Dát nádrž pod okap jde i u bytového domu. Musíte jen chtít, říkají jeho majitelé

Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné, vysvětlují manželé Vlčkovi, proč se pustili do zachytávání dešťové vody u svého bytového domu v Podolí. Takové opatření u bytových domů není právě obvyklé, ale ukázalo se jako potřebné pro rekonstrukci domovní zahrady. Ke dvěma dešťovým svodům ve vnitrobloku tak přibyly čtyři IBC kontejnery. Voda z nich bude základem pro plánovanou proměnu zahrady.

---

reklama

---

Neopečovávaný trávník s dožívající třešní přestal majitelům domu v ulici Nad Sokolovnou jako zahrada vyhovovat už před časem. Dvakrát se pokusili zahradu oživit svépomocí, ale nepodařilo se. „V minulosti jsme se opakovaně snažili vysadit keře a rostliny, ale skoro nic se neujalo. Půda tu není moc kvalitní,“ komentuje stav pozemku jeho majitel Michal Vlček.

Změnu začali právě u vyřešení vody na zalévání. „Docela dlouho jsme přemýšleli, jak se k dešťové vodě postavit. Měli jsme jasno v tom, že to chceme udělat, ale zkušenosti z doslechu byly trochu neurčité. Nikdo neměl jasno v tom, jak to u bytového domu udělat,“ popisuje majitel domu.

Proč zvolili na pohled nevzhledné IBC kontejnery? „Klíčové bylo, že na našem pozemku nejde zapustit nádrže do země. Vede tu kanalizace a její přeložení nepřichází v úvahu,“ uvádí Michal Vlček. Teoreticky by se pod povrch dala umístit atypická nádrž, vyrobená na míru, ale cena za takovou instalaci byla už neúnosná. Proto se manželé Vlčkovi rozhodli pro IBC kontejnery.

„Ve chvíli, kdy toto bylo jasné, vše se zjednodušilo. Šlo už jen o to vyřešit podmínky našeho dvorku a zahrady. A na to jsme našli šikovného řemeslníka, který celé řešení vymyslel,“ popisuje Vlček.

Zkušenost řemeslníka je taková, že se nedá vymyslet jedno univerzální řešení pro pražský vnitroblok. Záleží na tom, jestli je možné zabudovat nádrž do země nebo ji dát do sklepa, kde je přístup k elektřině. Podstatné je třeba i to, jestli nádrž do vnitrobloku vůbec fyzicky dostanete. Od toho všeho se odvíjí celkové řešení.

U Vlčkových přibyly ke každému dešťovému svodu vedoucímu do dvora dva IBC kontejnery, každý o 1000 litrech.

„Na webu jsme našli online kalkulačku velikosti nádrže. Protože se jedná o polovinu střechy bytového domu, vyšlo nám, že z povrchu střechy o 82 m2 nasbíráme asi 2,6 kubíků,“ vypočítává Michal Vlček.

Výpočet je myšlený na třítýdenní období. Zahrada je poměrně malá, zhruba 85 m2, střecha teoreticky poskytne vody víc, než zahrada potřebuje. Do vnitrobloku vedou dva svody, každý na jedné straně domu. „Druhá varianta byla, že bychom měli pod každým svodem jen jeden IBC kontejner, ale tím bychom nechytali všechno, co jde. A jak teď prší nárazově a mnohem míň často, je dobře zachytit vody co nejvíc, aby pak na zalévání dlouho vydržela,“ popisuje Vlček, proč pořídili rovnou čtyři IBC kontejnery.

Řemeslník, který řešení dešťové vody vymyslel a realizuje, propojil všechny čtyři nádrže, takže na využívání vody postačí jedno čerpadlo. Voda je ze svodu svedena do jedné nádrže na jedné straně, a z druhého do druhé nádrže naproti.

Svody jsou od sebe asi 14 metrů, propojovací trubka vede nad zemí, což usnadní zazimování celého systému. Před zimou se jen ručně rozpojí trubka spojující nádrže. Zbytek vody, kterou nepůjde vyčerpat čerpadlem, se na dvorku vypustí výtokem.

IBC kontejnery nejsou samy o sobě moc hezké, v Podolí je zakryje dřevěná konstrukce. Zastínění navíc přispěje k tomu, aby na nádrže nesvítilo příliš světla a netvořily se v nich sinice.

Kdo se o zahradu bude starat?

Vlčkovi na zahradě v podstatě zruší trávník, nahradí ho půdopokryvné dřeviny a trvalky, ve kterých budou umístěny nášlapy z betonových dlaždic nebo kamenů. Starou třešeň nahradí nový strom a keře. Přibude přistíněné místo pro setkávání, záhonek na pěstování a kompost.

Sami majitelé v domě Nad Sokolovnou nežijí. „Chtěli jsme do proměn zahrady zapojit i nájemníky, chtěli jsme, aby v zahradě viděli smysl i oni,“ říká Michal Vlček. Petra Vlčková při plánování úprav dvorku narazila na web vnitrobloky.cz a na spolek Bieno. Ti v domě uspořádali schůzku nájemníků a společně se bavili o tom, jak by kdo chtěl zahradu a dvorek využívat a zapojit se do údržby zahrady.

„Velmi příjemně nás překvapilo, jak pozitivně lidi v domě reagovali. Většina se shodla na tom, že by ocenila nějaké sezení a využívání zahrady, například aby tam byly bylinky, které by mohli používat v kuchyni a podobně,“ říká Michal Vlček.

Zalévání zahrady si nájemníci rozdělí mezi sebe. „A pokud se ukáže, že nadšení opadne, jsme ochotní chodit tam zalévat my. Odhadujeme, že to bude stačit jednou týdně,“ komentuje Vlček.

Jak přesně se bude zahrada zalévat, ještě není definitivně rozhodnuto. „Zatím to plánujeme tak, že v nádrži bude kalové čerpadlo, spínačem se zapne a voda se povede hadicí nahoru na zahradu. Ale o tom se chceme poradit se zahradnickou firmou,“ uvažuje Michal Vlček. Druhá varianta je, že na zahradě bude rozvedená kapénková závlaha anebo trysky s rozstřikovačem. Samotné řešení zadržování dešťové vody se zaléváním hadicí by se mělo vejít do 30 000 Kč. Pokud by se závlaha řešila automaticky, náklady by narostly. Část potřebných financí pokryje grant, který Bieno dostalo od pražského magistrátu na obnovu vnitrobloků, zbytek proměny zahrady hradí majitelé domu.

„My jsme schopní to udělat poměrně jednoduše a poměrně levně. Finančně návratné je to pro nás asi v řádu mnoha desítek let, ale to jen díky grantu. Bez něj by to nikdy návratné nebylo,“ komentují manželé Vlčkovi finanční investici.

„Pro nás bylo nepřijatelné nechat u domu trávník s uschlou třešní. A už jsme měli zkušenost, že když jsme na zahradě něco sami zasadili, trochu zalili a dál se o to nestarali, tak to nefungovalo,“ vysvětluje Petra Vlčková a dodává: „I v souvislosti s tím, jak jsme byli v průběhu koronavirové situace hodně zavření v Praze, jsme si uvědomili, že každý kousek zeleně se počítá.“

A Michal Vlček doplňuje: „A zároveň si uvědomujeme, že jako lidi přírodu spíš ničíme, tak jsme chtěli udělat něco, aby se ta situace spíš zlepšovala. A že když máme možnost ovlivnit prostředí v Praze na jedné zahradě, tak bychom to měli pojmout spíš důkladněji. Když každý udělá maximum v tom, co může ovlivnit, mohl by výsledek za celou republiku být velký.“

---

reklama

---