Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Lidé odmítají další těžbu českých granátů v Podkrkonoší
V údolích Kalenského, Ždírnického a Bukovinského potoka v Podkrkonoší se plánuje rozšiřování těžby českých granátů. Původní ložisko na okraji Dolní Olešnice, odkryté již více než deset let, je prakticky vytěžené a Družstvo umělecké výroby Granát Turnov plánuje pokračovat na dalších lokalitách. S tím zásadně nesouhlasí mnozí místní občané, protože těžba by se přesunula dovnitř obcí a poškodila životní prostředí i turistický ruch. V oblasti vzniklo občanské sdružení Pod Rovněmi, které se účastní správních řízení a hodlá pokračování těžby zabránit. Včera podalo sdružení rozklad proti povolení provádět průzkumy nových ložisek v Dolní Olešnici a Dolní Kalné k ministerstvu životního prostředí. S těžbou nesouhlasí také obec Dolní Kalná.
„Ložisko na okraji Dolní Olešnice, provozované firmou Granát Turnov, bude dotěženo zhruba za dva roky. Přáli bychom si, aby firma v dalším dobývání nepokračovala, protože by to znamenalo těžbu uvnitř obce, zatěžující obyvatele další desítky let,“ říká obyvatelka obce MUDr. Marie Bažantová. Podle ní by se měla obec spíše soustředit na turistický ruch a další těžbu striktně odmítnout. Obyvatelé si stěžují také na způsob rekultivací odtěžené krajiny – půda nad zahrnutým bývalým ložiskem je neúrodná a vrátit ji do původního stavu může trvat celá desetiletí.
„Při pokračování aktivit Granátu by se začalo těžit prakticky mezi domy, protože staré ložisko za hranicí Dolní Olešnice je vyčerpané. S takovou devastací obce i přírody přece nemůžeme souhlasit,“ říká mluvčí občanského sdružení Pod Rovněmi Ing. Jaroslav Fingr. „Při správním řízení se navíc řada okolností průzkumné těžby neprojednávala – obáváme se možného snížení hladiny podzemních vod, poškození přírody i toho, zda obec bude z těžby vůbec něco mít.“ Protože občanské sdružení nesouhlasí s nedávno vydanými povoleními ministerstva životního prostředí s průzkumnou těžbou, podalo proti nim rozklad. Petici proti těžbě českých granátů v okolí Horní Olešnice podepsaly skoro čtyři stovky občanů, z toho polovina místních obyvatel či majitelů nemovitostí v katastru obce.
Český Granát chce prozkoumávat naleziště nejen v katastru Dolní Olešnice, ale i sousední Dolní Kalné, kde se dosud nikdy netěžilo. „Pro naši obec by bylo otevření ložiska katastrofou,“ říká Josef Klimenta, starosta Dolní Kalné. „Provozujeme kemp s koupalištěm a na turistickém ruchu je zčásti postavena ekonomika obce – do rozpočtu obce přináší každoročně téměř milion korun. Pokud tu budou stát rypadla, nezískáme do rozpočtu nic a nikdo k nám nepřijede.“ Starosta tvrdí, že turistické zázemí obce využívají jak tuzemští návštěvníci, tak cestovatelé z Německa a Holandska.
Citace z odborného posudku RNDr. Alexandry Klaudisové
Navržená průzkumná území zaujímají nivy Kalenského, Bukovinského potoka a Ždírnického potoka a jejich přítoků, ty jsou však které jsou podle § 3 odst. b) zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny významnými krajinnými prvky. Podle § 4, odst. 2 téhož zákona mají být chráněny před poškozováním a ničením a smí být využívány pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
Dále byl v nivách Kalenského a Bukovinského potoka dle § 4, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a § 2 prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 395/92 Ministerstva životního prostředí vymezen místní systém ekologické stability. Přímo v navrženém průzkumném území leží lokální biocentra propojená biokoridory potoků. Tento místní systém ekologické stability je pak podkladem pro zpracování dokumentů na ochranu a obnovu krajiny a nesmí být poškozován.
V průzkumném území se nacházejí též lokality chráněných druhů rostlin a živočichů – upolínu nejvyššího, bledule jarní, mihule potoční, čápa černého, dudka chocholatého, obojživelníků a plazů (pozn.: v území nebyl doposud prováděn biologický průzkum, proto výčet chráněných druhů není úplný, předpokládá se výskyt dalších vzácných a ohrožených organismů). Navíc zde byla v rámci mapování pro tvorbu soustavy Natura2000 vymapována stanoviště, která patří dle Směrnice EHS o stanovištích mezi celoevropsky ohrožená.
(Posudek byl zpracován občanským sdružením Pod Rovněmi pro účely správního řízení o povolení průzkumné těžby.)
„Ložisko na okraji Dolní Olešnice, provozované firmou Granát Turnov, bude dotěženo zhruba za dva roky. Přáli bychom si, aby firma v dalším dobývání nepokračovala, protože by to znamenalo těžbu uvnitř obce, zatěžující obyvatele další desítky let,“ říká obyvatelka obce MUDr. Marie Bažantová. Podle ní by se měla obec spíše soustředit na turistický ruch a další těžbu striktně odmítnout. Obyvatelé si stěžují také na způsob rekultivací odtěžené krajiny – půda nad zahrnutým bývalým ložiskem je neúrodná a vrátit ji do původního stavu může trvat celá desetiletí.
„Při pokračování aktivit Granátu by se začalo těžit prakticky mezi domy, protože staré ložisko za hranicí Dolní Olešnice je vyčerpané. S takovou devastací obce i přírody přece nemůžeme souhlasit,“ říká mluvčí občanského sdružení Pod Rovněmi Ing. Jaroslav Fingr. „Při správním řízení se navíc řada okolností průzkumné těžby neprojednávala – obáváme se možného snížení hladiny podzemních vod, poškození přírody i toho, zda obec bude z těžby vůbec něco mít.“ Protože občanské sdružení nesouhlasí s nedávno vydanými povoleními ministerstva životního prostředí s průzkumnou těžbou, podalo proti nim rozklad. Petici proti těžbě českých granátů v okolí Horní Olešnice podepsaly skoro čtyři stovky občanů, z toho polovina místních obyvatel či majitelů nemovitostí v katastru obce.
Český Granát chce prozkoumávat naleziště nejen v katastru Dolní Olešnice, ale i sousední Dolní Kalné, kde se dosud nikdy netěžilo. „Pro naši obec by bylo otevření ložiska katastrofou,“ říká Josef Klimenta, starosta Dolní Kalné. „Provozujeme kemp s koupalištěm a na turistickém ruchu je zčásti postavena ekonomika obce – do rozpočtu obce přináší každoročně téměř milion korun. Pokud tu budou stát rypadla, nezískáme do rozpočtu nic a nikdo k nám nepřijede.“ Starosta tvrdí, že turistické zázemí obce využívají jak tuzemští návštěvníci, tak cestovatelé z Německa a Holandska.
Citace z odborného posudku RNDr. Alexandry Klaudisové
Navržená průzkumná území zaujímají nivy Kalenského, Bukovinského potoka a Ždírnického potoka a jejich přítoků, ty jsou však které jsou podle § 3 odst. b) zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny významnými krajinnými prvky. Podle § 4, odst. 2 téhož zákona mají být chráněny před poškozováním a ničením a smí být využívány pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
Dále byl v nivách Kalenského a Bukovinského potoka dle § 4, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a § 2 prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 395/92 Ministerstva životního prostředí vymezen místní systém ekologické stability. Přímo v navrženém průzkumném území leží lokální biocentra propojená biokoridory potoků. Tento místní systém ekologické stability je pak podkladem pro zpracování dokumentů na ochranu a obnovu krajiny a nesmí být poškozován.
V průzkumném území se nacházejí též lokality chráněných druhů rostlin a živočichů – upolínu nejvyššího, bledule jarní, mihule potoční, čápa černého, dudka chocholatého, obojživelníků a plazů (pozn.: v území nebyl doposud prováděn biologický průzkum, proto výčet chráněných druhů není úplný, předpokládá se výskyt dalších vzácných a ohrožených organismů). Navíc zde byla v rámci mapování pro tvorbu soustavy Natura2000 vymapována stanoviště, která patří dle Směrnice EHS o stanovištích mezi celoevropsky ohrožená.
(Posudek byl zpracován občanským sdružením Pod Rovněmi pro účely správního řízení o povolení průzkumné těžby.)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
