https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afrika-je-v-souvislosti-s-klimatickymi-zmenami-vyjimecne-zranitelna-upozornuje-osn?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Afrika je v souvislosti s klimatickými změnami výjimečně zranitelná, upozorňuje OSN

27.10.2020 11:55 | ŽENEVA (ČTK)
Rostoucí teploty se podepisují na pěstování plodin. Zemědělství přitom tvoří základní stavební kámen afrického hospodářství. Okolo roku 2050 budou negativně zasaženy hlavní oblasti po celé Africe, kde se pěstuje obilí. WMO předpovídá pokles výnosu pěstování plodin, a to o 13 procent v západní a střední Africe, 11 procent v severní části kontinentu a osm procent ve východní a jižní části.
Rostoucí teploty se podepisují na pěstování plodin. Zemědělství přitom tvoří základní stavební kámen afrického hospodářství. Okolo roku 2050 budou negativně zasaženy hlavní oblasti po celé Africe, kde se pěstuje obilí. WMO předpovídá pokles výnosu pěstování plodin, a to o 13 procent v západní a střední Africe, 11 procent v severní části kontinentu a osm procent ve východní a jižní části.
Foto | Gregoire Dubois / Flickr.com
I když průměrné teploty se na africkém kontinentu zvyšují podobným tempem jako v jiných částech světa, Afrika je v kontextu klimatických změn výjimečně zranitelná, uvedla podle agentury Reuters Světová meteorologická organizace (WMO). Záplavy, sucha, teplejší počasí a invaze sarančat tvrdě dopadají na Afriku a horší časy pokud jde o zásobování potravinami, hospodářství a zdraví obyvatel má kontinent teprve před sebou, upozornila tato specializovaná organizace OSN.
reklama

 

Rostoucí teploty se podepisují na pěstování plodin. Zemědělství přitom tvoří základní stavební kámen afrického hospodářství. Okolo roku 2050 budou negativně zasaženy hlavní oblasti po celé Africe, kde se pěstuje obilí. WMO předpovídá pokles výnosu pěstování plodin, a to o 13 procent v západní a střední Africe, 11 procent v severní části kontinentu a osm procent ve východní a jižní části.

Africké země jsou navíc většinou chudé a špatně vybavené pro reagování na důsledky klimatických změn, tvrdí WMO. To podtrhly přírodní katastrofy jako cyklony Idai a Kenneth, které v minulém roce zasáhly tři jihoafrické státy. Cyklony vyhnaly dva miliony lidí z jejich domovů, vyžádaly si několik obětí a v Mozambiku zničily půl milionu hektarů úrody.

V suchých oblastech kontinentu včetně západoafrického Sahelu se podle WMO počet podvyživených lidí zvýšil od roku 2012 o 45 procent. Klimatické změny také přispívají k dalším problémům, jako jsou ozbrojené konflikty, které opět zhoršují hlad.

V letech 2018 a 2019 postihl oblast Afrického rohu nedostatek srážek, který vedl k nejhorší úrodě obilovin v Somálsku od roku 1995, odkdy existují o sklizni v zemi přehledy, a nedostatku obilí v sousední Keni. Načež přišly záplavy. Na konci roku 2019 zaznamenaly Somálsko, Keňa, Etiopie a Tanzanie nejméně dvakrát tolik srážek během sezónních dešťů než obvykle. Déšť pomohl úrodě, ale také svědčil kobylkám, které od ledna letošního roku v těchto zemích zničily stovky tisíc hektarů půdy.

Teplejší a vlhčí počasí je také výhodné pro hmyz přenášející horečku dengue, malárii a žlutou zimnici.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.10.2020 12:33
Další pokrytecké ronění slz nad nebohou Afrikou. Ptám se , proč OSN a zejména EU/USA nenabídlo bezesporu strádající Africe dobrý plán a potřebné materiální zdroje pro vhodná adaptační opatření ?

Vzpomněl jsem si na to, protože Ulrika von der Leyen- autorka European Green Dealu ,dnes předsedkyně EK , ještě jako ministryně obrany Německa ,měla tyto názory:

" NATO by mělo zamířit některé své jaderné zbraně na Petrohrad,Moskvu a další velká ruská města.Pokud to nejde jinak, musíte udeřit jako první.
Putinismus je nebezpečnou ideologií , pro kterou je zapotřebí najít konečné řešení. "

/zdroj : berliner-expess.com , Parlamentní listy.cz, 16.6.2018/
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.10.2020 13:00
Keňa měla před stoletím 3 milióny obyvatel. Nyní 50. Takto je to v celé Africe. Čím více se pomáhá, tím více se množí. Chce to přenastavit pomoc. Pomáhat zodpovědným a trestat nezodpovědné. V Africe přibývá 70 miliónů lidí ročně. Přelidněnost vytváří další tlak na zdroje. Budou li klesat zdroje, je nutno omezovat populaci. Pokud si někdo myslí, že v Evropě umístí desítky milionů lidí ročně, je .......... A to nemluvím o fantasmagorických ekonesmyslech, které jsou velice energetický náročné, takže se prosazují pouze za masívních dotačních podmínek.
Odpovědět
va

vaber

27.10.2020 13:29 Reaguje na Michal Ukropec
jistě, množí se jak kobylky celá Afrika měla v roce 1950 180milionů lidí ,ale hustota obyvatel na km2 je stále menší než v Evropě a mají tam i místo na veliké parky pro zvěř, u nás je vše přemnoženo díky tomu, že člověk je všude a každý volně žijící živočich mu vadí
Odpovědět
Sl

Slovan

27.10.2020 18:47 Reaguje na vaber
V tom, jak velké plochy jsou součástí chráněných oblastí je Afrika dosti jedinečná a dá se říci, že stačí jen tuto plochu řádně ochránit i s biokoridory a bude dost místa pro všechny - zvěř i lidi. Ostatně to je již dnes hlavní cíl ochránců, kteří si jsou moc dobře vědomi, že ten populační růst tam je bohužel dost velký, byť se ve většině zemí snižuje výrazně počet dětí na jednu ženu. Když pominu ty nejznámější oblasti (Selous-Mikumi, ekosystém Serengeti nebo Great Limpopo - součástí je Kruger), tak je tam celá řada dalších obrovských chráněných území. Např:

Rezervace Chinko (CAR) - dnes je chráněno 55 000 km2 organizací African Parks. Spolu s okolními chráněnými územími jde o oblast s rozlohou 80 000km2.

Horní tok Okavanga (Angola) - dnes je na místě chráněno 68 000km2 ve dvou národních parcích (Longa-Mavinga a Luengue-Luiana). Cíl ochránců je (a vláda Angoly je k tomu nakloněna) vytvoření jednoho parku o rozloze cca. státu Tennesse - tedy cca. 110 000 km2 jen na území Angoly (plus chráněná území v sousedních zemích). Momentálně se odstraňují minová pole po občanské válce.

Oblast kolem Národního parku Boma (Jižní Sudán, Etiopie) - oblast s rozlohou 95 000 km2.

TRIDOM - 178 000 km2 přeshraniční chráněné plochy Konžského deštného pralesa.

Rezervace Niassa (Mosambik) - 42 000 km2
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.10.2020 20:27 Reaguje na Slovan
Většinou jde o neobyvatelná území. Stejně jako u nás. My také nemáme národní parky v Polabí, nebo na soutoku s Vltavou.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.10.2020 21:51 Reaguje na Michal Ukropec
Neobyvatelná? Asi jste myslel spíše neúrodná. Což je ovšem naprostý nesmysl. Stačí se podívat kde se ta místa nachází - v jakých ekosystémech. Jediné mnou zmíněné území ne moc vhodné pro pěstování plodin je horní tok Okavanga v Angole, kde je dost písčitá zem. Což ovšem neznamená, že by se tam nemohla pást hospodářská zvířata, třeba.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.10.2020 07:59 Reaguje na Slovan
Budou se tam pást a za pár let z toho udělají poušť.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.10.2020 20:25 Reaguje na vaber
Je to třeba vysvětlit aktivistům a migrantům.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.10.2020 07:46
Na zelenání planety (dnes je o něm článek meteorologa M. Šálka na Neviditelném psovi) by mohla Afrika vydělat (zmenšení rozsahu pouští, nárůst produkce biomasy, včetně "hnojení CO2" na polích).
Problém je ale opravdu drasticky narůstající populace, která může tyto pozitivní vlivy zvrátit.
Největším problémem jsou ovšem islamisté, kteří se snaží udržet podřadné postavení žen. Nadějí je narůstající vliv Číny v Africe, protože ta se s islamisty nepáře a muslimy násilně převychovává.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist