CHKO Český kras slaví 50 let od svého vyhlášení. Připomene ho mnoho akcí

Výročí 50 let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras připomenou přednášky, výstavy i odborná konference. Věnována mu bude také tradiční akce Cesta za Hagenem, při níž se účastníci vydají z Karlštejna do Srbska a jejíž součástí bude i zastavení v lomech na Mořině a návštěva štol. Akce se koná 14. května, posledního ročníku před covidovou pandemií v roce 2019 se zúčastnilo 1400 lidí, uvedl na dotaz ČTK vedoucí vedoucí Správy CHKO Český kras František Pojer.

---

reklama

---

Padesáté výročí připomíná už nyní výstava na náměstí pod Horní branou v Berouně a připravuje se dlouhodobá výstava v berounském Muzeu Českého krasu. Na úterý je v muzeu plánováno také komorní připomenutí výročí formou tří přednášek. Ve stejný den chce berounská knihovna uspořádat akci se čtením a hudbou v Koněpruských jeskyních.

Začátkem listopadu se má ještě uskutečnit odborná konference ve Svatém Janu pod Skalou, akcí je ale podle Pojera celkově více. "Máme již od loňska putovní výstavu pro školy a obce, další doprovodné akce pro školy - soutěž pro vybrané týmy žáků berounských základních škol a tak dále," uvedl Pojer.

CHKO Český kras byla vyhlášena 12. dubna 1972. Rozkládá se mezi Prahou a Berounem. Oblast, kde lesy zaujímají více než třetinu plochy, je protkána turistickými značenými cestami, na jeho území se nachází také šest naučných stezek. Sčítadla na více místech měsíčně hlásí desítky tisíc pěších a cyklistů. Pěší turisté či cykloturisté mohou navštívit třeba hrad Karlštejn, Koněpruské jeskyně, obec Svatý Jan pod Skalou, Srbsko či lom Velká Amerika. Naučné stezky jsou podle Pojera hojně navštěvovány, stejně jako celý Český kras.

Známé jsou také krasové kaňony, rokle a jeskyně či jeskynní systémy. V Českém krasu je téměř 700 jeskyní, z nichž pouze 12 má délku větší než 300 metrů. Nejznámější je jeskynní systém Koněpruských jeskyní na Zlatém koni s celkovou délkou chodeb přes dva kilometry. Je to nejdelší jeskynní systém v Čechách, částečně turisticky zpřístupněný. Známý je i jeskynní systém Srbské jeskyně - Netopýří jeskyně v lomu Na Chlumu s délkou chodeb přes jeden kilometr. K velkým jeskyním patří třeba i známá Barrandova jeskyně nad údolím Berounky.

V národní přírodní rezervaci Koda je největší jeskyně Martina s délkou chodeb 445 metrů, v lomu Čeřinka u Bubovic je propast Arnoldka zvící délky 1360 metrů. Z novějších objevů lze jmenovat jeskynní systém Ementál s délkou 1884 metrů. Jeskyně Na Javorce je nyní s hloubkou 130 metrů nejhlubší propastí Českého krasu.

V CHKO se nalézá několik významných nalezišť zkamenělin. Český kras jako paleontologicky významné území proslavil již v 19. století Joachim Barrande, který zde popsal mnoho lokalit s bohatými nálezy fosílií. Mezi nejznámější lze zařadit Koněprusy, Loděnice, Budňanskou skálu v Karlštejně nebo Lochkov. Mnoho druhů zkamenělin bylo poprvé popsáno právě podle nálezů z Českého krasu.

V roce 1972 na Mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu byl na skalnatém svahu návrší Klonk u Suchomast vyhlášen dokonce mezinárodní stratotyp (světová hranice), podle kterého se na celém světě určuje hranice mezi prvohorními útvary silurem a devonem.

V oblasti se vyskytuje cenná teplomilná květena i zvířena, pro svou pestrost byl Český kras odedávna klasickým místem rozvíjejícího se botanického výzkumu, kde byla popsána řada nových rostlinných druhů, kupříkladu rozrazil zubatý a kavyl Ivanův. V Českém krasu se vyskytuje jedna z posledních populací sysla obecného v České republice a roste zde téměř 20 druhů lučních a lesních orchidejí.

Lesy zaujímají na území chráněné krajinné oblasti více než třetinu plochy (38 procent), což je o něco více než je lesnatost České republiky. Část lesního území v centrální části Českého krasu je ponechána od roku 2004 k samovolnému vývoji bez úmyslných lidských zásahů. Jedná se o území o rozloze 67 hektarů, tzv. Bezzásahovou oblast Doutnáč.

V částech CHKO byly vyhlášeny maloplošné zvláště chráněné území. Do soustavy nejvýznamnějších chráněných území Evropské unie Natura 2000 patří v Českém krasu osm evropsky významných lokalit: Karlické údolí, Karlštejn-Koda, Kotýz, Kulivá hora, Radotínské údolí, Suchomasty-zámeček, štoly Velké Ameriky a Zlatý kůň.

Návštěvníkům CHKO by měl už brzy sloužit nový Dům přírody Českého krasu, který budují dělníci na návrší Zlatého koně u Koněpruských jeskyní. Nahradí bývalé zázemí Správy Koněpruských jeskyní, které bylo třeba odstranit. Náklady na výstavbu jsou 70 milionů korun bez DPH. "Předpokládané otevření domu přírody, jehož investorem je Správa jeskyní ČR, je 1. dubna 2023 se zahájením obvyklého jarního provozu Koněpruských jeskyní," dodal Pojer.

Dům přírody je navržený tak, aby plnil funkci vstupního prostoru do Koněpruských jeskyní, ale sloužil i potřebám návštěvníků. Uvnitř bude pokladna, sociální zařízení, obchůdek, občerstvení s posezením, herna pro nejmenší či úschovna kol a zároveň zázemí zaměstnanců Správy Koněpruských jeskyní. V přízemí by měla být i stálá expozice o přírodě Českého krasu, která návštěvníky pobaví i poučí. Vtáhne je například do příběhu o zrození trilobita, vzniku krasové krajiny a objevování jeskyní.

---

reklama

---