https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zivotnost-fotovoltaickych-elektraren-je-kratsi-nez-se-predpokladalo?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Životnost fotovoltaických elektráren je kratší, než se předpokládalo

12.6.2024 15:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Popraskaná fólie TPT.
Popraskaná fólie TPT.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČZU
Fotovoltaické (PV) elektrárny jsou významnou součástí energetického mixu. Jejich celkový nominální výkon v ČR dnes činí cca 3500 MWp, celkový počet instalací je více než 170 tisíc PV elektráren a z toho více než 150 tisíc instalací je na střechách rodinných domů. Drtivá většina z nich používá PV panely na bázi krystalického křemíku. Takto velké množství c-Si PV panelů standardního provedení s hliníkovým rámem představuje relativně dobrý vzorek pro statistické hodnocení defektů.
reklama

 
Výrobci uvádějí, že doba životnosti bude až 25 let. Reálně se však ukazuje, že skutečná doba životnosti je zhruba poloviční. Zhruba po 10 letech výrazně roste četnost poruch, z nichž nejčastější jsou delaminace okrajů PV panelů, vznik vodivých kanálů mezi uzemněnými rámy PV panelů a sběrnicemi PV článků, popraskané fólie na zadní straně a lámání PV panelů vlastní vahou vlivem poddimenzovaných podpůrných rámů (viz obr. 1-3).

Nejvážnější poruchy vedou až ke zničení elektronického měniče, jehož náhrada je nákladnější než náhrada poškozeného PV panelu. Jediný poškozený PV panel může buď vypnout nebo poškodit elektronický měnič, ke kterému jsou připojeny desítky PV panelů. To znamená, že taková porucha má multiplikační efekt. I podíl několika procent poškozených PV panelů může způsobit podstatné snížení výroby elektrické energie.

Za posledních cca 15 let se cena PV panelů snížila zhruba patnáctkrát. Částečně k tomu jistě přispěla hromadnost výroby, ale hlavním důvodem bylo použití levnějších a méně kvalitních materiálů a úspornější konstrukce.

Vodivý kanál mezi uzemněným rámem PV panelu a sběrnicí PV článku
Vodivý kanál mezi uzemněným rámem PV panelu a sběrnicí PV článku
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČZU

„To v konečném důsledku muselo zákonitě snížit i reálnou životnost PV panelů,“ říká Vladislav Poulek z Technické fakulty ČZU v Praze, který se touto problematikou zabývá už přes 30 let.

Vladislav Poulek se skupinou pracovníků vyvinul i unikátní technologii, která použitím polysiloxanového gelu dokáže utěsnit vznikající praskliny na zadní straně a tak prodloužit životnost PV panelů až o pět let bez demontáže a za cenu poměrně malé investice v porovnání s výměnou panelů.

Delaminace PV panelu
Delaminace PV panelu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČZU

„Naše nová technologie dodatečného utěsnění PV panelů polysiloxanovým gelem může významně snížit počet poruch PV panelů a měničů. Bylo vybráno několik měničů s efektem pozdního zapnutí a připojené PV panely byly utěsněny transparentním polysiloxanovým gelem. Efekt pozdního zapnutí byl zcela odstraněn. Tuto opravu však lze provést jen v době, kdy zmíněné poruchy teprve začínají. V případě plně rozvinutých poruch je už oprava problematická,“ říká Vladislav Poulek.

Vladislav Poulek se skupinou pracovníků rovněž vyvinul PV panely nové generace, ve kterých jsou PV články zapouzdřeny do polysiloxanového gelu a nikoliv do EVA (etylvinylacetát). Takové PV panely by mohly mít životnost až 50 let, ale budou dražší a proto bude jistou dobu trvat, než se prosadí do výroby i na trhu.

„Životnost PV panelů je dána hlavně kvalitou zapouzdření PV článků, a jen v menší míře kvalitou samotných PV článků,“ dodává i Martin Libra z téže fakulty.


reklama

Karla Mráčková

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.6.2024 16:32
A je po ptákách !
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

16.6.2024 09:38 Reaguje na smějící se bestie
45 komentářů ve stylu "Pane Bože, dej aby sousedovi chcípla koza."
45 komentářů lidí, kteří se vyjadřují k něčemu, co nevlastní a ani neví, jak fotovoltaický panel funguje v praxi.
Jinak nepopírám odborný článek, že i panely mají své mouchy a v mém případě po dvou letech provozu byly splaceny a vyrábí elektřinu 1200W zadara i dnes, když je zataženo.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

28.6.2024 16:23 Reaguje na Zdenek Wenzel
To bych fakt rád věděl, jak se Vám podařilo, aby se zaplatily po dvou letech.
Ty moje taky běží dva roky - a zatím mi návratnost vychází na nejméně 8, spíše 9 let. A to jsem si ještě dal tu práci, že jeden string (třetinu z celé FVE) v průběhu roku naklápím do ideálního sklonu.
Tak prosím, sem s tím tajemstvím, jak bylo té přímo zázračné návratnosti dosaženo!

Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.6.2024 18:28
ekologisti a jejich uhlíková neutralita dostala těžký zásah...
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

12.6.2024 18:42
Děkuji redakci za uveřejnění tohoto článku.

Už se mi z těch PR článků obchodníků s lidskou naivitou dělalo nevolno!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.6.2024 18:55 Reaguje na Jiří Kvítek
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.6.2024 19:57
To je z velké části problém toho, že Fv elektrárny jsou silně propagované a dotované. FV elektrárny si tak pořizují lidi, co tomu moc nechtějí rozumět a nechtějí kolem toho něco složitějšího studovat. Současně se přeceňuje pořizovací cena, která má být co nejnižší a rychlost instalace FV elektrárny, která se má instalovat co nejrychleji. Z toho vycházejí co největší panely o co největším výkonu, dnes to jsou panely o rozměru zhruba 2x1 metr s tuším 144 čipy a o výkonu kolem 600 watt. zatímco dříve se takový výkon skládal z několika mnohem menších panelů s méně čipy. Tak velký panel je logicky poruchovější než několik malých. Současně, aby byla s těmi panely snadná manipulace, se u tak velkých paneů šetří na tloušťce, mechanické pevnosti a zapouzdření.
Byla tak preferována rychlost a snadnost výstavby menší střešní FV elektrárny nad dlouhodobou poruchovostí a snadností opravy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2024 20:01
Je to skoro dva roky, co jsem zde popisoval zkušenosti kamaráda, který se
nechal oklamat reklamou a koupil si jedny z prvních fotovoltaických panelů.
Pominu-li investici(dostal v zaměstnání tučné odstupné), tak pouze a pouze
starosti a zklamání. Po deseti letech téměř polovina zcela nefunkčních a
nebo s tak mizerným výkonem, že jako by ani nebyly. Navíc v té době bez
dotací a pouze v ostrovním systému. No prostě propadák. Těm slevám na ty
současné panely se tak vůbec nedivím, když jsou popisovány ty závady.
Navíc ještě poruchovost měničů a hlavně vodičových propojení. U nich
nikdo nepředvídal likvidační teplo na střeše a nebo naopak větší mráz?
Ne každý plast obojí dobře snáší a pak je už pouze krůček od zkratu a zahoření. Myslím si, že přibylo časovaných náloží iniciujících požáry
budov a navíc problémy při hašení. A to se přece VYPLATÍ ! Bude nejen
co hasit, ale znovu i co stavět!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.6.2024 09:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Žádné likvidační teplo neexistuje. Existují jen určitá prostředí, ve kterých má ta elektronika dlouhodobě běžet bez poruchy. Je rozdíl mít panel na rozpálené střeše kde dává samotná střecha i těch 50 st C a panel klidně i 60 i možná víc a mít panely na stojanu na poli, kde se prostředí téměř vždy ochlazuje výparem vody z trávy nebo půdy. Nebo dokonce samostatný FV panel na balkóně v polovině výšce paneláku.
Na to prostředí musí být ten panel prostě dimenzován, aby se ztrátové teplo vyzářilo bez poškození i z těch spojů i třeba z porouchaného FV chipu. Jsou tam určité kritické teploty, například maximální teplota polovodičového přechodu PN kolem 150 st C, maximální povolená teplota plastových komponent FV panelu, kdy ještě nedochází k příliš rychlé postupné degradaci plastu atd. Je logické, že když bude FV panel v prostředí, kde jeho teplota přes +30 st C nepůjde, mohou být ty prvky mnohem lehčeji dimenzovány a panel tak může být výrazně levnější než když ten panel bude na střeše v létě pravidelně namáhán 60 st C nebo i víc. Podobně jsou na tom kabely, konektory na střeše i další případná elektronika v tom prostředí.
A to nemluvím o odolnosti použitých plastů na UV záření a jejich degradaci vlivem UV, to je zase další kapitola.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2024 16:34 Reaguje na Radim Polášek
Ono certifikát kvality je věc jedna a kvalita věc druhá.
Kvalita versus cena se nedá odrbat a nekvalita je jednou
z cest, jak udělat výrobek cenově dostupnější. Nedávno jsem
tu psal o fóliovnících se zelenou kašírovanou fólií, kde
stačil jeden mrazivý den a následných pár dnů veder a ty
kostičky fólie z kašírovací sítě vypadaly. Ty fóliáky mají
taky certifikát kvality a to nikdo z odborníků nevidí to,
co vidí ti, co se napálili? Já osobně viděl ten seškvařený konektor a zkřehlé plasty na jiných vyměněných konektorech. Ten plast asi potřebnou kvalitu pro daný přechodový odpor nemá a nebo do jiných povětrnostních podmínek, kde je lépe
chlazen, než v tom vedru na střeše. Zákazník-laik to ale
neví a spoléhá se na odborníka a certifikát k danému výrobku. Pokud ale klame jeden a nebo dokonce oba, tak
uvěří, ale následně na to doplatí. Dotace povzbudily
nárůst pochybných dovozců i montážních firem a zdánlivá
výhodnost s dotací se může zákazníkům stát noční můrou.
Konkrétně včera byl na NOVĚ v pořadu : Na vaší straně
zářný příklad děsivé neodborné montáže fotovoltaiky
firmou, kde revizní zprávu vystavil technik, který na
stavbě fyzicky ani nebyl a vystavil ji z tepla kanceláře.
Vlastník po opakovaném spálení elektroniky plynového
kotle napájeného proudem od měniče solárů sám odpojil
a povolal jiného revizního technika. Ten zcela zděšen
mu doporučil odstoupení od smlouvy a odstranění stavby.
A to prosím dostal majitel všechny potřebné certifikáty
umožňující uvedení solárů do provozu. Co si pak mám asi
tak myslet o certifikátech a revizních zprávách techniků,
kteří fyzicky stavbu ani neviděli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.6.2024 10:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestliže má elektronika dlouhodobě pracovat třeba při vnější teplotě 80 st C, tak pokud je správně navržená, tak takhle pracovat bude. Maximální povolená teplota polovodičových přechodů je okolo 150 st C a to je pro odvádění ztrátového tepla ještě dost velký rozdíl teplot. Jenom se naddimenzují chladiče, odhadem dvakrát nebo možná až čtyřikrát nebo se použije silnější polovodičová součástka, která při daném výkonu generuje méně tepla, prověří se chlazení dalších výkonových komponent, jestli dostačuje, vyřadí se některé typy a druhy součástek, které trvale teplotu 80 st C nebo ještě vyšší teplotu z důvodu rozptylování ztrátového tepla nenesou. A vyřadí se materiály, které taky ty vysoké teploty nesnesou. Mimochodem například ekologická pájka bez obsahu olova, která při tak vysokých teplotách velmi rychle generuje studené spoje. I když na Fv a jejích komponentech se dle nařízení Brusele může používat jinak zakázaná pájka s obsahm olova, přesto se může na některých komponentech připlést něco vyrobené bezolovnatou pájkou. A to v tom prostředí velmi vysoké teploty v létě a velmi nízké v zimě rychle chcípne.
A takhle udělaná elektronika bez problémů snese i tu "zničující " teplotu 80 st C.
A až bude k dispozici široký okruh polovodičových součástek z karbidu křemíku - viz připravované rozšíření ONSEMI továrny v Rožnově a jejich detaily - vhodné pouzdření součástek, pájení atd snášející plně vysoké teploty, které karbid křemíku umožňuje plus budou k dispozici i další vhodné součástky, bude k dispozici elektronika, která bude schopná trvale pracovat při 100 nebo 200 nebo i 400 st C. (bude moct být mnohem menší a odpadní teplo z ní mnohem využitelnější)
Je to prostě jen otázka správného návrhu elektroniky a správného provedení toho návrhu. Přirozeně znamená to na tu střechu použít celkově znatelně dražší elektroniku než by někdo mohl používat někde doma v obyváku.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.6.2024 20:22
Vlastní elektrárna není pro každého. Kdo naletí obchodníkům s teplou vodou, tak má další krám v baráku, který si dělá co chce a občas vyžaduje kouzelníka, který ho opraví.
Jako koníček je to něco úplně jiného a mých 150 fv panelů zajišťuje 90% elektrickou soběstačnost (roční spotřeba cca 18 MWh). U žádného jsem se s popisovanými závadami nesetkal a to už některé přesahují 10 let provozu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.6.2024 20:55
Založeno na lžích a výmyslech stejně jako celý green deal a nutnost uhlíkové neutrality, če dekarbonizace. Japonci již zveřejnili studii, kde dokazují po 10 letém zkoumání dat, že solární panely ve městech zvyšují teplotu v létě až o 3,3st.C, v zimě o cca 2,7 st.C. Skvělé zprávy a "solární hnojivo" pro podporu změny klimatu. Stav se sice nezlepší, spíše zhorší, ale kšeft s podporou pokryteckých politiků je to vynikající.
Odpovědět
RA

Robert Axamit

12.6.2024 21:56
OZE opora energetiky. Solár vyrábí cca 1200 hodin ročně. Nyní již jsou 200-400 hodin ročně záporné ceny elektřiny právě v době, kdy soláry vyrábějí. Prognózy jsou, že doba záporných cen elektřiny bude v nejbližších letech 2-3 krát větší. Soláry budou tedy po významnou či převažující část hodin vyrábět ztrátu. Po zbytek roku tedy cca 7500 hodin jsou k ničemu. Ani blázni v Bohnicích by na něco takového nepřišli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.6.2024 08:07
Ono když se člověk nad tím zamyslí, panel o rozměrech cca 2300x 1100 a tloušťce 30 - 35 mm a o hmotnosti tak 30 - 35 kg na takový panel na střeše stačí vítr 5 - 8 metr za sekundu, takový vítr dává poryvy až 15 metrů za sekundu a ten má na takovou plochu 2x1 metr působí už docela slušnou silou. A panel, i když je zespodu podložený na nějakém roštu, při takové síle se už snadno může začít prohýbat a vibrovat. Sklo panelu, plochy čipů a další často křehké díly tak jsou dynamicky namáhány, v našem prostředí v ČR to může být na hodně místech až několik stovek hodin ročně, kdy takový vítr fouká. V těch dílech pak snadno vznikají mikrotrhliny a tím ty poruchy. Plus ještě srážková voda, když ty mikrotrhliny jdou až na vnější povrch....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2024 09:35 Reaguje na Radim Polášek
K tomu připočtěte mráz a hlavně vysoké teploty na střeše třeba při bezvětří. Ne každý materiál(hlavně plasty) takové teploty vydrží a pak je tu i dilatace rozdílných materiálů. Jeden se rozpíná více, druhý méně a pnutí udělá své. On je rozdíl v umístění, kdy solár
na střeše trpí více, než ten na poli, kde je pod ním místo 10 cm
toho chladícího vzduchu dva metry. V horkých dnech si od střechy
snadno popálíte kůži a co pak na to ty materiály solárů? Viděl
jsem seškvařený konektor jednoho z levných solárů, kvůli němuž
servisák musel v 35 stupních na slunci na střechu. Málem i on
zkolaboval, než závadu našel a odstranil. Od plechové střechy
sálalo takové vedro, že by se bez rukavic snad i popálil.
Majiteli navrhl výměnu všech konektorů za kvalitnější po 2!
letech provozu s tím, že se situace může opakovat po jednom
i vícekrát s opakovanými dojezdy servisu a práce s hledáním
závady a opravou. Letos na podzim má dohodnutu výměnu všech
konektorů, ale už bez dotace a bez reklamace, protože podle
montážní firmy jsou konektory plně způsobilé a certifikované
pro naše podmínky. Tolik litera zákona, ale praxe je jiná!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.6.2024 09:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Koukám, co jsem já napsal výš, jste už Vy v podstatě napsal tady.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.6.2024 10:19 Reaguje na Břetislav Machaček
teplota střechy v létě je už teplota, kde se některé levné plasty taví nebo aspoň dlouhodobě měknou a podléhají tečení, i pod mírným tlakem nebo dokonce bez tlaku jen gravitačně vlastní vahou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2024 10:32
Standardní cyklus. Nejprve je spolehlivost, pak se šetří, kde to dá a po problémech se kvalita o něco zvýší, ale nikoli na předchozí úroveň.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.6.2024 15:57
Takže vlastně budete rádi, když se vám za těch 10 let reálné životnosti FVE vůbec vrátí náklady na její pořízení. Úspora financí se nekoná a ochrana klimatu je velmi sporná (FVE se nerodí ze slunečního svitu a zpěvu ptactva).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2024 17:26 Reaguje na Marcela Jezberová
👍
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

13.6.2024 16:44
Jakákoliv elektronika, když je levná a zfušovaná, tak Vám může odejít třeba za 1 rok. Musíte kupovat kvalitu za rozumnou cenu.
Zkušenosti z USA z velkých fotovoltaických elektráren hovoří o životnosti nad 30 let, a ty nové kvalitní panely co se nyní vyrábějí mají zaručeno cca 90% výkonu i po 40 letech. To je ZÁRUČNÍ DOBA. Řekněte mi který výrobek co znáte má delší záruční dobu, a to bez pravidelné údržby!
Samozřejmě, ve velké fotovoltaické elektrárně třeba 10 MW co má třeba 20 tisíc fotovoltaických panelů, může dojí k poruše nějakého z nich, ale poruchovost je extrémně nížká ve srovnání s jakýmkoliv jiným elektrickým výrobkem.
Teď jsou panely již tak levné, že můžete kupovat i ty nejdražší, nemusíte na nich šetřit, jako kdysi.
Nenechte se oblbovat ....
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.6.2024 17:14 Reaguje na Milan Vaněček
Přesně - nenechte se oblbovat, záruka na výkon se vůbec nevztahuje na mechanické poškození, o kterém se píše v článku, takže můžete mít zaručeno 90% výkonu klidně na sto let, ale je vám houby platné, když vám panel odejde právě kvůli mechanickému poškození. Záruka na mechanické poškození bývá většinou 15 let, 20letá a vyšší je spíš výjimečná. Průměrná životnost dodavatele fotovoltaiky bývá ještě menší než samotné technologie, takže je celkem běžné, že např. po 12 letech už ani není u koho záruku uplatnit.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

13.6.2024 20:29 Reaguje na Emil Novák
1) mechanické poškození (kroupy, vichřice, tornádo) řeší akorát pojišťovny. Kvalitní výrobci testují své panely na určitou velikost ledových krup i na sílu větru, je to ve specifikacích.
Kvalitní výrobci tu jsou již hodně dlouho a hlavně: neustále rostou a zvyšují výrobu a kvalitu a snižují cenu. Jako kdysi Henry Ford. Jsou neustále evaluováni předními ratingovými agenturami. Je to obrovský biznis a soutěž o kvalitu a cenu a renomé značky.
2) Emil Novák o fotovoltaice nic neví
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.6.2024 20:38 Reaguje na Milan Vaněček
Ad 1) O kroupách, vichřici ani tornádu jsem vůbec nic nepsal, Vaněčku, máte to uvedené v článku i v diskusi, k jakému poškození u panelů dochází, zejména jde o poškození změnami teplot a vlhkostí, na to se samozřejmě žádná záruka na výkon nevztahuje.
Ve skutečnosti drtivá většina těch panelů pochází z Číny a ne od "kvalitních výrobců".
Ad 2) Vaněčkovi jako obvykle věcné argumenty k tématu chybí, oblbování se 40letou zárukou nevyšlo, tak mu nezbývá nic jiného než podobné osobní útoky. Klasický Vaněček.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

13.6.2024 21:00 Reaguje na Emil Novák
Emil znovu dokázal že o fotovoltaice nic neví a nezná ani jména nejkvalitnějších výrobců
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.6.2024 21:59 Reaguje na Milan Vaněček
Vaněček znovu dokázal, že neumí nic jiného než urážet ostatní, odvádět řeč někam jinam, podsvouvat ostatním své výmysly, ale argumenty k tématu žádné nemá. Jako obvykle.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.6.2024 08:44 Reaguje na Emil Novák
Emil opět trolluje na plný plyn...
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.6.2024 08:49 Reaguje na Milan Vaněček
Píše známý troll Vaněček, který se nezmůže na jediný věcný argument a místo toho neustále jen uráží a odvádí řeč od tématu někam jinam.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.6.2024 08:59 Reaguje na Emil Novák
Emil není ani fyzik, ani elektroinženýr ani průmyslovák s elektrotechnickým vzděláním, nerozumí tomu, umí jen trollovat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.6.2024 09:04 Reaguje na Milan Vaněček
Vaněček ví kulové co je Emil, Vaněček umí jen trollit a urážet, což předvádí dokonale i zde.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.6.2024 09:11 Reaguje na Emil Novák
Vaněček ví co NENÍ Emil.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.6.2024 09:17 Reaguje na Milan Vaněček
Vaněček neví o Emilovi vůbec nic, opět jen lže a fabuluje, na víc se nezmůže.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.6.2024 09:33 Reaguje na Emil Novák
15 - 20 let odpovídá i běžné životnosti plastů vystavených intenzívnímu UV záření ze slunce. I plasty hodně odolné UV bývají za tu dobu zdegradované, začínají se rozpadat nebo je jejich pevnost minimální a křehkost vysoká.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2024 11:02 Reaguje na Radim Polášek
K tomu pouze dodám, že před 30 léty jsem zateploval fasádu Isoverem a plastem Vinyl Siding od kanadského
výrobce. O mnoho levnější nahrážka z Polska po dvou
letech lidem po vytvrdnutí na slunci praskala a moje
obložení je i po 30.letech stále pružné. Totéž u
střechy skleníku z polykarbonátu Lexan vyvinutého
pro kosmický program, jehož levnější nahrážky mají
mizernou kvalitu i životnost. Prostě ve všem je to
o kvalitě, ceně a PRAVDIVÝCH REFERENCÍCH k výrobkům.
No a největším problémem je zjistit, zda je pravda
pravdou a nebo lží. To je dnes obrovský problém
i pro lidi pracující v oboru a natož laiky. Takže
buď vsadit na jednu kartu a buď a nebo a nebo
vyčkat na příklady z okolí u kterých si na vlastní
oči zjistím tu PRAVDU. Kamarád se z legrace ptal
pojišťováka, zda se lze pojistit proti nepravdivým
referencím k danému výrobku, když člověk naletí na
klamnou reklamu a koupí šunt, který se rychle zkazí.
Víte co mu mezi čtyřma očima řekl ten pojišťovák?
No že ne a že by se musel pojistit i na pojistku,
kterou před chvílí uzavřel, protože taky uvěřil
vychvalování pojistky, která má při plnění různé
výjimky z plnění a jiné kličky. Žijeme ve světě
klamu, lží a podivných praktik obchodníků a jiných
lidí, pro které jsme dojnou krávou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.6.2024 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.6.2024 09:55 Reaguje na Emil Novák
ono je to obecně matlání několika věcí dohromady:
1. záruka. ze zákona dva roky. a někdy záruka má další omezení. třeba u baterie noutbuku je záruka, že kapacita za x nabíjecích cyklů neklesne pod y procent. nebo u světelného zdroje hodiny svícení a počet sepnutí. zkuste reklamovat lampu že přestala svítit - každý se Vám vysměje.
2. životnost. nebo dokonce garantovaná životnost. nebo, a teď se podržte, návrhová životnost.
3. a poškození, na které se žádná záruka či životnost nevztahuje.

ono je to úplně stejné jako když si kupujete úplně obyčejné osobní auto se spalovacím motorem. návrhová životnost takového levného běžného vozu je řádově 300.000 km. záruka je dva roky. když každý rok nalítáte 200.000 km (to je samozřejmě extrém, tolik najezdí kamion), tak je auto za půldruha roku na odpis. ale když autem imrvére drncáte po kamenité polňačce, tak odejde podvozek (třeba) po 10.000 km a na to se žádná záruka nevztahuje (jakož i na situaci, když auto rozšviháte vylétnutím ze zatáčky).

obecně systémy upevnění panelů je na hraně podvyživenosti a skutečné provedení některými "odbornými montážníky" je zhusta přehlídkou fušerství, a bylo by divné, kdyby panel rachtající ve větru a nedostatečně odvětraný vydržel to co má.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.6.2024 10:14 Reaguje na Lukas B.
To ale vysvětlujte Vaněčkovi, který se tu ohání 40letou zárukou, a na kterého jsem reagoval, ne mně.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.6.2024 10:46 Reaguje na Emil Novák
zařazení mého příspěvku pod Váš je čistě náhodné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.6.2024 17:58 Reaguje na Milan Vaněček
Jak utáhne ftv provoz nemocnice v noci a v zimě. A proč chce neznámá firma stavět neznámou chemičku prý na bezemisní technologii v Dolní Lutyni blízko UE Dětmarovice a nenavrhne si provoz ostrovně napájený jen z OZE?:)
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

13.6.2024 20:04 Reaguje na Jarka O.
jakou chemičku máš na mysli ?
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.6.2024 21:27 Reaguje na radim buffalo tobias
Neznámou výrobu na 280ha pole a nivy. Mluvilo se o bezemisní technologii budoucnosti, o bateriích, to je chemie, ale je vlastně tajné, co a kdo chce u D. Lutyně vyrábět. O víkendu tam proběhlo referendum.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.6.2024 09:29 Reaguje na Jarka O.
Chemická výroba tam bude jen minimálně, pokud vůbec.
Pokud se tam budou vyrábět jednotlivé články, chemické komponenty do těch článků budou dováženy nejspíš už hotové a tam se budou do článku jen kompletovat. Hlavní špinavá chemická výroba, rafinace těch surovin a jejich chemická přeměna na komponenty používané v baterkách se dělá odděleně.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.6.2024 13:16 Reaguje na Radim Polášek
Vy to víte? Ano, meziprodukty nebo produkty, ellyty se budou asi dovážet. Ale ono se o tom provozu nic neví. Pokud by to byl lehký, na E a znečištění nenáročný a nehořlavý průmysl, nechá si ho investor ve svém státě (jen tipuji na jeden z důvodů). Odkud se bude dovážet materiál, když Rusko, Bělorusko a Čína jsou nyní problém, ze sev. Čech? Tak pak by mohli montovnu mít v bývalém (bohužel!!) dole ČSLA nebo v Trojmezí PL, SRN, ČR, nebo rozesetou po jiných brownfieldech. V brownfieldech nemusí možná proběhnout drahé sanace, dá se zjistit výchozí stav znečištění prostředí a při provozu nové fabriky monitoring. Jakákoliv fabrika je riziko mj. pro kvalitu řeky, i pro hydrologický režim, ten už plánují změnit a řeku regulovat. P. Machaček tu psal, že už snad začali kolíkovat. Je to fakt nutné? Nestojí za to poohlédnout se po těch brownfieldech a v Liberty ještě jednou? I kdyby byly potřeba sanace, tak je lepší nejaké provést, anebo říct „sorry, na montovnu není místo ani pracanti, dej mi vývoj“, můj názor. :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2024 17:39 Reaguje na Jarka O.
Chci pouze dodat, že to kolíkování je zatím o obvodu plochy určené pro továrnu a nikoliv konkrétní kolíkování budov. Asi šlo o zaměření pozemku pro investora,
aby měl na místě konkrétní představu
o velikosti nabízené plochy. Značky červenou barvou jsou na asfaltu cest a kolíky na polích vyznačují hranice
celého pozemku. Na sanaci brownfieldů
prý není čas, protože investor chce stavět co nejdříve a mnohé patří
jiným vlastníkům, než státu a ti by
mohli žádat cenu větší než stát za
panenskou půdu 250 ha polí a 30 ha lesů.
Vláda se jim jistě jako vždy cenou půdy
podbízí na rozdíl od soukromých vlastníků
snažících se na rozdíl od vlády dostat
za hodnotné pozemky u železnice, dálnice,
do budoucna splavné řeky, zdroje tepla
a elektřiny z elektrárny a vody ze zvodně
řek Odry a Olše co nejvíce. Vláda to prodá určitě za míň a nechci spekulovat
proč. Jinak jakákoliv chemická výroba,
byť pouze z napůl hotových chemických
látek(elektrolyty) je v záplavovém pásmu
rizikem pro životní prostření a zvláště
pak na velmi propustném podloží z desítek metrů silné vrstvy štěrků a písků, které
sem natlačily v době zalednění ledovce.
Pokud se rozlivu Olše za povodní ubere
část kapacity těmi 280 ha, tak o to více
bude trpět část obce Věřňovice a pokud budou ochránit i ji, tak pouze větším
zkapacitněním koryta řeky Olše a jejím zahloubením do terénu. Pokud to ale
udělají protipovodňovou hrází, tak
ohrozí i okolní obce, skleníky Bezdínek, koridorovou trať do Polska a na Slovensko+ elektrárnu EDě rozlivem řeky.
Pokud vše udělají pouze polovičatě, tak
se to v budoucnu hrubě vymstí a pokud
účinně, tak zprzní řeku Olši, přilehlý
lužní les a široké okolí továrny včetně
dalšího 200 ha lesa a desítek ha polí.
Ty by totiž po zahloubení řeky přišly
o podpovrchovou vodu na které jsou závislé. Prostě totální nesmysl!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.6.2024 10:26 Reaguje na Jarka O.
Řekl bych, že pokud tam něco vznikne, tak dost něco jiného než gigafactory na baterie.
V současné době poptávka baterií prudce klesá a výrobci projekty různých gigafactory na baterie zastavují, protože ty už postavené nebo rozestavěné ve finální fázi bohatě stačí.
Takže kdo nemá dnes postavenou gigafactory, která už produkuje a vynáší na umoření vložené investice, tak boom prostě nestihl a může investice už vložené do takového nedokončeného projektu rovnou odepsat
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.6.2024 07:02 Reaguje na Radim Polášek
Ano, to si od začátku také myslím. Ale pokud by mělo něco vzniknout, tak menší lehká výrobna, a vůbec nejlepší investice státu by bylo sportovní hřiště, lední stadión, jesle, atp...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.6.2024 11:01 Reaguje na Jarka O.
Blázníte?
Sportovní hřiště, lední stadión, jesle, atp... nevytvářejí HDP. A HDP je zlaté tele, kterému je nutno se hluboce klanět.
Hned potom, co se pokloníte zisku nějakého chytráka v pozadí, kterému na dáte vydělat tím, že mu ty plochy poskytnete za hubičku. Aby se nemusel trápit úpravami nějakého brownfieldu.

Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.6.2024 09:01 Reaguje na Jarka O.
Každá nemocnice musí mít záložní zdroj, siť vždy někdy vypadne, není 100% spolehlivá, to je jistota.
Většinou mají dieselagregát, často baterie.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.6.2024 09:29 Reaguje na Milan Vaněček
Záložní zdroje v nemocnicích samozřejmě nejsou dimenzované na to, aby utáhly provoz nemocnice v noci, natož v zimě, Vaněčku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2024 11:15 Reaguje na Emil Novák
Ono záleží na výkonu takového agregátu. Za komunistů byl v lokomotivním depu v Bohumíně agregát s motorem o výkonu 1 600 koňských sil a
utáhl v nouzovém provozu celý železniční uzel Bohumín. Z nádrží pro zbrojení lokomotiv k němu
vedlo potrubí s naftou a při chodu se chvěla
okolní půda i budova ve které byl umístěn. Po
revoluci byl označen za nepotřebný a zrušen. Takže
dnes záloha není a ani už nebude. Když to klekne,
tak to klekne a bude vymalováno. Nás už přece nic
neohrožuje a tak zálohy nejsou potřebné!?
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.6.2024 13:19 Reaguje na Milan Vaněček
Dieselagregát ano, na 2 hodiny, my máme 2 na provoz NMR, na operačním sále že by to stačilo..., baterie nevím kde mají.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.6.2024 09:17
Všimol som si, že otázka "čistoty" elektromobilov je už vyriešená. P. Daniš nenabral odvahu otvoiť diskusiu pod svojím článkom https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-danis-elektroauta-jsou-opravdu-cistsi .
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.6.2024 14:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Také jsou nehořlavá :) Díky za informaci, nebudu ten článek otvírat.

https://ekonomickydenik.cz/vetsi-solarni-elektrarny-vytvareji-tepelne-ostrovy-a-zvysuji-mistni-teploty/
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.6.2024 11:29 Reaguje na Vladimir Mertan
ajta! to je jistě nějaký IT omyl, který se jistě rychle napraví, jistě by se nesnížil k nějaké neochotě nést kůži na trh a redakce ekolistu také ne.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.6.2024 11:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Pan Daniš tam píše: "Nabíjení elektroaut během dne, elektřinou ze solárních elektráren, emise dále sníží, oproti nabíjení v noci."
A tak bych rád věděl, jestli pan Daniš jezdí autem výhradně v noci, aby se na něj ve dne mohl koukat, jak stojí a nabíjí se...

Myslím, že pro každého normálního uživatele auta je podíl jízd vykonaných ve dne tak 90 %, nejméně ale 85 % z celkového času užívání auta...
Odpovědět

vladimír šmídl

18.6.2024 17:54
Je rozdíl mezi výrobkem spotřební a průmyslové elektroniky.Právě v této rovině lze nejsnáze šidit.A tak v FV panelech z první výroby Solartec byly články kryty polyvinylfluoridem (dnes deriváty celulózy, ty ale časem žloutnou), vodiče, propojující elektroniku měly teflexovou, v případě nutnosti teflonovou či silikonovou izolaci, elektrolytické kondenzátory se používaly tuzemské, kromě výkonových (Philips) a pro nucené chlazení ventilátory MEZAXIAL.Pokud se zařízení exportovalo do tropických zemí, namísto plexiskla musel nastoupit makrolon (termiti). Zařízení obsahovala např. čidla proudění(chladicího vzduchu). Tohle spotřební elektronika nemá a právě tady lze zákazníka ošidit.FVE totiž není spotřební elektronika, nýbrž investiční celek.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist