https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/ze-jsou-divoci-kone-v-ohrade-spousta-divokych-zvirat-je-za-plotem-rika-dalibor-dostal?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Že jsou ‚divocí‛ koně v ohradě? Spousta divokých zvířat je za plotem, říká Dalibor Dostál

4.1.2022 09:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dalibor Dostál vystudoval politologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působil jako novinář a šéfredaktor celostátní redakce Deníku. V roce 2007 založil ochranářskou společnost Česká krajina, která se zaměřuje na návrat velkých kopytníků do české přírody a jejich využití k ochraně a údržbě krajiny.
Dalibor Dostál vystudoval politologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působil jako novinář a šéfredaktor celostátní redakce Deníku. V roce 2007 založil ochranářskou společnost Česká krajina, která se zaměřuje na návrat velkých kopytníků do české přírody a jejich využití k ochraně a údržbě krajiny.
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Začátkem prosince 2021 vyběhlo na nýřanské mokřadní louky stádo „divokých“ koní. Jde o desátou rezervaci, v níž se přistupuje k ochraně přírody tak, že se o biodiverzitu starají velcí spásači, exmoorští ponyové, zubři či pratuři. O koních i o tomto přístupu k ochraně přírody jsme si povídali s Daliborem Dostálem, ředitelem společnosti Česká krajina, který za tímto projektem stojí.
 
Odkud koně, kteří byli nedávno vypuštěni u Nýřan, pochází?

Tito mladí hřebečci se narodili v roce 2019 v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Skupina divokých koní, která vytvořila jejich mateřské stádo, přijela do milovické rezervace na konci roku 2015. Bylo to tedy druhé stádo, které tehdy bývalý vojenský prostor osídlilo.

Dá se nějak spočítat, kolik generací dělí „divoké“ koně z Nýřan od jejich příbuzných, běhajících po blatech na Exmooru?

Většina zvířat, která osídlila milovickou rezervaci, pochází z volné přírody. Jednak přímo z anglického Exmooru, ale část stáda i ze Skotska, kam byla zvířata vysazena. A žijí tam stejně jako v Exmooru ve volné přírodě. Skotsko má navíc úplně jinou rozlohu než Exmoor, a tak se tam u zvířat mohly obnovit i pravidelné sezónní migrace na stovky kilometrů.

Takže slovní spojení „divocí koně“ můžeme úplně klidně používat bez uvozovek. Je to autentický název, který se pro koně z Exmooru používá stovky let a přesně vystihuje, čím se odlišují od ostatních koní.

Nedávné vypuštění koní v Nýřanech.
Nedávné vypuštění koní v Nýřanech.
Foto | Martin Plíhal / Česká krajina

Co vlastně dělá divokého koně divokým?

Určitě je to schopnost přežít v přírodě bez péče člověka.

Ale jde také o původnost, jak vzhledovou, tak danou neprokřížením s druhem, který není na daném kontinentu původní.

Když si představím mustangy, volně běhající po prériích amerického středozápadu, přijdou mi docela dost divocí… i když s jejich původem je to asi dost domestikované.

Tím se právě liší koně z Exmooru od mustangů.

Když předkové mustangů utekli kolonizátorům do volné přírody, šlo často o ušlechtilá španělská plemena jezdeckých koní. Ta se divokým koním nepodobala ani vzdáleně, nejenom svým vzhledem, ale i kvůli tomu, že jejich předky tvořili z velké části arabští a berberští koně, tedy plemena z Asie a severní Afriky.

Zatímco mustangové jsou tedy typickou koňskou směskou formovanou po staletí člověkem, u koní z Exmooru hrál po staletí roli přírodní výběr.

A především díky izolovanosti oblasti Exmooru unikli výraznému vzájemnému křížení, které bohužel potkalo zbytky populací divokých koní jinde v Evropě.

Mustangové nejsou opravdu divocí koně. Ale běhají bez ohrad. Ti vaši divocí koně jsou divocí, ale v ohradách…

S ohradami je to složité. V oplocených rezervacích přežívá stále více divokých zvířat v různých částech světa.

Když u nás Zdeněk Suchý s Danem Bártou točili jeden z dílů seriálu Češi zachraňují, zatímco všechny ostatní natáčeli v Africe, Asii a v dalších částech světa, omlouvali jsme se jim, že u nás mohou zvířata natáčet jen v oplocené rezervaci, zatímco jinde po světě točili tu opravdovou divočinu. Vyvedli nás z omylu s tím, že ani v rozvojových zemích už naše představa nekonečné divoké přírody moc neplatí. Divoká zvířata jsou v některých oblastech často už jen v ohrazených rezervacích, podobných, jako je ta milovická.

Exmoorský ponny. Nepotřebuje stáj, ani v zimě.
Exmoorský ponny. Nepotřebuje stáj, ani v zimě.
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Takže kůň z Milovic nebo Nýřan určitě není divoký jenom proto, že nemá stáj?

Není to jen otázka tradičního pojmenování nebo toho, že tito koně nepotřebují stáj.

Genetické výzkumy potvrdily, že právě koně z Exmooru se prakticky vůbec nekřížili s domácími koňmi, ze kterých bohužel jinde v Anglii i na evropském kontinentu vznikla postupem staletí pestrá směs, obvykle s příměsí krve v Evropě nepůvodních arabských koní.

Navíc i genetické analýzy zbarvení původních divokých koní Evropy potvrdily, že koně z Exmooru odpovídají přesně zbarvením divokých koní, jak se vyskytovali před tisíci lety v celé Evropě od Pyrenejského poloostrova až po Ural.

U koní z Exmooru se spojuje vše, co by divoké zvíře mělo charakterizovat – život ve volné přírodě, autentický genetický základ i stavba těla a zbarvení, které se prokázalo při analýze DNA koní starých tisíce let.

Chápu, že je důležité mít tu druhy řekněme původní. Ale s divokými koňmi jsme se na našem území rozloučili někdy kolem roku 3500 př. n. l.? Později?

Je to velmi mlhavé.

Archeologové po stovky, možná tisíce let nedokážou přesně určit, který kůň je v archeologických nálezech ještě divoký, a který již domestikovaný. Velmi dlouho vypadali v podstatě stejně.

Ale snaha o maximální původnost je přesto důležitá. Není úplně podstatné, jestli nám tady podobné zvíře chybělo tisíc let, dva tisíce let nebo pět tisíc let. Prostě tady předtím stovky tisíc let žilo, a nebýt člověka, tak tu žije dodnes.

Proto se snažíme vracet do krajiny nejautentičtější možné koně, jací dodnes přežili, tedy divoké koně z Exmooru. Je to i určitá forma satisfakce.

A není to teď nakonec jedno? Jestli je pro nás a naši přírodu teď důležitější ten efekt, který svou přítomností divocí koně zprostředkovávají, než odpověď na to, jak moc původní jsou?

Pokud by divocí koně nikde v Evropě nepřežili, asi by měla smysl otázka, čím je nahradit a jaký druh zvířete by jejich úlohu v krajině mohl zastoupit. Ale tím, že se díky shodě šťastných náhod podařilo koně v Exmooru zachránit v původní podobě, je podobná otázka zbytečná.

Dá se v nějaké hrubě zjednodušující nadsázce říct, že bychom stejně tak mohli mít v Čechách ohrady kolem rezervací, v nichž by se místo koní pásli třeba velbloudi, jaci nebo pižmoni? Hlavně, že tu ostřici dupou a spásají?

Ta úvaha má dva rozměry.

První je etický. Pokud člověk vyhubil v našich zeměpisných šířkách divoké koně, měl by udělat vše pro to, aby se vrátili v nejautentičtější možné podobě. Spásat krajinu s domácími zvířaty nebo s exoty typu velbloudů nebo jaků by sice bylo pohodlnější, ale v podstatě bychom tím navázali na selhání, kterého jsme se jako lidstvo dopustili, když jsme u nás divoké koně vyhubili.

Druhá otázka je ochranářská. I náš projekt názorně ukazuje, jak jemné rozdíly jsou mezi divokými a domácími zvířaty.

Pratuři byli kdysi součástí naší krajiny.
Pratuři byli kdysi součástí naší krajiny.
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Konkrétně?

Zatímco domácí ovce často zlikvidují poslední porosty vzácných květin, divocí koně se věnují jen agresivním druhům trav a pomohou zvýšit pošty exemplářů ohrožených druh rostlin ne o stovky, ale o tisíce procent.

Pokud bychom přistoupili na to, že je jedno, co se v krajině pase, tak bychom po devastující pastvě ovcí, které zničily některé cenné porosty v bývalém vojenském prostoru, museli prohlásit, že pastva zkrátka nefunguje, a je potřeba se o krajinu starat jiným způsobem.

Ale stovky a tisíce druhů květin, ptáků, brouků se statisíce let vyvíjely právě v symbióze s divokými koňmi, zubry a pratury, ne s jaky a s velbloudy.

Proto i zdánlivě malé odlišnosti a jednotlivosti mohou v celkovém efektu udělat skutečně dramatický rozdíl.

Svědčí o tom i to, že úspěšné ochranářské organizace, které desítky let zkoušely pást přírodně cenné lokality ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty, začaly využívat divoké koně. A rozdíly jsou opravdu obrovské.

Jak moc koreluje rozloha našich „koňských“ rezervací s velikostí domovských okrsků divokých koní z Exmooru?

Velikost okrsků divokých koní závisí především na úživnosti území. V Anglii se pohybuje do 312 hektarů, takže milovická rezervace s rozlohou 350 hektarů určitě poskytuje koním dostatečný prostor.

Ale máte pravdu, že v ochranářsky vyspělých zemích bývají rozlohy podobných rezervací výrazně větší a počítají se často na tisíce hektarů. Ale mají výrazně delší tradici, takže v Česku nás následování tohoto trendu ještě čeká.

A koho vlastně chrání ty ohrady kolem koní? Koně, lidi, okolní krajinu?

Je to asi všechno dohromady.

Ohradníky udržují divoké koně v lokalitě, kde po nich chceme ochranářskou práci. Od přírody jsou to zvířata velmi zvědavá, takže by určitě bez vymezení prostoru zkoušela objevovat vzdálenější části krajiny.

V Exmooru nebo zmíněném Skotsku s tím lidé počítají a řidiči na silnicích dávají na zvířata této velikosti pozor. I tak je tam srážka s automobilem jednou z nejčastějších příčin úhynu těchto koní.

I proto je rozumné, že jsou u nás rezervace ohrazené a zvířata mají v krajině vymezený prostor.

Něco jiného jsou například zubři, kteří jsou na rozdíl od divokých koní přísně teritoriální a i ve volné krajině by se drželi v rámci jedné lokality.

V rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku zpozorovali vědci rodinu dudka, který patří k nejohroženějším druhům ptáků v České republice. Samotný dudek se v rezervaci poprvé ukázal v roce 2018, v roce 2019 se objevil pár s mládětem.
V rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku zpozorovali vědci rodinu dudka, který patří k nejohroženějším druhům ptáků v České republice. Samotný dudek se v rezervaci poprvé ukázal v roce 2018, v roce 2019 se objevil pár s mládětem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Benoît Prieur / Česká krajina

Koně, spolu se zubry a pratury, jsou fantastickým nástrojem v ochraně přírody, v tom, co dovedou z hlediska praktického managementu chráněných území. Tomu snad není co vytknout. Nebo je?

Právě kombinace divokých koní a divokých turů, tedy zubrů a praturů, výrazně zlepšuje pozitivní vliv pastvy na krajinu.

Zatímco divocí koně se více věnují agresivním druhům trav, zubři a pratuři o něco málo více preferují křoviny a dřeviny.

Přitom jak koně, tak tuři, žerou i to, čemu se věnují jejich protějšky, ale v trochu jiném poměru. A už tento jemný rozdíl stačí k tomu, aby se krajina nevyvíjela tím nejlepším způsobem, než pokud by v ní byli zastoupeni jenom koně, nebo jenom divocí tuři.

Zkrátka ta zmíněná adaptace za stovky tisíc let stále trvá a ani ta přestávka několika málo staletí, kdy jsme velké kopytníky z krajiny vytlačili, na tom nic nezměnila.

Jak se dívá na působení koní na přírodu česká legislativa ochrany přírody? Jsou tam nějaké oblasti, ve kterých to drhne?

Naštěstí legislativa nemá s přítomností divokých koní v krajině problém. A určitě tomu pomáhá i to, že se pohybujeme na ohrazeném prostoru.

Proč tu tedy divocí koně neběhají volně, tak jako třeba srnky nebo zajíci? Co tomu stojí v cestě? Není to přece medvěd ani vlk, aby hned vyvolávali kontroverze, ne?

Na cestě do volné krajiny je překážkou určitě dlouhodobě přerušená tradice.

Pokud k nám přijde z Polska los a porazí ho auto, je jasné, že za nehodu nikdo nemůže a byla to nešťastná shoda náhod.

V případě divokého koně, který byl do přírody vypuštěn, by se určitě začalo řešit, kdo ho vypustil a kdo nese odpovědnost za škody.

Na druhu stranu rezervace na vhodných místech mohou dosahovat tisíců hektarů, takže v těchto řádech už by byla iluze volné přírody v podstatě úplná.

Na pastviny velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se vrátil ohrožený druh motýla modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967, v roce 2019 ho vědci spatřili znovu.
Na pastviny velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se vrátil ohrožený druh motýla modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967, v roce 2019 ho vědci spatřili znovu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Je něco, čím vás projekt České krajiny překvapil?

My se snažíme projekt prezentovat pozitivně, protože to, co se díky velkým kopytníkům odehrává v přírodě, je skutečně nesmírně přínosné. Ale jestli jsme něco nepředpokládali, tak to, že pozitivní změna bude tak rychlá a že se příroda dokáže obnovit tak výrazným způsobem.

A je něco, co jste naopak hrubě podcenili?

Naprosto jsme podcenili, jak extrémně korupční je prostředí, ve kterém se pohybujeme. Navíc v kombinaci s různými tlaky, které na bývalý vojenský prostor jsou z různých stran.

To by si asi zasloužilo trochu rozvést…

Je to lokalita kousek od dálnice, nedaleko Prahy, takže se tam tlačí různé skupiny, od komerčních subjektů a developerů, přes různé kmotry z divokých devadesátých let, kteří si potřebují do rozsáhlých pozemků uložit peníze, až po vyloženě kriminální skupiny.

Samozřejmě nezisková organizace používající přísná etická kritéria je za této situace pro mnoho úředníků tím nejméně zajímavým partnerem. Ale díky obrovské popularitě projektu se nám zatím daří všem likvidačním tlakům odolávat, přestože jsou od vzniku rezervace trvalé a jejich podoba je často velmi brutální. Je to přitom velká škoda, že něco takového musíme dlouhodobě zažívat.

Něco podobného neznají nejenom kolegové v zemích jako je Německo, Nizozemí nebo Francie, ale nesetkávají se s tím ani zakladatelé podobných rezervací v zemích, jako je Rumunsko nebo Bulharsko. „Česká cesta“, na kterou jsme se jako společnost vydali v divokých devadesátých letech, se nám bohužel připomíná v mnoha ohledech až do současnosti.

Pardon, co si mám představit pod ‚tlaky, jejichž podoba je často velmi brutální?‛

Jsou to například nejrůznější výhrůžky, od ekonomické likvidace projektu až po fyzickou likvidaci. Jak jsem říkal, skupiny, které se na rozsáhlé pozemky tlačí, jsou velmi různorodé, a jejich metody jsou velmi pestré, od těch sofistikovaných až po velmi primitivní.

Jakou má takový projekt udržitelnost? Nemyslím to zle, nárok na poklidný důchod má každý, a třeba se za pár let rozhodnete, že už máte koní dost. Třeba budete chtít radši pěstovat žampiony. Co bude s těmi koňmi dál?

Kontinuita je u projektu tohoto typu určitě důležitá. Plynulou návaznost je potřebné zajistit. Nejde jen o „žampiony“. Stačí jedna nešťastná autonehoda nebo těžký průběh covidu a všechno se může ze dne na den změnit.

Zubr. Ideální kopytník do přírody.
Zubr. Ideální kopytník do přírody.
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Projekt od začátku vznikl a rozvíjí se v úzké spolupráci s Biologickým centrem akademie věd. V současné době proto pracujeme na určitém smluvním rámci, jak tuto spolupráci zajistit dlouhodobě. Zároveň připravujeme i kroky v rámci České krajiny, aby v případě nějaké náhlé změny nebo dlouhodobé únavy byla návaznost a dlouhodobé fungování rezervace zajištěno.

Kde je strop možností, cíl? Budeme tu za pár let mít stovku rezervací s ohradami pro koně? Nebo máte spíš zájem o to, aby se do naší přírody koně jednou navrátili, ale už bez ohrad?

Když kopytníci v přírodě a bez ohrad, tak určitě zubři. Jejich přirozenost je k tomu vhodnější.

A pokud si lidé v České za několik generací na přítomnost divokých koní v ohrazených rezervacích natolik zvyknou, že jim přijde případný střet s koněm na silnici stejně nezaviněný, jako třeba s jelenem nebo s losem, tak pak bude třeba vhodná příležitost začít tuhle diskusi.

Ale pro sebe vidím splnění historické úlohy v tom, že se divocí koně znovu vrátili lidem na dohled. A že pomáhají zachraňovat místa, která bychom v takovém rozsahu a pestrosti jinak neudrželi. Takže za sebe mám určitě splněno.

Dělá nám radost, že nové rezervace zakládají jiné neziskovky, ale i města nebo kraje. Pokud by nás ještě něco lákalo, tak opravdu velká rezervace, která by měla parametry, jako mají rezervace v Německu nebo Nizozemí. Ale muselo by to být za jiných podmínek, než jaké máme nyní. To neustálé bránění a odvracení likvidačních tlaků, které roky zažíváme, je samozřejmě velmi vysilující. Postupně jsem přišel o svoje životní úspory, mám zničené zdraví, lékaři mě varují, že mám kondici jako člověk starší sedmdesáti let... Na druhou stranu, když po nich chci, aby mi řekli: „Pane Dostále, už toho nechte, zdraví máte jenom jedno,“ tak mi místo toho řeknou: „Bojujte, má to smysl, musíte to bránit dál“.

Takže mi asi nic jiného nezbývá, než v tom ještě nějaký čas pokračovat. A nejde jen o doporučení lékařů. Tenhle projekt podpořilo a zachránilo mnoho lidí v době, kdy na tom byl velmi špatně, takže i vůči nim cítím odpovědnost a nechci to jen tak nezabalit.

Koně z Exmooru. Praví divocí.
Koně z Exmooru. Praví divocí.
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Koňská porce nespravedlnosti

Nebýt toho, že se více než století v literatuře o koních vyprávěly pohádky o tarpanovi, nevedla by se nyní i divokosti koní z Exmooru žádná diskuse. Osud k nim byl ale velmi nespravedlivý. Pojem tarpan se totiž původně používal jako označení divokých nebo spíše zdivočelých koní domácích ve Střední Asii. Pak vědci začali toto označení používat i v souvislosti s popisem šedivě zbarvených koníků, které cestovatelé v 18. století zahlédli ve východní Evropě. Až na počátku 20. století toto nepříliš věrohodné pozorování vědci vzali jako popis autentické podoby divokých koní Evropy. A z toho důvodu žádný kůň, který nebyl šedivě zbarvený, nemohl být považován za divokého.

Koně z Exmooru tak sice část vědců v Anglii nadále považovala za poslední populaci původních divokých koní Evropy, ale na kontinentu se odborníci naplno přiklonili k tarpanovi. To vydrželo až do roku 2008, kdy genetické analýzy zjistily, že šedivé zbarvení vzniklo u koní až v průběhu domestikace a tarpan tedy nikdy nebyl autentický divoký kůň, ale jen zdivočelý kůň domácí, podobně, jako mustang. Další ránu tarpanovi zasadila analýza dvou zachovaných lebek, jedna byla čistě koně domácího, druhá přinejlepším křížence... Tomu, že byl tarpan divoký kůň, dnes tedy už nikdo nevěří, bohužel to ale odsunulo na více než století koně z Exmooru ze zasloužené pozornosti.

Ostatně koně z Exmooru nejsou jediní, vůči komu jsou lidé velmi nespravedliví. Vzpomeňte si na palcové titulky z roku 2018, které informovaly, že kůň Převalského není posledním divokým koněm na světě. A že je na tom stejně jako mustang, protože byl podle archeologických nálezů ve střední Asii dočasně chován v zajetí. Přitom stačí letmý pohled na Převaláky, a je evidentní, že vykazují znaky divokých koní, a na rozdíl od všech mustangů, tarpanů nebo australských brumby to není žádná směska různých plemen koní s původem na několika kontinentech.

Lidé jsou zkrátka k divokým koním z nějakého důvodu neuvěřitelně přísní a nespravedliví. Přitom se stačí podívat na jiné druhy. Zhruba 60 procent vlků v Evropě má geny psů, přesto nikdo nezpochybňuje, že by neměl být vnímán jako divoké zvíře. Podobně divoké kočky na evropském kontinentu, na rozdíl od těch izolovanějších ve Skotsku, se úspěšně kříží s domácími kočkami, a přesto nikdo pojem kočka divoká nenapadá. Velká část amerických bizonů je kontaminována geny domácího skotu, přesto o jejich divokosti nikdo nepochybuje. Extrémní přísnost na divoké koně, ať už Převalského v Asii nebo Exmoorského v Evropě, je i z toho pohledu nepochopitelná a neobhajitelná.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (120)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

4.1.2022 08:39
Když pan Dostál zmínil americké mustangy, tak mě zaujala jedna věc. Tito koně mají nejrůznější zbarvení. Jsou hnědí, černí, bílí i různě strakatí. Viděl jsem nedávno dokument o zdivočelých koních v deltě Dunaje a tam byli všichni jedinci sytě černí. Teď je otázka, zda tam lidé chovali pouze černě zbarvené plemeno, nebo jiné barvy byly recesivní a postupem doby zanikly. Mohl by mi to někdo vysvětlit?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2022 08:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
P.S. Omlouvám se za zkomolení jména. Až jsem příspěvek odeslal, našel jsem chybu, ale bohužel se tady nedá udělat korektura.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.1.2022 09:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mohu se zeptat, jak se dokument jmenoval nebo alespoň na čem dokument dávají?
Jinak co vím, tak společnost Rewilding Europe tam vypouští do volné přírody Koniky, ti jsou ale do šediva.

Viz. https://rewildingeurope.com/news/new-konik-horse-release-provides-further-boost-for-wild-nature-in-the-danube-delta/
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2022 09:20 Reaguje na Slovan
Ono je to asi rok. Ani nevím, jestli to bylo na ČT2 nebo Zoomu. V Camarque ale ti koně do šediva jsou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.1.2022 23:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Polodivocí koně v Camargue jsou typičtí bělouši.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.1.2022 17:50 Reaguje na Slovan
Pusťte se do volné přírody, ať se s nimi někde potkáte na silnici.
Kůň nemá jen 15-20kg, jak o srnčí zvěř.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.1.2022 09:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
U koní je původní barva hnědá, tj. hnědák. Gen pro černou a bílou mají též (jako myš či prase), ale vyštěpují se zřídka, a je třeba chov hlídat. Samí černí v deltě jsou zřejmě libůstka chovatele, podobně jako vyšlechtěný černě zbarvený skot aberdden angus (černé krávy). Např. domestikovaná (bílá) prasata uniklá do volnosti se během pár generací barví opět do černa působením přírodních vlivů. U koní záleží nejvíce na dominantním hřebci, který dává podobu hříbatům a tím celému chovu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2022 09:22 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím, jestli to je cílené šlechtění, ale ti koně tam žijí úplně divoce. Zřejmě byli vypuštěni když se přešlo na výkonnější mechanizaci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.1.2022 09:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je asi tak, jako byste pozoroval v přírodě bílé husy uniklé ze zajetí (pro novináře "senzace"). Je to otázka času, až se do "divokého" stáda dostane jiný hřebec a zbarvení bude pestřejší.

Nevěřím proto, že jsou úplně divocí, spíše polodivoký chov. Konina je v j. Evropě oblíbená, tady kvůli lazaním panovala hysterie. Tam i prasata (mangalica) moc chovatele nevidí, ale on o nich moc dobře ví...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2022 09:42 Reaguje na Karel Zvářal
V tom pořadu to nebylo vysvětleno, takže nevím, zda se jednalo o cílený chov. Ale pohled to byl nádherný. O té bílé barvě vím, že je recesivní. Právě proto mě zaráží, že u těch amerických mustangů se pořád vyskytuje.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.1.2022 11:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
On ten gen zas tak úplně recesivní není. I u divokých prasat se občas vyskytne tzv. strakáč jako důsledek kdysi proběhlého křížení. škára z nich je moc hezká jako předložka ke krbu :-). A mustangové jsou de facto tzv. domácí koně uprchlé a zdivočelé, kde je i podíl arabských, španělských atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2022 11:46
Budiž už Milovická obora, ale jakou budoucnost mají takto namnožená
zvířata? Navážení pohlavně shodných jedinců na menší lokality je pouze
způsob, jak brzdit množení. Vypustit do volné přírody, když už dnes
hlavně ochranářům vadí vysoká jako okusovač stromů? Dovede si někdo
představit takové stádo, když se přežene přes pole a nebo si ho vybere
na pár dnů pobytu? A co až se potká na trati s Pendolínem? V práci nám
přijela elektrická lokomotiva zapůjčená do Polska po střetu s losem
a nebyl to hezký pohled. A to los nechodí ve stádech jako koně, zubři
a pratuři. Další dieslová lokomotiva srazila tři jalovice a taky to
bylo štěstí, že to byl masivní těžký stroj. Být to LEO EXPRES, tak
nevím, nevím. A co teprve osobní auta a kamióny, vždyť ploty kolem
silnic nejsou a kolem dálnic jsou tak maximálně proti vysoké. To
"zvyknout" si na škody a zmařené lidské životy mi připadá stejné,
jako proč si na to máme zvykat? Proč má přibývat rizik a proč zde,
kde je hustota osídlení a komunikací taková, že tu nemají tyto
zvířata ty nekonečné pustiny? Podobné tomu je se šelmami, které
chtě nechtě se setkávají s lidmi a hledají v okolí lidí i snadnou
potravu. V divočině je návštěvníkem člověk a naopak v kulturní
krajině ta velká zvířata a šelmy. Smiřme se s tím, že návrat už
není možný a soužití s těmi zvířaty nebude snadné. Lépe tak méně
a s nadšením pro vyjímečnost, než mnoho s tím, že se to může
nakonec obrátit proti nim. Máme tu úbytek drobné zvěře a o tu
se z ochranářů nikdo nezajímá. Co tak 350 ha plochy využít jako
"rezervaci" pro zajíce a koroptve a ty odtamtud vracet do krajiny?
Samozřejmě je chránit místně před predací stejně, jak se chrání
i kopytníci. Poměr běžných druhů zvířat a vzácných se obrací a já
se ptám: ta kdysi běžná si ochranu nezasluhují stejně jako modly?
Asi ne, protože nejsou modlami dnešních "ochranářů" stejně, jako
chovy zvířat v ZOO, oborách a zookoutcích. Ta zvířata jsou tu na
čumendu a dotace. Oprávněnost volně žijících zvířat lze taky
vyzdvihovat jako těch v Milovicích a nebýt jich, tak v přírodě
bude taky něco scházet a něco přebývat. Společnost potřebuje své
modly, ale nesmí se to přehánět a nemít modly nereálné.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2022 12:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Já si nemyslím, že se někdy v budoucnu uvažuje o volném vypuštění těchto kopytníků do volné přírody. Spíše mají sloužit jako takové živé sekačky v lokalitách, kde by použití mechanizace bylo z jakýchkoliv důvodů problematické. Navíc to jsou sekačky, které sekané lokality zároveň hnojí. Tyto lokality mohou samozřejmě sloužit i jako rezervace pro drobnou zvěř, které se na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích nedostává patřičné ochrany. Takže za moji osobu tyhle projekty považuji za užitečné, rozhodně přinášejí více než takové vymýšlenosti jako gryndýly a podobné pitomosti.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.1.2022 12:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Ti kopytníci nijak chráněni nejsou. Pokud se nepletu, jsou tam pro divokou zvěř průchody. Jsou sice velikostně omezeny, ale zvíře jako vlk se tam v klidu dokáže dostat. Už se tam i objevil.
To, že podobná rezervace má pozitivní vliv na biodiverzitu jako takovou je jasné asi každému, jen ne vám. Já podporuji jakoukoli prospěšnou ochranářskou činnost. Třeba tuto:
https://www.koroptvicky.cz/

Kolik už jste přispěl této organizaci?
Odpovědět
Hu

Hunter

4.1.2022 13:58 Reaguje na Slovan
A kolik jste přispěl koroptvičkám vy?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2022 16:47 Reaguje na Slovan
Než pouze přispívat, tak konám a do přírody nechodím s prázdnou. V zimě jim nejvíc prospěje příkrm stejně jako zpěvným ptákům a to v místech, kde se ještě vyskytují.
K zasílání darů nemám důvěru, protože když nemám možnost
skutečné kontroly výsledků, tak to považuji za naivitu.
To, kolik v zimě prokrmím bez propagace by jste se divil
a tam vidím okamžitý efekt, když vidím ty ptáky, ale už bohužel ne ty koroptve. Na obnově 29. 12. jsem sčítal
stopy, ptáky a zvěř. V úseku Věřňovice-Dětmarovice jsem
napočítal na řece Olši a na souběžné polní cestě přes 60
kormoránů, 12 volavek popelavých, 3 orly mořské, 4 krkavce,
5 kání, 3 stopy lišek, 1 kuny a světe div se asi i vašeho
oblíbence vlka a nebo pomateného velkého psa. Ta stopa
ale byla bez lidského doprovodu a taky v místě přechodu
přes potok Mlýnka šla stopa brodem místo souběžného
můstku pro pěší a cyklisty. Pes by si asi vybral můstek,
běžel raději mezi domy a nikoliv liduprázdnou krajinou
a v noci. No a taky stopy pár kusů srnčí a 3 zajíců!
Kdysi býval poměr predátorů a jejich potravy opačný a
tak se ptám? Komu a kam má ty koroptve význam vysazovat?
Kdysi tu bývaly bez vysazování a věřte mi nebo ne, ony
se ty bývalé hráze vysušených rybníků, okolí řeky a lužní
lesy nijak nezměnily. I ta pole jsou mimo navýšení plochy
pro kukuřici téměř stejná i s množstvím mezí plných plevelů
a naopak přibývají další, které kdysi chalupníci vysekávali
pro svoje domácí zvířata. Navíc za řekou je Polsko s jejich
drobnými zemědělci a výsledek tentýž. Člověk by řekl pro drobnou ráj to na pohled, ale i pro predátory, kteří tu kdysi v takovém množství nebyli. Nemám nic proti predátorům v únosném množství vzhledem k početnosti kořisti, ale pokud ji ubývá, tak nemůže přibývat predátorů. Že někdo odbývá příkrm a starost o zvěř tím, že posílá někomu peníze je výsada lidí z měst a od PC, ale my vesničani raději za to nakoupíme řepku, proso, lněné semínko, oves, slunečnici
a zaneseme to strádajícím ptákům sami. Totéž dělám i
u včelína v lese a nečekám čísi vděk a pochvalu za zveřejnění jména na seznamu dárců. Takže nepřispěl
a nepřispěji. Stejně tak nepřispívám na koně, zubry atd.
Konám konkrétní činy a nemám potřebu si dělat alibi těmi
dary za to, že se pak pouze procházím přírodou jako ti
dárci. Ono to je jako u lidí, než poslat dar, tak pomoci osobně a konkrétně a neodbývat pomoc bližnímu svému milosrdným darem do kostelní kasičky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.1.2022 21:06 Reaguje na Břetislav Machaček
A takhle je to s predátory/chráněnými, pomalu všude.
Potom se diví, že nejsou nejenom koroptve, ale i zpěvné ptactvo !
Feudálové věděli, kolik může být maximálně predátorů a jejich hajní podle toho konali.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2022 22:03 Reaguje na smějící se bestie
Nejenom feudálové. V minulém století se ještě provozovaly výrovky a kolik bylo zpěvného ptactva a drobné zvěře.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2022 11:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jó pánové, ale blby a nedouky nepřesvědčí ani
vymření predátorů hlady. Oni je budou nakonec
přikrmovat a stát to bude hradit. Toto jsou
poznatky z praxe a nikoliv od PC a z ČT.
Myslivci se chodí pouze po revíru procházet
a hon je procházka s jedním zajícem do tomboly
na Poslední leči. Rybáři smutně přihlíží
rabování řek predátory a vydry a volavky už jim žerou i ryby na chovných rybnících určené k zarybnění ostatních vod. Marná práce je
frustrující a nemít povinnost zarybňovat, tak
už to nebudou ani mnohde dělat. Krmit rybami
pracně vychovanými za nemalé prostředky ty
predátory je zoufalost. Lipan je minulostí
a rybí druh za druhem pomalu mizí. Nebýt dnes
umělého vysazování, tak nevím, nevím, co by
ve vodě ještě žilo.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.1.2022 20:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemám moc náladu ani čas reagovat na všechno. Blb a nedouk se přesto o něco málo pokusí.

Ve světě dezinformací je dobré se spoléhat na odborníky, kteří daný problém studují mnohdy celý život a dokáží se nad problémem zamyslet komplexně. Třeba vědecké práce jsou založené na velkých souborech dat a na statistickém zpracování. To vy nemáte a můžete si na procházky chodit jak často chcete (osobně vám to stejně nevěřím).

Neustále zde tvrdíte, že jsou predátoři přemnoženi. Ve 100% případů za vše mohou, jak jinak, ochranáři a biologové. Zaprvé však srovnáváte počty predátorů dnes se situací v době, kdy byli hubeni na potkání. Takže jejich stavy byly nepřirozeně nízké. Mnozí byli z našeho území i vyhubeni. Predátor do přírody patří, stejně jako do ní patří jejich "oběti". A pokud bude ekosystém zdravý, najdou si oba své místo. Bohužel je dnes naše krajina nemocná a určité druhy by ubývaly i kdyby zde bylo predátorů minimum. Musí se jednoduše zvýšit úživnost krajiny. Pokud nebude mít třeba ta koroptev co žrát (semena plevelů a hmyz), těžko bude její populace prosperovat.

Nikdy jsem od vás popravdě nečetl výzvu k tomu, aby myslivci začali třeba lišky nebo kuny více regulovat. Druhy, které chráněné nejsou a které je možno lovit celoročně. Oni jsou myslivci snad vaším "chráněným druhem" nebo co? Já se zde nechci do nikoho "pouštět" a obviňovat, tak jak to děláte vy, protože ten problém je většinově mnohem složitější, ale asi to pro myslivce dneska nejsou zajímavé druhy k lovu. Však co by z té kuny měli... akorát jim výstřel vyplaší nějakou tu pěknou srnu, kterou si tak pracně přes zimu vykrmují. Nezevšeobecňuji, ale...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 08:47 Reaguje na Slovan
No jo, pan Slovan a jeho výkřiky do tmy. Když už si chcete brát do huby myslivce tak se s tou problematikou alespoń nejdříve trochu seznamte. V roce 1971 kdy se lovilo ještě 1,1 milion zajíců a přes milion bažantů se u nás ulovilo 23211 lišek, 4770 kun, 1008 jezevců. K tomu 64 tisíc vran, 30 tisíc strak a 100 tisíc sojek. Navrch potom 29 tisíc toulavých psů a 146 tisíc toulavých koček.
Lov lišek se dalších dvacet let pohyboval v rozmezí mezi 20 až 30 tisíci za rok. Kuny kolem 5 tisíc. Nárůst stavu lišek a dalších predátorů začal s vakcinací proti vzteklině a s ochranou či znemožněním do jejich počtů učinně zasahovat. Čí práce to asi byla? V roce 2020 bylo uloveno 85940 lišek a 11494 kun, 4411 jezevců. No jen 9937 toulavých koček. Počty havranovitých je zbytečné zmiňovat. Psíka či myvala , kočku mohl do letošního roku lovit jen MH a MS. Čí práce to tedy je pane Slovane, že fakticky nešlo a u některých druhů pořád nejde tlumit jejich vzrůstající stavy? Vaše bludy o vyplašení vykrmené srny si nechte pro vám podobně postižené.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.1.2022 10:33 Reaguje na Jarek Schindler
Potrefená husa se vždy ozve... nebo jak se to říká? Blb, nedouk a nově i postižený se opět pokusí reagovat na ekolistového vzdělance :)

Jak jsem již napsal výše. V době, kterou vy popisujete, byla tato zvěř doslova pronásledována a její početní stavy byly tedy dost pod přirozeným stavem. Nejsou to moje, ale myslivecké statistiky, které tvrdí, že lovu lišek se věnuje necelá polovina z nich. Pouštění lišky bez rány na čekané na zvěř srnčí, černou či jinou není rozhodně vzácnost. Myslivci si nechali přerůst přes hlavu počty černé, jelení, dančí nebo jelenů sika a nestíhají je účinně regulovat. Za to také mohou ochranáři nebo co? Když se pak ukáže predátor schopný tuto zvěř lovit, tak byste ho nejradši vyhubil.

V nejedné honitbě se loví zajíci nebo koroptve i přesto, že tam mají stavy této zvěře nízké až velmi nízké. A to jen proto, že se přeci musí dodržet pořádání "tradičních" společných lovů, či lov do té "tomboly". Než tedy začnete kopat všude kolem sebe, tak si vyčistěte před vlastním prahem. Pozitivní je, že na to někteří myslivci sami poukazují. Lze však čekat změnu uvažování u té části lidí, kteří jsou přesvědčení, že za vše mohou jiní?

Jsem fakt zvědav, jak se nyní začne myslivcům dařit eliminovat počty těch nepůvodních druhů, které jsou pro naši přírodu větším nebezpečím než naše původní druhy na které se tu neustále ukazuje prstem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 12:00 Reaguje na Slovan
Co jste to psal o potrefené huse? Nereagovat na vaše nesmysly by mohlo znamenat, že s nimi nedej bože souhlasím.
Jinak popsal jsem výši lovu v průběhu posledních 50 let a důvody které u popsaných druhů vedly ke snižování či zvyšování lovu. Reagoval jsem na vaše nesmysly ohledně neatraktávních druhů, jejichž lovem se podle vás myslivci nezaobírají. Podle vás raději tu "vypasenou" srnu než lišku. Bohužel nárůst lovu lišek trochu odporuje té vaší hodně pomýlené teorii. Stejně tak jak to pronásledování lišky v minulosti se stavem údajně hodně pod přirozeným.
Vy víte jaký je přirozený stav té které zvěře? Vy víte jaký je přirozený stav lišek?
Která myslivecká statistika odkazuje na počet myslivců zabývajících se údajně lovem lišek? Další nesmysl. Jinak ano, v době mláďat si ránu na lišku také odpustím a vynahradím si to v zimě.
Neznám v současnosti honitbu kde by se nyní lovila koroptev. Zase jen nestoudně lžete.
Nejsou to náhodou ochranáři co neustále poukazují na výrazný pokles biodiverzity, na úbytek druhů v krajině?
Ano, ochranáři x let blokovali lov některých i nepůvodních druhů až se tyto druhy namnožily do stavu kdy začínají dělat nemalé problémy a najednou jste Vy fakt zvědavý jak se s tím myslivci vypořádají? Patřim k těm kteří si myslí, že by se s tím měli vypořádat ti co to tak dlouho chránili. Najednou jsou tyto nepůvodní druhy "větším nebezpečím". Ony snad nebyli tím nebezpečím již před dvaceti lety?
Ano váš oblíbený vlk a jeho údajná schopnost snižovat stavy údajně přemnožené zvěře. Tak ten tu fakt chyběl. Zatím spíš výrazně snižuje stavy ovcí a dalších domácích zvířat.
Co tak se zeptat jistého Hermanna Kücka, vlčího poradce zodpovědného za okres Cuxhaven v Dolním Sasku, který 30.11.2021 oznámil svou rezignaci z důvodu, že v Dolním Sasku je nebezpečí, které představují vlci, bagatelizováno! Nevyjádřil se snad že „hlavním důvodem jeho rezignace je fakt, že již nemůže podporovat ochranáři prosazovanou současnou linii soužití vlka a člověka?
Na Slovensku to také začíná vypadat hodně zajímavě. Doufám, že "ochranáři ve svých snahách nepoleví a nadlouho se tím v očích reálně uvažujících lidí odepíší. Zdravím pane Slovane.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.1.2022 17:08 Reaguje na Jarek Schindler
Dostali jsme se na úplně jiné téma než o kterém je článek (bohužel), takže za mě poslední odpověď.

Jenže to co jste napsal není pravda. Vakcinace byla zahájena v roce 93 a jsou místa, např. Pardubicko, kde byla liška na vzestupu už od nějakého 85. V roce 93 tam měli 2,5x vyšší počet ulovených kusů než dříve. Pokud chcete regulovat počet lišek, musí odstřel z jarního kmenového stavu přesáhnout 200 %. Průměr je ale nějakých 135 % co jsem se dočetl a to jaksi nestačí. Dnes se navíc lišce velice daří v našem polním prostředí (hlavně dostatek hlodavců a tedy i potravy). To, že pro spoustu myslivců není liška nebo kuna zajímavý lovecký "artikl" přeci uznávají samotní myslivci proboha.
A ať se vám to bude líbit nebo ne, tak velký predátor toho malého dokáže úspěšně regulovat taktéž.
Ve Švédsku proběhla studie, při které se zjistilo, že 50% všech známých případů úmrtí lišky způsobil rys. Na Šumavě byla liščí srst zjištěna v 5% nalezených vzorků rysího trusu. V USA mají zkušenost takovou, že kde zmizel vlk, tam se okamžitě namnožil kojot i jiní menší predátoři. Po návratu vlka do ekosystému se kojotí populace snížila. Těch příkladů je celá řada.

Dříve byli predátoři všeho druhu silně pronásledováni, proto je celkem logické, že jejich stavy byly znatelně podprůměrné.

Pokud si ten lov někteří neodpustí u zajíce, proč by si to někteří měli odpustit u koroptve? To té celkové situaci těchto druhů asi moc nepomůže, co?
"V některých honitbách je zajíc loven i při nízkých početních stavech, a to pouze z pochybných důvodů (neochota ustoupit od pořádání „tradičních“ společných lovů, či lov tzv. „do tomboly“). Absurditu takového počínání není třeba rozebírat."

Zdroj: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Rijen-2020/Myslivecka-statistika-2019-2020
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 19:38 Reaguje na Slovan
Tema bylo poněkud jiné ale jak jsem již napsal nereagovat na vaše nesmysly by znamenalo s nimi souhlasit.
Co jsem napsal je pravda. Vakcinace započala již roku 1989.
Vypichovat jednotlivé okresy kde mělo dojít k udajnému zvýšení stavů? To snad opět nemyslíte vážně. Typický Slovan. Od roku 1980 do roku 1993 nepřekročil lov lišek ( vyjma roku 88-41376)počet 40 tisíc. Nárůst začal v roce 1993-43088,94- 59634,95- 70348. Maximum potom v roce 98-80500, minimum 2006-52045. Zvýšení lovu v posledních letech až na maximum2020- 85940 připisuji potom " hrabošové kalamitě".
V každém případě vaše tvrzení , že by na lov lišky měli myslivci "srát" tato čísla vyvracejí.
No jo odborník Slovan a jarní kmenovbé stavy u lišky. On to snad je schopen někdo spočítat a uvést alespoň trochu reálné číslo?
To , že lišku neloví jeden snad neznamená, že o to víc ji neloví druhý. Taky tedy proboha.
Dřív převládal v hospodaření v krajině hlavně zdravý rozum a predátoři ( druhy odpovídající urovni industrializace krajiny)byly drženi na rozumné odpovídající vyši. Dnes se poťouchlý ochranář snaží postavit potravní pyramidu na špičku a ještě to dokládá vědeckýni studiemi.
Pokud předkládáte výkaz tak proč v něm nenajdete tu koroptev o které tvrdíte, že se loví. Jak jsem napsal, lžete.
Zajíc je na hodně dlouho protože v jedné větě to fanatikovy člověk asi nevysvětlí. Ona se potom ta absurdita přestane jako absurdita jevit. Samozřejmě, pro vás je myslivec zlo užírající predátorům možnou kořist. Atd.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.1.2022 20:58 Reaguje na Jarek Schindler
Jó se Slovanem to bývají velmi "plodné" diskuse. Jako absolvent Demagogického institutu je schopen převykládat autorovi jeho citace tak, že vyznívají úplně obráceně. Doporučuji všem, kdo se nudí, zapříst s ním hovor:-)
Odpovědět
Sl

Slovan

8.1.2022 11:37 Reaguje na Jarek Schindler
To bychom tu byli asi hodně dlouho, protože já také nesouhlasím snad s ničím co napíšete. Ale pro ostatní čtenáře:

1) "Plošná vakcinace lišek začala v celé republice v roce 1993." 
Zdroj:https://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/vzteklina-lisky-20080508.html

2) Nikde jsem nenapsal, že na to všichni myslivci serou. Čtěte pořádně.

3) Nejsem odborník. Nikdy jsem se do této role, na rozdíl od některých jiných, nepasoval. Pouze se o problematiku zajímám a čtu články i práce od těch odborníků, kteří jimi skutečně jsou.

4) Žádný zdravý rozum zde nebyl. Byly doslova likvidovány i druhy, které pro člověka a jeho hospodaření představují naprosto minimální hrozbu. Rys nebo káně jsou ukázkovými příklady.

5) Citací z oficiálních stránek myslivců, že se zajíci loví i tam kde je to naprosto nelogické až destruktivní pro danou populace, jsem chtěl poukázat na to, jak dokážou být někteří "hloupí" (dá-li se to tak vůbec nazvat) kvůli nějakým "tradicím" a že ani myslivci nejsou bezchybní a dělají věci, které daným druhům jaksi nepomáhají. Lov koroptví je oficiálně zakázán, tudíž to bude aktivita načerno.

6) Nikde jsem nenapsal, že jsou pro mě myslivci zlo! Zlo je pro mě pouze "myslivec", který se chová jako pytlák a vypatlanec. To ano. Ovšem takový člověk ani myslivcem vůbec nemusí být.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.1.2022 15:05 Reaguje na Slovan
1-Za 21 let (1989 až 2009) bylo během 42 vakcinačních kampaní (dvakrát ročně, tj. na jaře a na podzim) použito 32 515 000 vakcinačních dávek.
https://www.svscr.cz/vakcinace_lisek_proti_vztekline_skoncila/
Jinak jsem napsal, že se populace lišek začala zvyšovat vlivem vakcinace. No a za rok nárůstu jsem uvedl rok 1993-43088 ulovených lišek.
2- Ano, nikdy jste nenapsal, že na to VŠICHNI myslivci serou. Napsal jste pouze , že na to myslivci setou.
3- No já se o to nejen 45 let zajímám ale i aktivně dělám.
4- Je vidět, že vlk či druhy s kterými tu neustále kličkujete vám jaksi nestačí.
5-bohužel i na oficiálních stránkách se najdou autoři u kterých si člověk není jist za koho kopou. O vhodnosti lovu rozhoduje mistní hospodář který má nejlepší přehled o stavech. Koroptve jste zmíníl Vy. Pokud máte vědomost, že se někde loví, určitě víte co je vaší povinností.
6- Ano, je buď myslivec nebo pytlák. Bohužel u ruzných je mezi tyto dva výrazy dáváno rovnítko. Až se budete vyjadřovat přesně nebudou problémy.
Odpovědět
me

meluzína

14.1.2022 12:18 Reaguje na Jarek Schindler
Omlouvám se za odbočku, ale koroptve mě zajímají - vloni jsem poprvé v životě potkala koroptví rodinku přebíhat silnici do remízku - krásný ptáčci a velká krása. Začala jsem se o koroptve zajímat a známý - myslivec mi říkal, že koroptví je málo a lepší to nikdy nebude, protože kde jsou bažanti (a ti jsou všude) tam nejsou koroptve, protože bažanti přenáší nákazu která koroptve zabíjí. Nevím jestli to není myslivecká latina, nevíte k tomu někdo nějaké další informace?
Jinak k úbytku ptáků a zajíců mám vlastní poznatek - když jsem přebírala původně řepkové pole a "předělávala" ho na pastvinu, byly tam jen myší díry a milion myší. Dnes na pastvině běžně vidím zajíce (dokonce odchovávají prcky pod paletama se senem), spoustu druhů malých ptáčků od špačků po zvonky, a i ty dravce vídám sedat na hrazení (káně, poštolka, asi luňák, nějaká velká sova, kterou nejsem schopná identifikovat, protože je velice plachá, a také havrani)- ale nárůst malých ptáčků a zajíců (ty nebyli v prvních 2letech žádný) během pár let od zatravnění a zasazení pár stromů a křovíček pámelníků, lísek a šeříků opravdu velký.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.1.2022 22:26 Reaguje na meluzína
Tak různých nákaz je spousta. Od virových- pseudomor drůbeže,neštovice,mramorovaná slezina bažantů. Bakterialní- ornitóza,tuberkulóza, červenka bažantů až po parazitální- kokcidióza, syngamóza. V posledních letech se plošně rozšiřující botulismus.
Nevím ale , že by některá z těchto nemocí měla být rozšířená plošně tak aby prostřednictvím bažanta ohrožovala existenci koroptve. To slyším poprvé. Navíc v minulosti koexistoval bažan a koroptev společně při mnohem vyšších stavech. Ne, ubytek koroptve to je změna zemědělství, sloučení polí do velkých lánů, mechanizace a hlavně chemizace . Tedy vše co limituje i další druhy zvěře a ostatních živočichů. No a čím je toho kterého druhu méně tím více se na jeho stavu potom podepisuje predace. No a počty predátorů nám na rozdíl od počtů koroptve neutěšeně rostou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.1.2022 16:00 Reaguje na Jarek Schindler
Koroptev polní:
V roce 1935 bylo v Československu asi 7 miliónů kusů. Dneska je v ČR odhadem 11 - 20 tisíc hnízdících párů. Tento druh je přísně chráněn v celé ČR a neexistuje žádná výjimka pro lov.
Takže Slovan kecá.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.1.2022 06:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Slovan se jako obvykle, coby typický ekologistický mudrlant, vyjadřuje k něčemu, o čem nemá ani ponětí.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2022 09:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
“Lov koroptví je oficiálně zakázán, tudíž to bude aktivita načerno.” - ano, myslím si, že probíhá nelegální lov na některých místech. Je tlak od některých myslivců i na obnovení legálního lovu a to za stavu v jakém jsme.
Viz. https://www.koroptvicky.cz/clanky/koroptev/koroptev-a-pytlactvi.html

Ať si každý udělá obrázek sám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.1.2022 11:33 Reaguje na Slovan
Myslet si znamená houby vědět. Vy Slovane si myslíte velice často, že.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.1.2022 11:51 Reaguje na Slovan
Tam žádné údaje o lovu koroptví v ČR nejsou, takže znovu lžete.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2022 17:07 Reaguje na Hunter
To, že tam nejsou konkrétní čísla ale nic neznamená. Důležitá je tam informace o tom, že jsou i myslivci (bohužel), kteří by nejraději lov koroptví znovu zahájili i v situaci ve které celorepublikově je. A já prostě nevěřím, že se nelegální lov neděje. A můžete si to “lhaním” nazývat jak chcete.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.1.2022 05:19 Reaguje na Slovan
Samozřejmě že lžete a to zcela nehorázně a účelově. Z dotazu, zda záchranné aktivity umožní v budoucnu nárust populace umožňující obnovení lovu okamžitě účelově vyvodíte, že dochází k nelegálnímu lovu, ačkoliv pro to nemáte sebemenší důkaz. Z článku v časopise Myslivost okamžitě účelově vydedukujete, že myslivci neloví lišky, ačkoliv statistické údaje hovoří o něčem zcela jiném atd. Prostě lžete zcela účelově tak, jak se vám to hodí do vašeho přesvědčení klasického ekofanatika.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.1.2022 10:03 Reaguje na Hunter
Kde tam vidíte zmínku, že by se mělo jednat o čas budoucí?
"V reakci na stále častější dotazy některých myslivců, všichni členové sboru rezolutně odmítli jakékoli obnovení lovu koroptve polní, a to ani v honitbách, kde se její stavy daří zvyšovat." - spíš by to chtěli v daných honitbách obnovit pokud možno co nejdřív, řekl bych. Což odborníci musí logicky odmítat. Takže ten tlak na obnovení lovu v některých místech bezesporu je a můžete si okecávat jak chcete. A znovu opakuji, že si nemyslím, že by všichni tito lidé byli natolik slušní a čestní, že to čas od času neudělají. Však co by se stalo, když oni jich tam mají dost...
Důkaz není, stejně jako ale nebyl u rysů. Pak ho ale záhadně někdo našel u jednoho tzv. "myslivce" v mrazáku, že?
K liškám bych asi doporučil si přečíst nějaký ty diskuze na mysliveckých forech, kde to přiznávají samotní myslivci.

Blb, nedouk, postižený a nově ekofanatik. Asi si to začnu někam zapisovat, abych nezapomněl, co všechno vlastně jsem :-D Holt na diskuzích ekolistu si člověk nemůže dovolit nesouhlasit s pány, kteří mají patent na rozum (aspoň dle nich samotných tedy).

P.S. všimněte si, že ani v jednom příspěvku nedávám všechny myslivce do jednoho pytle. Fanatismus jak cyp.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.1.2022 11:45 Reaguje na Slovan
Je vidět, že si pane Slovan nepamatujete ani to co jste sám napsal. Takže krátké shrnutí.
Slovan: "V nejedné honitbě se loví zajíci nebo koroptve i přesto, že tam mají stavy této zvěře nízké až velmi nízké."
Moje reakce: Neznám v současnosti honitbu kde by se nyní lovila koroptev. Zase jen nestoudně lžete.
Slovan: Pokud si ten lov někteří neodpustí u zajíce, proč by si to někteří měli odpustit u koroptve?"
Moje odpověď: Pokud předkládáte výkaz tak proč v něm nenajdete tu koroptev o které tvrdíte, že se loví. Jak jsem napsal, lžete.
Slovan:" Lov koroptví je oficiálně zakázán, tudíž to bude aktivita načerno."
Moje odpověď" Koroptve jste zmíníl Vy. Pokud máte vědomost, že se někde loví, určitě víte co je vaší povinností."
Slovan: ano, myslím si, že probíhá nelegální lov na některých místech. Je tlak od některých myslivců i na obnovení legálního lovu a to za stavu v jakém jsme.
Viz. https://www.koroptvickyHUnter: Tam žádné údaje o lovu koroptví v ČR nejsou, takže znovu lžete.
Slovan: "To, že tam nejsou konkrétní čísla ale nic neznamená. Důležitá je tam informace o tom, že jsou i myslivci (bohužel), kteří by nejraději lov koroptví znovu zahájili ".
Takže když to shrnu tak od "V nejedné honitbě se loví koroptve"
po " jsou i myslivci (bohužel), kteří by nejraději lov koroptví znovu zahájili" a důležité: Slovan prostě nevěří, že se nelegální lov neděje.
Takže pane Slovane mistře slovních průjmů a veletočů, pokud VÍTE tak určitě i víte co je vaší povinností a já vám klidně i zatleskám. Pokud si pouze myslíte tak raději držte ústa protože se pouze snažíte pomluvit.
No a potom nevím, proč by, pokud stavy koroptví vzrostou na počty umožňující jejich lov, se tyto opět nelovili? Což je ale zase o čase budoucím na rozdíl od vašeho " v nejedné honitbě se loví zajíci nebo koroptve" což je čas přítomný.
Pane Zvářal máte pravdu, nudím se.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.1.2022 14:32 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, myslím si, že se lov načerno nevyhne ani koroptvi už kvůli tomu, že ne všude jsou její stavy nízké, že existuje tlak od určitých "mysliveckých" kruhů na zlegalizování jejího lovu a že tomu nevyhnuly ani jiné druhy chráněných živočichů, jejichž početní stavy jsou ještě mnohem nižší. No a jelikož se najdou lidé, kteří se neštítí lovit zajíce i za situace, kdy je jeho početní stav v dané lokalitě na velmi nízké úrovni, tak proč by se nenašlo podobné individuum i u koroptve. Prostě statistika.

Vy se nudíte. Já zase nemám čas vysvětlovat něco milionkrát někomu, kdo se nudí a proto trollí "do nekonečna".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.1.2022 19:19 Reaguje na Slovan
Tak určitý posun ve vašich smyšlenkových pochodech je zřejmý. Od loví se jsme se dostali k času budoucímu. Ještě pochopte , že legální lov není lovem načerno a ten váš lov na černo začněte nazývat tím čím je, tedy pytlačením.
Které jiné druhy chráněných živočichů jejichž stavy jsou mnohem nižší než u koroptví se podle vás nevyhnuly lovu? Můžete být konkrétní a neházet tu pouze nic neříkající ochranářské fráze?
K zajíci jsem vám již něco málo řekl. No bohužel stále omíláte stejné nesmysly. To jestli je zajíců málo a nebudou se lovit , což je praxe ve velké části honiteb nebo je možné zajíce lovit je plně v kompetenci mysliveckého hospodáře který asi podstatně lépe něž vy dokáže situaci odhadnout. Jo, jsou lidé co se neštítí bez znalostí pomlouvat druhé. Asi nevíte proč se kruhový hon "v tom nejlepším" zastavoval a nedotláčelo se až do úplného konce, nebo co to je komora?
Trolení do nekonečna je spíš vaše parketa. Víte málo a jen si myslíte. No a z toho vašeho hodně ujetého myšlení potom děláte všeobjímající závěry a to pořád dokola.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.1.2022 20:34 Reaguje na Jarek Schindler
Já mám možná ujeté myšlení, ale pan génius co všechno ví nechápe psaný text a trollí jak to jde, protože se nudí :)
Celou dobu píšu v tom příspěvku o lovu "na černo", tedy pytláctví. Jen pan Schindler zase nechápe. A tomu se bohužel nevyhnul žádný druh. Kapišme? Google snad umíte používat nebo se vám musí všechno strkat "pod nos"? Raději nám dokažte, že se to neděje. Jsem zvědav.
Každý myslivecký hospodář je samozřejmě bezchybný. Proto na ten problém upozorňuje samotná ČMMJ na svých oficiálních stránkách. Ještě nějaké pohádky?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.1.2022 11:25 Reaguje na Slovan
Tak celou dobu píšete o lovu na černo který bohužel nejste schopen nijak dokázat. Lov zajíce není lovem "na černo" Na otázku buďte konkrétní, který podle Vás ohrožený druh se nevyhnul lovu ,zase jenom vaše fanatické fráze bez jakéhokoliv upřesnění. Nemůžete, pokud mluvíte o "nějakých druzích" tyto druhy konečně vyjmenovat?
Já mám dokázat, že se něco neděje? Krásný příklad vaší slaboduchosti. Jste to vy co celou dobu píše, že se "něco" nemravného, odsouzení hodného, nazvěte si to jak chcete, děje. Tak to dění relevantně doložte.
No a zajíc. Již jsem to psal, není to jednoduché téma a není ani na pár řádků. Zajíc je prostě mimo jiné i krátkoletý a mimořádně terirorialní druh. Od toho se potom odvíjí mnohé další.
Rozhodující pro lov a to by vám konečně mělo stačit je, že zajíc je zařazen mezi druhy zvěře, pro které se podle vyhlášky č. 491/2002 Sb. stanoví minimální a normované stavy zvěře. Jeho lov v honitbě je tedy odvislý od plánu mysliveckého hospodaření pro běžný rok, který může být sestaven jen tak, aby se stav zvěře po odlovu pohyboval v rozmezí minimálního a normovaného stavu. Pokud je sečtený jarní stav nižší než minimální, nelze zajíce polního lovit.
Doufám, že je to řečeno jasně a Slovanská dojmologie přestane určovat zda se smí či nesmí a co o tom říkají v Praze.
Jinak Slovane pan genius všechno neví ale pohybuje se v tom již dost dlouho na to aby na rozdíl od vás alespoň něco věděl.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.1.2022 12:42 Reaguje na Slovan
No co se toho rysa v mrazáku týče, tak jste nějak opomněl zmínit, že dotyčný byl předseda ZO ČSOP :-):-):-), viz zde:
http://www.csop.cz/index.php?m_id_old=1000&m_id_akt=8725


Prohlášení k ZO ČSOP Skelná Huť
20.12.2021

Český svaz ochránců přírody tímto prohlašuje, že se zcela distancuje od činů pana B.M. ze Skelné Hutě, předsedy pobočného spolku, ZO ČSOP 25/04 se sídlem Skelná Huť 43 (obec Chudenín), který je obviněn z trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a pytláctví. V dubnu 2021 založil pan B.M. základní organizaci Českého svazu ochránců přírody s názvem Skelná Huť a s údajným cílem „chránit přírodu, les a čistotu vody, vodních toků a pramenů“ a stal se jejím předsedou. Následně v červnu u něj Celní správa ČR objevila mrtvé chráněné živočichy. Český svaz ochránců přírody konstatuje, že samotné držení těl těchto živočichů bez patřičných povolení je porušením zákona. Z tohoto důvodu dal podnět svým kontrolním orgánům, aby zahájili disciplinární řízení s panem B.M., jehož výsledkem by mělo být vyloučení z řad Českého svazu ochránců přírody.


Ale jinak taky nedávám všechny ochranáře do jednoho pytle. Ale p. Zvářal má pravdu, diskuze s absolventem demagogického institutu je opravdu jen ztráta času.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.1.2022 13:37 Reaguje na Hunter
Takže si to shrňme. Šéf mysliveckého sdružení založí v dubnu 2021 pobočku ČSOP a stane se tedy i jejím předsedou, načež je v červenci téhož roku obviněn z pytláctví, protože se u něj najdou v mrazáku různé druhy chráněných živočichů, včetně onoho rysa.

Odpovědět
Hu

Hunter

11.1.2022 17:02 Reaguje na Slovan
Zkuste to přesněji či jinak, ČLEN ČSOP (ochranář) a myslivec založil pobočku ČSOP a stal se jejím předsedou. Téhož roku byl obviněn z porušení zákona, kterého se dopustil tím, že bez patřičných oprávnění přechovával různé druhy chráněných živočichů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2022 17:17 Reaguje na Slovan
Ano, naštěstí byl onen myslivec členem organizace ochránců přírody jen krátkou dobu a ČSOP po odhalení pytláctví k tomuto případu zaujalo nekompromisní a rozhodné stanovisko.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.1.2022 18:48 Reaguje na Majka Kletečková
Naštěstí? Váš přístup ke k smíchu. A pointa příběhu či poučení z toho je jaké? Protože byl členem ČSOP údajně jen krátce, pomlčíme o jeho členství v ČSOP a budeme zmiňovat pouze, že byl hlavně myslivcem.
I ČMMJ v podobných případech zaujímá nekompromisní stanovisko.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.1.2022 20:37 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, vy snad víte, jak dlouho byl členem ČSOP?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2022 12:29 Reaguje na Hunter
Ano, vím.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.1.2022 12:47 Reaguje na Majka Kletečková
A jak dlouho tedy?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2022 13:31 Reaguje na Hunter
Petr Stýblo: „Již se rozběhl proces, aby členem nebyl a jeho organizace ČSOP zmizela ze světa. Jsme demokratická organizace, proto takové procesy nemohou být vyřešené ze dne na den.“

Navenek to vypadá, že drtivá většina pytláků se rekrutuje z myslivců (viz např. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavla-rihova-operace-lovec-maly-pohled-do-zakulisi), není proto divu, že je u veřejnosti a novinářů vžitá představa „typický pytlák je skoro vždy myslivec“. To je vůči vám myslivcům samozřejmě hrozně nespravedlivé a mne samotnou velmi mrzí, že váš cech veřejnost a novináři takto očerňují.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.1.2022 15:01 Reaguje na Majka Kletečková
No a jak dlouho byl tedy členem ČSOP?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2022 15:26 Reaguje na Hunter
Od dubna loňského roku do současnosti.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.1.2022 16:06 Reaguje na Majka Kletečková
A jak víte že nebyl členem ČSOP dříve, než založil v dubnu loňského roku ZO? Co když byl členem řadu let předtím?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2022 16:21 Reaguje na Hunter
V dubnu 2021 se stal novým členem ČSOP.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.1.2022 09:21 Reaguje na Majka Kletečková
Jasně, obvykle se stane někdo členem a hned ten den založí ZO :-).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.1.2022 12:13 Reaguje na Hunter
Ano, je to možná stejně obvyklé jako nelegální přechovávání rysů a dalších chráněných živočichů v mrazáku myslivci.

Mimochodem – včera přišlo sdělení od ZO ČSOP Skelná Huť, že tuto ZO její členská schůze zrušila. Takže nikdo z jejích členů již není členem ČSOP.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.1.2022 12:44 Reaguje na Majka Kletečková
Chtěla jste snad říct stejně obvyklé jako přechovávání rysů a dalších chráněných živočichů v mrazáku ochranáři, členy ČSOP :-). Asi jste se omylem přepsala.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.1.2022 13:38 Reaguje na Hunter
Nepřepsala. V ČSOP k registraci členů a registraci jimi vytvořené nové ZO během stejného měsíce dochází a není to až tak enormně vzácný jev. Podobně jako případy, kdy jsou nalezeny části rysů a dalších chráněných živočichů nelegálně uchovávané u myslivců nebo jejich blízkých kumpánů viz např. operace Lovec, o které se na ekolistu psalo (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavla-rihova-operace-lovec-maly-pohled-do-zakulisi).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.1.2022 11:40 Reaguje na Slovan
No a co tak, když je řeč o rysovi nezapomenout na toto: Správa šumavského národního parku chytala rysy do zakázaných pastí. Jeden zemřel. Pracovníci národního parku si nemyslí, že by pochybili.
Správa šumavského parku údajně před lety chytala do zakázaných nášlapných pastí přísně chráněné rysy ostrovidy. Jeden takto odchycený rys uhynul. Je to záležitost z února 2008.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.1.2022 13:04 Reaguje na Jarek Schindler
Tak když už, tak už :-). Např. Hnutí Duha, potažmo Mgr. Kutal navrhovalo odchyt vlků pro účely tzv. výzkumu do nelegálních nášlapných pastí, správní řízení probíhalo v Libereckém kraji v roce 2019, dále pak pravděpodobně v Královehradeckm kraji. HD si evidentně nelámalo hlavu ani s národní, ani evropskou legislativou :-).
Odpovědět
Hu

Hunter

11.1.2022 20:44 Reaguje na Slovan
Hoďte sem nějaký odkaz na ty myslivecká fora, kde se myslivci priznavaji jak neloví lišky ☺☺☺!
Odpovědět
Sl

Slovan

13.1.2022 17:59 Reaguje na Hunter
A budete pak pořádně číst a nelhat? Já totiž nikde nenapsal, že se k tomu přiznávají, ale konstatují.

"Znám ale bohužel takové myslivce,kteří čekají na posedu na černou a příjde jim liška,tak si řeknou nebudu přeci po ní střílet ať si neplaším černou.", a dále pokračuje "Bohužel je mezi myslivci spousta tzv. masařů co je tento lov nezajímá,takže to zbývá na těch zodpovědných."

"Já osobně na lišku zmáčknu málokdy" a dále pokračuje "Na sousedním polesí sou zhruba stejné podmínky jako u nás a vzhledem k tomu,že su s lidmi odtam v kontaktu,tak vím,že tam lišky loví taky málogdo." - dovoluji si dále autora citovat kvůli něčemu "zajímavému": "poslední čtyři roky tam začali pěstovat mezi stromy lesní žito a to má druhým rokem skoro dva metry.Téhle krytiny začala využívat veškerá zvěr a hlavně i když to nebyl záměr,tak se jim čtyřnásobně zvedly stavy zajícu!"

https://www.loveckeforum.info/viewtopic.php?f=30&t=5094

Nicméně už se dohadovat pod tímto článkem dál fakt nehodlám.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.1.2022 22:34 Reaguje na Slovan
Tak jsem se těšil, jak si počtu ale klasika Slovan. Z celého toho vlákna se jedná o ojedinělý názor/tvrzení ale vy jste z toho vydedukoval opět nějakou paušalizaci. Na tom samém webu je ale několik dalších vláken věnovaných naopak lovu a vábení lišek. Vy jste Slovane opravdu neuvěřitelný demagog.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.1.2022 06:06 Reaguje na Slovan
Ti kopytníci jsou v první řadě chránění tím plotem. Otázkou ale je, jestli ten plot chrání skutečné kopytníky nebo spíš před kopytníky samu okolní krajinu? Pokud by nebyl plot možná by se přišlo na to, že ta stařina těm koním zas tak moc nešmakuje. Jinak je to krásný příklad, že není plot jako plot. Jen plot postavený ochranářem má podle ochranáře smysl. Pokud jej postaví někdo jiný tak zneprůchodňuje krajinu atd.
V nedávné minulosti byla oázou biodiverzity právě obora nebo bažantníce. No a koroptvičky a jiné ochranářské "projekty" s číslem účtu zásadně nepodporuji. Jo podporuji přímé vysazování koroptví myslivci. Když pominu , že koroptev je dotační titul tak u myslivců je to bez toho čísla účtu a koroptve se skutečné vypouštěji a to i s následnou péčí.
No a co mě velice pobavilo " Zhruba 60 procent vlků v Evropě má geny psů, přesto nikdo nezpochybňuje, že by neměl být vnímán jako divoké zvíře". Zajímavé. O divoké kočce je asi zbytečné psát a některé nesmysly vyvracet.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.1.2022 10:35 Reaguje na Jarek Schindler
Přesně tak. Týraný kůň ve stáji s přerostlými kopyty
sežral i nastlanou slámu a rozkousal dřevěnou ohradu
ne proto, že mu chutnala, ale že měl hlad a nic jiného k sežrání neměl. Jít ti koně mimo ohradu,
tak budou spásat i jiné rostliny, než nějakou stařinu. Nedaleko mne je "chovatel" daňků, kteří
se brouzdají bahnem a čekají na balíky sena u
krmelce. Jim "chutnalo" cokoliv zeleného, až to
spásli na holou zem. Veterina provedla kontrolu
a udělala závěr, že zvěř má potravy dostatek a
že zdravotní stav je vyhovující. Pohled na ty
ušlechtilá zvířata v bahně a smutně koukající
přes plot do lesa a na okolní louky je otřesný,
ale je to legální. Jeho soused choval dokonce
jelena evropského v ohradě z pražců a taky prý
ho nijak netýral. Takže ohrada a ohrada je asi
rozdíl a potrava a potrava taky, jen to zdůvodnit
a dostat štempl, že je to O.K.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

10.1.2022 10:13 Reaguje na Jarek Schindler
V prírode v zime alebo skoro na jar, keď nič nerástlo im bola dobrá aj starina. Fungovalo to tak v stepiach a lesostepiach po miliony rokov, nerobte z koní útlocitné bytové zvieratká. Iste že im seno chutí viacej, ale zasa nehľaďte na žranie stariny niečo ako trápenie zvierat. V mongolsku sú Przewaláky mnohokrát v dobe sucha radi, že vôbec niečo nájdu pod zub.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.1.2022 11:39 Reaguje na Jaroslav Pobeha
No tedy až na to, že tady nejsme v Mongolsku a stařina je věcí pouze určitého období v roce. Jste si jist, že koňům chutí seno viacej? Neznám velkého byložravce který by dal přednost sušenému před čerstvým, zeleným, šťavnatým.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

10.1.2022 12:01 Reaguje na Jarek Schindler
Najděte si přednášku na toto téma třeba Martina Konvičky, popisuje to docela racionálně, dnes je evropská příroda dost závislá na regulaci člověkem. Takže i na koně v ohradě je potřeba pohlížet spíš jako na regulovaný chov se vším všudy, od řízeního rozmnožování až po odchyt a zpracování jako jatečná zvířata bez nejakého sentimentu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.1.2022 14:33 Reaguje na Milan Dostál
Ano, pane Dostál. S tím co jste nyní napsal souhlasím.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

10.1.2022 12:42 Reaguje na Jarek Schindler
Nehádam sa, súhlasím, že čerstvá tráva im chutí viac ako seno a seno viac ako starina. Teraz čítam niečo o obnove biodiverzity v prériách po dovezení bizonov. Píšu tam, že ak nejaké územie spáli oheň, tak tam začne rásť zelená tráva. Bizony preferujú tie miesta, vypasú čerstvú trávu a umožnia tak narásť kvetinám. https://asknature.org/strategy/fire-and-bison-grazing-in-grasslands-lead-to-diversity/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.1.2022 14:36 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Požár byl vždy přirozeným činitelem obnovy stepních porostů. Bez něj to prostě nešlo.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

10.1.2022 12:44 Reaguje na Jarek Schindler
Vzhledek k tomu, že vlk evropský se pravděpodobně během vývoje přeměnil na psa, tak to není nic nečekaného.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.1.2022 14:40 Reaguje na Milan Dostál
Takto napsané to považuji za naprostý nesmysl. Vlk pokud má být vlkem tak nemá se psem nic společného. Domestifikací dříve žijících psovitých šelem, tedy i vlka vznikl pes. No a ten pes potom již není vlkem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.1.2022 23:19 Reaguje na Jarek Schindler
Velmi zajímavé výsledky přinesla vědecká studie publikovaná v květnu roku 2010. Podle ní obsahuje DNA moderního člověka zřetelné stopy (cca 2 % v jednom člověku, ale nejméně 20 % genomu neandrtálce přežívá v celé populaci lidstva) neandrtálského genomu (DNA shodná se současným člověkem na 99,7 %). To se týká původem evropské a asijské populace, nikoli negroidů. To jen potvrzuje teorii, že moderní lidé (Homo sapiens sapiens) pocházeli z Afriky, přičemž neandrtálci se ve své klasické podobě vyvinuli v Evropě a na Blízkém východě. ... Např. Ötzi (z doby před 5300 lety) obsahuje neandertálského genomu téměř 5 %. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Neandert%C3%A1lec)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.1.2022 19:30 Reaguje na Majka Kletečková
No a z toho vyplývá, že když člověk bude mít část DNA neandrtálce, bude to pořád člověk. Stejně jako pes s částí DNA vlka. Bude to vždy již pes a nikdy už né vlk. Ta část DNA pouze ukazuje na vzdálené předky.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

10.1.2022 09:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Spolužitie s divýmmi zvermi hlavne veľkými nie je rozhodne žiadna selanka, o tom ste už raz písal. Stačí pozrieť čo sa deje v Indii. To je niekedy pekné rodeo, vodič tam nesmie príliš rýchlo jazdiť, každú chvíľu niečo prebehne cez cestu. Ak by mali tieto zvieratá voľne behať v Europe tak vodiči by museli pekne spomaliť a dávať pozor, cesty prvej triedy a vlakové trate oplotiť. Polia takisto. Na druhú stanu ploty bránia migrácii. V Eurázii je niekoľko oplotených rezervácií s koňmi, oslami, zubrami, ťavami atď lenže tie majú desiatky kilometrov štvorcových - Askania Nova, Tarutino, Orenburg, Pleistocénny park, Priokosko-Terrasny... Sú aj neoplotené oblasti a ďalšie pribudnú, s nimi sa dá počítať v riedko osídlených oblastiach - sibír, mongolsko, kazachtan. Organizácia Europe rewilding vypúšťa malé stáda zubrov v horách, koniec koncov aj Slovensko vypustilo zubry do Polonín.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.1.2022 10:46 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Přesně tak. Tam mají své místo a opodstatnění i s možností
žít skutečně "divoce". Tady to je pouze hra na divokost
k oblbování laiků, kterým stačí něco nazvat místo oborou
rezervací a poloochočená zvířata nazvat divokýma. Někde
jsem četl o zdivočelé koze domácí žijící po nějakém čase
tak, že se lidem vyhýbala obloukem a naopak o srnkách
vychovaných lesáky u mysliven. Co je divoké, co domácí
a co pouze něco mezi tím? Účel světí prostředky a divokým
je i zvíře v ZOO vychované v zajetí už v desáté generaci?
Ano souhlasím s tisíci kilometry divočiny pro tyto tvory,
ale regulované chovy v malých ohradách je pouze větší ZOO
s nutností spásat to, co tam je a nikoliv to, co by jim
ve volnosti chutnalo více. Z nouze spase zvíře cokoliv
a rozkouše i dřevěnou ohradu. Pustit ho ven, tak si vybere,
co mu chutná a ne pouze to, co mu zbylo v "rezervaci".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2022 12:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Divocí koníci v Milovicích velmi dobře prospívají a vůbec nevypadají na to, že by jim to, co jim rezervace nabízí, nechutnalo nebo jim nestačilo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2022 18:35 Reaguje na Majka Kletečková
Já přece netvrdím, že trpí hlady, ale že pouze
žerou to, co jim pastvina nabízí a nabízet jim
něco lepšího, tak budou žrát asi to. Ta bříška
nejsou znakem kvalitní stravy, ale spíše naopak.
Nízkokalorické potravy musí zvíře i člověk
spořádat více a záleží i na době trávení. Té
kalorické méně a tak například závodní koně
ta bříška taková nemají, protože jsou krmení
kvalitním žrádlem. Psal jsem o daňcích, kteří
spásli vše až do hlíny a nebylo to proto, že
jim to chutná, ale pokud si mohli vybrat mezi
nekvalitním senem a jakoukoliv zelenou trávou,
tak spásli tu trávu. Kůň má bohužel smůlu, že
díky svým zubům musí spásat něco vyššího, než
čerstvě vyrašenou trávu, ale ani tu časem po
vypasení té třtiny nenechá dorůst do květu
a spase ji před rozkvětem a bude po zázraku.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2022 23:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Je pravda, jak píšete, že jím, co se mi nabízí, a když budu mít k dispozici něco lepšího, tak to budu jíst taky. Stravuji se good enough, ale fakt je, že mám bříško. Kdybych ale jedla ještě kvalitnější a zdravější krmení, měla bych bříško určitě o něco menší. A pokud bych byla vystavována podobné zátěži jako závodní koně typu plnokrevníků, tak budu mít celkově mnohem, ale mnohem štíhlejší postavu. Kdyby navíc byli mými předky hubení etiopští vytrvalostní běžci a já musela trénovat na běžícím pásu jako mnozí závodní koně, tak bych asi ani při mé současné stravě neměla bříško žádné.

Myslíte, že by ti přešlechtění štíhlí a svalnatí, vysocí a nohatí závodní plnokrevníci snášeli ve volné krajině bez teplé stáje mrazy stejně úspěšně jako zavalitější divocí koně?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.1.2022 00:19
Úsilí a znalosti odborníků v Milovicích nesou dobré ovoce. Je opravdu úžasné, jak rychle zde začala stoupat biodiverzita a obnovuje se výskyt jinde u nás vyhynulých nebo velmi vzácných druhů. Tento jedinečný projekt má štěstí i v tom, že v jeho čele stojí pan Dalibor Dostál. Velcí kopytníci – exmoorští poníci, pratuři a zubři – se ukázali být šťastnou volbou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 08:56 Reaguje na Majka Kletečková
Chce to alespoň někdy používat mozek, paní Kletečková. Kde a hlavně odkud by se tam ty u nás jinde vyhynulé nebo velmi vzácné druhy tak rychle vzaly?
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 11:08 Reaguje na Jarek Schindler
Příroda je někdy rychlejší než mozek.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.1.2022 13:13 Reaguje na Jarek Schindler
Také to chce občas používat google.

https://rakovnicky.denik.cz/z-regionu/u-milovic-se-objevily-nove-druhy-vzacnych-rostlin-20190807.html
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 17:47 Reaguje na Petr Eliáš
Vy asi také ještě pořád věříte na neposkvrněné početí a podobné pohádky či zázraky.
Je to podobné jako když u nás chce někdo začít něco stavět. Také se tam najednou přímo zázračně objeví množství vzácných u nás většinou do té doby vyhynulých druhů. Ještě, že ten pošetilý nápad někde něco postavit ještě někdo má. Alespoń se dovíme co u nás vlastně roste či žije za skvosty.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.1.2022 18:16 Reaguje na Jarek Schindler
Přečtěte si ten článek...
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 18:22 Reaguje na Jarek Schindler
Vy zase nevěříte ničemu, jen svým utkvělým představám. Jeďte se na ty louky podívat, třeba přijdete na to, kde se ty kytky berou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2022 19:42 Reaguje na JH
Před stavbou dálnice se náhle objeví křečci,
při opravě polní cesty listonozi a tak bych
se nedivil i náhle se navrátivším bylinám.
V kapse je přinesu odjinud a dudka vyfotím
na Jižní Moravě. Dokažte mi, že ty byliny nikdo nezasel a že ten dudek nebyl u mne na zahradě? Když potřebuji dodat důkazy, abych
dostal dotace, tak udělám i něco takového.
Neříkám, že to nevypásli, ale z nouze by to
vypásly i kozy, ovce a krávy. Ty nízké
trávy kůň z anatomického hlediska nespase
a tak spásá ten zbytek. O pár kusů navíc
a spasou(rozšlapou) i to. Kam s chráněným
druhem? Vnutit jinam a nebo do kafilérie?
Zatím jinam, ale potom kam? Koně v Austrálii
spásají vysoké traviny a ničí tím úkryty
hadům a ještěrkám. Naši ohleduplně ani
nerozšlapou hnízda na zemi hnízdícím ptákům.
Tomu říkám inteligence, jak stádo obejde
hnízdo a spase pouze určenou trávu. Pohádkám
jsem už odrostl a pásal jsem i krávu, aby
místo trávy z meze nespásala osení.
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 19:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy zase nevěříte ničemu, jen svým utkvělým představám. Jeďte se na ty louky podívat, třeba přijdete na to, kde se ty kytky berou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2022 10:31 Reaguje na JH
A víte proč? Protože ta masáž o té
prospěšnosti kopytníků je vlezlá a
mám obavu, že i smyšlená. Na pár
hektarech za pět let takové změny
nápadně připomínají vypěstování
bonsaje za pět let. Bez drátů to
nepůjde v "rezervaci" a ani u
bonsaje. Uvidíme za dvacet let,
až bude bonsaj bez drátů a bude
ta "rezervace" poskytovat taky potravu? Pokud spásají pouze ty
vysoké traviny, tak je potlačí a
možná i vyhubí. Pak budou spásat
co? Je to pouze logická praktická
úvaha, že po změně skladby rostlin
pomine zdroj potravy a dojde na
spásání čehokoliv, příkrm a nebo odstranění spásačů. Pak to dopadne jako v Austrálii a nebo u mnou popsaného "chovatele" daňků.
Odpovědět
JH

JH

8.1.2022 11:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy máte nejspíš mlhavou představu, co tam roste, ale přesně víte, co tam růst nemůže. Vaše praktická úvaha má taky svoje slabiny, ty byliny rostly na pastvinách tisíce let.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.1.2022 12:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Smýšlená, jo? Co chcete víc proboha?

https://www.ceska-krajina.cz/3001/exploze-biodiverzity-diky-velkym-kopytnikum-se-zvysily-pocty-vzacnych-druhu-o-stovky-i-tisice-procent/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2022 10:51 Reaguje na Slovan
V každém oploceném prostoru pro
spásání se skladba rostlin mění
a naráží na potravní limity pro
dané spásače. Pokud spasou pro
ně údajně vhodné traviny na
úroveň, že je potlačí, tak budou spásat co? Jste schopen
pochopit, že nyní mají co žrát
a že až ty traviny vyhubí, tak
se buď přeorientují na jiné
a nebo je bude třeba přemístit.
Velcí kopytnatci byli vždy
migrujícími druhy za potravou
a jejich lokace na jednom
místě je z nouze cnost. Buď
jim pouze v kulturní krajině zbyla a nebo je tam uzavřeme.
U hospodářských zvířat mohu
stavy regulovat na jatkách,
ale co s chráněnými zvířaty?
Vnutit je jinam a zaplotit
zase jiné lokality a nebo je
omezit v plodnosti separací
podle pohlaví a věku? Je to
podle přírody oddělit klisny
od hřebců a nebo chov stejný
jako u koní domácích? Tam
dochází i ke kleštění hřebců
a půjde se touto cestou i u
"divokých" koní? Já nežiji
pouze přítomností, ale uvažuji
do budoucna. Cokoliv co děláme
musíme mít naplánováno a mít
záložní řešení. Zatím papají
co mají(co jim taky zbývá)
a pak budou papat co? Když
mám pastvinu jednu, tak ji spasu a co pak. Kolik pastvin
bude třeba k uživení něčeho,
co nelze regulovat? Stále více a více a více a více plotů to
nevyřeší.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 12:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Každá tráva je stavěná na spásání. Když ji kůň spase, zase naroste. Samozřejmě, těch koní nesmí být příliš mnoho aby tráva stihla narůst než ji zase ukousne kůň. Když se koně přemnoží, sežerou všechno, to máte pravdu, ale myslíte, že tam budou čekat až jim to poradíte?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2022 17:36 Reaguje na JH
Nikde jsem se nedočetl
jaký je tam únosný stav
a co s přebytky zvířat.
Tak velké prostory jinde
asi už nebudou a pár kusů
na nějaké louce nejsou
stádo žijící si po svém.
Bude to řízený chov koní
včetně zásahů do množení a příbuzenské plemenitby.
V malých počtech bez těchto zásahů dojde k
degeneraci a bylo by fér
povědět, co dál. Budou
snahy je vypustit do volné krajiny a trpět
jejich škody stejně jako škody vlků, bobrů, vyder, kormoránů atd.?
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 17:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Jednoduchá rada: jestli kvůli tomu nemůžete spát, zeptejte se toho pána, co má nahoře fotku.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.1.2022 21:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Popravdě si myslím, že vám se to nelíbí prostě z principu. Jedná se o ochranářský projekt a ty jsou přeci fuj.
Každému je jasné, že oplocená rezervace, která má nyní rozlohu 3,5 km2 bude mít limitovanou potravní úživnost a že počet zvířat nemůže růst donekonečna. Jaký je maximální počet vám ale nepovím, nejsem součástí onoho projektu a nevím to. Prioritou je však ochrana daného území jako takového a nemusíte se tedy bát, že by tam těch zvířat bylo tolik, aby se stalo to, co vy popisujete - tedy, že místo pozitivního vlivu začnou mít vliv destruktivní. Některá zvířata se posílají do jiných rezervací.
Osobně bych navíc byl rád, kdyby se ta rezervace aspoň rozšiřovala i do budoucna. V Dánsku mají rezervaci o 40 km2, v Holandsku 15 km2, v Německu 20 km2 a v jedné oblasti žijí i divoce. Plány na reintrodukci do přírody mají na západ od nás i ve Švýcarsku. K tomuto se u nás ale asi jen tak neodhodláme ani třeba na Šumavě. Bohužel.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.1.2022 10:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Vlezlá? Možná pro vás - ale váš názor nikoho nezajímá. Smyšlená? Možná pro vás - protože tomu nerozumíte a jen tu dokola jedete ty vaše výpotky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2022 11:02 Reaguje na Petr Eliáš
Zkuste si přečíst, co dnes výše píši p. Slovanovi a zkuste mi
oba na to odpovědět. Já o tom,
jak se bude řešit potravní
nabídka po spasení těch travin
nikde nečetl a ono k ní dojde.
Je třeba myslet vždy i do
budoucna a nejásat pouze nad přítomností. Tak se jásalo
nad kormorány, volavkami a je
po jásání a motivují se nyní
nenávidění myslivci to řešit.
Jásá se i nad jinými predátory
a neřeší jejich potrava. Ono
se to NĚJAK vyřeší, ale JAK?
Otevřou se brány "rezervace"?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.1.2022 18:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Naučte se používat google a nebo napište do Milovic. Jeden by řekl že ty informace už dávno máte když o tom tak ,,erudovaně,, přednášíte. Evidentně máte kulové a jen blábolíte.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

10.1.2022 12:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Prostě je začneme jíst stejně jaky třeba krávy.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2022 16:56 Reaguje na Milan Dostál
Tak ještě, že je tohle názor Milana Dostála a ne Dalibora Dostála z České Krajiny :)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

10.1.2022 10:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Prečo si myslíte, že masáž
prospešnosti kopytníkov vymyslená ? Mal som vás za inteligentného človeka ale vidí sa mi, že v niektorých oblastiach u vá prevažujú emócie. Prosím vás, naštudujte si veci o ekologii trávnatých oblastí a význame kopytníkov v nich. Isteže sú Milovice a spol príliš malé a tak sa prejaví pasenie tráv veľmi rýchlo. To nemení nič na tom, že vypásanie travín aj oheň a kosenie uvoľnuje priestor pre iné rastliny, najmä kvitnúce. Nárast druhov rôznych kvitnúcich rastlín sa pozoruje napríklad na prériách spásaných bizonmi. https://theconversation.com/bison-are-back-and-that-benefits-many-other-species-on-the-great-plains-107588
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

10.1.2022 10:57 Reaguje na Jaroslav Pobeha
To že časom zver v Miloviciach prerastie úživnosť je zaručené, to je pravda. Veľké spásače sú migrujúce zvieratá, takže bude nutné ich vyvážať inde, zväčšovať plochu alebo strieľať. Spásače potrebujú omnoho väčšie územia a to primárne v eurázijských stepiach.
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 19:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Že někdo někde účelově našel křečka ještě neznamená že to tak dělají všichni. Tisíce let rostly nejrůznější rostliny na pastvinách, tak proč by nemohly růst na téhle pastvině?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 20:23 Reaguje na JH
Ale mohou a dokonce jsem rád že rostou. Rostly, rostou, budou růst. Jen to jak se tam obnovuje výskyt jinde u nás vyhynulých nebo velmi vzácných druhů mě vysloveně baví.
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 21:15 Reaguje na Jarek Schindler
Kytky rostou, koně mají co žrát a vás baví se tomu pořád divit.Tak je ten projekt přece jen úspěšný,
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.1.2022 10:45 Reaguje na JH
Ono by bylo asi trochu divné, kdyby při tom co to stojí, nebyl projekt úspěšný. No a on "bude úspěšný" i kdyby tam za pár let měla růst pouze kopřiva.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2022 16:53 Reaguje na Jarek Schindler
Tohle tvrzení je ale jen Vaše spekulace.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 19:50 Reaguje na JH
Jo, jejich semínka čekala v podzemí na Exmorského koníka. Nebo že by je tam "vysral" ten hmyzožravý dudek?
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 20:02 Reaguje na Jarek Schindler
Běžte se toho koně zeptat, třeba si budete rozumět.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2022 20:19 Reaguje na JH
To je snad vaš parketa.
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 21:14 Reaguje na Jarek Schindler
Na tohle nechcete znát odpověď.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

10.1.2022 10:29 Reaguje na Jarek Schindler
A vy myslíte, že tie rastliny tam niekto úmyselne chodil siať ? Mnohé kvitnúce rastliny vydržia aj desiatky rokov v semenách a neklíčia, keď sú prekryté travinami. Spústa semien poletuje vzduchom, ďalšie doniesli živočíchy. https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ke-studiu-pudni-semenne-banky.pdf
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

10.1.2022 11:03 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Článok o lúkach v západnej časti Slovenského raja. V okolí Vernáru sú pravdepodobne najbohatšie lúky z hľadiska druhov na svete. Vznikli spásaním a kosením. Ľudia tam tie kvetinky nevysievali. Tým že sa odstraňovali trávy, kvitnúce a iné rastliny dostali šancu na rast. Druhy pribúdali prenosom semien vzduchom a živočíchmi. https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/522249-najbohatsie-luky-sveta-su-na-slovensku-a-su-na-odpis/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.1.2022 11:24 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Ale jo. Jen ty dávno u nás vyhynulé nebo ukrutánsky vzácné druhy se zas nešíří tak rychle. Ona i ta příroda chce svůj čas. Tady ale biodiverzita vzrůstá tak závratným tempem až to asi není úplně "zdravé".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2022 00:30 Reaguje na Jarek Schindler
Nejste sám, kdo je tím překvapen. Vždyť i pan Dalibor Dostál v článku sám konstatuje: „jestli jsme něco nepředpokládali, tak to, že pozitivní změna bude tak rychlá a že se příroda dokáže obnovit tak výrazným způsobem.“

Kéž by bylo podobných milých překvapení více.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2022 00:38
Je moc fajn, že u nás existuje tento na české poměry mimořádný ostrůvek se vzrůstající biodiverzitou. Snad se i v dalších letech budou do Milovic dudci pravidelně ve svém hnízdním období vracet. Také jsem ráda, že pomalu přibývají i další ostrůvky – např. díky úsilí Českého svazu ochránců přírody a České ornitologické společnosti. Přeji projektu a lidem jako je pan Dalibor Dostál, aby ustáli likvidační tlaky developerů a různých kmotrů a šíbrů.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist