálení pana Rostislava Mátla a autora konstrukce pana Miroslava Němce (oba z DVP Agro a.s.) a ani bez laskavého přístupu k novým a alternativním způsobům péče o zeleň ze strany vedení městské části Brno-Nový Lískovec, konkrétně paní starostky Ing. Jany Drápalové a vedoucího oddělení životního prostředí pana Ing. Michala Šípka. Za cenné připomínky k rukopisu děkujeme doc., Ing. Stanislavu Hejdukovi, Ph.D. a Ing. Vilému Jurkovi.