https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysevani-kvetnatych-luk-a-mcdonaldizace-ceske-krajiny?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vysévání květnatých luk a McDonaldizace české krajiny

12.3.2021 07:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Příklad květnaté louky vyseté do volné krajiny v Jizerských horách. Louka vypadá esteticky velmi dobře – široká paleta barev každému oku lahodí, ale použitá osevní směs je tvořena převážně nepůvodními druhy, které se mohou za vhodných podmínek poměrně rychle rozšířit mimo kulturu. V budoucnosti se z nich navíc mohou rekrutovat nové nepůvodní (případně invazní) druhy, jež „obohatí“ naši flóru se všemi možnými negativními dopady, které dnes nemusíme ani pořádně odhadnout. Z tohoto důvodu je třeba uplatňovat princip předběžné opatrnosti, proto výsevy osevních směsí, které jsou složeny převážně z nepůvodních druhů, do volné krajiny nedoporučujeme.
Příklad květnaté louky vyseté do volné krajiny v Jizerských horách. Louka vypadá esteticky velmi dobře – široká paleta barev každému oku lahodí, ale použitá osevní směs je tvořena převážně nepůvodními druhy, které se mohou za vhodných podmínek poměrně rychle rozšířit mimo kulturu. V budoucnosti se z nich navíc mohou rekrutovat nové nepůvodní (případně invazní) druhy, jež „obohatí“ naši flóru se všemi možnými negativními dopady, které dnes nemusíme ani pořádně odhadnout. Z tohoto důvodu je třeba uplatňovat princip předběžné opatrnosti, proto výsevy osevních směsí, které jsou složeny převážně z nepůvodních druhů, do volné krajiny nedoporučujeme.
Foto | Kateřina Štajerová / Botanický ústav AV ČR
V nedávné době zde byl publikován příspěvek Květnaté louky z výsevu – návrat přírodní rozmanitosti od Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové, kteří pracují pro společnost Planta naturalis.
reklama

 

Článek je převzatý z časopisu Nová Valeriána, který se prezentuje jako magazín ekologického a biodynamického zemědělství. Jak píší jeho šéfredaktoři hned v úvodu, chce být pro své čtenáře inspirací, jak konkrétně lze přírodní rozmanitosti napomoci. To samozřejmě kvitujeme, ale domníváme se, že uveřejněním příspěvku, který je spíše reklamou na osevní směsi od firmy Planta naturalis, bez zmínky jakýchkoliv negativ a bez jeho zasazení do širšího ekologického kontextu, je čtenářům poskytnut značně zkreslený a jednostranný pohled. Po jeho přečtení se čtenáři jen těžko mohou zodpovědně rozhodnout, jakou výsevní směs, pro jaký účel a region použít, aby skutečně došlo ke kýženému efektu – napomoci přírodní rozmanitosti.

Hlavní motivací pro sepsání našeho příspěvku proto bylo především upozornit čtenáře na některá rizika a „nástrahy“, se kterými se mohou setkat při výběru běžně dostupných komerčních směsí na našem trhu, a to zejména z pohledu naší specializace, tedy botaniky a invazní ekologie. Je totiž důležité si uvědomit, že pokud použijeme nevhodné či jinak problematické osevní směsi, nebo je vysejeme na nevhodných místech, či za nevhodných podmínek, pak můžeme přírodě naopak uškodit, byť nevědomky a původně s dobrým úmyslem.

V blízkém okolí vyseté květnaté louky v Jizerských horách (viz foto výše) jsme hned v prvním roce po výsevu zaznamenali zplanělou oranžově kvetoucí sluncovku kalifornskou (Eschscholzia californica), která se přirozeně vyskytuje v Severní Americe, ale v tomto případě byla součástí vyseté směsi. Fotografie zachycuje jakýsi genius loci, kdy se zplanělá severoamerická sluncovka nachází v podrostu u nás již dlouhodobě etablované invazní nepůvodní rostliny netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), která se přirozeně vyskytuje v Himaláji. Netýkavka byla původně také pěstována pro okrasné účely, ale řadu let již patří k nejproblematičtějším a nejhojnějším nepůvodním druhům na území ČR. Dříve jste ji mohli zaznamenat podél některých vodních toků (vodáci určitě vědí – například Jizera a Orlice), kde místy vytvářela až několikametrové porosty na březích. V posledních letech její invaze postoupila ještě dál a postupně se etabluje v dalších habitatech – (polo)otevřených lesích, okrajích luk a podél různých koridorů ve volné krajině (například železničních tratí). Oblíbené letničkové osevní směsi jsou převážně tvořeny jednoletými druhy, přičemž netýkavka a sluncovka jsou také jednoletky, proto nemůžeme podceňovat jejich potenciál (například ve srovnání s vytrvalými druhy) v budoucnosti zplanět a rozšířit do volné krajiny.
V blízkém okolí vyseté květnaté louky v Jizerských horách (viz foto výše) jsme hned v prvním roce po výsevu zaznamenali zplanělou oranžově kvetoucí sluncovku kalifornskou (Eschscholzia californica), která se přirozeně vyskytuje v Severní Americe, ale v tomto případě byla součástí vyseté směsi. Fotografie zachycuje jakýsi genius loci, kdy se zplanělá severoamerická sluncovka nachází v podrostu u nás již dlouhodobě etablované invazní nepůvodní rostliny netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), která se přirozeně vyskytuje v Himaláji. Netýkavka byla původně také pěstována pro okrasné účely, ale řadu let již patří k nejproblematičtějším a nejhojnějším nepůvodním druhům na území ČR. Dříve jste ji mohli zaznamenat podél některých vodních toků (vodáci určitě vědí – například Jizera a Orlice), kde místy vytvářela až několikametrové porosty na březích. V posledních letech její invaze postoupila ještě dál a postupně se etabluje v dalších habitatech – (polo)otevřených lesích, okrajích luk a podél různých koridorů ve volné krajině (například železničních tratí). Oblíbené letničkové osevní směsi jsou převážně tvořeny jednoletými druhy, přičemž netýkavka a sluncovka jsou také jednoletky, proto nemůžeme podceňovat jejich potenciál (například ve srovnání s vytrvalými druhy) v budoucnosti zplanět a rozšířit do volné krajiny.
Foto | Kateřina Štajerová / Botanický ústav AV ČR

Proč tedy zdviháme varovný prst? Jedním z důvodů je, že v důsledku nevhodných výsevů komerčních směsí do volné krajiny může v budoucnosti docházet k tzv. homogenizaci („McDonaldizaci“) české krajiny. I na našem malém území jsou totiž populace většiny původních rostlinných druhů variabilní a vzájemně různorodé. V různých oblastech se i relativně hojné a „obyčejné“ druhy vyznačují specifickými vlastnostmi a genetickou strukturou, která odpovídá místu, kde se příslušné populace vyvíjely. Výsevy komerčních směsí dovezených ze zahraničí či výsevy komerčních směsí původem z druhého konce České republiky pak tuto variabilitu stírají. Vhodnějším přístupem je použití regionálních směsí. Ty berou v úvahu genetickou příslušnost rostlinných druhů charakteristických pro daný region či oblast. V případě, že ve vašem regionu není k dispozici žádná firma produkující lokální osivo, je další možností najít v okolí nějakou druhově pestrou louku s podobnými ekologickými podmínkami, dohodnout se s jejím majitelem, nechat porost přezrát, sklidit ho a rozsekaný materiál (mulč) na zájmové lokalitě rozhodit a zavláčet. Tím se alespoň část druhů uchytí hned v prvním roce po výsevu. Případně lze tento materiál doplnit o menší příměs vhodných lučních trav. Další podrobné informace týkající se této problematiky zájemci o „přírodě blízké“ osevní směsi mohou získat například ze standardů péče o přírodu a krajinu, viz „Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv“ a „Krajinné trávníky“. Tyto dokumenty by měly být základním pomůckou, jak se v této problematice alespoň pro začátek zorientovat, a to ještě předtím, než se rozhodneme ke koupi komerční směsi pro vlastní výsev své květnaté louky.

Velký problém, který jsme prozatím naštěstí zaznamenali jen u firmy Planta naturalis, je poměrně nezanedbatelný podíl ohrožených druhů v osevních směsích (až třetina), které jsou zařazeny na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Červený seznam klasifikuje stupně ohroženosti rostlinných druhů na jedenáctičlenné stupnici od vzácnějšího taxonu vyžadujícího pozornost až po vyhynulý taxon. Určení stupně ohroženosti je ovlivněno četností výskytu daného druhu na našem území, ale i tím, jak se rostlinný druh dokáže adaptovat na neustále měnící se podmínky prostředí. Jedná se tedy o složitý a dynamický proces, do něhož nyní bohužel uměle zasahuje distribuce ohrožených druhů z osevních směsí do volné krajiny. V budoucnosti tím bude zřejmě negativně ovlivněna nejen naše znalost o rozšíření přirozených populací ohrožených druhů, ale i jejich smysluplná ochrana.

Ještě větším problémem některých komerčních směsí je výskyt druhů, které ve směsích vůbec nejsou deklarovány, ale přesto se tam jako příměs vyskytují. Z loňského roku pochází zkušenost z jedné lokality nedaleko Prahy, která byla oseta směsí „Mezofytní louka – pícní a pastevní“ právě od firmy Planta naturalis. V porostu vzešlém ze zmíněného osiva jsme nalezli druhy, které se na místě nevyskytovaly v předcházející letech a zároveň neměly být součástí dané směsi. Téměř shodnou sestavu nedeklarovaných druhů zaznamenal jeden z našich kolegů na rovněž nově oseté louce v okolí hradu Rožmberk, přestože obě lokality jsou od sebe vzdáleny zhruba 120 km. Konkrétně se jednalo o hadinec jitrocelovitý (Echium plantagineum), koriandr setý (Coriandrum sativum), krásnoočko barevné (Coreopsis tinctoria), morač větší (Ammi majus) a silenku svazčitou (Atocion/Silene armeria). Všechny zmíněné druhy se v České republice přirozeně nevyskytují, proto je řadíme mezi nepůvodní druhy naší květeny.

Takto může několik let po výsevu vypadat přirozená (původní) louka, pokud použijete některou z komerčně prodávaných regionálních směsí. Takové směsi jsou vhodné pro výsev do volné krajiny v příslušném regionu a skutečně mohou napomoci přírodní rozmanitosti. Na rozdíl od letničkových směsí nemají okamžitý efekt hned v prvním roce po výsevu a možná nejsou tak esteticky zajímavé, ale pokud původní louku z výsevu dobře založíte a budete ji v následujících letech vhodným způsobem udržovat, bude vám dělat radost po několik dalších let. Navíc nemusíte výsev každý rok opakovat, jako je to v případě letničkových směsí, protože jsou tyto směsi převážně tvořeny vytrvalými druhy.
Takto může několik let po výsevu vypadat přirozená (původní) louka, pokud použijete některou z komerčně prodávaných regionálních směsí. Takové směsi jsou vhodné pro výsev do volné krajiny v příslušném regionu a skutečně mohou napomoci přírodní rozmanitosti. Na rozdíl od letničkových směsí nemají okamžitý efekt hned v prvním roce po výsevu a možná nejsou tak esteticky zajímavé, ale pokud původní louku z výsevu dobře založíte a budete ji v následujících letech vhodným způsobem udržovat, bude vám dělat radost po několik dalších let. Navíc nemusíte výsev každý rok opakovat, jako je to v případě letničkových směsí, protože jsou tyto směsi převážně tvořeny vytrvalými druhy.
Foto | Kateřina Štajerová / Botanický ústav AV ČR

Nepůvodní druhy se v některých osevních směsích vyskytují i záměrně, ať už za účelem podpory hmyzích opylovačů z důvodu prodloužené doby kvetení ve srovnání s našimi druhy, či z jiného praktického a estetického hlediska. Z našeho pohledu použití takového osiva uvnitř sídel nepředstavuje zásadní problém, ale mimo zastavěné sídelní oblasti je již potřeba uplatňovat princip předběžné opatrnosti, protože takové osivo může sloužit jako nežádoucí zdroj semen pro široké spektrum nepůvodních druhů. Ty se pak mohou postupně šířit dále do volné krajiny a v budoucnosti se z nich mohou rekrutovat nové invazní druhy. Jako biologové proto bijeme na poplach a prosíme, aby takové osevní směsi nebyly vysévány do volné krajiny a nebyly používány na obohacení přirozených luk. Nezapomínejme, že velmi problematické invazní nepůvodní druhy současnosti, jako je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) či křídlatky (Fallopia sp. div.), byly také původně pěstovány pro okrasné účely. Dnes však působí velké škody na přírodě i majetku, například snižují druhovou diverzitu původních druhů, majitelům pozemků zvyšují ekonomické náklady na jejich likvidaci, ale mohou představovat i zdravotní riziko pro člověka, jako je to v případě bolševníku.

Zvýšený zájem veřejnosti o osevní směsi prezentované pod zastřešujícím názvem „Květnatá louka“ či „Květnice“ v posledních letech přilákal celou řadu firem. Pro koncového zákazníka tak může být velmi složité se v široké nabídce rychle a dobře zorientovat, aby vybral vhodné osivo pro vlastní výsev. Na rozdíl od firmy Planta naturalis si některé firmy ani osivo neprodukují sami, ale nakupují ho a směsi míchají, případně distribuují osivo dovezené ze zahraničí, o jehož genetickém původu a podrobném složení nemá odborná ani laická veřejnost dostatečné informace. Pokud takové osivo nakoupíte a vysejete na svoji zahradu či záhon, ale za hranice své zahrady jej nepustíte, neměl by to být žádný problém. Splní to svůj účel a vám jistě udělá radost. Pro osetí louky či výsev do volné krajiny ho však rozhodně nedoporučujeme.

Komerčně prodávané letničkové osevní směsi jsou u veřejnosti velmi oblíbené. Bez botanického vzdělání však jen málokoho napadne, že se mnohdy jedná o „směsku“ rostlinných druhů z celého světa, která má s naší přirozenou (původní) loukou jen pramálo společného.
Komerčně prodávané letničkové osevní směsi jsou u veřejnosti velmi oblíbené. Bez botanického vzdělání však jen málokoho napadne, že se mnohdy jedná o „směsku“ rostlinných druhů z celého světa, která má s naší přirozenou (původní) loukou jen pramálo společného.
Foto | Kateřina Štajerová / Botanický ústav AV ČR

Rádi bychom také upozornili na osevní směsi od firmy Černý – BioPro s.r.o., která má ve svém portfoliu celou řadu nádherných letničkových směsí, ale některé mají možná trochu nešťastně zvolené názvy. Konkrétně máme na mysli „Plzeňskou květnici“, „Strakonickou louku“ či „Lednickou radost“. Mohou totiž v potenciálním zájemci vyvolávat pocit, že jde o lokální osivo či regionální směs lučního kvítí z Plzeňska, Šumavy či Lednicka, ačkoliv tyto směsi nemají s přirozenou loukou vůbec nic společného. Příkladem, kdy koncový zákazník špatně pochopil, co koupil, je následující televizní reportáž, která navíc divákům předkládá mnoho zavádějících informací. Například, že „Strakonická louka“ by měla evokovat šumavskou podhorskou louku anebo že vytvoření divoké louky ze semen dovezených ze Šumavy by trvalo několik let, zatímco při použití semen z výsevu je výsledek v podstatě okamžitý. Diváci, kteří zhlédnou tuto reportáž, pak mohou nabýt dojmu, že tuto osevní směs lze použít pro výsev do volné krajiny či na obohacení přirozené louky v okolí, ačkoliv nemá tato směs s přirozenou loukou vůbec nic společného. Na rozdíl od skutečných českých luk, kde dominují naše původní vytrvalé rostliny, diskutovaná směs „Strakonická louka“ je tvořena letničkami, původem převážně ze Severní Ameriky, například sluncovkou kalifornskou (Eschscholzia californica), krásenkou zpeřenou (Cosmos bipinnatus) nebo lokankou lepou (Clarkia unguiculata). Výhodou letničkového porostu je, že má v podstatě okamžitý efekt. První rok po vysetí už porost pestře kvete, ale do druhého roku dojde k přesevu jen několika málo druhů, čím se ztrácí výhoda skutečné louky. Pokud tedy chceme dosáhnout stejného efektu jako v předchozím roce, musíme výsev zopakovat, přinejmenším dosít některé druhy.

Ačkoliv se to zprvu nemusí zdát, náležitá příprava půdy pro výsev, vlastní výsev a následné obhospodařovaní květnaté louky (v tom užším a „přírodě blízkém“ slova smyslu) je poměrně náročná činnost zahrnující široké spektrum teoretických i praktických odborných znalostí. Doporučujeme vám proto, abyste se v případě pochyb (například ohledně vhodnosti složení osevní směsi pro použití ve vašem regionu, přípravy substrátu atp.) obrátili na odborníky – zahradní či krajinné architekty, (geo)botaniky, invazní ekology, pracovníky regionální pobočky ČSOP atp. Mějte totiž stále na paměti, že pokud vyberete vhodné osivo a květnatou louku dobře založíte, ušetříte si tím v dalších letech případné zklamání, ale i nemalé finanční náklady.


reklama

foto - Zdeněk Kaplan a František Krahulec Kateřina Štajerová,
Kateřina Štajerová, Zdeněk Kaplan a František Krahulec
Autoři jsou pracovníky Botanického ústavu AV ČR Průhonice.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

12.3.2021 07:25
Autoři trefili hřebík na hlavičku. Přesně stejné postřehy a dojmy mám z podobných komerčních směsí typu "květnatá louka". A rozhodně dle osobního pozorování po okolí jde o komerčně poměrně "úspěšné" produkty.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 07:31
Mě jen udivuje, jak je možné, že nějaká firma z oboru je něčeho takového vůbec schopná... podělaná globalizace!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.3.2021 09:04 Reaguje na Karel Zvářal
Byznys je byznys. Hlavně aby to bylo pestré a vyklíčilo toho co nejvíce, aby si zákazník nestěžoval.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 09:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pointa je v tom, že dnes může tzv. "podnikat" kdejaký nýmand. A výsledek je takový, jako u toho Vašeho souseda...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 12:42 Reaguje na Karel Zvářal
Globalizace jistě nezačala Davosem, kde to nabralo průmyslový charakter. To zkraje uvedené, to byly pokusy vylepšit stávající poměry (kožešina, maso, dřevo...), a po mnoha desetiletích můžeme hodnotit přínosy i mínusy. Snad tímto článkem dojde ke změně a bude větší poptávka po domácí produkci, neb květnaté louky znám ...(raději pomlčím o době), v dnešním průmyslovém a "chytrém" hospodaření se preferuje jednoduchost a tržní hodnota.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.3.2021 09:28 Reaguje na Karel Zvářal
Na globalizaci bych to nesváděl. Tedy pokud za její počátek nepovažujeme třeba zavlečení vejmutovek, ondater nebo akátů v 18. století. Tomuhle bych říkal spíš byznys bez skrupulí. Ti co ta semínka míchají asi budou vystudovaní zahradníci nebo min. lidé botanikou nějak políbení. A laiky by od nákupu a použití asi odradila jen drahá a propracovaná kampaň v médiích.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 12:42 Reaguje na Dalibor Motl
Nějak jsem netrefil-(viz. výše)
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.3.2021 07:54
děkuji za článek. víceméně mi potvrzuje to, k čemu jsem klopotně dospěl.
když chci kytičkovou louku, najdu si v okolí louku, která se mi líbí, a z ní si (po dohodě s majitelem) něco lokálně správného "zavleču" na vzdálenost pár stovek metrů. třeba výměnou "drn za drn" v předjaří nebo na podzim. nebo mulčováním zeleným senem, několikrát opakovaným po náručích dle kvetení a dozrávání semen tak, abych postihl kytky rané i pozdní.

samozřejmě osev komerční směsí není nic apriori špatného, ale omezil bych to na "sportovní" nebo "zátěžový" trávník v okolí domu na prostoru, kde se žije a dupe.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.3.2021 14:24 Reaguje na Lukas B.
Tak tak. Takto k tomu přistupuji i já. Když člověk chce něco hodnotného a smysluplného, tak k tomu většinou nevedou jednoduché a laciné cesty. Ale je komické sledovat lidi, jak mě u takových aktivit pozorují a z jejich pohledu je výrazně patrné nepochopení a údiv nad tím co dělám :D
Odpovědět
MS

Milada Schlingerová

12.3.2021 22:16 Reaguje na Lukas B.
Určitě je to správný postup, jen bych se otřebovala zeptat, jak toho docílím, když v okolí pár stovek metrů (možná i pár kilometrů) jsou pouze kopřivy z přebytku dusíku z okolních polí a nebo jílek, z bývalých jílkových monokultur z minulosti, jinak jen sečené trávníky, řepka a ječmen. Jak v takové situaci postupovat, aby porost byl původní a neohrozil přírodu geneticky neidentickými druhy. Nemyslím nepůvodními v ČR ale nepůvodními v této lokalitě. Jak postupovat, když není kde brát a v ovocném sadu nechci sečený golfový trávník. V lokalitách, kde se původní porosty vyskytují toto lze provést, ale v mrtvé zemědělské krajině je to velmi špatně realizovatelné.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.3.2021 08:15 Reaguje na Milada Schlingerová
nojo, to holt máte blbý. ale to bych se divil, kdyby ve vsi nebyla aspoň jedno zbořeniště se zanedbanou zahradou, za vsí svah zářezu silnice nebo nějaké podobné na první pohled nevábné ale velmi rozmanité místo.
nakonec si to zelené seno můžete přivézt i z výletu, jediné pravidlo je podobná klimatická oblast a podobná geologie, jánevím dejmetomustonožka z podkrkonoší na severní plzeňsko.
Odpovědět
MS

Milada Schlingerová

13.3.2021 09:47 Reaguje na Lukas B.
Na to mám pocit právě tento článek upozorńoval, že se nemá osivo z jedné části republiky (např. od Planty - Markvartice u Sobotky) stěhovat do jiné části. Že se tím naruší genetická jedinečnost v dané lokalitě. Když si přivezu seno z výletu, udělám v podstatě to samé. Byť osivo z Markvartovic se k nám geologicky, nadm.výškou i klimatem naprosto hodí. Bohužel na luční květiny z našeho okolí se můžu chodit dívat už jen do svého herbáře z 5.třídy. Co nezničily selektivní herbicidy do obilí, dorazí pečlivou údržbou obec nebo zemědělci při tzv.údržbě krajiny, spočívající v pečlivém vysečení a zmulčování všeho, co není polní plodina.Nakonec jediné, co zůstává v okolí jsou ruderální druhy a podrosty křovin.
Odpovědět
MS

Milada Schlingerová

13.3.2021 09:47 Reaguje na Lukas B.
Na to mám pocit právě tento článek upozorńoval, že se nemá osivo z jedné části republiky (např. od Planty - Markvartice u Sobotky) stěhovat do jiné části. Že se tím naruší genetická jedinečnost v dané lokalitě. Když si přivezu seno z výletu, udělám v podstatě to samé. Byť osivo z Markvartovic se k nám geologicky, nadm.výškou i klimatem naprosto hodí. Bohužel na luční květiny z našeho okolí se můžu chodit dívat už jen do svého herbáře z 5.třídy. Co nezničily selektivní herbicidy do obilí, dorazí pečlivou údržbou obec nebo zemědělci při tzv.údržbě krajiny, spočívající v pečlivém vysečení a zmulčování všeho, co není polní plodina.Nakonec jediné, co zůstává v okolí jsou ruderální druhy a podrosty křovin.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.3.2021 12:03 Reaguje na Milada Schlingerová
V dnešní době je to na mnoha místech problém, ale dá se. Je potřeba se tomu poměrně rozsáhle pověnovat a první si prostudovat podmínky místa, které chci set/dosévat. Z toho pak vyjde i to co na takové stanoviště "přirozeně" patří. Z toho už je potom většinou jasné co tam dát.
Odpovědět
DA

DAG

12.3.2021 08:21
Když komerce a neprofesionalita převáží nad zodpovědností. Firmy by si měli uvědomit, že mají své produkty správně pojmenovat ne jako ala Moravský vrabec a podobně.
Založit květnatou louku z výsevu je skutečně těžká věc. Z vlastní zkušenosti vím, že nakonec na ploše nemáte ani polovinu druhů.
To je daň za to, že prostě do země dáte část semen, které se tam prostě nehodí.
Jednou jsem zkoušel i směs pro zvěř. Bylo fascinující jak ji to přilákalo. Tolik trusu pohromadě jsem nikdy neviděl :) Bohužel to ukazuje jak potravně nerozmanité jsou průmyslové louky pole a lesy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.3.2021 08:56
Kdysi jsem jednomu skalničkáři vytýkal jednu věc. Přivezl z Himalájí nějakou pampeliška a když se mu na zahradě přemnožila, posbíral její semena a rozhazoval je v Beskydech na loukách. Nechápal, že dělá pitomost.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.3.2021 14:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Někdo hold nevidí rozdíl mezi Beskydami a Himalájem no :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.3.2021 09:17
Jako včelař bych z těch fotek mohl teoreticky jásat, ale jako
člověk pohybující se celý život v přírodě, jsem mírně řečeno
šokován, že něco takového někdo vyseje v naší přírodě. Nač pak
ekologové likvidují akáty, netykavky žláznaté a křídlatky ze
kterých mají včely pozdní pylovou snůšku? Vždyť vysévají taky
nepůvodní druhy, které patří maximálně do biopásů, kde budou
za rok zaorány a nehrozí trvalá devastace lučního společenstva.
Je vidět, že se do ochrany přírody montují neználci, ba přímo
hlupáci, ale umějí své "úspěchy" ještě i zpropagovat. Hnus!
Správný a levný postup dělá pan Lukas B. a má mé sympatie, protože
postupuji podobně. Já pouze na vycházkách plním kapsy osivem
z podobných luk a na zanedbaných zatravněných pozemcích je vysévám, Bez narušení drnu je ale vzcházivost nízká a chtělo by tomu pomoci pastvou a nebo technikou. Ale i tak se místy uchytí semínka v krtincích a jiných holých místech. Pak záleží na další údržbě,
kterou ale na cizích pozemcích neovlivním, protože jim stačí
splnit podmínky dotace pro trvalé zatravnění. Za takové pozemky
by ji neměl ale stát vůbec vyplácet, protože to není louka,
ale pouze dvou či tří druhová zatravněná orná půda.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

12.3.2021 10:38
Co již nezměním je, že jsem tuto firmu podpořil koupí osiv. Ale s úmyslem použití v intravilánu. Výsevem těchto produktů v širším centru Prahy tedy nic nezkazím? Ostatně těžko se hledá v Praze regionální směs či louka s "regionální" skladbou rostlin...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 10:44 Reaguje na Kajetán Hostička
Zato reklamu na sekačku pro angličana máte v nabídce neustále. Holt, na tom bejlí je lítá nějaká odporná havěť, tak jim ty rejdy zarazíme...
Odpovědět
MF

Martina Fabšičová

14.3.2021 14:47 Reaguje na Kajetán Hostička
Dobrý den,
kontaktujte, prosím, Mgr. Petra Karlíka (karlik@fld.czu.cz).
Zabývá se mimo jiné tvorbou regionálních směsí i pro oblast Prahy
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.3.2021 11:00
Možná by pomohlo, kdyby jste publikovali, jaké je složení těchto typických luk i pro jiné lidi, než je odborníky, kteří rozumím výrazu Alopecuretum. Ale ono to i existuje, jen se musíte naučit latinu:
http://www.botanickafotogalerie.cz/fotogalerie.php?lng=cz&latName=Agrostio%20caninae-Caricetum%20diandrae&title=Agrostio%20caninae-Caricetum%20diandrae%20|%20mezotrofn%C3%AD%20ra%C5%A1elini%C5%A1t%C4%9B%20s%20bore%C3%A1ln%C3%ADmi%20ost%C5%99icemi&showPhoto_variant=photo_description&show_sp_descr=true&spec_syntax=syntaxon&sortby=lat
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.3.2021 11:01
Akorát to nebývá tak hezky barevné.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

18.3.2021 15:57 Reaguje na Katka Pazderů
No právě, běžný občan si pod pojmem kvetoucí louka představí spíš barevně rozkvetlý zahradní záhon a z lučních květin si představí nanejvýš kopretinu. Ale to je o vzdělávání a osvětě. Jak vidno, ekologové by měli široké pole působnosti. Obávám se ale, že se raději věnují tématům, která budí vášně, než tématům, která by byla pro krajinu skutečně užitečná, ale nekouká z nich senzace.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

23.3.2021 06:28 Reaguje na Marcela Jezberová
No ne, že by toto téma nebylo důležité, ale jsou i důležitější témata a těm se ekologové věnují... že často říkají nepříjemnou pravdu a že to budí emoce není divu. I nepříjemnou pravdu je potřeba přijmout. Zvlášť, když je to nejvyšší zájem i nás lidí...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.3.2021 12:10
Hned na začátku uvedu, že firmu Planta Naturalis,Markvartice u Jičína znám, třikrát jsem ji navštívil a také on-line nakoupil jejich osivo.

Poté,co si přečtete článek vědátorů, zkuste zabrousit na jejich webovky a přečíst si je také.

Článek mám za zavádějící ,mezi řádky vyvolávající antipatii k zahradnictví tam uvedenému.
Škoda, že nikdo z vás není poblíž,abych ho v květnu provedl okolím. Buď řepka nebo kukuřice, v nejlepším případě monokulturní cizorodé traviny zaseté kolchozníky od Uničova, aby krávy měly na zimu co žrát.(senáž).

Mám-li si volit ze dvou přístupů, nemít v krajině téměř nic ,nebo typickou květnici (i s rizikem nepatrných nepůvodních rostlin) půjdu do varianty b).
Výlevy , jak zdvořile někoho požádáte o vyrytí nějakých původních rostlin a jak vám vyhoví, odkazuji z 99% do říše bajek. Vlastní zkušenost.

Několikráte jsem zkusil obrazit úřady s námětem na cílený přenos některých rostlin z místa A do místa B, kde původně byly.
Označen za blba, v lepším případě za člověka neznalého vyhl.o chráněných druzích-absolutní zákaz cokoli jakkoli - a na výjimku zapomeňte.
===========================================================
Něco jiného je se na problém dívat suchopárným pohledem z Ústavu/vědátoři a něco jiného je aktivně přispět malým dílkem k udržitelnosti krajiny.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

12.3.2021 21:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím jak vy, ale jeden úřad si přímo objednal "zelené setí" na druhově chudších loukách, z okolních druhově bohatých luk.
A první nesmělé pokusy byly asi před 15 roky.
Takže na úřady bych celoplošně nenadával, ale víc na ten který, málo osvícený úřad.
Faktem ale je, že proces "zeleného setí" je pomalý. Projevuje se po několika letech. A naopak - efekt zasetí koupeným osivem je rychlý. Takže jediné co to brzdí je cena květnatých osiv.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.3.2021 12:09 Reaguje na Pavel Jeřábek
Všechno je to pouze příběh pohodlnosti určitého druhu lidí. Tak jako skoro každé téma na ekolistu...

Když chci něco udělat dobře, tak to většinou není jednoduché a je pak otázka jestli zvítězí pohodlnost a nebo chuť dělat něco prospěšného.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

12.3.2021 12:34
Do iniciativ o druhově bohatší krajinu v dominanci monokultur se vmísili zlatokopové. Možná by bylo dobré se zamyslet nad procesem schvalování pro uvádění na trh, nebo rozšíření kompetencí odborů ŽP. Viděl jsem soutěž v zahraničí o nejvíce druhově pestrou louku, kde po loukách chodil s majiteli komisař.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.3.2021 13:00
hele, zeptám se takhle blbě (poučte mě, nedělejte si srandu):
co takhle zavlékání jednodruhových semen rostlin tam, kam patří a kde jsou chráněné/ohrožené/ustupující. do jaké míry tím ohrožuji původnost místní populace? dobro nebo zlo?
kupříkladu krkonoše a hořec tolitovitý nebo zvonek klubkatý. mluvím o zavlékání na vlastní louku, ne nějaký velkoplošný záměr.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.3.2021 13:12 Reaguje na Lukas B.
páč něco takového samozřejmě nikde nerejpám.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.3.2021 13:20 Reaguje na Lukas B.
Já jsem pro, původnost místní populace v tomto případě je zcela irelevantní.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.3.2021 14:20
Na člověkem zaviněný kopals světa neexistují jednoduchá řešení, která koupím na netu a rozhodím po pozemku. To je jasné.. teda těm co se o problematiku zajímají do hloubky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2021 16:33
Samotná výroba semen i původních druhů a jejich prodej a rozsévání do větší vzdálenosti než řekněme jednotky kilometrů svým způsobem škodí životnímu prostředí. Dochází totiž k snižování genové diverzity těchto rostlin.
Původně totiž květnaté travní porosty vznikly z extenzívních luk, kdy se po desetiletí až století ty luky obhospodařovaly +- stejně. Například sekaly na seno vždy v určitém stavu porostu na konci května a potom na otavy v srpnu nebo se tam pásl vždy zhruba stejnou dobu do stejného stavu vypasení atd dobytek. Tím se podpořily místní druhy, které tuto určitou dobu dokázaly vykvést a vysemenit, v závislosti na místních podmínkách příslušného mikroregionu, půdních a vlhkostních podmínkách pozemku plus místního klimatu. Tak v podstatě v každém mikroregionu vznikla populace rostlin optimálně přizpůspobených místním podmínkách a s originální místní kombinaci genů.
Tím, že se dnes semena i původních rostlin někde v nějakém místě získají, rozmnoží do nějaké polní monokultury, z té se získají semena a ta se potom prodávají v eshopu, rozesílají poštou všude možně a vysévají, znamená, že se ty genetické , kombinace sjednocují. Pod tlakem výsevů dovezených semen zanikají v těch rostlinách původní místní genové kombinace přizpůsobené místním podmínkám a genové složení těch rozšiřovaných rostlin se uniformuje. A pokud to půjde takhle delší dobu a bude se to dělat intenzívně, může se nakonec stát, že na území celé ČR nebo ještě na větším území, daném distribucí těch semen, bude místo stovek a tisíců genových liní s různými vlastnostmi přizpůsobených svým stanovištím pouze jedna nebo několik unifikovaných linií.
Mohou tak zaniknout linie, které by se v budoucnu mohly použít k nějakému pěstování a šlechtění nebo třeba k nějakému křížení s nějakou jinou hospodářskou rostlinou.
Nebo třeba naopak, všechny pár vítězných unifikovaných linií může být citlivých třeba k nějaké nově se objevené nemoci nebo parazitu. Potom by mohlo dojít k nějakému náhlému odumírání nebo rovnou vymizení příslušné rostliny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2021 16:46
Mimochodem, s netýkavkou žláznatou mám docela velké zkušenosti a podle mne to není invazivní rostlina. A to z těchto důvodů.
Za prvé je světlomilná. Proto i když se někde přemnoží, nedokáže pod sebou potlačit původní rostlinstvo, na rozdíl třeba od křídlatky. Pouze to rostlinstvo omezí a až netýkavka za cca 10 let začne ustupovat, původní rostlinstvo zase převládne.
Za druhé pro intenzívní růst vyžaduje velmi vysoký obsah živin v půdě. Jakmile ten obsah živin v půde poklesne, už některým původním rostlinám nedokáže konkurovat a je jimi přerůstána.
Za třetí dlouhodobě, během 10 - 20 let do půdy pravděpodobně vylučuje toxické zplodiny, které na samu netýkavku působí, na jiné rostliny evidentně ne. Projeví se to po takových cca 20 letech ústupem výskytu netýkavky až na procenta rozlohy té půdy a silným omezením růstu.
Netýkavka žláznatá trvale prosperuje jen na plochách, kde jsou pravidleně dodávány živiny třeba znečištěnou vodou a která je aspoň jednou za několik let proplachována množstvím vody třeba při povodních. Takže v říčních korytech a na přilehlých pozemcích.
Odpovědět
AM

Anežka M

17.3.2021 08:51 Reaguje na Radim Polášek
Jj, taky mám ten pocit, že s netýkavkou to není tak horké. Třeba na Orlickoústecku jsou její stavy co za posledních 30 let pamatuju furt víceméně stejné. Už ji nevymýtíme, ale invazi si představuju trochu jinak.

Podobně akát na jižní Moravě. I když tomu se po suchých letech otevřely další biotopy, skalnaté stráně kde to v důsledku sucha zabalily borovice.
Odpovědět
MP

Miroslav Pokorný

12.3.2021 17:23
Článek je typickou ukázkou, možná nechtěné, manipulace. V úvodu je zmiňována firma Planta Naturalis a je jí vytýkáno jako velký problém, že v jejích vypěstovaných osivech se nacházejí i některé chráněné druhy a některé zdomácnělé nepůvodní byliny. Dále je převážná část článku věnována komerčním zneužití pojmu Květnatá louka těmi, kdo nic nepěstují a dovážejí osiva nepůvodních bylin, které hezky kvetou (alespoň na obrázku na obalu) a vydávají je za českou květnatou louku, nebo alespoň navozují u zákazníka tento mylný dojem. To se firmy Planta Naturalis, která je v ČR průkopníkem v pěstování osiv českých květnatých luk vůbec netýká ale přesto článek vyznívá, jako kdyby ona byla původcem všeho zla a viníkem McDonaldizace české krajiny. To je dost nefér.

Firmu Planta Naturalis znám mnoho let z doby, kdy pěstování osiv lučních květin byl malý zázrak. Já jsem s úspěchem před lety z jejich osiva založil v polabí českou květnatou louku na svém půlhektarovém pozemku (původně zemědělská zahrada, kde by jinak převážně rostly nepůvodní, do Čech zavlečené plevely) Po přečtení článku jsem nyní zarmoucen, jak jsem přírodě vlastně ublížil.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.3.2021 18:46 Reaguje na Miroslav Pokorný
Taky to tak vnímám , a nechápu, kde se averze autorů k osobě Ing.Bradny, jednatel firmy Planta Naturalis s.r..o. vůbec vzala.
Odpovědět
MS

Milada Schlingerová

12.3.2021 21:26 Reaguje na Miroslav Pokorný
Také firmu Planta Naturalis znám, od jejího začátku po revoluci, ze seminářů, exkurzí a akcí ručního sečení ohrožených luk. Jsem velice překvapena útokem na jejich činnost a hozením této firmy do stejného pytle s komerčními firmami, které množí osiva např. v Africe či již.Americe a prodávají v prvé řadě letničkové směsi, které nepatří do krajiny, ale do intravilánu města. Také doporučení lokálních prodejců osiva je zbytečné, žádní jiní než Planta Naturalis v ČR neexistují. V krajině, která je zdevastovaná intenzivním zemědělstvím,bez jediné normální louky, se hledá původní osivo jen těžce a pokud si osivo dovezu odjinud, už je opět nepůvodní. Také máme doma v ov.sadu jejich mezofytní louku květnatou a v krajině, kde se mění pouze ječmen za řepku, každý kousek zelené plochy je 5 x ročně mulčovaný, aby ani lísteček nekoukal, orbu nikdo nedělal 30 let,všechny louky jsou přeměněny a jílkovo vojtěškové monokultury, by měla být naše louka v sadu, kam se vrátily vřetenušky a jiní motýli ohrožením divoké přírody. Teď nevím, ak se k tomu postavit.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

12.3.2021 22:38 Reaguje na Milada Schlingerová
Na internetu jsou nějaká osiva z Bílých Karpat, Mor. Krasu a Krkonoš. Je škoda, že jinde ty reg. osiva mají jen třeba ochranáři pro vlastní použití (co vím), nebo po kontaktovani. Daly by se použít alespon v místech, kde by návrat původních druhů trval věky...Asi to bude drahé. Někde jsem četl o použití sena z luk v místních rezervacích, ve kterých někdy regionalni zdroje rostlin ještě nevymizely-to by chtělo kontaktovat aopk...
Odpovědět
MS

Milada Schlingerová

12.3.2021 23:35 Reaguje na Kajetán Hostička
Děkuji za informace, jsme na okraji ostravské jižní průmyslové zóny. Připadaly by v úvahu Beskydy, jen nevím, zda to již není příliš vzdálená lokalita. Máme sice poblíž malé CHKO, ale na vápencích, které na našem pozemku nejsou, většina druhů by se přenést nedala. Jen mám obavu, že pro většinu nadšenců, co by byli ochotni se na svém pozemku poctivě starat o luční porost je tato možnost nedostupná,jednak o ní neví a asi by nebyli ochotní podstoupit jednání s CHKO o osivu či senu. Cesta osiva Planta Naturalis je pro většinu běžných zahrádkářů a majitelů ovocných sadů dostupná volba. Bohužel neexistue jejich volně dostupná regionální verze pro tzv.běžného neinformovaného uživatele ze sběrů z místních lokalit. A vidím,že zájem o kvetoucí louku v ovocném sadu roste. Lidé si uvědomují, že hmyz mizí a snaží se pro to něco dělat. Jen nemají moc možností, než jít cestou komerčních osiv, pokud si nedají opravdu hromadu práce se zajišťováním původních rostlin. Ještě mně napadla jedna otázka, jak s geneticky původními druhy zamíchá nákup sena pro hospdářská zvířata, které se často vozí na pastviny přes půl republiky z úplně jiných lokalit. Senaři v Beskydech a Jeseníkách v suchých letech zásobují chovatele v nižších polohách např. i v Polabí, kde díky suchu nebylo možné sklidit dostatek sena na celou sezónu. Vidím to i v okolí, než aby si chovatelé usušili z místních zdrojů, nechají si dovézt balíkované, hlavně ať nemusí sekat a sušit a na svých pozemcích raději udržují trávník.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

13.3.2021 12:52 Reaguje na Milada Schlingerová
https://www.jarojaromer.cz/jak-si-udelat-vlastni-kvetnatou-motyli-louku/

S tím senem-asi to tak bude, ale alespoň to budou nehomogenní zdroje.
Odpovědět
JK

Jiří Kubík

12.3.2021 21:18
Možná se zeptám hloupě ale není vysévání nepůvodních rostlin do české přírody nezákonné?
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

12.3.2021 22:50 Reaguje na Jiří Kubík
To platí v chko, np a dalších chráněných uzemích. Třeba v těch Jizerkách to bude nezákonné a mělo by se to řešit. I jinde nějaká doporučení asi budou. Teď se řeší invazní novela, takže se situace možná ,,nějak,, změní. Máme tady blázny jako p. Kotta, kteří se pokouší cokoliv nějak zkazit...
Odpovědět
AH

Ales Horeni

12.3.2021 23:54
Dobrý den. Firmě Planta Naturalis byste měli poděkovat za dlouholetou práci na poli ochrana přírody a právě i za existenci regionálních travních směsí. Ale kdepak! Jakpak by to vůbec bylo možné, aby někdo vysel kytku z Červeného seznamu do kdejakého příkopu u silnice? Takové vzácné kytky mají přece hezky spořádaně vyhynout. Domnívám se také, že genetická jedinečnost našich rostlinných i jiných společenství je takové zaklínadlo. Malé populace jsou přece právě proto ohrožené, že tam dochází ke genetickému posunu díky izolaci a tím oné protěžované genetické výjimečnosti. U kolika druhů je však reálně zmapována genetická variabilita? Osobně se domnívám, že výsev květnatých luk není nic proti ničemu. V přírodě samotné i bez člověka by se ty kytky nedrželi na stejném místě. A neodpustím si ještě poznámku k netýkavce žláznaté jako jednomu z dalších zástupců čirého zla. Kdyby ochrana přírody přestala tuto rostlinu likvidovat a ušetřené prostředky věnovala na rozumnější účely, nic by se nestalo - promrhané miliony. Tímto názorem si dovolím vyvážit ten ultra zelený purizmus.
Odpovědět
VP

Vlastimil Plecháč

13.3.2021 19:43
Vážení,
čestně prohlašuji, že na fotografiích jsou zobrazeny dva záhony o velikosti 3x8m, mnou vyseté ze semen od firmy Černý. Záhony jsem vysel již čtrvtým rokem na pozemku, který byl kdysi užíván jako smetiště a skládka odpadu místní fabriky. Záhony byly vysety pro potěšení kolemjdoucích očí, pro zkrášlení celého místa a v neposlední řadě jako pastvina pro naše včely (včelín je vidět na fotografii). Za celou tu dobu jsem neviděl, že by se květiny rozmnožily na louku, která je vedle. Louka je vždy do půlky června posekaná, pak slouží jako pastvina kravám a do prvního sněhu se na ní pase stádo ovcí.

Invazivní rostlina, která je vidět na fotografii, se do záhonu nedostala ze semen zmiňované firmy, ale ze zeminy, která byla v místě léta složená, a je plná těchto invazivních rostlin. My ji však nedokážeme dokonale odplevelit.

Text pod těmito fotografiemi, je tedy zavádějící až lživý. Prosím nedělejte to, lži a nenávist tento záhonek šířit neměl, té je v naší společnosti již dost. Založit tento záhon dalo opravdu moc práce, ale odměnou bylo spoustu úsměvů a radosti, kterou dal obyčejným lidem.

Pokud by se autoři chtěli dozvědět více, najdou mě 200m od tohoto záhonu. Žiju zde bez mála 50 let a louky plné květin a motýlů pamatuji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.3.2021 10:36 Reaguje na Vlastimil Plecháč
Děkuji za vysvětlení a jako včelař toto chápu. Článek ale
vyzněl jako o trendu takto "zachraňovat" všechny louky.
Vámi popsaný pozemek lze považovat za pokus a ne nějaký
trend obnovy květnatých luk. Jinak jsem o něco výše psal,
že by mi podobné směsky nevadily v biopásech, kde by se
následně zaoraly a nehrozilo nějaké masivní šíření po okolí.
Osobně preferuji svazenku a pro pozdní snůšku pylu hořčici, kterou vysévám po sklizni česneku a velmi ranných brambor.
Ta záplava květů v září a říjnu je lákadlem pro všechen
hmyz z okolí, když už toho v přírodě moc není. Vinu
za vymizení květnatých luk přičítám špatnému načasování
kosení luk a nenarušováni souvislého udusaného travního drnu.
Louky se kdysi po pokosení zahrabávaly i strojními(za koně)
hraběmi a taky občas bránovaly kvůli vyhrabáni stařiny. I to
vypálení stařiny mívalo svůj význam, protože pochybuji o tom,
že souvislý mulč mezi trsy odolných travin dovolí vzejít
osivům lučních květin a jejich rostlinkám se přes něho vůbec
proklubat na světlo. Navíc mulčováním narůstá úživnost louky,
ale pouze pro bujně rostoucí traviny, což ale neprospívá
těm ostatním květinám. Kdo to dělá postaru, tak tu květnatou louku má stále, ale vybudovat ji nanovo je sakra oříšek.
Odpovědět
JD

Jan Doležal

14.3.2021 17:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel tyto směsky také nelze používat na biopásy na okraje polí. I zde hrozí jednak možnost zavlečení potenciálně invazních druhů, ale především výskyt vyhynulých a kriticky ohrožených polních plevelů s cizím původem. Což by mělo za následek zkreslení znalostí o rozšíření, ale také o ekologii druhu. Mohlo by však také docházet k tomu, že se setkají s přežívající populací těchto vzácných druhů a dojde zde k nekontrolovanému křížení, zničení genové variability a oslabení populací.
Samozřejmě zde také musíme počítat se semennou bankou. Některá semínka dokáží v půdě přetrvávat více let. Po jejich vyklíčení pak nemusí být patrné, že zde byla použita směska.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2021 19:43 Reaguje na Jan Doležal
Já taky nevnucuji biopásy do CHKO a NP, ale
do intenzivně obhospodařované oblasti v okolí
lidských sídel, kde je i ta větší koncentrace
včelstev. Mimo by měly být ty klasické květné
louky, ale ani tam nezabráníte třeba invazi
ze zahrad a nebo z okenního truhlíku, pokud
půjde o rostliny schopné přežít v přírodě.
U intenzivně obhospodařovaných pozemků mám
pochybnosti o přetrvání semen a oddenků
většiny rostlin užitých v biopásech, protože
pokud po něm bude následovat třeba pšenice,
tak dnes to bez chemického ošetření nebude
asi možné. Zažil jsem v dětství dědovo pole
na soutoku Odry a Olše s výskytem svláčce,
chrp, vlčích máků a hlavně pcháče. Kombajn
ani samovaz to nezvládl a nastoupily kosy.
Vynaložená práce se nerentovala a dnes se
tam hospodaří s chemií a sklízí kombajny
pole bez jakéhokoliv plevele. Vždy stačila
jarní povodeň a pole bylo jako louka plná
všeho možného z luk a polí z Jeseníků
i Beskyd i bez šířitele člověka. Tak tomu
bylo odjakživa i v přírodě, že to přinesou
ptáci a zvěř v trusu a nebo v srsti.
Nedělejme z komára vola, když se dnes šíří
i nemoci, které by se k nám bez cestování
a globální ekonomiky nikdy nedostaly. Je to
částečně marný boj bránit se zavlékání toho,
či onoho. Už Mongolové sem zavlekli se senem
pro koně dnes u nás chráněné rostliny z Asie
a my je nyní usilovně chráníme.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

15.3.2021 03:38 Reaguje na Vlastimil Plecháč
@Vlastimil Plecháč Dobry den. Je pravda, že biodiverzita mizí pred očima a že nekteří tomu ješte pomahaji. Předpokládám ale, že když se váš pozemek nachází v Jizerských horách, tak nejspíš v chko. Smyslem tohoto nástroje je mimo jine ochrana původních společenstev, proto je zde zakazano šíření nepuvodnich druhu. A ano, i v chko spolecenstva vlivem špatneho hospodařeni chudnou.
Je ale cestou vysadba nejake univerzalni smesi rostlin, ktere minimalně v konkretnim prostředí nemaji co dělat? Není lepší rostlinam spíš zlepšit podmínky pro šíření než zbytečně zavlékat jiné? I když je v článku kontroverze a možná i lež, tohle je tam vysvětleno...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.3.2021 12:16 Reaguje na Kajetán Hostička
Souhlas.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.3.2021 12:32 Reaguje na Kajetán Hostička
Nesouhlas.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist