Lidé mohou na mapách sledovat, jaké jsou podmínky pro růst hub

Počasí má na růst hub zásadní vliv. Obecně platí, že houby začínají nejvíc růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nesmí být ale moc horko. Nejvíc hub roste od července do září.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Počasí má na růst hub zásadní vliv. Obecně platí, že houby začínají nejvíc růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nesmí být ale moc horko. Nejvíc hub roste od července do září.

Základem pro údaje na "houbové" mapě je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. V teplejších měsících se mohou srážky rychleji vypařovat, proto se musí index srážek korigovat průměrnými teplotami. Stejné množství srážek je jinak efektivní pro růst hub v červnu než třeba v srpnu.

Pro růst hub je zásadní vodní bilance, tedy rozdíl mezi tím, co naprší a co se vypaří. Se změnou klimatu na Zemi se zvyšují teploty, proto se víc vody z krajiny vypařuje. Podle odborníků lze kvůli tomu v budoucnu očekávat negativní dopad klimatické změny na růst hub, upozornili meteorologové.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) od letošního jara na jednom místě poskytuje informace se vztahem k živé přírodě. Na webu info.chmi.cz/bio se zájemci dozvědí o rozšíření pylů nebo o aktivitě klíšťat, komárů či kůrovce. Dostupné tam jsou také informace o rychlosti vývoje vegetace ve vztahu k počasí i o pocitové teplotě. Nyní si tam zájemci mohou na mapě hledat, zda se vyplatí jít do lesa na houby.

Houbaření je tradiční českou zálibou a velmi rozšířenou činností nejen o letních prázdninách.