Uhlík je základním stavebním prvkem živé hmoty. Zároveň je součástí oxidu uhličitého, který je významným skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování a jehož koncentrace v atmosféře se zvýšily od předindustriálního období (r. 1750) do současnosti asi o 45 %.

Vzácný dravec orlík krátkoprstý se objevil v národní přírodní památce Lom ČSA na Mostecku. Tento středně velký dravec specializovaný na lov hadů a dalších plazů obývá zejména teplé, suché stepní a polopouštní krajiny. Hnízdí hlavně v severní Africe, Asii a jižních částech Evropy. „V České republice nehnízdí a je velmi vzácným druhem,“ říká Michal Porteš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Návrat bobra evropského do české krajiny patří k úspěchům druhové ochrany. Jako tzv. ekosystémový inženýr významně ovlivňuje prostředí vodních toků a nádrží. V intenzivně využívané rybniční krajině však jeho aktivita může současně poškozovat břehy a hráze, zaplavovat okolní pozemky nebo zasahovat do dřevinných porostů. Studie vědců z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ukazuje, že základem předcházení konfliktům je podrobný monitoring a řešení přizpůsobené konkrétní lokalitě.

Jak vybrat stromy a byliny, které budou odpovídat charakteru českého venkova? Kde hledat staré ovocné odrůdy a jak pečovat o historické zahrady a parky? Odpovědi přinášejí webové stránky Venkovská zeleň, na nichž Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zpřístupňuje odborné metodiky, specializované mapy a další výsledky svého výzkumu. Bezplatně je mohou využívat obce, projektanti, správci zeleně, studenti, pedagogové i zájemci o krajinu a zahradní tvorbu.

Přemnožení podkorního hmyzu na smrku v roce 2025 ve střední Evropě (Rakousku, Česku, Německu, Polsku a Slovensku) významně pokleslo. Celkově bylo evidováno 11,5 mil. m3 napadené hmoty, v roce 2024 se jednalo o téměř dvojnásobek (21 mil. m3).

Sucho těmto vzácným lučním rostlinám neprospívá, na některých místech se jim přesto překvapivě daří. Například v národní přírodní památce Kopičácký rybník na Nymbursku letos kvetlo více než 16 tisíc jedinců. Celkové výsledky celorepublikového mapování budou známy v průběhu října.

V tůních u Kolína, které před dvěma lety vybudovali ochránci přírody, se objevily desítky vzácných korýšů listonohů letních. Na místě jeho výskyt podle nálezových databází dosud doložený nebyl. Listonoh letní je považován za jeden z nejstarších dosud žijících druhů živočichů. Tůně vznikly na okraji bývalého vojenského cvičiště, na místě dříve zavezeném černou skládkou. Už loni je osídlily také žábronožky letní a žáby kuňky. ČTK o tom informovala za Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Zuzana Kučerová.

Plnokvěté kultivary představují výrazný střet mezi lidskou estetikou a ekologickou funkčností. Zatímco pro lidské oko jsou tyto husté, bohaté květy symbolem krásy a zahradnického umění, z pohledu přírody se často jedná o genetické deformace, které proměňují rostliny v ekologickou pustinu. Označení za „lidský rozmar a hloupost“ pramení zejména z faktu, že tyto vyšlechtěné formy zcela ztrácejí svou primární biologickou roli. U některých druhů chybí tyčinky, nebo je jejich počet výrazně snížen, u jiných chybí nektária, tedy místa v květu, kde se tvoří nektar. Je to z důvodu, že tyčinky nebo pestíky se během šlechtění často přeměnily zpět v okvětní lístky. Když už jsou některé tyčinky nebo pestíky přítomné, hustá stavba květu brání opylovačům v přístupu k nim.

Jak rychleji lokalizovat sršeň asijskou, a především její hnízda? Jak využít moderní technologie při sledování velkých opylovačů? A jak propojit zkušenosti biologů, ochránců přírody, včelařů a technologických odborníků? Těmto otázkám se věnoval workshop Metody trasování a sledování sršně asijské a dalších velkých opylovačů, který se uskutečnil v Národním centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. (CARC) v Praze.