https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/mzp-na-unijnim-seznamu-invaznich-druhu-pribylo-17-zvirat-a-pet-rostlin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MŽP: Na unijním seznamu invazních druhů přibylo 17 zvířat a pět rostlin

3.8.2022 01:50 | PRAHA (ČTK)
Pro Česko jsou podle ministerstva zásadnější hlavně některé nově zapsané ryby. Jde třeba o sumečka černého, který se u nás hojně vyskytuje ve stojatých a pomalu tekoucích vodách či agresivního hadohlavce skvrnitého.
Pro Česko jsou podle ministerstva zásadnější hlavně některé nově zapsané ryby. Jde třeba o sumečka černého, který se u nás hojně vyskytuje ve stojatých a pomalu tekoucích vodách či agresivního hadohlavce skvrnitého.
Na unijní seznam invazních nepůvodních druhů přibylo 17 zvířat a pět rostlin. Seznam tak nově čítá 88 druhů, které na území EU ohrožují biodiverzitu a ekosystémy. Za ministerstvo životního prostředí (MŽP) to uvedla Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. Rozšíření seznamu odhlasovaly členské státy v květnu v Bruselu, projednávaly tehdy 30 návrhů.
 

"Na nově zařazené druhy na unijní seznam invazních nepůvodních druhů se pochopitelně vztahují omezení stanovené nařízením, jako jsou zákazy jejich držení a chovu či pěstování, dovozu a převozu v rámci EU, jejich uvádění na trh, obchodování s nimi, i jejich vypouštění do přírody," uvedl Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP.

Pro Česko jsou podle ministerstva zásadnější hlavně některé nově zapsané ryby. Jde třeba o sumečka černého, který se u nás hojně vyskytuje ve stojatých a pomalu tekoucích vodách či agresivního hadohlavce skvrnitého. Hadohlavec, jehož domovinou je Rusko a jihovýchodní Asie, se vůči ostatním rybám chová predátorsky a také jim krade potravu. Jeho zvláštností také je, že dokáže přežít několik dnů mimo vodu.

Na seznam přibyly i gambusie komáří a gambusie Holbrookova využívané akvaristy. Z ryb, které se vyskytují v moři a v tzv. brakických, tedy mírně slaných vodách, jsou považovány za nežádoucí také fundul mumiový a mořčák americký.

"Nově je mezi ostře sledovanými druhy had korálovka pruhovaná, pták bulbul šupinkový, veverka Finlaysonova, jelen axis indický a čtyři druhy mravenců - Solenopsis gemináta, Solenopsis invicta, Solenopsis richteri a Wasmannia auropunctata," sdělila pak Pospíšilová. Dalšími zvířaty na seznamu jsou vodní mlž Limnoperna fortunei, rak rusoboký a drápatka vodní.

Právě zařazení fundula, drápatky či rostliny bebalky řezanovité nicméně podle MŽP získaly odloženou účinnost pro rok 2024, aby se členské státy mohly připravit na vydávání povolení výjimek v nakládání s nimi. Tyto druhy totiž experti používají ve výzkumu, který by neměl být jejich zařazením na seznam invazních druhů omezen. V případě dalšího přírůstku, jesence okrouhlolistého, je pak účinnost odložena až na rok 2027. Z dalších rostlin jsou nově za invazní druhy považovány i rdesno mnohoklasé, keř Hakea sericea a řasa Rugulopteryx okamurae.

Pokud někdo, jako zájmový, nekomerční chovatel, vlastní zvíře považované za invazní druh, může si ho ponechat na dožití. Zároveň ho však musí registrovat a zabránit jeho dalšímu rozmnožování a úniku. "Komerční subjekty mají dvouletou lhůtu, od data zařazení druhu na unijní seznam, aby za podmínek stanovených nařízením vyčerpaly své zásoby," dodala Pospíšilová.

Zákon o invazních druzích nabyl v Česku účinnosti počátkem letošního roku. Jeho cílem je omezit šíření invazních druhů rostlin a zvířat v Česku, je také reakcí na nařízení EU. Aktuálně zařazené druhy budou experti v přírodě sledovat, v případě nově zjištěného výskytu by měli včas zasáhnout a vznikající populaci odstranit.

Nařízení, které zakazuje dovoz nepůvodních druhů na území členských států EU, byl přijato už v roce 2016. Ukládá státům provádět kontroly invazivních druhů. V ČR je dělá veterinární správa na Pohraniční veterinární stanici Praha-Ruzyně.

Vyjmenované druhy zvířat se nesmí záměrně držet, chovat, přepravovat přes hranice EU, uvádět na trh a vypouštět do životního prostředí. Seznam druhů nově zařazených na seznam invazivních druhů lze nalézt také na webu SVS.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

3.8.2022 07:36
ono to je úplně jedno, protože jsem nezaznamenal, že by ten seznam invazních druhů vůbec někdo realizoval v opatření. Čili lidově na to stejně kašlou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 09:17
Unijní seznam invazivních druhů je pitomost. Je vidět, že jeho autoři byli postiženi virem globalizace a nehledí na odlišnosti členských zemí. Praktičtější by bylo, kdyby si každá členská země stanovila svůj vlastní seznam a neřešila, co se děje u sousedů. Proč má být u nás na seznamu tokozelka (Eichhornia crassipes) nebo babelka (Pistia stratiotes), když tyhle kytky u nás nemají šanci přežít zimu? V jižní Evropě ale mohou dělat problémy. Stejně tak třeba želva nádherná (Trachemys scripta elegans). I když u nás přežívají zimu, tyhle želvy se asi nikdy nebudou systematicky množit, ale v jižní Evropě vytlačují původní želvu bahenní. A tak bych mohl pokračovat.
Odpovědět
Pe

Pepa

3.8.2022 09:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zbyňku, ty už raději nepokračuj. Unijní seznam být musí, třeba kvůli převozu invazivních druhů mezi unijními státy. A že se podle Tebe u nás nemnoží želva nádherná je jedno, klimatická změna je snad již patrná každému...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 09:47 Reaguje na Pepa
A nebylo by jednodušší, kdyby si jednotlivé země nastavily svůj vlastní seznam nepovolených druhů? Protože zakazovat třeba v severských zemích pěstování tokozelky proto, že v Itálii ta kytka dělá paseku, je neskutečná pitomost.
Odpovědět
Pe

Pepa

3.8.2022 10:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
hele nebylo, je jednodušší mít jeden seznam než 28 různých seznamů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 10:15 Reaguje na Pepa
Takže když ta tokozelka dělá v Itálii problémy, nesmí ji nikdo ve Švědsku držet? Není to na palici. On ten centralismus jde proti zdravému rozumu.
Odpovědět
Pe

Pepa

3.8.2022 11:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
není, do Austrálie si nedovezeš ani sendvič a proto pokud nemáš specifický důvod pěstovat tokozelku ve Švédsku, tak prostě nesmíš. Výjimky snad budou. Břéťa by taky pěstoval všechno všude hlavně ať se to zelená, ale klimatickou změna je nepředvídatelná.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 15:24 Reaguje na Pepa
Celá Austrálie má dlouhodobě zákaz dovozu a vývozu potravin, rostlin, živočichů. Není to kvůli invazivním rostlinám, ale kvůli obavám, aby se do jejich země nezavlekla nějaká choroba.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

3.8.2022 09:20
Pokud´ vím,tak u nás je hojně rozšířen invazivní sumeček americký,černý byl objeven na našem území až v roce 2003 a nějaké škody nějak nepáchá,ani není moc rozšířen. Je hodně druhů,které by měly být zařazeny na národní seznam,protože v některých zemích unie jsou původní ale u nás jsou invazivní a působí obrovské škody na původních druzích-americké druhy raků,karas stříbřitý,hlaváč,americké druhy vodních želv a tak by se dalo pokračovat.Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 09:44 Reaguje na Jan Knap
Je zajímavé, že v tom seznamu není kajmanka dravá, přičemž se jedná o velkou želvu, která žije i v Kanadě a i když u nás zatím není, v Německu je jezero, kde se populace těchto želv několik desetiletí množí. Protože se jedná o druh, který v dopělosti dorůstá velikosti skoro metr a váhy i třicet kilogramů, její rozšíření by bylo skutečnou katastrofou nejen pro ekosystém, ale i pro lidi. Dospělá želva klidně zaútočí třeba na člověka a dokáže ucvaknout část dlaně nebo vyhryznout kus masa ze stehna. V Japonsku invazi těchto želv redukují tak, že ji zařadili na jídelníček.
Odpovědět
Karel Nakobyl

Karel Nakobyl

3.8.2022 09:30
Pokud někdo, jako zájmový, nekomerční chovatel, vlastní zvíře považované za invazní druh, může si ho ponechat na dožití. Zároveň ho však musí registrovat a zabránit jeho dalšímu rozmnožování a úniku.
Tohle přesně sedí na náš Senát
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 09:39 Reaguje na Karel Nakobyl
V tom seznamu je i rostlina Elodea nutallii. Akvaristé vědí, co je to za kytku. Moc by mě zajímalo, jak ji mám nechat v akváriu dožít, když ve dobrých podmínkách zhruba co tři týdny zdvojnásobí svoji velikost?
Odpovědět
Pe

Pepa

3.8.2022 11:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
tak tím nakrmíš želvu nádhernou a zabiješ dvě mouchy jednou ranou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 11:14 Reaguje na Pepa
Želva nádherná je býložravec? To je mi novinka.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2022 14:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Hlad je nejlepší kuchař. Nakonec ta hladem pološílená želva kytku sežere a bude po kytce, následně zdechne hlady i ta želva a je to dvě mouchy jednou ranou.

Trochu invence taky.-)))
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 15:25 Reaguje na Svatá Prostoto
Já teda mám nějaké želvy doma, ale že bych je trápil hladem, to nee. Dostanou nažrat ještě dříve, než si uvařím ranní kafe.
Odpovědět
LV

Lubomír Vrána

4.8.2022 14:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Bacha na týrání zvířat.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

4.8.2022 21:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
tak želva nádherná je všežravec, za mlada prakticky výhradní masožravec, ale v dospělosti divil byste se kolik zbaští rostlinné potravy (přirozeně, stále ráda i maso). Info z literatury - potvrzeno i v praxi - stále ještě jednu mám.
Odpovědět
TJ

Tomáš Jelínek

3.8.2022 09:40
S invazivními druhy je problém ten, že jakmile se jednou začnou v přírodě množit je v podstatě nemožné je z ní "odstranit". Dobrým příkladem je Psík mývalovitý, nebo z rostlin Pajasan žláznatý atd. Na druhou stranu, pokusy o introdukci původních a dnes na našem území prakticky vyhubených druhů, třeba želva bahenní, naráží na zuřivý odpor biologů, kteří argumentují tím, že želvy bahenní z Německa nebo Maďarska nemají zrovna tu správnou "genetickou výbavu", což z pohledu přírody a želv je úplná pitomost, ale tak to prostě je.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.8.2022 09:48 Reaguje na Tomáš Jelínek
Kdysi se vozily bahenní želvy i z Bulharska a v pohodě tady přežívaly zimu a množily se.
Odpovědět
Pe

Pepa

3.8.2022 09:59 Reaguje na Tomáš Jelínek
introdukce želv bahenních z odlišných zemí je asi to nejjednodušší co můžeš zkusit, ale ne vždy se chytnou, neví se proč. Genetika? Českých želv je kriticky málo, zkouší to nejprve pouze s nimi, pokud naše vyhynou tak se mohou jednoduše dovézt cizinky. Je to mravenčí práce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.8.2022 21:34 Reaguje na Pepa
No introdukci asi před 30 lety udělalo MZM do rezervace Betlém u Novomlýnských nádrží, Ze začátku to bylo úspěšné ale následně to skomírá.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.8.2022 09:44
Je na tom seznamu i Rus východní (barbarus mongoloidus) poddruh Rusa domácího, patřící mezi šváby?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rus_dom%C3%A1c%C3%AD
Odpovědět
PD

Petr Difko

3.8.2022 11:02
Seznam je sestaven pro celou unii, ale nikdo tam nebere možné důsledky klimatických změn a také zhoršení přírody na celé planetě. Když dnes nám hoří České Švýcarsko v Americe požáry a povodně, atd.
Jen co přijde do vody z požáru do Labe a jaké to může mít důsledky pro život ve vodě. A může to skončit tak že v podstatě vyhubíme rostliny, zvířata v jejich původním výskytu a nebude možná je opětovně vysadit - proč?? nebude kde je vzít. Já osobně bych tento seznam vzal a udělal z něj po vzoru Cites zákon tak že by bylo několik skupin kde by bylo jasné že tento druh je u nás v přírodě schopen množení ,jen přežívá, atd. Chovatelům by s toho plynuly zákonné povinnosti, ale kdyby bylo třeba tak by tyto chovy v zajetí mohly posloužit jako archy pro možné vysazení v původním výskytu, takhle vlastně přispívá tento zákon k likvidaci rostlin a zvířat na naší planete.
Ono je jednoduší udělat zákaz než přemýšlet že by i drobní chovatelé mohly být tou archou kde by byl potenciální dostatek rostlin a zvířat k udržení populací v přírodě( domácí výskyt).
Další nesmysl vidím v tom že když je něco schopno (nepůvodní) se množit tak není mnoho možností jak tyto nepůvodní organizmy dostat pryč z naší přírody. Sám se zabývám raky a jen čekám na zprávu že někde u nás byl uloven v řece rak mramorový( na ujasněnou tento druh se množí partenogeticky a to ve velikosti cca 4 cm co odpovídá cca 1 roku života)To pak bude opravdová katastrofa pro vodní život. A přitom v domácích chovech je držet i na nízkém počtu ( jako krmivo pro ryby),ale zákon ho zakázal(souhlas z mé strany).A do dnešního dne nikdo z MŽP a AOPK není schopen říci jak dodržet tu podmínku na dožití?????
Mě někdy připadá že někdo přinese nápad který realizuje ale vůbec nemá znalosti o tom co lze nebo nelze splnit z důvodu životního cyklu dané položky.
Nechci se dožít doby kdy budeme některá zvířata a rostliny ukazovat pouze na fotkách a filmu a přitom jsme je chovaly a pěstovaly.
Odpovědět
kk

karel krasensky

3.8.2022 14:13
Nejnebezpečnější invazní,nepuvodní druhy v české přírodě a krajině jsou-AOPK,hnutí duha,arnika,děti země,greenpeace a další.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.8.2022 12:33 Reaguje na karel krasensky
1*
Odpovědět
JB

Jarmila Bělohlavová

3.8.2022 15:37
Hlavně je potřeba, aby si seznam prostudovali dotčení živočichové, uvědomili si svou invazivnost a odstěhovali se.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.8.2022 12:35 Reaguje na Jarmila Bělohlavová
To nestačí, před odstěhováním ještě musí notářsky ověřeným podpisem potvrdit, že tady byli a už se odstěhovali. Jinak by v těch bruselských seznamech vznikl zmatek.
Odpovědět
Hu

Hunter

5.8.2022 08:52
Tušíte někdo co je "had korálovka pruhovaná", resp. četli jste někdo originál, kde by měl být uveden i latinský název, ať to nemusím hledat? Myslí se tím Lampropeltis getulus?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.8.2022 19:18 Reaguje na Hunter
Ano, řekl bych, že nic jiného to být nemůže.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist