Krkonošská tundra se v posledních desetiletích rychle mění. Na hřebenech ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, keříčků, vysokých trav a bylin. Rozšiřuje se mimo jiné borovice kleč, vřes nebo borůvka a tyto druhy vytlačují unikátní chladnomilnou flóru. Zarůstání tundry souvisí mimo jiné s měnícími se klimatickými podmínkami. Správa KRNAP změny dlouhodobě sleduje a hledá odpověď na otázku, kde těmto změnám ponechat volný průběh a kde naopak kvůli ochraně vzácných druhů cíleně zasáhnout.

Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.

Uhlík je základním stavebním prvkem živé hmoty. Zároveň je součástí oxidu uhličitého, který je významným skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování a jehož koncentrace v atmosféře se zvýšily od předindustriálního období (r. 1750) do současnosti asi o 45 %.

Vzácný dravec orlík krátkoprstý se objevil v národní přírodní památce Lom ČSA na Mostecku. Tento středně velký dravec specializovaný na lov hadů a dalších plazů obývá zejména teplé, suché stepní a polopouštní krajiny. Hnízdí hlavně v severní Africe, Asii a jižních částech Evropy. „V České republice nehnízdí a je velmi vzácným druhem,“ říká Michal Porteš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Návrat bobra evropského do české krajiny patří k úspěchům druhové ochrany. Jako tzv. ekosystémový inženýr významně ovlivňuje prostředí vodních toků a nádrží. V intenzivně využívané rybniční krajině však jeho aktivita může současně poškozovat břehy a hráze, zaplavovat okolní pozemky nebo zasahovat do dřevinných porostů. Studie vědců z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ukazuje, že základem předcházení konfliktům je podrobný monitoring a řešení přizpůsobené konkrétní lokalitě.

Jak vybrat stromy a byliny, které budou odpovídat charakteru českého venkova? Kde hledat staré ovocné odrůdy a jak pečovat o historické zahrady a parky? Odpovědi přinášejí webové stránky Venkovská zeleň, na nichž Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zpřístupňuje odborné metodiky, specializované mapy a další výsledky svého výzkumu. Bezplatně je mohou využívat obce, projektanti, správci zeleně, studenti, pedagogové i zájemci o krajinu a zahradní tvorbu.

Přemnožení podkorního hmyzu na smrku v roce 2025 ve střední Evropě (Rakousku, Česku, Německu, Polsku a Slovensku) významně pokleslo. Celkově bylo evidováno 11,5 mil. m3 napadené hmoty, v roce 2024 se jednalo o téměř dvojnásobek (21 mil. m3).

Sucho těmto vzácným lučním rostlinám neprospívá, na některých místech se jim přesto překvapivě daří. Například v národní přírodní památce Kopičácký rybník na Nymbursku letos kvetlo více než 16 tisíc jedinců. Celkové výsledky celorepublikového mapování budou známy v průběhu října.

V tůních u Kolína, které před dvěma lety vybudovali ochránci přírody, se objevily desítky vzácných korýšů listonohů letních. Na místě jeho výskyt podle nálezových databází dosud doložený nebyl. Listonoh letní je považován za jeden z nejstarších dosud žijících druhů živočichů. Tůně vznikly na okraji bývalého vojenského cvičiště, na místě dříve zavezeném černou skládkou. Už loni je osídlily také žábronožky letní a žáby kuňky. ČTK o tom informovala za Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Zuzana Kučerová.