Bárta: Jsme první civilizace, která většinu z toho, co vyrobí, nevrátí do přírody
21.10.2022 01:26 | TÁBOR
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
reklama
Podle něj je právě produkce plastů jedním ze symbolů současného světa. Dodal, že přesto, že se plasty dají recyklovat, není to řešení současného problému. "Ono totiž tempo produkce plastů je mnohem vyšší než nárůst recyklace, takže ty nůžky se neustále rozevírají. Proto bychom se spíš měli zamyslet nad tím, co by se dalo dělat jinak. A měli bychom se soustředit na to, jak snížit produkci plastů. Například existují obchody bez obalu, ale to je zatím pouze kapka v moři," řekl Bárta.
Podle dat, která v Táboře prezentoval, je odhad, že mezi lety 1950 až 2015 se ve světě vyrobilo 6,3 miliardy tun plastu. Z toho zhruba 60 procent skončilo na skládkách nebo v přírodě, mořích a oceánech. Dále uvedl, že v roce 1960 tvořily plasty jedno procento odpadu ve městech. V roce 2018 už to bylo 13 procent.
Podle Bárty je koncept zelené dohody pro Evropu takzvaný Green Deal skvělá myšlenka. "Ale problém je mimo jiné v tom, že o něm mluví politici, kteří tomu vlastně nerozumí. Politici by obecně měli více spolupracovat s techniky, fyziky, chemiky," míní Bárta.
Společensko-filozofická a vědecká konference Vize Česka pokračuje i dnes. Jejím cílem je podle organizátorů mimo jiné nabídnout veřejnosti pohled odborníků na budoucnost společnosti. Mezi pozvané hosty kromě Bárty patří předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, senátor Jiří Drahoš, geolog a klimatolog Václav Cílek, vojenský analytik Jiří Šedivý, politický geograf Michael Romancov nebo šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Na organizaci konference se podílí Tábor, Jihočeský kraj nebo Gymnázium Pierra de Coubertina.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže 
Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné částireklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Katka Pazderů
21.10.2022 04:37Tak třeba se plast (uhlík) naučíme využívat ke stavbě našich těl, když už nám mikroplasty kolují v žilách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.10.2022 07:01Je to darebák, říká věci co jsou tabu, však mu taky strouhli dotace, cha cha.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.10.2022 07:43Boj s odpady je podstatně závažnější problém, než mediálně provařený gryndýl a navazující plácalismy ekomagorů.
Doslova jsme odpady promořeni a jejich dopad na ekosystémy po celé Zemi je doslova devastující.
To však zeleným šílencům vidících pouze antropogenní emise CO2 zjevně nevadí.
Odpovědět
Doslova jsme odpady promořeni a jejich dopad na ekosystémy po celé Zemi je doslova devastující.
To však zeleným šílencům vidících pouze antropogenní emise CO2 zjevně nevadí.
Karel Zvářal
21.10.2022 08:15 Reaguje na Miroslav VinklerTo se mi líbí, to je takové zhutnělé, úderné: dopady odpadů od lidského odpadu.
Odpovědět
MU
PH
Pavel Hanzl
21.10.2022 09:28 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, pokud jste promořen odpady, stačí prošmejdit barák a vše odtahat do ekodvora, času na to máte evidentně dost.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
21.10.2022 10:31 Reaguje na Miroslav VinklerEU a paní předsedkyně dneska nebude?
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2022 16:16 Reaguje na Miroslav VinklerNo a máte nějakou představu jak s těmi odpady "bojovat"? Ono to totiž není vůbec snadné.
Navíc jakmile byste chtěl opravdu něco navrhnout a prosadit, tak byste v tu chvíli byl zase vy označen za plácalistu, ekomagora a zeleného šílence, který chce aby lidi zchudli.
Tak si vyberte.
Odpovědět
Navíc jakmile byste chtěl opravdu něco navrhnout a prosadit, tak byste v tu chvíli byl zase vy označen za plácalistu, ekomagora a zeleného šílence, který chce aby lidi zchudli.
Tak si vyberte.
Pe
Petr
21.10.2022 16:31 Reaguje na PetrNavíc jste tu nedávno psal, že jakékoliv ovlivňování tržního prostředí zavání komunismem, takže cestou nějakých omezení a regulací se dát nemůžete. Tak jsem vážně zvědavý.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.10.2022 08:44Uhlík z ovzduší jsou schopny do sebe uložit rostliny bez jakékoliv újmy na
jejich organizmus, ale co s mikroplasty a jinými sajrajty? Když si sprzníme
i vodní zdroje a živé organismy budou obsahovat všechny tyto problematické
odpady, tak se už toho nikdy nezbavíme. Potravní řetězec zakončujeme my
a v nás se to koncentruje a nikdo si dnes nedovede představit, co vše budou
způsobovat. Bohužel výroba budoucích odpadů je velice lukrativní na rozdíl
od jejich následné likvidace a tak končí nerecyklovány v přírodě. Ono je to
vše o ekonomice, ta vládne světu a nikoliv lidé mající obavy o budoucnost!
Odpovědět
jejich organizmus, ale co s mikroplasty a jinými sajrajty? Když si sprzníme
i vodní zdroje a živé organismy budou obsahovat všechny tyto problematické
odpady, tak se už toho nikdy nezbavíme. Potravní řetězec zakončujeme my
a v nás se to koncentruje a nikdo si dnes nedovede představit, co vše budou
způsobovat. Bohužel výroba budoucích odpadů je velice lukrativní na rozdíl
od jejich následné likvidace a tak končí nerecyklovány v přírodě. Ono je to
vše o ekonomice, ta vládne světu a nikoliv lidé mající obavy o budoucnost!
PH
Pavel Hanzl
21.10.2022 09:26 Reaguje na Břetislav MachačekObávám se, že mikroplasty jsou jen zbytečný humbuk. Co to vlastně je? Mikroskopické části plastů, tj. prach. V atmosféře byly vždycky mikročástice hornin (písek), částice organické - třeba z kouře spalovaného dřeva a tisíce dalších (z votrub, z mouky atd.).
A plasty jsou zcela inertní (na rozdíl od třeba mikroorganismů), takže bych se toho nebál.
Odpovědět
A plasty jsou zcela inertní (na rozdíl od třeba mikroorganismů), takže bych se toho nebál.
Pe
Petr
21.10.2022 16:18 Reaguje na Pavel HanzlVzhledem ke složení plastů může jejich inertnosti věřit jen naiva.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.10.2022 21:06 Reaguje na PetrSilně se řešil třeba azbest, až se zjistilo, že je to cypovina.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
22.10.2022 20:05 Reaguje na Pavel HanzlTakže azbest je už v poho a může se normoš používat?
Vy jste už koukám definitivně zbláznil.
Odpovědět
Vy jste už koukám definitivně zbláznil.
Jakub Graňák
21.10.2022 16:00 Reaguje na Břetislav MachačekOvšem, kupříkladu na znečištění oceánů plasty se min z 50% podílí vaše oblíbená kratochvíle - rybaření
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.10.2022 17:03 Reaguje na Jakub GraňákZameťte si před vlastním prahem, než se pustíte da mne!
Rybářství a rybaření je rozdíl a vy vaše brouky chráníte
tak, že je vraždíte a plníte jimi své sbírky. Mořský a
sladkovodní rybolov se významně podílí na výživě lidstva
a poraďte, jak lovit ryby bez sítí a vlasců? Aha, nevíte?
Asi nechat lidstvo hladovět a ryby nelovit, nechat umřít stářím a nechat shnít! Víte jak efektivně dostat z vod
třeba fosfor z vašich polí?
Fosfor spotřebují vodní rostliny, ty sežerou býložravé
ryby a ty chytí a sní rybáři a moudří nerybáři! Hlupák
nezná řešení, ale kdo přemýšlí v souvislostech, tak ví,
že vody neznečišťuje rybaření, ale rybáři, pro které
je ryba pouze zdroj příjmů, ale skutečný rybář se snaží
vody a okolí nijak neznečišťovat.
Jinak letos jsem nerybařil ani jednou a pouze přispěl
zaplacením povolenky k zarybnění vod vyplundrovaných chráněnými predátory.
va
vaber
21.10.2022 09:02kdyby jsme do přírody nevraceli ty sajrajty co vyrábíme ,bylo by hej,
ale my to do přírody vracíme a ono to ničí životní prostředí a nevíme zdali v takovém prostředí dokáží lidé přežít,
odbornícu mohou nabízet pohled do budoucnosti jaký chtějí, jak bude jejich pohled blízko realitě ,stejně nikdo neví
Odpovědět
ale my to do přírody vracíme a ono to ničí životní prostředí a nevíme zdali v takovém prostředí dokáží lidé přežít,
odbornícu mohou nabízet pohled do budoucnosti jaký chtějí, jak bude jejich pohled blízko realitě ,stejně nikdo neví
RV
Richard Vacek
21.10.2022 10:12A je to asi dobře, protože jsme i první civilizací, která má mobily a nejdelší délku života.
Odpovědět
va
vaber
21.10.2022 17:30 Reaguje na Richard Vacekpředstavte si ,že tu byla civilizace co hýbala s kameny 1000t těžkými,
Baalbek ,
to neumíme zase my a co ještě uměli lépe než my nevíme a určitě po nich nezůstala jedovatá smetiště,
já vím,někomu stačí banány a mobil a sedět v domově důchodců s těžkou demencí třeba do 85
Odpovědět
Baalbek ,
to neumíme zase my a co ještě uměli lépe než my nevíme a určitě po nich nezůstala jedovatá smetiště,
já vím,někomu stačí banány a mobil a sedět v domově důchodců s těžkou demencí třeba do 85
PH
Pavel Hanzl
21.10.2022 21:03 Reaguje na vaberMohlo po nich zůstat něurékom jedovatých smetišť, skončili někdy před 12 tisíce lety.
Možná znali jaderné zbraně (upanišády u tom hovoří), možná geopolymery (Tiwanaco), možná uměli měkčit žulu (Cuzko). Asi létali do kosmu (mapa Piri Riese) a vůbec Ptolemaiovy mapy, astroláb z Kirkéry a desítky dalších důkazů.
Odpovědět
Možná znali jaderné zbraně (upanišády u tom hovoří), možná geopolymery (Tiwanaco), možná uměli měkčit žulu (Cuzko). Asi létali do kosmu (mapa Piri Riese) a vůbec Ptolemaiovy mapy, astroláb z Kirkéry a desítky dalších důkazů.
LB
Lukas B.
21.10.2022 21:19 Reaguje na Pavel Hanzlno to měkčení žuly mě pobavilo. upřímně. díky! (něco s makroskopickými krystaly "měkčit" fakt nejde - tedy v našem newtonovsko - euklidosvském světě. ale možná měli ten myšpulínův dočasně zmenšující sprej :)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.10.2022 21:25 Reaguje na Lukas B.Možná to neuměli, čort znajet. Ale jejich kamenné stavby tak vypadají.
Baalbecká terasa je postavena z přesně opracovaných bloků, těžkých přes 1000 tun (max asi 1300) dopravovaných z lomu asi 4 km bez náznaky cesty a ještě do kopce. Tíwanaku ty bloky menší (300 tun) tahali asi 80 km a ještě přes jezero. Nikde náznak rampy nebo cesty.
Odpovědět
Baalbecká terasa je postavena z přesně opracovaných bloků, těžkých přes 1000 tun (max asi 1300) dopravovaných z lomu asi 4 km bez náznaky cesty a ještě do kopce. Tíwanaku ty bloky menší (300 tun) tahali asi 80 km a ještě přes jezero. Nikde náznak rampy nebo cesty.