Ekologická organizace rezignovala na další kritiku výstavby rozhledny na Králickém Sněžníku
18.8.2022 01:32 | KRÁLÍKY
(ČTK)
Rozestavěná polská rozhledna na Králickém Sněžníku v Jeseníkách, červenec 2022.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
reklama
"Dva roky práce a protestů proti výstavbě naprosto zbytečné stavby jsme v červenci ukončili. Nemáme nástroj, jak to ovlivnit. Jsou to peníze utracené za nesmyslný projekt, který zničí evropsky cennou lokalitu. Je to nenahraditelná ztráta, vrchol Králického Sněžníku je národní přírodní rezervace s evropskou ochranou. Bylo to mimořádné území, které bylo výjimečné tím, že tam nestála žádná stavba," uvedl Bačík. Podle něj je rozhledna zbytečná i z turistického hlediska, z vrcholu hory je vidět do všech stran i bez ní.
Aktivisté v předchozích dvou letech upozorňovali na porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny. Investor a dodavatel podle nich ignorovali pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdila na vrchol a zpět technika, což dokládali fotografiemi a videozáběry. Podle povolení se měl stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště mělo být na stanovené parcele, což nebylo splněno.
Vloni si aktivisté vymohli zřízení česko-polské pracovní komise, jejímiž členy se stali. Měla dohlížet na výstavbu rozhledny a na možné snížení dopadů stavby. Naposledy se sešla koncem června, další schůzka bude v září. "Nebýt nás, jde to naprosto živelně bez jakýchkoliv opatření a limitů. Investor dostal i několik pokut za porušení pravidel, které jsme doložili," uvedl Bačík. Podle něj už i nedostavěná rozhledna vyvolala vysoký nárůst návštěvnosti, což bude další příspěvek k ničení přírody. Za letošní rok na místo přijde podle jeho odhadu 100 000 lidí.
Ekologičtí aktivisté vloni v otevřeném dopise vyzvali tehdejší ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby se její úřad postavil proti ničení přírody, zastavil poskytování dotací, reagoval na opakované a hrubé porušování podmínek a požadoval po polských kontrolních orgánech prošetření situace. "Naše požadavky na zastavení dotace kvůli porušování pravidel nebyly vyslyšeny. Není k tomu vůle a není k tomu asi ani vhodná doba. Při současné situaci není asi zájem na tom vytvářet mezinárodní spory," řekl Bačík.
Ministerstvo životního prostředí minulý rok požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. Dopis odešel v polovině srpna, komise dodnes nereagovala, informovala ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna má konstrukci tvořenou do 13 metrů železem a betonem s kamenným obložením, vršek je z velké části prosklený. Vysoká je 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásureklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Miroslav Vinkler
18.8.2022 07:42Protože jsem se osobně zúčastnil marného boje proti nesmyslné a škodlivé výstavbě rozhledny na KS a seznámil se s postupem českých i polských úřadů, mohu říct jediné.
Ochrana životního prostředí v podání ČR i PL , potažmo EU má ryze deklaratorní povahu a je doslova ubohá.
Jde o pokrytectví nejhrubšího zrna , kde přednost nad veřejným zájmem na zachování přírodního dědictví dostávají osobní a skupinové zájmy , jejichž cílem je především dosažení zisku.
Ztratil jsem poslední zbytky důvěry v to, že správa věcí veřejných je ve prospěch společnosti.
Naši společnost ovládají zkorumpovaní politici, úplatná byrokracie a paralelní mocenské struktury s nezákonným pozadím.
Jsme nemocnou, doslova nevyléčitelnou společností v hlubokém rozkladu , charakterizované ztrátou základních morálních i etických hodnot.
Odpovědět
Ochrana životního prostředí v podání ČR i PL , potažmo EU má ryze deklaratorní povahu a je doslova ubohá.
Jde o pokrytectví nejhrubšího zrna , kde přednost nad veřejným zájmem na zachování přírodního dědictví dostávají osobní a skupinové zájmy , jejichž cílem je především dosažení zisku.
Ztratil jsem poslední zbytky důvěry v to, že správa věcí veřejných je ve prospěch společnosti.
Naši společnost ovládají zkorumpovaní politici, úplatná byrokracie a paralelní mocenské struktury s nezákonným pozadím.
Jsme nemocnou, doslova nevyléčitelnou společností v hlubokém rozkladu , charakterizované ztrátou základních morálních i etických hodnot.
BM
Břetislav Machaček
18.8.2022 08:07 Reaguje na Miroslav VinklerVystihl jste to přesně a já povím proč. Peníze se staly modlou
č.1 a lež a nenávist zvítězila nad pravdou a láskou. Otázkou je
proč? No protože současný režim je založen na kapitálu a dokonce
získanému jakoukoliv cestou za jakoukoliv cenu. Naivní představy
o lásce a pravdě vzaly za své po odeznění proslovů na Letné, když
se ti všehoschopní vrhli na získání a hromadění majetků. Naivové
věřili na lásku a pravdu a zbyla jim pouze nenávist ke lhářům.
Odpovědět
č.1 a lež a nenávist zvítězila nad pravdou a láskou. Otázkou je
proč? No protože současný režim je založen na kapitálu a dokonce
získanému jakoukoliv cestou za jakoukoliv cenu. Naivní představy
o lásce a pravdě vzaly za své po odeznění proslovů na Letné, když
se ti všehoschopní vrhli na získání a hromadění majetků. Naivové
věřili na lásku a pravdu a zbyla jim pouze nenávist ke lhářům.
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.8.2022 09:29 Reaguje na Miroslav VinklerA to je tak ve všem. Oni ti lobbisti nebydlí v Bruselu omylem. Cílem těch lidi je deklarativní zájem nikoliv relevantních či praktická. Jediné co se v Bruselu líbí je centralizace moci a politických témat od národního státu k euromolochu aby lobbisti a zájmové skupiny bydlici v Bruselu a mají chodníky do jejich kanceláří, mohli lépe manipulovat a ovlivňovat ve jménu své malosti a nabubřelého ega
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
18.8.2022 10:05 Reaguje na Miroslav VinklerHluboce si vážím každého, kdo se vydá do takového nerovného boje.
Děkuju.
Odpovědět
Děkuju.
Kamil Krabice
18.8.2022 09:30‚Poradenské a konzultační služby.‘ Exministr Bursík bude vládě radit v otázkách životního prostředí
Bývalý ministr životního prostředí v Topolánkově vládě Martin Bursík bude opět spolupracovat se Strakovou akademií. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) si ho totiž vybral jako svého poradce pro oblast životního prostředí. Kontrakt, který má server krajskelisty k dispozici, uzavřel Bursík s Úřadem vlády v polovině srpna.
Úřad přitom počítá s tím, že za poradenské služby zaplatí exministrovi souhrnně zhruba 120 tisíc korun. Částka se bude odvíjet od počtu odpracovaných hodin. Hodinová taxa činí 300 korun, náročnost poskytovaných služeb ale nesmí měsíčně překročit více než 80 hodin. Z toho vyplývá, že Bursík získá měsíčně za vykonanou práci nejvýše 24 tisíc korun.
Co ale bude Bursík pro vládu dělat? Smlouva v tomto bodě není příliš konkrétní. Podle ní má poskytovat „komplexní poradenské a konzultační služby v oblasti životního prostředí, a to především v problematice Evropské unie“.
Odpovědět
Bývalý ministr životního prostředí v Topolánkově vládě Martin Bursík bude opět spolupracovat se Strakovou akademií. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) si ho totiž vybral jako svého poradce pro oblast životního prostředí. Kontrakt, který má server krajskelisty k dispozici, uzavřel Bursík s Úřadem vlády v polovině srpna.
Úřad přitom počítá s tím, že za poradenské služby zaplatí exministrovi souhrnně zhruba 120 tisíc korun. Částka se bude odvíjet od počtu odpracovaných hodin. Hodinová taxa činí 300 korun, náročnost poskytovaných služeb ale nesmí měsíčně překročit více než 80 hodin. Z toho vyplývá, že Bursík získá měsíčně za vykonanou práci nejvýše 24 tisíc korun.
Co ale bude Bursík pro vládu dělat? Smlouva v tomto bodě není příliš konkrétní. Podle ní má poskytovat „komplexní poradenské a konzultační služby v oblasti životního prostředí, a to především v problematice Evropské unie“.
kk
karel krasensky
18.8.2022 18:41 Reaguje na Kamil KrabiceZdravím.Ten Bursík patří spíše Bory,Mírov,Valdice.Po kyrilu v lednu 2007 za jeho šefování Žp se nechalo ležet na šumavě 120 000 kubíku kde se veselé namnožil lýkožrout a pak už to jelo.A ten kšeftík co ted má mít je malý tunýlek mezi hochy co spolu mluví.Dobře s námi perou o zem.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
18.8.2022 10:53Aniz bych chtel Polaky nejak chvalit - mam z nich obecne docela strach jako
z agresivniho a prilis sebebedomeho sousewda - zkusme se na to podivat strizlive... Zkusme v myslence ozivit skveleho architekta a respektu zasluhujiciho pana, co by delal - kdyby treba v te polovine 60 let nedostal
zakazku na pozoruhodnou lokalitu vyhoreleho hotelu na Jestedu, ale ze by ta zakazka byla nekam jinam, Treba na Snezku nebo na Kralicky Sneznik.. Mival jsem kdysi doma na chodbe jako ozdobu futuristickeho navrhu nove "boudy" na Snezce, vzesleho -samo0zrejme - z Hubackova atelieru. Nikdy se to nepostavilo, misto toho jsou tam ty dnesni podivne stavby byt umysly
ar3chtekta tech polskych taliru byly nejspis ciste a uslechtile
Odpovědět
z agresivniho a prilis sebebedomeho sousewda - zkusme se na to podivat strizlive... Zkusme v myslence ozivit skveleho architekta a respektu zasluhujiciho pana, co by delal - kdyby treba v te polovine 60 let nedostal
zakazku na pozoruhodnou lokalitu vyhoreleho hotelu na Jestedu, ale ze by ta zakazka byla nekam jinam, Treba na Snezku nebo na Kralicky Sneznik.. Mival jsem kdysi doma na chodbe jako ozdobu futuristickeho navrhu nove "boudy" na Snezce, vzesleho -samo0zrejme - z Hubackova atelieru. Nikdy se to nepostavilo, misto toho jsou tam ty dnesni podivne stavby byt umysly
ar3chtekta tech polskych taliru byly nejspis ciste a uslechtile
MZ
Miloš Zahradník
18.8.2022 10:54 Reaguje na Miloš ZahradníkOprava: Pana Architekta Hubacka. Dostal za to prestizni Perrotovu cenu
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
18.8.2022 11:30 Reaguje na Miloš ZahradníkSněžka i Sněžník mají stejný problém, a to hranici a fakt, že jsme sice byli za část totáče vychováváni v tom, jací jsme proletářsky internacionální soudruzi a soudružky, ale historicky ty vztahy nikdy nebyla žádná hitparáda, a v reálu ani za toho totáče ne.
Pšonci jsou prostě jiní.
V tomto případě je z naší strany na palici jen ta dotace, bo to je kokotina nej stupně. Ty talíře na Sněžce mi upřímně až tak neva ... možná už zvyk ... ale jsou polské, takže z naší strany opět smolík, a u toho Hubáčka nevím, zda byly problémem peníze, nebo i ten fakt, že pokud Poláci trvali na té své stavbě, tak se došlo k závěru, že ta Hubáčkova ... byť věřím, že architektonicky fajn ... už se na ten vršek prostě nevejde, resp že by těch baráků tam bylo už poněkud cu fíl.
Odpovědět
Pšonci jsou prostě jiní.
V tomto případě je z naší strany na palici jen ta dotace, bo to je kokotina nej stupně. Ty talíře na Sněžce mi upřímně až tak neva ... možná už zvyk ... ale jsou polské, takže z naší strany opět smolík, a u toho Hubáčka nevím, zda byly problémem peníze, nebo i ten fakt, že pokud Poláci trvali na té své stavbě, tak se došlo k závěru, že ta Hubáčkova ... byť věřím, že architektonicky fajn ... už se na ten vršek prostě nevejde, resp že by těch baráků tam bylo už poněkud cu fíl.
SS
Stanislav Svoboda
18.8.2022 16:35 Reaguje na Miloš ZahradníkKdyž už chcete prezentovat svůj názor tak:
1. Používejte už konečně jednou českou klávesnici. To že ji nepoužíváte vás ještě nečiní světovým.
2. Přečtěte si prosím před zveřejněním vašeho příspěvku co jste vlastně s X chybami napsal.
3. Uvědomte si prosím, že Králický Sněžník není Ještěd a že je chráněn v nejvyšším stupni ochrany přírody České republiky jako Národní přírodní rezervace. Tam nemá žádná stavba že zákona č. 114/ 92 Sb. co dělat. To že to Poláci mají jinak na věci nic nemění. A že ta zhovadilost prošla až do dokončení za tichého mlčení Správy CHKO Jeseníky a MŽP ČR plus za výrazných dotací z Evropské unie s přičiněním Ministerstva pro místní rozvoj ČR je na pozvracení.
4. Ještěd nedosahuje ani zdaleka takových přírodních hodnot jako Králický Sněžník. Ještěd má statut nejnižší možné formy ochrany přírody a to pouze jako "Přírodní park Ještěd" s jediným MZCHÚ - "Ještědské terasy".
5. Je proto bezpředmětné srovnávat přírodně téměř bezvýznamný vrchol Ještědu s bezesporu velmi hodnotnou architektonickou stavbou vysílače pana Hubáčka s jedním z nejcennějších alpinských bezlesí v rámci střední Evropy na Králickém Sněžníku.
Děkuji za pochopení.
Odpovědět
1. Používejte už konečně jednou českou klávesnici. To že ji nepoužíváte vás ještě nečiní světovým.
2. Přečtěte si prosím před zveřejněním vašeho příspěvku co jste vlastně s X chybami napsal.
3. Uvědomte si prosím, že Králický Sněžník není Ještěd a že je chráněn v nejvyšším stupni ochrany přírody České republiky jako Národní přírodní rezervace. Tam nemá žádná stavba že zákona č. 114/ 92 Sb. co dělat. To že to Poláci mají jinak na věci nic nemění. A že ta zhovadilost prošla až do dokončení za tichého mlčení Správy CHKO Jeseníky a MŽP ČR plus za výrazných dotací z Evropské unie s přičiněním Ministerstva pro místní rozvoj ČR je na pozvracení.
4. Ještěd nedosahuje ani zdaleka takových přírodních hodnot jako Králický Sněžník. Ještěd má statut nejnižší možné formy ochrany přírody a to pouze jako "Přírodní park Ještěd" s jediným MZCHÚ - "Ještědské terasy".
5. Je proto bezpředmětné srovnávat přírodně téměř bezvýznamný vrchol Ještědu s bezesporu velmi hodnotnou architektonickou stavbou vysílače pana Hubáčka s jedním z nejcennějších alpinských bezlesí v rámci střední Evropy na Králickém Sněžníku.
Děkuji za pochopení.
AP
Alois Páter
18.8.2022 11:31Ano naprosto chápu beznaděj ekologů a všech milovníků přírody.Situaci v údolí Dolní Moravy a okolo KS sleduji již asi 40 let a dospěl jsem ke stejnému názoru jako p. Vinkler. Pseudoargumentů o pomoci zanedbanému regionu a zaměstnávání místních lidí, o nutnosti čerpat dotace (když už je Brusel ochotný je dát), o tom, že se to vše vyřeší tak citlivě, že se to přírody vlastně vůbec nedotkne, atd.atd. jsem za tu dobu četl a slyšel spousty. Realita je taková, že pokud někdo, kdo disponuje přiměřeným kapitálem, zavětří zisk, otázky životního prostředí, potažmo přírody jako celku ho nezajímají a dříve nebo později svůj záměr prosadí i přes relevantní námitky a leckdy i za hranou zákona. Případné pokuty zahrne do rozpočtu a věc je vyřízena. Tahle pokřivená metodika pro podnikání v turistickém a rekreačním ruchu se samozřejmě netýká jenom DM a KS, ale uplatňuje se po celé ČR. Nevím jak je to v jiných "kapitalistických" státech, ale u nás je toto dotaženo do dokonalosti.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
18.8.2022 11:32"Ministerstvo životního prostředí minulý rok požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. Dopis odešel v polovině srpna, komise dodnes nereagovala, informovala ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva."
... EU v akci:-))). Buzerovat kvůli pitchovinám by jim šlo. Ale to je tak všechno. Ale beru, že těch 60 000+ úředníků prostě nestíhá ...
Odpovědět
... EU v akci:-))). Buzerovat kvůli pitchovinám by jim šlo. Ale to je tak všechno. Ale beru, že těch 60 000+ úředníků prostě nestíhá ...
MZ
Miloš Zahradník
18.8.2022 17:33Za preklepy se omlouvam, ceskou klavesnici ja ale zacnu pouzivat systematicteji asi az ve svém druhém životě... prvnich 10 let meho pouzivani klavesnice pocitace bylo plne bezhackovych a z profesnich duvodu (matematika) to bylo vetsinou anglicky. Psat matematicky text s ceskou klavesnici je pro mne opruz i dnes. Hebrejstina se dle mych neuplnych informaci pise bez samohlasek - a jaky je to vyspely narod a civilizace
Ale k jadru veci. Zda je Kralicky Sneznik "hodnotnejsi" nez Jested to je otazka. Geologicky urcite ne, botanicky snad ano... Drazdi mne, kdyz se
pise o supercenne vegetaci Snezky pricemz na internetu ani nenajdete kvalitni fotografie tech udajne unikatnich pampelisek a rozrazilu. Jsou to tak nenapadne rostlinky ze si jich 99.9% navstevniku Snezky nevsimne. Takze by se ochranci meli snazit uspesneji presvedcit nas laiky, cim jsou ty bylinky tak zajimave a zda pripadnych dalsich 100 m^2 seslapaneho povrchu (meli by to tam cele kvalitne vydlazdit - pokud mozno mistnim kamenem kdyz ne svorem tak aspon krkonossko jizerskou zulou dle meho nazoru) nasi nejvyssi hory by byla takova tragedie ci ne :) Endemitu a reliktu je na svete spousta. Casty argument ekologu ochranaru vuci "zneuzivani Krkonos pro lyzarsky sport zni: "Krkonose jsou prilis male na staveni nejakych velkych sjezdovek navic v supercennych zonach atd. - jedte do Alp! ty jsou na tohle dostatecne velke" -nedal by se pouzit i smerem k botanikum? "Jedte do Alp, na Balkan, na Kavkaz nebo na Borneo, tam je tohle vsechno tisickrat zajimavejsi"?
Nedelam dablova advokata, pouze si myslim, ze by se ochranci meli snazit byt presvedcivejsi a zajimavejsi v obhajobe toho, co chrani. Kdyz pak take ctu o tom, jak blahodarne jsou pozary pro rozvoj pozoruhodne "prirozene" vegetace nebo treba tanky na tankodromech pro rozvoj rostlinstva ci motylu vazaneho/nych na tyhle rozrusene povrchy - proc tolik slz nad nakladaky rozjezdenou castou na Kralicak? Vzdyt zase zaroste - a to mnohem driv, nez se obnovi les zniceny kurovcem ci ohnem v nejmenovanych narodnich parcich ;) Pana Hubacka jsem ctil (byl to pritel mych rodicu) a jeho nazor by mne fakt zajimal. (Snezku uz nenavrhoval on, ale bud Masak nebo nekdo dalsi z jeho atelieru.) Zda stavet - nebo ne - na vyznacnych kopcich nejake stavby je slozita otazka, ja bych ji polozil i pro ten Jested. Jeste k nazoru, ze na Kralicaku je vyhled na vsechny strany i bez rozhledny - ano ale z rozhledny je ten pohled lepsi. Unikatnost tvaru Snezky by take byla daleko lepe videt z ptaciho pohledu, rekneme aspon 30 m vysoko :)
Odpovědět
Ale k jadru veci. Zda je Kralicky Sneznik "hodnotnejsi" nez Jested to je otazka. Geologicky urcite ne, botanicky snad ano... Drazdi mne, kdyz se
pise o supercenne vegetaci Snezky pricemz na internetu ani nenajdete kvalitni fotografie tech udajne unikatnich pampelisek a rozrazilu. Jsou to tak nenapadne rostlinky ze si jich 99.9% navstevniku Snezky nevsimne. Takze by se ochranci meli snazit uspesneji presvedcit nas laiky, cim jsou ty bylinky tak zajimave a zda pripadnych dalsich 100 m^2 seslapaneho povrchu (meli by to tam cele kvalitne vydlazdit - pokud mozno mistnim kamenem kdyz ne svorem tak aspon krkonossko jizerskou zulou dle meho nazoru) nasi nejvyssi hory by byla takova tragedie ci ne :) Endemitu a reliktu je na svete spousta. Casty argument ekologu ochranaru vuci "zneuzivani Krkonos pro lyzarsky sport zni: "Krkonose jsou prilis male na staveni nejakych velkych sjezdovek navic v supercennych zonach atd. - jedte do Alp! ty jsou na tohle dostatecne velke" -nedal by se pouzit i smerem k botanikum? "Jedte do Alp, na Balkan, na Kavkaz nebo na Borneo, tam je tohle vsechno tisickrat zajimavejsi"?
Nedelam dablova advokata, pouze si myslim, ze by se ochranci meli snazit byt presvedcivejsi a zajimavejsi v obhajobe toho, co chrani. Kdyz pak take ctu o tom, jak blahodarne jsou pozary pro rozvoj pozoruhodne "prirozene" vegetace nebo treba tanky na tankodromech pro rozvoj rostlinstva ci motylu vazaneho/nych na tyhle rozrusene povrchy - proc tolik slz nad nakladaky rozjezdenou castou na Kralicak? Vzdyt zase zaroste - a to mnohem driv, nez se obnovi les zniceny kurovcem ci ohnem v nejmenovanych narodnich parcich ;) Pana Hubacka jsem ctil (byl to pritel mych rodicu) a jeho nazor by mne fakt zajimal. (Snezku uz nenavrhoval on, ale bud Masak nebo nekdo dalsi z jeho atelieru.) Zda stavet - nebo ne - na vyznacnych kopcich nejake stavby je slozita otazka, ja bych ji polozil i pro ten Jested. Jeste k nazoru, ze na Kralicaku je vyhled na vsechny strany i bez rozhledny - ano ale z rozhledny je ten pohled lepsi. Unikatnost tvaru Snezky by take byla daleko lepe videt z ptaciho pohledu, rekneme aspon 30 m vysoko :)
MZ
Miloš Zahradník
18.8.2022 17:47 Reaguje na Miloš ZahradníkTo je replika na prispevek Stanislava Svobody
Mimochodem, prijde mi z letmeho pohledu ze vzhled te novostavby docela evokuje tvar te davne nemecke stavby. To mi prijde jako mozna nejdulezitejsi otazka, zhodnotila se ta lokalita esteticky nebo ne?
Vsichni resi jen tu otazku udajne supercenne udajne znicene vegetace
apod. Kdybych byl mistnim patriotem zvyklym na to, ze na te hore jsem vetsinou sam - taky by mne ten nastavajici lunapark stval ale
to uz jsme u takove cimrmanovske otazky. Postavil hospodu a pak se divil, ze mu tam chodi lidi.
Jinak ale ja z Polaku mam opravdu strach, je jich moc a hor maji pritom malo a neumeji se v nich chovat. Pozoruji to treba v Jizerkach a Krkonosich. Vzpominka napr. z lonskeho konce zimy, jak jsem na Violiku vedle Sneznych jam videl skupinu polskych trampu opakajicich si uzenky mezi temi skalnimi bloky. Odkud si tam nahoru do 1470 m n m prinesli drivi ani nevim
Odpovědět
Mimochodem, prijde mi z letmeho pohledu ze vzhled te novostavby docela evokuje tvar te davne nemecke stavby. To mi prijde jako mozna nejdulezitejsi otazka, zhodnotila se ta lokalita esteticky nebo ne?
Vsichni resi jen tu otazku udajne supercenne udajne znicene vegetace
apod. Kdybych byl mistnim patriotem zvyklym na to, ze na te hore jsem vetsinou sam - taky by mne ten nastavajici lunapark stval ale
to uz jsme u takove cimrmanovske otazky. Postavil hospodu a pak se divil, ze mu tam chodi lidi.
Jinak ale ja z Polaku mam opravdu strach, je jich moc a hor maji pritom malo a neumeji se v nich chovat. Pozoruji to treba v Jizerkach a Krkonosich. Vzpominka napr. z lonskeho konce zimy, jak jsem na Violiku vedle Sneznych jam videl skupinu polskych trampu opakajicich si uzenky mezi temi skalnimi bloky. Odkud si tam nahoru do 1470 m n m prinesli drivi ani nevim
SS
Stanislav Svoboda
18.8.2022 18:23 Reaguje na Miloš ZahradníkVaše osobní dojmy a subjektivní názory na to, co je a není z přírodovědného hlediska cenné na Ještědu, Sněžce a Králickém Sněžníku jsou irelevantní.
Hodnocení ochrany daného území ve vztahu k výskytu vzácných geomorfologických, rostlinných a živočišnýcha dalších jevů je výhradně předmětem hodnocení odborníků, kteří na základě podrobných výzkumů dávají podnět státní správě k vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území (MZCHÚ). A jestliže byl vrchol Králického Sněžníku a jeho blízké okolí v minulosti vyhlášen na základě hodnocení mnoha odborníků z mnoha profesí územím s nejvyšším stupněm ochrany v ČR jako Národní přírodní rezervace, tak není o čem diskutovat.
To, že to Správa CHKO Jeseníky, MŽP ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ruku v ruce s orgány Evropské unie a polskými státními orgány a lobbisty nerespektuje je vskutku k zblití.
Akademické diskuze jak by slušely objekty pana architekta Hubáčka Králickému Sněžníku nebo Sněžce zde nejsou na místě.
Odpovědět
Hodnocení ochrany daného území ve vztahu k výskytu vzácných geomorfologických, rostlinných a živočišnýcha dalších jevů je výhradně předmětem hodnocení odborníků, kteří na základě podrobných výzkumů dávají podnět státní správě k vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území (MZCHÚ). A jestliže byl vrchol Králického Sněžníku a jeho blízké okolí v minulosti vyhlášen na základě hodnocení mnoha odborníků z mnoha profesí územím s nejvyšším stupněm ochrany v ČR jako Národní přírodní rezervace, tak není o čem diskutovat.
To, že to Správa CHKO Jeseníky, MŽP ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ruku v ruce s orgány Evropské unie a polskými státními orgány a lobbisty nerespektuje je vskutku k zblití.
Akademické diskuze jak by slušely objekty pana architekta Hubáčka Králickému Sněžníku nebo Sněžce zde nejsou na místě.
MZ
Miloš Zahradník
18.8.2022 19:53 Reaguje na Stanislav SvobodaPokud plati, ze "Hodnocení ochrany daného území ve vztahu k výskytu vzácných geomorfologických, rostlinných a živočišnýcha dalších jevů je výhradně předmětem hodnocení odborníků, kteří na základě podrobných výzkumů dávají podnět státní správě k vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území (MZCHÚ)" - tak na na co si vlastne stezujete a na co dle Vas existuje na ekolistu rubrika "diskuse". Mimochodem, ja si nestezuji - ja pouze kladu zvedave otazky a upozornuji na nesrovnalosti ci naopak na "nepohodlne" analogie. Vy byste otazky nejradeji zakazal - neumite na ne odpovedet jinak nez "tohle je zalezitost prislusnych odborniku a Vy se do toho neplette". Je li ale cinnost prislusnych statnich organu "k zbliti" a pritom to jsou prave ony, ktere ze zakona na zaklade hodnoceni odborniku vyhlasuji napriklad ta uzemi s nejvyssim stupnem ochrany a o jejich rozhodnuti nema "plebs" pravo jakkoliv diskutovat, co vlastne navrhujete? Pokud zijeme v demokratickem systemu tedy
No a otazku, zda ta nova vez je kvalitni stavba z architektonickeho i praktickeho hlediska, ja osobne povazuji
(pritom na tu otazku neodpovidam, pouze ji kladu) za mnohem dulezitejsi, nez to zda nejakeho druhu jestrabniku
(prosim doplnit jakeho pod/druhu a k tomu vystizny obrazek) bude primo na tom kopci o nekolik procent mene (nebo treba i vice, jde li o rostlinky ktere preferuji pudu s neprilis huste narostlou stavajici vegetaci)
Za positivni odpoved bych povazoval treba strucne srovnani
"nejcennejsich" botanickyh druhu hrebenu Krkonos, Jeseniku a Kralicaku a vysvetleni, jak presne je ohrozuje treba tahle nova stavba ci to slapani turistu na vrcholu Snezky (nejak jsem si nevsiml, ze by i ti vandalsti Polaci lezli treba dolu ze Snezky do Obriho dolu strzemi mezi skalami) jejich existenci na danem miste.
Konkretne - vezmeme ten slavny rozrazil a pampelisku. Cim jsou tak unikatni jake je jejich rozsireni (nebo rozsireni velmi podobnych druhu - ci nizsich taxonu) v Alpach, Karpatech a ve Skandinavii ci na Sibiri
Odpovědět
No a otazku, zda ta nova vez je kvalitni stavba z architektonickeho i praktickeho hlediska, ja osobne povazuji
(pritom na tu otazku neodpovidam, pouze ji kladu) za mnohem dulezitejsi, nez to zda nejakeho druhu jestrabniku
(prosim doplnit jakeho pod/druhu a k tomu vystizny obrazek) bude primo na tom kopci o nekolik procent mene (nebo treba i vice, jde li o rostlinky ktere preferuji pudu s neprilis huste narostlou stavajici vegetaci)
Za positivni odpoved bych povazoval treba strucne srovnani
"nejcennejsich" botanickyh druhu hrebenu Krkonos, Jeseniku a Kralicaku a vysvetleni, jak presne je ohrozuje treba tahle nova stavba ci to slapani turistu na vrcholu Snezky (nejak jsem si nevsiml, ze by i ti vandalsti Polaci lezli treba dolu ze Snezky do Obriho dolu strzemi mezi skalami) jejich existenci na danem miste.
Konkretne - vezmeme ten slavny rozrazil a pampelisku. Cim jsou tak unikatni jake je jejich rozsireni (nebo rozsireni velmi podobnych druhu - ci nizsich taxonu) v Alpach, Karpatech a ve Skandinavii ci na Sibiri
SS
Stanislav Svoboda
18.8.2022 20:20 Reaguje na Miloš ZahradníkPlete páté přes deváté. Tady je řeč o zbytečné rozhledně na polské straně Králického Sněžníku, která se přímo dotýká Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. A vy do toho urputně vsouváte vaše osobní dojmy a názory tu na Ještěd, tu na Sněžku, tu na pana architekta Hubáčka, tu na oprávněnost ochrany přírody na Králickém Sněžníku. Nezlobte se, ale vaše komentáře mi připomínají akutní slovní průjmem. S vámi nemá smysl vést další debatu.
Aneb za peníze z dotací EU a tichého souhlasu všech orgánů státní správy si společně s Poláky zkurvíme i poslední zbytky horské divočiny nadto chráněné nejvyšším stupněm ochrany přírody formou Národní přírodní rezervace. Sbohem.
Odpovědět
Aneb za peníze z dotací EU a tichého souhlasu všech orgánů státní správy si společně s Poláky zkurvíme i poslední zbytky horské divočiny nadto chráněné nejvyšším stupněm ochrany přírody formou Národní přírodní rezervace. Sbohem.
MZ
Miloš Zahradník
18.8.2022 20:26 Reaguje na Stanislav SvobodaPoslednim zbytkem horske divociny minite tu rozvalinu stare rozhledny? Otazka "zda a jak stavet na vrcholech vyznacnych hor a kopcu" (jako Hubacek? nebo jinak?) nepochybne s Kralickym Sneznikem souvisi. A ze ta otazka se v podobnem kontextu tyka i Snezky a Jestedu (i kdyz ten vy neopravnene podcenujete) je tez nepochybne.
Mimochodem, kolik metru ctverecnich uzemi te novostavby patri do narodni prirodni rezervace Kralicky Sneznik?
Ze mi vecne odpovite na otazku ohledne treba botanickych zajimavosti prislusnych uzemi, ani
moc neocekavam
Odpovědět
Mimochodem, kolik metru ctverecnich uzemi te novostavby patri do narodni prirodni rezervace Kralicky Sneznik?
Ze mi vecne odpovite na otazku ohledne treba botanickych zajimavosti prislusnych uzemi, ani
moc neocekavam
SS
Stanislav Svoboda
18.8.2022 20:38 Reaguje na Miloš ZahradníkVy se asi rád posloucháte a ještě radši čtěte, že?
Už mě ta jalová a nekonečná debata s vámi nebaví.
Co si tak něco před spaním o Králickém Sněžníku vygoolit?
Dobrou noc.... :-)
Odpovědět
Už mě ta jalová a nekonečná debata s vámi nebaví.
Co si tak něco před spaním o Králickém Sněžníku vygoolit?
Dobrou noc.... :-)
MZ
Miloš Zahradník
18.8.2022 21:48 Reaguje na Stanislav SvobodaGooglit latinske nazvy rostlinek co tam rostou (vcetne tech uplne banalnich) plus neustale opakovani prazdnych frazi onejprisneji chranenych "nejcennejsich geobiocenozach" mne nebavi. Proste mi otazka o porovnani "hodnoty" vrcholu Kralickeho Snezniku a Snezky a Pradedu a Keprniku atd. prijde relevantni, at uz je formalni statut ochrany prirody na tech kopcuch jakykoliv. Kopce zustavaji, uredni cedule s oznacenim MZCHU ci dokonce NP (tyhle cedule jsou i u pozarist a lesnich oblasti totalne znicenych kurovcem apod.) jsou kategorii, ktera mne tolik nezajima. Jste schopen napsat neco nebanalniho treba o botanice toho postizeneho uzemi?
Odpovědět
ZH
Zbyněk Hoták
18.8.2022 23:08 Reaguje na Miloš ZahradníkSleduji tuto diskuzi a zkusím vám odpovědět.
1. Má vyšší cenu jestřábník nebo modernistická stavba? Samozřejmě záleží na vašem hodnotovém žebříčku, argumentovat stářím druhu, endemičností má význam pro člověka, který přírodě alespoň trochu rozumí. Je možné argumentovat nějakou základní úctou k věcem, které lidé nevytvořili, ale to je také pro technicistně ziskuchtivé individua zbytečné. Řekl bych to takhle, má smysl investovat do oprav kulturních památek, nestačil by nám jeden Karlův most, Hradčany a Karlštejn? Vždyť jinde mají hezčí a starší památky. To jen pro srovnání endemity ČR a Bornea.
2. Propagace ohrožených druhů a endemitů. Jejich ochránci proti různým prosazovatelům podobných staveb potáhnou vždy za kratší provaz, neboť většina těchto atrakcí je postavena na jednoduchých a základních potřebách často velmi jednoduchého člověka (zábava, adrenalin, potřeba se pochlubit čímkoliv), tady mávání obrázky jestřábníků, rozrazilů či vysokohorského hmyzu a vysvětlování, jak jsou jedineční, najde oporu velmi těžko.
3. Argument - co může udělat prostorově omezená stavba - už tu zazněl mnohokrát. Jde samozřejmě o ty, kdo tam přijdou. Pokud na na kytku šlápne někdo jednou za sezónu, asi jí to tak neublíží. Proto mohlo i na Sněžce přežít dodnes tolik jedinečných rostlin. Jenže při overturismu jsou desítky "slonů" denně. Nehledě na to, že mezi tisíci návštěvníky jsou i (s prominutím) debilové, kteří si myslí, že v přírodě si mohou dělat co chtějí a jejich škodlivost se v těchto počtech kumuluje. Naučné tabule o nutnosti ochrany nějakých druhů nečtou.
Odpovědět
1. Má vyšší cenu jestřábník nebo modernistická stavba? Samozřejmě záleží na vašem hodnotovém žebříčku, argumentovat stářím druhu, endemičností má význam pro člověka, který přírodě alespoň trochu rozumí. Je možné argumentovat nějakou základní úctou k věcem, které lidé nevytvořili, ale to je také pro technicistně ziskuchtivé individua zbytečné. Řekl bych to takhle, má smysl investovat do oprav kulturních památek, nestačil by nám jeden Karlův most, Hradčany a Karlštejn? Vždyť jinde mají hezčí a starší památky. To jen pro srovnání endemity ČR a Bornea.
2. Propagace ohrožených druhů a endemitů. Jejich ochránci proti různým prosazovatelům podobných staveb potáhnou vždy za kratší provaz, neboť většina těchto atrakcí je postavena na jednoduchých a základních potřebách často velmi jednoduchého člověka (zábava, adrenalin, potřeba se pochlubit čímkoliv), tady mávání obrázky jestřábníků, rozrazilů či vysokohorského hmyzu a vysvětlování, jak jsou jedineční, najde oporu velmi těžko.
3. Argument - co může udělat prostorově omezená stavba - už tu zazněl mnohokrát. Jde samozřejmě o ty, kdo tam přijdou. Pokud na na kytku šlápne někdo jednou za sezónu, asi jí to tak neublíží. Proto mohlo i na Sněžce přežít dodnes tolik jedinečných rostlin. Jenže při overturismu jsou desítky "slonů" denně. Nehledě na to, že mezi tisíci návštěvníky jsou i (s prominutím) debilové, kteří si myslí, že v přírodě si mohou dělat co chtějí a jejich škodlivost se v těchto počtech kumuluje. Naučné tabule o nutnosti ochrany nějakých druhů nečtou.
MZ
Miloš Zahradník
19.8.2022 00:21 Reaguje na Zbyněk HotákPodivejte - ja taky muzu tesknit, ze uz nikdy neuvidim opusteny Karluv most po ranu jen s nekolika domorodci, bez otravnych cizincu - nebo prazdny Staromak k veceru. Co s tim mam ale delat?
Kdyby se nejaka galerie chlubila, jako svymi nevzacnejsimi kusy, artefakty ktere v ni a) nejsou pro verejnost k videni a dokonce b) ani nemaji poradnou fotku v katalogu (jsou k dispozici pouze latinska jmena tech obrazu ci soch) - co bych si o spravci takove galerie pomyslel... To, ze nemuzeme Polakum kecat do toho, co si oni delaji na svem uzemi - a obracene - je taky obecne asi spis dobre, nez spatne. Sdeli mi nekdo aspon zda ta unikatni pampeliska a rozrazil rostou taky vedle na Studnicni a Lucni hore (kam nikdo krome "vedcu z krnapu" nesmi)? No a pri veskere ucte k endemitum a reliktum (a zase, sdeli mi nekdo gramotnym zpusobem, jake protejsky maji treba ta mistni vzacna pampeliska, rozrazil a ruzne taxony jestrabniku v jinych horach?) si myslim, ze to jak vypadaji stavby a celkova infrastruktura (zda tam napr. maji uhledne ploty, kamennou dlazbu misto zdupane hliny nebo provizorni ohrady jako pro dobytek) na vrcholech takto vyznamnych hor mi prijde nemene dulezite, jako ty endemity. O kterych se jako laik domnivam, ze rostou hlavne ve strmych "kuloarech" smerem do Obriho dolu kam turiste nesmi a nechodi vubec. (Mozna
kdyby tam na kopci napr. nekdo konal houfne svoji potrebu mohlo by to nepriznive ovlivnit chemismus tech pud pod vrcholem.) Nevim jak je to s ptactvem, kulik hnedy odtamtud - i z Lucni hory - zmizel jiz pred 70 lety a niceni hnizd jde spis na ucet divokych prasat (nebo tedy v tehle polohach spis premnozenych jelenu) nez nejakych neukaznenych turistu.
Teskneni nad rozebiranim polygonalnich pud - na Lucni hore jsou daleko dokonaleji vyvinute zatimco pobliz vrcholu Snezky jsou po dvouset lete intensivni exploataci toho vrcholu, staveni cest atd. asi uz neprilis zachovale. Na Snezniku jsem byl kdysi davno v zime ale na dalku tipuju, ze polygonalni pudy tam nejsou nic moc a vedle v Hrubem jeseniku jsou urcite na mnohych i nenavstevovanych mistech mnohem lepe vyvinuty
No a co ja nadelam s nejakymi stezkami ve stromech nebo i lanovkami? Ostatne Sumava znicena kurovcem a Hrensko spalen pozarem mi prijde jako neskonale vetsi problem nez seslapany vrchol popularniho kopce. (Z Cech vypada ten KS odlehle ale z Polska nikoliv.
Placi maji hor malo, prtecpane Krkonose i Tatry takze ocekavat, ze KS zustane navzdy oazou ticha je zcela nerealisticke
Odpovědět
Kdyby se nejaka galerie chlubila, jako svymi nevzacnejsimi kusy, artefakty ktere v ni a) nejsou pro verejnost k videni a dokonce b) ani nemaji poradnou fotku v katalogu (jsou k dispozici pouze latinska jmena tech obrazu ci soch) - co bych si o spravci takove galerie pomyslel... To, ze nemuzeme Polakum kecat do toho, co si oni delaji na svem uzemi - a obracene - je taky obecne asi spis dobre, nez spatne. Sdeli mi nekdo aspon zda ta unikatni pampeliska a rozrazil rostou taky vedle na Studnicni a Lucni hore (kam nikdo krome "vedcu z krnapu" nesmi)? No a pri veskere ucte k endemitum a reliktum (a zase, sdeli mi nekdo gramotnym zpusobem, jake protejsky maji treba ta mistni vzacna pampeliska, rozrazil a ruzne taxony jestrabniku v jinych horach?) si myslim, ze to jak vypadaji stavby a celkova infrastruktura (zda tam napr. maji uhledne ploty, kamennou dlazbu misto zdupane hliny nebo provizorni ohrady jako pro dobytek) na vrcholech takto vyznamnych hor mi prijde nemene dulezite, jako ty endemity. O kterych se jako laik domnivam, ze rostou hlavne ve strmych "kuloarech" smerem do Obriho dolu kam turiste nesmi a nechodi vubec. (Mozna
kdyby tam na kopci napr. nekdo konal houfne svoji potrebu mohlo by to nepriznive ovlivnit chemismus tech pud pod vrcholem.) Nevim jak je to s ptactvem, kulik hnedy odtamtud - i z Lucni hory - zmizel jiz pred 70 lety a niceni hnizd jde spis na ucet divokych prasat (nebo tedy v tehle polohach spis premnozenych jelenu) nez nejakych neukaznenych turistu.
Teskneni nad rozebiranim polygonalnich pud - na Lucni hore jsou daleko dokonaleji vyvinute zatimco pobliz vrcholu Snezky jsou po dvouset lete intensivni exploataci toho vrcholu, staveni cest atd. asi uz neprilis zachovale. Na Snezniku jsem byl kdysi davno v zime ale na dalku tipuju, ze polygonalni pudy tam nejsou nic moc a vedle v Hrubem jeseniku jsou urcite na mnohych i nenavstevovanych mistech mnohem lepe vyvinuty
No a co ja nadelam s nejakymi stezkami ve stromech nebo i lanovkami? Ostatne Sumava znicena kurovcem a Hrensko spalen pozarem mi prijde jako neskonale vetsi problem nez seslapany vrchol popularniho kopce. (Z Cech vypada ten KS odlehle ale z Polska nikoliv.
Placi maji hor malo, prtecpane Krkonose i Tatry takze ocekavat, ze KS zustane navzdy oazou ticha je zcela nerealisticke
RP
Radim Polášek
18.8.2022 18:50Stavba na Králickém Sněžníku už přece předtím byla, ta původní rozhledna. Takže není pravda, jak je psáno v článku, že tam předtím žádná stavby nebyla. A i když byla ta původní rozhledna dlouhé roky stržená, zůstaly tam po ní trosky, které turistům jednoznačně ukazovaly, že tam předtím nějaká stavba byla.
Byl jsem na Králickém Sněžníku v době, kdy tam lidi ještě nechodili Trocha lidí, tak 20 bylo na Sněžníku a na stezce z údolí Dolní Moravy a u pramene Moravy, jink bylo všude krásné liduprázdno. Jestli tam m přijít 100 tisíc lidí za rok, musí to tam být Václavák a nevidím žádný smysl se tam znova přijít podívat. Společně s Rezortem Dolní moravy se mně to jeví jako s velkou pravděpodobností pro skutečné pravověrné turisty jako spíš zničený kraj, navíc kvůli rýžování financí z turistů "okořeněný" vysokohorskou himalájskou přirážkou na všechny možné služby, které tam jsou. Neboli pro skuečného turistu spíš mrtvá oblast. Jenom se tam projít skrz a zmizet a už se tam neobjevit.
Odpovědět
Byl jsem na Králickém Sněžníku v době, kdy tam lidi ještě nechodili Trocha lidí, tak 20 bylo na Sněžníku a na stezce z údolí Dolní Moravy a u pramene Moravy, jink bylo všude krásné liduprázdno. Jestli tam m přijít 100 tisíc lidí za rok, musí to tam být Václavák a nevidím žádný smysl se tam znova přijít podívat. Společně s Rezortem Dolní moravy se mně to jeví jako s velkou pravděpodobností pro skutečné pravověrné turisty jako spíš zničený kraj, navíc kvůli rýžování financí z turistů "okořeněný" vysokohorskou himalájskou přirážkou na všechny možné služby, které tam jsou. Neboli pro skuečného turistu spíš mrtvá oblast. Jenom se tam projít skrz a zmizet a už se tam neobjevit.
Miroslav Vinkler
18.8.2022 20:35 Reaguje na Radim PolášekPřesně jste popsal i mé pocity. Na ten zdevastovaný a lidskou hamižností zničený vrch hory i jeho dolnomoravský Disneyland mě už nikdo nedostane.
Nechám si krásné vzpomínky na ten pravý Kraličák ještě před deseti lety.
A jak někdo z politiků otevře hubu o ochraně přírody a bude poblíž, tak mu skutečně dám do držky.
Odpovědět
Nechám si krásné vzpomínky na ten pravý Kraličák ještě před deseti lety.
A jak někdo z politiků otevře hubu o ochraně přírody a bude poblíž, tak mu skutečně dám do držky.
ZH
Zbyněk Hoták
18.8.2022 23:13 Reaguje na Miroslav VinklerPlně s vámi souhlasím. Jsem rád, že jsem Sněžník viděl ještě nepoznamenaný tvrdou turistikou, a nyní se hodně rozvažuji, jestli se tam ještě podívat. Asi se zařadí mezi taková místa, jako je Praděd nebo Bílá Opava, kam se mi v posledních letech už vůbec nechce, neboť vzhledem k mému povolání se tam mohu podívat jen o víkendech nebo v létě a davy "musímtambýtturistů" mě odpuzují.
Odpovědět
radim buffalo tobias
19.8.2022 15:21ono je mnoho zbytečností i na horách v Česku. třeba ten visutý most co chtějí za vstup prý 100.- aby si pak nějaký pomatence mohl plivnout dolů !!! a také ty stezky v korunách stromů !!! k čemu ty zbytečnosti, jsou krom tahání peněz z přiblblých turistů ???
Odpovědět