Brazilský prezident Bolsonaro čelí další stížnosti u ICC kvůli ničení pralesa
reklama
"Amazonie je plícemi naší planety a její ničení se týká nás všech," tvrdí rakouská organizace. Dodala, že se jí ve stížnosti, kterou vypracovala ve spolupráci s vědci a právníky, podařilo prokázat, že politika vedená brazilským prezidentem má přímý negativní vliv na změny klimatu.
Podle organizace Bolsonarova vláda umožnila svou politikou rychlejší mýcení pralesa, čímž se zvýšily emise oxidu uhličitého. Ve stížnosti tvrdí, že se rozloha vymýceného pralesa od nástupu k moci Bolsonara zvýšila o 88 procent a v souvislosti s politikou Bolsonarovy vlády každoročně zaniká na 4000 kilometrů čtverečních amazonského deštného pralesa. Podle odhadů odborníků emise způsobené ničením pralesa během Bolsonarova mandátu přispějí ve světě do konce století k úmrtí až 180 000 lidí.
Podle šéfa německé ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) Saschi Müllera-Kraennera podáním stížnosti chtějí nevládní organizace dosáhnout před soudem precedensu, díky kterému by bylo možné stíhat politické představitele, kteří vedou výrazně nešetrnou politiku vůči životnímu prostředí. "Zločiny proti životnímu prostředí jsou zločiny proti lidskosti," uvedl.
Bolsonaro před ICC čelí vícero stížnostem. Poslední podala v srpnu asociace organizací hájících práva brazilských indiánů (APIB), podle které se Bolsonaro dopouští genocidy nedostatečnou ochranou indiánských rezervací. Asociace poukázala na to, že kvůli tomu se v rezervacích vyskytuje větší množství těžařů, kteří podle ní zavlekli mezi indiány choroby, například covid-19. Další stížnost podali v červenci loňského roku lékaři a zdravotníci kvůli přístupu Bolsonarovy vlády k pandemii covidu-19. Vládní politika podle nich přispěla k výraznému růstu úmrtí v souvislosti s touto infekční nemocí.
Mezinárodní trestní soud se zabývá jen omezeným okruhem trestních činů, například zločiny proti lidskosti či genocidou. Po podání stížnosti soudci rozhodují, zda se jí bude ICC vůbec zabývat.
Rakouskou organizaci AllRise nedávno založili bývalý šéf společnosti Uber v Rakousku Johannes Wesemann a vídeňský právník Wolfram Proksch, který mimo jiné stál v roce 2015 za neúspěšnou hromadnou žalobou na společnost Facebook kvůli porušování ochrany osobních údajů.
reklama
Dále čtěte |
Ve světě loni ubylo 37 000 km2 tropických pralesů, méně než předloni
Lula a Macron ohlásili plán za jednu miliardu eur pro amazonský prales
Vědci objevili největšího říčního delfína, vyhynul kvůli proměnám Amazoniereklama