EU uvažuje o výrazném růstu větrných elektráren na moři
10.11.2020 00:45 | BRUSEL
(ČTK)
"Větrná energie z elektráren na moři je levná, ale vyžaduje obrovské počáteční investice," uvedl generální ředitel průmyslové skupiny WindEurope Giles Dickson.
reklama
EU se v současnosti na celosvětové kapacitě větrných elektráren na moři podílí 42 procenty. Podle návrhu by se měla unie zaměřit na to, aby do roku 2030 stoupla kapacita větrných elektráren na moři na 60 gigawattů (GW) a do roku 2050 až na 300 GW. Nyní činí 12 GW.
Technologie větrných elektráren podle prohlášení nyní umožňuje vyrábět čistou energii za nižší cenu než v případě jakýchkoliv fosilních paliv. Strategie má být zveřejněná 18. listopadu, návrh se ale ještě může změnit, připomíná Reuters.
Návrh také zahrnuje plán, aby se kapacita výroby elektřiny za využití vln a přílivu do roku 2050 zvýšila na 60 GW. Podle EK navýšení kapacity jak větrných elektráren, tak přílivových elektráren znamená pro toto odvětví masivní změnu za necelých 30 let a takovou rychlost změny, která v minulosti neměla obdobu u žádné jiné energetické technologie.
Kromě vysokých investic si to vyžádá také úpravu současných politik jednotlivých zemí. Ta nyní počítá s tím, že kapacita větrných elektráren na moři do roku 2050 stoupne jen na 90 GW.
"Větrná energie z elektráren na moři je levná, ale vyžaduje obrovské počáteční investice," uvedl generální ředitel průmyslové skupiny WindEurope Giles Dickson. Upozornil také, že je potřeba zajistit, aby projekty měly stabilní příjem.
Návrh EU počítá se zárukami nebo dohodami o nákupu elektřiny, které by mohly tuto stabilitu zajistit. Nové projekty by také mohl podpořit koronavirový fond pro oživení ekonomik EU, který má mít k dispozici 750 miliard eur.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Čína vyjádřila znepokojení nad diskriminací svých firem ze strany EU
EU zahájila vyšetřování čínských dodavatelů turbín pro větrné parky
Firma chce rozšířit větrný park u Hrádku nad Nisou, město žádá posudek EIAreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
VH
Vladimír Hošek
10.11.2020 07:08A jak ten ohromný výkon přenesou do místa spotřeby? Tím se netřeba zabývat to se asi vyřeší samo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 08:35 Reaguje na Vladimír HošekExistuje zařízení, kterému se říká podmořský kabel, vodič, nebo jednoduše drát.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 11:49 Reaguje na Pavel HanzlAno, jenže největší současné průmyslové kapacity mají v Bavorsku a Porůří, tedy na opačném konci státu. A už stávající elektřinu pasírují přes naši a polskou síť, protože pro ni vlastní přenosovou kapacitu nemají a v dohledné době ani mít nebudou
Odpovědět
VH
Vladimír Hošek
10.11.2020 17:02 Reaguje na Pavel HanzlA proč němci neúspěšně přenášejí výkon ze Severního moře do Bavorska?
Nebylo by lepší přemístit tu výrobu za Bavor do těch mělčin Severního moře?
Odpovědět
Nebylo by lepší přemístit tu výrobu za Bavor do těch mělčin Severního moře?
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 17:20 Reaguje na Vladimír HošekZeptejte se jich. Vůbec nemám pocit, že němečtí inženýři a energetici jsou hlupáci.
Odpovědět
JŠ
JS
Jaroslav Studnička
11.11.2020 09:34 Reaguje na Jan ŠimůnekSouhlasím, vše je nejprve politické zadání, které pak musí inženýři a energetici řešit.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.11.2020 11:39 Reaguje na Jaroslav StudničkaA je-li zadání špatné, musí se to promítnout do výsledků bez ohledu na kvalitu dalšího postupu.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
10.11.2020 08:42 Reaguje na Vladimír HošekVčera se objevil článek odkazující se na studii potřebných úprav distribuční soustavy do roku 2050 v Německu:
"Podle studie budou německé distribuční soustavy do roku 2050 vyžadovat investice v celkové výši přesahující 110 miliard EUR."
https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-dosazeni-klimatickych-cilu-jsou-nezbytne-vyznamne-investice-distribucnich-siti/
Odpovědět
"Podle studie budou německé distribuční soustavy do roku 2050 vyžadovat investice v celkové výši přesahující 110 miliard EUR."
https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-dosazeni-klimatickych-cilu-jsou-nezbytne-vyznamne-investice-distribucnich-siti/
Miroslav Vinkler
10.11.2020 08:22Takové antropogenní zásahy do přírodního prostředí je zapotřebí od samého počátku razantně odmítat.
Jsou postaveny na zcela chybném názoru, že takto lze měnit energetickou infrastrukturu ve prospěch společnosti pod zvrácenou ideologií zbožštění OZE.
Všechno špatně. Nejlepší energie je energie nevyrobená /snižování energ. náročnosti/ a menší zdroje umístěné v místech spotřeby . Zcela ideálně jaderné elektrárny jako koncentrovaný zdroj energie.
Čistě akademicky - pokud by se spočítaly doposud vynaložené náklady na OZE potom tvrdím, že levněji by vyšla stavba vesmírných FVE jako společný mezinárodní projekt pod hlavičkou OSN. Tomu bych rozuměl.
Odpovědět
Jsou postaveny na zcela chybném názoru, že takto lze měnit energetickou infrastrukturu ve prospěch společnosti pod zvrácenou ideologií zbožštění OZE.
Všechno špatně. Nejlepší energie je energie nevyrobená /snižování energ. náročnosti/ a menší zdroje umístěné v místech spotřeby . Zcela ideálně jaderné elektrárny jako koncentrovaný zdroj energie.
Čistě akademicky - pokud by se spočítaly doposud vynaložené náklady na OZE potom tvrdím, že levněji by vyšla stavba vesmírných FVE jako společný mezinárodní projekt pod hlavičkou OSN. Tomu bych rozuměl.
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 08:44 Reaguje na Miroslav VinklerVesmírné FVE jsou přece už i principiální nesmysl!
Přiváděly by na Zem další energii, tj. podporovaly by oteplování klimatu.
Navíc je to úplná pitomost, když na Zeměkouli jsou gigantické plochy mrtvých pouští....
Mně to připadá taky jako gigantismus a megalománie, ale naše civilizace je nenasytná a energie je základem všeho. Je reálné to změnit? Není.
Nejhorší ale je, že v současnosti se podobný objem vyrábí pálením fosilního uhlíku, což je x násobně horší. Ale reálné je, nahradit ten uhlík větrem.
Takže já jsem jasně pro.
Odpovědět
Přiváděly by na Zem další energii, tj. podporovaly by oteplování klimatu.
Navíc je to úplná pitomost, když na Zeměkouli jsou gigantické plochy mrtvých pouští....
Mně to připadá taky jako gigantismus a megalománie, ale naše civilizace je nenasytná a energie je základem všeho. Je reálné to změnit? Není.
Nejhorší ale je, že v současnosti se podobný objem vyrábí pálením fosilního uhlíku, což je x násobně horší. Ale reálné je, nahradit ten uhlík větrem.
Takže já jsem jasně pro.
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 11:53 Reaguje na Pavel HanzlProč? Geostacionální družice, pálící někam dolů, třeba na nějakou poušť, energii v mikrovlnách, které se dole přeměňují na elektřinu, je velice rozumná a technicky na to máme. Ani by tam nemusely být FV panely, racionálnější by byly nějaké turbíny.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 12:59 Reaguje na Jan ŠimůnekVeškerá energie, která přijde na Zemi mimo její přirozený osvit Sluncem, je energie navíc, tj. přispívá k oteplování. Ani tohle nedáte?
Odpovědět
JŠ
VS
Vaclav Sobr
14.11.2020 22:11 Reaguje na Pavel Hanzl1) Pouštní ekosystém zdaleka není mrtvý...
2) Pouštní ekosystém většinou nebývá pro Foto elektrárnu žádné velké terno.
Když zafouká vítr a písek krásně opískuje panely či zrcadla tak se jich pak dost mění.
3) naprosto ideálním prostředím pro FVE jsou kamenité oblasti.
Využití větrníků na moři je tak 50 procent.
300GW špičkového výkonu? S naprosto ideální akumulací a naprosto ideální distribuční soustavou z toho bude 150GW faktické výroby. Jen ČR by v naprosto ideálním případě potřebovala 30GW.
německo 240GW... sakra - celý tenhle projekt ani nenahradí energetickou spotřebu Německa, a to i za předpokladu naprosto dokonalé akumulační kapacity a sítě.
Sakra co těch dalších 400 milionů lidí v Evropě? :D
Odpovědět
2) Pouštní ekosystém většinou nebývá pro Foto elektrárnu žádné velké terno.
Když zafouká vítr a písek krásně opískuje panely či zrcadla tak se jich pak dost mění.
3) naprosto ideálním prostředím pro FVE jsou kamenité oblasti.
Využití větrníků na moři je tak 50 procent.
300GW špičkového výkonu? S naprosto ideální akumulací a naprosto ideální distribuční soustavou z toho bude 150GW faktické výroby. Jen ČR by v naprosto ideálním případě potřebovala 30GW.
německo 240GW... sakra - celý tenhle projekt ani nenahradí energetickou spotřebu Německa, a to i za předpokladu naprosto dokonalé akumulační kapacity a sítě.
Sakra co těch dalších 400 milionů lidí v Evropě? :D
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 08:39Co s tou elektřinou budou dělat, když ani stávajícím větrným elektrárnám nestačí stávající vedení a nové, které stavějí snad od devadesátých let, pořád není hotové? Nebo tam, v blízkosti parků NATURA, nebo přímo na jejich území postaví průmysl, který bude tu elektřinu využívat? Nebo tam postaví gigantickou výrobnu vodíku, která jim čas od času vybuchne (a bude atraktivnějším cílem teroristického útoku než jaderná elektrárna)?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.11.2020 09:18Pokud se zastavějí všechny mělčiny moří v Evropě, tak nevím, kde se budou
nakonec množit ryby, které jsou citlivé na vibrace přenášené od vrtulí
přes stožár až do vody. To pak bude pláče, až zůstanou moře bez ryb, ale
plná větrníků. Vliv na mořské ptáky to bude mít rovněž a to nehledím na
tu nádheru evropského pobřeží. Les větrníků kam oko dohlédne, toť kšeft
na pohled. Copak ekologové nechápou o co tu doopravdy kráčí?
Odpovědět
nakonec množit ryby, které jsou citlivé na vibrace přenášené od vrtulí
přes stožár až do vody. To pak bude pláče, až zůstanou moře bez ryb, ale
plná větrníků. Vliv na mořské ptáky to bude mít rovněž a to nehledím na
tu nádheru evropského pobřeží. Les větrníků kam oko dohlédne, toť kšeft
na pohled. Copak ekologové nechápou o co tu doopravdy kráčí?
Miroslav Vinkler
10.11.2020 09:49 Reaguje na Břetislav MachačekTo nejsou ekologové , to jsou janci. Skuteční ekologové na prvním místě berou ohledy na stav životního prostředí a vzájemnou interakci mezi záměrem a životním prostředí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 09:57 Reaguje na Miroslav VinklerTak napište, jak yvrábět elektřinu (a vůbec energii) tak, aby to neničilo ŽP. Jádro to v takovém objemu skutečně není.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
10.11.2020 10:14 Reaguje na Pavel HanzlJádro to v takovém objemu skutečně je.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 10:52 Reaguje na Miroslav VinklerA brutální těžba uranu, celá technologie obohacování a hlavně likvidace nezlikvidovatelného odpadu je nic? Tady je hezký příklad, jak mají JE rezervy na likvidaci vyhořelého paliva:
"Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá".
https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nku-na-pripravu-uloziste-radioaktivniho-odpadu-vynalozil-stat-18-mld-kc-o-miste-jasno-nema/
Takže máme zase za 1.8 MILIARDY úplný ho.....SÚRAO je STÁTNÍ podnik placený z daní všech občanů. Kolik vlastně stát dotuje naši JE i uhláky? To se zjistit nedá, nebo ANO?
Odpovědět
"Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá".
https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nku-na-pripravu-uloziste-radioaktivniho-odpadu-vynalozil-stat-18-mld-kc-o-miste-jasno-nema/
Takže máme zase za 1.8 MILIARDY úplný ho.....SÚRAO je STÁTNÍ podnik placený z daní všech občanů. Kolik vlastně stát dotuje naši JE i uhláky? To se zjistit nedá, nebo ANO?
SP
Svatá Prostoto
10.11.2020 11:06 Reaguje na Pavel HanzlS tím odpadem půjde dřív nebo později něco dělat, o to bych se nebál. A úložiště je kontroverzní, ale prostorově opravdu nijak dramatická záležitost.
A je samozřejmě pravda, že zejména velké JE nejsou pro krajinu nějakým požehnáním, ale furt je to prostorově poměrně velmi lokální záležitost, kdy velký výkon realizujete na poměrně malém území (a 24h denně). Nahrazení takového výkonu větrníky je ale z hlediska prostoru a krajiny úplně jiná liga. Spíše už hra.
Že se tím zafláká moře u břehů a ne přímo pevnina je sice pravda, ale že by to bylo zase taková výhra ...
Prostě germánský přístup ... max tlačení na pilu co se OZE týče při současném odmítání jaderné energetiky je prostě v jejich podmínkách úchylnost.
Odpovědět
A je samozřejmě pravda, že zejména velké JE nejsou pro krajinu nějakým požehnáním, ale furt je to prostorově poměrně velmi lokální záležitost, kdy velký výkon realizujete na poměrně malém území (a 24h denně). Nahrazení takového výkonu větrníky je ale z hlediska prostoru a krajiny úplně jiná liga. Spíše už hra.
Že se tím zafláká moře u břehů a ne přímo pevnina je sice pravda, ale že by to bylo zase taková výhra ...
Prostě germánský přístup ... max tlačení na pilu co se OZE týče při současném odmítání jaderné energetiky je prostě v jejich podmínkách úchylnost.
JS
Jaroslav Studnička
10.11.2020 11:12 Reaguje na Pavel HanzlOpět nemáte pravdu...což nikoho nepřekvapuje :-).
Za stránek SÚRAO:
Činnosti SÚRAO jsou financovány z prostředků jaderného učtu, do něhož ze zákona přispívají původci radioaktivních odpadů. Správcem jaderného účtu je Ministerstvo financí, finanční prostředky na činnost Správy jsou vynakládány na základě schváleného rozpočtu a plánu činností.
Odpovědět
Za stránek SÚRAO:
Činnosti SÚRAO jsou financovány z prostředků jaderného učtu, do něhož ze zákona přispívají původci radioaktivních odpadů. Správcem jaderného účtu je Ministerstvo financí, finanční prostředky na činnost Správy jsou vynakládány na základě schváleného rozpočtu a plánu činností.
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 13:05 Reaguje na Jaroslav Studnička"Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel".
Článek tady na Ekolistu hned vedle.
Tak kdo je u toho za pitomce? Každý píše něco jiného.
Ale důležité je ta základní informace: za 1800 miliónů!!!! jsme si pořídili naprosto kulový.
Prostě jádro je drahé a my na to nemáme s tím reálně pracovat.
Odpovědět
Článek tady na Ekolistu hned vedle.
Tak kdo je u toho za pitomce? Každý píše něco jiného.
Ale důležité je ta základní informace: za 1800 miliónů!!!! jsme si pořídili naprosto kulový.
Prostě jádro je drahé a my na to nemáme s tím reálně pracovat.
JS
Jaroslav Studnička
10.11.2020 13:23 Reaguje na Pavel HanzlTak, pokud jste schopen porozumět psanému textu, tak zjistíte, že jsem reagoval na vaše mylné tvrzení, že "SÚRAO je STÁTNÍ podnik placený z daní všech občanů."
SÚRAO není placený z daní všech spoluobčanů !
Odpovědět
SÚRAO není placený z daní všech spoluobčanů !
MG
Milan G
10.11.2020 13:43 Reaguje na Jaroslav StudničkaMáte můj obdiv, pane Studnička. Já vím, že opakování je matka moudrosti, bohužel u některých jedinců to neplatí.
To všechno už bylo p. Hanzlovi řečeno, mnohokrát a výsledek?
No, nakonec to vidíte sám.
Odpovědět
To všechno už bylo p. Hanzlovi řečeno, mnohokrát a výsledek?
No, nakonec to vidíte sám.
JS
Jaroslav Studnička
10.11.2020 14:53 Reaguje na Milan GDěkuji pane Milane, ještě že p. Hanzlů tu není více :-).
Nicméně vývoj EU nejenom v energetice sleduji se znepokojením.
Odpovědět
Nicméně vývoj EU nejenom v energetice sleduji se znepokojením.
MG
Milan G
10.11.2020 22:54 Reaguje na Jaroslav StudničkaSměr kam kráčí EU musí znepokojovat každého normálního člověka. V tom jsem s vámi zajedno.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.11.2020 20:39 Reaguje na Milan GJá si s váma připadám jak u blbých na dvorku. Proč si vůbec nenajdete úplně první informaci na wiki, když chcete někoho obvinit ze lži?
"Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vznikla 1. 6. 1997 jako státní organizace zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO)." Wikipedie heslo SÚRAO. Jak u pitomců.
Odpovědět
"Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vznikla 1. 6. 1997 jako státní organizace zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO)." Wikipedie heslo SÚRAO. Jak u pitomců.
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 11:55 Reaguje na Pavel HanzlUran je při současných cenách efektivně těžitelný i z mořské vody (což by světovému oceánu spíš prospělo). Odpad z jaderné reakce je potenciálně cenná surovina, navíc se dá přímo spalovat v množivých reaktorech.
Odpovědět
JŠ
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekTy vibrace bych až tak tragicky neviděl, (rázy z příboje taky obsahují celou škálu vibrací), spíš se tam budou ryby množit daleko lépe, protože tam bude omezený pohyb rybářských lodí.
Lesy větrníků rozhodně není nic supr, ale když to srovnám s uhelnou a velkolomem, tak je to jasný.
Když se začínaly stavět sloupy pro elektrické vedení bylo hodně protestů, jak to ničí krajinu a dnes? Nikdo si toho ani nevšimne.
Odpovědět
Lesy větrníků rozhodně není nic supr, ale když to srovnám s uhelnou a velkolomem, tak je to jasný.
Když se začínaly stavět sloupy pro elektrické vedení bylo hodně protestů, jak to ničí krajinu a dnes? Nikdo si toho ani nevšimne.
Miroslav Vinkler
10.11.2020 10:21 Reaguje na Pavel HanzlNení nic horšího než povrchní náhled na věc. Doporučuji vám se seznámit s námitkami německých ochranářů k farmám VE v mělčinách. To je doslova katastrofa , také zejména pro vodní ptactvo.
A to píší se zkušenostmi z dosavadních staveb v moři.
K těm sloupům VN a VVN
Pokud se narodíte ve chlívu, taky vám nebude hnůj a výkaly smrdět, protože si toho ani nevšimnete- to je přece "normální."
Odpovědět
A to píší se zkušenostmi z dosavadních staveb v moři.
K těm sloupům VN a VVN
Pokud se narodíte ve chlívu, taky vám nebude hnůj a výkaly smrdět, protože si toho ani nevšimnete- to je přece "normální."
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 10:59 Reaguje na Miroslav VinklerPro ptactvo je pohroma jakékoliv vedení nízkého i vysokého napětí po normálních sloupech. Ale větřáky jim nepomůžou určitě, to máte pravdu.
Co s tím? Dělá se výzkum s barvami vrtulí atd. atd. Prostě si musí zvyknout, jak si asi zvykly lišky, zajíci a vůbec lesní zvěř na naše silnice, kde srážek je řádově méně, než třeba v 60.letech.
Odpovědět
Co s tím? Dělá se výzkum s barvami vrtulí atd. atd. Prostě si musí zvyknout, jak si asi zvykly lišky, zajíci a vůbec lesní zvěř na naše silnice, kde srážek je řádově méně, než třeba v 60.letech.
SP
Svatá Prostoto
10.11.2020 11:10 Reaguje na Pavel HanzlPrd si zvykla ... https://www.cdv.cz/tisk/pocet-srazek-se-zveri-se-za-5-let-temer-zdvojnasobil/
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 13:11 Reaguje na Svatá ProstotoSamozřejmě jsem tam nenašel, jak dramaticky se zvýšil počet aut a jejich nájezd kilometrů, tj. intenzita dopravy. Ale podle grafu to vypadá na přímou úměru, v roce 09 byla krize a pak to šlo nahoru.
V 60. letech bylo přejetých zajíců vidět možná každých 100 metrů, myslivci tenkrát odhadovali, že motoristi "uloví" možná 20 - 50x víc než myslivci. A to s minimálním provozem.
Odpovědět
V 60. letech bylo přejetých zajíců vidět možná každých 100 metrů, myslivci tenkrát odhadovali, že motoristi "uloví" možná 20 - 50x víc než myslivci. A to s minimálním provozem.
SP
Svatá Prostoto
10.11.2020 13:53 Reaguje na Pavel HanzlS tím 2009 bych byl opatrný, protože tam došlo mezi 2007 a 2009 k poklesu z 8,5 na 3,1, a k takovému poklesu dopravy jako takové rozhodně nedošlo. Stejné je to z toho 2009 (3,1) do 2018 (12,9). Beru, že se možná v období 2008-2010 jezdilo méně, ale že by intenzita dopravy od 2009 do 2018 stoupla 4x, to ani omylem.
Zde je spíš otázkou všeobecný úbytek drobné zvěře, ne že se ta zvěř nějak jooo poučila.
Jinak v šedesátkách jsem to moc nevnímal, ale v sedmdesátkách a osmdesátkách to zase takový Mordor nebyl.
Odpovědět
Zde je spíš otázkou všeobecný úbytek drobné zvěře, ne že se ta zvěř nějak jooo poučila.
Jinak v šedesátkách jsem to moc nevnímal, ale v sedmdesátkách a osmdesátkách to zase takový Mordor nebyl.
VS
Vaclav Sobr
14.11.2020 22:16 Reaguje na Pavel HanzlVíte oni tak nejsou ani problém přímé srážky s vrtulemi - třeba netopýrům tlakové změny kolem vrtulí prostě umí vysát z plic vzduch a zabít je tím, a nebo naopak jim tam natlačit tolik vzduchu že jim ty plíce roztrhají na kusy.
to se děje i dál od vrtule. Plus vibrace mají negativní vliv na hnízdění ptáků. (pregnantí příklad je že když měl děda na zahradě větrník který spolehlivě vyhnal ze zahrady myši a krysy tak ovšem došlo k tomu že mu jaksi nechtěli nést slepice)
obecně živočichové jsou ohledně vybrací náchylní nejvíc na věci s pravidelnou frekvencí... protože je to něco co narušuje standardní šum.
a co se toho týká - tak tahle zvířata si za několik století ještě nezvykla na nic. Divoká prasata maximálně na to že, po tom co jsme z lesů stupidně vyhubili medvědy, že je prakticky nic nemůže ohrozit...
Odpovědět
to se děje i dál od vrtule. Plus vibrace mají negativní vliv na hnízdění ptáků. (pregnantí příklad je že když měl děda na zahradě větrník který spolehlivě vyhnal ze zahrady myši a krysy tak ovšem došlo k tomu že mu jaksi nechtěli nést slepice)
obecně živočichové jsou ohledně vybrací náchylní nejvíc na věci s pravidelnou frekvencí... protože je to něco co narušuje standardní šum.
a co se toho týká - tak tahle zvířata si za několik století ještě nezvykla na nic. Divoká prasata maximálně na to že, po tom co jsme z lesů stupidně vyhubili medvědy, že je prakticky nic nemůže ohrozit...
BM
Břetislav Machaček
10.11.2020 10:55 Reaguje na Pavel HanzlPříboj je po milióny let a ryby a jiné vodní organismy ho
berou jako zcela přirozený. Vibrace větrníků jsou cizorodým
prvkem jako třeba hluk lodních šroubů a nebo echolokace.
Ryby vnímají podněty postranní čarou a i savců jsou známy
negativní reakce na vibrace, kterým jsou pravidelně vystaveni. Se sloupy pro rozvody elektřiny se nesmířili lidé
nikdy a pouze je trpí jako ekonomicky nejefektivnější přenos
proudu. Ta vaše kabeláž na dně moří je zase jenom další plast, který se časem otírá a rozkládá do okolního prostředí. Jak by ho už i tak nebylo dost a to nehovořím o
opotřebování lopatek či rovnou havárie větrníků. Viděl jsem
pěkná videa, kdy došlo k jejich přeotáčkování, roztržení a
požárům. Proto ten tlak je umístit do moře, protože na souši
mohou být příčinou neštěstí. Nic není tak ekologické, jak
se prezentuje a raději vidím jeden stabilní zdroj(JE) než
10 000 nespolehlivých zdrojů. Zástupné zdroje za rušené
JE je bohužel slepá ulička, kterou nespraví ani bateriová
úložiště, či jiná akumulační zařízení. Žádná baterie totiž
nepojme veškerý nadvýkon a taky sama nic nevyprodukuje, když
se vyčerpá. Brzo se tak dočkáme výpadků dodávky a nebo taky
maření vyrobené energie. Problémy s nadvýkonem už je často
nyní a to má ještě těch nestabilních zdrojů přibývat. O to tu jde, že pokud pokulhává akumulace a možnost využití
nadvýkonu, tak je hloupost jít do dalšího násobení těchto
problémů. Akumulace je v plenkách, je nákladná a náhrada
výkonu plynem z dovozu je krátkozraké a když jde o uhlík,
tak ve srovnání s JE nakonec i ropácké.
Odpovědět
berou jako zcela přirozený. Vibrace větrníků jsou cizorodým
prvkem jako třeba hluk lodních šroubů a nebo echolokace.
Ryby vnímají podněty postranní čarou a i savců jsou známy
negativní reakce na vibrace, kterým jsou pravidelně vystaveni. Se sloupy pro rozvody elektřiny se nesmířili lidé
nikdy a pouze je trpí jako ekonomicky nejefektivnější přenos
proudu. Ta vaše kabeláž na dně moří je zase jenom další plast, který se časem otírá a rozkládá do okolního prostředí. Jak by ho už i tak nebylo dost a to nehovořím o
opotřebování lopatek či rovnou havárie větrníků. Viděl jsem
pěkná videa, kdy došlo k jejich přeotáčkování, roztržení a
požárům. Proto ten tlak je umístit do moře, protože na souši
mohou být příčinou neštěstí. Nic není tak ekologické, jak
se prezentuje a raději vidím jeden stabilní zdroj(JE) než
10 000 nespolehlivých zdrojů. Zástupné zdroje za rušené
JE je bohužel slepá ulička, kterou nespraví ani bateriová
úložiště, či jiná akumulační zařízení. Žádná baterie totiž
nepojme veškerý nadvýkon a taky sama nic nevyprodukuje, když
se vyčerpá. Brzo se tak dočkáme výpadků dodávky a nebo taky
maření vyrobené energie. Problémy s nadvýkonem už je často
nyní a to má ještě těch nestabilních zdrojů přibývat. O to tu jde, že pokud pokulhává akumulace a možnost využití
nadvýkonu, tak je hloupost jít do dalšího násobení těchto
problémů. Akumulace je v plenkách, je nákladná a náhrada
výkonu plynem z dovozu je krátkozraké a když jde o uhlík,
tak ve srovnání s JE nakonec i ropácké.
PH
Pavel Hanzl
10.11.2020 11:04 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/
Jen pro názornot, to je výkon uložený v akumulacích tak obrovský, že by z něho mohla jet celá ČR 10 let bez jakéhokoliv dalšího příkonu.
Odpovědět
Jen pro názornot, to je výkon uložený v akumulacích tak obrovský, že by z něho mohla jet celá ČR 10 let bez jakéhokoliv dalšího příkonu.
SP
Svatá Prostoto
10.11.2020 11:13 Reaguje na Pavel Hanzl"Poptávka po vodíku v Německu, Belgii a Nizozemsku by do roku 2050 mohla vzrůst na 200 až 700 TWh/rok. Cena takzvaného zeleného vodíku by na těchto trzích mohla být konkurenceschopná vůči ceně takzvaného modrého vodíku kolem roku 2045."
By mohla a 2050 a by mohla 2045.
No právě. I když beru, že "Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!" ... ale mně tohle nějak nejde.
Odpovědět
By mohla a 2050 a by mohla 2045.
No právě. I když beru, že "Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!" ... ale mně tohle nějak nejde.
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 12:01 Reaguje na Svatá Prostoto"By mohla", třeba, někdy. Reálně by měli napsat: OZE tuneláři všech zemí, spojte se!
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
10.11.2020 11:19 Reaguje na Pavel HanzlProsím vás, pletete si pojmy.
To je předpokládaná poptávka pro Německo, Belgii a Nizozemsko. Tj. nutně vyráběné množství zeleného vodíku, aby mohli nahradit jiné technologie.
Z tohoto neuvidíte v ČR ani Watt.
Odpovědět
To je předpokládaná poptávka pro Německo, Belgii a Nizozemsko. Tj. nutně vyráběné množství zeleného vodíku, aby mohli nahradit jiné technologie.
Z tohoto neuvidíte v ČR ani Watt.
JD
Jiří Daneš
10.11.2020 12:10 Reaguje na Jaroslav StudničkaJe vždy třeba mít na paměti, že přivést k výbuchu jadernou elektrárnu není vůbec snandé, ale přivést k výbuchu směs vodíku se vzduchem,na to stačí jiskra vznikající při svlékání svetru z umělých vláken.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
10.11.2020 15:25 Reaguje na Jiří DanešProč to dělat jednoduše, když to jde dělat v rámci ekologie složitě...:-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2020 11:56 Reaguje na Pavel HanzlHloupost. Ten příboj dělá spíš tlumené vlny a o jiných frekvencích.
Odpovědět