Europoslanci jednali o občanské iniciativě za záchranu včel a zemědělců

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Despi Ross / Flickr

"Naše děti venku protestují za to, abychom řešili změnu klimatu... ze všech problémů je tohle zrovna jeden, pro který už máme řešení, a tím je používat méně (umělých) pesticidů a hnojiv," prohlásila irská europoslankyně z frakce Zelených Grace O'Sullivanová. Její německý kolega Martin Häusling později uvedl, že v průmyslu s hnojivy a pesticidy se točí hodně peněz a zaměstnává hodně lidí, což je důvod, proč jsou stále tak rozšířené.

Debata europoslanců se však rychle stočila ke druhé části výzvy, totiž k tomu, jak "ochránit" zemědělce. "Zemědělci používání chemie nemilují. Je drahá a práce s ní není žádná radost. Řešením jsou méně škodlivé alternativy a ty vy brzdíte. Na povolení nových genomických odrůd čekáme roky," řekl na plénu český europoslanec Martin Hlaváček (ANO) z klubu Renew Europe.

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny. V EU je používání některých pesticidních látek, které mají prokazatelné negativní dopady na včelstva, již zakázané. U jiných, stále používaných látek vědci hovoří o "méně než smrtelných" dopadech na včely. Takovým dopadem může být například zkrácení života včelí dělnice, která je pesticidu vystavená.

"Domnívám se, že toto opatření lze dopracovat, ale je potřeba splnit určité podmínky. Komise musí dokončit posouzení dopadů na zemědělskou produkci, zemědělcům musíme poskytnout alternativy v podobě biopesticidů… a nařízení by mělo stanovit různé národní cíle podle vývoje v členských státech," okomentovala iniciativu česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) z lidovecké frakce EPP.

Šojdrová se odkázala na iniciativu Evropské komise (EK) pro snížení spotřeby pesticidů o 50 procent do roku 2030. Analýzu dopadů tohoto plánu má EK předložit do léta. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) řekl v prosinci ČTK, že členské státy při jednání prosadily individuální přístup k jednotlivým zemím, protože ve spotřebě pesticidů jsou velké rozdíly, konkrétně v Česku mezi lety 2011 až 2020 klesla o 38 procent.

Třetí českou europoslankyní, která se na plénu k petici vyjádřila, byla zástupkyně levicové frakce Kateřina Konečná (KSČM). Iniciativa podle ní důležitá je, pesticidy však podle ní nejsou největším problémem včelstev.

"Česko je čtvrtou nejzavčelenější zemí světa. Poslední roky však byly pro opylovače katastrofální. V zimě se častěji střídá mráz s rychlým oteplením... problémem je sucho nebo malá pylová pestrost. Věnujme se tomu, ale komplexně, jedním opatřením nic nevyřešíme," uzavřela Konečná.