https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/environmentalni-dopady-karanteny-nekde-to-mohou-byt-uplne-obycejne-ucpane-toalety1?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Environmentální dopady karantény? Někde to mohou být úplně obyčejně ucpané toalety

26.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Domácnosti v amerických a britských městech teď ale zažívají nepříjemné chvíle, protože rapidně přibývá poruch kanalizace. Mohou za to odpady, kterých se teď lidé zbavují toaletou.  / Ilustrační foto
Domácnosti v amerických a britských městech teď ale zažívají nepříjemné chvíle, protože rapidně přibývá poruch kanalizace. Mohou za to odpady, kterých se teď lidé zbavují toaletou. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pexels.com
Relativní pohodlí vlastního domova není špatné místo pro karanténu. Dokud tedy všechno funguje, jak má. Domácnosti v amerických a britských městech teď ale zažívají nepříjemné chvíle, protože rapidně přibývá poruch kanalizace. Mohou za to odpady, kterých se teď lidé zbavují toaletou. Upozorňuje na to New York Times i regionální deníky SkyNews.
 

Kanalizační systémy měst, stejně jako všechny inženýrské sítě, jsou navrženy na jistý ekvivalentní počet obyvatel, plus nějaká ta rezerva. A hned druhým dechem je třeba dodat, že nemalé procento takových systémů v městech po celém světě se už slušně řečeno přežilo a zastaralo. Třeba proto, že na povrchu žije násobně více obyvatel, než před dvaceti lety, když se kanalizace naposled rekonstruovala. Není to nic objevného.

Naštěstí v průběhu běžného pracovního týdne dochází k výraznému pohybu obyvatel, když jedo z a do práce, takže se kanalizační systém v rezidenčních zónách přetěžuje jen v ranních a večerních špičkách. A nebo jen o svátcích. Tlak na síť se tak rozloží v čase. Co se ale stane, když obyvatelům nařídíte karanténu? Špička, která nekončí.

Od toho záchody nemáme

Stále a plně osídlené domácnosti spotřebovávají větší díl energie a třeba vody, než ty, které fungují v běžném režimu škola/práce. A produkují také více odpadů. To, že jste si v práci dvakrát odskočili na toaletu a spláchli jinde než doma, znát není. Že se ale v pětičlenné domácnosti při karanténě podobně spláchne navíc desetkrát? To už znát je. Zvlášť na nedostatečně disponované kanalizační síti, která musí ustát nápor plně zabydlené čtvrti.

Aby to bylo ještě náročnější, jde tu i o povahu splachovaného materiálu. Pokud bychom se přidrželi toaletního papíru, někdo se jím nadzásobil a jiný ho má nedostatek. Ti první jím pak plýtvají, zatímco druzí používají nejrůznější náhražky. Třeba nastříhané noviny.

Ani na jedno ale není přetížená kanalizace stavěná. A zrovna tak není stavěná ani na nápor vlhčených hygienických ubrousků, desinfekčních osušek, jednorázových roušek, gumových rukavic. Na hektolitry antibakteriálních mýdel, žíravých desinfekcí, chemických čističů. Výsledkem jsou výpadky a ucpávky kanalizace, které dokáží odstavit od běžného hygienického provozu obyvatele celých ulic, čtvrtí, předměstí. Při nezodpovědném chování, klidně celých metropolí.

Britská vodohospodářská a kanalizace spravující společnost Northumbrian Water za loňský rok provedla 15 600 nucených odstávek a oprav kanalizační sítě a v 64 % případů byly na vině spláchnuté věci, které do kanalizace rozhodně nepatří.

Nerozvážnost může znamenat drama

Děsivé na tom je, že tento počet odstávek kanalizační sítě se letos s jistotou Britům podaří překonat. A to rok ani pořádně nezačal a přísnou karanténu zatím ještě nezavedli. Na kanalizaci už to ale znát je. V USA je situace podobná. Problém, který začíná jednou ucpanou toaletou, se může kaskádovitě přenést do odstávky kanalizace v celé čtvrti. Může dojít k narušení vodní sítě, přerušení dodávek zásobování pitnou vodou. K zahlcení čistíren odpadních vod a vypouštění splašků přímo do řek. Možná infekční a environmentální rizika pak neberou konce. Cholera, tyfus? Stačí pár dní a milionové město bez funkční kanalizace se stane neobyvatelné. Správné nakládání s odpady je nezbytností vždy a hřešit na něj bychom neměli ani doma, když se nikdo nedívá.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist