https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/nepestuju-kukurici-pro-bioplynky.mou-plodinou-je-zdrava-a-zelena-krajina-rika-petr-marada?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nepěstuju kukuřici pro bioplynky. Mou plodinou je zdravá a zelená krajina, říká Petr Marada

25.11.2019 04:40 | ŠARDICE (Ekolist.cz)
Petr Marada je soukromý zemědělec, vysokoškolský pedagog, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a předseda Ekologické komise Českomoravské myslivecké jednoty. V krajině jižní Moravy vykoupil zemědělské pozemky a vytvořil na nich prvky, které napomáhají zadržování vody v krajině, potlačují půdní erozi a obnovují biodiverzitu.
Petr Marada je soukromý zemědělec, vysokoškolský pedagog, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a předseda Ekologické komise Českomoravské myslivecké jednoty. V krajině jižní Moravy vykoupil zemědělské pozemky a vytvořil na nich prvky, které napomáhají zadržování vody v krajině, potlačují půdní erozi a obnovují biodiverzitu.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Když s Petrem Maradou stojíte na poli a posloucháte jeho vyprávění, jak vypadá naše zemědělská krajina a jak by vypadat měla, není to jen akademické tlachání od kavárenského stolku. Petr Marada přeměňuje necitlivým přístupem pošramocenou krajinu na něco více funkčního a udržitelného. A taky malebného.

Rozhovor s Petrem Maradou vznikal mezi poli, i při pojídání meruněk, plodů stromů vysázených jako krajinný prvek na původně nekonečném polním lánu. Jsme na katastru obce Šardice. Fotografové lokalitu přezdívají moravské Toskánsko. Pokud tu něco fotí, je to zvlněná krajina a zpravidla také něco z díla Petra Marady.
reklama

 
Kdo by měl podle vás dělat ozeleňování krajiny? Čí je to úkol?

Ať to dělá ten, kdo to dělat chce. Můžou to být zemědělci, ale i obce, myslivci, nebo jiné spolky. V každém katastru by to někdo dělat měl. Jen záleží na tom, kdo je na daném místě schopný a aktivní. To je totiž klíč k tomu, aby se to povedlo.

Leckde by to mohly být obce. Ty by si měly uvědomit, že stejně jako potřebují vydlážděné chodníky, kanály a čistírnu odpadních vod, potřebují i zelenou infrastrukturu. Tohle poznání potřebnosti leží na obcích.

A proč se z krajiny zeleň pořád vytrácí, přestože už se o problému mluví dlouho?

I když je to jasně pojmenovaný problém, zemědělci mu nerozumí nebo nechtějí rozumět.

Zemědělci si kupují stále větší a výkonnější stroje. Na velké díly půdních bloků se to vyplatí, ale na malém poli se s tím neotočí.

A i když mají zemědělci dotace na zatravňování a ozeleňování, tak to zpravidla nedělají. Protože nejsou aktivní a nechce se jim na tom s jejich velkými stroji fungovat.

Lokalita, na které Petr Marada založil mokřad. Před založením, po něm a dnes.
Lokalita, na které Petr Marada založil mokřad. Před založením, po něm a dnes.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Marada

Při sklizni dnes přijede několik sklízecích mlátiček najednou. A ještě není ani sklizeno, a už se do půdy vnáší agrochemie.

Na srpen, kdy je největší horko, máte už většinou pole po sklizni úplně prosté vegetace. A když pak zafouká, jde z pole do vesnice nejen prach, ale prach obalený pesticidy. Necháváme si takto poškozovat životní prostředí. Díky tomuto systému hospodaření je nám kontaminováno ovzduší.

Hospodaření na velkých dílech půdních bloků dnes ovlivňuje nejen zadržování vody v krajině, vodní a větrnou erozi, ale i výskyt drobné zvěře.

Čím?

Zajíci do těch velkých půdních bloků nechtějí jít. Jsou pro ně neatraktivní, neprostupné, nepřehledné. I koroptve by tam lidově řečeno "zabloudily", ve velkém lánu kukuřice se nerozhlédnou, neorientují se. To prostě pro ně není prostředí, kde by byly rády.

A vy jste se rozhodl, že když kolem Šardic nikdo s krajinou nic dělat nechce, pustíte se do toho sám?

Já jsem si někdy v roce 2004, 2005 řekl: obec nechce, myslivci nechtějí, zemědělci taky nechtějí, tak já jdu. Koupím si půdu a udělám si to, co má podle mě smysl, na vlastním pozemku.

Víte, potíž je v představě, že zemědělec produkuje jenom potraviny nebo krmiva. Dnes se ale velké množství vypěstované biomasy využívá jako surovina v bioplynové stanici pro výrobu energie.

Po zemědělcích se rovněž chce, aby dělali ozeleňování. Ale oni říkají, že na to nemají čas, protože potřebují dělat svůj klíčový byznys, například právě biomasu pro bioplynky a suroviny pro potraviny.

Ale já jsem si ten prostor našel, jen nedělám pro bioplynky, ale pro stát, který zelenou krajinu chce a podporuje ji.

Rozhodl jsem se, že budu do krajiny vracet její životně důležité orgány, aby fungovala jako živý organismus. Založil jsem biokoridory a biopásy, meze a mokřady. Mám pozemek, který jsem zatravnil a osázel ovocnými stromy. Vytváříme tu zelenou infrastrukturu, která nám slouží pro ekosystémové služby.

Kdy jste s tím začal?

Začínal jsem v roce 2007, kdy jsem si sem poskládal pozemky. Řekl jsem si: záměr je perfektní, když to stát chce a nabízí za to peníze, tak půjdu touto cestou.

Tady u nás byl největší problém s vodou. Tato celá lokalita byla po roce 1920 odvodněna. A já si řekl, že vodu z pozemků vyhánět nebudu, naopak ji na ni vrátím. Zlepšení místního klimatu bez vody nefunguje.

Místo toho, aby zasázel kukuřici, vytvořil Petr Marada na svém pozemku soustavu mokřadů a tůní.
Místo toho, aby zasázel kukuřici, vytvořil Petr Marada na svém pozemku soustavu mokřadů a tůní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Jak konkrétně ji vracíte?

Na jednom svém pozemku jsem mohl pěstovat také kukuřici například pro bioplynku, ale udělal jsem tam opatření pro obnovu vody v krajině. Místo kukuřice jsem vytvořil soustavu mokřadů a tůní. Co se při hloubení tůní vykopalo, to jsem rozprostřel v okolí a vysázel jsem na tom sad.

Také jsme si pronajali pozemek od obce Nenkovice a založili jsme na něm takzvanou zatravněnou a ozeleněnou údolnici, která svádí vodu a zpomaluje její odtok.

Takže cesta je koupit pozemky a dělat na nich samostatně agroenvironmentální opatření?

V každé obci to bude jinak. Třeba u vás budete mít aktivní myslivce nebo samotnou obec. Všude musíte volit podle místních podmínek. Proto radím, ať tato opatření buduje ten, kdo je schopný a ochotný je dělat. Nemá smysl do toho někoho nutit.

Já jsem na svých pozemcích využil možnosti, které nabízí Ministerstvo zemědělství, a i s využitím procesu komplexních pozemkových úprav jsem cosi udělal.

Co vám přináší biopásy a biokoridory, která v krajině děláte? A co přináší okolním zemědělcům?

To, že se tu zadrží voda, která tu spadne. Že voda tou krajinou jen neproletí. Že kontaminace agrochemií zůstane zde a nevyplaví se do vodních toků. Že tady vznikne plocha pro predátory škůdců, že tu mohou hnízdit kalousi, puštíci a další sovy, které tu pak budou lovit myšky a hraboše.

Proč vám na tom záleží? Většina pozemků, která je okolo vašich mokřadů, biopásů a biokoridorů, nejsou vaše a nehospodaříte na nich. Nemáte tedy tak velký benefit z toho, že se tam voda zadrží.

Ale já z toho mám benefit. Dělám službu státu. Já jsem řekl: státe, pokud to nechtějí dělat ti okolní, tak já to na svých pozemcích dělat budu. A stát mi na agroenvironmentální opatření dal peníze, protože on je chce v krajině budovat.

Mokřady a tůně umožňují přežití druhů, kteří jsou pak predátory škůdců v sadu. A podporují opylovače, které v sadu taky potřebujete.
Mokřady a tůně umožňují přežití druhů, kteří jsou pak predátory škůdců v sadu. A podporují opylovače, které v sadu taky potřebujete.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Není to z mé strany žádná charita, nedělám to zadarmo. Stát si u mě platí službu, kterou chce a potřebuje. A já dostanu zaplaceno za věci, které chci dělat a které mi dávají smysl. Prospěch z toho mají zcela jistě i okolní zemědělci. Téměř všichni jsou spokojeni. Já jsem jako zemědělec „vyslyšel“ hlas, volání naší občanské společnosti.

A informace pro majitele vedlejšího pozemku může být ta, že mu za takové agroenvironmentální opatření stát zaplatí?

Ano.

Víte, někteří lidi po republice říkají: Marado, ty nejsi zemědělec. Nepěstuješ potraviny a jen bereš dotace.

Ale já říkám: ne, já jsem se jen rozhodl, že nebudu pěstovat klasické tržní plodiny, ale že budu pěstovat zelenou krajinu pro stát.

Tak jako například Agrofert říká: pěstuj kukuřici a pšenici a my to od tebe vykoupíme, tak stát říká: dělej biopásy, my ti za to zaplatíme.

Já jsem si jako partnera pro své aktivity vybral stát. Protože stát chce smysluplné věci. Chce, abych zadržoval na svém pozemku vodu.

Jak k lidem dostat tuto informaci? Že si mohou vybrat jiného partnera, respektive jinou službu než zemědělskou produkci, za niž budou placeni?

O komodity z pozemku jsou vždycky různí zájemci. Na pozemku nemusíte dělat téměř nic. Můžete ho nechat určité období ladem a třeba vám bude myslivecký spolek, který tam bude chovat divoké králíky, platit třikrát tolik. Nebo ho pronajmete někomu, kdo tam bude těžit štěrk, pokud ho tam máte. To si můžete rozhodnout sama.

Poradí mi s tím někdo?

No jasně. Ministerstvo zemědělství je povinno spravovat registr poradců, kteří jsou akreditováni, aby dávali kompetentní informace o tom, co se dá na půdě dělat.

Víte o dalších příkladech v české krajině, kde by se dal vidět podobný pohled, jako máte vy tady?

Jsou lidi, kteří jdou stejnou cestou: Zdeněk Sečka v Moravském Písku, Marek Daňhel v Albrechticích, Josef Vacík v Českých Budějovicích, Jiří Sehnal ve Vinařích, v Malé Hraštici jsou v tomto směru velmi úspěšní myslivci.

Se zemědělcem hospodařícím na malých výměrách tady trh moc nepočítá. Dnes je zemědělství byznys vybrané skupiny lidí, která dělá maximum pro to, aby vypudila poslední malé hospodáře. A nikoho dalšího mezi sebe nepouští.
Se zemědělcem hospodařícím na malých výměrách tady trh moc nepočítá. Dnes je zemědělství byznys vybrané skupiny lidí, která dělá maximum pro to, aby vypudila poslední malé hospodáře. A nikoho dalšího mezi sebe nepouští.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Ale Šardice jsou excelentní v tom, že vidíte tu nesprávnou praxi hned vedle té správné.

A tato opatření si na sebe tedy vydělají?

Ta opatření jsou zakládaná a zbudovaná za státní peníze. Je to poptávka státu u zemědělců, aby dělali takové věci.

Ale vydělá si to na sebe i nepřímým způsobem, že nám to opatření například generuje predátory škůdců do sadu. A podporuje opylovače, které potřebujete všude, i v sadu, i v kultuře řepky vedle.

A já kromě toho dělám environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu, mám demonstrační farmu, jezdí mi sem exkurze.

Mohou nějakou roli hrát menší vlastníci půdy, kteří ji pronajímají?

Mohou, ale o významnost své role se připravují. Gró pozemků je dlouhodobě pronajato, takže jejich majitelé nejsou schopni je reálně ovládat.

Zemědělci je donutili zabřemenit pozemek nájemní smlouvou na pět, deset, patnáct let. Dokonce se několik let diskutuje o předkupním právu.

Velké agrární podniky obsadily trh i jinak. Dnes v Česku nekoupíte lis na malé balíky, které uzvednete. Prestižní firmy vám řeknou: to už neděláme. Nebo vám nabídnou dodání za rok a půl.

Se zemědělcem hospodařícím na malých výměrách tady trh moc nepočítá. Dnes je zemědělství byznys vybrané skupiny lidí, která dělá maximum pro to, aby vypudila poslední malé hospodáře. A nikoho dalšího mezi sebe nepouští.

Jaké možnosti tedy jako vlastník mám? Řekněme, že vlastním pozemek o dvou hektarech, mám environmentální cítění a chtěla bych přispět k lepšímu zadržování vody v krajině.

Máte možnost uzavřít nový nájemní vztah, nebo si do pachtovní smlouvy dát podmínky, jak se na vaší půdě má hospodařit.

Komplexní pozemková úprava je proces, kterým můžeme do krajiny, která nefunguje tak, jak by měla, dostat odpovídající škálu krajinných opatření.
Komplexní pozemková úprava je proces, kterým můžeme do krajiny, která nefunguje tak, jak by měla, dostat odpovídající škálu krajinných opatření.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Severa - Biopásy, Šardice, Moravské Toskánsko / Moravské Toskánsko

Můžete pozemek nabídnout k pronájmu jinému subjektu, než tomu stávajícímu. Existují i jiní zemědělci než ti, kteří finalizují pouze komodity pro výrobu potravin a krmiv. Jsou i zemědělci, kteří se zaměřují na zakládání a správu zelené infrastruktury. Někde jsou i osvícení myslivci, kteří by si rádi pozemek pronajali a realizovali na něm něco pro podporu biodiverzity.

Problém ale bude si své pozemky odbřemenit, zbavit je neváhodných smluvních závazků.

Co když je můj pozemek uprostřed velkého půdního bloku a nevede k němu žádná cesta? Bude o tu půdu mít někdo zájem?

Samozřejmě.

Na to jsou excelentní nástroj pozemkové úpravy. Ale těch se dělá v okrese jedna až dvě ročně. Proklamuje se, že je to priorita, ale také se proslýchá, že prostředků, které stát na pozemkové úpravy dává, není tolik, kolik by bylo potřeba.

Popsal byste mi co nejjednodušeji, co je komplexní pozemková úprava?

Je to proces, který slouží k racionálnímu hospodaření vlastníků pozemků. Vede k tomu, aby se pozemky zpřístupnily, aby se dalo elegantně rozdělit spoluvlastnictví, aby se lépe určil způsob využití pozemků.

A hlavně je to proces, kterým můžeme do krajiny, která nefunguje tak, jak by měla, dostat odpovídající škálu krajinných opatření.

Jak komplexní pozemková úprava pomáhá dostat do krajiny například biopásy?

Umožňuje projektantům za peníze státu zanalyzovat území z hlediska biodiverzity, erozní ohroženosti, ochrany půdy, pestrosti, zadržování vody v přírodě a krajině, z hlediska adaptace na klimatickou změnu. A umožňuje navrhnout prvky územního systému ekologické stability.

Je to proces, díky němuž jsme schopni pod navržené záměry umístit i pozemky státu, obce nebo vlastníků, kteří se rozhodnou, že ten prvek chtějí.

Pozemková úprava mimo jiné umožňuje odbřemenění pozemku. Po ní padají všechny nájemní nebo pachtovní smlouvy, které k pozemku jsou. Po ní mají vlastníci půdy čistý stůl.

Což je velmi dobré pro podporu podnikání v katastru, pro zahájení činnosti mladých zemědělců. Je to dobré pro ty, kteří nejsou spokojeni s užíváním pozemku. Mohou provést jakýsi restart.

Tak jako Agrofert říká, abychom pěstovali kukuřici a pšenici a on ji od nás vykoupí, tak stát říká, abychom dělali biopásy a on nám za to zaplatí.
Tak jako Agrofert říká, abychom pěstovali kukuřici a pšenici a on ji od nás vykoupí, tak stát říká, abychom dělali biopásy a on nám za to zaplatí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Ale pro to musí být souhlas vlastníků, kteří mají více než 50 % pozemků...

To ještě není všechno. Pokud máte tento souhlas, zahajuje se řízení. Reálně se nastartuje třeba za 10 nebo 14 let. Na pozemkovou úpravu se čeká. Dnes je větší poptávka po pozemkových úpravách, než je kapacita těch, kteří pozemkové úpravy provádějí.

Takže pokud si v roce 2020 jako zástupce obce požádáte o komplexní pozemkovou úpravu, tak se můžete dozvědět, že jste v pořadí, a bude to za 5, 10, 15 let…

Kde je to úzké hrdlo? Státní pozemkové úřady?

Státní pozemkové úřady ty úpravy odborně vedou. Vlastní činnost – analýzu území a návrh opatření – většinou realizuje vysoutěžená firma.

A pokud se s komplexní pozemkovou úpravou začne, není hotová za půl roku. Jedná se víceméně o roky: dva, tři, čtyři, někde až deset let. Záleží na tom, jací jsou kde vlastníci, jak jsou schopni se domluvit, jací jsou k dispozici projektanti. Někde je to složitá záležitost.

Na jaké části území ČR už byly komplexní pozemkové úpravy provedeny nebo prováděny?

My jsme dneska zhruba na čísle cca 21 % katastrů z celkového počtu katastrů v České republice. V Německu už je to 100 % a už se jede znovu. Katastry, které byly tou procedurou dotčeny dříve, provádějí pozemkovou úpravu opět, s ohledem na další záměry mikroregionu, regionu, nadregionu.

Ale jsme na tom lépe než třeba na Slovensku. Tam se s pozemkovými úpravami teprve začíná.

Musí ten, kdo chce v krajině dělat biopásy a biokoridory, tak jako jste je udělal vy, vyvinout desetileté nebo patnáctileté úsilí?

Já jsem sem přišel se záměrem, že chci dělat něco pozitivního přírodě a krajině, že jí chci navracet ty životně důležité orgány v podobě mokřadů, tůní a mezí. Pozemky jsem začal nakupovat v rámci první komplexní pozemkové úpravy, v roce 2005 nebo 2006. A v roce 2007 jsem již s projektem a s příslibem dotace začal budovat. Takže to, co vidíte, je realizovatelné.

Začal jsem v době, kdy se nehovořilo o klimatické změně. Tehdy se hovořilo daleko více o erozní ohroženosti půd, o podpoře vody v krajině a realizaci prvků ÚSES do velkých širých zemědělských lánů.

Když zafouká, jde z pole do vesnice nejen prach, ale prach obalený pesticidy. Necháváme zemědělce, aby nám kontaminovali ovzduší.
Když zafouká, jde z pole do vesnice nejen prach, ale prach obalený pesticidy. Necháváme zemědělce, aby nám kontaminovali ovzduší.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Karlík / Penzion Šardice

O tom se ale například na půdě bývalé Vysoké školy zemědělské, dnešní Mendelovy univerzity v Brně, hovořilo už v roce 1955. Tehdy se říkalo: potřebujeme do krajiny vrátit koroptev, protože je to výborný likvidátor semen planě rostoucích rostlin. Tedy plevele, jak by řekl zemědělec. Koroptev vyhledává slimáky, červy. Říkalo se: pokud chceme mít v krajině tohoto významného predátora škůdců, musíme do ní dostat meze a remízky. Potřebujeme krajinu pestrou a atraktivní.

O tom se hovoří od roku 1955. Ale směřuje se úplně jinam.

Zatímco my tady hovoříme o podpoře biodiverzity, o podpoře polních ptáků, tak velikost půdních bloků u nás stále roste…

Když si představím, že jsem velká zemědělská podnikatelka, jsem nějak motivovaná k tomu, abych zahájila nebo se podílela na komplexní pozemkové úpravě?

Záleží, kolik té půdy vlastníte a co na ní chcete dělat.

Pokud máte vybudovanou bioplynovou stanici, vlastníky pozemků máte zasmluvněné na deset až patnáct let, aby vám umožnili pěstovat kukuřici, a pozemkovou úpravou by vám nájemní smlouvy padly, tak do toho asi nepůjdete. Zvlášť pokud se k vlastníkům nechováte tak, jak byste se k nim chovat měla, tudíž hrozí, že s vámi novou smlouvu znovu nepodepíšou.

Mnoho pozemkových úprav se neuskuteční právě z toho důvodu, že ten, kdo na pomyslném hřišti hraje, má jiné priority, než budovat zelenou infrastrukturu nebo agroenvironmentální opatření.

Je také potřeba říct, že významná výměra půdy není proděděna, takže se hospodaří asi na deseti až patnácti procentech pozemků takzvaných mrtvých duší, kterým se samozřejmě neplatí nájem.

Ti, kdo tam hospodaří, odvádí asi v dobré víře nějakou částku daně z nemovitosti, ale neplatí nájem, protože není komu. Vezměte si příklad: hospodaříte na 1000 ha půdy a 100 ha používáte bez toho, abyste vypláceli nájem. A dnes už máte katastry, kde se za nájem platí 5000 – 6000 Kč. To je nezanedbatelná částka.

Je někdo, kdo mi biopásy udělá na klíč, když se rozhodnu, že je chci?

Dnes jsou tu firmy, které jsou schopné to udělat. Když budete chtít na svém pozemku mokřad nebo tůň, tak vám vypracují projekt, žádost o dotaci, nabídnou realizátora. Takže existují, ale jejich počet nepokrývá poptávku.

Pokud bychom chtěli do krajiny dostat více žádoucích krajinných prvků, tak je potřeba podpořit ty, kdo je umí dělat. Ty, kteří jsou schopni ten nástroj uchopit. Bylo by potřeba podpořit aktivity v ozeleňování, nejen prvky, které v krajině chceme.

Není to jen o nákupu stromků, ale o možnostech podpořit lidi, kteří je umějí sázet.

Pokud bychom chtěli do krajiny dostat více žádoucích krajinných prvků, tak je potřeba podpořit ty, kdo je umí dělat. Ty, kteří jsou schopni ten nástroj uchopit. Bylo by potřeba podpořit aktivity v ozeleňování, nejen prvky, které v krajině chceme.

Není to jen o nákupu stromků, ale o možnostech podpořit lidi, kteří je umějí sázet.
Pokud bychom chtěli do krajiny dostat více žádoucích krajinných prvků, tak je potřeba podpořit ty, kdo je umí dělat. Ty, kteří jsou schopni ten nástroj uchopit. Bylo by potřeba podpořit aktivity v ozeleňování, nejen prvky, které v krajině chceme. Není to jen o nákupu stromků, ale o možnostech podpořit lidi, kteří je umějí sázet.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Jsou nějaká jednoduchá opatření, jak ozelenění krajiny postrčit?

Například, že stát nebude podporovat pouze nákup osiva na založení biopásů, ale podpoří i přípravu půdy, která založení biopásu předchází. A ztrátu na zisku ze zemědělské prvovýroby vynahradí mnohem razantněji.

Pokud dnes budu mít hektar biopásu, tak od státu získám 24 000 Kč. A za ty musím nakoupit osivo, musím upravit pozemek, zasít a rok se starat o to, aby po tom nikdo nepřejel. A zhruba po roce to musím zapravit do půdy. Pro někoho je to zajímavá částka, pro někoho není.

Ti, co mají bioplynové stanice, jsou schopni z produkce kukuřice na siláž přes bioplynovou stanici do kapes vygenerovat daleko větší profit než já, když na podobném pozemku buduju biopásy pro podporu biodiverzity. Proto dnes biopásů moc není.

A proto říkám, že je potřeba více podpořit ty, kteří to umí a kteří to dělají dobře.

Dnes se čím dál častěji hovoří o omezení maximální velikosti jednoho půdního bloku. S tím, že by právě tohle opatření mohlo pomoci k omezení půdní eroze a zadržení vody v krajině.

Já neumím říct, jaká je obecně ideální velikost dílu půdního bloku. Musí to být optimální velikost, únosná pro konkrétní agroekosystém.

V Šardicích jsou podmínky například takové, že třeba 20 hektarů v kuse je příliš. V Polabí nebo na Břeclavsku to problém být nemusí.

Kdo by měl být tím, kdo řekne, jaká by měla být maximální velikost půdního bloku na Šardicku a jaká v Polabí?

Měl by to být kompetentní člověk, který má odborné vzdělávání, výcvik a praxi. Neměl by to být byznysmen, který se na agroekosystém dívá přes to, jakou má techniku nebo jak velkou má sklízecí lištu.

Měl by být schopen zhodnotit agroekosystém z hlediska erozní ohroženosti, biodiverzity, problematiky srážek a odtokových drah.

Kdo to u nás je?

Dnes už z univerzit odcházejí agroekologové a další absolventi, kteří by měli fungování zemědělského ekosystému rozumět.

Ale je otázka, jestli ti, kdo tomu rozumí, dostanou šanci navrhnout faremní plán tak, aby to fungovalo nejenom letos, ale i za 10, 20, 30 let.


reklama

Další informace |
Text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

25.11.2019 08:03
Ale ti lidé mají pravdu, pan Marada opravdu nepěstuje plodiny a to, že pěstuje biopásy pro stát je sice hezké, ale lidé se toho nenají. V podstatě se tím na náklady státu baví.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.11.2019 10:01 Reaguje na pavel peregrin
Jenže kukuřice co putuje do bioplynky, nebo řepky, co skončí v naftě, se taky nenajíte.
Na rozdíl od toho opatření pana Marady zvyšují biodiverzitu, omezují erozi a přispívají k zadržení vody v krajině.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.11.2019 10:55 Reaguje na Jan Škrdla
V tom máte pravdu, určitým řešením by bylo tyto plochy ozelenit a vytvářet tam něco na způsob toho co pan Marada. Jenže by to musel stát zaplatit a při stávající výměře kukuřice a řepky obávám se, že by mu brzo došel dech.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.11.2019 16:47 Reaguje na pavel peregrin
Pro začátek by stačilo alespoň zatravnit to, co je vymezeno v rámci plánu společných zařízení, popř. to co je vedeno jako polní cesty nebo ostatní plochy (s přihlédnutí k nájemním smlouvám). Osazování a tvorba mohředů by se mohlo rozložit na delší časový úsek (dejme tomu 10-20 let).
Z dlouhodobého hlediska je výhodnější investovat do krajiny než např. do plavebního kanálu, který by v budoucnu sloužil jako drahá turistická atrakce.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.11.2019 10:14
Naprosto skvěle popsán zoufalý stav našeho zemědělství , mentality konvenčních zemědělských firem i bezbrannost až neschopnost výkonu státní moci v tomto sektoru .
Pro ně -konvenční zemědělce- je základem všeho maximalizace zisku ,tedy snaze o snižování nákladů a zvyšování příjmů podle aktuální tržní poptávky.
Většinou jim pronajatá půda slouží jako obyčejný výrobní nástroj a podle toho s ní zacházejí.

Proti tomu stojí veřejný zájem na zachování zdravé půdy jako nenahraditelné složky životního prostředí.
Pravdou je, a to nezpochybňuji, že z čistě ekonomického hlediska je konvenční zemědělství podstatně efektivnější něž organické či biozemědělství popř. agrolesnictví.

Přitom by stačilo tak málo , proplácení zemědělských dotací nastavit zejména na schopnost půdy zadržovat vodu v krajině. Stávající systém parametrů BPEJ doplnit tímto kritériem. Vtip je v tom, že pouze zdravá půda je schopna zadržovat množství vody adekvátní jejímu požadovanému stavu. Tyto hodnoty jsou pro různé typy půd známy a nemusí se nic nového vymýšlet.
Zemědělcům by nikdo nediktoval na jakých výměrách ,jaké plodiny a jakým způsobem mají pěstovat či stanovovat agrochemické postupy a lhůty.(skutečná volnost pro podnikatelské rozhodování)

Případné kontroly lze v tomto případě provádět ihned , průkazně a plošně , nejde nic ošvindlovat nebo zfalšovat.

Tato myšlenka není nová ani geniální a bezpochyby napadla i jiné. Problém je v tom, že ji za současných podmínek EU nelze aplikovat, neboť by se prokázalo to, co tvrdí pan Peregrin a nezpochybňuji ani já - konvenční zemědělství dokáže zajistit dostatek potravy pro stávající populaci za únosných sociálních podmínek, jinak lidově- "žrádlo" je tak levné, že si ho může dopřát skutečně každý.
A to už jsme tady jednou měli, heslo " panem et circenses " - "chléb a hry" - přístup císařů v pozdním úpadkovém období Římské říše, kdy byla za jídlo a hry získávána přízeň prostého lidu, která pak byla využita k jejich vlastním cílům.
Jak to skončilo , je známo také.





Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2019 16:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Trefil jste hřebíček na hlavičku, stačí jen pozměnit podmínky pro příjem dotací, ti s rozumem na to přistoupí, ti kteří nepřistoupí budou smeteni kombinací tlaku těch kteří plní(a jsou dotováni) a rozkladem vlastních "výrobních prostředků - půdy"
Odpovědět
PB

Pavel Baťa

26.11.2019 16:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
cituji:"Pravdou je, a to nezpochybňuji, že z čistě ekonomického hlediska je konvenční zemědělství podstatně efektivnější něž organické či biozemědělství popř. agrolesnictví."

jenže do toho ekonomického hlediska nejsou započítávány mimoprodukční funkce např. agrolesnictví...tím myslím např. zádrž vody, větší biodiverzita, menší eroze půdy apod... ale toto nikdo vyčíslit nedokáže, proto si myslím, že agrolesnictví, biozemědělství apod. jsou více ekonömicky výhodnější, jenže dnešní člověk to nedokáže docenit...nědokáže docenit ty mimoprodukční funkce...jaké mimoprodukční funkce má konvenční zemědělství?

Odpovědět
RV

Richard Vacek

25.11.2019 18:43
Zemědělství (a bio zemědělství ještě více) je odvětví s nejnižší produktivitou práce. Pokud by zemědělci přešli do jiného odvětví, budou vytvářet více hodnot a dokonce si více vydělají za menší dřiny. A takto bohatší společnost si může snáze dovolit dělat z polí parky a biokoridory.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.11.2019 19:25 Reaguje na Richard Vacek
To jste střelil kozla, s dovolením. Produktivita práce v dnešním konvenčním zemědělství je velmi vysoká.
Proti tomu je produktivita státní správy/samosprávy mizerná.

Ekozemědělci však půdu nemají za pouhý výrobní nástroj jako komerční subjekty , ale jako základní statek-hodnotu , kterou se snaží zachovat, lépe zvelebit.(společensky žádoucí přínos)
To však sebou nese celou řadu omezení , která vedou k tomu, že ryze ekonomickým pohledem vycházejí v porovnání s konvencí hůře.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.11.2019 05:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když se podívám na statistiku 1995-2016,tak zemědělství má produktivitu práce nejnižší, 2x nižší než výroba kovodělných výrobků, 3x nižší než velkoobchod a 4x nižší než výroba motorových vozidel, nebo činnost v informačních technologiích.
Navíc se za posledních 20 let téměř nezměnila, zatímco ve výrobě motorových vozidel stoupla 5x.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2019 07:35 Reaguje na Richard Vacek
Pane Vacku, vy to vidíte hodně zjednodušeně. Samozřejmě, že zemědělství má nižší produktivitu, ale zapomínáte na dvě rozhodné věci, a to:
1. Výroba potravin je strategické odvětví a každý prozíravý si ji chrání, protože karta se lehce může obrátit a pak jste vydán na milost a nemilost
2.Zemědělství je základem pro spoustu dalších odvětví, bez prvotních surovin by tato nemohla existovat, takže to musíte nutně k té produktivitě připočítat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.11.2019 08:43 Reaguje na pavel peregrin
jde jen tak kolem a mám k tomu poznámku: zde se pravděpodobně děje babylonské zmatení jazyků; produktivita práce ve smyslu ekonomickém není počet součástek, který obrobí soustružník nebo kolik hektarů, který sklidí kombajnér za směnu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.11.2019 09:22 Reaguje na pavel peregrin
Zemědělství je důležitým odvětvím v zaostalých (zemědělských) zemích, kde tvoří podstatnou část HDP. V rozvinutých průmyslových zemích je jeho podíl nízký a obvykle se jedná tak neefektivní odvětví, že je potřeba ho dotovat. Pokud produkci potravin naše průmyslová země ponechá těm chudším, popřípadě těm, kteří ji chtějí dotovat, vyděláme si v jiných odvětvích dostatek prostředků na nákup zemědělské produkce. I dnes vidíte, že je levnější nakupovat zeleninu z Polska, rajčata ze Španělska a podobně. Za ušetřené prostředky pak budeme moci přeměňovat zemi v malebné parky.
Odpovědět

26.11.2019 11:06 Reaguje na Richard Vacek
Taková myšlenka určitě napadne spoustu lidí, zajímavé, že nevím o nikom kdy by to realizoval, zvláště když pro země západní Evropy by byl ekonomický efekt ještě mnohem významnější. Nedovedu si ovšem představit že by v takové situaci někdo dokázal obhájit existenci armády (výdaje na zbrojení) když by každému potencionálnímu protivníkovi stačil na hranici 1 policista s papírem o zákazu dovozu potravin nepříteli. Druhá věc je že pokud připustíme další vývoj klimatických změn nevíme jak dlouho vydrží světové nízké ceny potravin, zvlášť když jiná cena může být pro toho kdo koupit může a jiná pro toho kdo koupit musí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2019 12:32 Reaguje na Richard Vacek
Já vám vysvětlím, jak to je. Dotovat zemědělství je třeba proto, že potraviny jsou strategická surovina a dotacemi zemědělec dostává v podstatě ten zbytek, o který ho výkupní organizace, obchodníci a řetězce okrádají. Navíc levné potraviny slouží jako pojistka sociálního smíru. My nepotřebujeme žádné dotace, ale to by státy napříč Evropou musely propustit tisíce nepotřebných úředníků, kteří se právě pravidly o přerozdělování dotací a vymýšlením stále větších nesmyslů živí. To za prvé.
Za druhé- opakuji, že pouze velmi neprozíravý člověk si pustí vlastní zemědělství z ruky, protože pak jste vydán na pospas dovozu všeho možného, a zhusta mnohem méně kvalitního, protože věřte tomu, že v zemích, jako jste jmenoval, si s nějakou legislativou ohledně zemědělství hlavu nelámou a občasné kontroly jakosti to potvrzují.
A to, že je levnější něco koupit z Polska, Španělska je dáno tím, že tamní vlády mnohem více podporují tamní zemědělce z národních dotací a v podstatě se jedná o řízený dumping.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.11.2019 13:57 Reaguje na pavel peregrin
bastiata znáte?

čistě strategicky by stačilo udržovat (dotovat) zemědělství na úrovni ala válečný přídělový systém, tj. pšenici, nějakou olejninu, nějakou cukrovku, brambory, mrkev, zelí a mléčný skot. s nějakou údržbou krajiny samozřejmě, aby se z orné půdy nestal les, neboť z lesa udělat pole je fuška, z louky udělat pole, na to stačí (s nadsázkou) odpoledne s traktorem.
Odpovědět
RN

Radek Novák

26.11.2019 14:35 Reaguje na Lukas B.
tak teoreticky asi funguje i jaderná fúze. Jen si tak zkouším představit jak v tomhle státě v případe krize a rozvinutí na válečnou výrobu vytahujeme ze skladů 40 let staré uloženky ke kterým se 30 let nevyrábí ND, jen abychom zjistili, že k nim nemáme lidi. V prvé řadě si ale myslím, že z hlediska nákladů na rozpočet můžeme tyhle scifi řešit až nebudou peníze pro agentury pomáhající těm lidem kteří k nám kvůli zlým Čechům nechtějí a vůbec tu nejsou, nebo 30 integrují ty čím dál více dezintegrované, případně zpřehledníme legislativu s dopadem na počet úředníků...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2019 17:03 Reaguje na Lukas B.
Mlhavě mi to něco říká,je to nějaká teorie o tom, že když něco udělám, tak si musím uvědomit o co přijdu nebo nepřijdu, kdybych to neudělal, ekonomicky nezhodnotil nebo tak? Nejsem ekonom a nebudu si to trapně googlit a pak psát odpověď.To, co jste psal, by asi nefungovalo, protože lidé si zvykli žít dobře, a nejen u nás, tudíž byste musel podstatnou část dovážet, což by nemělo smysl.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.11.2019 18:32 Reaguje na pavel peregrin
bastiatovo pojednání o robinsonovi a pátkovi je pro anarchokapitalistu něco jako genesis pro křesťana. to si vygůglujte, to je dobrý.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2019 16:16 Reaguje na pavel peregrin
Jako mnoho jiných i vy se dopouštíte jednoho základního omylu spojeného s úřednickým stavem:
Žádný úředník (až na pár těch ministerských) si žádná pravidla ani jiné nesmysly nevymýšlí - základním zdrojem všech těch paskvilů jsou politici. Obyčejný referent úpí naprosto stejně jako vy (dokonce i úředník je rád když je vše srozumitelné a nemění se to každý rok), ale aby jste toto pochopil musel by jste se na chvíli postavit na druhou stranu barikády. Já to udělal a můžu vám upřímně říct, že jsem si v životě tak neoddechl, jako když jsem odtamtud vypadl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2019 16:54 Reaguje na Jakub Graňák
To vám rád věřím. Nechci házet všechny do jednoho pytle, bohužel ti ministerští mají největší moc něco měnit a politik je pro mě nadávka.
Odpovědět
VN

Václav Neguš

9.12.2019 19:07 Reaguje na pavel peregrin
P.Peregrin,Vy ste skutečnosti nejblíž,dotace skutečně pokřivují trh a to podstatně. A jejich rozdělování nikdy nebude objektivní,podmínky jsou jiné pro zemědělce v e Francii,Holandsku-např.a jiné v Česku.To se tak snadno nezmění. Také tady často zazní slova o zdravé půdě,ale co tím autor myslí? Proč nikdo nenamítá,že v půdě chybí hlavně organ.hmota-hnůj,protože chybí katastroficky zvířata.Komposty,zelené hnojení ap.je sice také možnost vnést do půdy organiku,ale jen tím se situace nezlepší. Podívejte se na údaje o počtu VDj/ha západ.států a hned budete v obraze.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.12.2019 07:46 Reaguje na Václav Neguš
Celý problém s organikou v půdě je tragikomický- na jedné straně se zde masivně snížil chov skotu, na straně druhé jsme tímto umožnili dovoz mléčných výrobků státům, které si skot zachovaly. Tudíž pokud skot není, tak jakou organiku chtějí moudré hlavy do půdy dodávat, kromě již zmíněného zeleného hnojení? Ale teď ta komická stránka věci- na produkci metanu se dle eko-vědců prý podílí skot velkou měrou, tudíž paradoxně se bojuje za jeho snížení, navíc stoupá počet lidí, alergických na mléčný cukr, dále kasein působí neblaze u určitých typů onemocnění.Z tohoto pohledu není opravdu nutné velké množství mléčného skotu, navíc při stoupající dojivosti nemůže krávy chovat každý, prostě nebyl by odbyt. Ale z druhého pohledu, na zachování půdní úrodnosti, je skot vysoce žádoucí. Tak co vlastně chceme? Přirozené vazby na půdu v rámci států a jejich zemědělství naprosto rozvrátila globalizace trhů, to si je nutno přiznat, spolu s nesmyslnými dotacemi. V našem případě je to tvrdá daň za to, že jsme byli milostivě připuštěni mezi takzvaně nejvyspělejší země západní Evropy a to připuštění si tyto země velice dobře ošéfovaly. Pouze z našich občanů se média trvale snaží dělat blbce a jednodušší lidé na to skáčou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2019 16:08 Reaguje na pavel peregrin
Píšete, že výroba potravin je strategické odvětví:
Jak tedy potom obhájíte to soustavné masivní plundrování základního výrobního prostředku tohoto strategického odvětví? Tedy půdy
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2019 16:55 Reaguje na Jakub Graňák
Nesmíte všemu věřit.Žádné masivní plundrování tady, s výjimkami ať už mezi velkými či malými, neprobíhá. Pouze media se předhánějí v hysterických výlevech.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2019 19:00 Reaguje na pavel peregrin
Nevěřím všemu a obvzvláště ne mediím. Nicméně jsem založením skeptik, a když vidím přístup těch výše zmiňovaných ministerských úředníků a politiků k problematice deficitu organické složky půdy, nebo erozní ohroženosti, jímá mě děs. Před 20 lety když jsem studoval půdoznalství tak o tomhle se hovořilo jako o největším problému do budoucna. A ejhle už je to tu.
Nemám problém se zvýšením dotačních titulů (narozdíl od řady místních diskutujích) i pro velké zemědělce, pokud to bude vyváženo odpovědnějším přístupem. Domnívám se, že to společnost, pokud chce i mimoprodukční benefity, zemědělcům dluží.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.11.2019 07:52 Reaguje na Jakub Graňák
Tak za tento příspěvek vám děkuji. Pokud jste studoval půdoznalství, nemusím vám nic déle vysvětlovat. Oběma je nám jasné, že za současný stav může naprosto diletantský přístup polistopadových vlád a těžko se už bude něco napravovat, opětovné navyšování skotu z různých důvodů již není možné. Svoji příležitost jsme propásli-či spíše řečeno propásnutí nám bylo "hodným" Západem vnuceno.
Ale jak přesně píšete- mimoprodukční benefity si musí společnost zaplatit.
Nejjednodušší, nejrychlejší a hodně účinnou cestu dodání organiky do půdy, kterou i my praktikujeme, je založení víceletých pícnin. Posklizňových zbytků je velký objem, vliv na půdu je beze vší pochybnosti. Chtělo by to jen, aby toto pěstování nebylo trvale v záporných hodnotách, zisk nemusí tvořit, ale v minusu nesmí být, tudíž zde by ta dotace měla velký smysl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2019 16:31 Reaguje na pavel peregrin
Já děkuji vám za ty pícniny. V dobách kdy jsme ještě hospodařili jsme je mívali na čtvrtině výměry, bohužel nás ke dnu stáhla živočišná výroba a otcova neochota se jí vzdát.
Ono s těmi pícninami by se to brzy mohlo začít i rentovat, jeden kolega z vedlejší vesnice prodal loni i letos za velmi obstojný obnos někam do Čech veškeré přebytky - o kvalitní pícniny je nouze
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

28.11.2019 19:19 Reaguje na Richard Vacek
To co píšete mi přijde nesmyslné. Podle jakých objektivních ukazatelů můžete srovnávat produktivitu v tak odlišných odvětvích ? A proč to berete za posledních 20 let ? Třeba v 90. letech, když produktivita v zemědělství stoupla min. 5, tak v jiných odvětvích ne :-) A že by bylo lepší potraviny dovážet a že by z toho vznikal nějaký vyšší zisk na investice do krajiny? To je tedy blábol :-) Proč přesně vysvětluje pan Peregrin.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.11.2019 06:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
https://www.youtube.com/watch?v=XKVWKhYPBr4#utm_content=videa&utm_term=whisky%20to%20je%20moje%20gusto&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&title=Whiskey%20to%20je%20moje%20gusto...

Yea, zaměňte Wh za Z a jsme doma...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.11.2019 20:14 Reaguje na Richard Vacek
Zajímavá myšlenka. Proč vyrábět žrádlo, když můžeme vytvářet hodnoty.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist