https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jaky-vliv-ma-moje-strava-na-klima?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaký vliv má moje strava na klima?

6.12.2021 08:25 | BRNO (Ekologický institut Veronica)
Jídlo ovlivňuje naši uhlíkovou stopu.
Jídlo ovlivňuje naši uhlíkovou stopu.
Foto | Marketa / Flickr
Zajištění potravin bude hlavní globální výzvou pro 21. století. Zemědělsky je využíváno 40 % povrchu země. Potravinová produkce (od vidlí po vidličku) stojí za 30 % emisí skleníkových plynů. A zemědělství je na klimatu bezprostředně závislé. Extrémní výkyvy počasí i plíživá změna klimatu mohou vést k akutnímu nedostatku potravin.
reklama

 
Uhlíková stopa potravin má několik složek. Méně viditelné jsou ty nepřímé: vypalování lesů pro pastviny, vysušování mokřadů (což vede k uvolnění dosud blokovaného uhlíku) i samotné orání půdy. Více na očích jsou přímé emise: Fosilní paliva na pohon strojů, metan, který vydechují rýžoviště a říhají přežvýkavci, oxid dusný pocházející z dusíkatých hnojiv. Zpracování a výroba potravin na tom nejsou o moc lépe: spoustu energie a vody spolkne zpracování, chlazení, mražení, konzervace, doprava. A skoro třetina potravin skončí někde v popelnici a ne v žaludku.

Zdroj dat: Aleksandrowicz et al., 2016, Berners-Lee et al., 2012

Z pohledu emisí oxidu uhličitého je zásadní spotřeba živočišných výrobků (maso, mléko, vejce a výrobky z nich). Důvodů je několik, některé ovlivníme spotřebitelskou volbou (třeba méně obalů), ale většina je z povahy věci neměnných. Podle výpočtů je možné vyprodukovat dostatek kvalitních potravin pro 10 miliard lidí, kteří patrně budou Zemi obývat v roce 2050 a zároveň si totálně nezdevastovat klima, respektive udržet nárůst teploty pod 2 °C. Klíčem ale je změna spotřeby. V průměru (globálně) je nutné snížit spotřebu červeného masa (vepřové, hovězí) a cukru na polovinu a zvýšit o 100 % spotřebu luštěnin, ořechů, ovoce a zeleniny, tedy jimi maso nahradit. To je minimum, které zajistí zdravou stravu všem. Můžeme ovšem jít dál, pro snižování nebo úplné vyloučení živočišných složek ze stravy je mnoho dobrých důvodů. Klimatických, etických i zdravotních.

Každý živočich přeměňuje potravu na své tělo (růst a obnovu tkání) a na udržení životních pochodů. Pokud se na zvíře díváme jako na zdroj potravin (maso, vejce, mléko), je tato přeměna velice neefektivní a se značnými ztrátami. Hezky to ilustruje tzv. potravní pyramida, tedy počet zvířat podle druhu potravy, které uživí určitá plocha země. Na začátku jsou rostliny, jediní skuteční producenti. Nad nimi menší počet živočichů, kteří se živí přímo rostlinami, býložravci. A nad nimi jen velmi malý počet šelem, masožravců. Těch je vždy jen pomálu, víc se jich prostě neuživí. Komplexní „živočišná výroba“ a systematická produkce krmiv může ten počet masožravců (spotřebitelů masa) o něco zvýšit, ale této přírodní zákonitosti prostě neutečeme.

Schéma ekologické potravní pyramidy. Předloha, autor Scann, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA

Mnoho energie (tedy krmiva) každé zvíře spotřebuje na udržování tělesné teploty, pohyb, vytváření „neužitečných“ tkání typu rohy, kosti srst atd. Toto krmivo je nutné někde vypěstovat, sklidit, často dosti složitě zpracovat, zabalit, dovézt a zkrmit. Jen menší podíl dobytka je chován na volno a spásá jinak těžko využitelné louky. Intenzivně chovaný skot, prasata, slepice a kuřata dostávají složitě připravené krmné směsi, které umožní co nejrychlejší růst nebo produkci mléka a vajec. V těchto směsích nechybí např. geneticky modifikovaná soja z Jižní Ameriky, která je upravená tak, aby snášela postřik glyfosátem. Tím jsou pak několikrát ročně skrápěna celá pole.

Maso je mrtvá tkáň, která okamžitě podléhá rozkladu. Je nutné ho trvale chladit nebo mrazit, případně konzervovat. To vše vyžaduje značnou spotřebu elektřiny (mražení, chlazení) a obalů. Nezanedbatelná není ani spotřeba vody (když sečteme vodu na zálivku plodin na krmivo, napájení dobytka a zpracování masa, tak kilo hovězího spolkne asi 1,5 kubíku vody). Totéž se týká mléka a mléčných výrobků, v menší míře i vajec.

Dalším aspektem je dopravní vzdálenost. Prakticky není možné zjistit, jakým krmivem a odkud byla krmena zvířata, která jíme – světlou výjimkou jsou volné pastevní chovy, případně některé chovy domácí. U surovin určených pro přímou spotřebu je tato možnost nepoměrně lepší. Čím kratší a jednodušší je výrobní řetězec, tím lépe si můžeme vybírat.

Se všemi živočišnými produkty je spojená bolestivá etická otázka. Zvířata jsou myslící a cítící tvorové. Mají jiní myslící a cítící tvorové právo ovládat jejich život a zcela ho podřídit vlastním zájmům? Navíc když živočišnou výrobou prokazatelně zhoršují životní prostředí sobě i všem dalším obyvatelům Země.

Snížení podílu živočišných potravin v jídelníčku je vždy dobrá volba – a není nutné být hned striktně vegetariánem nebo veganem, každá změna se počítá. Krokem mimo je ale náhrada živočišné složky exotickými potravinami typu avokáda, chia semínek a zajímavých fazolí z Číny. Není nutné je zcela zavrhnout, ale v jídelníčku nejsou nezbytné, nad jejich produkcí nemáme žádnou kontrolu (Nepracují na plantážích děti nebo otroci?) a složitá doprava značně stírá jejich klimatickou prospěšnost ve srovnání třeba s domácím masem.

Jaký si dám klimatický závazek?

  • Pokud jsem byl doposud masožravec s velkým podílem živočišných potravin a stanu se vegetariánem, tak ročně snížím svoji osobní uhlíkovou stopu o přibližně 1 600 kg CO2. Úsporu ovlivní i další věci: Místní (regionální) a nebalené potraviny stejně jako zelenina z vlastní zahrady jsou pro klima tou správnou volbou.
  • Pokud budu veganem na jeden den v týdnu budu a předtím jsem měl ve stravě velký podíl živočišných potravin, dosáhnu roční úspory 1600 děleno 7, čili asi 230 kg CO2.
  • Pokud budu maso a mléko naopak jíst jenom 1× týdně, dosáhnu roční úspory emisí skleníkových plynů ve výši asi 1 370 kg CO2. (6/7 × 1600 kg).

Kam pro další informace

Food in the Anthropocene: the EAT– Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems. Lancet 2019; 393: 447–92. Dostupné online zdarma po registraci. Přehledné a srozumitelné shrnutí a výpočty definující zdravou a udržitelnou stravu pro celou planetu. (anglicky)

Atlas masa. Příběhy a fakta o zvířatech, která jíme. Hnutí DUHA a Heinrich-Böll-Stiftung. Vše o mase v globálních souvislostech. (zdarma ke stažení)

Nízkouhlíková strava (ve smyslu nízké uhlíkové stopy potravin) na české Wikipedii.  Mnoho odkazovaných odborných zdrojů

Česká vegetariánská společnost. Zaměřeno na zdravotní a praktické aspekty bezmasé a rostlinné výživy

Kalkulačka uhlíkové stopy jednotlivých potravin (anglicky)


reklama

Další informace |
Text je převzatý z webu Veronica.

foto - Placková Renata
Renata Placková
Autorka pracuje pro Ekologický institut Veronica.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

6.12.2021 10:39
Opravdu je někdo ochoten podobné pošahance brát vážně?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.12.2021 11:11
Nadpis je špatně !
Správně je - Jaký vliv má klima na moji stravu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.12.2021 11:31 Reaguje na smějící se bestie
1+ za Váš nadpis. A tento článek zaslouží nadpis: Jaký vliv má propaganda na moji stravu a celkově na zdraví. Vlastně je obnova soběstačnosti v zájmu ochrany klimatu, v článku tomu říkají regionálnost, to je bezvadné, tak muže MZ začít vymýšlet, jak přitáhnout lidi zpět do zemědělství.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.12.2021 12:10 Reaguje na Jarka O.
Že děkuji.
Jen by v tom zemědělství měli platit alespoň jako v průmyslu, minimálně.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.12.2021 05:42 Reaguje na Jarka O.
MZ určitě do zemědělství lidi nepřitáhne, MZe možná jo.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

7.12.2021 10:36 Reaguje na Jarka O.
Zde v článku je tvrzení na které jsem upozornoval dříve -geneticky modifikovaná soja je upravena tak, aby snášela postřik totálním herbicidem - to považuji za prasárnu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.12.2021 16:53 Reaguje na Jarda Bobr
Já taky. A není pravidlo, že zemědělci toho postřiku použijí méně než na konvenční sóje. Zjistilo se, že se roundup bioakumuluje přesto, že je voděrozpustný, podle některých článku jsou v roundupu těžké kovy, z výroby nebo schválně dodané, protože jsou taky herbicidni. U vegetariánů a sportovců je móda jíst proteinové prášky, kupují je na internetu kdoví odkud. Ničí si podle mě zdraví "zdravým"rostlinným proteinem.
@P. Pazderů,děkuji.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.12.2021 16:57 Reaguje na Jarka O.
...dodám proteinem z té GM sóji, nic jiného to není.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.12.2021 11:18
Člověk je všežravec, podle toho se má stravovat a k tomu pokud možno využívat potraviny z okruhu zhruba 100km i podle sezóny.
Tak se stravovali naši předkové i moje generace za mlada. Takže podle sezóny bylo maso třeba jen 2xtýdně a nějakém vegetariánství, klimatu, nebylo ponětí.
Odpovědět

Mar Štědrová

6.12.2021 12:08 Reaguje na smějící se bestie
No tak těch lidí nebylo 8 miliard. A maso nejíme dvakrát týdně, ale prakticky denně. Ve vyspělých státech se lidé stravují spíš jako vrcholoví predátoři. Asi tušíte, jaký je poměr vrcholových predátorů v přírodě. To je prostě s naším množstevním růstem neudržitelný.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.12.2021 12:12 Reaguje na Mar Štědrová
Jsem r.1951 a přes zimu jím maso téměř každý den, jako to bylo vždy.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

7.12.2021 10:39 Reaguje na smějící se bestie
Jsem stejný ročník, vesničan, stejné stravovací návyky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.12.2021 13:24 Reaguje na Mar Štědrová
Tak to by ale chtělo udělat něco s těmi přebytečnými miliardami lidí. Upřímně řečeno, nevidím důvod, proč se v Evropě omezovat, když by ke stejnému efektu stačilo snížit počet obyvatel Afriky o pár desítek procent.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

7.12.2021 10:43 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano, přestat podporovat množení těch, kteří své potomstvo nedokážou uživit.
Odpovědět
DA

DAG

7.12.2021 09:24 Reaguje na Mar Štědrová

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
DA

DAG

7.12.2021 12:19 Reaguje na DAG
Nevěděl jsem, že slovo žid je zakázané. Nebo snad slovo Hitler. Ten je ovšem v televizi každý den. Já hloupej. Už vím. Není prostě možné naše německé bratry v uhlíku, že by se při jejich skvělé inteligenci nechali zfanatizovat :) Mimochodem víte jaké jsou dva nejtypičtější německé rysy. Myslí si, že ví jak máte věci správně dělat a druhý je, že mají nutkání vás to naučit ;)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.12.2021 22:23 Reaguje na Mar Štědrová
Váš komentář je trefný, paní Štědrová.
Není nutné, abychom se většinově stali vegetariány, ale více umírněná konzumace masa v našich zemích by nám prospěla a třeba by se pak mohla chovat hospodářská zvířata sice v menším počtu, zato v pro ně lepších podmínkách.

Rychle rostoucí lidskou populaci v afrických a některých asijských zemích považuji za vážný problém a divím se, že se o tom na globálních fórech skoro vůbec nehovoří a není větší snaha s tím něco dělat.
Odpovědět
DV

DV

6.12.2021 20:30 Reaguje na smějící se bestie
Já mohu odprisahnout, že dokáží mít i zápornou uhlikovou stopu. Když budou součástí mě stravy občané, kteří mají kladnou uhlikovou stopu, tak přeci logicky se od mé uhlíkové stopy musí odečíst ta jejich, Ne???
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.12.2021 11:25
Dle FAO roste produkce potravin dokonce rychleji, než počet lidí. Značně k tomu přispívá právě vyšší koncentrace CO2 v atmosféře. Pokud by se podařilo koncentraci CO2 snížit na předprůmyslovou úroveň, tak vypukne hladomor.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 17:17 Reaguje na Richard Vacek
Před průmyslovým obdobím byly hladomory delmi ojedinělé a většinou byly způsobené lidmi. Takže nesmysl.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.12.2021 18:13 Reaguje na Pavel Hanzl
právě naopak. srovnejte namátkou pozdně předprůmyslový tereziánský hladomor (60. léta 18. století) a starší hladomory a naproti tomu hladomory 20. století. v prvním případě 95% obyvatelstva těžce pracovalo v zemědělství a žilo z ruky do huby a hladomor byl vyvolán několika hubenými léty po sobě, v druhém případě se jedná o uměle vyvolané hladomory.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 20:51 Reaguje na Lukas B.
Nejhorší hladomor všeho lidstva proběhl ve 30. letech 20 století na Ukrajině.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.12.2021 14:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Správně Hanzl ... to byl ten UMĚLE vyvolaný hladomor. Tedy ten druhý případ. Ale beru, že ten příspěvek byl na vás trochu moc dlouhý:-))).

I když teda jestli byl největší je otázka, v takové Asii a Africe se v minulosti možná taky děly věci ... jen to bylo daleko a každý to měl tak nějak na háku.
Odpovědět
LV

Lubomír Vrána

9.12.2021 12:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane kolego, mýlíte se. Stačí se podívat na "Seznam hladomorů" ve Wikipedii. Je jich tam uváděno více než mnoho. např. ve Francii je hladomor zaznamenán 75x, v Anglii 95X. Obecně se jedná o souběh nepříznivých přírodních podmínek (sucho, sopka atd) a lidského konání, zejména válečného.
Odpovědět
Hu

Hunter

6.12.2021 15:08

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět

Viktor Šedivý

6.12.2021 19:34 Reaguje na Hunter
Soudružka tuší, kam se ubírají myšlenky vrchnosti z brusele.
Podobně, jako máme zchudnout energeticky (GreenDeal), chystá se i bída potravinová. V Africe se množej jak krysy, tak je zapotřebí srovnat nás na obdobnou úroveň.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 17:23
Najel jsem si na stránky institutu a vidím, že jsou profesionálové a
radí lidem v oblasti ekologie. Tož vidím, že možné je dnes všechno,
pokud stát dává dotace a granty. Mne už asi nepřeškolí z masa na sóju
a jiná šidítka, ale vyškolí určitě nějaké sobě podobné. Pouze doufám,
že tu nebude v budoucnu povinný přechod k vegánství, tak jako už jsou povinné ekokotly, energoštítky a jiná direktivní nařízení ve jménu těch
vyšších cílů. Dnes vidím, že diktát politický vystřídal diktát jiný
a neustále utahuje smyčku kolem krku svobodě vlastního rozhodnutí. Jsem
tak opravdu rád za svůj prožitý život, kdy se tvrdilo, že každý má jíst
podle energetického výdeje a že si konečně může těžce pracující člověk
dopřát dostupnou kaloricky hodnotnou stravu. Slečna ať si v institutu
chroupá mrkvičku, ale ať nechá na dělnících, zda chtějí bůček a nebo
v adekvátní energetické hodnotě celou nůši zeleniny. Ona má čas tu
mrkvičku chroupat i při práci, ale dělník si musí kalorie doplnit
za několik minut svačiny a nebo oběda a pak hajdy zase těžce makat.
Pak domů a makat nanovo, protože za fyzickou práci nemá tolik, jako
výzkumník z institutu. Takže mu neberte ten bůček a buďte rádi, že
žije nezdravě, protože umře a nebude vám ujídat chlebíčka. A to CO2
vypšoukáte a vyříháte při trávení zeleniny taky. Takové luštěniny,
květák a zelí jsou metanová bomba a tak hlavně neškrtat zápalkou,
ať nemáte ožehlé pozadí, protože to bude vadit při té "záslužné
práci"!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.12.2021 18:12 Reaguje na Břetislav Machaček
A nebo obráceně - slečinku pořádně " zapřáhnout " při fyzické práci na zdravém vzduchu, abychom viděli, co vydrží jenom při mrkvičce.
Odpovědět
DV

DV

6.12.2021 20:34 Reaguje na smějící se bestie
Lepší by bylo slecinku enzymatickou hydrolyzou převést na aminokyseliny, a její uhlikovou stopu odečíst od naší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 17:26
Pan autoe asi nějak opomněl, že oteplování způsobuje pouze uhlík fosilní, nikoliv oběhový. A ten nikdo normálně nekonzumuje, maso z ropy se ještě běžně nedělá.
Odpovědět
DV

DV

6.12.2021 20:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Současnou produkci potravin bez fosilních uhlíku nedocilite
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.12.2021 20:03
Priznám sa, že v mladosti hneď po revolúcii 1989 som sa stal vegetariánom. Čiastočne to bolo práve vplyvom propagácie podobného typu ako je článok p.Renáty Plackovej. Dnes to vidím úplne inak. Bylinožravé zvieratá sú schopné spracovať aj takú rastlinnú potravu, ktorá by inak vyšla nazmar. Proste nevieme zjesť trávu, siláž, lucerku. Pri siláži sme schopný dosiahnuť veľmi vysoký hektárový výnos, trávu a seno vypestujeme aj tam kde nič iné nerastie a nepotrebujeme orbu, lucerku potrebujeme ako medziplodinu. Momentálne časť lúk nevieme ani využiť a namiesto pastvy či zberu sena sa iba mulčujú na dotácie. Aj mnohé ochranárske orchideové lúky nevieme využiť na získanie krmiva pre domáce zvieratá. Tieto lúky sa často kosia a seno sa len vyhadzuje na okraje plochy, alebo sa vozí do najbližšej kompostárne. Chov domácich zvierat prináša veľké množstvo benefitov, najmä ak sa jedná o menšie chovy spojené s pasenním vonku. Nemalo by sa zabúdať ani na maštaľný hnoj, ktorý je nenahraditelný pre úrodnosť a štruktúru pôdy. Ak by sme uvažovali o divých zvieratách, pri nedostatku prírodných predátorov je taktiež dôležitý lov a konzumácia divých zvierat, jedná sa o zdroj potravy prakticky bez vložených nákladov.
Odpovědět
DV

DV

6.12.2021 20:38
Když nebudou zvířátka, nebude kůže, a ta hloupá nanynka bude chodit bosa.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.12.2021 05:47
Asi podstatnější je snížení množství fosilních paliv na nulu.
Vegetariánská strava by nám pak prospěla, protože bychom byli zdravější. Nižší energetický příjem než těch našich obvyklých 3300 kcal pak bude znamenat zdravější populaci. Jenže to zase sníží množství léků, které se budou muset spotřebovat. Prodlouží se délka života. A lidí bude víc.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

7.12.2021 06:35 Reaguje na Katka Pazderů
perfektní postřeh (o zdravější populaci a následně více lidech), teď jsem psal něco o Africe a narazil jsem na totožný zádrhel.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

7.12.2021 07:39 Reaguje na Katka Pazderů
Z vlastnej skúsenosti viem, že vegetariánske stravovanie je oveľa náročnejšie ako bežná "všežravá" strava. Veľmi ľahko dôjde k jednostrannému nevyváženému príjmu potravy. Umiernená konzumácia mäsa je podľa všetkého zdravšia ako vegetariánstvo, alebo vegánstvo. Oveľa dôležitejší a rozhodujúci je celkový životný štýl.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.12.2021 12:00 Reaguje na Katka Pazderů
Vegetariánská strava vede k uvolňování metanu a z toho bojovníci proti klimatu nemají radost.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.12.2021 22:32 Reaguje na Richard Vacek
Masitá strava k uvolňování metanu nevede?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.12.2021 09:26 Reaguje na Majka Kletečková
Nadmernú produkciu metánu vyvoláva zvýšena konzumácia strukovín (lustenin), ktoré vegetariáni potrebujú ako zdroj bielkovín. Neznamená to že masozravci neprdia. Prdia aj hady ako to poznáme z hlášky filmu. Najvýznamnejší producenti metánu v živočíšnej ríši sú v svetovom meradle termiti.
Odpovědět
pa

pavel

7.12.2021 11:59
jediný ekologický a uhlíkově neutrální člověk je mrtvý člověk který poslouží jako hnojivo proto vyzívám všechny jen chtějí zachránit planetu aby se přeměnili v hnojivo bude to úleva pro všechny oni budou mít poslední myšlenku na to jak jsou štastní že zachranují planetu a normální lidi si oddechnou že se zbavili magorů
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.12.2021 16:50
Tak jsem si přečetl pár veganských receptů.
Rýžové nudle s tofu: Rýžové nudle zalejeme horkou vodou, osolíme a necháme změknout. V hluboké pánvi na troše palmového oleje orestujeme na malé kousky pokrájené tofu, přidáme nadrobno nakrájený česnek (pokud preferujete sladší chuť, přidáme i trochu třtinového cukru, pokud pálivější, tak chilli) a bambusové výhonky. Přilijeme sójovou omáčku rozmíchanou s trochou vody, přidáme zcezené nudle a pořádně promícháme. Do už chládnoucích nudlí se hodí přidat i nějaké klíčky (třeba mungo).
Sezamový krém se silken tofu: Sezamové semínko pomeleme nebo rozmixujeme na prášek, přidáme oloupané banány a silken tofu (použít se dá i obyčejné natural, ale nemá tak jemnou chuť). Rozmixujeme do hladka. Ty mlsnější asi budou chtít krém lehce dosladit (sirup z datlí či agáve apod.). Dozdobíme skořicí a semínky.
Dál již jen suroviny. Kokosovo koriandrové čatní: hrnek čerstvého koriandru,pár lžic strouhaného kokosu, citron, kokosové mléko (1/2 hrníčku), chilli (ideální je čerstvé zelené), sůl.
Křupavá veganská "slanina": sójová omáčka s datlovým či rýžovým sirupem, lžíce vody a tekutý kouř, kokosové lupínky ,
sojová omáčka Tamari a uzená paprika.
Cizrnové kari s dýní hokaido:1,5 hrnku uvařené cizrny (nebo obsah 1 plechovky),1/4 střední dýně hokkaido, 2 stroužky česneku, 1-2 cm zázvoru, 1 lžička kari koření, plechovka kokosového mléka, kokosový olej, limetka, 1 hrnek jasmínové rýže.
Tak neví jestli doprava potravin z celého světa zlepší tu uhlíkovou bilanci.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

10.12.2021 20:10
Tak ať takoví pitomci nejedí vůbec nic. Pomohou klimatu i ostatním...
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist