Tiskové zprávy
Česká krajina: Usychající borovice nahradí duby. Ochránci přírody vytvořili v rezervaci oplocenky pro jejich semenáčky
Nepřirozenou monokulturu borovic vystřídá na okraji rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice přirozený les tvořený několika druhy listnatých stromů s výrazným zastoupením dubů. Ochránci přírody proto v letošním roce instalovali oplocenku chránící semenáčky dubů a dalších listnatých stromů před okusem zvěří.
„Duby patří k biologicky nejdůležitějším stromům evropské přírody. Na duby je vázáno nejvíce druhů hmyzu ze všech dřevin našeho kontinentu. Zejména staré duby jsou doslova pokladnicemi biologické rozmanitosti. Za několik desítek let navíc poskytnou velkým kopytníkům stín a na podzim žaludy, kterými zubři i další kopytníci s oblibou doplňují zásoby před zimou,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Než duby začnou plnit svoji ekologickou funkci, uplyne řada desetiletí. „Již v antice lidé říkali, že velká společnost je taková, ve které muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou odpočívat. Také semenáčky dubů, pro které jsme v letošním roce vytvořili ochranu, budou dospělé, až tady nebudeme ani my, ani současní členové stád zubrů a divokých koní. Věříme, že přínos těchto stromů za mnoho let ocení naši i jejich potomci,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
V celém Polabí, podobně jako v některých dalších oblastech Česka, v posledních suchých letech hromadně hynou borovice. Nedokáží se adaptovat na rychlé změny prostředí a oslabené pak hynou patrně vlivem běžných houbových infekcí. Ochránci proto vytvořili oplocenku pro semenáčky listnatých stromů, dokud všechny borovice ještě neodumřely a poskytují malým stromkům potřebný stín. Všechny semenáčky jsou přitom přirozeným náletem ze semen, která sem zanesli ptáci, případně vítr. Vzniká tak zcela přírodní les, který není vysazen člověkem.
Kromě dubů oplocenky poskytují ochranu také dalším druhům listnáčů. „V podrostu se objevují také divoké ovocné stromy jako třešně ptačí a hrušeň polnička. Občas topol bílý a vrba jíva, ale také vzácný keř dřišťál obecný. Semenáčů je již první rok hodně. Pro představu, v menší ze dvou prvních oplocenek jsme na ploše 0,15 hektaru napočítali a označili celkem 48 malých stromků. Z toho bylo 24 třešní, 19 dubů, dvě hrušně, jeden topol a dva dřišťály,“ doplnil Miloslav Jirků
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
„Duby patří k biologicky nejdůležitějším stromům evropské přírody. Na duby je vázáno nejvíce druhů hmyzu ze všech dřevin našeho kontinentu. Zejména staré duby jsou doslova pokladnicemi biologické rozmanitosti. Za několik desítek let navíc poskytnou velkým kopytníkům stín a na podzim žaludy, kterými zubři i další kopytníci s oblibou doplňují zásoby před zimou,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Než duby začnou plnit svoji ekologickou funkci, uplyne řada desetiletí. „Již v antice lidé říkali, že velká společnost je taková, ve které muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou odpočívat. Také semenáčky dubů, pro které jsme v letošním roce vytvořili ochranu, budou dospělé, až tady nebudeme ani my, ani současní členové stád zubrů a divokých koní. Věříme, že přínos těchto stromů za mnoho let ocení naši i jejich potomci,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
V celém Polabí, podobně jako v některých dalších oblastech Česka, v posledních suchých letech hromadně hynou borovice. Nedokáží se adaptovat na rychlé změny prostředí a oslabené pak hynou patrně vlivem běžných houbových infekcí. Ochránci proto vytvořili oplocenku pro semenáčky listnatých stromů, dokud všechny borovice ještě neodumřely a poskytují malým stromkům potřebný stín. Všechny semenáčky jsou přitom přirozeným náletem ze semen, která sem zanesli ptáci, případně vítr. Vzniká tak zcela přírodní les, který není vysazen člověkem.
Kromě dubů oplocenky poskytují ochranu také dalším druhům listnáčů. „V podrostu se objevují také divoké ovocné stromy jako třešně ptačí a hrušeň polnička. Občas topol bílý a vrba jíva, ale také vzácný keř dřišťál obecný. Semenáčů je již první rok hodně. Pro představu, v menší ze dvou prvních oplocenek jsme na ploše 0,15 hektaru napočítali a označili celkem 48 malých stromků. Z toho bylo 24 třešní, 19 dubů, dvě hrušně, jeden topol a dva dřišťály,“ doplnil Miloslav Jirků
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
