Jak jsme v Jistebnici vyseli květnatý pás. Pomůže motýlům a ušetří peníze za sekání
reklama
Je to vlastně takový kousek naší louky, i když ve výsevní směsi zcela chybí trávy. Ty jsou totiž velmi konkurenceschopné a potlačovaly by to, co v pásu chceme – kvetoucí byliny.
Zakládáním takových pásů se snažíme navrátit do městské zeleně trochu té pestrosti a poskytnout hmyzu potravu a prostředí pro život. I na údržbu jsou pásy mnohem lepší, než krátce střižený trávník – první rok se seče kvůli potlačení plevelů více, ale následující roky už stačí pouze jednou či dvakrát za sezónu.
Obešli jsme tedy Jistebnici, vytipovali vhodná místa a nakonec z nich vybrali čtyři plochy. Podle půdní vlhkosti a oslunění budoucích pásů pak Kamila Vítovcová vybrala a objednala výsevní směs. Vycházela z již vyzkoušených směsí, které byly vysety a úspěšně kvetou v městském parku Stromovka a v kampusu univerzity v Českých Budějovicích.Nejedná se o komerční směs, kterou zakoupíte v každém zahradnictví nebo specializovaných e-shopech. Obrátili jsme se na firmu Rieger-Hofmann, která má po celém Německu sít pěstebních farem a dokáží sestavit regionální směs, jakou chcete a ještě si můžete vybrat, z jaké části Německa budou semena pocházet. Volili jsme tedy farmy co nejblíže od hranic. Samozřejmě úplně nejlepší by bylo nasbírat si semínka po loukách v okolí, ale nebylo to úplně v našich silách.
Začali jsme na dvou plochách u školy. Nápad si získal i místní učitelky, doufáme, že by mohl mít i edukativní rozměr.
Pro založení květnatého pásu je potřeba odstranit travní drn. Svolali jsme tedy brigádu, na které se sešli hlavně lidé z okrašlovacího spolku, pár dalších dobrovolníků a městská pracovní skupina, která odvezla drny. Půjčili jsme si traktůrek a orali a vláčeli a pleli.
Ale nepřišlo osivo!
Doba čekání na zásilku semínek nebyla příjemná. Každý den jsem pozorovala, jak plocha znovu zarůstá, a semínka pořád nikde. V osivářské firmě měli napilno a dodávka se pozdržela.
Nakonec jsme se dočkali a počátkem května jsme plochy dočistili od znovunarostlých trav a vyseli jsme celkem 44 druhů rostlin. Osivo jsme míchali 1:9 s kukuřičným šrotem kvůli rovnoměrnějšímu setí. Zdržení vlastně nakonec ke škodě nebylo – v dubnu bylo hodně sucho a semínka by nejspíš klíčila špatně nebo vůbec. Taky to bereme tak, že jsme dostali možnost doplít nežádoucí rostliny, které se nepodařilo odstranit napoprvé. A teď čekáme.Co bude dál? V prvním roce dochází na ploše k zapojení porostu, rostou i různé jednoleté plevele. Ty už by ale v dalších letech neměly mít prostor. Budeme místo kontrolovat a podle potřeby potlačíme tyto plevele před jejich odkvětem sečí (10–15 cm nad zemí). V této době budou námi vyseté rostliny ve formě přízemních růžic, takže je sečení neohrozí.
První rok tedy pás v plné síle ještě nepokvete. Z tohoto důvodu byl do směsi přidán třeba mák vlčí a chrpa modrák, aby i ten první rok alespoň trochu lahodil oku kolemjdoucích školáků.Takže teď čekáme a snad příští rok budeme odměněni záplavou barevných květů s poletujícími motýly. Už aby to bylo:) V plánu máme ještě dvě plochy, které přijdou na řadu na podzim.
Uvědomujeme si, že boj se suchem a úbytkem hmyzu nezachrání pár pásů v Jistebnici a méně časté sečení trávníků, ale je to něco, co může udělat každý z nás.
Velké díky všem, kteří se zapojili.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
reklama