https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/mcafee-recyklace-plastu-nedava-smysl.pojdme-je-znovu-ukladat-na-skladky?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&fbclid=IwAR2gnfAU-AF29gJuV5jImvJbZNkAz2z4nXSnLn9amy9I3pH4q0HtpweF7a8
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Recyklace plastů nedává smysl, pojďme je znovu ukládat na skládky, říká odborník z MIT

22.10.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
McAfee nemá nic proti recyklaci papíru, skla a kovů. Má ale zásadní problém s recyklací plastů. Nevidí v ní udržitelnost, smysluplnost a nakonec, ani pomoc životnímu prostředí. / Ilustrační foto
McAfee nemá nic proti recyklaci papíru, skla a kovů. Má ale zásadní problém s recyklací plastů. Nevidí v ní udržitelnost, smysluplnost a nakonec, ani pomoc životnímu prostředí. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Hans / pixabay.com
Pokud by péče o životní prostředí byla náboženstvím, dopustil by se s největší pravděpodobností inženýr ekonomiky z MIT Andrew McAfee strašlivého kacířství. Protože ale zájem o přírodu a životní prostředí církví není, má jeho aktuální hereze podobu velmi neotřelého přístupu, hodného vašeho kritického rozboru. McAfee totiž navrhuje světu (no, minimálně USA) rezignovat na recyklaci plastů a současně obnovit jejich ukládání na skládkách. Čímž dva dost podstatné pilíře moderního odpadového hospodářství staví na hlavu. Píše o tom BussinesInsider.
reklama

 

McAfee nemá nic proti recyklaci papíru, které je každému dostupná a levná. Zrovna tak nemá nic proti recyklaci skla, která je z hlediska materiálové návratnosti smysluplná. Nevadí mu ani recyklace kovů, protože je energeticky mnohem méně náročná, než výroba kovů z primárních surovin. Má ale zásadní problém s recyklací plastů.

Nevidí v ní udržitelnost, smysluplnost a nakonec ani pomoc životnímu prostředí. Tvrdí, že snaha třídit a svážet plasty k recyklaci je plýtvání časem a energií. Že na rozdíl od papíru, skla nebo kovu si v případě plastů na recyklaci všichni jen hrajeme.

Recyklujeme špatně a nemáme odbyt

„Přínos úspory uhlíku a skleníkových plynů během recyklace plastů byl a je ve skutečnosti velmi, velmi malý,“ tvrdí McAfee. „Moc smyslu to nedávalo, když jsme naše plasty sbírali, třídili a sváželi, a pak je posílali v kontejnerech přes oceán do Číny, tedy do země známé svým velmi drastickým přístupem k životnímu prostředí, aby je za nás recyklovala. A více smyslu to rozhodně nedává ani teď, když už se Čína našich plastových odpadů zřekla.“ Ukázalo se totiž, že plasty efektivně recyklovat zrovna neumíme.

Za místní příklad dává města jako Filadelfie, kde polovina separovaného a teoreticky využitelného plastového odpadu stejně skončí na skládkách, nebo progresivní Chicago, kde jsou schopni zrecyklovat jen 9 % z celkového objemu vlastních plastů. Proč? Problematická je tu hlavně „kontaminace“ plastů dalším znečištěním, jejich špatné přetřídění, které znesnadňuje další materiálovou úpravu.

Příklady k zamyšlení jsou i globální: v roce 2017 se jen 9 % všech sesbíraných a přetříděných plastů podařilo recyklovat do podoby sekundárně využitelného materiálu a jen 16 % z nich se dočkalo svého přetvoření v nový výrobek. Protože o „plast zachráněný recyklací“ vlastně nemá průmysl zájem. Je tak drahý (ve smyslu výdeje energie, přepravy, financí), že vyjde řádově levněji vyrobit originální nový plast. Ostatně, jak tvrdí McAfee, trh v EU má zatím zužitkování jen pro 6 % recyklovaných vlastních plastových odpadů.

Papír, sklo i kov se s takovými problémy nepotýká. Jejich recyklace je skutečnou úsporou energie vynaložené na jejich výrobu, vyjdou levněji. Trh poptávající „recyklovaný“ kov hravě spotřebuje 100 % nabídky (a s papírem a sklem je to dost podobné), průmysl se o ně aktivně hlásí a zpracovává je.

Jen v případě plastu to nefunguje, musíme vymýšlet a dotovat komplikovaná schémata, sběr a svoz, speciální třídící linky a ještě speciálnější zpracovatelská zařízení, abychom plastovou recyklaci udrželi v oběhu. Byť pro výsledný zrecyklovaný produkt nemáme valného využití.

Je to paradox: vynakládáme nemalé množství času a energie, abychom něčemu zabránili stát se odpadem a pak přešlapujeme na místě a vymýšlíme, co z toho vlastně vyrobit a komu to prodat, protože o to nikdo nestojí. To se třeba při recyklaci kovů neděje.

Nastává čas na nové skládky?

Co s tím? Vybodnout se na celou recyklaci plastů a doslova to zabalit. Začít je znovu ukládat na skládkách, respektive na dobrých, nových, kvalitně zajištěných a solidně monitorovaných skládkách. Prostě odrušit prozatím celé to schéma s recyklací plastů, které „víc žere, než dává“. Na dobrých skládkách by totiž nehrozila kontaminace životního prostředí, tedy únik plastů do moří, oceánů. Ani postupný vznik všezamořujících mikroplastů.

A na takových skládkách by plasty odpočívaly tak dlouho, než by se fosilní zdroje pro jejich výrobu globálně vyčerpaly (což vzhledem k zapracování břidlicového plynu bude za dlouho). Protože pak jejich zrecyklování bude, vzhledem k nedostatku surovin, skutečně žádané a zaplatí se. Jejich těžba ze skládek pak bude ekonomicky dávat smysl, stejně jako recyklace kovů dnes. Takže plasty raději nyní nerecyklovat vůbec, ale rovnou skládkovat.

McAfee doplňuje, že namísto hrátek s recyklací plastů by se hodilo zacílit svou energii na dekarbonizaci průmyslů a zdanění těch, kteří znečišťují nejvíce. „Přeci jen, polovinu světových emisí skleníkových plynů lze dohledat k původci, kterým je 25 největších korporátních koncernů a států. To je skutečný zdroj problému. Zdanit je a peníze využít pro rozvoj k životnímu prostředí šetrným formám energetiky, jako například jádra, je schůdnou cestou řešení.“

„Ono vážně nemá cenu tady řešit drobnosti, hádat se o vaše úsporné žárovky a brčka, když 70 % veškerých emisí produkují tři odvětví globálního průmyslu. A přesně tyhle mediální kontroverze kolem drobností zastáncům fosilního průmyslu, špinavé energetiky a přepravy nejvíce prospívají.“

McAfee ještě dodává, že asi každý člověk má svůj vlastní, byť individuálně rozdílný „mentální rozpočet“, každodenní potenciál k realizování environmentálně prospěšných opatření. „A pokud lidé svůj mentální rozpočet každý den promrhají na to, že se budou vyhýbat plastovým brčkům, ale budou ignorovat velké znečišťovatele, je to chyba a ostuda.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (75)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

22.10.2019 08:31
Přesně tak, je potřeba skončit s tím cargo kultem recyklace plastů, která k ničemu nevede (jak tu už dřív několik diskutujících včetně mě dokládalo statistikami a výpočty). Snad se konečně do ochrany přírody vrátí zdravý rozum a budou se dělat věci, které mají smysl.
Odpovědět
JN

Jan Novák

23.10.2019 08:23 Reaguje na
Co to tady melete za nesmysly. Recyklace je jednou z možností, jak odpad, nejenom plastový, eliminovat. V každém případě je na prvním místě zamezení vzniku odpadu. Myslím, že plasty, zejména v potravinářství, by se měly používat co možná nejméně. Skládkování je ten nejhorší způsob likvidace odpadu. Je to jako zametání pod koberec. Tím si akorát způsobujeme problémy do budoucna.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 09:14 Reaguje na Jan Novák
Je mi velice líto. Z hlediska mikrobiologické (a nejen té) bezpečnosti potravin jsou plasty obrovským a nijak rozumně nenahraditelným plusem.
Nebo chcete, aby nám desítky procent populace umíraly na střevní infekce, jako ještě ve druhé polovině 19. století? Mimochodem, právě proto, že v té době byla smrt na fatální průjem a zvracení zcela běžnou záležitostí, bylo tehdy docela rozšířené, až do vynálezu Marschovy zkoušky, travičství arsénem, protože mezi tolika nekriminálními případy se těch pár úmrtí, vyvolaných nedočkavými dědici, zcela ztratilo.
Odpovědět
ig

23.10.2019 09:49 Reaguje na Jan Novák
To co tady tvrdím dále ve svých dalších komentářích zdůvodňuji, pokud Vás zajímá vysvětlení, podívejte se níže.

Jinak skládkování plastů, konkrétně například PET, PE, PP, PVC, je z hlediska přírody zcela bezproblémové, protože tyto plasty se nerozkládají a tudíž přírodě neškodí.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

22.10.2019 09:32
Bohužel se stále řeší důsledek, tj. až odpad vznikne. Problém ale začíná dříve, při jeho výrobě. Například PET láhve, kterých je u nás v domácnostech asi nejvíce. Není to špatný obal, je daleko lepší jak sklo. Umít skleněnou láhev je energeticky náročné a o ekologii při použité chemii bych pomlčel. Naproti tomu rozpustit PET láhev a znovu nafouknout novou je jednoduché... tedy bylo by. Bylo by, kdybychom je uměli efektivně vybrat zpět a mít je oddělené od ostatního plastu. A také a to hlavně, kdyby se vyráběly VŠECHNY z jednoho druhu plastu. Myslím, že by se situace u nás dramaticky zlepšila, kdybychom se usnesli na tom, že všechny PET láhve budou u nás povinně třeba zelené (čirá se fakt blbě recykluje opět na čirou) a že to bude jenom jeden druh plastu (konkrétní, vhodný na všechny potraviny a nápoje). Láhve by byly povinně bez nalepených etiket, držely by jenom mechanicky a šly by snadno odstranit. Materiál etikety by byl rovněž ze stejného plastu. Víčko také. Myslím, že takto bychom efektivně vyřešili naše plastové hospodářství aspoň v této oblasti. Stejný plast by mohly používat i jiné výrobky a mohly by se recyklovat stejně. A ostatní (třeba dovoz), co se nepodřídí, dodatečně dodanit - daní z obalu.
Odpovědět
Eco Hunter

Eco Hunter

22.10.2019 16:26 Reaguje na Martin Vlk
No tak sklo se taky třídí jako bílé a barevné a funguje to, že? Obdobně by to mohlo být s PETkama. Jinak co se materiálu týče, tak ten je snad stejný - PET. Až na asi jednu výjimku, která se ani neprodává u nás.
A co se týče víček, tak s těmi prý problém není, jejich materiál se jednoduše oddělí právě při rozpustění. Etikety jsou taky plastový, tak by to snad taky nemusel být až takový problém.
Odpovědět
ig

22.10.2019 19:25 Reaguje na Martin Vlk
Není to jednoduché. Dá se to, jsou linky na zpracování PET lahví (a to i čirých) ale bez dotací se nehnou. A samozřejmě se z nich nedá dělat "virgin PET" na nové lahve :-) Tedy dá, ale zase je to o penězích a energii. Výsledek je, že je k dispozici regranulát 2. jakosti, o kterém všichni přemýšlejí co tedy s ním když už ho máme...
Odpovědět
PV

Petr Vach

22.10.2019 09:36
Jéžíš, lidi neblbněte !!
Víte,kolik lidí je z toho dobře živeno ??
Odpovědět
ad

22.10.2019 10:03
Když necháte plast nějaký ten měsíc nebo rok na vzduchu, tak je znehodnocený. Pochybuji že by někdo využil dlouho skládkované plasty ktomě k výrobě energie. Ale toto už se podle mě děje. Nevyužité plasty se pálí nebo skládkují.
Odpovědět
Eco Hunter

Eco Hunter

22.10.2019 16:27 Reaguje na
No tak nemusely by být na vzduchu, že? Když jsme schopní stavět podzemní bunkry pro jaderný odpad, proč ne pro plastový? Anebo stačí prostě uzavřít do nějakých kontejnerů.
Odpovědět
ig

22.10.2019 19:29 Reaguje na Eco Hunter
A to tam bude pod dusíkem? Zaletovaný v kontejnerech, když jen ten dusík bude stát víc (na penězích i na energii) než regranulát který se z toho vyrobí, o kontejneru nemluvě? :-)
Odpovědět
Ji

Jirka

22.10.2019 22:40 Reaguje na
Vzduch mu nevadí, vadí UV záření. Pokud ho na skládkách rychle zahrnou zeminou něbo jinak před UV zářením ukryjí, vydrží staletí...
Odpovědět

Milan Štrupl

22.10.2019 10:29
Přesně tak to bohužel je a stejné je to s tlakem na úsporné byty a domy. Do určité chvíle má smysl zvyšovat tloušťku izolace a tepelný odpor oken, ale pak se to zlomí a energie vložená do výroby stavebních materiálů a zařízení na úsporu energie převýší dosaženou úsporu a nastává vlastně plýtvání zdroji a samozřejmě i penězi. Pro jednodušší zelené jedince - když půjdete o jeden krám dál, abyste ušetřili 20Kč na rohlících, je to úspora, ale když pojedete přes celé město, zaplatíte 24Kč za lístek, ztratíte dvě hodiny času a uspoříte 20Kč, tak jste 4Kč v mínusu!!!! Přesně tam to došlo s "úspornými" byty a domy... ale i s elektromobily...
Výrobci i EU záměrně zamlčují spotřebu energie na výrobu a recyklaci baterií, protože by se ukázalo, že elektromobil sice neprodukuje emise, ale jeho výroba ano a pravděpodobně mnohem větší než u normálních aut, která se dají prakticky bezezbytku recyklovat. Vlastně je to podobné, jako s tím cestováním za levnějšími rohlíky - u firemních vozů a lidí, kteří najezdí opravdu velké vzdálenosti se elektromobil z hlediska emisí vyplatí (když člověk odhlédne k omezenému dojezdu), ale u běžných lidí, kteří najedou denně 50-100km do práce a zpět ani omylem - baterie totiž chcípnou i když člověk málo jezdí, zatímco benzínový motor bude po 10letech při malém nájezdu jako nový... EU si na ekologii jen hraje jako malé hloupé dítě... jako ta Gréta.. Pokud by chtěli zastavit oteplování, nejprve by museli vytvořit brutální tlak na rozvojové státy, aby začaly regulovat porodnost a mohly přestat kácet a začít sázet... a ne jak ovce brát přebytečné obyvatelstvo z Afriky a Asie po milionech...
Odpovědět
Ji

Jirka

22.10.2019 22:50 Reaguje na Milan Štrupl
Revitalizovali jsme naše 4 panelákové vchody za nějakých cca 24 milionů korun s tím, že se podle výpočtů potvrdilo, že se ta investice nikdy nevrátí na úsporách na topení (v této ceně není jen zateplení, ale komletní rekonstrukce lodžií, vstupních dveří atd.). Revitalizace se dělala ze dvou důvodů - do baráku na 4 místech zatékalo a nikdo ta místa nedokázal najít, zabalením do nového hávu se tato místa eliminovala. Druhým důvodem byly byty v posledních patrech, kde bylo v zimě při topení naplno 19°C a v létě naopak bylo v bytech víc, než venku. 40 cm polystyrenu to eliminovalo... Třetím důvodem bylo zvýšení hodnoty bytů při dalším prodeji, ale to je cena, která se dá počítat jen u jedinců, kteří byt prodají.
Ohledně zateplování - je lepší starý dům zbourat a postavit nový podle posledních poznatků a technologií. I když starý dům obalím polystyrenem atd., stále je to starý dům se všemi nectnostmi. Kromě toho některé domy příídavnou izolací esteticky utrpí, viz můj rodný dům, který je sice studený (1941), ale nikdo se neodhodlal právě kvůli estetice navrhnout nějaké zateplení.

Základním problémem všeho tohoto ekošílenství je, že o něm rozhodují lidé, kteří tomu vůbec nerozumí, ale jen se chtějí zavděčit určité vrstvě voličů, většinou té převažující s minimem znalostí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 09:20 Reaguje na Jirka
Řada domů, hlavně prvorepubliční výstavba, po zateplení a utěsnění oken dost rychle proleze vlhkostí a plísněni a odejdou dřevěné konstrukční prvky, např. stropní trámy. V EUrodomech je ovzduší v důsledku nevětrání plné toxických výparů kde z čeho. A může tam být i radon.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.10.2019 10:33
Nechápu, jaký smysl dávají takové nesmyslné úvahy. Tisíce generací se bez plastů obešly, jen dnešní zlatá generace se řešení problémů, které sama vyrobí, vyhýbá. Ideální je vrátit se ke skleněným obalům, příp. více využívat plechové, když ten plast je tak "finančně náročný". Fandím jednoznačně opačnému přístupu. Zasírat planetu odpadem není příliš košer.

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/recyklovane-cerne-zlato-omv-navysuje-vyrobu-ropy-z-plastu-1358869
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.10.2019 11:18 Reaguje na Karel Zvářal
taky předchozí generace častěji umírali na tyfus, choleru, salmonelozu, otravu jídlem atd nebo třeba mor.

takže ano - obešli se bez plastů - ale za jakou cenu?

Prakticky není možné dosáhnout současných hygienických standardů bez plastů.

neuděláte bez nich ani energeticky efektivní okno. (sklo a dřevo je sice funkční kombinace ale nikdy z něj nevysajete vzduch aby jste snížil prostup tepla.)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.10.2019 11:54 Reaguje na Vaclav Sobr
Naprosto mimo. Zmíněné choroby nevyřešily plasty, ale vysoká úroveň vědy, zdravotnictví a hygieny (skladování, konzervace, normy). A nikde jsem nepsal, že vůbec bez plastů, jde o to tu nadměrnou spotřebu (produkci) omezit. Potažmo racionálně recyklovat. Všechno jde, když se chce. Jenže to byl Homo erectus, aby před problémy uhýbal. Zkrátka nejlepší je pustit je po vodě, že? P.S. Okna mám stále původní, dřevěná a vůbec, naprosto vůbec mi ty nepropustné prezervativy nechybí. Říkám dávno, že Plastici předběhli dobu:-))

https://www.youtube.com/watch?v=jr6pr0RL_hE
Odpovědět

22.10.2019 12:40 Reaguje na Karel Zvářal
Pěkně tu úřaduje šotek: nebyl...neuhýbal. Plast je výtvor člověka. Měl by mít takové vlastnosti, aby byl buďto recyklovatelný, nebo bez větších emisí spalitelný, či jinak (ekologicky) využitelný (do panelů, tvárnic apod.).

Dlouhodobě ho skladovat je na dvě věci, resp. leda ke spálení, jak správně píše AD. Kdo by o takové skládky ve svém okolí stál, už tak jich (např. nelegálních) je něúrekom.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 09:25 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže ta vysoká úroveň zdravotnictví stojí mj. na dost striktním používání skoro všech pomůcek, co se dotknou pacienta, coby jednorázových.
A když zrušíte výrobu plastů pro jiné účely ("kde je není potřeba"), tak půjde jejich cena (i pro výrobu zdravotnických pomůcek) natolik nahoru, že budete muset buď drasticky přidat peníze do zdravotnictví, nebo na ty jednorázové prostředky rezignovat a znova přenášet mezi pacienty při medicínských zákrocích kdejaký patogen (a dnes už i AIDS, respektive HIV, který tenkrát ještě nebyl).
To jsou prostě objektivní ekonomické zákony, se kterými nehnete.
Odpovědět
ig

22.10.2019 19:30 Reaguje na Vaclav Sobr
Z oken se nevysává vzduch. Jen do těch lepších se dává argon (a ten stejně časem vydifunduje pryč).
Odpovědět

vladimír šmídl

26.10.2019 00:22 Reaguje na
Z tuzemských lepených dvojskel možná ano. Ale ve Stavobazaru v Plzni jsem koupil vyřazená okna z Německa, jejichž skla byla na obvodu svařena elektricky (technologie užívaná např. u obrazovek, kde se po obvodu stínítka svařovaly hořáky, mezi nimiž bylo napětí asi 5 kV).Při poškození vandaly však pojišťovna uhradila jen opravu lepenými skly, svařovaná dvojskla by prý stála
40 000 korun a vyrábí je u nás jen Glavunion Teplice. Ale izolační schopnost oken byla vynikající, ta lepená se za mrazu opocovala.
Odpovědět
Eco Hunter

Eco Hunter

22.10.2019 16:48 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže plasty jako materiál (pokud odhlédneme od dalšího osudů jako odpadů) jsou vysoce ekologické. Například díky váze transportujeme tuny a tuny materiálu míň, čímž šetříme jak silnice, tak palivo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.10.2019 17:21 Reaguje na Eco Hunter
Dyk vo tom je! Nejsem a priori proti plastům, naopak! Je to úžasný materiál, který je věčná škoda vyrábět na jedno použití. Proto jsem pro vratné lahve, a pokud mají být opravdu na jedno použití, tak ať jsou z jiné, rozkladnější hmoty, ideálně vnitřní folie v kombinaci s povoskovaným papírem. Ale rozhodně nehromadit, to je slepá ulička. To už raději ať skončí ve spalovně.
Odpovědět
ig

22.10.2019 20:17 Reaguje na Karel Zvářal
Na spalování není nic špatného (horšího než spalování ropy), plast (jak který) je vlastně jen ropa, dočasně použitá na jiný účel :-) Kdyby šlo o tohle, navrhoval bych dělat lahve z PE (stejný materiál jako populární "víčka", dělají se z něj cyklistické lahve), ten hoří naprosto dokonale. Dokonce lodní diesel konstruovaný na mazut může jet na roztavená víčka z lahví :-)
Odpovědět
MM

Miroslav Mácha

22.10.2019 22:29 Reaguje na
Velice se omlouvám,že vás opravuji.
PE, PET, PP a další plasty se vyrábí ze zemního plynu, protože obsahuje etylén, propylen atd.
Víčka se dělají s PP (bude to asi PP-R, což je kopolymer PP a PE) a láhve z PET, to jsou jiné materiály jak skupina PE. Zkuste zapálit PE (třeba trubky) a čichnete si, voní po svíčkách, ostatní jsou smrady.
Odpovědět
MM

Miroslav Mácha

22.10.2019 22:30 Reaguje na Miroslav Mácha
Jsem nějak unavený. Přehlédl jsem, dělají se z PP :)
Odpovědět
ig

22.10.2019 22:54 Reaguje na Miroslav Mácha
Omlouvám se, že Vám odporuji, ale víčka se skutečně dělají z PE. Vezměte třeba víčko od PET lahve na mléko, z vnitřní strany bude mít recyklační kód 02, což je HDPE.

S tím zemním plynem máte samozřejmě pravdu, také se hojně používá, nicméně nenasycené uhlovodíky jako třeba ethylén neobsahuje, ten výrobní proces je trochu jiný.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.10.2019 12:04 Reaguje na Miroslav Mácha
Zemní plyn etylen a propylen neobsahuje. Obsahuje utčité malé množství etanu a propanu, ale tyto uhlovodíky se spíše získávají společně s butanem z těžené ropy, protože jsou v něm rozpuštěné.
Etylen a propylen se ze zemního plynu vyrábí, jakožto základní surovina pro výrobu spousty dalších plastů.
Odpovědět
Al

Alex .

22.10.2019 11:07
Zejména je třeba omezit vznik odpadů, tedy minimalizovat vznik primárních plastů. Efektivitu recyklace plastu v celém řetězci nedokážu posoudit, ale vítám tento pragmatický názor do diskuse. V posledních letech se implementuje množství sporných opatření, ale nejde se po příčinách a hlavních zdrojích znečištění. Tímto nechci odsuzovat konkrétní firmy či země, protože fakt, že jsme přesunuli část výroby mimo Evropu neznamená, že jsme lepší. Stejně tak nelze opominout, že jsme stejným vývojovým cyklem prošli také, byť o generaci, dvě dříve. Řešením je pomoci ostatním k rychlejšímu překonání této fáze, nikoliv jejich odsuzování.

Také nesouhlasím se silovým prosazováním např. elektromobility v Evropě aniž by byl vyřešen celý cyklus výrobku, dořešená výroba energie a její distribuce. Potažmo když mnohem větší efekt by měla cílená eliminace starých a nelegálně upravených vozů (dieselů bez filtrů vidím denně na silnici mnoho). nebo omezenéí letecké dopravy, která je odhadem z 80-90% zbytná bez efektu na ekonomiku a životní standard, jen prostě nebudeme mít fotky z Thajska.

V neposlední řadě se nemluví o tom, že planeta je přelidněná. Ono se na to totiž nedá reagovat aniž by člověk neporušil nějaká etická pravidla.

Takže každý racionální názor v diskusi je více než ceněný a děkuji za tento článek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.10.2019 17:24
Andrew McAfee má naprostou pravdu. Pokud by se skutečně vyčíslily náklady u plastových obalů na recyklaci vč. odvozů do Asie nebo Číny,kam je pokrytecky posíláme, jedná se o vysoce ztrátový obchod.
O Číně se ví, že se starostmi o ŽP vůbec netrápí , v Africe zkorumpované vlády odpad někde doslova pohodí. EU si tleská jak problém plastů vyřešilo.

Řešení jsou tři .
a) plasty jako obaly vyloučit
b) vyvinout technologii,která by je skutečně uměla využít
c) plastové obaly rozdrtit,slisovat a ukládat na na vhodná místa s tím, že se dočkáme b) v blízké budoucnosti
Odpovědět
ig

22.10.2019 19:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
d) skládkovat a nechat tomu volný průběh. Dřív nebo později přijde doba, kdy se budou staré skládky vykupovat a těžit :-)
Odpovědět
JM

Jan Mach

22.10.2019 19:55
Uvedený názor je názor ekonoma - to je podstatná informace. Že je problém s odpady je již dlouho známé (už před tzv. sametovou revolucí) Recyklace skla - třídění na barevné a čiré úplně nefunguje, pokud je smíchané jde na skládku. U plastů je čím dál více různých druhů, jejich třídění je problematické a tím více to bude v budoucnosti, a výroba z recyklovaných plastů - děkuji, nemám zájem - životnost takto vyrobených výrobků je výrazně nižší, koupil si někdo bedýnku na zeleninu, vyráběnou z recyklovaných plastů? Bohužel jsem měl smůlu, do 5-ti let se rozpadla, přitom jsou bedýnky ještě z éry budování socialismu, které jsou v pořádku. A skládkování - nové skládky, zaberpečené a monitorované. Ano. Pokud se monitorováním zjistí, že není těsná, vážně pochybuji, že se vytěží a převeze jinam. Nejspolehlivější jsou spalovny s kvalitními filtry, trvale monitorované (nejenom přes den), kde při vysokých teplotách dojde rozkladu plastů a snížení objemu zbylého odpadu. A už nejabsurdnější je závěr článku o mrhání mentální energií řadových občanů na drobné ekologické chování, a zaměřit se na velké znečišťovatele - a od čeho jsou vládnoucí a řídící struktury žíjící z daní občanů?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 13:11 Reaguje na Jan Mach
Já to vidím tak, že občan by neměl plýtvat energií na nesmysly. prostě to plastové brčko by měl mít kam hodit, ať už skončí ve spalovně nebo v recyklaci. Druhou věcí je, že když milion lidí umyje kelímek od jogurtu a dá ho do příslušného kontejneru, tak je za tím větší ekologická, uhlíková a nevím jaká ještě stopa, než když milion kelímků od jogurtu vyčistí na to vybavená firma a dá čisté na recyklaci.

Další věcí jistě je, že buzerace občanů kvůli bezvýznamným prkotinám a ignorování podstatných problémů je typický znak totalitních režimů. Zažil jsem to za socíku a moji rodiče za protektorátu.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

23.10.2019 16:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Potřebuje vůbec člověk plastová brčka. Jsem přesvědčen, že se bez nich dá klidně žít. Pro ty, kteří se snad bez brček neobejdou, je lze pěstovat na polích z přírodních materiálů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 17:27 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Bylo mi to zde vyvráceno (pěstování na polích) z důvodu ceny lidské práce (já ještě z dětství pamatuji pití limonády brčkem ze slámy).
Jinak smysl to má tam, kde potřebujete s nádobkou, v níž je nápoj, manipulovat (přenášet apod.). Pak je deklík s proříznutím na prostrčení slámky prakticky nezbytný.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

24.10.2019 14:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdo má žízeň, tomu nevadí pít bez brčka. Kdo si chce nápoj vychutnat brčkem, ať si ho dá v restauraci u stolu, ze sklenice brčkem ze slámy, a nikam ho nepřenáší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.10.2019 08:59 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Jenže to byste zlikvidoval fastfoody, studentské menzy a řadu dalších výkrmen.
Odpovědět
VM

Václav Marcol

30.1.2020 13:19 Reaguje na Jaroslav Štemberk
U nás v hospodě pivo brčkem nikdo nepije. Je to pouze o zvyku.Dokonce i lahváč se dá pít přímo z hrdla do hrdla. Je to ekologické a nepotřebujeme na to dotace
Odpovědět

vladimír šmídl

26.10.2019 00:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Existují sice biologicky odbouratelné polymery, ale tam je cena neobchodovatelná. PE, PP, POM, PA lze spalovat bez zvláštích rizik.
Ale výrobci PVC se o likvidaci nestarají a třeba jogurty OLMA kombinují PVC smršťovací folii pro brilantnější vzhled, ostatní výrobci se spokojí s pastelovými barvami kelímků. Spousta výrobků je zalisovaná v PVC (ČÍNA), ačkoli stejné (na pohled) obaly lze vyrobit z PET.
Odpovědět
MJ

Martin Ježek

22.10.2019 22:14
Bezodpadová společnost není utopie nýbrž matematika a logika bod po bodu, od odborníka z MIT bych čekal tohle, ne opak, nerecyklujte plasty. Chybí společnosti na zpracování různých druhů plastového odpadu. Pokud recyklují jen 15,20 % ani to ne, zbytek jde do spalovny,musí to být 100 % ku 100 % ve všem. Tehdy se můžeme bavit o recyklaci a ekologii, zatím je to jen demo verze.
Odpovědět
ig

22.10.2019 22:28 Reaguje na Martin Ježek
Otázka je proč ty společnosti chybí. A odpověď zní proto, že se jejich existence nevyplatí. Jakmile by se to vyplatilo, vznikne jich "přes noc" tolik, že je ani nespočítáte a budou Vám rvát ještě nedopité lahve z ruky, aby je mohly recyklovat a budou se záhadně ztrácet nejen měděné, ale i plastové okapy :-D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 08:25 Reaguje na
To se ovšem držíte té stupidní mantry Děda Mráze, že o všem rozhodne Trch:-) Společenství tvora Homo sapiens by mělo být schopno vidět dále, než za obsah svých kešení. Jsou věci v obecném zájmu, na které jednotlivec přímo nepřispívá, ale těží z jejich používání. Vyspělá společnost se pozná podle toho, že problémům předchází (a to samozřejmě něco stojí). Nikoliv podle toho, že je vytváří. Ve středověku např. vylévali splašky na ulici, nemocností se nikdo nezabýval (silní přežili). Podobnými "exrekementy" jsou i plastové obaly, volně se povalující všude možně. Plovocím plastovým stolkem se racek ani kožnatka neucpe, zato brčka a víčka jsou problém. Je bych nechal spolykat ony bezstarostné tvůrce "moderních vymožeností". Prostě ten hnus bez chuti a zápachu do přírody nepatří. A kdo to nechápe, je obyčejný ig-norant:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 09:32 Reaguje na Karel Zvářal
Problém je, že pokud trh nerespektujete, tak se vám celá ekonomika rozpadne pod rukama, jako se to stalo bolševikům před rokem 1989. Ty bouře nevypukly kvůli nějakému předstíraně zabitému studentovi. Ty vypukly proto, že voluntaristicky centrálně řízená ekonomika šla po exponenciele do kélu a lidi to cítili na ekonomice v domácností. A kdybychom se bolševika nezbavili, tak bychom měli hyperinflaci v desítkách procent denně, jako třeba ve Venezuele, nebo ve Výmarském Německu. A dneska ekologové prosazují v podstatě to, co dělali ti bolševici.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 10:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Trh (ekonomie) a ekologie jsou dva různé pojmy. Ta dvě odlišné písmena zcela mění význam a přístup k problému. Jeden je ryze žraločí: dělám to, co je pro MĚ výhodné (splašky z okna). Druhý je ekologický, ale drahý (nákladná kanalizace)... Takže: 1) Člověk, aby přežil, si rád připlatí. 2) Vyspělá společnost chce nejen zdraví své, ale i okolní přírody.

Proto sem nepleťte vámi oblíbené bolševiky, ti už kanalizaci měli/mají. To je návrat do temného středověku: "vyplivnout" a o víc se nestarat. Maximálně zavézt na hromadu. Není to sice časovaná bomba, ale to odkládání řešení svědčí o neschopnosti řešit elementární problémy. Takže souhlas s Vildou:-)
Odpovědět
Al

Alex .

23.10.2019 10:44 Reaguje na Karel Zvářal
Na vašem případu si dovolím ilustrovat, že jde o propojené, ba dokonce komplementární oblasti. Každý jedinec primárně nechá splašky kde jsou. Začne to řešit až když mu to vadí (smrad, hygiena, nemoci, místo) a i zde jde o fáze. nejprve kanalizace od baráku k sousedovi, pak za město, pak do řeky a nakonec do čističky. A čističku pak bude vylepšovat dle znalostí a možností. Nejde čistě o ekonomický, ani ekologický důvod. Vždy jsou tam oba. a bolševici byl dobrý příklad, protože ti právě zůstali v t=é oblasti splašků do řeky. Stav řek v roce 1989 a 2019 je asi všeríkající.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 11:13 Reaguje na Alex .
Uf, anonymku, kecáš o "píp" ničem... Splašky patří do půdy, daleko od zdrojů pitné vody. Bakterie se už postarají bez čističek. Moderní doba žádá moderní, tj. čistá řešení. Kydy o skladovaných plastech a vypalovaných pralesech (šak co?-) je přesně to, na co dnešní mediální brainwashing cílí:
Svobodně konzumuj a o víc se nestarej!
Odpovědět
Al

Alex .

23.10.2019 11:25 Reaguje na Karel Zvářal
Teď jste mi to nandal...

Splašky patří do půdy? V 21. století a s ohledem co ty splašky obsahují? To není bio-septik. Ta doba, kdy šlo jen o exkrementy a špinavou vodu z kuchyně je už pryč. Neboli ano, trvám na tom, že ekologie a ekonomika jsou propojené nádoby.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 11:36 Reaguje na Alex .
Měl jsem na mysli čistě lidské odpady. Kdysi po cestě u bohatších sousedů jsme zastavili u "toalet", a při pohledu dolů jsem tam málem z nevolnosti havaroval. Bleskurychle jsem prostor vyklidil a nehledě na pokutu jsem zadarmo zavlažil blízký les. Takž pro ekologa je les bio...

Ekologie a ekonomika jsou jistě spojité nádoby, teď záleží na tom, jestli dám přednost zdraví svému i přírody, nabo tučnému kontu a lhostejnosti k okolí.
Odpovědět
sv

27.10.2019 14:30 Reaguje na Karel Zvářal
Leda to příslovečné "ho\/no" se postarají. Manželka ti dá párkrát přes hubu, když ji sdělíš, že prát bude výlučně v mýdlové vodě, abys svoje vlastní srágory neznečištil chemií. No možná tě to pak odnaučí vymýšlet zhovadilosti, které k vypalování pralesů vedou, ty mediální brainwashingu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 13:17 Reaguje na Karel Zvářal
1. Vylívat splašky z okna pro vás rozhodně není výhodné, protože vám tam budou zapáchat a i jinak škodit. Už ve vrcholném středověku se to řešilo čištěním komunikací za peníze vybírané od měšťanů.
2. "Zdraví okolní přírody" rozhodně nezávisí na měl ale na celé společnosti, která zajišťuje, jestli je v lesích přemnožená zvěř, devastující přírodu, jestli jsou stromy chráněny proti kůrovcům a jiným parazitům atd. To jako občan mohu legálně a nenásilně ovlivnit pouze volbami, případně tlacháním na webech jako je tento.
Odpovědět
Al

Alex .

23.10.2019 10:38 Reaguje na Karel Zvářal
Do přírody (ne)nepatří mnoho věcí. Jde jen o míru a o to, jak moc jsme to spoluvytvořili. když to přeženu, tak ropa je naprosto přírodní materiál a tedy proč je ekologickým problémem její vylití do moře, či na pole? Člověk je součást přírody a jako takový je i jeho produkt součástí přírody. nebyli bychom ale první součást přírody, která si zničí prostředí k životu a vyhyne :-)

Plasty jsou za obrovským rozvojem populace. Kladně i negativně míněno. Na straně jedné díky plastům poklesla mortalita (hygiena, obaly, jednorázové pomůcky), na druhé straně díky plastům (šířeji chemii) umíme ty davy lidí uživit. Bohužel na to ještě velká část planety nedokázala reagovat a stále mají rodiny o 10-15 členech, přitom JP, EU, US, CA vymírají a stárnou. Ale je toto všechno správně?

Každý plast se dříve či později rozpadne na menší části a pak rozloží až na mikroplasty. Takže i plastovým stolkem se racek v nějaké fázi cyklu výrobku zadáví.

Ideální je tedy snížit potřebu a produkci plastů v celém spektru. Úplná eliminace je ale nereálná. A co se zbytkem? Bohužel musím souhlasit s tím, že energetické využití je nejvhodnější a dost pravděpodobně nejekologičtější řešení. Řízené a předtříděné skládkování se pak jeví jako druhá nejlepší možnost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 10:55 Reaguje na Alex .
Člověk je na planetě největší škodná, bohužel svou činnost zaštiťuje (často) fakeovou nutností či nevyhnutností. Ale to jsou okecávací tanečky, aby nemusel věci řešit radikálně, tedy ekonomicky "nevýhodně". Takže Mc Cafee nepřišel s žádnou světoborností, jen řešení problému odsunul. Kdybychom tak začali přistupovat ke všem odpadům, nebude za chvíli na Zemi k hnutí. Prostě jestli chce Homo erectus změnit své druhové jméno, měl by recyklovat, event. ekologicky likvidovat (spalovny). Zvládl recyklaci u hnusných pneumatik, totéž dokáže i s jinými výrobky, jenom chtít!
Odpovědět
Al

Alex .

23.10.2019 11:28 Reaguje na Karel Zvářal
V tomto si nerozumíme, ale to se stává a není na tom nic zlého.
Ekonomicky nevýhodně znamená většinou draze. Draze znamená v 99% energeticky či zdrojově náročně. A jsme zpět u efektivity a celkovém dopadu na ŽP v celém životním cyklu/procesu, atd.
Odpovědět
ig

23.10.2019 10:48 Reaguje na Karel Zvářal
Trh není mantra, ale situace která samovolně nastane ve společenstvích kde mají lidé svobodu rozhodování. Můžete (a v zásadě i musíte) něco regulovat, ale jakmile regulace přesáhne určitou míru, ekonomika se zhroutí se všemi známými a mnohokrát prakticky ověřenými důsledky, mezi které mimo jiné patří rezignace na problematiku životního prostředí :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 11:00 Reaguje na
S tou vaší svobodou už běžte k šípku! To jako by se vlatovka svobodně rozhodla, že se nebude namáhat a nepoletí na jih... To samé čeká lidstvo s tímto vychcaneckým přístupem (po nás potopa). Kecat umíte jak Palacký, ale čím víc o vás vím, tím míň vás beru vážně.
Odpovědět
ig

23.10.2019 11:08 Reaguje na Karel Zvářal
Když se vlašťovka svobodně rozhodne neletět na jih, tak chcípne. Temná strana svobody, ne každý s tím umí žít.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 11:15 Reaguje na
Jinými slovy: za lidstvo se dnes svobodně rozhodujete vy.
Odpovědět
ig

23.10.2019 11:18 Reaguje na Karel Zvářal
Já se rozhoduju sám za sebe, a snažím se ze své porce svobody delegovat na stát jen to nezbytně nutné co bych nezvládl vyřešit sám.
Odpovědět
JN

Jan Novák

23.10.2019 08:20
Co to tady melete za nesmysly. Recyklace je jednou z možností, jak odpad, nejenom plastový, eliminovat. V každém případě je na prvním místě zamezení vzniku odpadu. Myslím, že plasty, zejména v potravinářství, by se měly používat co možná nejméně. Skládkování je ten nejhorší způsob likvidace odpadu. Je to jako zametání pod koberec. Tím si akorát způsobujeme problémy do budoucna.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 09:35 Reaguje na Jan Novák
Ono by stačilo, kdyby ten, kdo servíruje na jednorázovém plastu, měl povinnost ten plast zase sbírat a posílat do specializovaných center, která by si s tím plastem nějak poradila. Vycvičit lidi, aby např. při nákupu jídla vrátili misky a příbory z předchozího dne IMHO není problém. Problém je, když to uvědoměle v místě bydliště naházejí do kontejnerů na plast, kde to interferuje s recyklací jiných plastů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 11:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak. Problém je řešitelný, byť ne na stopro. Ale v začátcích plastů nikdo nepředpokládal, k jakým (nejen) mořským katastrofám to povede. Je to stejné jako s milovanými monokulturami: nic než smrky!... než přijde dezertifikace krajiny, sucho a brouček... Prostě lidstvo si zadělává na problémy, které si odmítá připustit a řeší je až po dvanácté hodině...
Odpovědět
Al

Alex .

23.10.2019 11:32 Reaguje na Karel Zvářal
v tomto máte naprosto pravdu. Ale zpětně nahlíženo byla často ta slepá cesta ta chyba, to pozdní řešení optimální možnost vývoje. To je lidská přirozenost, stejně tak přirozenost vývoje života a evoluce. Slepých a neúspěšných uliček bylo vždy násobně více než těch správných. Ale to už jsme u filosofie a to sem tahat nehodlám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.10.2019 11:42 Reaguje na Alex .
To jsme u starého dobrého Weriha, resp. moudra, že jedna lidská vlastnost je věčná. Holt, člověk je nepoučitelný...
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

23.10.2019 08:49
Nic ve zlém, Vy chcete plastové lahve dále na skládkách ? Vy jse ekologové ? Vzal bych Vás pohrabáčem a pendrekem přes záda........
Odpovědět
ig

23.10.2019 10:58 Reaguje na Vilda Smakal
Právě proto, že mi problematika životního prostředí leží na srdci (i když nejsem ekolog, mám technické vzdělání :-)) tak se přikláním ke skládkování nebo spalování. Zdůvodnil jsem to v diskusi výše, tak jen stručně: plasty se na skládkách nerozkládají, tudíž nepůsobí negativně na přírodu. Nemáme k dispozici technologie recyklace které by nespotřebovávaly energii (=emise) a neprodukovaly vedlejší rozkladné produkty depolymerizace (=emise). Některé plasty (typicky PE) hoří stejně dobře jako nejkvalitnější uhlovodíková paliva, v podstatě se dají považovat za ropu dočasně použitou jako obalový materiál :-)
Odpovědět

23.10.2019 11:00 Reaguje na Vilda Smakal
Obávám se, že jste nepochopil smysl. Zde není spor o nutnosti snížit množství plastu. Také nikdo netvrdil, že dá plast na normální skládku za vesnici. Článek i diskuse je o tom, co se zbylým plastovým odpadem, resp. zda je opravdu správné jej 2x převézt přes celou planetu, nákladně dotřídit a z 20% vyrobit granulát 2-3. kategorie, který nikdo opravdu nechce a zbylých 80% potajmu spálit, či zakopat v Číně? A autor si odpovídá, že ne, že by bylo lepší si přestat lhát.

Jde právě o to, že mnoho ekologů je tak zapáleno pro věc, že nevidí širší souvislosti. Já se typicky usmívám když přijde ekolog (většinou přijede autem) co vypráví o plastech a má na sobě softshelovou bundu (nerecyklovatelné), super odolné trekové boty s membránami a super podrážkou (také nerecyklovatelné). Na zádech outdoorový batoh (samý plast) a na přednášce ukazuje fotky energeticky neutrálního bydlení, ciož není nic jeiného než mraky plastů na zateplení, elektroniky a plastů na technologie a řízení těch cirkulací a oběhů, atd. Všude dřevo ošetřené emaily a lazurami. O zábradlí opřené elektrokolo. udržovanou zahrádku díky pesticidům a netkaným textiliím pro zamezení růstu plevelů. Místo betonové střechy s životností 100 let tam má trávu a jiné rostliny, která má ale pod sebou vrstvy izolací (plast) a za 20 let se bude předělávat - ano, to je realita přírodních materiálů, že nevydrží a vyžadují permanentní práci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 17:33
Asi by daleko rozumnější, než se snažit zpětně sbírat a recyklovat či spalovat plasty u nás, bylo zavedení výkupu plastů v rozvojových zemích, těch, z nichž to proudí řekami do moře. Tam by asi každá utracená koruna měla mnohonásobně vyšší dopad na zbavování světa plastů než u nás.
Odpovědět
SH

Standa Hroznys

23.10.2019 19:17
Není to spíše krom osvěty (realná zkušenost - 1 gal balené vody s držátkem můžete běžně dostat zabalený ve 3 igelitkách) o snaze ke striktnímu přiražením skutečných (i společenských) nákladů včetně recyklace do cen nových obalů, tlak na vývoj technologie
např. https://www.bloomberg.com/news/features/2019-09-25/polypropylene-plastic-can-finally-be-recycled a její efektivizace? Ekonomická výhodnost je vždy taková jakou si ji společnost nastaví.
Odpovědět
ig

23.10.2019 19:33 Reaguje na Standa Hroznys
Ekonomická výhodnost je vždy taková, jaké je množství práce * výše její kvalifikace + množství přírodních zdrojů * jejich vzácnost vložené do výrobku. Společnosti, které ekonomickou výhodnost stanovují arbitrárně končí pravidelně na smetišti dějin (viz různé socialismy).
Odpovědět
VM

Václav Marcol

30.1.2020 10:13 Reaguje na Standa Hroznys
Nejlepší je pít vodu z kohoutku a do hospody chodit na sudové pivo . Žádné nároky na plastové obaly nevzniknou. Pivo je nejlepší ze skleněných půllitrů a voda chutná také lépe ze skla .Balenou vodu kupovat pouze ,pokud není jiná možnost.
Odpovědět
PO

Pavel Očenáš

23.10.2019 21:02
Tohle téma má EU řešit a na to mají tlačit různé ekologické skupiny a ne se opírat jen do aut.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.10.2019 06:30 Reaguje na Pavel Očenáš
Jenže na tom nevytřískáte peníze. Výrobci nových aut, vyhovujících stále nesmyslnějším pseudonormám, které by byly bez "boje proti CO2" totálně neprodejné, vám oproti tomu každou demonstraci "za klima" zaplatí zlatem.
Odpovědět
VM

Václav Marcol

30.1.2020 09:54
Nejlepší by bylo plasty spálit ve spalovnách a přeměnit na elektřinu a teplo a z ušetřeného plynu vyrobit nové . Toto je asi ta nejjednodušší cesta. Přehrabování a umývání plastů moc ekologické není ,protože se znečišťuje voda. Pokud se něco spálí již se zničí bakterie a hniloba z organických látek . Popřípadě se zničí infekce. Co shoří to neshnije.Proč to,ale dělat jednoduše ,když to jde složitě.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

13.2.2020 18:38
Nějak mi tam chybí zhodnocení spalování. V moderní technologii lze plasty spálit. Komunální odpad má výhřevnost hnědého uhlí a pokud je spalovna na úrovni (vysoká teplota hoření, dioxinové katalyzátory, separace kovů, kyselin atd.)tak nezatěžuje životní prostředí, tedy mimo CO2. J.L. end
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist