https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vyroste-v-evrope-dalsi-zed-polsky-zamer-obrany-hranice-bude-pro-prirodu-problem?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyroste v Evropě další zeď? Polský záměr obrany hranice bude pro přírodu problém

6.1.2022 06:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zubr evropský, rys ostrovid, vlci a medvědi jsou tu dosud přítomni byli a není jisté, jak dalece by se dokázali z překážkou vyrovnat.
Zubr evropský, rys ostrovid, vlci a medvědi jsou tu dosud přítomni byli a není jisté, jak dalece by se dokázali z překážkou vyrovnat.
Pokud Polsko skutečně zrealizuje svůj plán na výstavbu pevné zdi-plotu podél své východní hranice s Běloruskem, mohly by od příštího léta být hranice Evropské unie být zase o něco bezpečnější. Cenou za to by ovšem bylo citelné narušení těch nejcennějších chráněných území, včetně fenomenálního Bělověžského pralesa.
 

Nápad bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, vystavět podél částí nechráněných amerických hranic s Mexikem zeď, byl jedním z velkých taháků jeho kampaně v roce 2016. Potenciální voliče chystaný záměr spolehlivě rozdělil, byl příčinou bezpočtu kontroverzí a výtek. Nešlo jen o to, zda taková bariéra bude vůbec fungovat a kdo ji nakonec zaplatí, bariérou dotčena měla být i místní příroda. Stavba dle obav odborníků mohla zablokovat tok genů a ohrozit přežití populací. K hlasitým zahraničním kritikům amerického záměru tehdy patřila i Evropská unie. Abychom teď, jen o pět let později, podobný projekt chystali též.

Zdi rozdělují lidi i zubry

Přes zelenou hranici mezi Polskem a Běloruskem v menší míře k nelegálním přechodům nebo alespoň k pokusům o ně docházelo vždy. Polská pohraniční stráž v průměru evidovala okolo 120 takových ročně. Nyní řeší okolo 500 případů denně, a ani s nasazením armády není schopna příliv ilegálních migrantů spolehlivě kontrolovat. Řešení? Výstavba 400 kilometrů dlouhé zdi, respektive 5,5 metrů vysokého plotu, doplněného o další zajišťující prvky, senzory pohybu, fotopasti a kamerové systémy. S tím, že odhadovaná cena projektu se blíží sumě 353 milionů eur, a na její stavbu žádá Polsko spolufinancování od EU. Tak, aby stavba mohla být zahájena nejpozději v létě 2022. Nutno dodat, že Polsko v tom není samotné, na konci letošního října si o podobný příspěvek na zajištění vnějších hranic a výstavbu bariér řeklo dalších 9 z 26 členských států EU.

Připravovaný plán na výstavbu bariéry, vymezující hranici Polska a Běloruska, který by teď rád polský prezident Alexander Duda včlenil do zákona, pochopitelně čelí kontroverzím. Podobným jako ještě nedávno Trumpova zeď. A to včetně silného odporu ekologů a odborníků z oblasti ochrany přírody, protože by bariéra rozdělila jedna z ekologicky nejhodnotnějším míst v Evropě. Bělověžský prales, poslední z fragmentů nížinných lesů kdysi pokrývajících Evropu, má bilaterální charakter, zasahuje na polské i běloruské území. A panují obavy, že by oněch 12 000 druhů živočichů, které tu žijí, na uměle vytvořenou bariéru v terénu zle doplatili. Zubr evropský, rys ostrovid, vlci a medvědi patří ke zvířatům, které v jiných koutech Evropy uvidíme jen zřídka. Tady dosud přítomni byli a není jisté, jak dalece by se dokázali z překážkou vyrovnat.

Okamžité rizika i dlouhodobé následky

„Lidé mohou využít žebříky, schody, rampy a tunely, prostě alternativní způsoby k překonání bariéry. Většina zvířat je ale efektivně využívat nemůže,“ říká Katarzyna Nowaková, geobotanička Varšavské univerzity a pracovnice terénní výzkumné stanice v Bělověži. Zeď či plot může přesměrovat zvířata k rizikovějším úsekům trasy. K říčním tokům, obhospodařovaným polím nebo silnicím, kolejím. Celkově tedy zvýšit rizika pro zvěř.

Bělověžský prales je v rámci Evropy i světa unikátem, stále zdravou, vitální krajinou. Tohle by zeď dala v sázku. Bude problém pro i nízko létající ptáky, například tetřevy. Odpuzení velkých šelem přinese nárůst populace srnčí a jelení zvěře. Může dojít k přepásání chráněných druhů rostlin a k invazím nepůvodních rostlinných druhů.
Bělověžský prales je v rámci Evropy i světa unikátem, stále zdravou, vitální krajinou. Tohle by zeď dala v sázku. Bude problém pro i nízko létající ptáky, například tetřevy. Odpuzení velkých šelem přinese nárůst populace srnčí a jelení zvěře. Může dojít k přepásání chráněných druhů rostlin a k invazím nepůvodních rostlinných druhů.

Jak upozorňuje Bogdan Jaroszewicz, profesor biologie Varšavské univerzity, dá se odtušit několik navazujících fází negativního vývoje. „Samotná výstavba svým hlukem odežene zvěř od hranic. Přibude světelného smogu v zalesněném pásmu. Zvýšená frekvence pohybu lidí pak bude na zvířata působit dlouhodobě stresujícím způsobem.

Můžeme počítat se zastavením rekolonizace Polska medvědem hnědým, který se k nám tímto koridorem pomalu navracel. Zeď bude problém pro nízko létající ptáky, například tetřevy. Počítejme s odpuzením ostražitých velkých šelem od hraničního pásma, na které se naváže nárůst populace srnčí a jelení zvěře. Může dojít k přepásání chráněných druhů rostlin a k invazím nepůvodních rostlinných druhů. V dlouhodobém časovém horizontu je zeď u hranic jednou velkou ztrátou.“

Michał Żmihorski, zoolog specializující se na biogeografii, dodává, že Bělověžský prales byl v rámci Evropy i světa naprostým unikátem. „Z celkem 275 lesů a pralesů, chráněných a zařazených do systému UNESCO, se většina potýká s klimatickými změnami, fragmentací a soustavným narušováním. Momentálně do atmosféry vypouští více CO2, než absorbují. Bělověžský prales je oproti tomu stále zdravou, vitální krajinou, která umožňovala pohyb zvířat. Tohle by zeď dala v sázku.“

Pro přírodu to dobře není

Fragmentace biotopů přispívá k vyšší izolaci populací přítomných živočichů, brzdí přenos genů. A tím vede k utváření méně odolného ekosystému, který již nevyniká potřebnou resiliencí a stabilitou. Činí je křehčím k negativním vlivům, například vůči klimatickým změnám. Problematický je pochopitelně i celý konstrukční režim, který u podobných staveb s politickým podtextem jen zřídka bere ohled na stávající zákony o ochraně přírody. Zdi nebo ploty v krajině teoreticky mohou snížit svůj negativní efekt na migraci zvířat, vložením nejrůznějších průchozích prvků. Ale polská verze s ničím takovým nepočítá. Přecházet hranice mezi Polskem a Běloruskem by prostě bez řádného schválení pohraniční stráže a/nebo celníků od léta 2022 neměl nikdo. Uprchlíci ani medvědi.

Zdi? Máme jich víc než pár

Někdejší evropská kritika americké zdi podél hranic s Mexikem (a současná kritika polské zdi) lehce zavání pokrytectvím. Už proto, že v té samé době, kdy záměr na výstavbu bariéru vyhlašoval při volební kampani Trump, u nás podobné stavby již stály anebo se právě budovaly. Španělsko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko, Francie, Rakousko, Slovinsko, Estonsko a zatím nečlenská země EU, Makedonie, patří nyní k těm, které už své zdi a ploty na hranicích mají. Teď se k nim chce přidat i Polsko.

Evropští ekologové přitom opakovaně upozorňují na nejednotný standard v Evropě budovaných bariér, které jsou pro divoce žijící zvířata často vražednější než ta v USA. Slovinský val z žiletkového ostnatého drátu hubil v roce 2015 migrující kopytníky výkonem 0,12 zvířete na kilometr délky. Maďarsko-chorvatský plot je za 28 měsíců likvidoval výkonem 0,47 kusu na kilometr délky. U masivní žiletkové bariéry v Estonsku, dlouhé 138 kilometrů, nejsou podobné výsledky známy. Z rizikových příhraničních zón totiž zpravidla bývá vyloučena přítomnost biologů a výzkumníků z univerzit, takže se v Evropě většinou konkrétně nedozvíme, jak moc podobné bariéry škodí.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

6.1.2022 06:56
ono se ukazuje, že přírodu a její schopnosti výrazně podceňujeme, proto se často děje to, co se děje a píše co se píše
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

6.1.2022 08:40
přesně tohle jsem předpokládal, jedno z posledních divokých míst v Evropě a zase bude takto rozetnuto, refugees not welcome
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.1.2022 09:55
Důležité je ale znát příčinu celého problému. A tím je podraznické hnusné jednání Lukašenky, který vytvořil tu imigrační krizi. Pokud by byl on odstraněn, žádnou zeď není nutno vůbec stavět. A v USA je to úplně jiný případ.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.1.2022 17:49
A co ploty kolem rychlotratí a dálnic? Bez plotů to nejde a přechody pro
zvěř jsou často k ničemu. K tomu přibydou ploty chránící dobytek před
vlky a pokud se vypustí velcí kopytníci do volné přírody, tak i ploty
kolem polí. Koukněte na plot mezi USA a Mexikem, na plot mezi Izraelem
a pásmem Gazy a taky za to může pane Hanzle Lukašenko? Kdo způsobil
chudobu a rozpoutal války v zemi původu migrantů a podnítil terorismus? Taky Lukašenko? Nechte už papouškování nesmyslů a myslete. Ploty staví
Poláci a nikoliv Lukašenko, protože migranti touží po zemi "zaslíbené"
a nikoliv po životě v Bělorusku. Nezůstanou ani v Polsku a koho mutr
Merkel pozvala, tak ať ho taky přijme a postaví plot kolem Německa, aby
se k nám do Varů nejezdili povyrazit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2022 09:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Tohle skutečně nezpůsobil Lukašenka, ale jeho gosudar.
Sýrii vybombil a Asadem tak důkladně, že je tam 80% obyvatel pod hranicí bídy, asi 13 miliónů na útěku, z toho asi 4 mil. v zahraničí. A do Evropy je natlačili taky soudruzi, vůbec se nebojte, Merkelové to spadlo na hlavu a musela to řešit.
"Rusko nedodávalo pouze uprchlíky, ale také jejich vyobrazení jako teroristů a pachatelů znásilnění".
Timothy Snyder: "Cesta k nesvobodě" str. 193.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2022 19:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Afghanistán, Pákistán, Jemen, Nigérii, Maroko asi taky, že?
Odtamtud a i odjinud jsou ti migranti a sklerotik si asi
už nevzpomene na životní úroveň v Sýrii za Asada před
"demokratizací" v režii Západu. Pokřivený názor sklerotiků
a nedouků je příčinou nových a nových křivd, když je umožní
politikům konat. Nebýt Ruska, tak je Sýrie baštou Islámského
státu a umožnit sjednocení Sýrie, tak se mohou uprchlíci
vracet zpět stejně, jak se vracejí na území ovládané Asadem.
Koukněte, jak je Sýrie rozdělena a kým a hlavně proč? Ropa
je příčinou a nikoliv Asad a Rusko, ale to vám na ČT nepoví.
To by musel schválit dědoušek a čučkaři, aby mluvili pravdu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.1.2022 18:15
Tak to je zase jednou totální snůška nesmyslů pane Dohnal. Některým asi hlavně vadí ta brzda přenosu nových genů do evropské populace. No a o medvědí geny asi nejde.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.1.2022 19:12
No, kdyby Merkel v roce 2015 nechala na hranici nastoupit armádu s ostrými a rozkazem střílet, ani tenhle problém by nejspíš neexistoval vůbec nebo jen v řádově menším rozsahu.

Tak jí hezky poděkujte a nezapomeňte ani na další politiky, kteří migraci podporují - zrovna třeba mezi zelenými budou takových spousty a spousty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2022 09:11 Reaguje na Viktor Šedivý
Kdyby Merkel zablokovala hranici, kde by asi těch 1.5 mega lidí zůstalo? V Rakousku a především u nás!!
A to bych chěl vidět naše zaprděné rasisty, kteří se mohli podělat hrůzou z 50 syrských děcek!!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2022 19:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte jak se jich elegantně v Schengenu zbavíme? Udělíme jim
občanství a jako občany EU je musí Německo pustit. Půjdou
do země zaslíbené, kde je podpora vyšší, než u nás plat
a kde už mají příbuzné. Navíc znají naši mentalitu a odpor
k rozdílným etnikům, které se nechtějí přizpůsobit většině.
Ono nakonec jsou nízké příjmy a podpory výhodou, protože
nám nic takového jako Němcům nehrozí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.1.2022 23:22
Současná situace na bělorusko-polské hranici nemá žádné dobré řešení. Plánovaná nová „berlínská“ zeď napříč Bělověžským pralesem bude znamenat pro populace zvířat výrazné mínus a omezení, bez postavení této 400 km dlouhé bariéry se do EU nejspíš pohrnou masy nežádoucích migrantů.

Čím víc roste počet lidí na planetě, tím víc se scvrkává území, kde mohou divoká zvířata žít.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

7.1.2022 03:11 Reaguje na Majka Kletečková
...bez postavení této 400 km dlouhé bariéry se do EU nejspíš pohrnou masy nežádoucích migrantů.
?
Na to přišla jak?
Největší migrační koridor je Česko.Kdykoliv policie šáhne na nejaké auto u Břeclavy, vypadne z neho klubko mus limů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2022 09:15 Reaguje na Majka Kletečková
To řešení musí vymyslet parchant lukašenka, který to celé způsobil. On osobně. Buď jim dá asyl, nebo je pošle zase zpátky, jiné řešení prostě není možné.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.1.2022 08:44
Je mi z toho smutno, nenechají přírodu v klidu. Zami neustále ničíme a lidi v městech nereagují. Jinak k téhle hranici, viděl jsem video a rozhovory nezávislých novinářů, Bělorusko úmyslně nasměrovalo do těchto míst běžence, aby upozornilo na to, že se tady na Polské straně staví velká základna Americká pro rakety, nikdo taky neukázal jak to všechno v okolí vypadá, vše se utajuje a právě proto sem ty běžence nasměřovali. Za další, kde se vzali běženci v Bělorusku, není to divné, kdo je sem vozí? Já jsem několikrát říkal, že se o uprchlíky mají postarat jejich bývalý páni, tedy ti co měli v tšchto zemích kolonie, oni zde nechali obyvatelé naprosto bez ochrany proti různým bojůvkám, kteří nemají z nikým soucit. Nyní by si měly tyto státy je vzít, včetně Ameriky, která nechala Afganistán v takovém stavu, nejdříve Talibán vyzbrojí a pak z nich udělali lumpi. Jenže mi nadáváme na ničení přírody na této hranici, kde stejně po dostavění základny nebude místo pro přírodu, ale doma si pořádek nedovedeme zajistit, viz. LČR a ůmyslné ničení našich lesů, prodej cenné suroviny do zahraničí a u nás nastavené nenormální ceny. Zastavme se prosím zde. Nebo nadávání , že se množí keře. Není to náhodou přirozené, jako pionýrské dřeviny pro základ nových lesů. Likvidace křoví na jiných místech, že zde nbyli louky, ano ale pokud chceme mít jako ochrana přírody původní ekotip, tak to nebyly ony louky, ano zmizí některé kytičky, ale když se zde oběvily, tak někde zase musí být. Vzpomínám, když se vykácel les a zalesnil se, najednou se zde do dvou až tří let objeví náprstník, kde se vzal, když nikde v okolí není? To je ta příroda. Chceme chránit chraňme, ale opravdu a pojďme začít s našimy lesy, kde se bude dál ůmyslně množit kúrovec. Vím co říkám, mě již zničily celý les, jen proto, že tzv. výběrové řízení dlouho trvá a nechá se brouk namnožit, zdělají se souše a opět výběrové řízení a opět se to nechá namnožit a stát jako zřizovatel LČR nic!! Pokud se vzepřete jste v háji a bez práce, to vám garantuji, Po r.89 jsem se těšil, že bude vše jak slibují, omyl, poud jste nebyl dobrý komunista, udavač, není pro vás místo. Zákony směřují pro velké podnikatele a na lid a přírodu se kašle. Jo nesmíme zapomenout na naše velkoplošné zemědělství, další odvodňování, velké stroje, překáží stromy keře, zaorává se až k okraji strmů a tím se ničí kořeny a zanáš se sem infakce, proč naše ochrana nesměřuje sem? Nejsou z toho prachy, je to mymo zájem?
Odpovědět
MK

Michal Konečný

9.1.2022 22:08
Budeme se muset rozhodnout o prioritách. Buď chceme, aby muslimové ovládli Evropu, nebo víc záleží na pohybu zubrů.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist