https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-ceske-republiky-zasahuje-sestnact-vlcich-teritorii-ukazal-vyzkum?fbclid=IwAR3CMfhBF3ps-ruS5TYhenFJo10w3A1ZVsRghD4LBuJOsC3OhtdawoNfbL0
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do České republiky zasahuje šestnáct vlčích teritorií, ukázal výzkum

9.1.2019 13:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu.
Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA
Šestnáct vlčích teritorií se alespoň částečně v roce 2018 nacházelo v České republice a až na jednu výjimku všechny v pohraničních horách. Některé smečky na naše území zasahovaly jen nepatrně. V deseti případech se jednalo o smečky (tři a více jedinců), v pěti případech o vlčí pár, v jednom případě byl zmapován teritoriální vlk. Informuje o tom Hnutí DUHA.
 

Genetický výzkum publikovaný v loňském roce ukázal, že Česká republika se nachází na křižovatce rekolonizačních cest vlků z různých koutů Evropy. Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Ojediněle se na našem území mohou dostat vlci až z Alp, odkud pochází jeden ze šumavských vlků.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA

Jediná vnitrozemská smečka už pátým rokem obývá Ralskou pahorkatinu v blízkosti Doks, rozmnožila se poprvé v roce 2014. Od té doby vlci postupně osídlují pohraniční hory od Krušných hor, přes Šluknovsko, Lužické hory až po Broumovsko, kde se kromě smečky v předešlé zimě usídlil i další vlčí pár. Nově se vlčí teritoria etablují i v jižních Čechách, kromě Šumavy také v Novohradských horách a na Třeboňsku na českorakouském pomezí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA

U některých párů zoologové v létě 2018 potvrdili reprodukci, kompletní zhodnocení vlčího roku 2018/2019 však proběhne až po ukončení zimy, kdy se profesionální mapovatelé i dobrovolníci věnují zimnímu stopování. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.

„Trend, který v České republice v posledních letech pozorujeme, kopíruje to, co vidíme v dalších evropských zemích," říká Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. Podle jeho slov se vlci dnes vyskytují ve všech větších evropských státech. "Například do Dánska, Nizozemí nebo Belgie přišli vlci také ze středoevropské nížinné populace stejně jako k nám,” říká Kutal.

„Na rozdíl od rysů nebo medvědů v Evropě neproběhly žádné umělé reintrodukce," říká dále Kutal. Podle něho totiž nejsou potřeba "Vlci nám ukazují obdivuhodnou schopnost znovu kolonizovat naši krajinu,“ říká Kutal.

Podle ochránců přírody pomáhají vlci snižovat přemnožené kopytníky. Mohou ale také napadat nehlídaná hospodářská zvířata, především ovce. "Škody, které vlci působí na domácích zvířatech, však nevzrůstají přímo úměrně stoupajícímu počtu vlků," tvrdí Miroslav Kutal. "Podle krajských statistik se sice v roce 2016 škody skokově zvýšily, v roce 2017 ale počet zabitých zvířat mírně poklesl, navzdory více než dvojnásobnému nárůstu vlčí populace. Podobný trend byl zaznamenán i v sousedním Sasku.“

„Dle dosavadních výsledků a znalostí ekologie vlka v letošním roce a nadcházejících letech očekávám na území ČR vznik dalších teritorií, spíše v odlehlých venkovských pohraničních oblastech," říká Aleš Vorel, výzkumník z České zemědělské univerzity a vedoucí projektu OWAD. "Vlk je díky své vysoké mobilitě schopen celou naši zem přeběhnout za několik nocí," vysvětluje Vorel.

Podle něho představené výsledky dokládají, že se v ČR vyskytuje dost rezidentních vlků, kteří obsadili a obhajují svá teritoria. "V naší krajině je ale možné zaregistrovat i solitérní vlky, kteří teprve hledají partnera či vhodný biotop," říká Vorel. "Na jejich pobytové stopy je možné narazit prakticky kdekoliv v ČR, i mimo existující teritoria).“

Údaje o počtu vlčích teritorií ukázal monitoring šelem, na kterém se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Česká zemědělská univerzita a partneři projektu OWAD, polské sdružení WILK, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Data se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2017/2018, což zahrnuje období od května 2017 do konce dubna 2018, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

10.1.2019 08:24
Duha a Kutal uvízli kdesi v 19 tém století. Přemnožení kopytníci a také AMPjsou tam, kde jsou i vlci. V pobaltí. Vlci jsou potřební. Bez debat. Stejně potřebný je třeba i paralen v lékařství. Ale ordinovat paralen na zlomenou nohu nebo vyražené oko?
Odpovědět
mr

11.1.2019 14:47
Michal Ukropec10.1.2019 08:24 - přání je otcem myšlenky.
Ono totiž, pane demagogu, platí ve skutečnosti přímá úměra - přemnožená spárkatá = zničené porosty = absence vlků a rysů. Udejte mi, např. v Rusku, místo, kde spárkatá zničila porosty. Tam je totiž leda zničí těžaři, po nichž to tam vyroste zase samovolně. Tam totiž vlci udržují rovnováhu = přítomnost vlků = samoobnova = minimální škody = hustota zvěře odpovídá úživnosti a zvěř je v neustálém pohybu.
Vlci nejsou Paralen, tím jsou fakticky sanované škody od daňového plátce. Návrat vlků je operace, jež samozřejmě bolí některé skupiny lidí. A asi nejvíce bouchaly - masaře, jelikož ti tu kvičí nejvíce pro pár ročně stržených ks zvěře.
Pro mudrlanty - za přemnoženou spárkatou nemůže leda státní správa, ale především neochota uživatelů honiteb snížit dobrovolně její stavy. O jejich velmi častém personálním propojení se stát. správou zde samozřejmě nediskutuji.
Odpovědět
dm

david matoušek

12.1.2019 21:43 Reaguje na
Srovnavat Rusko a CR, to uz chce velkou odbornost a praxi.
Odpovědět
mr

13.1.2019 13:29 Reaguje na david matoušek
Se tam zajeďte podívat sám. V dnešní době máte možností nekonečno. Aby vám to ale něco řeklo, musíte nejprve vědět, jak ten les má vypadat. Pak tu nebudete dokola smolit takové svoje přihlouplé strejcoviny.
Odpovědět
dm

david matoušek

13.1.2019 14:05 Reaguje na
A do které části konkrétně, aby to bylo srovnatelné s našimi podminkami?
Odpovědět
mr

13.1.2019 21:52 Reaguje na david matoušek
Vztah les a spárkatá je stejný všude na světě. Tam nevymyslíte nic nového. Vám bych ale doporučil ukrajinský Černobyl, aby se vám konečně rozsvítilo.
Odpovědět
dm

david matoušek

13.1.2019 22:09 Reaguje na
Takže zase to byly jen tvoje bludy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.1.2019 10:32 Reaguje na
Dobrý den přeji. Dle mého názoru jsou spíše přemnoženi nepůvodní predátoři. Norek, mýval, psík nebo kormorán. Pokud budete mít někdy cestu do přírody, podívejte se kolik je v ní obojživelníků, plazů nebo ptactva. Nevím, který region znáte, já znám Táborsko a nijakých zničených porostů jsem si nevšiml. Zato jsem si všiml, co vše vymizelo. Jako bývalý ochranář jsem bez problémů chodil s myslivci nebo rybáři přírodě pomáhat. To bylo ale v předekologistické době. Navíc ve svém příspěvku jsem jednoznačně napsal že vlci potřební jsou. Vám ovšem jde jen neomarxistickou nenávist a boj za ekologismus.
Odpovědět
dm

david matoušek

15.1.2019 11:32 Reaguje na Michal Ukropec
On pan "mr" ma buď problem s chápáním psaného slova nebo výjimečnou vlastnost číst i co není psáno. A s tou nenávisti jste to trefil, ja bych pridal i zavist, ze někdo něco ma, dela a v rozporu s jeho správným názorem samozřejmě.
Odpovědět
mr

15.1.2019 13:49 Reaguje na Michal Ukropec
Když jste si teda ničeho (poškozených lesů) nevšiml, přečtěte si to třeba tady: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/druhove-pestre-lesy-podle-experta-odolavaji-dopadum-zmeny-klimatu
Ale prakticky všude si o tom cvrlikají vrabci po střechách. A kdo normální to chce vidět, tak to vidí. Vždy se musím smát, když někdo nemá relevantní argumenty na realitu a začne do toho vytahovat jakési ujeté politické žvásty od věci o neomarxismu, závisti a ekologismu. A při tom má leda strach diskutovat před širší veřejností téma o škodách v poškozených lesích zvěří. Pozn. - mývaly v E vypustili poč. stol. v Německu lovci k obohacení revírů a možnosti lovu vzácné kožešiny. Jestli se nemýlím, tak se v tom tehdy angažoval i Goring. Jak jste přišel na hloupost o nepůvodním kormoránovi? Ten tu hnízdil odjakživa, až rybáři ho skoro vyhubili.
Odpovědět
J

Jan Knap

15.1.2019 14:14 Reaguje na
Lžeš,kormorán není u nás původní druh,trochu si o tom něco zjisti.Spárkatá zvěř je přemnožená tam,kde je intenzivní zemědělství a v těchto oblastech nejsou podmínky pro vlky,tak že řeči o tom,jak vlci sníží pošty přemnožené spárkaté zvěře jsou pouze kecy panelákových takzvaných ochránců přírody.Nebydlím na Táborsku ale v Podkrkonoší,nejbližší pole je od nás 12 km a přemnoženou spárkatou ani lesy,které by poškodila tady nemáme,za to vlky od lońského roku ano.A chtělo by to zdvihnout se v paneláku od počítače a vyrazit do přírody,aby jsi názorně viděl,kam nepřiměřená ochrana některých mediálně zajímavých druhů a tím zajímavých pro takzvané ochránce pro zviditelnění přivedla populace obojživelníků,plazů,drobného ptactva a původních reofilních druhů ryb.Petrův Zdar
Odpovědět
mr

15.1.2019 14:20 Reaguje na Jan Knap
Jo, jo. Kormoráni vypadli z nebe a společně s vlkem jsou příčinou mindráků všech milovníků - zvěřiny ... To mi stačí.
Odpovědět
J

Jan Knap

15.1.2019 18:51 Reaguje na
Myslivec nejsem a zvěřinu nejím,na druhou stranu mám obavu z vlků,kteří se chovají netypicky,nebojí se aut ani lidí a v tom vidím možný problém do budoucna.Petrův Zdar
Odpovědět
mr

15.1.2019 22:08 Reaguje na Jan Knap
Tak zůstaňte v tom vašem paneláku a ryby si chytejte v akvárku. Kdybyste nám tu napsal, že máte obavu z klíšťat, tak to pochopím a poradím postřik octem a pohyb mimo hustší porosty a doteky s ním. Problém do budoucna vidím v nekončící lidské blbosti.
Odpovědět
J

Josef Mozek

15.1.2019 15:20 Reaguje na Jan Knap
Knape, kormorán, jako každý živočišný druh, nemá navěky omezenou oblast výskytu. Živočišné druhy , zejména kvůli měnícím se podmínkám, mohou rozšířit oblast výskytu, popř. ji posunout jinam. To ovšem neznamená, že budeme tyto druhy hubit jen proto, že někde kdysi nebyli. Člověk již divokou přírodu po celém světě natolik ovlivnil až zdevastoval, že by měl uvítat co nejpestřejší život co se týká počtu druhů, a to kdekoliv. Kormorán, který vám vadí, žije v Evropě od nepaměti a s velkou pravděpodobností žil vždy i na našich velkých řekách. Žádná nepřiměřená ochrana některých druhů se nekoná, je zde jasná snaha o chránění vyváženého vztahu mezi predátory a ostatními živočichy.
Odpovědět
J

Jan Knap

15.1.2019 19:00 Reaguje na Josef Mozek
Doporučuji ti přečíst si studii německých vědců z roku tuším 2012,kteří posuzovali působení negativních vlivů na populace ryb a to 1. znečištění 2. regulace 3. rybářský tlak 4. predační tlak kormorána a jednoznačně prokázali,že kormorán je nepůvodní na středních a malých tocích,kde nemají ryby vybudované obranné mechanizmy na jeho přítomnost a je schopen na těchto tocích vyhubit řadu původních reofilních druhů ryb a rozvrátit fungující ekosystémy těchto vod.Vylez z paneláku od počítače a běž se projít do přírody.Petrův Zdar
Odpovědět
mr

15.1.2019 21:50 Reaguje na Jan Knap
Kdyby ste nám tu napsal, že je u nás nepůvodní třeba koroptev, tak bych se s vámi o ničem nepřel. Ale zrovna s kormorány jste jednoduše vedle. "Ryby nemají obranné mechanizmy", ale (dle některých z vás) tu byli leda na tahu od moře. Vy už fakt nevíte, jsk tu vaši blbost nechat pořádně rozkvést.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.1.2019 09:38 Reaguje na
Je mi 53. Už jsem četl i vybrané spisy V.I.Lenina. A mohu říci jediné. Ztráta času. Mohl jsem místo toho číst pro mně něco přínosnějšího. To že někdo někde něco napíše, není ještě důvod k tomu aby to byla pravda. A ještě zpět k těm kožešinovým zvířatům. Ty u nás vypustili ekologisti z farem žačátkem 90 tých let. Dokonce se tím i chlubili. Navíc tito nepůvodní predátoři se těší ekologistické ochraně, jelikož je smí lovit a usmrcovat pouze hospodář a myslivecká stráž. Hlavně že decimují naše původní druhy.
Odpovědět
J

Josef Mozek

16.1.2019 16:20 Reaguje na Michal Ukropec
Ekologové - dobrovolníci vypustili norky, aby ukončili jejich týrání. Ekologové profesionálové pláčou nad vyhynutím norka evropského a byli by ochotni utratit miliardy z cizího, aby jej sem vrátili. Norek evropský je tedy druh, který je původní a do přírody prý patří. Norek americký, téměř totožné zvíře, lovící stejnou potravu, prý decimuje původní druhy a rozvrací ekosystémy a do naší přírody prý rozhodně nepatří. V Kocourkově by určitě dokázali vymyslet totéž.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.1.2019 14:32 Reaguje na
Byl jste někdy v Rusku? Asi ne. Srovnáváte naprosto nesmyslně zcela odlišné podmínky a biotopy. Jako obvykle se ve vašem případě jedná o snůšku lží, polopravd a demasgogie zachraňbrouka.
Odpovědět
mr

15.1.2019 15:30 Reaguje na Hunter
Žasnu, jak můžete vědět, kde kdo nebyl a co, kdo a kde neviděl. Já bych si to určitě vůbec nedovolil, jelikož jsem zaslechl Češtinu i tam, kde bych to nikdy, ani ve snu, nečekal. Zkuste mi napsat, co je v mém příspěvku lživého, polopravdivého a demagogického. Jo?
Demagogií od vás je, cit.: "Srovnáváte naprosto nesmyslně zcela odlišné podmínky a biotopy." Chcete nám tím jako sdělit, že "vztah predační tlak a snaha o rovnováhu" jako u nás neplatí nebo neplatí v tom Rusku nebo neplatí v některých vegetačních či časových pásmech nebo jak jste tu svou hloupost myslel? Jestli je někde malý rozdíl, tak je to realita ( s námi nesrovnatelná), že ti jejich "myslivci" tu jejich "lásku" k přírodě váží skutečně velmi často na kila a počty ks.
Odpovědět
reklama


Setkání s přírodou

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist